அதமா தநமிச்சந்தி தநமாநௌ ச மத்யமாஃ ।
உத்தமா மாநமிச்சந்தி மாநோ ஹி மஹதாம் தநம் ॥ 01 ॥
இக்ஷுராபஃ பயோ மூலம் தாம்பூலம் பலமௌஷதம் ।
பக்ஷயித்வாபி கர்தவ்யாஃ ஸ்நாநதாநாதிகாஃ க்ரியாஃ ॥ 02 ॥
தீபோ பக்ஷயதே த்வாந்தம் கஜ்ஜலம் ச ப்ரஸூயதே ।
யதந்நம் பக்ஷயதே நித்யம் ஜாயதே தாத்ரு'ஶீ ப்ரஜா ॥ 03 ॥
வித்தம் தேஹி குணாந்விதேஷு மதிமந்நாந்யத்ர தேஹி க்வசித்
ப்ராப்தம் வாரிநிதேர்ஜலம் கநமுகே மாதுர்யயுக்தம் ஸதா ।
ஜீவாந்ஸ்தாவரஜங்கமாம்ஶ்ச ஸகலாந்ஸஞ்ஜீவ்ய பூமண்டலம்
பூயஃ பஶ்ய ததேவ கோடிகுணிதம் கச்சந்தமம்போநிதிம் ॥ 04 ॥
சாண்டாலாநாம் ஸஹஸ்ரைஶ்ச ஸூரிபிஸ்தத்த்வதர்ஶிபிஃ ।
ஏகோ ஹி யவநஃ ப்ரோக்தோ ந நீசோ யவநாத்பரஃ ॥ 05 ॥
தைலாப்யங்கே சிதாதூமே மைதுநே க்ஷௌரகர்மணி ।
தாவத்பவதி சாண்டாலோ யாவத்ஸ்நாநம் ந சாசரேத் ॥ 06 ॥
அஜீர்ணே பேஷஜம் வாரி ஜீர்ணே வாரி பலப்ரதம் ।
போஜநே சாம்ரு'தம் வாரி போஜநாந்தே விஷாபஹம் ॥ 07 ॥
ஹதம் ஜ்ஞாநம் க்ரியாஹீநம் ஹதஶ்சாஜ்ஞாநதோ நரஃ ।
ஹதம் நிர்ணாயகம் ஸைந்யம் ஸ்த்ரியோ நஷ்டா ஹ்யபர்த்ரு'காஃ ॥ 08 ॥
வ்ரு'த்தகாலே ம்ரு'தா பார்யா பந்துஹஸ்தகதம் தநம் ।
போஜநம் ச பராதீநம் திஸ்ரஃ பும்ஸாம் விடம்பநாஃ ॥ 09 ॥
நாக்நிஹோத்ரம் விநா வேதா ந ச தாநம் விநா க்ரியா ।
ந பாவேந விநா ஸித்திஸ்தஸ்மாத்பாவோ ஹி காரணம் ॥ 10 ॥
ந தேவோ வித்யதே காஷ்டே ந பாஷாணே ந ம்ரு'ண்மயே ।
ந பாவேந விநா ஸித்திஸ்தஸ்மாத்பாவோ ஹி காரணம் ॥ 11 ॥
காஷ்டபாஷாணதாதூநாம் க்ரு'த்வா பாவேந ஸேவநம் ।
ஶ்ரத்தயா ச ததா ஸித்திஸ்தஸ்ய விஷ்ணுப்ரஸாததஃ ॥ 12 ॥
ந தேவோ வித்யதே காஷ்டே ந பாஷாணே ந ம்ரு'ந்மயே ।
பாவே ஹி வித்யதே தேவஸ்தஸ்மாத்பாவோ ஹி காரணம் ॥ 13 ॥
ஶாந்திதுல்யம் தபோ நாஸ்தி ந ஸந்தோஷாத்பரம் ஸுகம் ।
அபத்யம் ச கலத்ரம் ச ஸதாம் ஸங்கதிரேவ ச ॥ 14 ॥
குணோ பூஷயதே ரூபம் ஶீலம் பூஷயதே குலம் ।
ப்ராஸாதஶிகரஸ்தோऽபி காகஃ கிம் கருடாயதே ॥ 15 ॥
நிர்குணஸ்ய ஹதம் ரூபம் துஃஶீலஸ்ய ஹதம் குலம் ।
அஸித்தஸ்ய ஹதா வித்யா ஹ்யபோகேந ஹதம் தநம் ॥ 16 ॥
ஶுத்தம் பூமிகதம் தோயம் ஶுத்தா நாரீ பதிவ்ரதா ।
ஶுசிஃ க்ஷேமகரோ ராஜா ஸந்தோஷோ ப்ராஹ்மணஃ ஶுசிஃ ॥ 17 ॥
அஸந்துஷ்டா த்விஜா நஷ்டாஃ ஸந்துஷ்டாஶ்ச மஹீப்ரு'தஃ ।
ஸலஜ்ஜா கணிகா நஷ்டா நிர்லஜ்ஜாஶ்ச குலாங்கநா ॥ 18 ॥
கிம் குலேந விஶாலேந வித்யாஹீநேந தேஹிநாம் ।
துஷ்குலம் சாபி விதுஷோ தேவைரபி ஸ பூஜ்யதே ॥ 19 ॥
வித்வாந்ப்ரஶஸ்யதே லோகே வித்வாந் ஸர்வத்ர பூஜ்யதே ।
வித்யயா லபதே ஸர்வம் வித்யா ஸர்வத்ர பூஜ்யதே ॥ 20 ॥
மாம்ஸபக்ஷ்யைஃ ஸுராபாநைர்முகைஶ்சாக்ஷரவர்ஜிதைஃ ।
பஶுபிஃ புருஷாகாரைர்பாராக்ராந்தா ஹி மேதிநீ ॥ 21 ॥
அந்நஹீநோ தஹேத்ராஷ்ட்ரம் மந்த்ரஹீநஶ்ச ரு'த்விஜஃ ।
யஜமாநம் தாநஹீநோ நாஸ்தி யஜ்ஞஸமோ ரிபுஃ ॥ 22 ॥
Roman (IAST) Transliteration
adhamā dhanamicchanti dhanamānau ca madhyamāḥ |
uttamā mānamicchanti māno hi mahatāṃ dhanam || 01 ||
ikṣurāpaḥ payo mūlaṃ tāmbūlaṃ phalamauṣadham |
bhakṣayitvāpi kartavyāḥ snānadānādikāḥ kriyāḥ || 02 ||
dīpo bhakṣayate dhvāntaṃ kajjalaṃ ca prasūyate |
yadannaṃ bhakṣayate nityaṃ jāyate tādṛśī prajā || 03 ||
vittaṃ dehi guṇānviteṣu matimannānyatra dehi kvacit
prāptaṃ vārinidherjalaṃ ghanamukhe mādhuryayuktaṃ sadā |
jīvānsthāvarajaṅgamāṃśca sakalānsañjīvya bhūmaṇḍalaṃ
bhūyaḥ paśya tadeva koṭiguṇitaṃ gacchantamambhonidhim || 04 ||
cāṇḍālānāṃ sahasraiśca sūribhistattvadarśibhiḥ |
eko hi yavanaḥ prokto na nīco yavanātparaḥ || 05 ||
tailābhyaṅge citādhūme maithune kṣaurakarmaṇi |
tāvadbhavati cāṇḍālo yāvatsnānaṃ na cācaret || 06 ||
ajīrṇe bheṣajaṃ vāri jīrṇe vāri balapradam |
bhojane cāmṛtaṃ vāri bhojanānte viṣāpaham || 07 ||
hataṃ jñānaṃ kriyāhīnaṃ hataścājñānato naraḥ |
hataṃ nirṇāyakaṃ sainyaṃ striyo naṣṭā hyabhartṛkāḥ || 08 ||
vṛddhakāle mṛtā bhāryā bandhuhastagataṃ dhanam |
bhojanaṃ ca parādhīnaṃ tisraḥ puṃsāṃ viḍambanāḥ || 09 ||
nāgnihotraṃ vinā vedā na ca dānaṃ vinā kriyā |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 10 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛṇmaye |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 11 ||
kāṣṭhapāṣāṇadhātūnāṃ kṛtvā bhāvena sevanam |
śraddhayā ca tathā siddhistasya viṣṇuprasādataḥ || 12 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛnmaye |
bhāve hi vidyate devastasmādbhāvo hi kāraṇam || 13 ||
śāntitulyaṃ tapo nāsti na santoṣātparaṃ sukham |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 14 ||
guṇo bhūṣayate rūpaṃ śīlaṃ bhūṣayate kulam |
prāsādaśikharastho'pi kākaḥ kiṃ garuḍāyate || 15 ||
nirguṇasya hataṃ rūpaṃ duḥśīlasya hataṃ kulam |
asiddhasya hatā vidyā hyabhogena hataṃ dhanam || 16 ||
śuddhaṃ bhūmigataṃ toyaṃ śuddhā nārī pativratā |
śuciḥ kṣemakaro rājā santoṣo brāhmaṇaḥ śuciḥ || 17 ||
asantuṣṭā dvijā naṣṭāḥ santuṣṭāśca mahībhṛtaḥ |
salajjā gaṇikā naṣṭā nirlajjāśca kulāṅganā || 18 ||
kiṃ kulena viśālena vidyāhīnena dehinām |
duṣkulaṃ cāpi viduṣo devairapi sa pūjyate || 19 ||
vidvānpraśasyate loke vidvān sarvatra pūjyate |
vidyayā labhate sarvaṃ vidyā sarvatra pūjyate || 20 ||
māṃsabhakṣyaiḥ surāpānairmukhaiścākṣaravarjitaiḥ |
paśubhiḥ puruṣākārairbhārākrāntā hi medinī || 21 ||
annahīno dahedrāṣṭraṃ mantrahīnaśca ṛtvijaḥ |
yajamānaṃ dānahīno nāsti yajñasamo ripuḥ || 22 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अधमा धनमिच्छन्ति धनमानौ च मध्यमाः ।
उत्तमा मानमिच्छन्ति मानो हि महतां धनम् ॥ 01 ॥
इक्षुरापः पयो मूलं ताम्बूलं फलमौषधम् ।
भक्षयित्वापि कर्तव्याः स्नानदानादिकाः क्रियाः ॥ 02 ॥
दीपो भक्षयते ध्वान्तं कज्जलं च प्रसूयते ।
यदन्नं भक्षयते नित्यं जायते तादृशी प्रजा ॥ 03 ॥
वित्तं देहि गुणान्वितेषु मतिमन्नान्यत्र देहि क्वचित्
प्राप्तं वारिनिधेर्जलं घनमुखे माधुर्ययुक्तं सदा ।
जीवान्स्थावरजङ्गमांश्च सकलान्सञ्जीव्य भूमण्डलं
भूयः पश्य तदेव कोटिगुणितं गच्छन्तमम्भोनिधिम् ॥ 04 ॥
चाण्डालानां सहस्रैश्च सूरिभिस्तत्त्वदर्शिभिः ।
एको हि यवनः प्रोक्तो न नीचो यवनात्परः ॥ 05 ॥
तैलाभ्यङ्गे चिताधूमे मैथुने क्षौरकर्मणि ।
तावद्भवति चाण्डालो यावत्स्नानं न चाचरेत् ॥ 06 ॥
अजीर्णे भेषजं वारि जीर्णे वारि बलप्रदम् ।
भोजने चामृतं वारि भोजनान्ते विषापहम् ॥ 07 ॥
हतं ज्ञानं क्रियाहीनं हतश्चाज्ञानतो नरः ।
हतं निर्णायकं सैन्यं स्त्रियो नष्टा ह्यभर्तृकाः ॥ 08 ॥
वृद्धकाले मृता भार्या बन्धुहस्तगतं धनम् ।
भोजनं च पराधीनं तिस्रः पुंसां विडम्बनाः ॥ 09 ॥
नाग्निहोत्रं विना वेदा न च दानं विना क्रिया ।
न भावेन विना सिद्धिस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 10 ॥
न देवो विद्यते काष्ठे न पाषाणे न मृण्मये ।
न भावेन विना सिद्धिस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 11 ॥
काष्ठपाषाणधातूनां कृत्वा भावेन सेवनम् ।
श्रद्धया च तथा सिद्धिस्तस्य विष्णुप्रसादतः ॥ 12 ॥
न देवो विद्यते काष्ठे न पाषाणे न मृन्मये ।
भावे हि विद्यते देवस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 13 ॥
शान्तितुल्यं तपो नास्ति न सन्तोषात्परं सुखम् ।
अपत्यं च कलत्रं च सतां सङ्गतिरेव च ॥ 14 ॥
गुणो भूषयते रूपं शीलं भूषयते कुलम् ।
प्रासादशिखरस्थोऽपि काकः किं गरुडायते ॥ 15 ॥
निर्गुणस्य हतं रूपं दुःशीलस्य हतं कुलम् ।
असिद्धस्य हता विद्या ह्यभोगेन हतं धनम् ॥ 16 ॥
शुद्धं भूमिगतं तोयं शुद्धा नारी पतिव्रता ।
शुचिः क्षेमकरो राजा सन्तोषो ब्राह्मणः शुचिः ॥ 17 ॥
असन्तुष्टा द्विजा नष्टाः सन्तुष्टाश्च महीभृतः ।
सलज्जा गणिका नष्टा निर्लज्जाश्च कुलाङ्गना ॥ 18 ॥
किं कुलेन विशालेन विद्याहीनेन देहिनाम् ।
दुष्कुलं चापि विदुषो देवैरपि स पूज्यते ॥ 19 ॥
विद्वान्प्रशस्यते लोके विद्वान् सर्वत्र पूज्यते ।
विद्यया लभते सर्वं विद्या सर्वत्र पूज्यते ॥ 20 ॥
मांसभक्ष्यैः सुरापानैर्मुखैश्चाक्षरवर्जितैः ।
पशुभिः पुरुषाकारैर्भाराक्रान्ता हि मेदिनी ॥ 21 ॥
अन्नहीनो दहेद्राष्ट्रं मन्त्रहीनश्च ऋत्विजः ।
यजमानं दानहीनो नास्ति यज्ञसमो रिपुः ॥ 22 ॥
adhamā dhanamicchanti dhanamānau ca madhyamāḥ |
uttamā mānamicchanti māno hi mahatāṃ dhanam || 01 ||
ikṣurāpaḥ payo mūlaṃ tāmbūlaṃ phalamauṣadham |
bhakṣayitvāpi kartavyāḥ snānadānādikāḥ kriyāḥ || 02 ||
dīpo bhakṣayate dhvāntaṃ kajjalaṃ ca prasūyate |
yadannaṃ bhakṣayate nityaṃ jāyate tādṛśī prajā || 03 ||
vittaṃ dehi guṇānviteṣu matimannānyatra dehi kvacit
prāptaṃ vārinidherjalaṃ ghanamukhe mādhuryayuktaṃ sadā |
jīvānsthāvarajaṅgamāṃśca sakalānsañjīvya bhūmaṇḍalaṃ
bhūyaḥ paśya tadeva koṭiguṇitaṃ gacchantamambhonidhim || 04 ||
cāṇḍālānāṃ sahasraiśca sūribhistattvadarśibhiḥ |
eko hi yavanaḥ prokto na nīco yavanātparaḥ || 05 ||
tailābhyaṅge citādhūme maithune kṣaurakarmaṇi |
tāvadbhavati cāṇḍālo yāvatsnānaṃ na cācaret || 06 ||
ajīrṇe bheṣajaṃ vāri jīrṇe vāri balapradam |
bhojane cāmṛtaṃ vāri bhojanānte viṣāpaham || 07 ||
hataṃ jñānaṃ kriyāhīnaṃ hataścājñānato naraḥ |
hataṃ nirṇāyakaṃ sainyaṃ striyo naṣṭā hyabhartṛkāḥ || 08 ||
vṛddhakāle mṛtā bhāryā bandhuhastagataṃ dhanam |
bhojanaṃ ca parādhīnaṃ tisraḥ puṃsāṃ viḍambanāḥ || 09 ||
nāgnihotraṃ vinā vedā na ca dānaṃ vinā kriyā |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 10 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛṇmaye |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 11 ||
kāṣṭhapāṣāṇadhātūnāṃ kṛtvā bhāvena sevanam |
śraddhayā ca tathā siddhistasya viṣṇuprasādataḥ || 12 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛnmaye |
bhāve hi vidyate devastasmādbhāvo hi kāraṇam || 13 ||
śāntitulyaṃ tapo nāsti na santoṣātparaṃ sukham |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 14 ||
guṇo bhūṣayate rūpaṃ śīlaṃ bhūṣayate kulam |
prāsādaśikharastho'pi kākaḥ kiṃ garuḍāyate || 15 ||
nirguṇasya hataṃ rūpaṃ duḥśīlasya hataṃ kulam |
asiddhasya hatā vidyā hyabhogena hataṃ dhanam || 16 ||
śuddhaṃ bhūmigataṃ toyaṃ śuddhā nārī pativratā |
śuciḥ kṣemakaro rājā santoṣo brāhmaṇaḥ śuciḥ || 17 ||
asantuṣṭā dvijā naṣṭāḥ santuṣṭāśca mahībhṛtaḥ |
salajjā gaṇikā naṣṭā nirlajjāśca kulāṅganā || 18 ||
kiṃ kulena viśālena vidyāhīnena dehinām |
duṣkulaṃ cāpi viduṣo devairapi sa pūjyate || 19 ||
vidvānpraśasyate loke vidvān sarvatra pūjyate |
vidyayā labhate sarvaṃ vidyā sarvatra pūjyate || 20 ||
māṃsabhakṣyaiḥ surāpānairmukhaiścākṣaravarjitaiḥ |
paśubhiḥ puruṣākārairbhārākrāntā hi medinī || 21 ||
annahīno dahedrāṣṭraṃ mantrahīnaśca ṛtvijaḥ |
yajamānaṃ dānahīno nāsti yajñasamo ripuḥ || 22 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.