අධමා ධනමිච්ඡන්ති ධනමානෞ ච මධ්යමාඃ .
උත්තමා මානමිච්ඡන්ති මානෝ හි මහතාං ධනම් .. 01 ..
ඉක්ෂුරාපඃ පයෝ මූලං තාම්බූලං ඵලමෞෂධම් .
භක්ෂයිත්වාපි කර්තව්යාඃ ස්නානදානාදිකාඃ ක්රියාඃ .. 02 ..
දීපෝ භක්ෂයතේ ධ්වාන්තං කජ්ජලං ච ප්රසූයතේ .
යදන්නං භක්ෂයතේ නිත්යං ජායතේ තාදෘශී ප්රජා .. 03 ..
විත්තං දේහි ගුණාන්විතේෂු මතිමන්නාන්යත්ර දේහි ක්වචිත්
ප්රාප්තං වාරිනිධේර්ජලං ඝනමුඛේ මාධුර්යයුක්තං සදා .
ජීවාන්ස්ථාවරජඞ්ගමාංශ්ච සකලාන්සඤ්ජීව්ය භූමණ්ඩලං
භූයඃ පශ්ය තදේව කෝටිගුණිතං ගච්ඡන්තමම්භෝනිධිම් .. 04 ..
චාණ්ඩාලානාං සහස්රෛශ්ච සූරිභිස්තත්ත්වදර්ශිභිඃ .
ඒකෝ හි යවනඃ ප්රෝක්තෝ න නීචෝ යවනාත්පරඃ .. 05 ..
තෛලාභ්යඞ්ගේ චිතාධූමේ මෛථුනේ ක්ෂෞරකර්මණි .
තාවද්භවති චාණ්ඩාලෝ යාවත්ස්නානං න චාචරේත් .. 06 ..
අජීර්ණේ භේෂජං වාරි ජීර්ණේ වාරි බලප්රදම් .
භෝජනේ චාමෘතං වාරි භෝජනාන්තේ විෂාපහම් .. 07 ..
හතං ජ්ඤානං ක්රියාහීනං හතශ්චාජ්ඤානතෝ නරඃ .
හතං නිර්ණායකං සෛන්යං ස්ත්රියෝ නෂ්ටා හ්යභර්තෘකාඃ .. 08 ..
වෘද්ධකාලේ මෘතා භාර්යා බන්ධුහස්තගතං ධනම් .
භෝජනං ච පරාධීනං තිස්රඃ පුංසාං විඩම්බනාඃ .. 09 ..
නාග්නිහෝත්රං විනා වේදා න ච දානං විනා ක්රියා .
න භාවේන විනා සිද්ධිස්තස්මාද්භාවෝ හි කාරණම් .. 10 ..
න දේවෝ විද්යතේ කාෂ්ඨේ න පාෂාණේ න මෘණ්මයේ .
න භාවේන විනා සිද්ධිස්තස්මාද්භාවෝ හි කාරණම් .. 11 ..
කාෂ්ඨපාෂාණධාතූනාං කෘත්වා භාවේන සේවනම් .
ශ්රද්ධයා ච තථා සිද්ධිස්තස්ය විෂ්ණුප්රසාදතඃ .. 12 ..
න දේවෝ විද්යතේ කාෂ්ඨේ න පාෂාණේ න මෘන්මයේ .
භාවේ හි විද්යතේ දේවස්තස්මාද්භාවෝ හි කාරණම් .. 13 ..
ශාන්තිතුල්යං තපෝ නාස්ති න සන්තෝෂාත්පරං සුඛම් .
අපත්යං ච කලත්රං ච සතාං සඞ්ගතිරේව ච .. 14 ..
ගුණෝ භූෂයතේ රූපං ශීලං භූෂයතේ කුලම් .
ප්රාසාදශිඛරස්ථෝ(අ)පි කාකඃ කිං ගරුඩායතේ .. 15 ..
නිර්ගුණස්ය හතං රූපං දුඃශීලස්ය හතං කුලම් .
අසිද්ධස්ය හතා විද්යා හ්යභෝගේන හතං ධනම් .. 16 ..
ශුද්ධං භූමිගතං තෝයං ශුද්ධා නාරී පතිව්රතා .
ශුචිඃ ක්ෂේමකරෝ රාජා සන්තෝෂෝ බ්රාහ්මණඃ ශුචිඃ .. 17 ..
අසන්තුෂ්ටා ද්විජා නෂ්ටාඃ සන්තුෂ්ටාශ්ච මහීභෘතඃ .
සලජ්ජා ගණිකා නෂ්ටා නිර්ලජ්ජාශ්ච කුලාඞ්ගනා .. 18 ..
කිං කුලේන විශාලේන විද්යාහීනේන දේහිනාම් .
දුෂ්කුලං චාපි විදුෂෝ දේවෛරපි ස පූජ්යතේ .. 19 ..
විද්වාන්ප්රශස්යතේ ලෝකේ විද්වාන් සර්වත්ර පූජ්යතේ .
විද්යයා ලභතේ සර්වං විද්යා සර්වත්ර පූජ්යතේ .. 20 ..
මාංසභක්ෂ්යෛඃ සුරාපානෛර්මුඛෛශ්චාක්ෂරවර්ජිතෛඃ .
පශුභිඃ පුරුෂාකාරෛර්භාරාක්රාන්තා හි මේදිනී .. 21 ..
අන්නහීනෝ දහේද්රාෂ්ට්රං මන්ත්රහීනශ්ච ඍත්විජඃ .
යජමානං දානහීනෝ නාස්ති යජ්ඤසමෝ රිපුඃ .. 22 ..
Roman (IAST) Transliteration
adhamā dhanamicchanti dhanamānau ca madhyamāḥ |
uttamā mānamicchanti māno hi mahatāṃ dhanam || 01 ||
ikṣurāpaḥ payo mūlaṃ tāmbūlaṃ phalamauṣadham |
bhakṣayitvāpi kartavyāḥ snānadānādikāḥ kriyāḥ || 02 ||
dīpo bhakṣayate dhvāntaṃ kajjalaṃ ca prasūyate |
yadannaṃ bhakṣayate nityaṃ jāyate tādṛśī prajā || 03 ||
vittaṃ dehi guṇānviteṣu matimannānyatra dehi kvacit
prāptaṃ vārinidherjalaṃ ghanamukhe mādhuryayuktaṃ sadā |
jīvānsthāvarajaṅgamāṃśca sakalānsañjīvya bhūmaṇḍalaṃ
bhūyaḥ paśya tadeva koṭiguṇitaṃ gacchantamambhonidhim || 04 ||
cāṇḍālānāṃ sahasraiśca sūribhistattvadarśibhiḥ |
eko hi yavanaḥ prokto na nīco yavanātparaḥ || 05 ||
tailābhyaṅge citādhūme maithune kṣaurakarmaṇi |
tāvadbhavati cāṇḍālo yāvatsnānaṃ na cācaret || 06 ||
ajīrṇe bheṣajaṃ vāri jīrṇe vāri balapradam |
bhojane cāmṛtaṃ vāri bhojanānte viṣāpaham || 07 ||
hataṃ jñānaṃ kriyāhīnaṃ hataścājñānato naraḥ |
hataṃ nirṇāyakaṃ sainyaṃ striyo naṣṭā hyabhartṛkāḥ || 08 ||
vṛddhakāle mṛtā bhāryā bandhuhastagataṃ dhanam |
bhojanaṃ ca parādhīnaṃ tisraḥ puṃsāṃ viḍambanāḥ || 09 ||
nāgnihotraṃ vinā vedā na ca dānaṃ vinā kriyā |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 10 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛṇmaye |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 11 ||
kāṣṭhapāṣāṇadhātūnāṃ kṛtvā bhāvena sevanam |
śraddhayā ca tathā siddhistasya viṣṇuprasādataḥ || 12 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛnmaye |
bhāve hi vidyate devastasmādbhāvo hi kāraṇam || 13 ||
śāntitulyaṃ tapo nāsti na santoṣātparaṃ sukham |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 14 ||
guṇo bhūṣayate rūpaṃ śīlaṃ bhūṣayate kulam |
prāsādaśikharastho'pi kākaḥ kiṃ garuḍāyate || 15 ||
nirguṇasya hataṃ rūpaṃ duḥśīlasya hataṃ kulam |
asiddhasya hatā vidyā hyabhogena hataṃ dhanam || 16 ||
śuddhaṃ bhūmigataṃ toyaṃ śuddhā nārī pativratā |
śuciḥ kṣemakaro rājā santoṣo brāhmaṇaḥ śuciḥ || 17 ||
asantuṣṭā dvijā naṣṭāḥ santuṣṭāśca mahībhṛtaḥ |
salajjā gaṇikā naṣṭā nirlajjāśca kulāṅganā || 18 ||
kiṃ kulena viśālena vidyāhīnena dehinām |
duṣkulaṃ cāpi viduṣo devairapi sa pūjyate || 19 ||
vidvānpraśasyate loke vidvān sarvatra pūjyate |
vidyayā labhate sarvaṃ vidyā sarvatra pūjyate || 20 ||
māṃsabhakṣyaiḥ surāpānairmukhaiścākṣaravarjitaiḥ |
paśubhiḥ puruṣākārairbhārākrāntā hi medinī || 21 ||
annahīno dahedrāṣṭraṃ mantrahīnaśca ṛtvijaḥ |
yajamānaṃ dānahīno nāsti yajñasamo ripuḥ || 22 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अधमा धनमिच्छन्ति धनमानौ च मध्यमाः ।
उत्तमा मानमिच्छन्ति मानो हि महतां धनम् ॥ 01 ॥
इक्षुरापः पयो मूलं ताम्बूलं फलमौषधम् ।
भक्षयित्वापि कर्तव्याः स्नानदानादिकाः क्रियाः ॥ 02 ॥
दीपो भक्षयते ध्वान्तं कज्जलं च प्रसूयते ।
यदन्नं भक्षयते नित्यं जायते तादृशी प्रजा ॥ 03 ॥
वित्तं देहि गुणान्वितेषु मतिमन्नान्यत्र देहि क्वचित्
प्राप्तं वारिनिधेर्जलं घनमुखे माधुर्ययुक्तं सदा ।
जीवान्स्थावरजङ्गमांश्च सकलान्सञ्जीव्य भूमण्डलं
भूयः पश्य तदेव कोटिगुणितं गच्छन्तमम्भोनिधिम् ॥ 04 ॥
चाण्डालानां सहस्रैश्च सूरिभिस्तत्त्वदर्शिभिः ।
एको हि यवनः प्रोक्तो न नीचो यवनात्परः ॥ 05 ॥
तैलाभ्यङ्गे चिताधूमे मैथुने क्षौरकर्मणि ।
तावद्भवति चाण्डालो यावत्स्नानं न चाचरेत् ॥ 06 ॥
अजीर्णे भेषजं वारि जीर्णे वारि बलप्रदम् ।
भोजने चामृतं वारि भोजनान्ते विषापहम् ॥ 07 ॥
हतं ज्ञानं क्रियाहीनं हतश्चाज्ञानतो नरः ।
हतं निर्णायकं सैन्यं स्त्रियो नष्टा ह्यभर्तृकाः ॥ 08 ॥
वृद्धकाले मृता भार्या बन्धुहस्तगतं धनम् ।
भोजनं च पराधीनं तिस्रः पुंसां विडम्बनाः ॥ 09 ॥
नाग्निहोत्रं विना वेदा न च दानं विना क्रिया ।
न भावेन विना सिद्धिस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 10 ॥
न देवो विद्यते काष्ठे न पाषाणे न मृण्मये ।
न भावेन विना सिद्धिस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 11 ॥
काष्ठपाषाणधातूनां कृत्वा भावेन सेवनम् ।
श्रद्धया च तथा सिद्धिस्तस्य विष्णुप्रसादतः ॥ 12 ॥
न देवो विद्यते काष्ठे न पाषाणे न मृन्मये ।
भावे हि विद्यते देवस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 13 ॥
शान्तितुल्यं तपो नास्ति न सन्तोषात्परं सुखम् ।
अपत्यं च कलत्रं च सतां सङ्गतिरेव च ॥ 14 ॥
गुणो भूषयते रूपं शीलं भूषयते कुलम् ।
प्रासादशिखरस्थोऽपि काकः किं गरुडायते ॥ 15 ॥
निर्गुणस्य हतं रूपं दुःशीलस्य हतं कुलम् ।
असिद्धस्य हता विद्या ह्यभोगेन हतं धनम् ॥ 16 ॥
शुद्धं भूमिगतं तोयं शुद्धा नारी पतिव्रता ।
शुचिः क्षेमकरो राजा सन्तोषो ब्राह्मणः शुचिः ॥ 17 ॥
असन्तुष्टा द्विजा नष्टाः सन्तुष्टाश्च महीभृतः ।
सलज्जा गणिका नष्टा निर्लज्जाश्च कुलाङ्गना ॥ 18 ॥
किं कुलेन विशालेन विद्याहीनेन देहिनाम् ।
दुष्कुलं चापि विदुषो देवैरपि स पूज्यते ॥ 19 ॥
विद्वान्प्रशस्यते लोके विद्वान् सर्वत्र पूज्यते ।
विद्यया लभते सर्वं विद्या सर्वत्र पूज्यते ॥ 20 ॥
मांसभक्ष्यैः सुरापानैर्मुखैश्चाक्षरवर्जितैः ।
पशुभिः पुरुषाकारैर्भाराक्रान्ता हि मेदिनी ॥ 21 ॥
अन्नहीनो दहेद्राष्ट्रं मन्त्रहीनश्च ऋत्विजः ।
यजमानं दानहीनो नास्ति यज्ञसमो रिपुः ॥ 22 ॥
adhamā dhanamicchanti dhanamānau ca madhyamāḥ |
uttamā mānamicchanti māno hi mahatāṃ dhanam || 01 ||
ikṣurāpaḥ payo mūlaṃ tāmbūlaṃ phalamauṣadham |
bhakṣayitvāpi kartavyāḥ snānadānādikāḥ kriyāḥ || 02 ||
dīpo bhakṣayate dhvāntaṃ kajjalaṃ ca prasūyate |
yadannaṃ bhakṣayate nityaṃ jāyate tādṛśī prajā || 03 ||
vittaṃ dehi guṇānviteṣu matimannānyatra dehi kvacit
prāptaṃ vārinidherjalaṃ ghanamukhe mādhuryayuktaṃ sadā |
jīvānsthāvarajaṅgamāṃśca sakalānsañjīvya bhūmaṇḍalaṃ
bhūyaḥ paśya tadeva koṭiguṇitaṃ gacchantamambhonidhim || 04 ||
cāṇḍālānāṃ sahasraiśca sūribhistattvadarśibhiḥ |
eko hi yavanaḥ prokto na nīco yavanātparaḥ || 05 ||
tailābhyaṅge citādhūme maithune kṣaurakarmaṇi |
tāvadbhavati cāṇḍālo yāvatsnānaṃ na cācaret || 06 ||
ajīrṇe bheṣajaṃ vāri jīrṇe vāri balapradam |
bhojane cāmṛtaṃ vāri bhojanānte viṣāpaham || 07 ||
hataṃ jñānaṃ kriyāhīnaṃ hataścājñānato naraḥ |
hataṃ nirṇāyakaṃ sainyaṃ striyo naṣṭā hyabhartṛkāḥ || 08 ||
vṛddhakāle mṛtā bhāryā bandhuhastagataṃ dhanam |
bhojanaṃ ca parādhīnaṃ tisraḥ puṃsāṃ viḍambanāḥ || 09 ||
nāgnihotraṃ vinā vedā na ca dānaṃ vinā kriyā |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 10 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛṇmaye |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 11 ||
kāṣṭhapāṣāṇadhātūnāṃ kṛtvā bhāvena sevanam |
śraddhayā ca tathā siddhistasya viṣṇuprasādataḥ || 12 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛnmaye |
bhāve hi vidyate devastasmādbhāvo hi kāraṇam || 13 ||
śāntitulyaṃ tapo nāsti na santoṣātparaṃ sukham |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 14 ||
guṇo bhūṣayate rūpaṃ śīlaṃ bhūṣayate kulam |
prāsādaśikharastho'pi kākaḥ kiṃ garuḍāyate || 15 ||
nirguṇasya hataṃ rūpaṃ duḥśīlasya hataṃ kulam |
asiddhasya hatā vidyā hyabhogena hataṃ dhanam || 16 ||
śuddhaṃ bhūmigataṃ toyaṃ śuddhā nārī pativratā |
śuciḥ kṣemakaro rājā santoṣo brāhmaṇaḥ śuciḥ || 17 ||
asantuṣṭā dvijā naṣṭāḥ santuṣṭāśca mahībhṛtaḥ |
salajjā gaṇikā naṣṭā nirlajjāśca kulāṅganā || 18 ||
kiṃ kulena viśālena vidyāhīnena dehinām |
duṣkulaṃ cāpi viduṣo devairapi sa pūjyate || 19 ||
vidvānpraśasyate loke vidvān sarvatra pūjyate |
vidyayā labhate sarvaṃ vidyā sarvatra pūjyate || 20 ||
māṃsabhakṣyaiḥ surāpānairmukhaiścākṣaravarjitaiḥ |
paśubhiḥ puruṣākārairbhārākrāntā hi medinī || 21 ||
annahīno dahedrāṣṭraṃ mantrahīnaśca ṛtvijaḥ |
yajamānaṃ dānahīno nāsti yajñasamo ripuḥ || 22 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Sinhala script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.