॥ ਤृਤੀਯ ਮੁਣ੍ਡਕੇ ਪ੍ਰਥਮਃ ਖਣ੍ਡਃ ॥
ਦ੍ਵਾ ਸੁਪਰ੍ਣਾ ਸਯੁਜਾ ਸਖਾਯਾ ਸਮਾਨਂ-ਵृਁਕ੍ष-ਮ੍ਪਰਿषਸ੍ਵਜਾਤੇ ।
ਤਯੋਰਨ੍ਯਃ ਪਿਪ੍ਪਲਂ ਸ੍ਵਾਦ੍ਵਤ੍ਤ੍ਯਨਸ਼੍ਨਨ੍ਨਨ੍ਯੋ ਅਭਿਚਾਕਸ਼ੀਤਿ ॥ 1॥
ਸਮਾਨੇ ਵृਕ੍षੇ ਪੁਰੁषੋ ਨਿਮਗ੍ਨੋ-ऽਨਿਸ਼ਯਾ ਸ਼ੋਚਤਿ ਮੁਹ੍ਯਮਾਨਃ ।
ਜੁष੍ਟਂ-ਯਁਦਾ ਪਸ਼੍ਯਤ੍ਯਨ੍ਯਮੀਸ਼ਮਸ੍ਯ
ਮਹਿਮਾਨਮਿਤਿ ਵੀਤਸ਼ੋਕਃ ॥ 2॥
ਯਦਾ ਪਸ਼੍ਯਃ ਪਸ਼੍ਯਤੇ ਰੁਕ੍ਮਵਰ੍ਣਂ
ਕਰ੍ਤਾਰਮੀਸ਼-ਮ੍ਪੁਰੁष-ਮ੍ਬ੍ਰਹ੍ਮਯੋਨਿਮ੍ ।
ਤਦਾ ਵਿਦ੍ਵਾ-ਨ੍ਪੁਣ੍ਯਪਾਪੇ ਵਿਧੂਯ
ਨਿਰਞ੍ਜਨਃ ਪਰਮਂ ਸਾਮ੍ਯਮੁਪੈਤਿ ॥ 3॥
ਪ੍ਰਣੋ ਹ੍ਯੇष ਯ-ਸ੍ਸਰ੍ਵਭੂਤੈਰ੍ਵਿਭਾਤਿ
ਵਿਜਾਨਨ੍ ਵਿਦ੍ਵਾ-ਨ੍ਭਵਤੇ ਨਾਤਿਵਾਦੀ ।
ਆਤ੍ਮਕ੍ਰੀਡ ਆਤ੍ਮਰਤਿਃ ਕ੍ਰਿਯਾਵਾ-
ਨੇष ਬ੍ਰਹ੍ਮਵਿਦਾਂ-ਵਁਰਿष੍ਠਃ ॥ 4॥
ਸਤ੍ਯੇਨ ਲਭ੍ਯਸ੍ਤਪਸਾ ਹ੍ਯੇष ਆਤ੍ਮਾ
ਸਮ੍ਯਗ੍ਜ੍ਞਾਨੇਨ ਬ੍ਰਹ੍ਮਚਰ੍ਯੇਣ ਨਿਤ੍ਯਮ੍ ।
ਅਨ੍ਤਸ੍ਸ਼ਰੀਰੇ ਜ੍ਯੋਤਿਰ੍ਮਯੋ ਹਿ ਸ਼ੁਭ੍ਰੋ
ਯ-ਮ੍ਪਸ਼੍ਯਨ੍ਤਿ ਯਤਯਃ, ਕ੍षੀਣਦੋषਾਃ ॥ 5॥
ਸਤ੍ਯਮੇਵ ਜਯਤੇ ਨਾਨृਤਂ
ਸਤ੍ਯੇਨ ਪਨ੍ਥਾ ਵਿਤਤੋ ਦੇਵਯਾਨਃ ।
ਯੇਨਾ-ऽऽਕ੍ਰਮਨ੍ਤ੍ਯृषਯੋ ਹ੍ਯਾਪ੍ਤਕਾਮਾ
ਯਤ੍ਰ ਤ-ਥ੍ਸਤ੍ਯਸ੍ਯ ਪਰਮ-ਨ੍ਨਿਧਾਨਮ੍ ॥ 6॥
ਬृਹਚ੍ਚ ਤਦ੍ ਦਿਵ੍ਯਮਚਿਨ੍ਤ੍ਯਰੂਪਂ
ਸੂਕ੍ष੍ਮਾਚ੍ਚ ਤ-ਥ੍ਸੂਕ੍ष੍ਮਤਰਂ-ਵਿਁਭਾਤਿ ।
ਦੂਰਾ-ਥ੍ਸੁਦੂਰੇ ਤਦਿਹਾਨ੍ਤਿਕੇ ਚ
ਪਸ਼੍ਯਨ੍ਤ੍ਵਿਹੈਵ ਨਿਹਿਤ-ਙ੍ਗੁਹਾਯਾਮ੍ ॥ 7॥
ਨ ਚਕ੍षੁषਾ ਗृਹ੍ਯਤੇ ਨਾਪਿ ਵਾਚਾ
ਨਾਨ੍ਯੈਰ੍ਦੇਵੈਸ੍ਤਪਸਾ ਕਰ੍ਮਣ ਵਾ ।
ਜ੍ਞਾਨਪ੍ਰਸਾਦੇਨ ਵਿਸ਼ੁਦ੍ਧਸਤ੍ਤ੍ਵ-
ਸ੍ਤਤਸ੍ਤੁ ਤ-ਮ੍ਪਸ਼੍ਯਤੇ ਨਿष੍ਕਲਂ
ਧ੍ਯਾਯਮਾਨਃ ॥ 8॥
ਏषੋ-ऽਣੁਰਾਤ੍ਮਾ ਚੇਤਸਾ ਵੇਦਿਤਵ੍ਯੋ
ਯਸ੍ਮਿ-ਨ੍ਪ੍ਰਾਣਃ ਪਞ੍ਚਧਾ ਸਂਵਿਁਵੇਸ਼ ।
ਪ੍ਰਾਣੈਸ਼੍ਚਿਤ੍ਤਂ ਸਰ੍ਵਮੋਤ-ਮ੍ਪ੍ਰਜਾਨਾਂ
ਯਸ੍ਮਿਨ੍ ਵਿਸ਼ੁਦ੍ਧੇ ਵਿਭਵਤ੍ਯੇष ਆਤ੍ਮਾ ॥ 9॥
ਯਂ-ਯਂਁ ਲੋਕ-ਮ੍ਮਨਸਾ ਸਂਵਿਁਭਾਤਿ
ਵਿਸ਼ੁਦ੍ਧਸਤ੍ਤ੍ਵਃ ਕਾਮਯਤੇ ਯਾਂਸ਼੍ਚ ਕਾਮਾਨ੍ ।
ਤ-ਨ੍ਤਂ-ਲੋਁਕ-ਞ੍ਜਯਤੇ ਤਾਂਸ਼੍ਚ ਕਾਮਾਂ-
ਸ੍ਤਸ੍ਮਾਦਾਤ੍ਮਜ੍ਞਂ ਹ੍ਯਰ੍ਚਯੇਤ੍ ਭੂਤਿਕਾਮਃ ॥ 10॥
॥ ਇਤਿ ਮੁਣ੍ਡਕੋਪਨਿषਦਿ ਤृਤੀਯਮੁਣ੍ਡਕੇ ਪ੍ਰਥਮਃ ਖਣ੍ਡਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ तृतीय मुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
द्वा सुपर्णा सयुजा सखाया समानं-वृँक्ष-म्परिषस्वजाते ।
तयोरन्यः पिप्पलं स्वाद्वत्त्यनश्नन्नन्यो अभिचाकशीति ॥ 1॥
समाने वृक्षे पुरुषो निमग्नो-ऽनिशया शोचति मुह्यमानः ।
जुष्टं-यँदा पश्यत्यन्यमीशमस्य
महिमानमिति वीतशोकः ॥ 2॥
यदा पश्यः पश्यते रुक्मवर्णं
कर्तारमीश-म्पुरुष-म्ब्रह्मयोनिम् ।
तदा विद्वा-न्पुण्यपापे विधूय
निरञ्जनः परमं साम्यमुपैति ॥ 3॥
प्रणो ह्येष य-स्सर्वभूतैर्विभाति
विजानन् विद्वा-न्भवते नातिवादी ।
आत्मक्रीड आत्मरतिः क्रियावा-
नेष ब्रह्मविदां-वँरिष्ठः ॥ 4॥
सत्येन लभ्यस्तपसा ह्येष आत्मा
सम्यग्ज्ञानेन ब्रह्मचर्येण नित्यम् ।
अन्तस्शरीरे ज्योतिर्मयो हि शुभ्रो
य-म्पश्यन्ति यतयः, क्षीणदोषाः ॥ 5॥
सत्यमेव जयते नानृतं
सत्येन पन्था विततो देवयानः ।
येना-ऽऽक्रमन्त्यृषयो ह्याप्तकामा
यत्र त-थ्सत्यस्य परम-न्निधानम् ॥ 6॥
बृहच्च तद् दिव्यमचिन्त्यरूपं
सूक्ष्माच्च त-थ्सूक्ष्मतरं-विँभाति ।
दूरा-थ्सुदूरे तदिहान्तिके च
पश्यन्त्विहैव निहित-ङ्गुहायाम् ॥ 7॥
न चक्षुषा गृह्यते नापि वाचा
नान्यैर्देवैस्तपसा कर्मण वा ।
ज्ञानप्रसादेन विशुद्धसत्त्व-
स्ततस्तु त-म्पश्यते निष्कलं
ध्यायमानः ॥ 8॥
एषो-ऽणुरात्मा चेतसा वेदितव्यो
यस्मि-न्प्राणः पञ्चधा संविँवेश ।
प्राणैश्चित्तं सर्वमोत-म्प्रजानां
यस्मिन् विशुद्धे विभवत्येष आत्मा ॥ 9॥
यं-यंँ लोक-म्मनसा संविँभाति
विशुद्धसत्त्वः कामयते यांश्च कामान् ।
त-न्तं-लोँक-ञ्जयते तांश्च कामां-
स्तस्मादात्मज्ञं ह्यर्चयेत् भूतिकामः ॥ 10॥
॥ इति मुण्डकोपनिषदि तृतीयमुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.