আত্মাপরাধবৃক্ষস্য ফলান্যেতানি দেহিনাম্ ।
দারিদ্র্যদুঃখরোগাণি বন্ধনব্যসনানি চ ॥ 01 ॥
পুনর্বিত্তং পুনর্মিত্রং পুনর্ভার্যা পুনর্মহী ।
এতত্সর্বং পুনর্লভ্যং ন শরীরং পুনঃ পুনঃ ॥ 02 ॥
বহূনাং চৈব সত্ত্বানাং সমবাযো রিপুঞ্জযঃ ।
বর্ষাধারাধরো মেঘস্তৃণৈরপি নিবার্যতে ॥ 03 ॥
জলে তৈলং খলে গুহ্যং পাত্রে দানং মনাগপি ।
প্রাজ্ঞে শাস্ত্রং স্বযং যাতি বিস্তারং বস্তুশক্তিতঃ ॥ 04 ॥
ধর্মাখ্যানে শ্মশানে চ রোগিণাং যা মতির্ভবেত্ ।
সা সর্বদৈব তিষ্ঠেচ্চেত্কো ন মুচ্যেত বন্ধনাত্ ॥ 05 ॥
উত্পন্নপশ্চাত্তাপস্য বুদ্ধির্ভবতি যাদৃশী ।
তাদৃশী যদি পূর্বং স্যাত্কস্য ন স্যান্মহোদযঃ ॥ 06 ॥
দানে তপসি শৌর্যে বা বিজ্ঞানে বিনযে নযে ।
বিস্মযো নহি কর্তব্যো বহুরত্না বসুন্ধরা ॥ 07 ॥
দূরস্থোঽপি ন দূরস্থো যো যস্য মনসি স্থিতঃ ।
যো যস্য হৃদযে নাস্তি সমীপস্থোঽপি দূরতঃ ॥ 08 ॥
যস্মাচ্চ প্রিযমিচ্ছেত্তু তস্য ব্রূযাত্সদা প্রিযম্ ।
ব্যাধো মৃগবধং কর্তুং গীতং গাযতি সুস্বরম্ ॥ 09 ॥
অত্যাসন্না বিনাশায দূরস্থা ন ফলপ্রদা ।
সেব্যতাং মধ্যভাবেন রাজা বহ্নির্গুরুঃ স্ত্রিযঃ ॥ 10 ॥
অগ্নিরাপঃ স্ত্রিযো মূর্খাঃ সর্পা রাজকুলানি চ ।
নিত্যং যত্নেন সেব্যানি সদ্যঃ প্রাণহরাণি ষট্ ॥ 11 ॥
স জীবতি গুণা যস্য যস্য ধর্মঃ স জীবতি ।
গুণধর্মবিহীনস্য জীবিতং নিষ্প্রযোজনম্ ॥ 12 ॥
যদীচ্ছসি বশীকর্তুং জগদেকেন কর্মণা ।
পুরা পঞ্চদশাস্যেভ্যো গাং চরন্তী নিবারয ॥ 13 ॥
প্রস্তাবসদৃশং বাক্যং প্রভাবসদৃশং প্রিযম্ ।
আত্মশক্তিসমং কোপং যো জানাতি স পণ্ডিতঃ ॥ 14 ॥
এক এব পদার্থস্তু ত্রিধা ভবতি বীক্ষিতঃ ।
কুণপং কামিনী মাংসং যোগিভিঃ কামিভিঃ শ্বভিঃ ॥ 15 ॥
সুসিদ্ধমৌষধং ধর্মং গৃহচ্ছিদ্রং চ মৈথুনম্ ।
কুভুক্তং কুশ্রুতং চৈব মতিমান্ন প্রকাশযেত্ ॥ 16 ॥
তাবন্মৌনেন নীযন্তে কোকিলৈশ্চৈব বাসরাঃ ।
যাবত্সর্বজনানন্দদাযিনী বাক্প্রবর্ততে ॥ 17 ॥
ধর্মং ধনং চ ধান্যং চ গুরোর্বচনমৌষধম্ ।
সুগৃহীতং চ কর্তব্যমন্যথা তু ন জীবতি ॥ 18 ॥
ত্যজ দুর্জনসংসর্গং ভজ সাধুসমাগমম্ ।
কুরু পুণ্যমহোরাত্রং স্মর নিত্যমনিত্যতঃ ॥ 19 ॥
Roman (IAST) Transliteration
ātmāparādhavṛkṣasya phalānyetāni dehinām |
dāridryaduḥkharogāṇi bandhanavyasanāni ca || 01 ||
punarvittaṃ punarmitraṃ punarbhāryā punarmahī |
etatsarvaṃ punarlabhyaṃ na śarīraṃ punaḥ punaḥ || 02 ||
bahūnāṃ caiva sattvānāṃ samavāyo ripuñjayaḥ |
varṣādhārādharo meghastṛṇairapi nivāryate || 03 ||
jale tailaṃ khale guhyaṃ pātre dānaṃ manāgapi |
prājñe śāstraṃ svayaṃ yāti vistāraṃ vastuśaktitaḥ || 04 ||
dharmākhyāne śmaśāne ca rogiṇāṃ yā matirbhavet |
sā sarvadaiva tiṣṭheccetko na mucyeta bandhanāt || 05 ||
utpannapaścāttāpasya buddhirbhavati yādṛśī |
tādṛśī yadi pūrvaṃ syātkasya na syānmahodayaḥ || 06 ||
dāne tapasi śaurye vā vijñāne vinaye naye |
vismayo nahi kartavyo bahuratnā vasundharā || 07 ||
dūrastho'pi na dūrastho yo yasya manasi sthitaḥ |
yo yasya hṛdaye nāsti samīpastho'pi dūrataḥ || 08 ||
yasmācca priyamicchettu tasya brūyātsadā priyam |
vyādho mṛgavadhaṃ kartuṃ gītaṃ gāyati susvaram || 09 ||
atyāsannā vināśāya dūrasthā na phalapradā |
sevyatāṃ madhyabhāvena rājā vahnirguruḥ striyaḥ || 10 ||
agnirāpaḥ striyo mūrkhāḥ sarpā rājakulāni ca |
nityaṃ yatnena sevyāni sadyaḥ prāṇaharāṇi ṣaṭ || 11 ||
sa jīvati guṇā yasya yasya dharmaḥ sa jīvati |
guṇadharmavihīnasya jīvitaṃ niṣprayojanam || 12 ||
yadīcchasi vaśīkartuṃ jagadekena karmaṇā |
purā pañcadaśāsyebhyo gāṃ carantī nivāraya || 13 ||
prastāvasadṛśaṃ vākyaṃ prabhāvasadṛśaṃ priyam |
ātmaśaktisamaṃ kopaṃ yo jānāti sa paṇḍitaḥ || 14 ||
eka eva padārthastu tridhā bhavati vīkṣitaḥ |
kuṇapaṃ kāminī māṃsaṃ yogibhiḥ kāmibhiḥ śvabhiḥ || 15 ||
susiddhamauṣadhaṃ dharmaṃ gṛhacchidraṃ ca maithunam |
kubhuktaṃ kuśrutaṃ caiva matimānna prakāśayet || 16 ||
tāvanmaunena nīyante kokilaiścaiva vāsarāḥ |
yāvatsarvajanānandadāyinī vākpravartate || 17 ||
dharmaṃ dhanaṃ ca dhānyaṃ ca gurorvacanamauṣadham |
sugṛhītaṃ ca kartavyamanyathā tu na jīvati || 18 ||
tyaja durjanasaṃsargaṃ bhaja sādhusamāgamam |
kuru puṇyamahorātraṃ smara nityamanityataḥ || 19 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
आत्मापराधवृक्षस्य फलान्येतानि देहिनाम् ।
दारिद्र्यदुःखरोगाणि बन्धनव्यसनानि च ॥ 01 ॥
पुनर्वित्तं पुनर्मित्रं पुनर्भार्या पुनर्मही ।
एतत्सर्वं पुनर्लभ्यं न शरीरं पुनः पुनः ॥ 02 ॥
बहूनां चैव सत्त्वानां समवायो रिपुञ्जयः ।
वर्षाधाराधरो मेघस्तृणैरपि निवार्यते ॥ 03 ॥
जले तैलं खले गुह्यं पात्रे दानं मनागपि ।
प्राज्ञे शास्त्रं स्वयं याति विस्तारं वस्तुशक्तितः ॥ 04 ॥
धर्माख्याने श्मशाने च रोगिणां या मतिर्भवेत् ।
सा सर्वदैव तिष्ठेच्चेत्को न मुच्येत बन्धनात् ॥ 05 ॥
उत्पन्नपश्चात्तापस्य बुद्धिर्भवति यादृशी ।
तादृशी यदि पूर्वं स्यात्कस्य न स्यान्महोदयः ॥ 06 ॥
दाने तपसि शौर्ये वा विज्ञाने विनये नये ।
विस्मयो नहि कर्तव्यो बहुरत्ना वसुन्धरा ॥ 07 ॥
दूरस्थोऽपि न दूरस्थो यो यस्य मनसि स्थितः ।
यो यस्य हृदये नास्ति समीपस्थोऽपि दूरतः ॥ 08 ॥
यस्माच्च प्रियमिच्छेत्तु तस्य ब्रूयात्सदा प्रियम् ।
व्याधो मृगवधं कर्तुं गीतं गायति सुस्वरम् ॥ 09 ॥
अत्यासन्ना विनाशाय दूरस्था न फलप्रदा ।
सेव्यतां मध्यभावेन राजा वह्निर्गुरुः स्त्रियः ॥ 10 ॥
अग्निरापः स्त्रियो मूर्खाः सर्पा राजकुलानि च ।
नित्यं यत्नेन सेव्यानि सद्यः प्राणहराणि षट् ॥ 11 ॥
स जीवति गुणा यस्य यस्य धर्मः स जीवति ।
गुणधर्मविहीनस्य जीवितं निष्प्रयोजनम् ॥ 12 ॥
यदीच्छसि वशीकर्तुं जगदेकेन कर्मणा ।
पुरा पञ्चदशास्येभ्यो गां चरन्ती निवारय ॥ 13 ॥
प्रस्तावसदृशं वाक्यं प्रभावसदृशं प्रियम् ।
आत्मशक्तिसमं कोपं यो जानाति स पण्डितः ॥ 14 ॥
एक एव पदार्थस्तु त्रिधा भवति वीक्षितः ।
कुणपं कामिनी मांसं योगिभिः कामिभिः श्वभिः ॥ 15 ॥
सुसिद्धमौषधं धर्मं गृहच्छिद्रं च मैथुनम् ।
कुभुक्तं कुश्रुतं चैव मतिमान्न प्रकाशयेत् ॥ 16 ॥
तावन्मौनेन नीयन्ते कोकिलैश्चैव वासराः ।
यावत्सर्वजनानन्ददायिनी वाक्प्रवर्तते ॥ 17 ॥
धर्मं धनं च धान्यं च गुरोर्वचनमौषधम् ।
सुगृहीतं च कर्तव्यमन्यथा तु न जीवति ॥ 18 ॥
त्यज दुर्जनसंसर्गं भज साधुसमागमम् ।
कुरु पुण्यमहोरात्रं स्मर नित्यमनित्यतः ॥ 19 ॥
ātmāparādhavṛkṣasya phalānyetāni dehinām |
dāridryaduḥkharogāṇi bandhanavyasanāni ca || 01 ||
punarvittaṃ punarmitraṃ punarbhāryā punarmahī |
etatsarvaṃ punarlabhyaṃ na śarīraṃ punaḥ punaḥ || 02 ||
bahūnāṃ caiva sattvānāṃ samavāyo ripuñjayaḥ |
varṣādhārādharo meghastṛṇairapi nivāryate || 03 ||
jale tailaṃ khale guhyaṃ pātre dānaṃ manāgapi |
prājñe śāstraṃ svayaṃ yāti vistāraṃ vastuśaktitaḥ || 04 ||
dharmākhyāne śmaśāne ca rogiṇāṃ yā matirbhavet |
sā sarvadaiva tiṣṭheccetko na mucyeta bandhanāt || 05 ||
utpannapaścāttāpasya buddhirbhavati yādṛśī |
tādṛśī yadi pūrvaṃ syātkasya na syānmahodayaḥ || 06 ||
dāne tapasi śaurye vā vijñāne vinaye naye |
vismayo nahi kartavyo bahuratnā vasundharā || 07 ||
dūrastho'pi na dūrastho yo yasya manasi sthitaḥ |
yo yasya hṛdaye nāsti samīpastho'pi dūrataḥ || 08 ||
yasmācca priyamicchettu tasya brūyātsadā priyam |
vyādho mṛgavadhaṃ kartuṃ gītaṃ gāyati susvaram || 09 ||
atyāsannā vināśāya dūrasthā na phalapradā |
sevyatāṃ madhyabhāvena rājā vahnirguruḥ striyaḥ || 10 ||
agnirāpaḥ striyo mūrkhāḥ sarpā rājakulāni ca |
nityaṃ yatnena sevyāni sadyaḥ prāṇaharāṇi ṣaṭ || 11 ||
sa jīvati guṇā yasya yasya dharmaḥ sa jīvati |
guṇadharmavihīnasya jīvitaṃ niṣprayojanam || 12 ||
yadīcchasi vaśīkartuṃ jagadekena karmaṇā |
purā pañcadaśāsyebhyo gāṃ carantī nivāraya || 13 ||
prastāvasadṛśaṃ vākyaṃ prabhāvasadṛśaṃ priyam |
ātmaśaktisamaṃ kopaṃ yo jānāti sa paṇḍitaḥ || 14 ||
eka eva padārthastu tridhā bhavati vīkṣitaḥ |
kuṇapaṃ kāminī māṃsaṃ yogibhiḥ kāmibhiḥ śvabhiḥ || 15 ||
susiddhamauṣadhaṃ dharmaṃ gṛhacchidraṃ ca maithunam |
kubhuktaṃ kuśrutaṃ caiva matimānna prakāśayet || 16 ||
tāvanmaunena nīyante kokilaiścaiva vāsarāḥ |
yāvatsarvajanānandadāyinī vākpravartate || 17 ||
dharmaṃ dhanaṃ ca dhānyaṃ ca gurorvacanamauṣadham |
sugṛhītaṃ ca kartavyamanyathā tu na jīvati || 18 ||
tyaja durjanasaṃsargaṃ bhaja sādhusamāgamam |
kuru puṇyamahorātraṃ smara nityamanityataḥ || 19 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.