ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਬਾਲਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਏਕੋਨਤ੍ਰਿਂਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਅਥ ਤਸ੍ਯਾਪ੍ਰਮੇਯਸ੍ਯ ਤਦ੍ਵਨਂ ਪਰਿਪृਚ੍ਛਤਃ ।
ਵਿਸ਼੍ਵਾਮਿਤ੍ਰੋ ਮਹਾਤੇਜਾ ਵ੍ਯਾਖ੍ਯਾਤੁਮੁਪਚਕ੍ਰਮੇ ॥ 1 ॥
ਇਹ ਰਾਮ ਮਹਾਬਾਹੋ ਵਿष੍ਣੁਰ੍ਦੇਵਵਰਃ ਪ੍ਰਭੁਃ ।
ਵਰ੍षਾਣਿ ਸੁਬਹੂਨੀਹ ਤਥਾ ਯੁਗਸ਼ਤਾਨਿ ਚ ॥ 2 ॥
ਤਪਸ਼੍ਚਰਣਯੋਗਾਰ੍ਥਮੁਵਾਸ ਸੁਮਹਾਤਪਾਃ ।
ਏष ਪੂਰ੍ਵਾਸ਼੍ਰਮੋ ਰਾਮ ਵਾਮਨਸ੍ਯ ਮਹਾਤ੍ਮਨਃ ॥ 3 ॥
ਸਿਦ੍ਧਾਸ਼੍ਰਮ ਇਤਿ ਖ੍ਯਾਤਸ੍ਸਿਦ੍ਧੋ ਹ੍ਯਤ੍ਰ ਮਹਾਤਪਾਃ ।
ਏਤਸ੍ਮਿਨ੍ਨੇਵ ਕਾਲੇ ਤੁ ਰਾਜਾ ਵੈਰੋਚਨਿਰ੍ਬਲਿਃ ॥ 4 ॥
ਨਿਰ੍ਜਿਤ੍ਯ ਦੈਵਤਗਣਾਨ੍ ਸੇਨ੍ਦ੍ਰਾਂਸ਼੍ਚ ਸਮਰੁਦ੍ਗਣਾਨ੍ ।
ਕਾਰਯਾਮਾਸ ਤਦ੍ਰਾਜ੍ਯਂ ਤ੍ਰਿषੁ ਲੋਕੇषੁ ਵਿਸ਼੍ਰੁਤਃ ॥ 5 ॥
ਬਲੇਸ੍ਤੁ ਯਜਮਾਨਸ੍ਯ ਦੇਵਾਸ੍ਸਾਗ੍ਨਿਪੁਰੋਗਮਾਃ ।
ਸਮਾਗਮ੍ਯ ਸ੍ਵਯਂ ਚੈਵ ਵਿष੍ਣੁਮੂਚੁਰਿਹਾਸ਼੍ਰਮੇ ॥ 6 ॥
ਬਲਿਰ੍ਵੈਰੋਚਨਿਰ੍ਵਿष੍ਣੋ ਯਜਤੇ ਯਜ੍ਞਮੁਤ੍ਤਮਮ੍ ।
ਅਸਮਾਪ੍ਤੇ ਕ੍ਰਤੌ ਤਸ੍ਮਿਨ੍ ਸ੍ਵਕਾਰ੍ਯਮਭਿਪਦ੍ਯਤਾਮ੍ ॥ 7 ॥
ਯੇ ਚੈਨਮਭਿਵਰ੍ਤਨ੍ਤੇ ਯਾਚਿਤਾਰ ਇਤਸ੍ਤਤਃ ।
ਯਚ੍ਚ ਯਤ੍ਰ ਯਥਾਵਚ੍ਚ ਸਰ੍ਵਂ ਤੇਭ੍ਯਃ ਪ੍ਰਯਚ੍ਛਤਿ ॥ 8 ॥
ਸ ਤ੍ਵਂ ਸੁਰਹਿਤਾਰ੍ਥਾਯ ਮਾਯਾਯੋਗਮੁਪਾਗਤਃ ।
ਵਾਮਨਤ੍ਵਂ ਗਤੋ ਵਿष੍ਣੋ ਕੁਰੁ ਕਲ੍ਯਾਣਮੁਤ੍ਤਮਮ੍ ॥ 9 ॥
ਏਤਸ੍ਮਿਨ੍ਨਨ੍ਤਰੇ ਰਾਮ ਕਸ਼੍ਯਪੋऽਗ੍ਨਿਸਮਪ੍ਰਭਃ ।
ਅਦਿਤ੍ਯਾ ਸਹਿਤੋ ਰਾਮ ਦੀਪ੍ਯਮਾਨ ਇਵੌਜਸਾ ॥ 10 ॥
ਦੇਵੀਸਹਾਯੋ ਭਗਵਾਨ੍ ਦਿਵ੍ਯਂ ਵਰ੍षਸਹਸ੍ਰਕਮ੍ ।
ਵ੍ਰਤਂ ਸਮਾਪ੍ਯ ਵਰਦਂ ਤੁष੍ਟਾਵ ਮਧੁਸੂਦਨਮ੍ ॥ 11 ॥
ਤਪੋਮਯਂ ਤਪੋਰਾਸ਼ਿਂ ਤਪੋਮੂਰ੍ਤਿਂ ਤਪਾਤ੍ਮਕਮ੍ ।
ਤਪਸਾ ਤ੍ਵਾਂ ਸੁਤਪ੍ਤੇਨ ਪਸ਼੍ਯਾਮਿ ਪੁਰੁषੋਤ੍ਤਮਮ੍ ॥ 12 ॥
ਸ਼ਰੀਰੇ ਤਵ ਪਸ਼੍ਯਾਮਿ ਜਗਤ੍ਸਰ੍ਵਮਿਦਂ ਪ੍ਰਭੋ ।
ਤ੍ਵਮਨਾਦਿਰਨਿਰ੍ਦੇਸ਼੍ਯਸ੍ਤ੍ਵਾਮਹਂ ਸ਼ਰਣਂ ਗਤਃ ॥ 13 ॥
ਤਮੁਵਾਚ ਹਰਿਃ ਪ੍ਰੀਤਃ ਕਸ਼੍ਯਪਂ ਧੂਤਕਲ੍ਮषਮ੍ ।
ਵਰਂ ਵਰਯ ਭਦ੍ਰਂ ਤੇ ਵਰਾਰ੍ਹੋऽਸਿ ਮਤੋ ਮਮ ॥ 14 ॥
ਤਚ੍ਛ੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਵਚਨਂ ਤਸ੍ਯ ਮਾਰੀਚਃ ਕਸ਼੍ਯਪੋऽਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਅਦਿਤ੍ਯਾ ਦੇਵਤਾਨਾਂ ਚ ਮਮ ਚੈਵਾਨੁਯਾਚਤਃ ॥ 15 ॥
ਵਰਂ ਵਰਦ ਸੁਪ੍ਰੀਤੋ ਦਾਤੁਮਰ੍ਹਸਿ ਸੁਵ੍ਰਤ ।
ਪੁਤ੍ਰਤ੍ਵਂ ਗਚ੍ਛ ਭਗਵਨ੍ਨਦਿਤ੍ਯਾ ਮਮ ਚਾਨਘ ॥ 16 ॥
ਭ੍ਰਾਤਾ ਭਵ ਯਵੀਯਾਂਸ੍ਤ੍ਵਂ ਸ਼ਕ੍ਰਸ੍ਯਾਸੁਰਸੂਦਨ ।
ਸ਼ੋਕਾਰ੍ਤਾਨਾਂ ਤੁ ਦੇਵਾਨਾਂ ਸਾਹਾਯ੍ਯਂ ਕਰ੍ਤੁਮਰ੍ਹਸਿ ॥ 17 ॥
ਅਯਂ ਸਿਦ੍ਧਾਸ਼੍ਰਮੋ ਨਾਮ ਪ੍ਰਸਾਦਾ ਤ੍ਤੇ ਭਵਿष੍ਯਤਿ ।
ਸਿਦ੍ਧੇ ਕਰ੍ਮਣਿ ਦੇਵੇਸ਼ ਉਤ੍ਤਿष੍ਠ ਭਗਵਨ੍ਨਿਤਃ ॥ 18 ॥
ਅਥ ਵਿष੍ਣੁਰ੍ਮਹਾਤੇਜਾ ਅਦਿਤ੍ਯਾਂ ਸਮਜਾਯਤ ।
ਵਾਮਨਂ ਰੂਪਮਾਸ੍ਥਾਯ ਵੈਰੋਚਨਿਮੁਪਾਗਮਤ੍ ॥ 19 ॥
ਤ੍ਰੀਨ੍ ਕ੍ਰਮਾਨਥ ਭਿਕ੍षਿਤ੍ਵਾ ਪ੍ਰਤਿਗृਹ੍ਯ ਚ ਮਾਨਦਃ ।
ਆਕ੍ਰਮ੍ਯ ਲੋਕਾਨ੍ ਲੋਕਾਤ੍ਮਾ ਸਰ੍ਵਭੂਤਹਿਤੇ ਰਤਃ ॥ 20 ॥
ਮਹੇਨ੍ਦ੍ਰਾਯ ਪੁਨਃ ਪ੍ਰਾਦਾਨ੍ਨਿਯਮ੍ਯ ਬਲਿਮੋਜਸਾ ।
ਤ੍ਰੈਲੋਕ੍ਯਂ ਸ ਮਹਾਤੇਜਾਸ਼੍ਚਕ੍ਰੇ ਸ਼ਕ੍ਰਵਸ਼ਂ ਪੁਨਃ ॥ 21 ॥
ਤੇਨੈष ਪੂਰ੍ਵਮਾਕ੍ਰਾਨ੍ਤ ਆਸ਼੍ਰਮਸ਼੍ਸ਼੍ਰਮਨਾਸ਼ਨਃ ।
ਮਯਾਪਿ ਭਕ੍ਤਯ ਤਸ੍ਯੈष ਵਾਮਨਸ੍ਯੋਪਭੁਜ੍ਯਤੇ ॥ 22 ॥
ਏਤਮਾਸ਼੍ਰਮਮਾਯਾਨ੍ਤਿ ਰਾਕ੍षਸਾ ਵਿਘ੍ਨਕਾਰਿਣਃ ।
ਅਤ੍ਰੈਵ ਪੁਰੁषਵ੍ਯਾਘ੍ਰ ਹਨ੍ਤਵ੍ਯਾ ਦੁष੍ਟਚਾਰਿਣਃ ॥ 23 ॥
ਅਦ੍ਯ ਗਚ੍ਛਾਮਹੇ ਰਾਮ ਸਿਦ੍ਧਾਸ਼੍ਰਮਮਨੁਤ੍ਤਮਮ੍ ।
ਤਦਾਸ਼੍ਰਮਪਦਂ ਤਾਤ ਤਵਾਪ੍ਯੇਤਦ੍ਯਥਾ ਮਮ ॥ 24 ॥
ਪ੍ਰਵਿਸ਼ਨ੍ਨਾਸ਼੍ਰਮਪਦਂ ਵ੍ਯਰੋਚਤ ਮਹਾਮੁਨਿਃ ।
ਸ਼ਸ਼ੀਵ ਗਤਨੀਹਾਰਃ ਪੁਨਰ੍ਵਸੁਸਮਨ੍ਵਿਤਃ ॥ 25 ॥
ਤਂ ਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਮੁਨਯਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਸਿਦ੍ਧਾਸ਼੍ਰਮਨਿਵਾਸਿਨਃ ।
ਉਤ੍ਪਤ੍ਤ੍ਯੋਤ੍ਪਤ੍ਤ੍ਯ ਸਹਸਾ ਵਿਸ਼੍ਵਾਮਿਤ੍ਰਮਪੂਜਯਨ੍ ॥ 26 ॥
ਯਥਾਰ੍ਹਂ ਚਕ੍ਰਿਰੇ ਪੂਜਾਂ ਵਿਸ਼੍ਵਾਮਿਤ੍ਰਾਯ ਧੀਮਤੇ ।
ਤਥੈਵ ਰਾਜਪੁਤ੍ਰਾਭ੍ਯਾਮਕੁਰ੍ਵਨ੍ਨਤਿਥਿਕ੍ਰਿਯਾਮ੍ ॥ 27 ॥
ਮੁਹੂਰ੍ਤਮਥ ਵਿਸ਼੍ਰਾਨ੍ਤੌ ਰਾਜਪੁਤ੍ਰਾਵਰਿਨ੍ਦਮੌ ।
ਪ੍ਰਾਞ੍ਜਲੀ ਮੁਨਿਸ਼ਾਰ੍ਦੂਲਮੂਚਤੂ ਰਘੁਨਨ੍ਦਨੌ ॥ 28 ॥
ਅਦ੍ਯੈਵ ਦੀਕ੍षਾਂ ਪ੍ਰਵਿਸ਼ ਭਦ੍ਰਂ ਤੇ ਮੁਨਿਪੁਙ੍ਗਵ ।
ਸਿਦ੍ਧਾਸ਼੍ਰਮੋऽਯਂ ਸਿਦ੍ਧਸ੍ਸ੍ਯਾਤ੍ ਸਤ੍ਯਮਸ੍ਤੁ ਵਚਸ੍ਤਵ ॥ 29 ॥
ਏਵਮੁਕ੍ਤੋ ਮਹਾਤੇਜਾ ਵਿਸ਼੍ਵਾਮਿਤ੍ਰੋ ਮਹਾਨ੍ ऋषਿਃ ।
ਪ੍ਰਵਿਵੇਸ਼ ਤਦਾ ਦੀਕ੍षਾਂ ਨਿਯਤੋ ਨਿਯਤੇਨ੍ਦ੍ਰਿਯਃ ॥ 30 ॥
ਕੁਮਾਰਾਵਪਿ ਤਾਂ ਰਾਤ੍ਰਿਮੁषਿਤ੍ਵਾ ਸੁਸਮਾਹਿਤੌ ।
ਪ੍ਰਭਾਤਕਾਲੇ ਚੋਤ੍ਥਾਯ ਪੂਰ੍ਵਾਂ ਸਨ੍ਧ੍ਯਾਮੁਪਾਸ੍ਯ ਚ ॥ 31 ॥
ਸ੍ਪृष੍ਟੋਦਕੌ ਸ਼ੁਚੀ ਜਪ੍ਯਂ ਸਮਾਪ੍ਯ ਨਿਯਮੇਨ ਚ ।
ਹੁਤਾਗ੍ਨਿਹੋਤ੍ਰਮਾਸੀਨਂ ਵਿਸ਼੍ਵਾਮਿਤ੍ਰਮਵਨ੍ਦਤਾਮ੍ ॥ 32 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਬਾਲਕਾਣ੍ਡੇ ਏਕੋਨਤ੍ਰਿਂਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha ekonatriṃśassargaḥ |
atha tasyāprameyasya tadvanaṃ paripṛcchataḥ |
viśvāmitro mahātejā vyākhyātumupacakrame || 1 ||
iha rāma mahābāho viṣṇurdevavaraḥ prabhuḥ |
varṣāṇi subahūnīha tathā yugaśatāni ca || 2 ||
tapaścaraṇayogārthamuvāsa sumahātapāḥ |
eṣa pūrvāśramo rāma vāmanasya mahātmanaḥ || 3 ||
siddhāśrama iti khyātassiddho hyatra mahātapāḥ |
etasminneva kāle tu rājā vairocanirbaliḥ || 4 ||
nirjitya daivatagaṇān sendrāṃśca samarudgaṇān |
kārayāmāsa tadrājyaṃ triṣu lokeṣu viśrutaḥ || 5 ||
balestu yajamānasya devāssāgnipurogamāḥ |
samāgamya svayaṃ caiva viṣṇumūcurihāśrame || 6 ||
balirvairocanirviṣṇo yajate yajñamuttamam |
asamāpte kratau tasmin svakāryamabhipadyatām || 7 ||
ye cainamabhivartante yācitāra itastataḥ |
yacca yatra yathāvacca sarvaṃ tebhyaḥ prayacchati || 8 ||
sa tvaṃ surahitārthāya māyāyogamupāgataḥ |
vāmanatvaṃ gato viṣṇo kuru kalyāṇamuttamam || 9 ||
etasminnantare rāma kaśyapo'gnisamaprabhaḥ |
adityā sahito rāma dīpyamāna ivaujasā || 10 ||
devīsahāyo bhagavān divyaṃ varṣasahasrakam |
vrataṃ samāpya varadaṃ tuṣṭāva madhusūdanam || 11 ||
tapomayaṃ taporāśiṃ tapomūrtiṃ tapātmakam |
tapasā tvāṃ sutaptena paśyāmi puruṣottamam || 12 ||
śarīre tava paśyāmi jagatsarvamidaṃ prabho |
tvamanādiranirdeśyastvāmahaṃ śaraṇaṃ gataḥ || 13 ||
tamuvāca hariḥ prītaḥ kaśyapaṃ dhūtakalmaṣam |
varaṃ varaya bhadraṃ te varārho'si mato mama || 14 ||
tacchrutvā vacanaṃ tasya mārīcaḥ kaśyapo'bravīt |
adityā devatānāṃ ca mama caivānuyācataḥ || 15 ||
varaṃ varada suprīto dātumarhasi suvrata |
putratvaṃ gaccha bhagavannadityā mama cānagha || 16 ||
bhrātā bhava yavīyāṃstvaṃ śakrasyāsurasūdana |
śokārtānāṃ tu devānāṃ sāhāyyaṃ kartumarhasi || 17 ||
ayaṃ siddhāśramo nāma prasādā tte bhaviṣyati |
siddhe karmaṇi deveśa uttiṣṭha bhagavannitaḥ || 18 ||
atha viṣṇurmahātejā adityāṃ samajāyata |
vāmanaṃ rūpamāsthāya vairocanimupāgamat || 19 ||
trīn kramānatha bhikṣitvā pratigṛhya ca mānadaḥ |
ākramya lokān lokātmā sarvabhūtahite rataḥ || 20 ||
mahendrāya punaḥ prādānniyamya balimojasā |
trailokyaṃ sa mahātejāścakre śakravaśaṃ punaḥ || 21 ||
tenaiṣa pūrvamākrānta āśramaśśramanāśanaḥ |
mayāpi bhaktaya tasyaiṣa vāmanasyopabhujyate || 22 ||
etamāśramamāyānti rākṣasā vighnakāriṇaḥ |
atraiva puruṣavyāghra hantavyā duṣṭacāriṇaḥ || 23 ||
adya gacchāmahe rāma siddhāśramamanuttamam |
tadāśramapadaṃ tāta tavāpyetadyathā mama || 24 ||
praviśannāśramapadaṃ vyarocata mahāmuniḥ |
śaśīva gatanīhāraḥ punarvasusamanvitaḥ || 25 ||
taṃ dṛṣṭvā munayassarve siddhāśramanivāsinaḥ |
utpattyotpattya sahasā viśvāmitramapūjayan || 26 ||
yathārhaṃ cakrire pūjāṃ viśvāmitrāya dhīmate |
tathaiva rājaputrābhyāmakurvannatithikriyām || 27 ||
muhūrtamatha viśrāntau rājaputrāvarindamau |
prāñjalī muniśārdūlamūcatū raghunandanau || 28 ||
adyaiva dīkṣāṃ praviśa bhadraṃ te munipuṅgava |
siddhāśramo'yaṃ siddhassyāt satyamastu vacastava || 29 ||
evamukto mahātejā viśvāmitro mahān ṛṣiḥ |
praviveśa tadā dīkṣāṃ niyato niyatendriyaḥ || 30 ||
kumārāvapi tāṃ rātrimuṣitvā susamāhitau |
prabhātakāle cotthāya pūrvāṃ sandhyāmupāsya ca || 31 ||
spṛṣṭodakau śucī japyaṃ samāpya niyamena ca |
hutāgnihotramāsīnaṃ viśvāmitramavandatām || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe ekonatriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ एकोनत्रिंशस्सर्गः ।
अथ तस्याप्रमेयस्य तद्वनं परिपृच्छतः ।
विश्वामित्रो महातेजा व्याख्यातुमुपचक्रमे ॥ 1 ॥
इह राम महाबाहो विष्णुर्देववरः प्रभुः ।
वर्षाणि सुबहूनीह तथा युगशतानि च ॥ 2 ॥
तपश्चरणयोगार्थमुवास सुमहातपाः ।
एष पूर्वाश्रमो राम वामनस्य महात्मनः ॥ 3 ॥
सिद्धाश्रम इति ख्यातस्सिद्धो ह्यत्र महातपाः ।
एतस्मिन्नेव काले तु राजा वैरोचनिर्बलिः ॥ 4 ॥
निर्जित्य दैवतगणान् सेन्द्रांश्च समरुद्गणान् ।
कारयामास तद्राज्यं त्रिषु लोकेषु विश्रुतः ॥ 5 ॥
बलेस्तु यजमानस्य देवास्साग्निपुरोगमाः ।
समागम्य स्वयं चैव विष्णुमूचुरिहाश्रमे ॥ 6 ॥
बलिर्वैरोचनिर्विष्णो यजते यज्ञमुत्तमम् ।
असमाप्ते क्रतौ तस्मिन् स्वकार्यमभिपद्यताम् ॥ 7 ॥
ये चैनमभिवर्तन्ते याचितार इतस्ततः ।
यच्च यत्र यथावच्च सर्वं तेभ्यः प्रयच्छति ॥ 8 ॥
स त्वं सुरहितार्थाय मायायोगमुपागतः ।
वामनत्वं गतो विष्णो कुरु कल्याणमुत्तमम् ॥ 9 ॥
एतस्मिन्नन्तरे राम कश्यपोऽग्निसमप्रभः ।
अदित्या सहितो राम दीप्यमान इवौजसा ॥ 10 ॥
देवीसहायो भगवान् दिव्यं वर्षसहस्रकम् ।
व्रतं समाप्य वरदं तुष्टाव मधुसूदनम् ॥ 11 ॥
तपोमयं तपोराशिं तपोमूर्तिं तपात्मकम् ।
तपसा त्वां सुतप्तेन पश्यामि पुरुषोत्तमम् ॥ 12 ॥
शरीरे तव पश्यामि जगत्सर्वमिदं प्रभो ।
त्वमनादिरनिर्देश्यस्त्वामहं शरणं गतः ॥ 13 ॥
तमुवाच हरिः प्रीतः कश्यपं धूतकल्मषम् ।
वरं वरय भद्रं ते वरार्होऽसि मतो मम ॥ 14 ॥
तच्छ्रुत्वा वचनं तस्य मारीचः कश्यपोऽब्रवीत् ।
अदित्या देवतानां च मम चैवानुयाचतः ॥ 15 ॥
वरं वरद सुप्रीतो दातुमर्हसि सुव्रत ।
पुत्रत्वं गच्छ भगवन्नदित्या मम चानघ ॥ 16 ॥
भ्राता भव यवीयांस्त्वं शक्रस्यासुरसूदन ।
शोकार्तानां तु देवानां साहाय्यं कर्तुमर्हसि ॥ 17 ॥
अयं सिद्धाश्रमो नाम प्रसादा त्ते भविष्यति ।
सिद्धे कर्मणि देवेश उत्तिष्ठ भगवन्नितः ॥ 18 ॥
अथ विष्णुर्महातेजा अदित्यां समजायत ।
वामनं रूपमास्थाय वैरोचनिमुपागमत् ॥ 19 ॥
त्रीन् क्रमानथ भिक्षित्वा प्रतिगृह्य च मानदः ।
आक्रम्य लोकान् लोकात्मा सर्वभूतहिते रतः ॥ 20 ॥
महेन्द्राय पुनः प्रादान्नियम्य बलिमोजसा ।
त्रैलोक्यं स महातेजाश्चक्रे शक्रवशं पुनः ॥ 21 ॥
तेनैष पूर्वमाक्रान्त आश्रमश्श्रमनाशनः ।
मयापि भक्तय तस्यैष वामनस्योपभुज्यते ॥ 22 ॥
एतमाश्रममायान्ति राक्षसा विघ्नकारिणः ।
अत्रैव पुरुषव्याघ्र हन्तव्या दुष्टचारिणः ॥ 23 ॥
अद्य गच्छामहे राम सिद्धाश्रममनुत्तमम् ।
तदाश्रमपदं तात तवाप्येतद्यथा मम ॥ 24 ॥
प्रविशन्नाश्रमपदं व्यरोचत महामुनिः ।
शशीव गतनीहारः पुनर्वसुसमन्वितः ॥ 25 ॥
तं दृष्ट्वा मुनयस्सर्वे सिद्धाश्रमनिवासिनः ।
उत्पत्त्योत्पत्त्य सहसा विश्वामित्रमपूजयन् ॥ 26 ॥
यथार्हं चक्रिरे पूजां विश्वामित्राय धीमते ।
तथैव राजपुत्राभ्यामकुर्वन्नतिथिक्रियाम् ॥ 27 ॥
मुहूर्तमथ विश्रान्तौ राजपुत्रावरिन्दमौ ।
प्राञ्जली मुनिशार्दूलमूचतू रघुनन्दनौ ॥ 28 ॥
अद्यैव दीक्षां प्रविश भद्रं ते मुनिपुङ्गव ।
सिद्धाश्रमोऽयं सिद्धस्स्यात् सत्यमस्तु वचस्तव ॥ 29 ॥
एवमुक्तो महातेजा विश्वामित्रो महान् ऋषिः ।
प्रविवेश तदा दीक्षां नियतो नियतेन्द्रियः ॥ 30 ॥
कुमारावपि तां रात्रिमुषित्वा सुसमाहितौ ।
प्रभातकाले चोत्थाय पूर्वां सन्ध्यामुपास्य च ॥ 31 ॥
स्पृष्टोदकौ शुची जप्यं समाप्य नियमेन च ।
हुताग्निहोत्रमासीनं विश्वामित्रमवन्दताम् ॥ 32 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे एकोनत्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha ekonatriṃśassargaḥ |
atha tasyāprameyasya tadvanaṃ paripṛcchataḥ |
viśvāmitro mahātejā vyākhyātumupacakrame || 1 ||
iha rāma mahābāho viṣṇurdevavaraḥ prabhuḥ |
varṣāṇi subahūnīha tathā yugaśatāni ca || 2 ||
tapaścaraṇayogārthamuvāsa sumahātapāḥ |
eṣa pūrvāśramo rāma vāmanasya mahātmanaḥ || 3 ||
siddhāśrama iti khyātassiddho hyatra mahātapāḥ |
etasminneva kāle tu rājā vairocanirbaliḥ || 4 ||
nirjitya daivatagaṇān sendrāṃśca samarudgaṇān |
kārayāmāsa tadrājyaṃ triṣu lokeṣu viśrutaḥ || 5 ||
balestu yajamānasya devāssāgnipurogamāḥ |
samāgamya svayaṃ caiva viṣṇumūcurihāśrame || 6 ||
balirvairocanirviṣṇo yajate yajñamuttamam |
asamāpte kratau tasmin svakāryamabhipadyatām || 7 ||
ye cainamabhivartante yācitāra itastataḥ |
yacca yatra yathāvacca sarvaṃ tebhyaḥ prayacchati || 8 ||
sa tvaṃ surahitārthāya māyāyogamupāgataḥ |
vāmanatvaṃ gato viṣṇo kuru kalyāṇamuttamam || 9 ||
etasminnantare rāma kaśyapo'gnisamaprabhaḥ |
adityā sahito rāma dīpyamāna ivaujasā || 10 ||
devīsahāyo bhagavān divyaṃ varṣasahasrakam |
vrataṃ samāpya varadaṃ tuṣṭāva madhusūdanam || 11 ||
tapomayaṃ taporāśiṃ tapomūrtiṃ tapātmakam |
tapasā tvāṃ sutaptena paśyāmi puruṣottamam || 12 ||
śarīre tava paśyāmi jagatsarvamidaṃ prabho |
tvamanādiranirdeśyastvāmahaṃ śaraṇaṃ gataḥ || 13 ||
tamuvāca hariḥ prītaḥ kaśyapaṃ dhūtakalmaṣam |
varaṃ varaya bhadraṃ te varārho'si mato mama || 14 ||
tacchrutvā vacanaṃ tasya mārīcaḥ kaśyapo'bravīt |
adityā devatānāṃ ca mama caivānuyācataḥ || 15 ||
varaṃ varada suprīto dātumarhasi suvrata |
putratvaṃ gaccha bhagavannadityā mama cānagha || 16 ||
bhrātā bhava yavīyāṃstvaṃ śakrasyāsurasūdana |
śokārtānāṃ tu devānāṃ sāhāyyaṃ kartumarhasi || 17 ||
ayaṃ siddhāśramo nāma prasādā tte bhaviṣyati |
siddhe karmaṇi deveśa uttiṣṭha bhagavannitaḥ || 18 ||
atha viṣṇurmahātejā adityāṃ samajāyata |
vāmanaṃ rūpamāsthāya vairocanimupāgamat || 19 ||
trīn kramānatha bhikṣitvā pratigṛhya ca mānadaḥ |
ākramya lokān lokātmā sarvabhūtahite rataḥ || 20 ||
mahendrāya punaḥ prādānniyamya balimojasā |
trailokyaṃ sa mahātejāścakre śakravaśaṃ punaḥ || 21 ||
tenaiṣa pūrvamākrānta āśramaśśramanāśanaḥ |
mayāpi bhaktaya tasyaiṣa vāmanasyopabhujyate || 22 ||
etamāśramamāyānti rākṣasā vighnakāriṇaḥ |
atraiva puruṣavyāghra hantavyā duṣṭacāriṇaḥ || 23 ||
adya gacchāmahe rāma siddhāśramamanuttamam |
tadāśramapadaṃ tāta tavāpyetadyathā mama || 24 ||
praviśannāśramapadaṃ vyarocata mahāmuniḥ |
śaśīva gatanīhāraḥ punarvasusamanvitaḥ || 25 ||
taṃ dṛṣṭvā munayassarve siddhāśramanivāsinaḥ |
utpattyotpattya sahasā viśvāmitramapūjayan || 26 ||
yathārhaṃ cakrire pūjāṃ viśvāmitrāya dhīmate |
tathaiva rājaputrābhyāmakurvannatithikriyām || 27 ||
muhūrtamatha viśrāntau rājaputrāvarindamau |
prāñjalī muniśārdūlamūcatū raghunandanau || 28 ||
adyaiva dīkṣāṃ praviśa bhadraṃ te munipuṅgava |
siddhāśramo'yaṃ siddhassyāt satyamastu vacastava || 29 ||
evamukto mahātejā viśvāmitro mahān ṛṣiḥ |
praviveśa tadā dīkṣāṃ niyato niyatendriyaḥ || 30 ||
kumārāvapi tāṃ rātrimuṣitvā susamāhitau |
prabhātakāle cotthāya pūrvāṃ sandhyāmupāsya ca || 31 ||
spṛṣṭodakau śucī japyaṃ samāpya niyamena ca |
hutāgnihotramāsīnaṃ viśvāmitramavandatām || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe ekonatriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.