ඕං ශ්රී පරමාත්මනේ නමඃ
අථ චතුර්ථෝ(අ)ධ්යායඃ .
ජ්ඤානයෝගඃ
ශ්රීභගවානුවාච
ඉමං විවස්වතේ යෝගං ප්රෝක්තවානහමව්යයම් .
විවස්වාන්මනවේ ප්රාහ මනුරික්ෂ්වාකවේ(අ)බ්රවීත් .. 1 ..
ඒවං පරම්පරාප්රාප්තමිමං රාජර්ෂයෝ විදුඃ .
ස කාලේනේහ මහතා යෝගෝ නෂ්ටඃ පරන්තප .. 2 ..
ස ඒවායං මයා තේ(අ)ද්ය යෝගඃ ප්රෝක්තඃ පුරාතනඃ .
භක්තෝ(අ)සි මේ සඛා චේති රහස්යං හ්යේතදුත්තමම් .. 3 ..
අර්ජුන උවාච
අපරං භවතෝ ජන්ම පරං ජන්ම විවස්වතඃ .
කථමේතද්විජානීයාං ත්වමාදෞ ප්රෝක්තවානිති .. 4 ..
ශ්රීභගවානුවාච
බහූනි මේ ව්යතීතානි ජන්මානි තව චාර්ජුන .
තාන්යහං වේද සර්වාණි න ත්වං වේත්ථ පරන්තප .. 5 ..
අජෝ(අ)පි සන්නව්යයාත්මා භූතානාමීශ්වරෝ(අ)පි සන් .
ප්රකෘතිං ස්වාමධිෂ්ඨාය සම්භවාම්යාත්මමායයා .. 6 ..
යදා යදා හි ධර්මස්ය ග්ලානිර්භවති භාරත .
අභ්යුත්ථානමධර්මස්ය තදාත්මානං සෘජාම්යහම් .. 7 ..
පරිත්රාණාය සාධූනාං විනාශාය ච දුෂ්කෘතාම් .
ධර්මසංස්ථාපනාර්ථාය සම්භවාමි යුගේ යුගේ .. 8 ..
ජන්ම කර්ම ච මේ දිව්යමේවං යෝ වේත්ති තත්ත්වතඃ .
ත්යක්ත්වා දේහං පුනර්ජන්ම නෛති මාමේති සෝ(අ)ර්ජුන .. 9 ..
වීතරාගභයක්රෝධා මන්මයා මාමුපාශ්රිතාඃ .
බහවෝ ජ්ඤානතපසා පූතා මද්භාවමාගතාඃ .. 10 ..
යේ යථා මාං ප්රපද්යන්තේ තාංස්තථෛව භජාම්යහම් .
මම වර්ත්මානුවර්තන්තේ මනුෂ්යාඃ පාර්ථ සර්වශඃ .. 11 ..
කාඞ්ක්ෂන්තඃ කර්මණාං සිද්ධිං යජන්ත ඉහ දේවතාඃ .
ක්ෂිප්රං හි මානුෂේ ලෝකේ සිද්ධිර්භවති කර්මජා .. 12 ..
චාතුර්වර්ණ්යං මයා සෘෂ්ටං ගුණකර්මවිභාගශඃ .
තස්ය කර්තාරමපි මාං විද්ධ්යකර්තාරමව්යයම් .. 13 ..
න මාං කර්මාණි ලිම්පන්ති න මේ කර්මඵලේ ස්පෘහා .
ඉති මාං යෝ(අ)භිජානාති කර්මභිර්න ස බධ්යතේ .. 14 ..
ඒවං ජ්ඤාත්වා කෘතං කර්ම පූර්වෛරපි මුමුක්ෂුභිඃ .
කුරු කර්මෛව තස්මාත්ත්වං පූර්වෛඃ පූර්වතරං කෘතම් .. 15 ..
කිං කර්ම කිමකර්මේති කවයෝ(අ)ප්යත්ර මෝහිතාඃ .
තත්තේ කර්ම ප්රවක්ෂ්යාමි යජ්ජ්ඤාත්වා මෝක්ෂ්යසේ(අ)ශුභාත් .. 16 ..
කර්මණෝ හ්යපි බෝද්ධව්යං බෝද්ධව්යං ච විකර්මණඃ .
අකර්මණශ්ච බෝද්ධව්යං ගහනා කර්මණෝ ගතිඃ .. 17 ..
කර්මණ්යකර්ම යඃ පශ්යේදකර්මණි ච කර්ම යඃ .
ස බුද්ධිමාන්මනුෂ්යේෂු ස යුක්තඃ කෘත්ස්නකර්මකෘත් .. 18 ..
යස්ය සර්වේ සමාරම්භාඃ කාමසඞ්කල්පවර්ජිතාඃ .
ජ්ඤානාග්නිදග්ධකර්මාණං තමාහුඃ පණ්ඩිතං බුධාඃ .. 19 ..
ත්යක්ත්වා කර්මඵලාසඞ්ගං නිත්යතෘප්තෝ නිරාශ්රයඃ .
කර්මණ්යභිප්රවෘත්තෝ(අ)පි නෛව කිඤ්චිත්කරෝති සඃ .. 20 ..
නිරාශීර්යතචිත්තාත්මා ත්යක්තසර්වපරිග්රහඃ .
ශාරීරං කේවලං කර්ම කුර්වන්නාප්නෝති කිල්බිෂම් .. 21 ..
යදෘච්ඡාලාභසන්තුෂ්ටෝ ද්වන්ද්වාතීතෝ විමත්සරඃ .
සමඃ සිද්ධාවසිද්ධෞ ච කෘත්වාපි න නිබධ්යතේ .. 22 ..
ගතසඞ්ගස්ය මුක්තස්ය ජ්ඤානාවස්ථිතචේතසඃ .
යජ්ඤායාචරතඃ කර්ම සමග්රං ප්රවිලීයතේ .. 23 ..
බ්රහ්මාර්පණං බ්රහ්ම හවිර්බ්රහ්මාග්නෞ බ්රහ්මණා හුතම් .
බ්රහ්මෛව තේන ගන්තව්යං බ්රහ්මකර්මසමාධිනා .. 24 ..
දෛවමේවාපරේ යජ්ඤං යෝගිනඃ පර්යුපාසතේ .
බ්රහ්මාග්නාවපරේ යජ්ඤං යජ්ඤේනෛවෝපජුහ්වති .. 25 ..
ශ්රෝත්රාදීනීන්ද්රියාණ්යන්යේ සංයමාග්නිෂු ජුහ්වති .
ශබ්දාදීන්විෂයානන්ය ඉන්ද්රියාග්නිෂු ජුහ්වති .. 26 ..
සර්වාණීන්ද්රියකර්මාණි ප්රාණකර්මාණි චාපරේ .
ආත්මසංයමයෝගාග්නෞ ජුහ්වති ජ්ඤානදීපිතේ .. 27 ..
ද්රව්යයජ්ඤාස්තපෝයජ්ඤා යෝගයජ්ඤාස්තථාපරේ .
ස්වාධ්යායජ්ඤානයජ්ඤාශ්ච යතයඃ සංශිතව්රතාඃ .. 28 ..
අපානේ ජුහ්වති ප්රාණං ප්රාණේ(අ)පානං තථාපරේ .
ප්රාණාපානගතී රුද්ධ්වා ප්රාණායාමපරායණාඃ .. 29 ..
අපරේ නියතාහාරාඃ ප්රාණාන්ප්රාණේෂු ජුහ්වති .
සර්වේ(අ)ප්යේතේ යජ්ඤවිදෝ යජ්ඤක්ෂපිතකල්මෂාඃ .. 30 ..
යජ්ඤශිෂ්ටාමෘතභුජෝ යාන්ති බ්රහ්ම සනාතනම් .
නායං ලෝකෝ(අ)ස්ත්යයජ්ඤස්ය කුතෝ(අ)න්යඃ කුරුසත්තම .. 31 ..
ඒවං බහුවිධා යජ්ඤා විතතා බ්රහ්මණෝ මුඛේ .
කර්මජාන්විද්ධි තාන්සර්වානේවං ජ්ඤාත්වා විමෝක්ෂ්යසේ .. 32 ..
ශ්රේයාන්ද්රව්යමයාද්යජ්ඤාජ්ජ්ඤානයජ්ඤඃ පරන්තප .
සර්වං කර්මාඛිලං පාර්ථ ජ්ඤානේ පරිසමාප්යතේ .. 33 ..
තද්විද්ධි ප්රණිපාතේන පරිප්රශ්නේන සේවයා .
උපදේක්ෂ්යන්ති තේ ජ්ඤානං ජ්ඤානිනස්තත්ත්වදර්ශිනඃ .. 34 ..
යජ්ජ්ඤාත්වා න පුනර්මෝහමේවං යාස්යසි පාණ්ඩව .
යේන භූතාන්යශේෂේණ ද්රක්ෂ්යස්යාත්මන්යථෝ මයි .. 35 ..
අපි චේදසි පාපේභ්යඃ සර්වේභ්යඃ පාපකෘත්තමඃ .
සර්වං ජ්ඤානප්ලවේනෛව වෘජිනං සන්තරිෂ්යසි .. 36 ..
යථෛධාංසි සමිද්ධෝ(අ)ග්නිර්භස්මසාත්කුරුතේ(අ)ර්ජුන .
ජ්ඤානාග්නිඃ සර්වකර්මාණි භස්මසාත්කුරුතේ තථා .. 37 ..
න හි ජ්ඤානේන සදෘශං පවිත්රමිහ විද්යතේ .
තත්ස්වයං යෝගසංසිද්ධඃ කාලේනාත්මනි වින්දති .. 38 ..
ශ්රද්ධාවාँල්ලභතේ ජ්ඤානං තත්පරඃ සංයතේන්ද්රියඃ .
ජ්ඤානං ලබ්ධ්වා පරාං ශාන්තිමචිරේණාධිගච්ඡති .. 39 ..
අජ්ඤශ්චාශ්රද්දධානශ්ච සංශයාත්මා විනශ්යති .
නායං ලෝකෝ(අ)ස්ති න පරෝ න සුඛං සංශයාත්මනඃ .. 40 ..
යෝගසන්න්යස්තකර්මාණං ජ්ඤානසඤ්ඡින්නසංශයම් .
ආත්මවන්තං න කර්මාණි නිබධ්නන්ති ධනඤ්ජය .. 41 ..
තස්මාදජ්ඤානසම්භූතං හෘත්ස්ථං ජ්ඤානාසිනාත්මනඃ .
ඡිත්ත්වෛනං සංශයං යෝගමාතිෂ්ඨෝත්තිෂ්ඨ භාරත .. 42 ..
ඕං තත්සදිති ශ්රීමද්භගවද්ගීතාසූපනිෂත්සු බ්රහ්මවිද්යායාං යෝගශාස්ත්රේ
ශ්රීකෘෂ්ණාර්ජුනසංවාදේ ජ්ඤානකර්මසන්න්යාසයෝගෝ නාම චතුර්ථෝ(අ)ධ්යායඃ ..4 ..
Roman (IAST) Transliteration
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha caturtho'dhyāyaḥ |
jñānayogaḥ
śrībhagavānuvāca
imaṃ vivasvate yogaṃ proktavānahamavyayam |
vivasvānmanave prāha manurikṣvākave'bravīt || 1 ||
evaṃ paramparāprāptamimaṃ rājarṣayo viduḥ |
sa kāleneha mahatā yogo naṣṭaḥ parantapa || 2 ||
sa evāyaṃ mayā te'dya yogaḥ proktaḥ purātanaḥ |
bhakto'si me sakhā ceti rahasyaṃ hyetaduttamam || 3 ||
arjuna uvāca
aparaṃ bhavato janma paraṃ janma vivasvataḥ |
kathametadvijānīyāṃ tvamādau proktavāniti || 4 ||
śrībhagavānuvāca
bahūni me vyatītāni janmāni tava cārjuna |
tānyahaṃ veda sarvāṇi na tvaṃ vettha parantapa || 5 ||
ajo'pi sannavyayātmā bhūtānāmīśvaro'pi san |
prakṛtiṃ svāmadhiṣṭhāya sambhavāmyātmamāyayā || 6 ||
yadā yadā hi dharmasya glānirbhavati bhārata |
abhyutthānamadharmasya tadātmānaṃ sṛjāmyaham || 7 ||
paritrāṇāya sādhūnāṃ vināśāya ca duṣkṛtām |
dharmasaṃsthāpanārthāya sambhavāmi yuge yuge || 8 ||
janma karma ca me divyamevaṃ yo vetti tattvataḥ |
tyaktvā dehaṃ punarjanma naiti māmeti so'rjuna || 9 ||
vītarāgabhayakrodhā manmayā māmupāśritāḥ |
bahavo jñānatapasā pūtā madbhāvamāgatāḥ || 10 ||
ye yathā māṃ prapadyante tāṃstathaiva bhajāmyaham |
mama vartmānuvartante manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ || 11 ||
kāṅkṣantaḥ karmaṇāṃ siddhiṃ yajanta iha devatāḥ |
kṣipraṃ hi mānuṣe loke siddhirbhavati karmajā || 12 ||
cāturvarṇyaṃ mayā sṛṣṭaṃ guṇakarmavibhāgaśaḥ |
tasya kartāramapi māṃ viddhyakartāramavyayam || 13 ||
na māṃ karmāṇi limpanti na me karmaphale spṛhā |
iti māṃ yo'bhijānāti karmabhirna sa badhyate || 14 ||
evaṃ jñātvā kṛtaṃ karma pūrvairapi mumukṣubhiḥ |
kuru karmaiva tasmāttvaṃ pūrvaiḥ pūrvataraṃ kṛtam || 15 ||
kiṃ karma kimakarmeti kavayo'pyatra mohitāḥ |
tatte karma pravakṣyāmi yajjñātvā mokṣyase'śubhāt || 16 ||
karmaṇo hyapi boddhavyaṃ boddhavyaṃ ca vikarmaṇaḥ |
akarmaṇaśca boddhavyaṃ gahanā karmaṇo gatiḥ || 17 ||
karmaṇyakarma yaḥ paśyedakarmaṇi ca karma yaḥ |
sa buddhimānmanuṣyeṣu sa yuktaḥ kṛtsnakarmakṛt || 18 ||
yasya sarve samārambhāḥ kāmasaṅkalpavarjitāḥ |
jñānāgnidagdhakarmāṇaṃ tamāhuḥ paṇḍitaṃ budhāḥ || 19 ||
tyaktvā karmaphalāsaṅgaṃ nityatṛpto nirāśrayaḥ |
karmaṇyabhipravṛtto'pi naiva kiñcitkaroti saḥ || 20 ||
nirāśīryatacittātmā tyaktasarvaparigrahaḥ |
śārīraṃ kevalaṃ karma kurvannāpnoti kilbiṣam || 21 ||
yadṛcchālābhasantuṣṭo dvandvātīto vimatsaraḥ |
samaḥ siddhāvasiddhau ca kṛtvāpi na nibadhyate || 22 ||
gatasaṅgasya muktasya jñānāvasthitacetasaḥ |
yajñāyācarataḥ karma samagraṃ pravilīyate || 23 ||
brahmārpaṇaṃ brahma havirbrahmāgnau brahmaṇā hutam |
brahmaiva tena gantavyaṃ brahmakarmasamādhinā || 24 ||
daivamevāpare yajñaṃ yoginaḥ paryupāsate |
brahmāgnāvapare yajñaṃ yajñenaivopajuhvati || 25 ||
śrotrādīnīndriyāṇyanye saṃyamāgniṣu juhvati |
śabdādīnviṣayānanya indriyāgniṣu juhvati || 26 ||
sarvāṇīndriyakarmāṇi prāṇakarmāṇi cāpare |
ātmasaṃyamayogāgnau juhvati jñānadīpite || 27 ||
dravyayajñāstapoyajñā yogayajñāstathāpare |
svādhyāyajñānayajñāśca yatayaḥ saṃśitavratāḥ || 28 ||
apāne juhvati prāṇaṃ prāṇe'pānaṃ tathāpare |
prāṇāpānagatī ruddhvā prāṇāyāmaparāyaṇāḥ || 29 ||
apare niyatāhārāḥ prāṇānprāṇeṣu juhvati |
sarve'pyete yajñavido yajñakṣapitakalmaṣāḥ || 30 ||
yajñaśiṣṭāmṛtabhujo yānti brahma sanātanam |
nāyaṃ loko'styayajñasya kuto'nyaḥ kurusattama || 31 ||
evaṃ bahuvidhā yajñā vitatā brahmaṇo mukhe |
karmajānviddhi tānsarvānevaṃ jñātvā vimokṣyase || 32 ||
śreyāndravyamayādyajñājjñānayajñaḥ parantapa |
sarvaṃ karmākhilaṃ pārtha jñāne parisamāpyate || 33 ||
tadviddhi praṇipātena paripraśnena sevayā |
upadekṣyanti te jñānaṃ jñāninastattvadarśinaḥ || 34 ||
yajjñātvā na punarmohamevaṃ yāsyasi pāṇḍava |
yena bhūtānyaśeṣeṇa drakṣyasyātmanyatho mayi || 35 ||
api cedasi pāpebhyaḥ sarvebhyaḥ pāpakṛttamaḥ |
sarvaṃ jñānaplavenaiva vṛjinaṃ santariṣyasi || 36 ||
yathaidhāṃsi samiddho'gnirbhasmasātkurute'rjuna |
jñānāgniḥ sarvakarmāṇi bhasmasātkurute tathā || 37 ||
na hi jñānena sadṛśaṃ pavitramiha vidyate |
tatsvayaṃ yogasaṃsiddhaḥ kālenātmani vindati || 38 ||
śraddhāvā~llabhate jñānaṃ tatparaḥ saṃyatendriyaḥ |
jñānaṃ labdhvā parāṃ śāntimacireṇādhigacchati || 39 ||
ajñaścāśraddadhānaśca saṃśayātmā vinaśyati |
nāyaṃ loko'sti na paro na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ || 40 ||
yogasannyastakarmāṇaṃ jñānasañchinnasaṃśayam |
ātmavantaṃ na karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya || 41 ||
tasmādajñānasambhūtaṃ hṛtsthaṃ jñānāsinātmanaḥ |
chittvainaṃ saṃśayaṃ yogamātiṣṭhottiṣṭha bhārata || 42 ||
oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsūpaniṣatsu brahmavidyāyāṃ yogaśāstre
śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde jñānakarmasannyāsayogo nāma caturtho'dhyāyaḥ ||4 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
ॐ श्री परमात्मने नमः
अथ चतुर्थोऽध्यायः ।
ज्ञानयोगः
श्रीभगवानुवाच
इमं विवस्वते योगं प्रोक्तवानहमव्ययम् ।
विवस्वान्मनवे प्राह मनुरिक्ष्वाकवेऽब्रवीत् ॥ 1 ॥
एवं परम्पराप्राप्तमिमं राजर्षयो विदुः ।
स कालेनेह महता योगो नष्टः परन्तप ॥ 2 ॥
स एवायं मया तेऽद्य योगः प्रोक्तः पुरातनः ।
भक्तोऽसि मे सखा चेति रहस्यं ह्येतदुत्तमम् ॥ 3 ॥
अर्जुन उवाच
अपरं भवतो जन्म परं जन्म विवस्वतः ।
कथमेतद्विजानीयां त्वमादौ प्रोक्तवानिति ॥ 4 ॥
श्रीभगवानुवाच
बहूनि मे व्यतीतानि जन्मानि तव चार्जुन ।
तान्यहं वेद सर्वाणि न त्वं वेत्थ परन्तप ॥ 5 ॥
अजोऽपि सन्नव्ययात्मा भूतानामीश्वरोऽपि सन् ।
प्रकृतिं स्वामधिष्ठाय सम्भवाम्यात्ममायया ॥ 6 ॥
यदा यदा हि धर्मस्य ग्लानिर्भवति भारत ।
अभ्युत्थानमधर्मस्य तदात्मानं सृजाम्यहम् ॥ 7 ॥
परित्राणाय साधूनां विनाशाय च दुष्कृताम् ।
धर्मसंस्थापनार्थाय सम्भवामि युगे युगे ॥ 8 ॥
जन्म कर्म च मे दिव्यमेवं यो वेत्ति तत्त्वतः ।
त्यक्त्वा देहं पुनर्जन्म नैति मामेति सोऽर्जुन ॥ 9 ॥
वीतरागभयक्रोधा मन्मया मामुपाश्रिताः ।
बहवो ज्ञानतपसा पूता मद्भावमागताः ॥ 10 ॥
ये यथा मां प्रपद्यन्ते तांस्तथैव भजाम्यहम् ।
मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः ॥ 11 ॥
काङ्क्षन्तः कर्मणां सिद्धिं यजन्त इह देवताः ।
क्षिप्रं हि मानुषे लोके सिद्धिर्भवति कर्मजा ॥ 12 ॥
चातुर्वर्ण्यं मया सृष्टं गुणकर्मविभागशः ।
तस्य कर्तारमपि मां विद्ध्यकर्तारमव्ययम् ॥ 13 ॥
न मां कर्माणि लिम्पन्ति न मे कर्मफले स्पृहा ।
इति मां योऽभिजानाति कर्मभिर्न स बध्यते ॥ 14 ॥
एवं ज्ञात्वा कृतं कर्म पूर्वैरपि मुमुक्षुभिः ।
कुरु कर्मैव तस्मात्त्वं पूर्वैः पूर्वतरं कृतम् ॥ 15 ॥
किं कर्म किमकर्मेति कवयोऽप्यत्र मोहिताः ।
तत्ते कर्म प्रवक्ष्यामि यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात् ॥ 16 ॥
कर्मणो ह्यपि बोद्धव्यं बोद्धव्यं च विकर्मणः ।
अकर्मणश्च बोद्धव्यं गहना कर्मणो गतिः ॥ 17 ॥
कर्मण्यकर्म यः पश्येदकर्मणि च कर्म यः ।
स बुद्धिमान्मनुष्येषु स युक्तः कृत्स्नकर्मकृत् ॥ 18 ॥
यस्य सर्वे समारम्भाः कामसङ्कल्पवर्जिताः ।
ज्ञानाग्निदग्धकर्माणं तमाहुः पण्डितं बुधाः ॥ 19 ॥
त्यक्त्वा कर्मफलासङ्गं नित्यतृप्तो निराश्रयः ।
कर्मण्यभिप्रवृत्तोऽपि नैव किञ्चित्करोति सः ॥ 20 ॥
निराशीर्यतचित्तात्मा त्यक्तसर्वपरिग्रहः ।
शारीरं केवलं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम् ॥ 21 ॥
यदृच्छालाभसन्तुष्टो द्वन्द्वातीतो विमत्सरः ।
समः सिद्धावसिद्धौ च कृत्वापि न निबध्यते ॥ 22 ॥
गतसङ्गस्य मुक्तस्य ज्ञानावस्थितचेतसः ।
यज्ञायाचरतः कर्म समग्रं प्रविलीयते ॥ 23 ॥
ब्रह्मार्पणं ब्रह्म हविर्ब्रह्माग्नौ ब्रह्मणा हुतम् ।
ब्रह्मैव तेन गन्तव्यं ब्रह्मकर्मसमाधिना ॥ 24 ॥
दैवमेवापरे यज्ञं योगिनः पर्युपासते ।
ब्रह्माग्नावपरे यज्ञं यज्ञेनैवोपजुह्वति ॥ 25 ॥
श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति ।
शब्दादीन्विषयानन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति ॥ 26 ॥
सर्वाणीन्द्रियकर्माणि प्राणकर्माणि चापरे ।
आत्मसंयमयोगाग्नौ जुह्वति ज्ञानदीपिते ॥ 27 ॥
द्रव्ययज्ञास्तपोयज्ञा योगयज्ञास्तथापरे ।
स्वाध्यायज्ञानयज्ञाश्च यतयः संशितव्रताः ॥ 28 ॥
अपाने जुह्वति प्राणं प्राणेऽपानं तथापरे ।
प्राणापानगती रुद्ध्वा प्राणायामपरायणाः ॥ 29 ॥
अपरे नियताहाराः प्राणान्प्राणेषु जुह्वति ।
सर्वेऽप्येते यज्ञविदो यज्ञक्षपितकल्मषाः ॥ 30 ॥
यज्ञशिष्टामृतभुजो यान्ति ब्रह्म सनातनम् ।
नायं लोकोऽस्त्ययज्ञस्य कुतोऽन्यः कुरुसत्तम ॥ 31 ॥
एवं बहुविधा यज्ञा वितता ब्रह्मणो मुखे ।
कर्मजान्विद्धि तान्सर्वानेवं ज्ञात्वा विमोक्ष्यसे ॥ 32 ॥
श्रेयान्द्रव्यमयाद्यज्ञाज्ज्ञानयज्ञः परन्तप ।
सर्वं कर्माखिलं पार्थ ज्ञाने परिसमाप्यते ॥ 33 ॥
तद्विद्धि प्रणिपातेन परिप्रश्नेन सेवया ।
उपदेक्ष्यन्ति ते ज्ञानं ज्ञानिनस्तत्त्वदर्शिनः ॥ 34 ॥
यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहमेवं यास्यसि पाण्डव ।
येन भूतान्यशेषेण द्रक्ष्यस्यात्मन्यथो मयि ॥ 35 ॥
अपि चेदसि पापेभ्यः सर्वेभ्यः पापकृत्तमः ।
सर्वं ज्ञानप्लवेनैव वृजिनं सन्तरिष्यसि ॥ 36 ॥
यथैधांसि समिद्धोऽग्निर्भस्मसात्कुरुतेऽर्जुन ।
ज्ञानाग्निः सर्वकर्माणि भस्मसात्कुरुते तथा ॥ 37 ॥
न हि ज्ञानेन सदृशं पवित्रमिह विद्यते ।
तत्स्वयं योगसंसिद्धः कालेनात्मनि विन्दति ॥ 38 ॥
श्रद्धावाँल्लभते ज्ञानं तत्परः संयतेन्द्रियः ।
ज्ञानं लब्ध्वा परां शान्तिमचिरेणाधिगच्छति ॥ 39 ॥
अज्ञश्चाश्रद्दधानश्च संशयात्मा विनश्यति ।
नायं लोकोऽस्ति न परो न सुखं संशयात्मनः ॥ 40 ॥
योगसन्न्यस्तकर्माणं ज्ञानसञ्छिन्नसंशयम् ।
आत्मवन्तं न कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय ॥ 41 ॥
तस्मादज्ञानसम्भूतं हृत्स्थं ज्ञानासिनात्मनः ।
छित्त्वैनं संशयं योगमातिष्ठोत्तिष्ठ भारत ॥ 42 ॥
ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे
श्रीकृष्णार्जुनसंवादे ज्ञानकर्मसन्न्यासयोगो नाम चतुर्थोऽध्यायः ॥4 ॥
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha caturtho'dhyāyaḥ |
jñānayogaḥ
śrībhagavānuvāca
imaṃ vivasvate yogaṃ proktavānahamavyayam |
vivasvānmanave prāha manurikṣvākave'bravīt || 1 ||
evaṃ paramparāprāptamimaṃ rājarṣayo viduḥ |
sa kāleneha mahatā yogo naṣṭaḥ parantapa || 2 ||
sa evāyaṃ mayā te'dya yogaḥ proktaḥ purātanaḥ |
bhakto'si me sakhā ceti rahasyaṃ hyetaduttamam || 3 ||
arjuna uvāca
aparaṃ bhavato janma paraṃ janma vivasvataḥ |
kathametadvijānīyāṃ tvamādau proktavāniti || 4 ||
śrībhagavānuvāca
bahūni me vyatītāni janmāni tava cārjuna |
tānyahaṃ veda sarvāṇi na tvaṃ vettha parantapa || 5 ||
ajo'pi sannavyayātmā bhūtānāmīśvaro'pi san |
prakṛtiṃ svāmadhiṣṭhāya sambhavāmyātmamāyayā || 6 ||
yadā yadā hi dharmasya glānirbhavati bhārata |
abhyutthānamadharmasya tadātmānaṃ sṛjāmyaham || 7 ||
paritrāṇāya sādhūnāṃ vināśāya ca duṣkṛtām |
dharmasaṃsthāpanārthāya sambhavāmi yuge yuge || 8 ||
janma karma ca me divyamevaṃ yo vetti tattvataḥ |
tyaktvā dehaṃ punarjanma naiti māmeti so'rjuna || 9 ||
vītarāgabhayakrodhā manmayā māmupāśritāḥ |
bahavo jñānatapasā pūtā madbhāvamāgatāḥ || 10 ||
ye yathā māṃ prapadyante tāṃstathaiva bhajāmyaham |
mama vartmānuvartante manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ || 11 ||
kāṅkṣantaḥ karmaṇāṃ siddhiṃ yajanta iha devatāḥ |
kṣipraṃ hi mānuṣe loke siddhirbhavati karmajā || 12 ||
cāturvarṇyaṃ mayā sṛṣṭaṃ guṇakarmavibhāgaśaḥ |
tasya kartāramapi māṃ viddhyakartāramavyayam || 13 ||
na māṃ karmāṇi limpanti na me karmaphale spṛhā |
iti māṃ yo'bhijānāti karmabhirna sa badhyate || 14 ||
evaṃ jñātvā kṛtaṃ karma pūrvairapi mumukṣubhiḥ |
kuru karmaiva tasmāttvaṃ pūrvaiḥ pūrvataraṃ kṛtam || 15 ||
kiṃ karma kimakarmeti kavayo'pyatra mohitāḥ |
tatte karma pravakṣyāmi yajjñātvā mokṣyase'śubhāt || 16 ||
karmaṇo hyapi boddhavyaṃ boddhavyaṃ ca vikarmaṇaḥ |
akarmaṇaśca boddhavyaṃ gahanā karmaṇo gatiḥ || 17 ||
karmaṇyakarma yaḥ paśyedakarmaṇi ca karma yaḥ |
sa buddhimānmanuṣyeṣu sa yuktaḥ kṛtsnakarmakṛt || 18 ||
yasya sarve samārambhāḥ kāmasaṅkalpavarjitāḥ |
jñānāgnidagdhakarmāṇaṃ tamāhuḥ paṇḍitaṃ budhāḥ || 19 ||
tyaktvā karmaphalāsaṅgaṃ nityatṛpto nirāśrayaḥ |
karmaṇyabhipravṛtto'pi naiva kiñcitkaroti saḥ || 20 ||
nirāśīryatacittātmā tyaktasarvaparigrahaḥ |
śārīraṃ kevalaṃ karma kurvannāpnoti kilbiṣam || 21 ||
yadṛcchālābhasantuṣṭo dvandvātīto vimatsaraḥ |
samaḥ siddhāvasiddhau ca kṛtvāpi na nibadhyate || 22 ||
gatasaṅgasya muktasya jñānāvasthitacetasaḥ |
yajñāyācarataḥ karma samagraṃ pravilīyate || 23 ||
brahmārpaṇaṃ brahma havirbrahmāgnau brahmaṇā hutam |
brahmaiva tena gantavyaṃ brahmakarmasamādhinā || 24 ||
daivamevāpare yajñaṃ yoginaḥ paryupāsate |
brahmāgnāvapare yajñaṃ yajñenaivopajuhvati || 25 ||
śrotrādīnīndriyāṇyanye saṃyamāgniṣu juhvati |
śabdādīnviṣayānanya indriyāgniṣu juhvati || 26 ||
sarvāṇīndriyakarmāṇi prāṇakarmāṇi cāpare |
ātmasaṃyamayogāgnau juhvati jñānadīpite || 27 ||
dravyayajñāstapoyajñā yogayajñāstathāpare |
svādhyāyajñānayajñāśca yatayaḥ saṃśitavratāḥ || 28 ||
apāne juhvati prāṇaṃ prāṇe'pānaṃ tathāpare |
prāṇāpānagatī ruddhvā prāṇāyāmaparāyaṇāḥ || 29 ||
apare niyatāhārāḥ prāṇānprāṇeṣu juhvati |
sarve'pyete yajñavido yajñakṣapitakalmaṣāḥ || 30 ||
yajñaśiṣṭāmṛtabhujo yānti brahma sanātanam |
nāyaṃ loko'styayajñasya kuto'nyaḥ kurusattama || 31 ||
evaṃ bahuvidhā yajñā vitatā brahmaṇo mukhe |
karmajānviddhi tānsarvānevaṃ jñātvā vimokṣyase || 32 ||
śreyāndravyamayādyajñājjñānayajñaḥ parantapa |
sarvaṃ karmākhilaṃ pārtha jñāne parisamāpyate || 33 ||
tadviddhi praṇipātena paripraśnena sevayā |
upadekṣyanti te jñānaṃ jñāninastattvadarśinaḥ || 34 ||
yajjñātvā na punarmohamevaṃ yāsyasi pāṇḍava |
yena bhūtānyaśeṣeṇa drakṣyasyātmanyatho mayi || 35 ||
api cedasi pāpebhyaḥ sarvebhyaḥ pāpakṛttamaḥ |
sarvaṃ jñānaplavenaiva vṛjinaṃ santariṣyasi || 36 ||
yathaidhāṃsi samiddho'gnirbhasmasātkurute'rjuna |
jñānāgniḥ sarvakarmāṇi bhasmasātkurute tathā || 37 ||
na hi jñānena sadṛśaṃ pavitramiha vidyate |
tatsvayaṃ yogasaṃsiddhaḥ kālenātmani vindati || 38 ||
śraddhāvā~llabhate jñānaṃ tatparaḥ saṃyatendriyaḥ |
jñānaṃ labdhvā parāṃ śāntimacireṇādhigacchati || 39 ||
ajñaścāśraddadhānaśca saṃśayātmā vinaśyati |
nāyaṃ loko'sti na paro na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ || 40 ||
yogasannyastakarmāṇaṃ jñānasañchinnasaṃśayam |
ātmavantaṃ na karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya || 41 ||
tasmādajñānasambhūtaṃ hṛtsthaṃ jñānāsinātmanaḥ |
chittvainaṃ saṃśayaṃ yogamātiṣṭhottiṣṭha bhārata || 42 ||
oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsūpaniṣatsu brahmavidyāyāṃ yogaśāstre
śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde jñānakarmasannyāsayogo nāma caturtho'dhyāyaḥ ||4 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Sinhala script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.