3.56 அரண்யகாண்ட - ஷட்பஞ்சாஶ ஸர்கஃ

3.56 Aranyakanda - Shatpanchasha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அரண்யகாண்டம் ।
அத ஷட்பஞ்சாஶஸ்ஸர்கஃ ।
ஸா ததோக்தா து வைதேஹீ நிர்பயா ஶோககர்ஶிதா ।
த்ரு'ணமந்தரதஃ க்ரு'த்வா ராவணம் ப்ரத்யபாஷத ॥ 1 ॥
ராஜா தஶரதோ நாம தர்மஸேதுரிவாசலஃ ।
ஸத்யஸந்தஃ பரிஜ்ஞாதோ யஸ்ய புத்ரஸ்ஸராகவஃ ॥ 2 ॥
ராமோ நாம ஸ தர்மாத்மா த்ரிஷு லோகேஷு விஶ்ருதஃ ।
தீர்கபாஹுர்விஶாலாக்ஷோ தைவதம் ஹி பதிர்மம ॥ 3 ॥
இக்ஷ்வாகூணாம் குலே ஜாதஸ்ஸிம்ஹஸ்கந்தோ மஹாத்யுதிஃ ।
லக்ஷ்மணேந ஸஹ ப்ராத்ரா யஸ்தே ப்ராணாந்ஹரிஷ்யதி ॥ 4 ॥
ப்ரத்யக்ஷம் யத்யஹம் தஸ்ய த்வயா ஸ்யாம் தர்ஷிதா பலாத் ।
ஶயிதா த்வம் ஹதஸ்ஸங்க்யே ஜநஸ்தாநே யதா கரஃ ॥ 5 ॥
ய ஏதே ராக்ஷஸாஃ ப்ரோக்தா கோரரூபா மஹாபலாஃ ।
ராகவே நிர்விஷாஸ்ஸர்வே ஸுபர்ணே பந்நகா யதா ॥ 6 ॥
தஸ்ய ஜ்யாவிப்ரமுக்தாஸ்தே ஶராஃ காஞ்சநபூஷணாஃ ।
ஶரீரம் விதமிஷ்யந்தி கங்காகூலமிவோர்மயஃ ॥ 7 ॥
அஸுரைர்வா ஸுரைர்வா த்வம் யத்யவத்யோऽஸி ராவண ।
உத்பாத்ய ஸுமஹத்வைரம் ஜீவம்ஸ்தஸ்ய ந மோக்ஷ்யஸே ॥ 8 ॥
ஸ தே ஜீவிதஶேஷஸ்ய ராகவோऽந்தகரோ பலீ ।
பஶோர்யூபகதஸ்யேவ ஜீவிதம் தவ துர்லபம் ॥ 9 ॥
யதி பஶ்யேத்ஸ ராமஸ்த்வாம் ரோஷதீப்தேந சக்ஷுஷா ।
ரக்ஷஸ்த்வமத்ய நிர்தக்தோ கச்சேஸ்ஸத்யஃ பராபவம் ॥ 10 ॥
யஶ்சந்த்ரம் நபஸோ பூமௌ பாதயேந்நாஶயேத வா ।
ஸாகரம் ஶோஷயேத்வாபி ஸ ஸீதாம் மோசயேதிஹ ॥ 11 ॥
கதாயுஸ்த்வம் கதஶ்ரீகோ கதஸத்த்வ கதேந்த்ரியஃ ।
லங்கா வைதவ்யஸம்யுக்தா த்வத்க்ரு'தேந பவிஷ்யதி ॥ 12 ॥
ந தே பாபமிதம் கர்ம ஶுகோதர்கம் பவிஷ்யதி ।
யாऽஹம் நீதா விநாபாவம் பதிபார்ஶ்வாத்த்வயா வநே ॥ 13 ॥
ஸ ஹி தைவதஸம்யுக்தோ மம பர்தா மஹாத்யுதிஃ ।
நிர்பயோ வீர்யமாஶ்ரித்ய ஶூந்யே வஸதி தண்டகே ॥ 14 ॥
ஸ தே தர்பம் பலம் வீர்யமுத்ஸேகம் ச ததாவிதம் ।
அபநேஷ்யதி காத்ரேப்யஶ்ஶரவர்ஷேண ஸம்யுகே ॥ 15 ॥
யதா விநாஶோ பூதாநாம் த்ரு'ஶ்யதே காலசோதிதஃ ।
ததா கார்யே ப்ரமாத்யந்தி நராஃ காலவஶம் கதாஃ ॥ 16 ॥
மாம் ப்ரத்ரு'ஷ்ய ஸ தே காலஃ ப்ராப்தோऽயம் ராக்ஷஸாதம ।
ஆத்மநோ ராக்ஷஸாநாம் ச வதாயாந்தஃபுரஸ்ய ச ॥ 17 ॥
ந ஶக்யா யஜ்ஞமத்யஸ்தா வேதீ ஸ்ரு'க்பாண்டமண்டிதா ।
த்விஜாதிமந்த்ரபூதா ச சண்டாலேநாவமர்திதும் ॥ 18 ॥
ததாऽஹம் தர்மநித்யஸ்ய தர்மபத்நீ பதிவ்ரதா ।
த்வயா ஸ்ப்ரு'ஷ்டும் ந ஶக்யாஸ்மி ராக்ஷஸாதம பாபிநா ॥ 19 ॥
க்ரீடந்தீ ராஜஹம்ஸேந பத்மஷண்டேஷு நித்யதா ।
ஹம்ஸீ ஸா த்ரு'ணஷண்டஸ்தம் கதம் பஶ்யேத மத்குகம் ॥ 20 ॥
இதம் ஶரீரம் நிஸ்ஸஞ்ஜ்ஞம் பந்த வா காதயஸ்வ வா ।
நேதம் ஶரீரம் ரக்ஷயம் மே ஜீவிதம் வாபி ராக்ஷஸ ॥ 21 ॥
ந து ஶக்ஷ்யாம்யுபக்ரோஶம் ப்ரு'திவ்யாம் தாதுமாத்மநஃ ।
ஏவமுக்த்வா து வைதேஹீ க்ரோதாத்ஸுபருஷம் வசஃ ॥ 22 ॥
ராவணம் மைதிலீ தத்ர புநர்நோவாச கிஞ்சந ।
ஸீதாயா வசநம் ஶ்ருத்வா பருஷம் ரோமஹர்ஷணம் ॥ 23 ॥
ப்ரத்யுவாச ததஸ்ஸீதாம் பயஸந்தர்ஶநம் வசஃ ।
ஶ்ரு'ணு மைதிலி மத்வாக்யம் மாஸாந்த்வாதஶ பாமிநி ॥ 24 ॥
காலேநாநேந நாப்யேஷி யதி மாம் சாருஹாஸிநி ।
ததஸ்த்வாம் ப்ராதராஶார்தம் ஸூதாஶ்சேத்ஸ்யந்தி லேஶஶஃ ॥ 25 ॥
இத்யுக்த்வா பருஷம் வாக்யம் ராவணஶ்ஶத்ருராவணஃ ।
ராக்ஷஸீஶ்ச ததஃ க்ருத்த இதம் வசநமப்ரவீத் ॥ 26 ॥
ஶீக்ரமேவ ஹி ராக்ஷஸ்யோ விக்ரு'தா கோரதர்ஶநாஃ ।
தர்பமஸ்யா விநேஷ்யத்வம் மாம்ஸஶோணிதபோஜநாஃ ॥ 27 ॥
வசநாதேவ தாஸ்தஸ்ய ஸுகோரா ராக்ஷஸீகணாஃ ।
க்ரு'தப்ராஞ்ஜலயோ பூத்வா மைதிலீம் பர்யவாரயந் ॥ 28 ॥
ஸ தாஃ ப்ரோவாச ராஜா து ராவணோ கோரதர்ஶநஃ ।
ப்ரசால்ய சரணோத்கர்ஷைர்தாரயந்நிவ மேதிநீம் ॥ 29 ॥
அஶோகவநிகாமத்யே மைதிலீ நீயதாமியம் ।
தத்ரேயம் ரக்ஷ்யதாம் கூடம் யுஷ்மாபிஃ பரிவாரிதா ॥ 30 ॥
தத்ரைநாம் தர்ஜநைர்கோரைஃ புநஸ்ஸாந்த்வைஶ்ச மைதிலீம் ।
ஆநயத்வம் வஶம் ஸர்வா வந்யாம் கஜவதூமிவ ॥ 31 ॥
இதி ப்ரதிஸமாதிஷ்டா ராக்ஷஸ்யோ ராவணேந தாஃ ।
அஶோகவநிகாம் ஜக்முர்மைதிலீம் பரிக்ரு'ஹ்ய து ॥ 32 ॥
ஸர்வகாலபலைர்வ்ரு'க்ஷைர்நாநாபுஷ்பபலைர்வ்ரு'தாம் ।
ஸர்வகாலமதைஶ்சாபி த்விஜைஸ்ஸமுபஸேவிதாம் ॥ 33 ॥
ஸா து ஶோகபரீதாங்கீ மைதிலீ ஜநகாத்மஜா ।
ராக்ஷஸீவஶமாபந்நா வ்யாக்ரீணாம் ஹரிணீ யதா ॥ 34 ॥
ஶோகேந மஹதா க்ரஸ்தா மைதிலீ ஜநகாத்மஜா ।
ந ஶர்ம லபதே பீருஃ பாஶபத்தா ம்ரு'கீ யதா ॥ 35 ॥
ந விந்ததே தத்ர து ஶர்ம மைதிலீ விரூபநேத்ராபிரதீவ தர்ஜிதா ।
பதிம் ஸ்மரந்தீ தயிதம் ச தேவதம் விசேதநாऽபூத்பயஶோகபீடிதா ॥ 36 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அரண்யகாண்டே ஷட்பஞ்சாஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ṣaṭpañcāśassargaḥ |
sā tathoktā tu vaidehī nirbhayā śokakarśitā |
tṛṇamantarataḥ kṛtvā rāvaṇaṃ pratyabhāṣata || 1 ||
rājā daśaratho nāma dharmaseturivācalaḥ |
satyasandhaḥ parijñāto yasya putrassarāghavaḥ || 2 ||
rāmo nāma sa dharmātmā triṣu lokeṣu viśrutaḥ |
dīrghabāhurviśālākṣo daivataṃ hi patirmama || 3 ||
ikṣvākūṇāṃ kule jātassiṃhaskandho mahādyutiḥ |
lakṣmaṇena saha bhrātrā yaste prāṇānhariṣyati || 4 ||
pratyakṣaṃ yadyahaṃ tasya tvayā syāṃ dharṣitā balāt |
śayitā tvaṃ hatassaṅkhye janasthāne yathā kharaḥ || 5 ||
ya ete rākṣasāḥ proktā ghorarūpā mahābalāḥ |
rāghave nirviṣāssarve suparṇe pannagā yathā || 6 ||
tasya jyāvipramuktāste śarāḥ kāñcanabhūṣaṇāḥ |
śarīraṃ vidhamiṣyanti gaṅgākūlamivormayaḥ || 7 ||
asurairvā surairvā tvaṃ yadyavadhyo'si rāvaṇa |
utpādya sumahadvairaṃ jīvaṃstasya na mokṣyase || 8 ||
sa te jīvitaśeṣasya rāghavo'ntakaro balī |
paśoryūpagatasyeva jīvitaṃ tava durlabham || 9 ||
yadi paśyetsa rāmastvāṃ roṣadīptena cakṣuṣā |
rakṣastvamadya nirdhagdho gacchessadyaḥ parābhavam || 10 ||
yaścandraṃ nabhaso bhūmau pātayennāśayeta vā |
sāgaraṃ śoṣayedvāpi sa sītāṃ mocayediha || 11 ||
gatāyustvaṃ gataśrīko gatasattva gatendriyaḥ |
laṅkā vaidhavyasaṃyuktā tvatkṛtena bhaviṣyati || 12 ||
na te pāpamidaṃ karma śukhodarkaṃ bhaviṣyati |
yā'haṃ nītā vinābhāvaṃ patipārśvāttvayā vane || 13 ||
sa hi daivatasaṃyukto mama bhartā mahādyutiḥ |
nirbhayo vīryamāśritya śūnye vasati daṇḍake || 14 ||
sa te darpaṃ balaṃ vīryamutsekaṃ ca tathāvidham |
apaneṣyati gātrebhyaśśaravarṣeṇa saṃyuge || 15 ||
yadā vināśo bhūtānāṃ dṛśyate kālacoditaḥ |
tadā kārye pramādyanti narāḥ kālavaśaṃ gatāḥ || 16 ||
māṃ pradhṛṣya sa te kālaḥ prāpto'yaṃ rākṣasādhama |
ātmano rākṣasānāṃ ca vadhāyāntaḥpurasya ca || 17 ||
na śakyā yajñamadhyasthā vedī sṛgbhāṇḍamaṇḍitā |
dvijātimantrapūtā ca caṇḍālenāvamarditum || 18 ||
tathā'haṃ dharmanityasya dharmapatnī pativratā |
tvayā spṛṣṭuṃ na śakyāsmi rākṣasādhama pāpinā || 19 ||
krīḍantī rājahaṃsena padmaṣaṇḍeṣu nityadā |
haṃsī sā tṛṇaṣaṇḍasthaṃ kathaṃ paśyeta madgukam || 20 ||
idaṃ śarīraṃ nissañjñaṃ bandha vā khātayasva vā |
nedaṃ śarīraṃ rakṣayaṃ me jīvitaṃ vāpi rākṣasa || 21 ||
na tu śakṣyāmyupakrośaṃ pṛthivyāṃ dātumātmanaḥ |
evamuktvā tu vaidehī krodhātsuparuṣaṃ vacaḥ || 22 ||
rāvaṇaṃ maithilī tatra punarnovāca kiñcana |
sītāyā vacanaṃ śrutvā paruṣaṃ romaharṣaṇam || 23 ||
pratyuvāca tatassītāṃ bhayasandarśanaṃ vacaḥ |
śṛṇu maithili madvākyaṃ māsāndvādaśa bhāmini || 24 ||
kālenānena nābhyeṣi yadi māṃ cāruhāsini |
tatastvāṃ prātarāśārthaṃ sūdāśchetsyanti leśaśaḥ || 25 ||
ityuktvā paruṣaṃ vākyaṃ rāvaṇaśśatrurāvaṇaḥ |
rākṣasīśca tataḥ kruddha idaṃ vacanamabravīt || 26 ||
śīghrameva hi rākṣasyo vikṛtā ghoradarśanāḥ |
darpamasyā vineṣyadhvaṃ māṃsaśoṇitabhojanāḥ || 27 ||
vacanādeva tāstasya sughorā rākṣasīgaṇāḥ |
kṛtaprāñjalayo bhūtvā maithilīṃ paryavārayan || 28 ||
sa tāḥ provāca rājā tu rāvaṇo ghoradarśanaḥ |
pracālya caraṇotkarṣairdārayanniva medinīm || 29 ||
aśokavanikāmadhye maithilī nīyatāmiyam |
tatreyaṃ rakṣyatāṃ gūḍhaṃ yuṣmābhiḥ parivāritā || 30 ||
tatraināṃ tarjanairghoraiḥ punassāntvaiśca maithilīm |
ānayadhvaṃ vaśaṃ sarvā vanyāṃ gajavadhūmiva || 31 ||
iti pratisamādiṣṭā rākṣasyo rāvaṇena tāḥ |
aśokavanikāṃ jagmurmaithilīṃ parigṛhya tu || 32 ||
sarvakālaphalairvṛkṣairnānāpuṣpaphalairvṛtām |
sarvakālamadaiścāpi dvijaissamupasevitām || 33 ||
sā tu śokaparītāṅgī maithilī janakātmajā |
rākṣasīvaśamāpannā vyāghrīṇāṃ hariṇī yathā || 34 ||
śokena mahatā grastā maithilī janakātmajā |
na śarma labhate bhīruḥ pāśabaddhā mṛgī yathā || 35 ||
na vindate tatra tu śarma maithilī virūpanetrābhiratīva tarjitā |
patiṃ smarantī dayitaṃ ca devataṃ vicetanā'bhūdbhayaśokapīḍitā || 36 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ṣaṭpañcāśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ षट्पञ्चाशस्सर्गः ।
सा तथोक्ता तु वैदेही निर्भया शोककर्शिता ।
तृणमन्तरतः कृत्वा रावणं प्रत्यभाषत ॥ 1 ॥
राजा दशरथो नाम धर्मसेतुरिवाचलः ।
सत्यसन्धः परिज्ञातो यस्य पुत्रस्सराघवः ॥ 2 ॥
रामो नाम स धर्मात्मा त्रिषु लोकेषु विश्रुतः ।
दीर्घबाहुर्विशालाक्षो दैवतं हि पतिर्मम ॥ 3 ॥
इक्ष्वाकूणां कुले जातस्सिंहस्कन्धो महाद्युतिः ।
लक्ष्मणेन सह भ्रात्रा यस्ते प्राणान्हरिष्यति ॥ 4 ॥
प्रत्यक्षं यद्यहं तस्य त्वया स्यां धर्षिता बलात् ।
शयिता त्वं हतस्सङ्ख्ये जनस्थाने यथा खरः ॥ 5 ॥
य एते राक्षसाः प्रोक्ता घोररूपा महाबलाः ।
राघवे निर्विषास्सर्वे सुपर्णे पन्नगा यथा ॥ 6 ॥
तस्य ज्याविप्रमुक्तास्ते शराः काञ्चनभूषणाः ।
शरीरं विधमिष्यन्ति गङ्गाकूलमिवोर्मयः ॥ 7 ॥
असुरैर्वा सुरैर्वा त्वं यद्यवध्योऽसि रावण ।
उत्पाद्य सुमहद्वैरं जीवंस्तस्य न मोक्ष्यसे ॥ 8 ॥
स ते जीवितशेषस्य राघवोऽन्तकरो बली ।
पशोर्यूपगतस्येव जीवितं तव दुर्लभम् ॥ 9 ॥
यदि पश्येत्स रामस्त्वां रोषदीप्तेन चक्षुषा ।
रक्षस्त्वमद्य निर्धग्धो गच्छेस्सद्यः पराभवम् ॥ 10 ॥
यश्चन्द्रं नभसो भूमौ पातयेन्नाशयेत वा ।
सागरं शोषयेद्वापि स सीतां मोचयेदिह ॥ 11 ॥
गतायुस्त्वं गतश्रीको गतसत्त्व गतेन्द्रियः ।
लङ्का वैधव्यसंयुक्ता त्वत्कृतेन भविष्यति ॥ 12 ॥
न ते पापमिदं कर्म शुखोदर्कं भविष्यति ।
याऽहं नीता विनाभावं पतिपार्श्वात्त्वया वने ॥ 13 ॥
स हि दैवतसंयुक्तो मम भर्ता महाद्युतिः ।
निर्भयो वीर्यमाश्रित्य शून्ये वसति दण्डके ॥ 14 ॥
स ते दर्पं बलं वीर्यमुत्सेकं च तथाविधम् ।
अपनेष्यति गात्रेभ्यश्शरवर्षेण संयुगे ॥ 15 ॥
यदा विनाशो भूतानां दृश्यते कालचोदितः ।
तदा कार्ये प्रमाद्यन्ति नराः कालवशं गताः ॥ 16 ॥
मां प्रधृष्य स ते कालः प्राप्तोऽयं राक्षसाधम ।
आत्मनो राक्षसानां च वधायान्तःपुरस्य च ॥ 17 ॥
न शक्या यज्ञमध्यस्था वेदी सृग्भाण्डमण्डिता ।
द्विजातिमन्त्रपूता च चण्डालेनावमर्दितुम् ॥ 18 ॥
तथाऽहं धर्मनित्यस्य धर्मपत्नी पतिव्रता ।
त्वया स्पृष्टुं न शक्यास्मि राक्षसाधम पापिना ॥ 19 ॥
क्रीडन्ती राजहंसेन पद्मषण्डेषु नित्यदा ।
हंसी सा तृणषण्डस्थं कथं पश्येत मद्गुकम् ॥ 20 ॥
इदं शरीरं निस्सञ्ज्ञं बन्ध वा खातयस्व वा ।
नेदं शरीरं रक्षयं मे जीवितं वापि राक्षस ॥ 21 ॥
न तु शक्ष्याम्युपक्रोशं पृथिव्यां दातुमात्मनः ।
एवमुक्त्वा तु वैदेही क्रोधात्सुपरुषं वचः ॥ 22 ॥
रावणं मैथिली तत्र पुनर्नोवाच किञ्चन ।
सीताया वचनं श्रुत्वा परुषं रोमहर्षणम् ॥ 23 ॥
प्रत्युवाच ततस्सीतां भयसन्दर्शनं वचः ।
शृणु मैथिलि मद्वाक्यं मासान्द्वादश भामिनि ॥ 24 ॥
कालेनानेन नाभ्येषि यदि मां चारुहासिनि ।
ततस्त्वां प्रातराशार्थं सूदाश्छेत्स्यन्ति लेशशः ॥ 25 ॥
इत्युक्त्वा परुषं वाक्यं रावणश्शत्रुरावणः ।
राक्षसीश्च ततः क्रुद्ध इदं वचनमब्रवीत् ॥ 26 ॥
शीघ्रमेव हि राक्षस्यो विकृता घोरदर्शनाः ।
दर्पमस्या विनेष्यध्वं मांसशोणितभोजनाः ॥ 27 ॥
वचनादेव तास्तस्य सुघोरा राक्षसीगणाः ।
कृतप्राञ्जलयो भूत्वा मैथिलीं पर्यवारयन् ॥ 28 ॥
स ताः प्रोवाच राजा तु रावणो घोरदर्शनः ।
प्रचाल्य चरणोत्कर्षैर्दारयन्निव मेदिनीम् ॥ 29 ॥
अशोकवनिकामध्ये मैथिली नीयतामियम् ।
तत्रेयं रक्ष्यतां गूढं युष्माभिः परिवारिता ॥ 30 ॥
तत्रैनां तर्जनैर्घोरैः पुनस्सान्त्वैश्च मैथिलीम् ।
आनयध्वं वशं सर्वा वन्यां गजवधूमिव ॥ 31 ॥
इति प्रतिसमादिष्टा राक्षस्यो रावणेन ताः ।
अशोकवनिकां जग्मुर्मैथिलीं परिगृह्य तु ॥ 32 ॥
सर्वकालफलैर्वृक्षैर्नानापुष्पफलैर्वृताम् ।
सर्वकालमदैश्चापि द्विजैस्समुपसेविताम् ॥ 33 ॥
सा तु शोकपरीताङ्गी मैथिली जनकात्मजा ।
राक्षसीवशमापन्ना व्याघ्रीणां हरिणी यथा ॥ 34 ॥
शोकेन महता ग्रस्ता मैथिली जनकात्मजा ।
न शर्म लभते भीरुः पाशबद्धा मृगी यथा ॥ 35 ॥
न विन्दते तत्र तु शर्म मैथिली विरूपनेत्राभिरतीव तर्जिता ।
पतिं स्मरन्ती दयितं च देवतं विचेतनाऽभूद्भयशोकपीडिता ॥ 36 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे षट्पञ्चाशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ṣaṭpañcāśassargaḥ |
sā tathoktā tu vaidehī nirbhayā śokakarśitā |
tṛṇamantarataḥ kṛtvā rāvaṇaṃ pratyabhāṣata || 1 ||
rājā daśaratho nāma dharmaseturivācalaḥ |
satyasandhaḥ parijñāto yasya putrassarāghavaḥ || 2 ||
rāmo nāma sa dharmātmā triṣu lokeṣu viśrutaḥ |
dīrghabāhurviśālākṣo daivataṃ hi patirmama || 3 ||
ikṣvākūṇāṃ kule jātassiṃhaskandho mahādyutiḥ |
lakṣmaṇena saha bhrātrā yaste prāṇānhariṣyati || 4 ||
pratyakṣaṃ yadyahaṃ tasya tvayā syāṃ dharṣitā balāt |
śayitā tvaṃ hatassaṅkhye janasthāne yathā kharaḥ || 5 ||
ya ete rākṣasāḥ proktā ghorarūpā mahābalāḥ |
rāghave nirviṣāssarve suparṇe pannagā yathā || 6 ||
tasya jyāvipramuktāste śarāḥ kāñcanabhūṣaṇāḥ |
śarīraṃ vidhamiṣyanti gaṅgākūlamivormayaḥ || 7 ||
asurairvā surairvā tvaṃ yadyavadhyo'si rāvaṇa |
utpādya sumahadvairaṃ jīvaṃstasya na mokṣyase || 8 ||
sa te jīvitaśeṣasya rāghavo'ntakaro balī |
paśoryūpagatasyeva jīvitaṃ tava durlabham || 9 ||
yadi paśyetsa rāmastvāṃ roṣadīptena cakṣuṣā |
rakṣastvamadya nirdhagdho gacchessadyaḥ parābhavam || 10 ||
yaścandraṃ nabhaso bhūmau pātayennāśayeta vā |
sāgaraṃ śoṣayedvāpi sa sītāṃ mocayediha || 11 ||
gatāyustvaṃ gataśrīko gatasattva gatendriyaḥ |
laṅkā vaidhavyasaṃyuktā tvatkṛtena bhaviṣyati || 12 ||
na te pāpamidaṃ karma śukhodarkaṃ bhaviṣyati |
yā'haṃ nītā vinābhāvaṃ patipārśvāttvayā vane || 13 ||
sa hi daivatasaṃyukto mama bhartā mahādyutiḥ |
nirbhayo vīryamāśritya śūnye vasati daṇḍake || 14 ||
sa te darpaṃ balaṃ vīryamutsekaṃ ca tathāvidham |
apaneṣyati gātrebhyaśśaravarṣeṇa saṃyuge || 15 ||
yadā vināśo bhūtānāṃ dṛśyate kālacoditaḥ |
tadā kārye pramādyanti narāḥ kālavaśaṃ gatāḥ || 16 ||
māṃ pradhṛṣya sa te kālaḥ prāpto'yaṃ rākṣasādhama |
ātmano rākṣasānāṃ ca vadhāyāntaḥpurasya ca || 17 ||
na śakyā yajñamadhyasthā vedī sṛgbhāṇḍamaṇḍitā |
dvijātimantrapūtā ca caṇḍālenāvamarditum || 18 ||
tathā'haṃ dharmanityasya dharmapatnī pativratā |
tvayā spṛṣṭuṃ na śakyāsmi rākṣasādhama pāpinā || 19 ||
krīḍantī rājahaṃsena padmaṣaṇḍeṣu nityadā |
haṃsī sā tṛṇaṣaṇḍasthaṃ kathaṃ paśyeta madgukam || 20 ||
idaṃ śarīraṃ nissañjñaṃ bandha vā khātayasva vā |
nedaṃ śarīraṃ rakṣayaṃ me jīvitaṃ vāpi rākṣasa || 21 ||
na tu śakṣyāmyupakrośaṃ pṛthivyāṃ dātumātmanaḥ |
evamuktvā tu vaidehī krodhātsuparuṣaṃ vacaḥ || 22 ||
rāvaṇaṃ maithilī tatra punarnovāca kiñcana |
sītāyā vacanaṃ śrutvā paruṣaṃ romaharṣaṇam || 23 ||
pratyuvāca tatassītāṃ bhayasandarśanaṃ vacaḥ |
śṛṇu maithili madvākyaṃ māsāndvādaśa bhāmini || 24 ||
kālenānena nābhyeṣi yadi māṃ cāruhāsini |
tatastvāṃ prātarāśārthaṃ sūdāśchetsyanti leśaśaḥ || 25 ||
ityuktvā paruṣaṃ vākyaṃ rāvaṇaśśatrurāvaṇaḥ |
rākṣasīśca tataḥ kruddha idaṃ vacanamabravīt || 26 ||
śīghrameva hi rākṣasyo vikṛtā ghoradarśanāḥ |
darpamasyā vineṣyadhvaṃ māṃsaśoṇitabhojanāḥ || 27 ||
vacanādeva tāstasya sughorā rākṣasīgaṇāḥ |
kṛtaprāñjalayo bhūtvā maithilīṃ paryavārayan || 28 ||
sa tāḥ provāca rājā tu rāvaṇo ghoradarśanaḥ |
pracālya caraṇotkarṣairdārayanniva medinīm || 29 ||
aśokavanikāmadhye maithilī nīyatāmiyam |
tatreyaṃ rakṣyatāṃ gūḍhaṃ yuṣmābhiḥ parivāritā || 30 ||
tatraināṃ tarjanairghoraiḥ punassāntvaiśca maithilīm |
ānayadhvaṃ vaśaṃ sarvā vanyāṃ gajavadhūmiva || 31 ||
iti pratisamādiṣṭā rākṣasyo rāvaṇena tāḥ |
aśokavanikāṃ jagmurmaithilīṃ parigṛhya tu || 32 ||
sarvakālaphalairvṛkṣairnānāpuṣpaphalairvṛtām |
sarvakālamadaiścāpi dvijaissamupasevitām || 33 ||
sā tu śokaparītāṅgī maithilī janakātmajā |
rākṣasīvaśamāpannā vyāghrīṇāṃ hariṇī yathā || 34 ||
śokena mahatā grastā maithilī janakātmajā |
na śarma labhate bhīruḥ pāśabaddhā mṛgī yathā || 35 ||
na vindate tatra tu śarma maithilī virūpanetrābhiratīva tarjitā |
patiṃ smarantī dayitaṃ ca devataṃ vicetanā'bhūdbhayaśokapīḍitā || 36 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ṣaṭpañcāśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in