॥ തൃതീയ മുണ്ഡകേ പ്രഥമഃ ഖണ്ഡഃ ॥
ദ്വാ സുപര്ണാ സയുജാ സഖായാ സമാനം-വൃഁക്ഷ-മ്പരിഷസ്വജാതേ ।
തയോരന്യഃ പിപ്പലം സ്വാദ്വത്ത്യനശ്നന്നന്യോ അഭിചാകശീതി ॥ 1॥
സമാനേ വൃക്ഷേ പുരുഷോ നിമഗ്നോ-ഽനിശയാ ശോചതി മുഹ്യമാനഃ ।
ജുഷ്ടം-യഁദാ പശ്യത്യന്യമീശമസ്യ
മഹിമാനമിതി വീതശോകഃ ॥ 2॥
യദാ പശ്യഃ പശ്യതേ രുക്മവര്ണം
കര്താരമീശ-മ്പുരുഷ-മ്ബ്രഹ്മയോനിമ് ।
തദാ വിദ്വാ-ന്പുണ്യപാപേ വിധൂയ
നിരഞ്ജനഃ പരമം സാമ്യമുപൈതി ॥ 3॥
പ്രണോ ഹ്യേഷ യ-സ്സര്വഭൂതൈര്വിഭാതി
വിജാനന് വിദ്വാ-ന്ഭവതേ നാതിവാദീ ।
ആത്മക്രീഡ ആത്മരതിഃ ക്രിയാവാ-
നേഷ ബ്രഹ്മവിദാം-വഁരിഷ്ഠഃ ॥ 4॥
സത്യേന ലഭ്യസ്തപസാ ഹ്യേഷ ആത്മാ
സമ്യഗ്ജ്ഞാനേന ബ്രഹ്മചര്യേണ നിത്യമ് ।
അന്തസ്ശരീരേ ജ്യോതിര്മയോ ഹി ശുഭ്രോ
യ-മ്പശ്യന്തി യതയഃ, ക്ഷീണദോഷാഃ ॥ 5॥
സത്യമേവ ജയതേ നാനൃതം
സത്യേന പന്ഥാ വിതതോ ദേവയാനഃ ।
യേനാ-ഽഽക്രമന്ത്യൃഷയോ ഹ്യാപ്തകാമാ
യത്ര ത-ഥ്സത്യസ്യ പരമ-ന്നിധാനമ് ॥ 6॥
ബൃഹച്ച തദ് ദിവ്യമചിന്ത്യരൂപം
സൂക്ഷ്മാച്ച ത-ഥ്സൂക്ഷ്മതരം-വിഁഭാതി ।
ദൂരാ-ഥ്സുദൂരേ തദിഹാന്തികേ ച
പശ്യന്ത്വിഹൈവ നിഹിത-ങ്ഗുഹായാമ് ॥ 7॥
ന ചക്ഷുഷാ ഗൃഹ്യതേ നാപി വാചാ
നാന്യൈര്ദേവൈസ്തപസാ കര്മണ വാ ।
ജ്ഞാനപ്രസാദേന വിശുദ്ധസത്ത്വ-
സ്തതസ്തു ത-മ്പശ്യതേ നിഷ്കലം
ധ്യായമാനഃ ॥ 8॥
ഏഷോ-ഽണുരാത്മാ ചേതസാ വേദിതവ്യോ
യസ്മി-ന്പ്രാണഃ പഞ്ചധാ സംവിഁവേശ ।
പ്രാണൈശ്ചിത്തം സര്വമോത-മ്പ്രജാനാം
യസ്മിന് വിശുദ്ധേ വിഭവത്യേഷ ആത്മാ ॥ 9॥
യം-യംഁ ലോക-മ്മനസാ സംവിഁഭാതി
വിശുദ്ധസത്ത്വഃ കാമയതേ യാംശ്ച കാമാന് ।
ത-ന്തം-ലോഁക-ഞ്ജയതേ താംശ്ച കാമാം-
സ്തസ്മാദാത്മജ്ഞം ഹ്യര്ചയേത് ഭൂതികാമഃ ॥ 10॥
॥ ഇതി മുണ്ഡകോപനിഷദി തൃതീയമുണ്ഡകേ പ്രഥമഃ ഖണ്ഡഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ तृतीय मुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
द्वा सुपर्णा सयुजा सखाया समानं-वृँक्ष-म्परिषस्वजाते ।
तयोरन्यः पिप्पलं स्वाद्वत्त्यनश्नन्नन्यो अभिचाकशीति ॥ 1॥
समाने वृक्षे पुरुषो निमग्नो-ऽनिशया शोचति मुह्यमानः ।
जुष्टं-यँदा पश्यत्यन्यमीशमस्य
महिमानमिति वीतशोकः ॥ 2॥
यदा पश्यः पश्यते रुक्मवर्णं
कर्तारमीश-म्पुरुष-म्ब्रह्मयोनिम् ।
तदा विद्वा-न्पुण्यपापे विधूय
निरञ्जनः परमं साम्यमुपैति ॥ 3॥
प्रणो ह्येष य-स्सर्वभूतैर्विभाति
विजानन् विद्वा-न्भवते नातिवादी ।
आत्मक्रीड आत्मरतिः क्रियावा-
नेष ब्रह्मविदां-वँरिष्ठः ॥ 4॥
सत्येन लभ्यस्तपसा ह्येष आत्मा
सम्यग्ज्ञानेन ब्रह्मचर्येण नित्यम् ।
अन्तस्शरीरे ज्योतिर्मयो हि शुभ्रो
य-म्पश्यन्ति यतयः, क्षीणदोषाः ॥ 5॥
सत्यमेव जयते नानृतं
सत्येन पन्था विततो देवयानः ।
येना-ऽऽक्रमन्त्यृषयो ह्याप्तकामा
यत्र त-थ्सत्यस्य परम-न्निधानम् ॥ 6॥
बृहच्च तद् दिव्यमचिन्त्यरूपं
सूक्ष्माच्च त-थ्सूक्ष्मतरं-विँभाति ।
दूरा-थ्सुदूरे तदिहान्तिके च
पश्यन्त्विहैव निहित-ङ्गुहायाम् ॥ 7॥
न चक्षुषा गृह्यते नापि वाचा
नान्यैर्देवैस्तपसा कर्मण वा ।
ज्ञानप्रसादेन विशुद्धसत्त्व-
स्ततस्तु त-म्पश्यते निष्कलं
ध्यायमानः ॥ 8॥
एषो-ऽणुरात्मा चेतसा वेदितव्यो
यस्मि-न्प्राणः पञ्चधा संविँवेश ।
प्राणैश्चित्तं सर्वमोत-म्प्रजानां
यस्मिन् विशुद्धे विभवत्येष आत्मा ॥ 9॥
यं-यंँ लोक-म्मनसा संविँभाति
विशुद्धसत्त्वः कामयते यांश्च कामान् ।
त-न्तं-लोँक-ञ्जयते तांश्च कामां-
स्तस्मादात्मज्ञं ह्यर्चयेत् भूतिकामः ॥ 10॥
॥ इति मुण्डकोपनिषदि तृतीयमुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.