விதுர நீதி - உத்யோக பர்வம், அத்யாயஃ 39

Vidura Niti - Udyoga Parvam, Adhyayah 39

✍️ Vyasa 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
॥ இதி ஶ்ரீமஹாபாரதே உத்யோகபர்வணி ப்ரஜாகரபர்வணி
விதுரவாக்யே ஏகோநசத்வாரிம்ஶோऽத்யாயஃ ॥
த்ரு'தராஷ்ட்ர உவாச ।
அநீஶ்வரோऽயம் புருஷோ பவாபவே
ஸூத்ரப்ரோதா தாருமயீவ யோஷா ।
தாத்ரா ஹி திஷ்டஸ்ய வஶே கிலாயம்
தஸ்மாத்வத த்வம் ஶ்ரவணே க்ரு'தோऽஹம் ॥ 1॥
விதுர உவாச ।
அப்ராப்தகாலம் வசநம் ப்ரு'ஹஸ்பதிரபி ப்ருவந் ।
லபதே புத்த்யவஜ்ஞாநமவமாநம் ச பாரத ॥ 2॥
ப்ரியோ பவதி தாநேந ப்ரியவாதேந சாபரஃ ।
மந்த்ரம் மூலபலேநாந்யோ யஃ ப்ரியஃ ப்ரிய ஏவ ஸஃ ॥ 3॥
த்வேஷ்யோ ந ஸாதுர்பவதி ந மேதாவீ ந பண்டிதஃ ।
ப்ரியே ஶுபாநி கர்மாணி த்வேஷ்யே பாபாநி பாரத ॥ 4॥
ந ஸ க்ஷயோ மஹாராஜ யஃ க்ஷயோ வ்ரு'த்திமாவஹேத் ।
க்ஷயஃ ஸ த்விஹ மந்தவ்யோ யம் லப்த்வா பஹு நாஶயேத் ॥ 5॥
ஸம்ரு'த்தா குணதஃ கே சித்பவந்தி தநதோऽபரே ।
தநவ்ரு'த்தாந்குணைர்ஹீநாந்த்ரு'தராஷ்ட்ர விவர்ஜயேத் ॥ 6॥
த்ரு'தராஷ்ட்ர உவாச ।
ஸர்வம் த்வமாயதீ யுக்தம் பாஷஸே ப்ராஜ்ஞஸம்மதம் ।
ந சோத்ஸஹே ஸுதம் த்யக்தும் யதோ தர்மஸ்ததோ ஜயஃ ॥ 7॥
விதுர உவாச ।
ஸ்வபாவகுணஸம்பந்நோ ந ஜாது விநயாந்விதஃ ।
ஸுஸூக்ஷ்மமபி பூதாநாமுபமர்தம் ப்ரயோக்ஷ்யதே ॥ 8॥
பராபவாத நிரதாஃ பரதுஃகோதயேஷு ச ।
பரஸ்பரவிரோதே ச யதந்தே ஸததோதிதாஃ ॥ 9॥
ஸ தோஷம் தர்ஶநம் யேஷாம் ஸம்வாஸே ஸுமஹத்பயம் ।
அர்தாதாநே மஹாந்தோஷஃ ப்ரதாநே ச மஹத்பயம் ॥ 10॥
யே பாபா இதி விக்யாதாஃ ஸம்வாஸே பரிகர்ஹிதாஃ ।
யுக்தாஶ்சாந்யைர்மஹாதோஷைர்யே நராஸ்தாந்விவர்ஜயேத் ॥ 11॥
நிவர்தமாநே ஸௌஹார்தே ப்ரீதிர்நீசே ப்ரணஶ்யதி ।
யா சைவ பலநிர்வ்ரு'த்திஃ ஸௌஹ்ரு'தே சைவ யத்ஸுகம் ॥ 12॥
யததே சாபவாதாய யத்நமாரபதே க்ஷயே ।
அல்பேऽப்யபக்ரு'தே மோஹாந்ந ஶாந்திமுபகச்சதி ॥ 13॥
தாத்ரு'ஶைஃ ஸங்கதம் நீசைர்ந்ரு'ஶம்ஸைரக்ரு'தாத்மபிஃ ।
நிஶாம்ய நிபுணம் புத்த்யா வித்வாந்தூராத்விவர்ஜயேத் ॥ 14॥
யோ ஜ்ஞாதிமநுக்ரு'ஹ்ணாதி தரித்ரம் தீநமாதுரம் ।
ஸபுத்ரபஶுபிர்வ்ரு'த்திம் யஶஶ்சாவ்யயமஶ்நுதே ॥ 15॥
ஜ்ஞாதயோ வர்தநீயாஸ்தைர்ய இச்சந்த்யாத்மநஃ ஶுபம் ।
குலவ்ரு'த்திம் ச ராஜேந்த்ர தஸ்மாத்ஸாது ஸமாசர ॥ 16॥
ஶ்ரேயஸா யோக்ஷ்யஸே ராஜந்குர்வாணோ ஜ்ஞாதிஸத்க்ரியாம் ।
விகுணா ஹ்யபி ஸம்ரக்ஷ்யா ஜ்ஞாதயோ பரதர்ஷப ॥ 17॥
கிம் புநர்குணவந்தஸ்தே த்வத்ப்ரஸாதாபிகாங்க்ஷிணஃ ।
ப்ரஸாதம் குரு தீநாநாம் பாண்டவாநாம் விஶாம் பதே ॥ 18॥
தீயந்தாம் க்ராமகாஃ கே சித்தேஷாம் வ்ரு'த்த்யர்தமீஶ்வர ।
ஏவம் லோகே யஶஃப்ராப்தோ பவிஷ்யத்ஸி நராதிப ॥ 19॥
வ்ரு'த்தேந ஹி த்வயா கார்யம் புத்ராணாம் தாத ரக்ஷணம் ।
மயா சாபி ஹிதம் வாச்யம் வித்தி மாம் த்வத்திதைஷிணம் ॥ 20॥
ஜ்ஞாதிபிர்விக்ரஹஸ்தாத ந கர்தவ்யோ பவார்திநா ।
ஸுகாநி ஸஹ போஜ்யாநி ஜ்ஞாதிபிர்பரதர்ஷப ॥ 21॥
ஸம்போஜநம் ஸங்கதநம் ஸம்ப்ரீதிஶ் ச பரஸ்பரம் ।
ஜ்ஞாதிபிஃ ஸஹ கார்யாணி ந விரோதஃ கதம் சந ॥ 22॥
ஜ்ஞாதயஸ்தாரயந்தீஹ ஜ்ஞாதயோ மஜ்ஜயந்தி ச ।
ஸுவ்ரு'த்தாஸ்தாரயந்தீஹ துர்வ்ரு'த்தா மஜ்ஜயந்தி ச ॥ 23॥
ஸுவ்ரு'த்தோ பவ ராஜேந்த்ர பாண்டவாந்ப்ரதி மாநத ।
அதர்ஷணீயஃ ஶத்ரூணாம் தைர்வ்ரு'தஸ்த்வம் பவிஷ்யஸி ॥ 24॥
ஶ்ரீமந்தம் ஜ்ஞாதிமாஸாத்ய யோ ஜ்ஞாதிரவஸீததி ।
திக்தஹஸ்தம் ம்ரு'க இவ ஸ ஏநஸ்தஸ்ய விந்ததி ॥ 25॥
பஶ்சாதபி நரஶ்ரேஷ்ட தவ தாபோ பவிஷ்யதி ।
தாந்வா ஹதாந்ஸுதாந்வாபி ஶ்ருத்வா ததநுசிந்தய ॥ 26॥
யேந கட்வாம் ஸமாரூடஃ பரிதப்யேத கர்மணா ।
ஆதாவேவ ந தத்குர்யாதத்ருவே ஜீவிதே ஸதி ॥ 27॥
ந கஶ்சிந்நாபநயதே புமாநந்யத்ர பார்கவாத் ।
ஶேஷஸம்ப்ரதிபத்திஸ்து புத்திமத்ஸ்வேவ திஷ்டதி ॥ 28॥
துர்யோதநேந யத்யேதத்பாபம் தேஷு புரா க்ரு'தம் ।
த்வயா தத்குலவ்ரு'த்தேந ப்ரத்யாநேயம் நரேஶ்வர ॥ 29॥
தாம்ஸ்த்வம் பதே ப்ரதிஷ்டாப்ய லோகே விகதகல்மஷஃ ।
பவிஷ்யஸி நரஶ்ரேஷ்ட பூஜநீயோ மநீஷிணாம் ॥ 30॥
ஸுவ்யாஹ்ரு'தாநி தீராணாம் பலதஃ ப்ரவிசிந்த்ய யஃ ।
அத்யவஸ்யதி கார்யேஷு சிரம் யஶஸி திஷ்டதி ॥ 31॥
அவ்ரு'த்திம் விநயோ ஹந்தி ஹந்த்யநர்தம் பராக்ரமஃ ।
ஹந்தி நித்யம் க்ஷமா க்ரோதமாசாரோ ஹந்த்யலக்ஷணம் ॥ 32॥
பரிச்சதேந க்ஷத்ரேண வேஶ்மநா பரிசர்யயா ।
பரீக்ஷேத குலம் ராஜந்போஜநாச்சாதநேந ச ॥ 33॥
யயோஶ்சித்தேந வா சித்தம் நைப்ரு'தம் நைப்ரு'தேந வா ।
ஸமேதி ப்ரஜ்ஞயா ப்ரஜ்ஞா தயோர்மைத்ரீ ந ஜீர்யதே ॥ 34॥
துர்புத்திமக்ரு'தப்ரஜ்ஞம் சந்நம் கூபம் த்ரு'ணைரிவ ।
விவர்ஜயீத மேதாவீ தஸ்மிந்மைத்ரீ ப்ரணஶ்யதி ॥ 35॥
அவலிப்தேஷு மூர்கேஷு ரௌத்ரஸாஹஸிகேஷு ச ।
ததைவாபேத தர்மேஷு ந மைத்ரீமாசரேத்புதஃ ॥ 36॥
க்ரு'தஜ்ஞம் தார்மிகம் ஸத்யமக்ஷுத்ரம் த்ரு'டபக்திகம் ।
ஜிதேந்த்ரியம் ஸ்திதம் ஸ்தித்யாம் மித்ரமத்யாகி சேஷ்யதே ॥ 37॥
இந்த்ரியாணாமநுத்ஸர்கோ ம்ரு'த்யுநா ந விஶிஷ்யதே ।
அத்யர்தம் புநருத்ஸர்கஃ ஸாதயேத்தைவதாந்யபி ॥ 38॥
மார்தவம் ஸர்வபூதாநாமநஸூயா க்ஷமா த்ரு'திஃ ।
ஆயுஷ்யாணி புதாஃ ப்ராஹுர்மித்ராணாம் சாவிமாநநா ॥ 39॥
அபநீதம் ஸுநீதேந யோऽர்தம் ப்ரத்யாநிநீஷதே ।
மதிமாஸ்தாய ஸுத்ரு'டாம் ததகாபுருஷ வ்ரதம் ॥ 40॥
ஆயத்யாம் ப்ரதிகாரஜ்ஞஸ்ததாத்வே த்ரு'டநிஶ்சயஃ ।
அதீதே கார்யஶேஷஜ்ஞோ நரோऽர்தைர்ந ப்ரஹீயதே ॥ 41॥
கர்மணா மநஸா வாசா யதபீக்ஷ்ணம் நிஷேவதே ।
ததேவாபஹரத்யேநம் தஸ்மாத்கல்யாணமாசரேத் ॥ 42॥
மங்கலாலம்பநம் யோகஃ ஶ்ருதமுத்தாநமார்ஜவம் ।
பூதிமேதாநி குர்வந்தி ஸதாம் சாபீக்ஷ்ண தர்ஶநம் ॥ 43॥
அநிர்வேதஃ ஶ்ரியோ மூலம் துஃகநாஶே ஸுகஸ்ய ச ।
மஹாந்பவத்யநிர்விண்ணஃ ஸுகம் சாத்யந்தமஶ்நுதே ॥ 44॥
நாதஃ ஶ்ரீமத்தரம் கிம் சிதந்யத்பத்யதமம் ததா ।
ப்ரப விஷ்ணோர்யதா தாத க்ஷமா ஸர்வத்ர ஸர்வதா ॥ 45॥
க்ஷமேதஶக்தஃ ஸர்வஸ்ய ஶக்திமாந்தர்மகாரணாத் ।
அர்தாநர்தௌ ஸமௌ யஸ்ய தஸ்ய நித்யம் க்ஷமா ஹிதா ॥ 46॥
யத்ஸுகம் ஸேவமாநோऽபி தர்மார்தாப்யாம் ந ஹீயதே ।
காமம் ததுபஸேவேத ந மூட வ்ரதமாசரேத் ॥ 47॥
துஃகார்தேஷு ப்ரமத்தேஷு நாஸ்திகேஷ்வலஸேஷு ச ।
ந ஶ்ரீர்வஸத்யதாந்தேஷு யே சோத்ஸாஹ விவர்ஜிதாஃ ॥ 48॥
ஆர்ஜவேந நரம் யுக்தமார்ஜவாத்ஸவ்யபத்ரபம் ।
அஶக்திமந்தம் மந்யந்தோ தர்ஷயந்தி குபுத்தயஃ ॥ 49॥
அத்யார்யமதிதாதாரமதிஶூரமதிவ்ரதம் ।
ப்ரஜ்ஞாபிமாநிநம் சைவ ஶ்ரீர்பயாந்நோபஸர்பதி ॥ 50॥
அக்நிஹோத்ரபலா வேதாஃ ஶீலவ்ரு'த்தபலம் ஶ்ருதம் ।
ரதிபுத்ர பலா தாரா தத்தபுக்த பலம் தநம் ॥ 51॥
அதர்மோபார்ஜிதைரர்தைர்யஃ கரோத்யௌர்த்வ தேஹிகம் ।
ந ஸ தஸ்ய பலம் ப்ரேத்ய புங்க்தேऽர்தஸ்ய துராகமாத் ॥ 52॥
காநார வநதுர்கேஷு க்ரு'ச்ச்ராஸ்வாபத்ஸு ஸம்ப்ரமே ।
உத்யதேஷு ச ஶஸ்த்ரேஷு நாஸ்தி ஶேஷவதாம் பயம் ॥ 53॥
உத்தாநம் ஸம்யமோ தாக்ஷ்யமப்ரமாதோ த்ரு'திஃ ஸ்ம்ரு'திஃ ।
ஸமீக்ஷ்ய ச ஸமாரம்போ வித்தி மூலம் பவஸ்ய தத் ॥ 54॥
தபோபலம் தாபஸாநாம் ப்ரஹ்ம ப்ரஹ்மவிதாம் பலம் ।
ஹிம்ஸா பலமஸாதூநாம் க்ஷமாகுணவதாம் பலம் ॥ 55॥
அஷ்டௌ தாந்யவ்ரதக்நாநி ஆபோ மூலம் பலம் பயஃ ।
ஹவிர்ப்ராஹ்மண காம்யா ச குரோர்வசநமௌஷதம் ॥ 56॥
ந தத்பரஸ்ய ஸந்தத்யாத்ப்ரதிகூலம் யதாத்மநஃ ।
ஸங்க்ரஹேணைஷ தர்மஃ ஸ்யாத்காமாதந்யஃ ப்ரவர்ததே ॥ 57॥
அக்ரோதேந ஜயேத்க்ரோதமஸாதும் ஸாதுநா ஜயேத் ।
ஜயேத்கதர்யம் தாநேந ஜயேத்ஸத்யேந சாந்ரு'தம் ॥ 58॥
ஸ்த்ரீ தூர்தகேऽலஸே பீரௌ சண்டே புருஷமாநிநி ।
சௌரே க்ரு'தக்நே விஶ்வாஸோ ந கார்யோ ந ச நாஸ்திகே ॥ 59॥
அபிவாதநஶீலஸ்ய நித்யம் வ்ரு'த்தோபஸேவிநஃ ।
சத்வாரி ஸம்ப்ரவர்தந்தே கீர்திராயுர்யஶோபலம் ॥ 60॥
அதிக்லேஶேந யேऽர்தாஃ ஸ்யுர்தர்மஸ்யாதிக்ரமேண ச ।
அரேர்வா ப்ரணிபாதேந மா ஸ்ம தேஷு மநஃ க்ரு'தாஃ ॥ 61॥
அவித்யஃ புருஷஃ ஶோச்யஃ ஶோச்யம் மிதுநமப்ரஜம் ।
நிராஹாராஃ ப்ரஜாஃ ஶோச்யாஃ ஶோச்யம் ராஷ்ட்ரமராஜகம் ॥ 62॥
அத்வா ஜரா தேஹவதாம் பர்வதாநாம் ஜலம் ஜரா ।
அஸம்போகோ ஜரா ஸ்த்ரீணாம் வாக்ஷல்யம் மநஸோ ஜரா ॥ 63॥
அநாம்நாய மலா வேதா ப்ராஹ்மணஸ்யாவ்ரதம் மலம் ।
கௌதூஹலமலா ஸாத்வீ விப்ரவாஸ மலாஃ ஸ்த்ரியஃ ॥ 64॥
ஸுவர்ணஸ்ய மலம் ரூப்யம் ரூப்யஸ்யாபி மலம் த்ரபு ।
ஜ்ஞேயம் த்ரபு மலம் ஸீஸம் ஸீஸஸ்யாபி மலம் மலம் ॥ 65॥
ந ஸ்வப்நேந ஜயேந்நித்ராம் ந காமேந ஸ்த்ரியம் ஜயேத் ।
நேந்தநேந ஜயேதக்நிம் ந பாநேந ஸுராம் ஜயேத் ॥ 66॥
யஸ்ய தாநஜிதம் மித்ரமமித்ரா யுதி நிர்ஜிதாஃ ।
அந்நபாநஜிதா தாராஃ ஸபலம் தஸ்ய ஜீவிதம் ॥ 67॥
ஸஹஸ்ரிணோऽபி ஜீவந்தி ஜீவந்தி ஶதிநஸ்ததா ।
த்ரு'தராஷ்ட்ரம் விமுஞ்சேச்சாம் ந கதம் சிந்ந ஜீவ்யதே ॥ 68॥
யத்ப்ரு'திவ்யாம் வ்ரீஹி யவம் ஹிரண்யம் பஶவஃ ஸ்த்ரியஃ ।
நாலமேகஸ்ய தத்ஸர்வமிதி பஶ்யந்ந முஹ்யதி ॥ 69॥
ராஜந்பூயோ ப்ரவீமி த்வாம் புத்ரேஷு ஸமமாசர ।
ஸமதா யதி தே ராஜந்ஸ்வேஷு பாண்டுஸுதேஷு ச ॥ 70॥
॥ இதி ஶ்ரீமஹாபாரதே உத்யோகபர்வணி ப்ரஜாகரபர்வணி
விதுரவாக்யே ஏகோநசத்வாரிம்ஶோऽத்யாயஃ ॥ 39॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
anīśvaro'yaṃ puruṣo bhavābhave
sūtraprotā dārumayīva yoṣā |
dhātrā hi diṣṭasya vaśe kilāyaṃ
tasmādvada tvaṃ śravaṇe ghṛto'ham || 1||
vidura uvāca |
aprāptakālaṃ vacanaṃ bṛhaspatirapi bruvan |
labhate buddhyavajñānamavamānaṃ ca bhārata || 2||
priyo bhavati dānena priyavādena cāparaḥ |
mantraṃ mūlabalenānyo yaḥ priyaḥ priya eva saḥ || 3||
dveṣyo na sādhurbhavati na medhāvī na paṇḍitaḥ |
priye śubhāni karmāṇi dveṣye pāpāni bhārata || 4||
na sa kṣayo mahārāja yaḥ kṣayo vṛddhimāvahet |
kṣayaḥ sa tviha mantavyo yaṃ labdhvā bahu nāśayet || 5||
samṛddhā guṇataḥ ke cidbhavanti dhanato'pare |
dhanavṛddhānguṇairhīnāndhṛtarāṣṭra vivarjayet || 6||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
sarvaṃ tvamāyatī yuktaṃ bhāṣase prājñasammatam |
na cotsahe sutaṃ tyaktuṃ yato dharmastato jayaḥ || 7||
vidura uvāca |
svabhāvaguṇasampanno na jātu vinayānvitaḥ |
susūkṣmamapi bhūtānāmupamardaṃ prayokṣyate || 8||
parāpavāda niratāḥ paraduḥkhodayeṣu ca |
parasparavirodhe ca yatante satatothitāḥ || 9||
sa doṣaṃ darśanaṃ yeṣāṃ saṃvāse sumahadbhayam |
arthādāne mahāndoṣaḥ pradāne ca mahadbhayam || 10||
ye pāpā iti vikhyātāḥ saṃvāse parigarhitāḥ |
yuktāścānyairmahādoṣairye narāstānvivarjayet || 11||
nivartamāne sauhārde prītirnīce praṇaśyati |
yā caiva phalanirvṛttiḥ sauhṛde caiva yatsukham || 12||
yatate cāpavādāya yatnamārabhate kṣaye |
alpe'pyapakṛte mohānna śāntimupagacchati || 13||
tādṛśaiḥ saṅgataṃ nīcairnṛśaṃsairakṛtātmabhiḥ |
niśāmya nipuṇaṃ buddhyā vidvāndūrādvivarjayet || 14||
yo jñātimanugṛhṇāti daridraṃ dīnamāturam |
saputrapaśubhirvṛddhiṃ yaśaścāvyayamaśnute || 15||
jñātayo vardhanīyāstairya icchantyātmanaḥ śubham |
kulavṛddhiṃ ca rājendra tasmātsādhu samācara || 16||
śreyasā yokṣyase rājankurvāṇo jñātisatkriyām |
viguṇā hyapi saṃrakṣyā jñātayo bharatarṣabha || 17||
kiṃ punarguṇavantaste tvatprasādābhikāṅkṣiṇaḥ |
prasādaṃ kuru dīnānāṃ pāṇḍavānāṃ viśāṃ pate || 18||
dīyantāṃ grāmakāḥ ke citteṣāṃ vṛttyarthamīśvara |
evaṃ loke yaśaḥprāpto bhaviṣyatsi narādhipa || 19||
vṛddhena hi tvayā kāryaṃ putrāṇāṃ tāta rakṣaṇam |
mayā cāpi hitaṃ vācyaṃ viddhi māṃ tvaddhitaiṣiṇam || 20||
jñātibhirvigrahastāta na kartavyo bhavārthinā |
sukhāni saha bhojyāni jñātibhirbharatarṣabha || 21||
sambhojanaṃ saṅkathanaṃ samprītiś ca parasparam |
jñātibhiḥ saha kāryāṇi na virodhaḥ kathaṃ cana || 22||
jñātayastārayantīha jñātayo majjayanti ca |
suvṛttāstārayantīha durvṛttā majjayanti ca || 23||
suvṛtto bhava rājendra pāṇḍavānprati mānada |
adharṣaṇīyaḥ śatrūṇāṃ tairvṛtastvaṃ bhaviṣyasi || 24||
śrīmantaṃ jñātimāsādya yo jñātiravasīdati |
digdhahastaṃ mṛga iva sa enastasya vindati || 25||
paścādapi naraśreṣṭha tava tāpo bhaviṣyati |
tānvā hatānsutānvāpi śrutvā tadanucintaya || 26||
yena khaṭvāṃ samārūḍhaḥ paritapyeta karmaṇā |
ādāveva na tatkuryādadhruve jīvite sati || 27||
na kaścinnāpanayate pumānanyatra bhārgavāt |
śeṣasampratipattistu buddhimatsveva tiṣṭhati || 28||
duryodhanena yadyetatpāpaṃ teṣu purā kṛtam |
tvayā tatkulavṛddhena pratyāneyaṃ nareśvara || 29||
tāṃstvaṃ pade pratiṣṭhāpya loke vigatakalmaṣaḥ |
bhaviṣyasi naraśreṣṭha pūjanīyo manīṣiṇām || 30||
suvyāhṛtāni dhīrāṇāṃ phalataḥ pravicintya yaḥ |
adhyavasyati kāryeṣu ciraṃ yaśasi tiṣṭhati || 31||
avṛttiṃ vinayo hanti hantyanarthaṃ parākramaḥ |
hanti nityaṃ kṣamā krodhamācāro hantyalakṣaṇam || 32||
paricchadena kṣatreṇa veśmanā paricaryayā |
parīkṣeta kulaṃ rājanbhojanācchādanena ca || 33||
yayościttena vā cittaṃ naibhṛtaṃ naibhṛtena vā |
sameti prajñayā prajñā tayormaitrī na jīryate || 34||
durbuddhimakṛtaprajñaṃ channaṃ kūpaṃ tṛṇairiva |
vivarjayīta medhāvī tasminmaitrī praṇaśyati || 35||
avalipteṣu mūrkheṣu raudrasāhasikeṣu ca |
tathaivāpeta dharmeṣu na maitrīmācaredbudhaḥ || 36||
kṛtajñaṃ dhārmikaṃ satyamakṣudraṃ dṛḍhabhaktikam |
jitendriyaṃ sthitaṃ sthityāṃ mitramatyāgi ceṣyate || 37||
indriyāṇāmanutsargo mṛtyunā na viśiṣyate |
atyarthaṃ punarutsargaḥ sādayeddaivatānyapi || 38||
mārdavaṃ sarvabhūtānāmanasūyā kṣamā dhṛtiḥ |
āyuṣyāṇi budhāḥ prāhurmitrāṇāṃ cāvimānanā || 39||
apanītaṃ sunītena yo'rthaṃ pratyāninīṣate |
matimāsthāya sudṛḍhāṃ tadakāpuruṣa vratam || 40||
āyatyāṃ pratikārajñastadātve dṛḍhaniścayaḥ |
atīte kāryaśeṣajño naro'rthairna prahīyate || 41||
karmaṇā manasā vācā yadabhīkṣṇaṃ niṣevate |
tadevāpaharatyenaṃ tasmātkalyāṇamācaret || 42||
maṅgalālambhanaṃ yogaḥ śrutamutthānamārjavam |
bhūtimetāni kurvanti satāṃ cābhīkṣṇa darśanam || 43||
anirvedaḥ śriyo mūlaṃ duḥkhanāśe sukhasya ca |
mahānbhavatyanirviṇṇaḥ sukhaṃ cātyantamaśnute || 44||
nātaḥ śrīmattaraṃ kiṃ cidanyatpathyatamaṃ tathā |
prabha viṣṇoryathā tāta kṣamā sarvatra sarvadā || 45||
kṣamedaśaktaḥ sarvasya śaktimāndharmakāraṇāt |
arthānarthau samau yasya tasya nityaṃ kṣamā hitā || 46||
yatsukhaṃ sevamāno'pi dharmārthābhyāṃ na hīyate |
kāmaṃ tadupaseveta na mūḍha vratamācaret || 47||
duḥkhārteṣu pramatteṣu nāstikeṣvalaseṣu ca |
na śrīrvasatyadānteṣu ye cotsāha vivarjitāḥ || 48||
ārjavena naraṃ yuktamārjavātsavyapatrapam |
aśaktimantaṃ manyanto dharṣayanti kubuddhayaḥ || 49||
atyāryamatidātāramatiśūramativratam |
prajñābhimāninaṃ caiva śrīrbhayānnopasarpati || 50||
agnihotraphalā vedāḥ śīlavṛttaphalaṃ śrutam |
ratiputra phalā dārā dattabhukta phalaṃ dhanam || 51||
adharmopārjitairarthairyaḥ karotyaurdhva dehikam |
na sa tasya phalaṃ pretya bhuṅkte'rthasya durāgamāt || 52||
kānāra vanadurgeṣu kṛcchrāsvāpatsu sambhrame |
udyateṣu ca śastreṣu nāsti śeṣavatāṃ bhayam || 53||
utthānaṃ saṃyamo dākṣyamapramādo dhṛtiḥ smṛtiḥ |
samīkṣya ca samārambho viddhi mūlaṃ bhavasya tat || 54||
tapobalaṃ tāpasānāṃ brahma brahmavidāṃ balam |
hiṃsā balamasādhūnāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 55||
aṣṭau tānyavrataghnāni āpo mūlaṃ phalaṃ payaḥ |
havirbrāhmaṇa kāmyā ca gurorvacanamauṣadham || 56||
na tatparasya sandadhyātpratikūlaṃ yadātmanaḥ |
saṅgraheṇaiṣa dharmaḥ syātkāmādanyaḥ pravartate || 57||
akrodhena jayetkrodhamasādhuṃ sādhunā jayet |
jayetkadaryaṃ dānena jayetsatyena cānṛtam || 58||
strī dhūrtake'lase bhīrau caṇḍe puruṣamānini |
caure kṛtaghne viśvāso na kāryo na ca nāstike || 59||
abhivādanaśīlasya nityaṃ vṛddhopasevinaḥ |
catvāri sampravardhante kīrtirāyuryaśobalam || 60||
atikleśena ye'rthāḥ syurdharmasyātikrameṇa ca |
arervā praṇipātena mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 61||
avidyaḥ puruṣaḥ śocyaḥ śocyaṃ mithunamaprajam |
nirāhārāḥ prajāḥ śocyāḥ śocyaṃ rāṣṭramarājakam || 62||
adhvā jarā dehavatāṃ parvatānāṃ jalaṃ jarā |
asambhogo jarā strīṇāṃ vākṣalyaṃ manaso jarā || 63||
anāmnāya malā vedā brāhmaṇasyāvrataṃ malam |
kautūhalamalā sādhvī vipravāsa malāḥ striyaḥ || 64||
suvarṇasya malaṃ rūpyaṃ rūpyasyāpi malaṃ trapu |
jñeyaṃ trapu malaṃ sīsaṃ sīsasyāpi malaṃ malam || 65||
na svapnena jayennidrāṃ na kāmena striyaṃ jayet |
nendhanena jayedagniṃ na pānena surāṃ jayet || 66||
yasya dānajitaṃ mitramamitrā yudhi nirjitāḥ |
annapānajitā dārāḥ saphalaṃ tasya jīvitam || 67||
sahasriṇo'pi jīvanti jīvanti śatinastathā |
dhṛtarāṣṭraṃ vimuñcecchāṃ na kathaṃ cinna jīvyate || 68||
yatpṛthivyāṃ vrīhi yavaṃ hiraṇyaṃ paśavaḥ striyaḥ |
nālamekasya tatsarvamiti paśyanna muhyati || 69||
rājanbhūyo bravīmi tvāṃ putreṣu samamācara |
samatā yadi te rājansveṣu pāṇḍusuteṣu ca || 70||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ || 39||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरवाक्ये एकोनचत्वारिंशोऽध्यायः ॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
अनीश्वरोऽयं पुरुषो भवाभवे
सूत्रप्रोता दारुमयीव योषा ।
धात्रा हि दिष्टस्य वशे किलायं
तस्माद्वद त्वं श्रवणे घृतोऽहम् ॥ 1॥
विदुर उवाच ।
अप्राप्तकालं वचनं बृहस्पतिरपि ब्रुवन् ।
लभते बुद्ध्यवज्ञानमवमानं च भारत ॥ 2॥
प्रियो भवति दानेन प्रियवादेन चापरः ।
मन्त्रं मूलबलेनान्यो यः प्रियः प्रिय एव सः ॥ 3॥
द्वेष्यो न साधुर्भवति न मेधावी न पण्डितः ।
प्रिये शुभानि कर्माणि द्वेष्ये पापानि भारत ॥ 4॥
न स क्षयो महाराज यः क्षयो वृद्धिमावहेत् ।
क्षयः स त्विह मन्तव्यो यं लब्ध्वा बहु नाशयेत् ॥ 5॥
समृद्धा गुणतः के चिद्भवन्ति धनतोऽपरे ।
धनवृद्धान्गुणैर्हीनान्धृतराष्ट्र विवर्जयेत् ॥ 6॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
सर्वं त्वमायती युक्तं भाषसे प्राज्ञसम्मतम् ।
न चोत्सहे सुतं त्यक्तुं यतो धर्मस्ततो जयः ॥ 7॥
विदुर उवाच ।
स्वभावगुणसम्पन्नो न जातु विनयान्वितः ।
सुसूक्ष्ममपि भूतानामुपमर्दं प्रयोक्ष्यते ॥ 8॥
परापवाद निरताः परदुःखोदयेषु च ।
परस्परविरोधे च यतन्ते सततोथिताः ॥ 9॥
स दोषं दर्शनं येषां संवासे सुमहद्भयम् ।
अर्थादाने महान्दोषः प्रदाने च महद्भयम् ॥ 10॥
ये पापा इति विख्याताः संवासे परिगर्हिताः ।
युक्ताश्चान्यैर्महादोषैर्ये नरास्तान्विवर्जयेत् ॥ 11॥
निवर्तमाने सौहार्दे प्रीतिर्नीचे प्रणश्यति ।
या चैव फलनिर्वृत्तिः सौहृदे चैव यत्सुखम् ॥ 12॥
यतते चापवादाय यत्नमारभते क्षये ।
अल्पेऽप्यपकृते मोहान्न शान्तिमुपगच्छति ॥ 13॥
तादृशैः सङ्गतं नीचैर्नृशंसैरकृतात्मभिः ।
निशाम्य निपुणं बुद्ध्या विद्वान्दूराद्विवर्जयेत् ॥ 14॥
यो ज्ञातिमनुगृह्णाति दरिद्रं दीनमातुरम् ।
सपुत्रपशुभिर्वृद्धिं यशश्चाव्ययमश्नुते ॥ 15॥
ज्ञातयो वर्धनीयास्तैर्य इच्छन्त्यात्मनः शुभम् ।
कुलवृद्धिं च राजेन्द्र तस्मात्साधु समाचर ॥ 16॥
श्रेयसा योक्ष्यसे राजन्कुर्वाणो ज्ञातिसत्क्रियाम् ।
विगुणा ह्यपि संरक्ष्या ज्ञातयो भरतर्षभ ॥ 17॥
किं पुनर्गुणवन्तस्ते त्वत्प्रसादाभिकाङ्क्षिणः ।
प्रसादं कुरु दीनानां पाण्डवानां विशां पते ॥ 18॥
दीयन्तां ग्रामकाः के चित्तेषां वृत्त्यर्थमीश्वर ।
एवं लोके यशःप्राप्तो भविष्यत्सि नराधिप ॥ 19॥
वृद्धेन हि त्वया कार्यं पुत्राणां तात रक्षणम् ।
मया चापि हितं वाच्यं विद्धि मां त्वद्धितैषिणम् ॥ 20॥
ज्ञातिभिर्विग्रहस्तात न कर्तव्यो भवार्थिना ।
सुखानि सह भोज्यानि ज्ञातिभिर्भरतर्षभ ॥ 21॥
सम्भोजनं सङ्कथनं सम्प्रीतिश् च परस्परम् ।
ज्ञातिभिः सह कार्याणि न विरोधः कथं चन ॥ 22॥
ज्ञातयस्तारयन्तीह ज्ञातयो मज्जयन्ति च ।
सुवृत्तास्तारयन्तीह दुर्वृत्ता मज्जयन्ति च ॥ 23॥
सुवृत्तो भव राजेन्द्र पाण्डवान्प्रति मानद ।
अधर्षणीयः शत्रूणां तैर्वृतस्त्वं भविष्यसि ॥ 24॥
श्रीमन्तं ज्ञातिमासाद्य यो ज्ञातिरवसीदति ।
दिग्धहस्तं मृग इव स एनस्तस्य विन्दति ॥ 25॥
पश्चादपि नरश्रेष्ठ तव तापो भविष्यति ।
तान्वा हतान्सुतान्वापि श्रुत्वा तदनुचिन्तय ॥ 26॥
येन खट्वां समारूढः परितप्येत कर्मणा ।
आदावेव न तत्कुर्यादध्रुवे जीविते सति ॥ 27॥
न कश्चिन्नापनयते पुमानन्यत्र भार्गवात् ।
शेषसम्प्रतिपत्तिस्तु बुद्धिमत्स्वेव तिष्ठति ॥ 28॥
दुर्योधनेन यद्येतत्पापं तेषु पुरा कृतम् ।
त्वया तत्कुलवृद्धेन प्रत्यानेयं नरेश्वर ॥ 29॥
तांस्त्वं पदे प्रतिष्ठाप्य लोके विगतकल्मषः ।
भविष्यसि नरश्रेष्ठ पूजनीयो मनीषिणाम् ॥ 30॥
सुव्याहृतानि धीराणां फलतः प्रविचिन्त्य यः ।
अध्यवस्यति कार्येषु चिरं यशसि तिष्ठति ॥ 31॥
अवृत्तिं विनयो हन्ति हन्त्यनर्थं पराक्रमः ।
हन्ति नित्यं क्षमा क्रोधमाचारो हन्त्यलक्षणम् ॥ 32॥
परिच्छदेन क्षत्रेण वेश्मना परिचर्यया ।
परीक्षेत कुलं राजन्भोजनाच्छादनेन च ॥ 33॥
ययोश्चित्तेन वा चित्तं नैभृतं नैभृतेन वा ।
समेति प्रज्ञया प्रज्ञा तयोर्मैत्री न जीर्यते ॥ 34॥
दुर्बुद्धिमकृतप्रज्ञं छन्नं कूपं तृणैरिव ।
विवर्जयीत मेधावी तस्मिन्मैत्री प्रणश्यति ॥ 35॥
अवलिप्तेषु मूर्खेषु रौद्रसाहसिकेषु च ।
तथैवापेत धर्मेषु न मैत्रीमाचरेद्बुधः ॥ 36॥
कृतज्ञं धार्मिकं सत्यमक्षुद्रं दृढभक्तिकम् ।
जितेन्द्रियं स्थितं स्थित्यां मित्रमत्यागि चेष्यते ॥ 37॥
इन्द्रियाणामनुत्सर्गो मृत्युना न विशिष्यते ।
अत्यर्थं पुनरुत्सर्गः सादयेद्दैवतान्यपि ॥ 38॥
मार्दवं सर्वभूतानामनसूया क्षमा धृतिः ।
आयुष्याणि बुधाः प्राहुर्मित्राणां चाविमानना ॥ 39॥
अपनीतं सुनीतेन योऽर्थं प्रत्यानिनीषते ।
मतिमास्थाय सुदृढां तदकापुरुष व्रतम् ॥ 40॥
आयत्यां प्रतिकारज्ञस्तदात्वे दृढनिश्चयः ।
अतीते कार्यशेषज्ञो नरोऽर्थैर्न प्रहीयते ॥ 41॥
कर्मणा मनसा वाचा यदभीक्ष्णं निषेवते ।
तदेवापहरत्येनं तस्मात्कल्याणमाचरेत् ॥ 42॥
मङ्गलालम्भनं योगः श्रुतमुत्थानमार्जवम् ।
भूतिमेतानि कुर्वन्ति सतां चाभीक्ष्ण दर्शनम् ॥ 43॥
अनिर्वेदः श्रियो मूलं दुःखनाशे सुखस्य च ।
महान्भवत्यनिर्विण्णः सुखं चात्यन्तमश्नुते ॥ 44॥
नातः श्रीमत्तरं किं चिदन्यत्पथ्यतमं तथा ।
प्रभ विष्णोर्यथा तात क्षमा सर्वत्र सर्वदा ॥ 45॥
क्षमेदशक्तः सर्वस्य शक्तिमान्धर्मकारणात् ।
अर्थानर्थौ समौ यस्य तस्य नित्यं क्षमा हिता ॥ 46॥
यत्सुखं सेवमानोऽपि धर्मार्थाभ्यां न हीयते ।
कामं तदुपसेवेत न मूढ व्रतमाचरेत् ॥ 47॥
दुःखार्तेषु प्रमत्तेषु नास्तिकेष्वलसेषु च ।
न श्रीर्वसत्यदान्तेषु ये चोत्साह विवर्जिताः ॥ 48॥
आर्जवेन नरं युक्तमार्जवात्सव्यपत्रपम् ।
अशक्तिमन्तं मन्यन्तो धर्षयन्ति कुबुद्धयः ॥ 49॥
अत्यार्यमतिदातारमतिशूरमतिव्रतम् ।
प्रज्ञाभिमानिनं चैव श्रीर्भयान्नोपसर्पति ॥ 50॥
अग्निहोत्रफला वेदाः शीलवृत्तफलं श्रुतम् ।
रतिपुत्र फला दारा दत्तभुक्त फलं धनम् ॥ 51॥
अधर्मोपार्जितैरर्थैर्यः करोत्यौर्ध्व देहिकम् ।
न स तस्य फलं प्रेत्य भुङ्क्तेऽर्थस्य दुरागमात् ॥ 52॥
कानार वनदुर्गेषु कृच्छ्रास्वापत्सु सम्भ्रमे ।
उद्यतेषु च शस्त्रेषु नास्ति शेषवतां भयम् ॥ 53॥
उत्थानं संयमो दाक्ष्यमप्रमादो धृतिः स्मृतिः ।
समीक्ष्य च समारम्भो विद्धि मूलं भवस्य तत् ॥ 54॥
तपोबलं तापसानां ब्रह्म ब्रह्मविदां बलम् ।
हिंसा बलमसाधूनां क्षमागुणवतां बलम् ॥ 55॥
अष्टौ तान्यव्रतघ्नानि आपो मूलं फलं पयः ।
हविर्ब्राह्मण काम्या च गुरोर्वचनमौषधम् ॥ 56॥
न तत्परस्य सन्दध्यात्प्रतिकूलं यदात्मनः ।
सङ्ग्रहेणैष धर्मः स्यात्कामादन्यः प्रवर्तते ॥ 57॥
अक्रोधेन जयेत्क्रोधमसाधुं साधुना जयेत् ।
जयेत्कदर्यं दानेन जयेत्सत्येन चानृतम् ॥ 58॥
स्त्री धूर्तकेऽलसे भीरौ चण्डे पुरुषमानिनि ।
चौरे कृतघ्ने विश्वासो न कार्यो न च नास्तिके ॥ 59॥
अभिवादनशीलस्य नित्यं वृद्धोपसेविनः ।
चत्वारि सम्प्रवर्धन्ते कीर्तिरायुर्यशोबलम् ॥ 60॥
अतिक्लेशेन येऽर्थाः स्युर्धर्मस्यातिक्रमेण च ।
अरेर्वा प्रणिपातेन मा स्म तेषु मनः कृथाः ॥ 61॥
अविद्यः पुरुषः शोच्यः शोच्यं मिथुनमप्रजम् ।
निराहाराः प्रजाः शोच्याः शोच्यं राष्ट्रमराजकम् ॥ 62॥
अध्वा जरा देहवतां पर्वतानां जलं जरा ।
असम्भोगो जरा स्त्रीणां वाक्षल्यं मनसो जरा ॥ 63॥
अनाम्नाय मला वेदा ब्राह्मणस्याव्रतं मलम् ।
कौतूहलमला साध्वी विप्रवास मलाः स्त्रियः ॥ 64॥
सुवर्णस्य मलं रूप्यं रूप्यस्यापि मलं त्रपु ।
ज्ञेयं त्रपु मलं सीसं सीसस्यापि मलं मलम् ॥ 65॥
न स्वप्नेन जयेन्निद्रां न कामेन स्त्रियं जयेत् ।
नेन्धनेन जयेदग्निं न पानेन सुरां जयेत् ॥ 66॥
यस्य दानजितं मित्रममित्रा युधि निर्जिताः ।
अन्नपानजिता दाराः सफलं तस्य जीवितम् ॥ 67॥
सहस्रिणोऽपि जीवन्ति जीवन्ति शतिनस्तथा ।
धृतराष्ट्रं विमुञ्चेच्छां न कथं चिन्न जीव्यते ॥ 68॥
यत्पृथिव्यां व्रीहि यवं हिरण्यं पशवः स्त्रियः ।
नालमेकस्य तत्सर्वमिति पश्यन्न मुह्यति ॥ 69॥
राजन्भूयो ब्रवीमि त्वां पुत्रेषु सममाचर ।
समता यदि ते राजन्स्वेषु पाण्डुसुतेषु च ॥ 70॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरवाक्ये एकोनचत्वारिंशोऽध्यायः ॥ 39॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
anīśvaro'yaṃ puruṣo bhavābhave
sūtraprotā dārumayīva yoṣā |
dhātrā hi diṣṭasya vaśe kilāyaṃ
tasmādvada tvaṃ śravaṇe ghṛto'ham || 1||
vidura uvāca |
aprāptakālaṃ vacanaṃ bṛhaspatirapi bruvan |
labhate buddhyavajñānamavamānaṃ ca bhārata || 2||
priyo bhavati dānena priyavādena cāparaḥ |
mantraṃ mūlabalenānyo yaḥ priyaḥ priya eva saḥ || 3||
dveṣyo na sādhurbhavati na medhāvī na paṇḍitaḥ |
priye śubhāni karmāṇi dveṣye pāpāni bhārata || 4||
na sa kṣayo mahārāja yaḥ kṣayo vṛddhimāvahet |
kṣayaḥ sa tviha mantavyo yaṃ labdhvā bahu nāśayet || 5||
samṛddhā guṇataḥ ke cidbhavanti dhanato'pare |
dhanavṛddhānguṇairhīnāndhṛtarāṣṭra vivarjayet || 6||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
sarvaṃ tvamāyatī yuktaṃ bhāṣase prājñasammatam |
na cotsahe sutaṃ tyaktuṃ yato dharmastato jayaḥ || 7||
vidura uvāca |
svabhāvaguṇasampanno na jātu vinayānvitaḥ |
susūkṣmamapi bhūtānāmupamardaṃ prayokṣyate || 8||
parāpavāda niratāḥ paraduḥkhodayeṣu ca |
parasparavirodhe ca yatante satatothitāḥ || 9||
sa doṣaṃ darśanaṃ yeṣāṃ saṃvāse sumahadbhayam |
arthādāne mahāndoṣaḥ pradāne ca mahadbhayam || 10||
ye pāpā iti vikhyātāḥ saṃvāse parigarhitāḥ |
yuktāścānyairmahādoṣairye narāstānvivarjayet || 11||
nivartamāne sauhārde prītirnīce praṇaśyati |
yā caiva phalanirvṛttiḥ sauhṛde caiva yatsukham || 12||
yatate cāpavādāya yatnamārabhate kṣaye |
alpe'pyapakṛte mohānna śāntimupagacchati || 13||
tādṛśaiḥ saṅgataṃ nīcairnṛśaṃsairakṛtātmabhiḥ |
niśāmya nipuṇaṃ buddhyā vidvāndūrādvivarjayet || 14||
yo jñātimanugṛhṇāti daridraṃ dīnamāturam |
saputrapaśubhirvṛddhiṃ yaśaścāvyayamaśnute || 15||
jñātayo vardhanīyāstairya icchantyātmanaḥ śubham |
kulavṛddhiṃ ca rājendra tasmātsādhu samācara || 16||
śreyasā yokṣyase rājankurvāṇo jñātisatkriyām |
viguṇā hyapi saṃrakṣyā jñātayo bharatarṣabha || 17||
kiṃ punarguṇavantaste tvatprasādābhikāṅkṣiṇaḥ |
prasādaṃ kuru dīnānāṃ pāṇḍavānāṃ viśāṃ pate || 18||
dīyantāṃ grāmakāḥ ke citteṣāṃ vṛttyarthamīśvara |
evaṃ loke yaśaḥprāpto bhaviṣyatsi narādhipa || 19||
vṛddhena hi tvayā kāryaṃ putrāṇāṃ tāta rakṣaṇam |
mayā cāpi hitaṃ vācyaṃ viddhi māṃ tvaddhitaiṣiṇam || 20||
jñātibhirvigrahastāta na kartavyo bhavārthinā |
sukhāni saha bhojyāni jñātibhirbharatarṣabha || 21||
sambhojanaṃ saṅkathanaṃ samprītiś ca parasparam |
jñātibhiḥ saha kāryāṇi na virodhaḥ kathaṃ cana || 22||
jñātayastārayantīha jñātayo majjayanti ca |
suvṛttāstārayantīha durvṛttā majjayanti ca || 23||
suvṛtto bhava rājendra pāṇḍavānprati mānada |
adharṣaṇīyaḥ śatrūṇāṃ tairvṛtastvaṃ bhaviṣyasi || 24||
śrīmantaṃ jñātimāsādya yo jñātiravasīdati |
digdhahastaṃ mṛga iva sa enastasya vindati || 25||
paścādapi naraśreṣṭha tava tāpo bhaviṣyati |
tānvā hatānsutānvāpi śrutvā tadanucintaya || 26||
yena khaṭvāṃ samārūḍhaḥ paritapyeta karmaṇā |
ādāveva na tatkuryādadhruve jīvite sati || 27||
na kaścinnāpanayate pumānanyatra bhārgavāt |
śeṣasampratipattistu buddhimatsveva tiṣṭhati || 28||
duryodhanena yadyetatpāpaṃ teṣu purā kṛtam |
tvayā tatkulavṛddhena pratyāneyaṃ nareśvara || 29||
tāṃstvaṃ pade pratiṣṭhāpya loke vigatakalmaṣaḥ |
bhaviṣyasi naraśreṣṭha pūjanīyo manīṣiṇām || 30||
suvyāhṛtāni dhīrāṇāṃ phalataḥ pravicintya yaḥ |
adhyavasyati kāryeṣu ciraṃ yaśasi tiṣṭhati || 31||
avṛttiṃ vinayo hanti hantyanarthaṃ parākramaḥ |
hanti nityaṃ kṣamā krodhamācāro hantyalakṣaṇam || 32||
paricchadena kṣatreṇa veśmanā paricaryayā |
parīkṣeta kulaṃ rājanbhojanācchādanena ca || 33||
yayościttena vā cittaṃ naibhṛtaṃ naibhṛtena vā |
sameti prajñayā prajñā tayormaitrī na jīryate || 34||
durbuddhimakṛtaprajñaṃ channaṃ kūpaṃ tṛṇairiva |
vivarjayīta medhāvī tasminmaitrī praṇaśyati || 35||
avalipteṣu mūrkheṣu raudrasāhasikeṣu ca |
tathaivāpeta dharmeṣu na maitrīmācaredbudhaḥ || 36||
kṛtajñaṃ dhārmikaṃ satyamakṣudraṃ dṛḍhabhaktikam |
jitendriyaṃ sthitaṃ sthityāṃ mitramatyāgi ceṣyate || 37||
indriyāṇāmanutsargo mṛtyunā na viśiṣyate |
atyarthaṃ punarutsargaḥ sādayeddaivatānyapi || 38||
mārdavaṃ sarvabhūtānāmanasūyā kṣamā dhṛtiḥ |
āyuṣyāṇi budhāḥ prāhurmitrāṇāṃ cāvimānanā || 39||
apanītaṃ sunītena yo'rthaṃ pratyāninīṣate |
matimāsthāya sudṛḍhāṃ tadakāpuruṣa vratam || 40||
āyatyāṃ pratikārajñastadātve dṛḍhaniścayaḥ |
atīte kāryaśeṣajño naro'rthairna prahīyate || 41||
karmaṇā manasā vācā yadabhīkṣṇaṃ niṣevate |
tadevāpaharatyenaṃ tasmātkalyāṇamācaret || 42||
maṅgalālambhanaṃ yogaḥ śrutamutthānamārjavam |
bhūtimetāni kurvanti satāṃ cābhīkṣṇa darśanam || 43||
anirvedaḥ śriyo mūlaṃ duḥkhanāśe sukhasya ca |
mahānbhavatyanirviṇṇaḥ sukhaṃ cātyantamaśnute || 44||
nātaḥ śrīmattaraṃ kiṃ cidanyatpathyatamaṃ tathā |
prabha viṣṇoryathā tāta kṣamā sarvatra sarvadā || 45||
kṣamedaśaktaḥ sarvasya śaktimāndharmakāraṇāt |
arthānarthau samau yasya tasya nityaṃ kṣamā hitā || 46||
yatsukhaṃ sevamāno'pi dharmārthābhyāṃ na hīyate |
kāmaṃ tadupaseveta na mūḍha vratamācaret || 47||
duḥkhārteṣu pramatteṣu nāstikeṣvalaseṣu ca |
na śrīrvasatyadānteṣu ye cotsāha vivarjitāḥ || 48||
ārjavena naraṃ yuktamārjavātsavyapatrapam |
aśaktimantaṃ manyanto dharṣayanti kubuddhayaḥ || 49||
atyāryamatidātāramatiśūramativratam |
prajñābhimāninaṃ caiva śrīrbhayānnopasarpati || 50||
agnihotraphalā vedāḥ śīlavṛttaphalaṃ śrutam |
ratiputra phalā dārā dattabhukta phalaṃ dhanam || 51||
adharmopārjitairarthairyaḥ karotyaurdhva dehikam |
na sa tasya phalaṃ pretya bhuṅkte'rthasya durāgamāt || 52||
kānāra vanadurgeṣu kṛcchrāsvāpatsu sambhrame |
udyateṣu ca śastreṣu nāsti śeṣavatāṃ bhayam || 53||
utthānaṃ saṃyamo dākṣyamapramādo dhṛtiḥ smṛtiḥ |
samīkṣya ca samārambho viddhi mūlaṃ bhavasya tat || 54||
tapobalaṃ tāpasānāṃ brahma brahmavidāṃ balam |
hiṃsā balamasādhūnāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 55||
aṣṭau tānyavrataghnāni āpo mūlaṃ phalaṃ payaḥ |
havirbrāhmaṇa kāmyā ca gurorvacanamauṣadham || 56||
na tatparasya sandadhyātpratikūlaṃ yadātmanaḥ |
saṅgraheṇaiṣa dharmaḥ syātkāmādanyaḥ pravartate || 57||
akrodhena jayetkrodhamasādhuṃ sādhunā jayet |
jayetkadaryaṃ dānena jayetsatyena cānṛtam || 58||
strī dhūrtake'lase bhīrau caṇḍe puruṣamānini |
caure kṛtaghne viśvāso na kāryo na ca nāstike || 59||
abhivādanaśīlasya nityaṃ vṛddhopasevinaḥ |
catvāri sampravardhante kīrtirāyuryaśobalam || 60||
atikleśena ye'rthāḥ syurdharmasyātikrameṇa ca |
arervā praṇipātena mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 61||
avidyaḥ puruṣaḥ śocyaḥ śocyaṃ mithunamaprajam |
nirāhārāḥ prajāḥ śocyāḥ śocyaṃ rāṣṭramarājakam || 62||
adhvā jarā dehavatāṃ parvatānāṃ jalaṃ jarā |
asambhogo jarā strīṇāṃ vākṣalyaṃ manaso jarā || 63||
anāmnāya malā vedā brāhmaṇasyāvrataṃ malam |
kautūhalamalā sādhvī vipravāsa malāḥ striyaḥ || 64||
suvarṇasya malaṃ rūpyaṃ rūpyasyāpi malaṃ trapu |
jñeyaṃ trapu malaṃ sīsaṃ sīsasyāpi malaṃ malam || 65||
na svapnena jayennidrāṃ na kāmena striyaṃ jayet |
nendhanena jayedagniṃ na pānena surāṃ jayet || 66||
yasya dānajitaṃ mitramamitrā yudhi nirjitāḥ |
annapānajitā dārāḥ saphalaṃ tasya jīvitam || 67||
sahasriṇo'pi jīvanti jīvanti śatinastathā |
dhṛtarāṣṭraṃ vimuñcecchāṃ na kathaṃ cinna jīvyate || 68||
yatpṛthivyāṃ vrīhi yavaṃ hiraṇyaṃ paśavaḥ striyaḥ |
nālamekasya tatsarvamiti paśyanna muhyati || 69||
rājanbhūyo bravīmi tvāṃ putreṣu samamācara |
samatā yadi te rājansveṣu pāṇḍusuteṣu ca || 70||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ || 39||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in