॥ 𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌰𑌤𑍇 𑌉𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇 𑌏𑌕𑍋𑌨𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌂𑌶𑍋𑌽𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌃 ॥
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌅𑌨𑍀𑌶𑍍𑌵𑌰𑍋𑌽𑌯𑌂 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑍋 𑌭𑌵𑌾𑌭𑌵𑍇
𑌸𑍂𑌤𑍍𑌰𑌪𑍍𑌰𑍋𑌤𑌾 𑌦𑌾𑌰𑍁𑌮𑌯𑍀𑌵 𑌯𑍋𑌷𑌾 ।
𑌧𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌹𑌿 𑌦𑌿𑌷𑍍𑌟𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌶𑍇 𑌕𑌿𑌲𑌾𑌯𑌂
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌵𑌦 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌶𑍍𑌰𑌵𑌣𑍇 𑌘𑍃𑌤𑍋𑌽𑌹𑌮𑍍 ॥ 1॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌅𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌕𑌾𑌲𑌂 𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌬𑍃𑌹𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌰𑌪𑌿 𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌨𑍍 ।
𑌲𑌭𑌤𑍇 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌵𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌮𑌵𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌚 𑌭𑌾𑌰𑌤 ॥ 2॥
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍋 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌦𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌵𑌾𑌦𑍇𑌨 𑌚𑌾𑌪𑌰𑌃 ।
𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌮𑍂𑌲𑌬𑌲𑍇𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯 𑌏𑌵 𑌸𑌃 ॥ 3॥
𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌯𑍋 𑌨 𑌸𑌾𑌧𑍁𑌰𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌨 𑌮𑍇𑌧𑌾𑌵𑍀 𑌨 𑌪𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 𑌶𑍁𑌭𑌾𑌨𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌣𑌿 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌯𑍇 𑌪𑌾𑌪𑌾𑌨𑌿 𑌭𑌾𑌰𑌤 ॥ 4॥
𑌨 𑌸 𑌕𑍍𑌷𑌯𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜 𑌯𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌯𑍋 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌾𑌵𑌹𑍇𑌤𑍍 ।
𑌕𑍍𑌷𑌯𑌃 𑌸 𑌤𑍍𑌵𑌿𑌹 𑌮𑌨𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑍋 𑌯𑌂 𑌲𑌬𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾 𑌬𑌹𑍁 𑌨𑌾𑌶𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 5॥
𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌗𑍁𑌣𑌤𑌃 𑌕𑍇 𑌚𑌿𑌦𑍍𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌧𑌨𑌤𑍋𑌽𑌪𑌰𑍇 ।
𑌧𑌨𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑍍𑌗𑍁𑌣𑍈𑌰𑍍𑌹𑍀𑌨𑌾𑌨𑍍𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌵𑌿𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 6॥
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌯𑌤𑍀 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌭𑌾𑌷𑌸𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌸𑌮𑍍𑌮𑌤𑌮𑍍 ।
𑌨 𑌚𑍋𑌤𑍍𑌸𑌹𑍇 𑌸𑍁𑌤𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌯𑌤𑍋 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌸𑍍𑌤𑌤𑍋 𑌜𑌯𑌃 ॥ 7॥
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌵𑌗𑍁𑌣𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑍋 𑌨 𑌜𑌾𑌤𑍁 𑌵𑌿𑌨𑌯𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌃 ।
𑌸𑍁𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌮𑌪𑌿 𑌭𑍂𑌤𑌾𑌨𑌾𑌮𑍁𑌪𑌮𑌰𑍍𑌦𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌯𑍋𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 8॥
𑌪𑌰𑌾𑌪𑌵𑌾𑌦 𑌨𑌿𑌰𑌤𑌾𑌃 𑌪𑌰𑌦𑍁𑌃𑌖𑍋𑌦𑌯𑍇𑌷𑍁 𑌚 ।
𑌪𑌰𑌸𑍍𑌪𑌰𑌵𑌿𑌰𑍋𑌧𑍇 𑌚 𑌯𑌤𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌤𑌤𑍋𑌥𑌿𑌤𑌾𑌃 ॥ 9॥
𑌸 𑌦𑍋𑌷𑌂 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌂 𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌸𑌂𑌵𑌾𑌸𑍇 𑌸𑍁𑌮𑌹𑌦𑍍𑌭𑌯𑌮𑍍 ।
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌾𑌦𑌾𑌨𑍇 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍𑌦𑍋𑌷𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌨𑍇 𑌚 𑌮𑌹𑌦𑍍𑌭𑌯𑌮𑍍 ॥ 10॥
𑌯𑍇 𑌪𑌾𑌪𑌾 𑌇𑌤𑌿 𑌵𑌿𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑌾𑌃 𑌸𑌂𑌵𑌾𑌸𑍇 𑌪𑌰𑌿𑌗𑌰𑍍𑌹𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾𑌶𑍍𑌚𑌾𑌨𑍍𑌯𑍈𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌦𑍋𑌷𑍈𑌰𑍍𑌯𑍇 𑌨𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 11॥
𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌸𑍗𑌹𑌾𑌰𑍍𑌦𑍇 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌿𑌰𑍍𑌨𑍀𑌚𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌣𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌯𑌾 𑌚𑍈𑌵 𑌫𑌲𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌸𑍗𑌹𑍃𑌦𑍇 𑌚𑍈𑌵 𑌯𑌤𑍍𑌸𑍁𑌖𑌮𑍍 ॥ 12॥
𑌯𑌤𑌤𑍇 𑌚𑌾𑌪𑌵𑌾𑌦𑌾𑌯 𑌯𑌤𑍍𑌨𑌮𑌾𑌰𑌭𑌤𑍇 𑌕𑍍𑌷𑌯𑍇 ।
𑌅𑌲𑍍𑌪𑍇𑌽𑌪𑍍𑌯𑌪𑌕𑍃𑌤𑍇 𑌮𑍋𑌹𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌮𑍁𑌪𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ॥ 13॥
𑌤𑌾𑌦𑍃𑌶𑍈𑌃 𑌸𑌙𑍍𑌗𑌤𑌂 𑌨𑍀𑌚𑍈𑌰𑍍𑌨𑍃𑌶𑌂𑌸𑍈𑌰𑌕𑍃𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌭𑌿𑌃 ।
𑌨𑌿𑌶𑌾𑌮𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌪𑍁𑌣𑌂 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍𑌦𑍂𑌰𑌾𑌦𑍍𑌵𑌿𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 14॥
𑌯𑍋 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌮𑌨𑍁𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 𑌦𑌰𑌿𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌦𑍀𑌨𑌮𑌾𑌤𑍁𑌰𑌮𑍍 ।
𑌸𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌪𑌶𑍁𑌭𑌿𑌰𑍍𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌯𑌶𑌶𑍍𑌚𑌾𑌵𑍍𑌯𑌯𑌮𑌶𑍍𑌨𑍁𑌤𑍇 ॥ 15॥
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌯𑍋 𑌵𑌰𑍍𑌧𑌨𑍀𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯 𑌇𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 𑌶𑍁𑌭𑌮𑍍 ।
𑌕𑍁𑌲𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌚 𑌰𑌾𑌜𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌸𑌾𑌧𑍁 𑌸𑌮𑌾𑌚𑌰 ॥ 16॥
𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑌸𑌾 𑌯𑍋𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌸𑍇 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌾𑌣𑍋 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌸𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌗𑍁𑌣𑌾 𑌹𑍍𑌯𑌪𑌿 𑌸𑌂𑌰𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌯𑍋 𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 17॥
𑌕𑌿𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌗𑍁𑌣𑌵𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌾𑌭𑌿𑌕𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌦𑍀𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌶𑌾𑌂 𑌪𑌤𑍇 ॥ 18॥
𑌦𑍀𑌯𑌨𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑌕𑌾𑌃 𑌕𑍇 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌮𑍀𑌶𑍍𑌵𑌰 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌯𑌶𑌃𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑍍𑌸𑌿 𑌨𑌰𑌾𑌧𑌿𑌪 ॥ 19॥
𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑍇𑌨 𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌤𑌾𑌤 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌣𑌮𑍍 ।
𑌮𑌯𑌾 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌾𑌚𑍍𑌯𑌂 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌦𑍍𑌧𑌿𑌤𑍈𑌷𑌿𑌣𑌮𑍍 ॥ 20॥
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌭𑌿𑌰𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾𑌤 𑌨 𑌕𑌰𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑍋 𑌭𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌨𑌾 ।
𑌸𑍁𑌖𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌹 𑌭𑍋𑌜𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌭𑌿𑌰𑍍𑌭𑌰𑌤𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 21॥
𑌸𑌮𑍍𑌭𑍋𑌜𑌨𑌂 𑌸𑌙𑍍𑌕𑌥𑌨𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌿𑌶𑍍 𑌚 𑌪𑌰𑌸𑍍𑌪𑌰𑌮𑍍 ।
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌭𑌿𑌃 𑌸𑌹 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌨 𑌵𑌿𑌰𑍋𑌧𑌃 𑌕𑌥𑌂 𑌚𑌨 ॥ 22॥
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌯𑌸𑍍𑌤𑌾𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀𑌹 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌯𑍋 𑌮𑌜𑍍𑌜𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌚 ।
𑌸𑍁𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀𑌹 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌾 𑌮𑌜𑍍𑌜𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌚 ॥ 23॥
𑌸𑍁𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍋 𑌭𑌵 𑌰𑌾𑌜𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑌵𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌨𑌦 ।
𑌅𑌧𑌰𑍍𑌷𑌣𑍀𑌯𑌃 𑌶𑌤𑍍𑌰𑍂𑌣𑌾𑌂 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ॥ 24॥
𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌮𑌾𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌯𑍋 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌿𑌰𑌵𑌸𑍀𑌦𑌤𑌿 ।
𑌦𑌿𑌗𑍍𑌧𑌹𑌸𑍍𑌤𑌂 𑌮𑍃𑌗 𑌇𑌵 𑌸 𑌏𑌨𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿 ॥ 25॥
𑌪𑌶𑍍𑌚𑌾𑌦𑌪𑌿 𑌨𑌰𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠 𑌤𑌵 𑌤𑌾𑌪𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑌾𑌨𑍍𑌵𑌾 𑌹𑌤𑌾𑌨𑍍𑌸𑍁𑌤𑌾𑌨𑍍𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑌦𑌨𑍁𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌯 ॥ 26॥
𑌯𑍇𑌨 𑌖𑌟𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌰𑍂𑌢𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌤𑌪𑍍𑌯𑍇𑌤 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾 ।
𑌆𑌦𑌾𑌵𑍇𑌵 𑌨 𑌤𑌤𑍍𑌕𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾𑌦𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑍇 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑍇 𑌸𑌤𑌿 ॥ 27॥
𑌨 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾𑌪𑌨𑌯𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌮𑌾𑌨𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌭𑌾𑌰𑍍𑌗𑌵𑌾𑌤𑍍 ।
𑌶𑍇𑌷𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌤𑍍𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑍇𑌵 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 28॥
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌯𑍋𑌧𑌨𑍇𑌨 𑌯𑌦𑍍𑌯𑍇𑌤𑌤𑍍𑌪𑌾𑌪𑌂 𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌪𑍁𑌰𑌾 𑌕𑍃𑌤𑌮𑍍 ।
𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌤𑌤𑍍𑌕𑍁𑌲𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑍇𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑍇𑌯𑌂 𑌨𑌰𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰 ॥ 29॥
𑌤𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑌦𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌵𑌿𑌗𑌤𑌕𑌲𑍍𑌮𑌷𑌃 ।
𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 𑌨𑌰𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠 𑌪𑍂𑌜𑌨𑍀𑌯𑍋 𑌮𑌨𑍀𑌷𑌿𑌣𑌾𑌮𑍍 ॥ 30॥
𑌸𑍁𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌧𑍀𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌫𑌲𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯 𑌯𑌃 ।
𑌅𑌧𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑍇𑌷𑍁 𑌚𑌿𑌰𑌂 𑌯𑌶𑌸𑌿 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 31॥
𑌅𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌯𑍋 𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌹𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌪𑌰𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑌃 ।
𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌮𑌾𑌚𑌾𑌰𑍋 𑌹𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌮𑍍 ॥ 32॥
𑌪𑌰𑌿𑌚𑍍𑌛𑌦𑍇𑌨 𑌕𑍍𑌷𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌵𑍇𑌶𑍍𑌮𑌨𑌾 𑌪𑌰𑌿𑌚𑌰𑍍𑌯𑌯𑌾 ।
𑌪𑌰𑍀𑌕𑍍𑌷𑍇𑌤 𑌕𑍁𑌲𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌭𑍋𑌜𑌨𑌾𑌚𑍍𑌛𑌾𑌦𑌨𑍇𑌨 𑌚 ॥ 33॥
𑌯𑌯𑍋𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑍇𑌨 𑌵𑌾 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌨𑍈𑌭𑍃𑌤𑌂 𑌨𑍈𑌭𑍃𑌤𑍇𑌨 𑌵𑌾 ।
𑌸𑌮𑍇𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌯𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾 𑌤𑌯𑍋𑌰𑍍𑌮𑍈𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌨 𑌜𑍀𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 34॥
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌕𑍃𑌤𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌂 𑌛𑌨𑍍𑌨𑌂 𑌕𑍂𑌪𑌂 𑌤𑍃𑌣𑍈𑌰𑌿𑌵 ।
𑌵𑌿𑌵𑌰𑍍𑌜𑌯𑍀𑌤 𑌮𑍇𑌧𑌾𑌵𑍀 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌮𑍈𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌪𑍍𑌰𑌣𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 35॥
𑌅𑌵𑌲𑌿𑌪𑍍𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑍇𑌷𑍁 𑌰𑍗𑌦𑍍𑌰𑌸𑌾𑌹𑌸𑌿𑌕𑍇𑌷𑍁 𑌚 ।
𑌤𑌥𑍈𑌵𑌾𑌪𑍇𑌤 𑌧𑌰𑍍𑌮𑍇𑌷𑍁 𑌨 𑌮𑍈𑌤𑍍𑌰𑍀𑌮𑌾𑌚𑌰𑍇𑌦𑍍𑌬𑍁𑌧𑌃 ॥ 36॥
𑌕𑍃𑌤𑌜𑍍𑌞𑌂 𑌧𑌾𑌰𑍍𑌮𑌿𑌕𑌂 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌮𑌕𑍍𑌷𑍁𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌦𑍃𑌢𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌕𑌮𑍍 ।
𑌜𑌿𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌿 𑌚𑍇𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 37॥
𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌾𑌮𑌨𑍁𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌨𑌾 𑌨 𑌵𑌿𑌶𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌅𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍁𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 𑌸𑌾𑌦𑌯𑍇𑌦𑍍𑌦𑍈𑌵𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯𑌪𑌿 ॥ 38॥
𑌮𑌾𑌰𑍍𑌦𑌵𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌭𑍂𑌤𑌾𑌨𑌾𑌮𑌨𑌸𑍂𑌯𑌾 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌧𑍃𑌤𑌿𑌃 ।
𑌆𑌯𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌬𑍁𑌧𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌚𑌾𑌵𑌿𑌮𑌾𑌨𑌨𑌾 ॥ 39॥
𑌅𑌪𑌨𑍀𑌤𑌂 𑌸𑍁𑌨𑍀𑌤𑍇𑌨 𑌯𑍋𑌽𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿𑌨𑍀𑌷𑌤𑍇 ।
𑌮𑌤𑌿𑌮𑌾𑌸𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌸𑍁𑌦𑍃𑌢𑌾𑌂 𑌤𑌦𑌕𑌾𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌮𑍍 ॥ 40॥
𑌆𑌯𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌕𑌾𑌰𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾𑌤𑍍𑌵𑍇 𑌦𑍃𑌢𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑌃 ।
𑌅𑌤𑍀𑌤𑍇 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌶𑍇𑌷𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌨𑌰𑍋𑌽𑌰𑍍𑌥𑍈𑌰𑍍𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌹𑍀𑌯𑌤𑍇 ॥ 41॥
𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾 𑌮𑌨𑌸𑌾 𑌵𑌾𑌚𑌾 𑌯𑌦𑌭𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌣𑌂 𑌨𑌿𑌷𑍇𑌵𑌤𑍇 ।
𑌤𑌦𑍇𑌵𑌾𑌪𑌹𑌰𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨𑌂 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑌮𑌾𑌚𑌰𑍇𑌤𑍍 ॥ 42॥
𑌮𑌙𑍍𑌗𑌲𑌾𑌲𑌮𑍍𑌭𑌨𑌂 𑌯𑍋𑌗𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌮𑍁𑌤𑍍𑌥𑌾𑌨𑌮𑌾𑌰𑍍𑌜𑌵𑌮𑍍 ।
𑌭𑍂𑌤𑌿𑌮𑍇𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌤𑌾𑌂 𑌚𑌾𑌭𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌣 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌮𑍍 ॥ 43॥
𑌅𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑌃 𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯𑍋 𑌮𑍂𑌲𑌂 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌨𑌾𑌶𑍇 𑌸𑍁𑌖𑌸𑍍𑌯 𑌚 ।
𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍𑌭𑌵𑌤𑍍𑌯𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑌿𑌣𑍍𑌣𑌃 𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌚𑌾𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌮𑌶𑍍𑌨𑍁𑌤𑍇 ॥ 44॥
𑌨𑌾𑌤𑌃 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌤𑍍𑌤𑌰𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌚𑌿𑌦𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌪𑌥𑍍𑌯𑌤𑌮𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌪𑍍𑌰𑌭 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍋𑌰𑍍𑌯𑌥𑌾 𑌤𑌾𑌤 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍍𑌰 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑌾 ॥ 45॥
𑌕𑍍𑌷𑌮𑍇𑌦𑌶𑌕𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌮𑌾𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮𑌕𑌾𑌰𑌣𑌾𑌤𑍍 ।
𑌅𑌰𑍍𑌥𑌾𑌨𑌰𑍍𑌥𑍗 𑌸𑌮𑍗 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾 𑌹𑌿𑌤𑌾 ॥ 46॥
𑌯𑌤𑍍𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌸𑍇𑌵𑌮𑌾𑌨𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌨 𑌹𑍀𑌯𑌤𑍇 ।
𑌕𑌾𑌮𑌂 𑌤𑌦𑍁𑌪𑌸𑍇𑌵𑍇𑌤 𑌨 𑌮𑍂𑌢 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌮𑌾𑌚𑌰𑍇𑌤𑍍 ॥ 47॥
𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌰𑍍𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿𑌕𑍇𑌷𑍍𑌵𑌲𑌸𑍇𑌷𑍁 𑌚 ।
𑌨 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌰𑍍𑌵𑌸𑌤𑍍𑌯𑌦𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌯𑍇 𑌚𑍋𑌤𑍍𑌸𑌾𑌹 𑌵𑌿𑌵𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌾𑌃 ॥ 48॥
𑌆𑌰𑍍𑌜𑌵𑍇𑌨 𑌨𑌰𑌂 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌮𑌾𑌰𑍍𑌜𑌵𑌾𑌤𑍍𑌸𑌵𑍍𑌯𑌪𑌤𑍍𑌰𑌪𑌮𑍍 ।
𑌅𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌮𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌨𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌧𑌰𑍍𑌷𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍁𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌯𑌃 ॥ 49॥
𑌅𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌯𑌮𑌤𑌿𑌦𑌾𑌤𑌾𑌰𑌮𑌤𑌿𑌶𑍂𑌰𑌮𑌤𑌿𑌵𑍍𑌰𑌤𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌭𑌿𑌮𑌾𑌨𑌿𑌨𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌰𑍍𑌭𑌯𑌾𑌨𑍍𑌨𑍋𑌪𑌸𑌰𑍍𑌪𑌤𑌿 ॥ 50॥
𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋𑌤𑍍𑌰𑌫𑌲𑌾 𑌵𑍇𑌦𑌾𑌃 𑌶𑍀𑌲𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌫𑌲𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌮𑍍 ।
𑌰𑌤𑌿𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰 𑌫𑌲𑌾 𑌦𑌾𑌰𑌾 𑌦𑌤𑍍𑌤𑌭𑍁𑌕𑍍𑌤 𑌫𑌲𑌂 𑌧𑌨𑌮𑍍 ॥ 51॥
𑌅𑌧𑌰𑍍𑌮𑍋𑌪𑌾𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑍈𑌰𑌰𑍍𑌥𑍈𑌰𑍍𑌯𑌃 𑌕𑌰𑍋𑌤𑍍𑌯𑍗𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵 𑌦𑍇𑌹𑌿𑌕𑌮𑍍 ।
𑌨 𑌸 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌫𑌲𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌤𑍍𑌯 𑌭𑍁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇𑌽𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍁𑌰𑌾𑌗𑌮𑌾𑌤𑍍 ॥ 52॥
𑌕𑌾𑌨𑌾𑌰 𑌵𑌨𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑍇𑌷𑍁 𑌕𑍃𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑌾𑌸𑍍𑌵𑌾𑌪𑌤𑍍𑌸𑍁 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌮𑍇 ।
𑌉𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌚 𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇𑌷𑍁 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌶𑍇𑌷𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌭𑌯𑌮𑍍 ॥ 53॥
𑌉𑌤𑍍𑌥𑌾𑌨𑌂 𑌸𑌂𑌯𑌮𑍋 𑌦𑌾𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌮𑌪𑍍𑌰𑌮𑌾𑌦𑍋 𑌧𑍃𑌤𑌿𑌃 𑌸𑍍𑌮𑍃𑌤𑌿𑌃 ।
𑌸𑌮𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌚 𑌸𑌮𑌾𑌰𑌮𑍍𑌭𑍋 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌮𑍂𑌲𑌂 𑌭𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌤𑍍 ॥ 54॥
𑌤𑌪𑍋𑌬𑌲𑌂 𑌤𑌾𑌪𑌸𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌿𑌦𑌾𑌂 𑌬𑌲𑌮𑍍 ।
𑌹𑌿𑌂𑌸𑌾 𑌬𑌲𑌮𑌸𑌾𑌧𑍂𑌨𑌾𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌾𑌗𑍁𑌣𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌬𑌲𑌮𑍍 ॥ 55॥
𑌅𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯𑌵𑍍𑌰𑌤𑌘𑍍𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌆𑌪𑍋 𑌮𑍂𑌲𑌂 𑌫𑌲𑌂 𑌪𑌯𑌃 ।
𑌹𑌵𑌿𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣 𑌕𑌾𑌮𑍍𑌯𑌾 𑌚 𑌗𑍁𑌰𑍋𑌰𑍍𑌵𑌚𑌨𑌮𑍗𑌷𑌧𑌮𑍍 ॥ 56॥
𑌨 𑌤𑌤𑍍𑌪𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌨𑍍𑌦𑌧𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌕𑍂𑌲𑌂 𑌯𑌦𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ।
𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑍇𑌣𑍈𑌷 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌃 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌕𑌾𑌮𑌾𑌦𑌨𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ॥ 57॥
𑌅𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑍇𑌨 𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌮𑌸𑌾𑌧𑍁𑌂 𑌸𑌾𑌧𑍁𑌨𑌾 𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ।
𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍𑌕𑌦𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌦𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍𑌸𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌚𑌾𑌨𑍃𑌤𑌮𑍍 ॥ 58॥
𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌧𑍂𑌰𑍍𑌤𑌕𑍇𑌽𑌲𑌸𑍇 𑌭𑍀𑌰𑍗 𑌚𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌮𑌾𑌨𑌿𑌨𑌿 ।
𑌚𑍗𑌰𑍇 𑌕𑍃𑌤𑌘𑍍𑌨𑍇 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌸𑍋 𑌨 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑍋 𑌨 𑌚 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿𑌕𑍇 ॥ 59॥
𑌅𑌭𑌿𑌵𑌾𑌦𑌨𑌶𑍀𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑍋𑌪𑌸𑍇𑌵𑌿𑌨𑌃 ।
𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵𑌰𑍍𑌧𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌰𑌾𑌯𑍁𑌰𑍍𑌯𑌶𑍋𑌬𑌲𑌮𑍍 ॥ 60॥
𑌅𑌤𑌿𑌕𑍍𑌲𑍇𑌶𑍇𑌨 𑌯𑍇𑌽𑌰𑍍𑌥𑌾𑌃 𑌸𑍍𑌯𑍁𑌰𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇𑌣 𑌚 ।
𑌅𑌰𑍇𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌣𑌿𑌪𑌾𑌤𑍇𑌨 𑌮𑌾 𑌸𑍍𑌮 𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌮𑌨𑌃 𑌕𑍃𑌥𑌾𑌃 ॥ 61॥
𑌅𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌃 𑌶𑍋𑌚𑍍𑌯𑌃 𑌶𑍋𑌚𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌿𑌥𑍁𑌨𑌮𑌪𑍍𑌰𑌜𑌮𑍍 ।
𑌨𑌿𑌰𑌾𑌹𑌾𑌰𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌃 𑌶𑍋𑌚𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌶𑍋𑌚𑍍𑌯𑌂 𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌮𑌰𑌾𑌜𑌕𑌮𑍍 ॥ 62॥
𑌅𑌧𑍍𑌵𑌾 𑌜𑌰𑌾 𑌦𑍇𑌹𑌵𑌤𑌾𑌂 𑌪𑌰𑍍𑌵𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌜𑌲𑌂 𑌜𑌰𑌾 ।
𑌅𑌸𑌮𑍍𑌭𑍋𑌗𑍋 𑌜𑌰𑌾 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌂 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌷𑌲𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌨𑌸𑍋 𑌜𑌰𑌾 ॥ 63॥
𑌅𑌨𑌾𑌮𑍍𑌨𑌾𑌯 𑌮𑌲𑌾 𑌵𑍇𑌦𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵𑍍𑌰𑌤𑌂 𑌮𑌲𑌮𑍍 ।
𑌕𑍗𑌤𑍂𑌹𑌲𑌮𑌲𑌾 𑌸𑌾𑌧𑍍𑌵𑍀 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌵𑌾𑌸 𑌮𑌲𑌾𑌃 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌃 ॥ 64॥
𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌲𑌂 𑌰𑍂𑌪𑍍𑌯𑌂 𑌰𑍂𑌪𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌮𑌲𑌂 𑌤𑍍𑌰𑌪𑍁 ।
𑌜𑍍𑌞𑍇𑌯𑌂 𑌤𑍍𑌰𑌪𑍁 𑌮𑌲𑌂 𑌸𑍀𑌸𑌂 𑌸𑍀𑌸𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑌿 𑌮𑌲𑌂 𑌮𑌲𑌮𑍍 ॥ 65॥
𑌨 𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨𑍇𑌨 𑌜𑌯𑍇𑌨𑍍𑌨𑌿𑌦𑍍𑌰𑌾𑌂 𑌨 𑌕𑌾𑌮𑍇𑌨 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ।
𑌨𑍇𑌨𑍍𑌧𑌨𑍇𑌨 𑌜𑌯𑍇𑌦𑌗𑍍𑌨𑌿𑌂 𑌨 𑌪𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌸𑍁𑌰𑌾𑌂 𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 66॥
𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌦𑌾𑌨𑌜𑌿𑌤𑌂 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌯𑍁𑌧𑌿 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌅𑌨𑍍𑌨𑌪𑌾𑌨𑌜𑌿𑌤𑌾 𑌦𑌾𑌰𑌾𑌃 𑌸𑌫𑌲𑌂 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 67॥
𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌿𑌣𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌶𑌤𑌿𑌨𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 ।
𑌧𑍃𑌤𑌰𑌾𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌮𑍁𑌞𑍍𑌚𑍇𑌚𑍍𑌛𑌾𑌂 𑌨 𑌕𑌥𑌂 𑌚𑌿𑌨𑍍𑌨 𑌜𑍀𑌵𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 68॥
𑌯𑌤𑍍𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌵𑍍𑌰𑍀𑌹𑌿 𑌯𑌵𑌂 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌂 𑌪𑌶𑌵𑌃 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌃 ।
𑌨𑌾𑌲𑌮𑍇𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌨 𑌮𑍁𑌹𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 69॥
𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌭𑍂𑌯𑍋 𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍇𑌷𑍁 𑌸𑌮𑌮𑌾𑌚𑌰 ।
𑌸𑌮𑌤𑌾 𑌯𑌦𑌿 𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌜𑌨𑍍𑌸𑍍𑌵𑍇𑌷𑍁 𑌪𑌾𑌣𑍍𑌡𑍁𑌸𑍁𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌚 ॥ 70॥
॥ 𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌰𑌤𑍇 𑌉𑌦𑍍𑌯𑍋𑌗𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌗𑌰𑌪𑌰𑍍𑌵𑌣𑌿
𑌵𑌿𑌦𑍁𑌰𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇 𑌏𑌕𑍋𑌨𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌂𑌶𑍋𑌽𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌃 ॥ 39॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
anīśvaro'yaṃ puruṣo bhavābhave
sūtraprotā dārumayīva yoṣā |
dhātrā hi diṣṭasya vaśe kilāyaṃ
tasmādvada tvaṃ śravaṇe ghṛto'ham || 1||
vidura uvāca |
aprāptakālaṃ vacanaṃ bṛhaspatirapi bruvan |
labhate buddhyavajñānamavamānaṃ ca bhārata || 2||
priyo bhavati dānena priyavādena cāparaḥ |
mantraṃ mūlabalenānyo yaḥ priyaḥ priya eva saḥ || 3||
dveṣyo na sādhurbhavati na medhāvī na paṇḍitaḥ |
priye śubhāni karmāṇi dveṣye pāpāni bhārata || 4||
na sa kṣayo mahārāja yaḥ kṣayo vṛddhimāvahet |
kṣayaḥ sa tviha mantavyo yaṃ labdhvā bahu nāśayet || 5||
samṛddhā guṇataḥ ke cidbhavanti dhanato'pare |
dhanavṛddhānguṇairhīnāndhṛtarāṣṭra vivarjayet || 6||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
sarvaṃ tvamāyatī yuktaṃ bhāṣase prājñasammatam |
na cotsahe sutaṃ tyaktuṃ yato dharmastato jayaḥ || 7||
vidura uvāca |
svabhāvaguṇasampanno na jātu vinayānvitaḥ |
susūkṣmamapi bhūtānāmupamardaṃ prayokṣyate || 8||
parāpavāda niratāḥ paraduḥkhodayeṣu ca |
parasparavirodhe ca yatante satatothitāḥ || 9||
sa doṣaṃ darśanaṃ yeṣāṃ saṃvāse sumahadbhayam |
arthādāne mahāndoṣaḥ pradāne ca mahadbhayam || 10||
ye pāpā iti vikhyātāḥ saṃvāse parigarhitāḥ |
yuktāścānyairmahādoṣairye narāstānvivarjayet || 11||
nivartamāne sauhārde prītirnīce praṇaśyati |
yā caiva phalanirvṛttiḥ sauhṛde caiva yatsukham || 12||
yatate cāpavādāya yatnamārabhate kṣaye |
alpe'pyapakṛte mohānna śāntimupagacchati || 13||
tādṛśaiḥ saṅgataṃ nīcairnṛśaṃsairakṛtātmabhiḥ |
niśāmya nipuṇaṃ buddhyā vidvāndūrādvivarjayet || 14||
yo jñātimanugṛhṇāti daridraṃ dīnamāturam |
saputrapaśubhirvṛddhiṃ yaśaścāvyayamaśnute || 15||
jñātayo vardhanīyāstairya icchantyātmanaḥ śubham |
kulavṛddhiṃ ca rājendra tasmātsādhu samācara || 16||
śreyasā yokṣyase rājankurvāṇo jñātisatkriyām |
viguṇā hyapi saṃrakṣyā jñātayo bharatarṣabha || 17||
kiṃ punarguṇavantaste tvatprasādābhikāṅkṣiṇaḥ |
prasādaṃ kuru dīnānāṃ pāṇḍavānāṃ viśāṃ pate || 18||
dīyantāṃ grāmakāḥ ke citteṣāṃ vṛttyarthamīśvara |
evaṃ loke yaśaḥprāpto bhaviṣyatsi narādhipa || 19||
vṛddhena hi tvayā kāryaṃ putrāṇāṃ tāta rakṣaṇam |
mayā cāpi hitaṃ vācyaṃ viddhi māṃ tvaddhitaiṣiṇam || 20||
jñātibhirvigrahastāta na kartavyo bhavārthinā |
sukhāni saha bhojyāni jñātibhirbharatarṣabha || 21||
sambhojanaṃ saṅkathanaṃ samprītiś ca parasparam |
jñātibhiḥ saha kāryāṇi na virodhaḥ kathaṃ cana || 22||
jñātayastārayantīha jñātayo majjayanti ca |
suvṛttāstārayantīha durvṛttā majjayanti ca || 23||
suvṛtto bhava rājendra pāṇḍavānprati mānada |
adharṣaṇīyaḥ śatrūṇāṃ tairvṛtastvaṃ bhaviṣyasi || 24||
śrīmantaṃ jñātimāsādya yo jñātiravasīdati |
digdhahastaṃ mṛga iva sa enastasya vindati || 25||
paścādapi naraśreṣṭha tava tāpo bhaviṣyati |
tānvā hatānsutānvāpi śrutvā tadanucintaya || 26||
yena khaṭvāṃ samārūḍhaḥ paritapyeta karmaṇā |
ādāveva na tatkuryādadhruve jīvite sati || 27||
na kaścinnāpanayate pumānanyatra bhārgavāt |
śeṣasampratipattistu buddhimatsveva tiṣṭhati || 28||
duryodhanena yadyetatpāpaṃ teṣu purā kṛtam |
tvayā tatkulavṛddhena pratyāneyaṃ nareśvara || 29||
tāṃstvaṃ pade pratiṣṭhāpya loke vigatakalmaṣaḥ |
bhaviṣyasi naraśreṣṭha pūjanīyo manīṣiṇām || 30||
suvyāhṛtāni dhīrāṇāṃ phalataḥ pravicintya yaḥ |
adhyavasyati kāryeṣu ciraṃ yaśasi tiṣṭhati || 31||
avṛttiṃ vinayo hanti hantyanarthaṃ parākramaḥ |
hanti nityaṃ kṣamā krodhamācāro hantyalakṣaṇam || 32||
paricchadena kṣatreṇa veśmanā paricaryayā |
parīkṣeta kulaṃ rājanbhojanācchādanena ca || 33||
yayościttena vā cittaṃ naibhṛtaṃ naibhṛtena vā |
sameti prajñayā prajñā tayormaitrī na jīryate || 34||
durbuddhimakṛtaprajñaṃ channaṃ kūpaṃ tṛṇairiva |
vivarjayīta medhāvī tasminmaitrī praṇaśyati || 35||
avalipteṣu mūrkheṣu raudrasāhasikeṣu ca |
tathaivāpeta dharmeṣu na maitrīmācaredbudhaḥ || 36||
kṛtajñaṃ dhārmikaṃ satyamakṣudraṃ dṛḍhabhaktikam |
jitendriyaṃ sthitaṃ sthityāṃ mitramatyāgi ceṣyate || 37||
indriyāṇāmanutsargo mṛtyunā na viśiṣyate |
atyarthaṃ punarutsargaḥ sādayeddaivatānyapi || 38||
mārdavaṃ sarvabhūtānāmanasūyā kṣamā dhṛtiḥ |
āyuṣyāṇi budhāḥ prāhurmitrāṇāṃ cāvimānanā || 39||
apanītaṃ sunītena yo'rthaṃ pratyāninīṣate |
matimāsthāya sudṛḍhāṃ tadakāpuruṣa vratam || 40||
āyatyāṃ pratikārajñastadātve dṛḍhaniścayaḥ |
atīte kāryaśeṣajño naro'rthairna prahīyate || 41||
karmaṇā manasā vācā yadabhīkṣṇaṃ niṣevate |
tadevāpaharatyenaṃ tasmātkalyāṇamācaret || 42||
maṅgalālambhanaṃ yogaḥ śrutamutthānamārjavam |
bhūtimetāni kurvanti satāṃ cābhīkṣṇa darśanam || 43||
anirvedaḥ śriyo mūlaṃ duḥkhanāśe sukhasya ca |
mahānbhavatyanirviṇṇaḥ sukhaṃ cātyantamaśnute || 44||
nātaḥ śrīmattaraṃ kiṃ cidanyatpathyatamaṃ tathā |
prabha viṣṇoryathā tāta kṣamā sarvatra sarvadā || 45||
kṣamedaśaktaḥ sarvasya śaktimāndharmakāraṇāt |
arthānarthau samau yasya tasya nityaṃ kṣamā hitā || 46||
yatsukhaṃ sevamāno'pi dharmārthābhyāṃ na hīyate |
kāmaṃ tadupaseveta na mūḍha vratamācaret || 47||
duḥkhārteṣu pramatteṣu nāstikeṣvalaseṣu ca |
na śrīrvasatyadānteṣu ye cotsāha vivarjitāḥ || 48||
ārjavena naraṃ yuktamārjavātsavyapatrapam |
aśaktimantaṃ manyanto dharṣayanti kubuddhayaḥ || 49||
atyāryamatidātāramatiśūramativratam |
prajñābhimāninaṃ caiva śrīrbhayānnopasarpati || 50||
agnihotraphalā vedāḥ śīlavṛttaphalaṃ śrutam |
ratiputra phalā dārā dattabhukta phalaṃ dhanam || 51||
adharmopārjitairarthairyaḥ karotyaurdhva dehikam |
na sa tasya phalaṃ pretya bhuṅkte'rthasya durāgamāt || 52||
kānāra vanadurgeṣu kṛcchrāsvāpatsu sambhrame |
udyateṣu ca śastreṣu nāsti śeṣavatāṃ bhayam || 53||
utthānaṃ saṃyamo dākṣyamapramādo dhṛtiḥ smṛtiḥ |
samīkṣya ca samārambho viddhi mūlaṃ bhavasya tat || 54||
tapobalaṃ tāpasānāṃ brahma brahmavidāṃ balam |
hiṃsā balamasādhūnāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 55||
aṣṭau tānyavrataghnāni āpo mūlaṃ phalaṃ payaḥ |
havirbrāhmaṇa kāmyā ca gurorvacanamauṣadham || 56||
na tatparasya sandadhyātpratikūlaṃ yadātmanaḥ |
saṅgraheṇaiṣa dharmaḥ syātkāmādanyaḥ pravartate || 57||
akrodhena jayetkrodhamasādhuṃ sādhunā jayet |
jayetkadaryaṃ dānena jayetsatyena cānṛtam || 58||
strī dhūrtake'lase bhīrau caṇḍe puruṣamānini |
caure kṛtaghne viśvāso na kāryo na ca nāstike || 59||
abhivādanaśīlasya nityaṃ vṛddhopasevinaḥ |
catvāri sampravardhante kīrtirāyuryaśobalam || 60||
atikleśena ye'rthāḥ syurdharmasyātikrameṇa ca |
arervā praṇipātena mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 61||
avidyaḥ puruṣaḥ śocyaḥ śocyaṃ mithunamaprajam |
nirāhārāḥ prajāḥ śocyāḥ śocyaṃ rāṣṭramarājakam || 62||
adhvā jarā dehavatāṃ parvatānāṃ jalaṃ jarā |
asambhogo jarā strīṇāṃ vākṣalyaṃ manaso jarā || 63||
anāmnāya malā vedā brāhmaṇasyāvrataṃ malam |
kautūhalamalā sādhvī vipravāsa malāḥ striyaḥ || 64||
suvarṇasya malaṃ rūpyaṃ rūpyasyāpi malaṃ trapu |
jñeyaṃ trapu malaṃ sīsaṃ sīsasyāpi malaṃ malam || 65||
na svapnena jayennidrāṃ na kāmena striyaṃ jayet |
nendhanena jayedagniṃ na pānena surāṃ jayet || 66||
yasya dānajitaṃ mitramamitrā yudhi nirjitāḥ |
annapānajitā dārāḥ saphalaṃ tasya jīvitam || 67||
sahasriṇo'pi jīvanti jīvanti śatinastathā |
dhṛtarāṣṭraṃ vimuñcecchāṃ na kathaṃ cinna jīvyate || 68||
yatpṛthivyāṃ vrīhi yavaṃ hiraṇyaṃ paśavaḥ striyaḥ |
nālamekasya tatsarvamiti paśyanna muhyati || 69||
rājanbhūyo bravīmi tvāṃ putreṣu samamācara |
samatā yadi te rājansveṣu pāṇḍusuteṣu ca || 70||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ || 39||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरवाक्ये एकोनचत्वारिंशोऽध्यायः ॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
अनीश्वरोऽयं पुरुषो भवाभवे
सूत्रप्रोता दारुमयीव योषा ।
धात्रा हि दिष्टस्य वशे किलायं
तस्माद्वद त्वं श्रवणे घृतोऽहम् ॥ 1॥
विदुर उवाच ।
अप्राप्तकालं वचनं बृहस्पतिरपि ब्रुवन् ।
लभते बुद्ध्यवज्ञानमवमानं च भारत ॥ 2॥
प्रियो भवति दानेन प्रियवादेन चापरः ।
मन्त्रं मूलबलेनान्यो यः प्रियः प्रिय एव सः ॥ 3॥
द्वेष्यो न साधुर्भवति न मेधावी न पण्डितः ।
प्रिये शुभानि कर्माणि द्वेष्ये पापानि भारत ॥ 4॥
न स क्षयो महाराज यः क्षयो वृद्धिमावहेत् ।
क्षयः स त्विह मन्तव्यो यं लब्ध्वा बहु नाशयेत् ॥ 5॥
समृद्धा गुणतः के चिद्भवन्ति धनतोऽपरे ।
धनवृद्धान्गुणैर्हीनान्धृतराष्ट्र विवर्जयेत् ॥ 6॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
सर्वं त्वमायती युक्तं भाषसे प्राज्ञसम्मतम् ।
न चोत्सहे सुतं त्यक्तुं यतो धर्मस्ततो जयः ॥ 7॥
विदुर उवाच ।
स्वभावगुणसम्पन्नो न जातु विनयान्वितः ।
सुसूक्ष्ममपि भूतानामुपमर्दं प्रयोक्ष्यते ॥ 8॥
परापवाद निरताः परदुःखोदयेषु च ।
परस्परविरोधे च यतन्ते सततोथिताः ॥ 9॥
स दोषं दर्शनं येषां संवासे सुमहद्भयम् ।
अर्थादाने महान्दोषः प्रदाने च महद्भयम् ॥ 10॥
ये पापा इति विख्याताः संवासे परिगर्हिताः ।
युक्ताश्चान्यैर्महादोषैर्ये नरास्तान्विवर्जयेत् ॥ 11॥
निवर्तमाने सौहार्दे प्रीतिर्नीचे प्रणश्यति ।
या चैव फलनिर्वृत्तिः सौहृदे चैव यत्सुखम् ॥ 12॥
यतते चापवादाय यत्नमारभते क्षये ।
अल्पेऽप्यपकृते मोहान्न शान्तिमुपगच्छति ॥ 13॥
तादृशैः सङ्गतं नीचैर्नृशंसैरकृतात्मभिः ।
निशाम्य निपुणं बुद्ध्या विद्वान्दूराद्विवर्जयेत् ॥ 14॥
यो ज्ञातिमनुगृह्णाति दरिद्रं दीनमातुरम् ।
सपुत्रपशुभिर्वृद्धिं यशश्चाव्ययमश्नुते ॥ 15॥
ज्ञातयो वर्धनीयास्तैर्य इच्छन्त्यात्मनः शुभम् ।
कुलवृद्धिं च राजेन्द्र तस्मात्साधु समाचर ॥ 16॥
श्रेयसा योक्ष्यसे राजन्कुर्वाणो ज्ञातिसत्क्रियाम् ।
विगुणा ह्यपि संरक्ष्या ज्ञातयो भरतर्षभ ॥ 17॥
किं पुनर्गुणवन्तस्ते त्वत्प्रसादाभिकाङ्क्षिणः ।
प्रसादं कुरु दीनानां पाण्डवानां विशां पते ॥ 18॥
दीयन्तां ग्रामकाः के चित्तेषां वृत्त्यर्थमीश्वर ।
एवं लोके यशःप्राप्तो भविष्यत्सि नराधिप ॥ 19॥
वृद्धेन हि त्वया कार्यं पुत्राणां तात रक्षणम् ।
मया चापि हितं वाच्यं विद्धि मां त्वद्धितैषिणम् ॥ 20॥
ज्ञातिभिर्विग्रहस्तात न कर्तव्यो भवार्थिना ।
सुखानि सह भोज्यानि ज्ञातिभिर्भरतर्षभ ॥ 21॥
सम्भोजनं सङ्कथनं सम्प्रीतिश् च परस्परम् ।
ज्ञातिभिः सह कार्याणि न विरोधः कथं चन ॥ 22॥
ज्ञातयस्तारयन्तीह ज्ञातयो मज्जयन्ति च ।
सुवृत्तास्तारयन्तीह दुर्वृत्ता मज्जयन्ति च ॥ 23॥
सुवृत्तो भव राजेन्द्र पाण्डवान्प्रति मानद ।
अधर्षणीयः शत्रूणां तैर्वृतस्त्वं भविष्यसि ॥ 24॥
श्रीमन्तं ज्ञातिमासाद्य यो ज्ञातिरवसीदति ।
दिग्धहस्तं मृग इव स एनस्तस्य विन्दति ॥ 25॥
पश्चादपि नरश्रेष्ठ तव तापो भविष्यति ।
तान्वा हतान्सुतान्वापि श्रुत्वा तदनुचिन्तय ॥ 26॥
येन खट्वां समारूढः परितप्येत कर्मणा ।
आदावेव न तत्कुर्यादध्रुवे जीविते सति ॥ 27॥
न कश्चिन्नापनयते पुमानन्यत्र भार्गवात् ।
शेषसम्प्रतिपत्तिस्तु बुद्धिमत्स्वेव तिष्ठति ॥ 28॥
दुर्योधनेन यद्येतत्पापं तेषु पुरा कृतम् ।
त्वया तत्कुलवृद्धेन प्रत्यानेयं नरेश्वर ॥ 29॥
तांस्त्वं पदे प्रतिष्ठाप्य लोके विगतकल्मषः ।
भविष्यसि नरश्रेष्ठ पूजनीयो मनीषिणाम् ॥ 30॥
सुव्याहृतानि धीराणां फलतः प्रविचिन्त्य यः ।
अध्यवस्यति कार्येषु चिरं यशसि तिष्ठति ॥ 31॥
अवृत्तिं विनयो हन्ति हन्त्यनर्थं पराक्रमः ।
हन्ति नित्यं क्षमा क्रोधमाचारो हन्त्यलक्षणम् ॥ 32॥
परिच्छदेन क्षत्रेण वेश्मना परिचर्यया ।
परीक्षेत कुलं राजन्भोजनाच्छादनेन च ॥ 33॥
ययोश्चित्तेन वा चित्तं नैभृतं नैभृतेन वा ।
समेति प्रज्ञया प्रज्ञा तयोर्मैत्री न जीर्यते ॥ 34॥
दुर्बुद्धिमकृतप्रज्ञं छन्नं कूपं तृणैरिव ।
विवर्जयीत मेधावी तस्मिन्मैत्री प्रणश्यति ॥ 35॥
अवलिप्तेषु मूर्खेषु रौद्रसाहसिकेषु च ।
तथैवापेत धर्मेषु न मैत्रीमाचरेद्बुधः ॥ 36॥
कृतज्ञं धार्मिकं सत्यमक्षुद्रं दृढभक्तिकम् ।
जितेन्द्रियं स्थितं स्थित्यां मित्रमत्यागि चेष्यते ॥ 37॥
इन्द्रियाणामनुत्सर्गो मृत्युना न विशिष्यते ।
अत्यर्थं पुनरुत्सर्गः सादयेद्दैवतान्यपि ॥ 38॥
मार्दवं सर्वभूतानामनसूया क्षमा धृतिः ।
आयुष्याणि बुधाः प्राहुर्मित्राणां चाविमानना ॥ 39॥
अपनीतं सुनीतेन योऽर्थं प्रत्यानिनीषते ।
मतिमास्थाय सुदृढां तदकापुरुष व्रतम् ॥ 40॥
आयत्यां प्रतिकारज्ञस्तदात्वे दृढनिश्चयः ।
अतीते कार्यशेषज्ञो नरोऽर्थैर्न प्रहीयते ॥ 41॥
कर्मणा मनसा वाचा यदभीक्ष्णं निषेवते ।
तदेवापहरत्येनं तस्मात्कल्याणमाचरेत् ॥ 42॥
मङ्गलालम्भनं योगः श्रुतमुत्थानमार्जवम् ।
भूतिमेतानि कुर्वन्ति सतां चाभीक्ष्ण दर्शनम् ॥ 43॥
अनिर्वेदः श्रियो मूलं दुःखनाशे सुखस्य च ।
महान्भवत्यनिर्विण्णः सुखं चात्यन्तमश्नुते ॥ 44॥
नातः श्रीमत्तरं किं चिदन्यत्पथ्यतमं तथा ।
प्रभ विष्णोर्यथा तात क्षमा सर्वत्र सर्वदा ॥ 45॥
क्षमेदशक्तः सर्वस्य शक्तिमान्धर्मकारणात् ।
अर्थानर्थौ समौ यस्य तस्य नित्यं क्षमा हिता ॥ 46॥
यत्सुखं सेवमानोऽपि धर्मार्थाभ्यां न हीयते ।
कामं तदुपसेवेत न मूढ व्रतमाचरेत् ॥ 47॥
दुःखार्तेषु प्रमत्तेषु नास्तिकेष्वलसेषु च ।
न श्रीर्वसत्यदान्तेषु ये चोत्साह विवर्जिताः ॥ 48॥
आर्जवेन नरं युक्तमार्जवात्सव्यपत्रपम् ।
अशक्तिमन्तं मन्यन्तो धर्षयन्ति कुबुद्धयः ॥ 49॥
अत्यार्यमतिदातारमतिशूरमतिव्रतम् ।
प्रज्ञाभिमानिनं चैव श्रीर्भयान्नोपसर्पति ॥ 50॥
अग्निहोत्रफला वेदाः शीलवृत्तफलं श्रुतम् ।
रतिपुत्र फला दारा दत्तभुक्त फलं धनम् ॥ 51॥
अधर्मोपार्जितैरर्थैर्यः करोत्यौर्ध्व देहिकम् ।
न स तस्य फलं प्रेत्य भुङ्क्तेऽर्थस्य दुरागमात् ॥ 52॥
कानार वनदुर्गेषु कृच्छ्रास्वापत्सु सम्भ्रमे ।
उद्यतेषु च शस्त्रेषु नास्ति शेषवतां भयम् ॥ 53॥
उत्थानं संयमो दाक्ष्यमप्रमादो धृतिः स्मृतिः ।
समीक्ष्य च समारम्भो विद्धि मूलं भवस्य तत् ॥ 54॥
तपोबलं तापसानां ब्रह्म ब्रह्मविदां बलम् ।
हिंसा बलमसाधूनां क्षमागुणवतां बलम् ॥ 55॥
अष्टौ तान्यव्रतघ्नानि आपो मूलं फलं पयः ।
हविर्ब्राह्मण काम्या च गुरोर्वचनमौषधम् ॥ 56॥
न तत्परस्य सन्दध्यात्प्रतिकूलं यदात्मनः ।
सङ्ग्रहेणैष धर्मः स्यात्कामादन्यः प्रवर्तते ॥ 57॥
अक्रोधेन जयेत्क्रोधमसाधुं साधुना जयेत् ।
जयेत्कदर्यं दानेन जयेत्सत्येन चानृतम् ॥ 58॥
स्त्री धूर्तकेऽलसे भीरौ चण्डे पुरुषमानिनि ।
चौरे कृतघ्ने विश्वासो न कार्यो न च नास्तिके ॥ 59॥
अभिवादनशीलस्य नित्यं वृद्धोपसेविनः ।
चत्वारि सम्प्रवर्धन्ते कीर्तिरायुर्यशोबलम् ॥ 60॥
अतिक्लेशेन येऽर्थाः स्युर्धर्मस्यातिक्रमेण च ।
अरेर्वा प्रणिपातेन मा स्म तेषु मनः कृथाः ॥ 61॥
अविद्यः पुरुषः शोच्यः शोच्यं मिथुनमप्रजम् ।
निराहाराः प्रजाः शोच्याः शोच्यं राष्ट्रमराजकम् ॥ 62॥
अध्वा जरा देहवतां पर्वतानां जलं जरा ।
असम्भोगो जरा स्त्रीणां वाक्षल्यं मनसो जरा ॥ 63॥
अनाम्नाय मला वेदा ब्राह्मणस्याव्रतं मलम् ।
कौतूहलमला साध्वी विप्रवास मलाः स्त्रियः ॥ 64॥
सुवर्णस्य मलं रूप्यं रूप्यस्यापि मलं त्रपु ।
ज्ञेयं त्रपु मलं सीसं सीसस्यापि मलं मलम् ॥ 65॥
न स्वप्नेन जयेन्निद्रां न कामेन स्त्रियं जयेत् ।
नेन्धनेन जयेदग्निं न पानेन सुरां जयेत् ॥ 66॥
यस्य दानजितं मित्रममित्रा युधि निर्जिताः ।
अन्नपानजिता दाराः सफलं तस्य जीवितम् ॥ 67॥
सहस्रिणोऽपि जीवन्ति जीवन्ति शतिनस्तथा ।
धृतराष्ट्रं विमुञ्चेच्छां न कथं चिन्न जीव्यते ॥ 68॥
यत्पृथिव्यां व्रीहि यवं हिरण्यं पशवः स्त्रियः ।
नालमेकस्य तत्सर्वमिति पश्यन्न मुह्यति ॥ 69॥
राजन्भूयो ब्रवीमि त्वां पुत्रेषु सममाचर ।
समता यदि ते राजन्स्वेषु पाण्डुसुतेषु च ॥ 70॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरवाक्ये एकोनचत्वारिंशोऽध्यायः ॥ 39॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
anīśvaro'yaṃ puruṣo bhavābhave
sūtraprotā dārumayīva yoṣā |
dhātrā hi diṣṭasya vaśe kilāyaṃ
tasmādvada tvaṃ śravaṇe ghṛto'ham || 1||
vidura uvāca |
aprāptakālaṃ vacanaṃ bṛhaspatirapi bruvan |
labhate buddhyavajñānamavamānaṃ ca bhārata || 2||
priyo bhavati dānena priyavādena cāparaḥ |
mantraṃ mūlabalenānyo yaḥ priyaḥ priya eva saḥ || 3||
dveṣyo na sādhurbhavati na medhāvī na paṇḍitaḥ |
priye śubhāni karmāṇi dveṣye pāpāni bhārata || 4||
na sa kṣayo mahārāja yaḥ kṣayo vṛddhimāvahet |
kṣayaḥ sa tviha mantavyo yaṃ labdhvā bahu nāśayet || 5||
samṛddhā guṇataḥ ke cidbhavanti dhanato'pare |
dhanavṛddhānguṇairhīnāndhṛtarāṣṭra vivarjayet || 6||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
sarvaṃ tvamāyatī yuktaṃ bhāṣase prājñasammatam |
na cotsahe sutaṃ tyaktuṃ yato dharmastato jayaḥ || 7||
vidura uvāca |
svabhāvaguṇasampanno na jātu vinayānvitaḥ |
susūkṣmamapi bhūtānāmupamardaṃ prayokṣyate || 8||
parāpavāda niratāḥ paraduḥkhodayeṣu ca |
parasparavirodhe ca yatante satatothitāḥ || 9||
sa doṣaṃ darśanaṃ yeṣāṃ saṃvāse sumahadbhayam |
arthādāne mahāndoṣaḥ pradāne ca mahadbhayam || 10||
ye pāpā iti vikhyātāḥ saṃvāse parigarhitāḥ |
yuktāścānyairmahādoṣairye narāstānvivarjayet || 11||
nivartamāne sauhārde prītirnīce praṇaśyati |
yā caiva phalanirvṛttiḥ sauhṛde caiva yatsukham || 12||
yatate cāpavādāya yatnamārabhate kṣaye |
alpe'pyapakṛte mohānna śāntimupagacchati || 13||
tādṛśaiḥ saṅgataṃ nīcairnṛśaṃsairakṛtātmabhiḥ |
niśāmya nipuṇaṃ buddhyā vidvāndūrādvivarjayet || 14||
yo jñātimanugṛhṇāti daridraṃ dīnamāturam |
saputrapaśubhirvṛddhiṃ yaśaścāvyayamaśnute || 15||
jñātayo vardhanīyāstairya icchantyātmanaḥ śubham |
kulavṛddhiṃ ca rājendra tasmātsādhu samācara || 16||
śreyasā yokṣyase rājankurvāṇo jñātisatkriyām |
viguṇā hyapi saṃrakṣyā jñātayo bharatarṣabha || 17||
kiṃ punarguṇavantaste tvatprasādābhikāṅkṣiṇaḥ |
prasādaṃ kuru dīnānāṃ pāṇḍavānāṃ viśāṃ pate || 18||
dīyantāṃ grāmakāḥ ke citteṣāṃ vṛttyarthamīśvara |
evaṃ loke yaśaḥprāpto bhaviṣyatsi narādhipa || 19||
vṛddhena hi tvayā kāryaṃ putrāṇāṃ tāta rakṣaṇam |
mayā cāpi hitaṃ vācyaṃ viddhi māṃ tvaddhitaiṣiṇam || 20||
jñātibhirvigrahastāta na kartavyo bhavārthinā |
sukhāni saha bhojyāni jñātibhirbharatarṣabha || 21||
sambhojanaṃ saṅkathanaṃ samprītiś ca parasparam |
jñātibhiḥ saha kāryāṇi na virodhaḥ kathaṃ cana || 22||
jñātayastārayantīha jñātayo majjayanti ca |
suvṛttāstārayantīha durvṛttā majjayanti ca || 23||
suvṛtto bhava rājendra pāṇḍavānprati mānada |
adharṣaṇīyaḥ śatrūṇāṃ tairvṛtastvaṃ bhaviṣyasi || 24||
śrīmantaṃ jñātimāsādya yo jñātiravasīdati |
digdhahastaṃ mṛga iva sa enastasya vindati || 25||
paścādapi naraśreṣṭha tava tāpo bhaviṣyati |
tānvā hatānsutānvāpi śrutvā tadanucintaya || 26||
yena khaṭvāṃ samārūḍhaḥ paritapyeta karmaṇā |
ādāveva na tatkuryādadhruve jīvite sati || 27||
na kaścinnāpanayate pumānanyatra bhārgavāt |
śeṣasampratipattistu buddhimatsveva tiṣṭhati || 28||
duryodhanena yadyetatpāpaṃ teṣu purā kṛtam |
tvayā tatkulavṛddhena pratyāneyaṃ nareśvara || 29||
tāṃstvaṃ pade pratiṣṭhāpya loke vigatakalmaṣaḥ |
bhaviṣyasi naraśreṣṭha pūjanīyo manīṣiṇām || 30||
suvyāhṛtāni dhīrāṇāṃ phalataḥ pravicintya yaḥ |
adhyavasyati kāryeṣu ciraṃ yaśasi tiṣṭhati || 31||
avṛttiṃ vinayo hanti hantyanarthaṃ parākramaḥ |
hanti nityaṃ kṣamā krodhamācāro hantyalakṣaṇam || 32||
paricchadena kṣatreṇa veśmanā paricaryayā |
parīkṣeta kulaṃ rājanbhojanācchādanena ca || 33||
yayościttena vā cittaṃ naibhṛtaṃ naibhṛtena vā |
sameti prajñayā prajñā tayormaitrī na jīryate || 34||
durbuddhimakṛtaprajñaṃ channaṃ kūpaṃ tṛṇairiva |
vivarjayīta medhāvī tasminmaitrī praṇaśyati || 35||
avalipteṣu mūrkheṣu raudrasāhasikeṣu ca |
tathaivāpeta dharmeṣu na maitrīmācaredbudhaḥ || 36||
kṛtajñaṃ dhārmikaṃ satyamakṣudraṃ dṛḍhabhaktikam |
jitendriyaṃ sthitaṃ sthityāṃ mitramatyāgi ceṣyate || 37||
indriyāṇāmanutsargo mṛtyunā na viśiṣyate |
atyarthaṃ punarutsargaḥ sādayeddaivatānyapi || 38||
mārdavaṃ sarvabhūtānāmanasūyā kṣamā dhṛtiḥ |
āyuṣyāṇi budhāḥ prāhurmitrāṇāṃ cāvimānanā || 39||
apanītaṃ sunītena yo'rthaṃ pratyāninīṣate |
matimāsthāya sudṛḍhāṃ tadakāpuruṣa vratam || 40||
āyatyāṃ pratikārajñastadātve dṛḍhaniścayaḥ |
atīte kāryaśeṣajño naro'rthairna prahīyate || 41||
karmaṇā manasā vācā yadabhīkṣṇaṃ niṣevate |
tadevāpaharatyenaṃ tasmātkalyāṇamācaret || 42||
maṅgalālambhanaṃ yogaḥ śrutamutthānamārjavam |
bhūtimetāni kurvanti satāṃ cābhīkṣṇa darśanam || 43||
anirvedaḥ śriyo mūlaṃ duḥkhanāśe sukhasya ca |
mahānbhavatyanirviṇṇaḥ sukhaṃ cātyantamaśnute || 44||
nātaḥ śrīmattaraṃ kiṃ cidanyatpathyatamaṃ tathā |
prabha viṣṇoryathā tāta kṣamā sarvatra sarvadā || 45||
kṣamedaśaktaḥ sarvasya śaktimāndharmakāraṇāt |
arthānarthau samau yasya tasya nityaṃ kṣamā hitā || 46||
yatsukhaṃ sevamāno'pi dharmārthābhyāṃ na hīyate |
kāmaṃ tadupaseveta na mūḍha vratamācaret || 47||
duḥkhārteṣu pramatteṣu nāstikeṣvalaseṣu ca |
na śrīrvasatyadānteṣu ye cotsāha vivarjitāḥ || 48||
ārjavena naraṃ yuktamārjavātsavyapatrapam |
aśaktimantaṃ manyanto dharṣayanti kubuddhayaḥ || 49||
atyāryamatidātāramatiśūramativratam |
prajñābhimāninaṃ caiva śrīrbhayānnopasarpati || 50||
agnihotraphalā vedāḥ śīlavṛttaphalaṃ śrutam |
ratiputra phalā dārā dattabhukta phalaṃ dhanam || 51||
adharmopārjitairarthairyaḥ karotyaurdhva dehikam |
na sa tasya phalaṃ pretya bhuṅkte'rthasya durāgamāt || 52||
kānāra vanadurgeṣu kṛcchrāsvāpatsu sambhrame |
udyateṣu ca śastreṣu nāsti śeṣavatāṃ bhayam || 53||
utthānaṃ saṃyamo dākṣyamapramādo dhṛtiḥ smṛtiḥ |
samīkṣya ca samārambho viddhi mūlaṃ bhavasya tat || 54||
tapobalaṃ tāpasānāṃ brahma brahmavidāṃ balam |
hiṃsā balamasādhūnāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 55||
aṣṭau tānyavrataghnāni āpo mūlaṃ phalaṃ payaḥ |
havirbrāhmaṇa kāmyā ca gurorvacanamauṣadham || 56||
na tatparasya sandadhyātpratikūlaṃ yadātmanaḥ |
saṅgraheṇaiṣa dharmaḥ syātkāmādanyaḥ pravartate || 57||
akrodhena jayetkrodhamasādhuṃ sādhunā jayet |
jayetkadaryaṃ dānena jayetsatyena cānṛtam || 58||
strī dhūrtake'lase bhīrau caṇḍe puruṣamānini |
caure kṛtaghne viśvāso na kāryo na ca nāstike || 59||
abhivādanaśīlasya nityaṃ vṛddhopasevinaḥ |
catvāri sampravardhante kīrtirāyuryaśobalam || 60||
atikleśena ye'rthāḥ syurdharmasyātikrameṇa ca |
arervā praṇipātena mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 61||
avidyaḥ puruṣaḥ śocyaḥ śocyaṃ mithunamaprajam |
nirāhārāḥ prajāḥ śocyāḥ śocyaṃ rāṣṭramarājakam || 62||
adhvā jarā dehavatāṃ parvatānāṃ jalaṃ jarā |
asambhogo jarā strīṇāṃ vākṣalyaṃ manaso jarā || 63||
anāmnāya malā vedā brāhmaṇasyāvrataṃ malam |
kautūhalamalā sādhvī vipravāsa malāḥ striyaḥ || 64||
suvarṇasya malaṃ rūpyaṃ rūpyasyāpi malaṃ trapu |
jñeyaṃ trapu malaṃ sīsaṃ sīsasyāpi malaṃ malam || 65||
na svapnena jayennidrāṃ na kāmena striyaṃ jayet |
nendhanena jayedagniṃ na pānena surāṃ jayet || 66||
yasya dānajitaṃ mitramamitrā yudhi nirjitāḥ |
annapānajitā dārāḥ saphalaṃ tasya jīvitam || 67||
sahasriṇo'pi jīvanti jīvanti śatinastathā |
dhṛtarāṣṭraṃ vimuñcecchāṃ na kathaṃ cinna jīvyate || 68||
yatpṛthivyāṃ vrīhi yavaṃ hiraṇyaṃ paśavaḥ striyaḥ |
nālamekasya tatsarvamiti paśyanna muhyati || 69||
rājanbhūyo bravīmi tvāṃ putreṣu samamācara |
samatā yadi te rājansveṣu pāṇḍusuteṣu ca || 70||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduravākye ekonacatvāriṃśo'dhyāyaḥ || 39||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.