ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਅਯੋਧ੍ਯਾਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਦ੍ਵਾਸ਼ੀਤਿਤਮਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਤਾਮਾਰ੍ਯਗਣਸਮ੍ਪੂਰ੍ਣਾਂ ਭਰਤਃ ਪ੍ਰਗ੍ਰਹਾਂ ਸਭਾਮ੍ ।
ਦਦਰ੍ਸ਼ ਬੁਦ੍ਧਿਸਮ੍ਪਨ੍ਨਃ ਪੂਰ੍ਣਚਨ੍ਦ੍ਰੋ ਨਿਸ਼ਾਮਿਵ ॥ 1 ॥
ਆਸਨਾਨਿ ਯਥਾਨ੍ਯਾਯਮਾਰ੍ਯਾਣਾਂ ਵਿਸ਼ਤਾਂ ਤਦਾ ।
ਵਸ੍ਤ੍ਰਾਙ੍ਗਰਾਗਪ੍ਰਭਯਾ ਦ੍ਯੋਤਿਤਾ ਸਾ ਸਭੋਤ੍ਤਮਾ ॥ 2 ॥
ਸਾ ਵਿਦ੍ਵਜ੍ਜਨਸਮ੍ਪੂਰ੍ਣਾ ਸਭਾ ਸੁਰੁਚਿਰਾ ਤਦਾ ।
ਅਦृਸ਼੍ਯਤ ਘਨਾਪਾਯੇ ਪੂਰ੍ਣਚਨ੍ਦ੍ਰੇਵ ਸ਼ਰ੍ਵਰੀ ॥ 3 ॥
ਰਾਜ੍ਞਸ੍ਤੁ ਪ੍ਰਕृਤੀ ਸ੍ਸਰ੍ਵਾ ਸ੍ਸਮਗ੍ਰਾਃ ਪ੍ਰੇਕ੍ष੍ਯ ਧਰ੍ਮਵਿਤ੍ ।
ਇਦਂ ਪੁਰੋਹਿਤੋ ਵਾਕ੍ਯਂ ਭਰਤਂ ਮृਦੁ ਚਾਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 4 ॥
ਤਾਤ ਰਾਜਾ ਦਸ਼ਰਥ ਸ੍ਸ੍ਵਰ੍ਗਤੋ ਧਰ੍ਮਮਾਚਰਨ੍ ।
ਧਨਧਾਨ੍ਯਵਤੀਂ ਸ੍ਫੀਤਾਂ ਪ੍ਰਦਾਯ ਪृਥਿਵੀਂ ਤਵ ॥ 5 ॥
ਰਾਮਸ੍ਤਥਾ ਸਤ੍ਯਧृਤਿਸ੍ਸਤਾਂ ਧਰ੍ਮਮਨੁਸ੍ਮਰਨ੍ ।
ਨਾਜਹਾਤ੍ਪਿਤੁਰਾਦੇਸ਼ਂ ਸ਼ਸ਼ੀ ਜ੍ਯੋਤ੍ਸ੍ਨਾਮਿਵੋਦਿਤਃ ॥ 6 ॥
ਪਿਤ੍ਰਾ ਭ੍ਰਾਤ੍ਰਾ ਚ ਤੇ ਦਤ੍ਤਂ ਰਾਜ੍ਯਂ ਨਿਹਤਕਣ੍ਟਕਮ੍ ।
ਤਦ੍ਭੁਙ੍ਕ੍ष੍ਵ ਮੁਦਿਤਾਮਾਤ੍ਯਃ ਕ੍षਿਪ੍ਰਮੇਵਾਭਿषੇਚਯ ॥ 7 ॥
ਉਦੀਚ੍ਯਾ ਸ਼੍ਚ ਪ੍ਰਤੀਚ੍ਯਾ ਸ਼੍ਚ ਦਾਕ੍षਿਣਾਤ੍ਯਾਸ਼੍ਚ ਕੇਵਲਾਃ ।
ਕੋਟ੍ਯਾਪਰਾਨ੍ਤਾਸ੍ਸਾਮੁਦ੍ਰਾਰਤ੍ਨਾਨ੍ਯਭਿਹਰਨ੍ਤੁਤੇ ॥ 8 ॥
ਤਚ੍ਛ੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਭਰਤੋ ਵਾਕ੍ਯਂ ਸ਼ੋਕੇਨਾਭਿਪਰਿਪ੍ਲੁਤਃ ।
ਜਗਾਮ ਮਨਸਾ ਰਾਮਂ ਧਰ੍ਮਜ੍ਞੋ ਧਰ੍ਮਕਾਙ੍ਕ੍षਯਾ ॥ 9 ॥
ਸਬਾष੍ਪਕਲਯਾ ਵਾਚਾ ਕਲਹਂਸਸ੍ਵਰੋ ਯੁਵਾ ।
ਵਿਲਲਾਪ ਸਭਾਮਧ੍ਯੇ ਜਗਰ੍ਹੇ ਚ ਪੁਰੋਹਿਤਮ੍ ॥ 10 ॥
ਚਰਿਤਬ੍ਰਹ੍ਮਚਰ੍ਯਸ੍ਯ ਵਿਦ੍ਯਾਸ੍ਨਾਤਸ੍ਯ ਧੀਮਤਃ ।
ਧਰ੍ਮੇ ਪ੍ਰਯਤਮਾਨਸ੍ਯ ਕੋ ਰਾਜ੍ਯਂ ਮਦ੍ਵਿਧੋ ਹਰੇਤ੍ ॥ 11 ॥
ਕਥਂ ਦਸ਼ਰਥਾਜ੍ਜਾਤੋ ਭਵੇਦ੍ਰਾਜ੍ਯਾਪਹਾਰਕਃ ।
ਰਾਜ੍ਯਂ ਚਾਹਂ ਚ ਰਾਮਸ੍ਯ ਧਰ੍ਮਂ ਵਕ੍ਤੁਮਿਹਾਰ੍ਹਸਿ ॥ 12 ॥
ਜ੍ਯੇष੍ਠ ਸ਼੍ਸ਼੍ਰੇष੍ਠਸ਼੍ਚ ਧਰ੍ਮਾਤ੍ਮਾ ਦਿਲੀਪਨਹੁषੋਪਮਃ ।
ਲਬ੍ਧੁਮਰ੍ਹਤਿ ਕਾਕੁਤ੍ਸ੍ਥੋ ਰਾਜ੍ਯਂ ਦਸ਼ਰਥੋ ਯਥਾ ॥ 13 ॥
ਅਨਾਰ੍ਯਜੁष੍ਟਮਸ੍ਵਰ੍ਗ੍ਯਂ ਕੁਰ੍ਯਾਂ ਪਾਪਮਹਂ ਯਦਿ ।
ਇਕ੍ष੍ਵਾਕੂਣਾਮਹਂ ਲੋਕੇ ਭਵੇਯਂ ਕੁਲਪਾਂਸਨਃ ॥ 14 ॥
ਯਦ੍ਧਿ ਮਾਤ੍ਰਾ ਕृਤਂ ਪਾਪਂ ਨਾਹਂ ਤਦਪਿ ਰੋਚਯੇ ।
ਇਹਸ੍ਥੋ ਵਨਦੁਰ੍ਗਸ੍ਥਂ ਨਮਸ੍ਯਾਮਿ ਕृਤਾਞ੍ਜਲਿਃ ॥ 15 ॥
ਰਾਮਮੇਵਾਨੁਗਚ੍ਛਾਮਿ ਰਾਜਾ ਸ ਦ੍ਵਿਪਦਾਂ ਵਰਃ ।
ਤ੍ਰਯਾਣਾਮਪਿ ਲੋਕਾਨਾਂ ਰਾਜ੍ਯਮਰ੍ਹਤਿ ਰਾਘਵਃ ॥ 16 ॥
ਤਦ੍ਵਾਕ੍ਯਂ ਧਰ੍ਮਸਂਯੁਕ੍ਤਂ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਸਰ੍ਵੇ ਸਭਾਸਦਃ ।
ਹਰ੍षਾਨ੍ਮੁਮੁਚੁਰਸ਼੍ਰੂਣਿ ਰਾਮੇ ਨਿਹਿਤਚੇਤਸਃ ॥ 17 ॥
ਯਦਿ ਤ੍ਵਾਰ੍ਯਂ ਨ ਸ਼ਕ੍ष੍ਯਾਮਿ ਵਿਨਿਵਰ੍ਤਯਿਤੁਂ ਵਨਾਤ੍ ।
ਵਨੇ ਤਤ੍ਰੈਵ ਵਤ੍ਸ੍ਯਾਮਿ ਯਥਾऽਰ੍ਯੋ ਲਕ੍ष੍ਮਣਸ੍ਤਥਾ ॥ 18 ॥
ਸਰ੍ਵੋਪਾਯਂ ਤੁ ਵਰ੍ਤਿष੍ਯੇ ਵਿਨਿਵਰ੍ਤਯਿਤੁਂ ਬਲਾਤ੍ ।
ਸਮਕ੍षਮਾਰ੍ਯਮਿਸ਼੍ਰਾਣਾਂ ਸਾਧੂਨਾਂ ਗੁਣਵਰ੍ਤਿਨਾਮ੍ ॥ 19 ॥
ਵਿष੍ਟਿਕਰ੍ਮਾਨ੍ਤਿਕਾ ਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਮਾਰ੍ਗਸ਼ੋਧਕਰਕ੍षਕਾਃ ।
ਪ੍ਰਸ੍ਥਾਪਿਤਾ ਮਯਾ ਪੂਰ੍ਵਂ ਯਤ੍ਰਾਪਿ ਮਮ ਰੋਚਤੇ ॥ 20 ॥
ਏਵਮੁਕ੍ਤ੍ਵਾ ਤੁ ਧਰ੍ਮਾਤ੍ਮਾ ਭਰਤੋ ਭ੍ਰਾਤृਵਤ੍ਸਲਃ ।
ਸਮੀਪਸ੍ਥਮੁਵਾਚੇਦਂ ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਂ ਮਨ੍ਤ੍ਰਕੋਵਿਦਮ੍ ॥ 21 ॥
ਤੂਰ੍ਣਮੁਤ੍ਥਾਯ ਗਚ੍ਛ ਤ੍ਵਂ ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰ ਮਮ ਸ਼ਾਸਨਾਤ੍ ।
ਯਾਤ੍ਰਾਮਾਜ੍ਞਾਪਯ ਕ੍षਿਪ੍ਰਂ ਬਲਂ ਚੈਵ ਸਮਾਨਯ ॥ 22 ॥
ਏਵਮੁਕ੍ਤ ਸ੍ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਸ੍ਤੁ ਭਰਤੇਨ ਮਹਾਤ੍ਮਨਾ ।
ਹृष੍ਟਸ੍ਤਦਾऽਦਿਸ਼ਤ੍ਸਰ੍ਵਂ ਯਥਾਸਨ੍ਦਿष੍ਟਮਿष੍ਟਵਤ੍ ॥ 23 ॥
ਤਾਃ ਪ੍ਰਹृष੍ਟਾਃ ਪ੍ਰਕृਤਯੋ ਬਲਾਧ੍ਯਕ੍षਾ ਬਲਸ੍ਯ ਚ ।
ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਯਾਤ੍ਰਾਂ ਸਮਾਜ੍ਞਪ੍ਤਾਂ ਰਾਘਵਸ੍ਯ ਨਿਵਰ੍ਤਨੇ ॥ 24 ॥
ਤਤੋ ਯੋਧਾਙ੍ਗਨਾ ਸ੍ਸਰ੍ਵਾ ਭਰ੍ਤ੍ਰੂਨ੍ਸਰ੍ਵਾਨ੍ਗृਹੇਗृਹੇ ।
ਯਾਤ੍ਰਾਗਮਨਮਾਜ੍ਞਾਯ ਤ੍ਵਰਯਨ੍ਤਿ ਸ੍ਮ ਹਰ੍षਿਤਾਃ ॥ 25 ॥
ਤੇ ਹਯੈਰ੍ਗੋਰਥੈਸ਼੍ਸ਼ੀਘ੍ਰੈਸ੍ਸ੍ਯਨ੍ਦਨੈਸ਼੍ਚ ਮਹਾਜਵੈਃ ਸਹ ਯੋਧੈਰ੍ਬਲਾਧ੍ਯਕ੍षਾ ਬਲਂ ਸਰ੍ਵਮਚੋਦਯਨ੍ ॥ 26 ॥
ਸਜ੍ਜਂ ਤੁ ਤਦ੍ਬਲਂ ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਭਰਤੋ ਗੁਰੁਸਨ੍ਨਿਧੌ ।
ਰਥਂ ਮੇ ਤ੍ਵਰਯਸ੍ਵੇਤਿ ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਂ ਪਾਰ੍ਸ਼੍ਵਤੋऽਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 27 ॥
ਭਰਤਸ੍ਯ ਤੁ ਤਸ੍ਯਾਜ੍ਞਾਂ ਪ੍ਰਤਿਗृਹ੍ਯ ਚ ਹਰ੍षਿਤਃ ।
ਰਥਂ ਗृਹੀਤ੍ਵਾ ਪ੍ਰਯਯੌ ਯੁਕ੍ਤਂ ਪਰਮਵਾਜਿਭਿਃ ॥ 28 ॥
ਸ ਰਾਘਵ ਸ੍ਸਤ੍ਯਧृਤਿਃ ਪ੍ਰਤਾਪਵਾਨ੍ ਬ੍ਰੁਵਨ੍ ਸੁਯੁਕ੍ਤਂ ਦृਢਸਤ੍ਯਵਿਕ੍ਰਮਃ ।
ਗੁਰੁਂ ਮਹਾਰਣ੍ਯਗਤਂ ਯਸ਼ਸ੍ਵਿਨਂ ਪ੍ਰਸਾਦਯਿष੍ਯਨ੍ਭਰਤੋऽਬ੍ਰਵੀਤ੍ਤਦਾ ॥ 29 ॥
ਤੂਰ੍ਣਂ ਸਮੁਤ੍ਥਾਯ ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰ ਗਚ੍ਛ ਬਲਸ੍ਯ ਯੋਗਾਯ ਬਲਪ੍ਰਧਾਨਾਨ੍ ।
ਆਨੇਤੁਮਿਚ੍ਛਾਮਿ ਹਿ ਤਂ ਵਨਸ੍ਥਂ ਪ੍ਰਸਾਦ੍ਯ ਰਾਮਂ ਜਗਤੋ ਹਿਤਾਯ ॥ 30 ॥
ਸਸੂਤਪੁਤ੍ਰੋ ਭਰਤੇਨ ਸਮ੍ਯਗਾਜ੍ਞਾਪਿਤਸ੍ਸਮ੍ਪਰਿਪੂਰ੍ਣਕਾਮਃ ।
ਸ਼ਸ਼ਾਸ ਸਰ੍ਵਾਨ੍ਪ੍ਰਕृਤਿਪ੍ਰਧਾਨਾਨ੍ਬਲਸ੍ਯ ਮੁਖ੍ਯਾਂਸ਼੍ਚ ਸੁਹृਜ੍ਜਨਂ ਚ ॥ 31 ॥
ਤਤ ਸ੍ਸਮੁਤ੍ਥਾਯ ਕੁਲੇ ਕੁਲੇ ਤੇ ਰਾਜਨ੍ਯਵੈਸ਼੍ਯਾ ਵृषਲਾਸ਼੍ਚ ਵਿਪ੍ਰਾਃ ।
ਅਯੂਯੁਜਨ੍ਨੁष੍ਟ੍ਰਖਰਾਨ੍ਰਥਾਂਸ਼੍ਚ ਨਾਗਾਨ੍ਹਯਾਂਸ਼੍ਚੈਵ ਕੁਲਪ੍ਰਸੂਤਾਨ੍ ॥ 32 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਅਯੋਧ੍ਯਾਕਾਣ੍ਡੇ ਦ੍ਵਾਸ਼ੀਤਿਤਮਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha dvāśītitamassargaḥ |
tāmāryagaṇasampūrṇāṃ bharataḥ pragrahāṃ sabhām |
dadarśa buddhisampannaḥ pūrṇacandro niśāmiva || 1 ||
āsanāni yathānyāyamāryāṇāṃ viśatāṃ tadā |
vastrāṅgarāgaprabhayā dyotitā sā sabhottamā || 2 ||
sā vidvajjanasampūrṇā sabhā surucirā tadā |
adṛśyata ghanāpāye pūrṇacandreva śarvarī || 3 ||
rājñastu prakṛtī ssarvā ssamagrāḥ prekṣya dharmavit |
idaṃ purohito vākyaṃ bharataṃ mṛdu cābravīt || 4 ||
tāta rājā daśaratha ssvargato dharmamācaran |
dhanadhānyavatīṃ sphītāṃ pradāya pṛthivīṃ tava || 5 ||
rāmastathā satyadhṛtissatāṃ dharmamanusmaran |
nājahātpiturādeśaṃ śaśī jyotsnāmivoditaḥ || 6 ||
pitrā bhrātrā ca te dattaṃ rājyaṃ nihatakaṇṭakam |
tadbhuṅkṣva muditāmātyaḥ kṣipramevābhiṣecaya || 7 ||
udīcyā śca pratīcyā śca dākṣiṇātyāśca kevalāḥ |
koṭyāparāntāssāmudrāratnānyabhiharantute || 8 ||
tacchrutvā bharato vākyaṃ śokenābhipariplutaḥ |
jagāma manasā rāmaṃ dharmajño dharmakāṅkṣayā || 9 ||
sabāṣpakalayā vācā kalahaṃsasvaro yuvā |
vilalāpa sabhāmadhye jagarhe ca purohitam || 10 ||
caritabrahmacaryasya vidyāsnātasya dhīmataḥ |
dharme prayatamānasya ko rājyaṃ madvidho haret || 11 ||
kathaṃ daśarathājjāto bhavedrājyāpahārakaḥ |
rājyaṃ cāhaṃ ca rāmasya dharmaṃ vaktumihārhasi || 12 ||
jyeṣṭha śśreṣṭhaśca dharmātmā dilīpanahuṣopamaḥ |
labdhumarhati kākutstho rājyaṃ daśaratho yathā || 13 ||
anāryajuṣṭamasvargyaṃ kuryāṃ pāpamahaṃ yadi |
ikṣvākūṇāmahaṃ loke bhaveyaṃ kulapāṃsanaḥ || 14 ||
yaddhi mātrā kṛtaṃ pāpaṃ nāhaṃ tadapi rocaye |
ihastho vanadurgasthaṃ namasyāmi kṛtāñjaliḥ || 15 ||
rāmamevānugacchāmi rājā sa dvipadāṃ varaḥ |
trayāṇāmapi lokānāṃ rājyamarhati rāghavaḥ || 16 ||
tadvākyaṃ dharmasaṃyuktaṃ śrutvā sarve sabhāsadaḥ |
harṣānmumucuraśrūṇi rāme nihitacetasaḥ || 17 ||
yadi tvāryaṃ na śakṣyāmi vinivartayituṃ vanāt |
vane tatraiva vatsyāmi yathā'ryo lakṣmaṇastathā || 18 ||
sarvopāyaṃ tu vartiṣye vinivartayituṃ balāt |
samakṣamāryamiśrāṇāṃ sādhūnāṃ guṇavartinām || 19 ||
viṣṭikarmāntikā ssarve mārgaśodhakarakṣakāḥ |
prasthāpitā mayā pūrvaṃ yatrāpi mama rocate || 20 ||
evamuktvā tu dharmātmā bharato bhrātṛvatsalaḥ |
samīpasthamuvācedaṃ sumantraṃ mantrakovidam || 21 ||
tūrṇamutthāya gaccha tvaṃ sumantra mama śāsanāt |
yātrāmājñāpaya kṣipraṃ balaṃ caiva samānaya || 22 ||
evamukta ssumantrastu bharatena mahātmanā |
hṛṣṭastadā'diśatsarvaṃ yathāsandiṣṭamiṣṭavat || 23 ||
tāḥ prahṛṣṭāḥ prakṛtayo balādhyakṣā balasya ca |
śrutvā yātrāṃ samājñaptāṃ rāghavasya nivartane || 24 ||
tato yodhāṅganā ssarvā bhartrūnsarvāngṛhegṛhe |
yātrāgamanamājñāya tvarayanti sma harṣitāḥ || 25 ||
te hayairgorathaiśśīghraissyandanaiśca mahājavaiḥ saha yodhairbalādhyakṣā balaṃ sarvamacodayan || 26 ||
sajjaṃ tu tadbalaṃ dṛṣṭvā bharato gurusannidhau |
rathaṃ me tvarayasveti sumantraṃ pārśvato'bravīt || 27 ||
bharatasya tu tasyājñāṃ pratigṛhya ca harṣitaḥ |
rathaṃ gṛhītvā prayayau yuktaṃ paramavājibhiḥ || 28 ||
sa rāghava ssatyadhṛtiḥ pratāpavān bruvan suyuktaṃ dṛḍhasatyavikramaḥ |
guruṃ mahāraṇyagataṃ yaśasvinaṃ prasādayiṣyanbharato'bravīttadā || 29 ||
tūrṇaṃ samutthāya sumantra gaccha balasya yogāya balapradhānān |
ānetumicchāmi hi taṃ vanasthaṃ prasādya rāmaṃ jagato hitāya || 30 ||
sasūtaputro bharatena samyagājñāpitassamparipūrṇakāmaḥ |
śaśāsa sarvānprakṛtipradhānānbalasya mukhyāṃśca suhṛjjanaṃ ca || 31 ||
tata ssamutthāya kule kule te rājanyavaiśyā vṛṣalāśca viprāḥ |
ayūyujannuṣṭrakharānrathāṃśca nāgānhayāṃścaiva kulaprasūtān || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe dvāśītitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ द्वाशीतितमस्सर्गः ।
तामार्यगणसम्पूर्णां भरतः प्रग्रहां सभाम् ।
ददर्श बुद्धिसम्पन्नः पूर्णचन्द्रो निशामिव ॥ 1 ॥
आसनानि यथान्यायमार्याणां विशतां तदा ।
वस्त्राङ्गरागप्रभया द्योतिता सा सभोत्तमा ॥ 2 ॥
सा विद्वज्जनसम्पूर्णा सभा सुरुचिरा तदा ।
अदृश्यत घनापाये पूर्णचन्द्रेव शर्वरी ॥ 3 ॥
राज्ञस्तु प्रकृती स्सर्वा स्समग्राः प्रेक्ष्य धर्मवित् ।
इदं पुरोहितो वाक्यं भरतं मृदु चाब्रवीत् ॥ 4 ॥
तात राजा दशरथ स्स्वर्गतो धर्ममाचरन् ।
धनधान्यवतीं स्फीतां प्रदाय पृथिवीं तव ॥ 5 ॥
रामस्तथा सत्यधृतिस्सतां धर्ममनुस्मरन् ।
नाजहात्पितुरादेशं शशी ज्योत्स्नामिवोदितः ॥ 6 ॥
पित्रा भ्रात्रा च ते दत्तं राज्यं निहतकण्टकम् ।
तद्भुङ्क्ष्व मुदितामात्यः क्षिप्रमेवाभिषेचय ॥ 7 ॥
उदीच्या श्च प्रतीच्या श्च दाक्षिणात्याश्च केवलाः ।
कोट्यापरान्तास्सामुद्रारत्नान्यभिहरन्तुते ॥ 8 ॥
तच्छ्रुत्वा भरतो वाक्यं शोकेनाभिपरिप्लुतः ।
जगाम मनसा रामं धर्मज्ञो धर्मकाङ्क्षया ॥ 9 ॥
सबाष्पकलया वाचा कलहंसस्वरो युवा ।
विललाप सभामध्ये जगर्हे च पुरोहितम् ॥ 10 ॥
चरितब्रह्मचर्यस्य विद्यास्नातस्य धीमतः ।
धर्मे प्रयतमानस्य को राज्यं मद्विधो हरेत् ॥ 11 ॥
कथं दशरथाज्जातो भवेद्राज्यापहारकः ।
राज्यं चाहं च रामस्य धर्मं वक्तुमिहार्हसि ॥ 12 ॥
ज्येष्ठ श्श्रेष्ठश्च धर्मात्मा दिलीपनहुषोपमः ।
लब्धुमर्हति काकुत्स्थो राज्यं दशरथो यथा ॥ 13 ॥
अनार्यजुष्टमस्वर्ग्यं कुर्यां पापमहं यदि ।
इक्ष्वाकूणामहं लोके भवेयं कुलपांसनः ॥ 14 ॥
यद्धि मात्रा कृतं पापं नाहं तदपि रोचये ।
इहस्थो वनदुर्गस्थं नमस्यामि कृताञ्जलिः ॥ 15 ॥
राममेवानुगच्छामि राजा स द्विपदां वरः ।
त्रयाणामपि लोकानां राज्यमर्हति राघवः ॥ 16 ॥
तद्वाक्यं धर्मसंयुक्तं श्रुत्वा सर्वे सभासदः ।
हर्षान्मुमुचुरश्रूणि रामे निहितचेतसः ॥ 17 ॥
यदि त्वार्यं न शक्ष्यामि विनिवर्तयितुं वनात् ।
वने तत्रैव वत्स्यामि यथाऽर्यो लक्ष्मणस्तथा ॥ 18 ॥
सर्वोपायं तु वर्तिष्ये विनिवर्तयितुं बलात् ।
समक्षमार्यमिश्राणां साधूनां गुणवर्तिनाम् ॥ 19 ॥
विष्टिकर्मान्तिका स्सर्वे मार्गशोधकरक्षकाः ।
प्रस्थापिता मया पूर्वं यत्रापि मम रोचते ॥ 20 ॥
एवमुक्त्वा तु धर्मात्मा भरतो भ्रातृवत्सलः ।
समीपस्थमुवाचेदं सुमन्त्रं मन्त्रकोविदम् ॥ 21 ॥
तूर्णमुत्थाय गच्छ त्वं सुमन्त्र मम शासनात् ।
यात्रामाज्ञापय क्षिप्रं बलं चैव समानय ॥ 22 ॥
एवमुक्त स्सुमन्त्रस्तु भरतेन महात्मना ।
हृष्टस्तदाऽदिशत्सर्वं यथासन्दिष्टमिष्टवत् ॥ 23 ॥
ताः प्रहृष्टाः प्रकृतयो बलाध्यक्षा बलस्य च ।
श्रुत्वा यात्रां समाज्ञप्तां राघवस्य निवर्तने ॥ 24 ॥
ततो योधाङ्गना स्सर्वा भर्त्रून्सर्वान्गृहेगृहे ।
यात्रागमनमाज्ञाय त्वरयन्ति स्म हर्षिताः ॥ 25 ॥
ते हयैर्गोरथैश्शीघ्रैस्स्यन्दनैश्च महाजवैः सह योधैर्बलाध्यक्षा बलं सर्वमचोदयन् ॥ 26 ॥
सज्जं तु तद्बलं दृष्ट्वा भरतो गुरुसन्निधौ ।
रथं मे त्वरयस्वेति सुमन्त्रं पार्श्वतोऽब्रवीत् ॥ 27 ॥
भरतस्य तु तस्याज्ञां प्रतिगृह्य च हर्षितः ।
रथं गृहीत्वा प्रययौ युक्तं परमवाजिभिः ॥ 28 ॥
स राघव स्सत्यधृतिः प्रतापवान् ब्रुवन् सुयुक्तं दृढसत्यविक्रमः ।
गुरुं महारण्यगतं यशस्विनं प्रसादयिष्यन्भरतोऽब्रवीत्तदा ॥ 29 ॥
तूर्णं समुत्थाय सुमन्त्र गच्छ बलस्य योगाय बलप्रधानान् ।
आनेतुमिच्छामि हि तं वनस्थं प्रसाद्य रामं जगतो हिताय ॥ 30 ॥
ससूतपुत्रो भरतेन सम्यगाज्ञापितस्सम्परिपूर्णकामः ।
शशास सर्वान्प्रकृतिप्रधानान्बलस्य मुख्यांश्च सुहृज्जनं च ॥ 31 ॥
तत स्समुत्थाय कुले कुले ते राजन्यवैश्या वृषलाश्च विप्राः ।
अयूयुजन्नुष्ट्रखरान्रथांश्च नागान्हयांश्चैव कुलप्रसूतान् ॥ 32 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे द्वाशीतितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha dvāśītitamassargaḥ |
tāmāryagaṇasampūrṇāṃ bharataḥ pragrahāṃ sabhām |
dadarśa buddhisampannaḥ pūrṇacandro niśāmiva || 1 ||
āsanāni yathānyāyamāryāṇāṃ viśatāṃ tadā |
vastrāṅgarāgaprabhayā dyotitā sā sabhottamā || 2 ||
sā vidvajjanasampūrṇā sabhā surucirā tadā |
adṛśyata ghanāpāye pūrṇacandreva śarvarī || 3 ||
rājñastu prakṛtī ssarvā ssamagrāḥ prekṣya dharmavit |
idaṃ purohito vākyaṃ bharataṃ mṛdu cābravīt || 4 ||
tāta rājā daśaratha ssvargato dharmamācaran |
dhanadhānyavatīṃ sphītāṃ pradāya pṛthivīṃ tava || 5 ||
rāmastathā satyadhṛtissatāṃ dharmamanusmaran |
nājahātpiturādeśaṃ śaśī jyotsnāmivoditaḥ || 6 ||
pitrā bhrātrā ca te dattaṃ rājyaṃ nihatakaṇṭakam |
tadbhuṅkṣva muditāmātyaḥ kṣipramevābhiṣecaya || 7 ||
udīcyā śca pratīcyā śca dākṣiṇātyāśca kevalāḥ |
koṭyāparāntāssāmudrāratnānyabhiharantute || 8 ||
tacchrutvā bharato vākyaṃ śokenābhipariplutaḥ |
jagāma manasā rāmaṃ dharmajño dharmakāṅkṣayā || 9 ||
sabāṣpakalayā vācā kalahaṃsasvaro yuvā |
vilalāpa sabhāmadhye jagarhe ca purohitam || 10 ||
caritabrahmacaryasya vidyāsnātasya dhīmataḥ |
dharme prayatamānasya ko rājyaṃ madvidho haret || 11 ||
kathaṃ daśarathājjāto bhavedrājyāpahārakaḥ |
rājyaṃ cāhaṃ ca rāmasya dharmaṃ vaktumihārhasi || 12 ||
jyeṣṭha śśreṣṭhaśca dharmātmā dilīpanahuṣopamaḥ |
labdhumarhati kākutstho rājyaṃ daśaratho yathā || 13 ||
anāryajuṣṭamasvargyaṃ kuryāṃ pāpamahaṃ yadi |
ikṣvākūṇāmahaṃ loke bhaveyaṃ kulapāṃsanaḥ || 14 ||
yaddhi mātrā kṛtaṃ pāpaṃ nāhaṃ tadapi rocaye |
ihastho vanadurgasthaṃ namasyāmi kṛtāñjaliḥ || 15 ||
rāmamevānugacchāmi rājā sa dvipadāṃ varaḥ |
trayāṇāmapi lokānāṃ rājyamarhati rāghavaḥ || 16 ||
tadvākyaṃ dharmasaṃyuktaṃ śrutvā sarve sabhāsadaḥ |
harṣānmumucuraśrūṇi rāme nihitacetasaḥ || 17 ||
yadi tvāryaṃ na śakṣyāmi vinivartayituṃ vanāt |
vane tatraiva vatsyāmi yathā'ryo lakṣmaṇastathā || 18 ||
sarvopāyaṃ tu vartiṣye vinivartayituṃ balāt |
samakṣamāryamiśrāṇāṃ sādhūnāṃ guṇavartinām || 19 ||
viṣṭikarmāntikā ssarve mārgaśodhakarakṣakāḥ |
prasthāpitā mayā pūrvaṃ yatrāpi mama rocate || 20 ||
evamuktvā tu dharmātmā bharato bhrātṛvatsalaḥ |
samīpasthamuvācedaṃ sumantraṃ mantrakovidam || 21 ||
tūrṇamutthāya gaccha tvaṃ sumantra mama śāsanāt |
yātrāmājñāpaya kṣipraṃ balaṃ caiva samānaya || 22 ||
evamukta ssumantrastu bharatena mahātmanā |
hṛṣṭastadā'diśatsarvaṃ yathāsandiṣṭamiṣṭavat || 23 ||
tāḥ prahṛṣṭāḥ prakṛtayo balādhyakṣā balasya ca |
śrutvā yātrāṃ samājñaptāṃ rāghavasya nivartane || 24 ||
tato yodhāṅganā ssarvā bhartrūnsarvāngṛhegṛhe |
yātrāgamanamājñāya tvarayanti sma harṣitāḥ || 25 ||
te hayairgorathaiśśīghraissyandanaiśca mahājavaiḥ saha yodhairbalādhyakṣā balaṃ sarvamacodayan || 26 ||
sajjaṃ tu tadbalaṃ dṛṣṭvā bharato gurusannidhau |
rathaṃ me tvarayasveti sumantraṃ pārśvato'bravīt || 27 ||
bharatasya tu tasyājñāṃ pratigṛhya ca harṣitaḥ |
rathaṃ gṛhītvā prayayau yuktaṃ paramavājibhiḥ || 28 ||
sa rāghava ssatyadhṛtiḥ pratāpavān bruvan suyuktaṃ dṛḍhasatyavikramaḥ |
guruṃ mahāraṇyagataṃ yaśasvinaṃ prasādayiṣyanbharato'bravīttadā || 29 ||
tūrṇaṃ samutthāya sumantra gaccha balasya yogāya balapradhānān |
ānetumicchāmi hi taṃ vanasthaṃ prasādya rāmaṃ jagato hitāya || 30 ||
sasūtaputro bharatena samyagājñāpitassamparipūrṇakāmaḥ |
śaśāsa sarvānprakṛtipradhānānbalasya mukhyāṃśca suhṛjjanaṃ ca || 31 ||
tata ssamutthāya kule kule te rājanyavaiśyā vṛṣalāśca viprāḥ |
ayūyujannuṣṭrakharānrathāṃśca nāgānhayāṃścaiva kulaprasūtān || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe dvāśītitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.