ಅಥ ನವಮೋಽಧ್ಯಾಯಃ ।
ಬ್ರಾಹ್ಮಣಃ ಉವಾಚ ।
ಪರಿಗ್ರಹಃ ಹಿ ದುಃಖಾಯ ಯತ್ ಯತ್ ಪ್ರಿಯತಮಂ ನೃಣಾಮ್ ।
ಅನನ್ತಂ ಸುಖಂ ಆಪ್ನೋತಿ ತತ್ ವಿದ್ವಾನ್ ಯಃ ತು ಅಕಿಞ್ಚನಃ ॥ 1॥
ಸಾಮಿಷಂ ಕುರರಂ ಜಘ್ನುಃ ಬಲಿನಃ ಯೇ ನಿರಾಮಿಷಾಃ ।
ತತ್ ಆಮಿಷಂ ಪರಿತ್ಯಜ್ಯ ಸಃ ಸುಖಂ ಸಮವಿನ್ದತ ॥ 2॥
ನ ಮೇ ಮಾನಾವಮಾನೌ ಸ್ತಃ ನ ಚಿನ್ತಾ ಗೇಹಪುತ್ರಿಣಾಮ್ ।
ಆತ್ಮಕ್ರೀಡಃ ಆತ್ಮರತಿಃ ವಿಚರಾಮಿ ಇಹ ಬಾಲವತ್ ॥ 3॥
ದ್ವೌ ಏವ ಚಿನ್ತಯಾ ಮುಕ್ತೌ ಪರಮ ಆನನ್ದಃ ಆಪ್ಲುತೌ ।
ಯಃ ವಿಮುಗ್ಧಃ ಜಡಃ ಬಾಲಃ ಯಃ ಗುಣೇಭ್ಯಃ ಪರಂ ಗತಃ ॥ 4॥
ಕ್ವಚಿತ್ ಕುಮಾರೀ ತು ಆತ್ಮಾನಂ ವೃಣಾನಾನ್ ಗೃಹಂ ಆಗತಾನ್ ।
ಸ್ವಯಂ ತಾನ್ ಅರ್ಹಯಾಮಾಸ ಕ್ವಾಪಿ ಯಾತೇಷು ಬನ್ಧುಷು ॥ 5॥
ತೇಷಂ ಅಭ್ಯವಹಾರಾರ್ಥಂ ಶಾಲೀನ್ ರಹಸಿ ಪಾರ್ಥಿವ ।
ಅವಘ್ನನ್ತ್ಯಾಃ ಪ್ರಕೋಷ್ಠಸ್ಥಾಃ ಚಕ್ರುಃ ಶಙ್ಖಾಃ ಸ್ವನಂ ಮಹತ್ ॥
6॥
ಸಾ ತತ್ ಜುಗುಪ್ಸಿತಂ ಮತ್ವಾ ಮಹತೀ ವ್ರೀಡಿತಾ ತತಃ ।
ಬಭಞ್ಜ ಏಕೈಕಶಃ ಶಙ್ಖಾನ್ ದ್ವೌ ದ್ವೌ ಪಾಣ್ಯೋಃ ಅಶೇಷಯತ್ ॥
7॥
ಉಭಯೋಃ ಅಪಿ ಅಭೂತ್ ಘೋಷಃ ಹಿ ಅವಘ್ನನ್ತ್ಯಾಃ ಸ್ಮ ಶಙ್ಖಯೋಃ ।
ತತ್ರ ಅಪಿ ಏಕಂ ನಿರಭಿದತ್ ಏಕಸ್ಮಾನ್ ನ ಅಭವತ್ ಧ್ವನಿಃ ॥ 8॥
ಅನ್ವಶಿಕ್ಷಂ ಇಮಂ ತಸ್ಯಾಃ ಉಪದೇಶಂ ಅರಿನ್ದಮ ।
ಲೋಕಾನ್ ಅನುಚರನ್ ಏತಾನ್ ಲೋಕತತ್ತ್ವವಿವಿತ್ಸಯಾ ॥ 9॥
ವಾಸೇ ಬಹೂನಾಂ ಕಲಹಃ ಭವೇತ್ ವಾರ್ತಾ ದ್ವಯೋಃ ಅಪಿ ।
ಏಕಃ ಏವ ಚರೇತ್ ತಸ್ಮಾತ್ ಕುಮಾರ್ಯಾಃ ಇವ ಕಙ್ಕಣಃ ॥ 10॥
ಮನಃ ಏಕತ್ರ ಸಂಯುಜ್ಯಾತ್ ಜಿತಶ್ವಾಸಃ ಜಿತ ಆಸನಃ ।
ವೈರಾಗ್ಯಾಭ್ಯಾಸಯೋಗೇನ ಧ್ರಿಯಮಾಣಂ ಅತನ್ದ್ರಿತಃ ॥ 11॥
ಯಸ್ಮಿನ್ ಮನಃ ಲಬ್ಧಪದಂ ಯತ್ ಏತತ್
ಶನೈಃ ಶನೈಃ ಮುಞ್ಚತಿ ಕರ್ಮರೇಣೂನ್ ।
ಸತ್ತ್ವೇನ ವೃದ್ಧೇನ ರಜಃ ತಮಃ ಚ
ವಿಧೂಯ ನಿರ್ವಾಣಂ ಉಪೈತಿ ಅನಿನ್ಧನಮ್ ॥ 12॥
ತತ್ ಏವಂ ಆತ್ಮನಿ ಅವರುದ್ಧಚಿತ್ತಃ
ನ ವೇದ ಕಿಞ್ಚಿತ್ ಬಹಿಃ ಅನ್ತರಂ ವಾ ।
ಯಥಾ ಇಷುಕಾರಃ ನೃಪತಿಂ ವ್ರಜನ್ತಮ್
ಇಷೌ ಗತಾತ್ಮಾ ನ ದದರ್ಶ ಪಾರ್ಶ್ವೇ ॥ 13॥
ಏಕಚಾರ್ಯನಿಕೇತಃ ಸ್ಯಾತ್ ಅಪ್ರಮತ್ತಃ ಗುಹಾಶಯಃ ।
ಅಲಕ್ಷ್ಯಮಾಣಃ ಆಚಾರೈಃ ಮುನಿಃ ಏಕಃ ಅಲ್ಪಭಾಷಣಃ ॥ 14॥
ಗೃಹಾರಮ್ಭಃ ಅತಿದುಃಖಾಯ ವಿಫಲಃ ಚ ಅಧ್ರುವಾತ್ಮನಃ ।
ಸರ್ಪಃ ಪರಕೃತಂ ವೇಶ್ಮ ಪ್ರವಿಶ್ಯ ಸುಖಂ ಏಧತೇ ॥ 15॥
ಏಕೋ ನಾರಾಯಣೋ ದೇವಃ ಪೂರ್ವಸೃಷ್ಟಂ ಸ್ವಮಾಯಯಾ ।
ಸಂಹೃತ್ಯ ಕಾಲಕಲಯಾ ಕಲ್ಪಾನ್ತ ಇದಮೀಶ್ವರಃ ॥ 16॥
ಏಕ ಏವಾದ್ವಿತೀಯೋಽಭೂದಾತ್ಮಾಧಾರೋಽಖಿಲಾಶ್ರಯಃ ।
ಕಾಲೇನಾತ್ಮಾನುಭಾವೇನ ಸಾಮ್ಯಂ ನೀತಾಸು ಶಕ್ತಿಷು ।
ಸತ್ತ್ವಾದಿಷ್ವಾದಿಪುಏರುಷಃ ಪ್ರಧಾನಪುರುಷೇಶ್ವರಃ ॥ 17॥
ಪರಾವರಾಣಾಂ ಪರಮ ಆಸ್ತೇ ಕೈವಲ್ಯಸಞ್ಜ್ಞಿತಃ ।
ಕೇವಲಾನುಭವಾನನ್ದಸನ್ದೋಹೋ ನಿರುಪಾಧಿಕಃ ॥ 18॥
ಕೇವಲಾತ್ಮಾನುಭಾವೇನ ಸ್ವಮಾಯಾಂ ತ್ರಿಗುಣಾತ್ಮಿಕಾಮ್ ।
ಸಙ್ಕ್ಷೋಭಯನ್ಸೃಜತ್ಯಾದೌ ತಯಾ ಸೂತ್ರಮರಿನ್ದಮ ॥ 19॥
ತಾಮಾಹುಸ್ತ್ರಿಗುಣವ್ಯಕ್ತಿಂ ಸೃಜನ್ತೀಂ ವಿಶ್ವತೋಮುಖಮ್ ।
ಯಸ್ಮಿನ್ಪ್ರೋತಮಿದಂ ವಿಶ್ವಂ ಯೇನ ಸಂಸರತೇ ಪುಮಾನ್ ॥ 20॥
ಯಥಾ ಊರ್ಣನಾಭಿಃ ಹೃದಯಾತ್ ಊರ್ಣಾಂ ಸನ್ತತ್ಯ ವಕ್ತ್ರತಃ ।
ತಯಾ ವಿಹೃತ್ಯ ಭೂಯಸ್ತಾಂ ಗ್ರಸತಿ ಏವಂ ಮಹೇಶ್ವರಃ ॥ 21॥
ಯತ್ರ ಯತ್ರ ಮನಃ ದೇಹೀ ಧಾರಯೇತ್ ಸಕಲಂ ಧಿಯಾ ।
ಸ್ನೇಹಾತ್ ದ್ವೇಷಾತ್ ಭಯಾತ್ ವಾ ಅಪಿ ಯಾತಿ ತತ್ ತತ್ ಸರೂಪತಾಮ್ ॥ 22॥
ಕೀಟಃ ಪೇಶಸ್ಕೃತಂ ಧ್ಯಾಯನ್ ಕುಡ್ಯಾಂ ತೇನ ಪ್ರವೇಶಿತಃ ।
ಯಾತಿ ತತ್ ಸ್ಸತ್ಮತಾಂ ರಾಜನ್ ಪೂರ್ವರೂಪಂ ಅಸನ್ತ್ಯಜನ್ ॥ 23॥
ಏವಂ ಗುರುಭ್ಯಃ ಏತೇಭ್ಯಃ ಏಷ ಮೇ ಶಿಕ್ಷಿತಾ ಮತಿಃ ।
ಸ್ವಾತ್ಮಾ ಉಪಶಿಕ್ಷಿತಾಂ ಬುದ್ಧಿಂ ಶ್ರುಣು ಮೇ ವದತಃ ಪ್ರಭೋ ॥ 24॥
ದೇಹಃ ಗುರುಃ ಮಮ ವಿರಕ್ತಿವಿವೇಕಹೇತುಃ
ಬಿಭ್ರತ್ ಸ್ಮ ಸತ್ತ್ವನಿಧನಂ ಸತತ ಅರ್ತ್ಯುತ್ ಅರ್ಕಮ್ ।
ತತ್ತ್ವಾನಿ ಅನೇನ ವಿಮೃಶಾಮಿ ಯಥಾ ತಥಾ ಅಪಿ
ಪಾರಕ್ಯಂ ಇತಿ ಅವಸಿತಃ ವಿಚರಾಮಿ ಅಸಙ್ಗಃ ॥ 25॥
ಜಾಯಾತ್ಮಜಾರ್ಥಪಶುಭೃತ್ಯಗೃಹಾಪ್ತವರ್ಗಾನ್
ಪುಷ್ಣಾತಿ ಯತ್ ಪ್ರಿಯಚಿಕೀರ್ಷಯಾ ವಿತನ್ವನ್ ॥
ಸ್ವಾನ್ತೇ ಸಕೃಚ್ಛ್ರಂ ಅವರುದ್ಧಧನಃ ಸಃ ದೇಹಃ
ಸೃಷ್ಟ್ವಾ ಅಸ್ಯ ಬೀಜಂ ಅವಸೀದತಿ ವೃಕ್ಷಧರ್ಮಾ ॥ 26॥
ಜಿಹ್ವಾ ಏಕತಃ ಅಮುಂ ಅವಕರ್ಷತಿ ಕರ್ಹಿ ತರ್ಷಾ
ಶಿಶ್ನಃ ಅನ್ಯತಃ ತ್ವಕ್ ಉದರಂ ಶ್ರವಣಂ ಕುತಶ್ಚಿತ್ ।
ಗ್ರಾಣಃ ಅನ್ಯತಃ ಚಪಲದೃಕ್ ಕ್ವ ಚ ಕರ್ಮಶಕ್ತಿಃ
ಬಹ್ವ್ಯಃ ಸಪತ್ನ್ಯಃ ಇವ ಗೇಹಪತಿಂ ಲುನನ್ತಿ ॥ 27॥
ಸೃಷ್ಟ್ವಾ ಪುರಾಣಿ ವಿವಿಧಾನಿ ಅಜಯಾ ಆತ್ಮಶಕ್ತ್ಯಾ
ವೃಕ್ಷಾನ್ ಸರೀಸೃಪಪಶೂನ್ಖಗದಂಶಮತ್ಸ್ಯಾನ್ ।
ತೈಃ ತೈಃ ಅತುಷ್ಟಹೃದಯಃ ಪುರುಷಂ ವಿಧಾಯ
ಬ್ರಹ್ಮಾವಲೋಕಧಿಷಣಂ ಮುದಮಾಪ ದೇವಃ ॥ 28॥
ಲಬ್ಧ್ವಾ ಸುದುರ್ಲಭಂ ಇದಂ ಬಹುಸಮ್ಭವಾನ್ತೇ
ಮಾನುಷ್ಯಮರ್ಥದಮನಿತ್ಯಮಪೀಹ ಧೀರಃ ।
ತೂರ್ಣಂ ಯತೇತ ನ ಪತೇತ್ ಅನುಮೃತ್ಯುಃ ಯಾವತ್
ನಿಃಶ್ರೇಯಸಾಯ ವಿಷಯಃ ಖಲು ಸರ್ವತಃ ಸ್ಯಾತ್ ॥ 29॥
ಏವಂ ಸಞ್ಜಾತವೈರಾಗ್ಯಃ ವಿಜ್ಞಾನಲೋಕ ಆತ್ಮನಿ ।
ವಿಚರಾಮಿ ಮಹೀಂ ಏತಾಂ ಮುಕ್ತಸಙ್ಗಃ ಅನಹಙ್ಕೃತಿಃ ॥ 30॥
ನ ಹಿ ಏಕಸ್ಮಾತ್ ಗುರೋಃ ಜ್ಞಾನಂ ಸುಸ್ಥಿರಂ ಸ್ಯಾತ್ ಸುಪುಷ್ಕಲಮ್ ।
ಬ್ರಹ್ಮ ಏತತ್ ಅದ್ವಿತೀಯಂ ವೈ ಗೀಯತೇ ಬಹುಧಾ ಋಷಿಭಿಃ ॥ 31॥
ಶ್ರೀಭಗವಾನುವಾಚ ।
ಇತ್ಯುಕ್ತ್ವಾ ಸ ಯದುಂ ವಿಪ್ರಸ್ತಮಾಮನ್ತ್ರಯ ಗಭೀರಧೀಃ ।
ವನ್ದಿತೋ।ಆಭ್ಯರ್ಥಿತೋ ರಾಜ್ಞಾ ಯಯೌ ಪ್ರೀತೋ ಯಥಾಗತಮ್ ॥ 32॥
ಅವಧೂತವಚಃ ಶ್ರುತ್ವಾ ಪೂರ್ವೇಷಾಂ ನಃ ಸ ಪೂರ್ವಜಃ ।
ಸರ್ವಸಙ್ಗವಿನಿರ್ಮುಕ್ತಃ ಸಮಚಿತ್ತೋ ಬಭೂವ ಹ ॥ 33॥
(ಇತಿ ಅವಧೂತಗೀತಮ್ ।)
ಇತಿ ಶ್ರೀಮದ್ಭಾಗವತೇ ಮಹಾಪುರಾಣೇ ಪಾರಮಹಂಸ್ಯಾಂ
ಸಂಹಿತಾಯಾಮೇಕಾದಶಸ್ಕನ್ಧೇ ಭಗವದುದ್ಧವಸಂವಾದೇ
ನವಮೋಽಧ್ಯಾಯಃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha navamo'dhyāyaḥ |
brāhmaṇaḥ uvāca |
parigrahaḥ hi duḥkhāya yat yat priyatamaṃ nṛṇām |
anantaṃ sukhaṃ āpnoti tat vidvān yaḥ tu akiñcanaḥ || 1||
sāmiṣaṃ kuraraṃ jaghnuḥ balinaḥ ye nirāmiṣāḥ |
tat āmiṣaṃ parityajya saḥ sukhaṃ samavindata || 2||
na me mānāvamānau staḥ na cintā gehaputriṇām |
ātmakrīḍaḥ ātmaratiḥ vicarāmi iha bālavat || 3||
dvau eva cintayā muktau parama ānandaḥ āplutau |
yaḥ vimugdhaḥ jaḍaḥ bālaḥ yaḥ guṇebhyaḥ paraṃ gataḥ || 4||
kvacit kumārī tu ātmānaṃ vṛṇānān gṛhaṃ āgatān |
svayaṃ tān arhayāmāsa kvāpi yāteṣu bandhuṣu || 5||
teṣaṃ abhyavahārārthaṃ śālīn rahasi pārthiva |
avaghnantyāḥ prakoṣṭhasthāḥ cakruḥ śaṅkhāḥ svanaṃ mahat ||
6||
sā tat jugupsitaṃ matvā mahatī vrīḍitā tataḥ |
babhañja ekaikaśaḥ śaṅkhān dvau dvau pāṇyoḥ aśeṣayat ||
7||
ubhayoḥ api abhūt ghoṣaḥ hi avaghnantyāḥ sma śaṅkhayoḥ |
tatra api ekaṃ nirabhidat ekasmān na abhavat dhvaniḥ || 8||
anvaśikṣaṃ imaṃ tasyāḥ upadeśaṃ arindama |
lokān anucaran etān lokatattvavivitsayā || 9||
vāse bahūnāṃ kalahaḥ bhavet vārtā dvayoḥ api |
ekaḥ eva caret tasmāt kumāryāḥ iva kaṅkaṇaḥ || 10||
manaḥ ekatra saṃyujyāt jitaśvāsaḥ jita āsanaḥ |
vairāgyābhyāsayogena dhriyamāṇaṃ atandritaḥ || 11||
yasmin manaḥ labdhapadaṃ yat etat
śanaiḥ śanaiḥ muñcati karmareṇūn |
sattvena vṛddhena rajaḥ tamaḥ ca
vidhūya nirvāṇaṃ upaiti anindhanam || 12||
tat evaṃ ātmani avaruddhacittaḥ
na veda kiñcit bahiḥ antaraṃ vā |
yathā iṣukāraḥ nṛpatiṃ vrajantam
iṣau gatātmā na dadarśa pārśve || 13||
ekacāryaniketaḥ syāt apramattaḥ guhāśayaḥ |
alakṣyamāṇaḥ ācāraiḥ muniḥ ekaḥ alpabhāṣaṇaḥ || 14||
gṛhārambhaḥ atiduḥkhāya viphalaḥ ca adhruvātmanaḥ |
sarpaḥ parakṛtaṃ veśma praviśya sukhaṃ edhate || 15||
eko nārāyaṇo devaḥ pūrvasṛṣṭaṃ svamāyayā |
saṃhṛtya kālakalayā kalpānta idamīśvaraḥ || 16||
eka evādvitīyo'bhūdātmādhāro'khilāśrayaḥ |
kālenātmānubhāvena sāmyaṃ nītāsu śaktiṣu |
sattvādiṣvādipueruṣaḥ pradhānapuruṣeśvaraḥ || 17||
parāvarāṇāṃ parama āste kaivalyasañjñitaḥ |
kevalānubhavānandasandoho nirupādhikaḥ || 18||
kevalātmānubhāvena svamāyāṃ triguṇātmikām |
saṅkṣobhayansṛjatyādau tayā sūtramarindama || 19||
tāmāhustriguṇavyaktiṃ sṛjantīṃ viśvatomukham |
yasminprotamidaṃ viśvaṃ yena saṃsarate pumān || 20||
yathā ūrṇanābhiḥ hṛdayāt ūrṇāṃ santatya vaktrataḥ |
tayā vihṛtya bhūyastāṃ grasati evaṃ maheśvaraḥ || 21||
yatra yatra manaḥ dehī dhārayet sakalaṃ dhiyā |
snehāt dveṣāt bhayāt vā api yāti tat tat sarūpatām || 22||
kīṭaḥ peśaskṛtaṃ dhyāyan kuḍyāṃ tena praveśitaḥ |
yāti tat ssatmatāṃ rājan pūrvarūpaṃ asantyajan || 23||
evaṃ gurubhyaḥ etebhyaḥ eṣa me śikṣitā matiḥ |
svātmā upaśikṣitāṃ buddhiṃ śruṇu me vadataḥ prabho || 24||
dehaḥ guruḥ mama viraktivivekahetuḥ
bibhrat sma sattvanidhanaṃ satata artyut arkam |
tattvāni anena vimṛśāmi yathā tathā api
pārakyaṃ iti avasitaḥ vicarāmi asaṅgaḥ || 25||
jāyātmajārthapaśubhṛtyagṛhāptavargān
puṣṇāti yat priyacikīrṣayā vitanvan ||
svānte sakṛcchraṃ avaruddhadhanaḥ saḥ dehaḥ
sṛṣṭvā asya bījaṃ avasīdati vṛkṣadharmā || 26||
jihvā ekataḥ amuṃ avakarṣati karhi tarṣā
śiśnaḥ anyataḥ tvak udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit |
grāṇaḥ anyataḥ capaladṛk kva ca karmaśaktiḥ
bahvyaḥ sapatnyaḥ iva gehapatiṃ lunanti || 27||
sṛṣṭvā purāṇi vividhāni ajayā ātmaśaktyā
vṛkṣān sarīsṛpapaśūnkhagadaṃśamatsyān |
taiḥ taiḥ atuṣṭahṛdayaḥ puruṣaṃ vidhāya
brahmāvalokadhiṣaṇaṃ mudamāpa devaḥ || 28||
labdhvā sudurlabhaṃ idaṃ bahusambhavānte
mānuṣyamarthadamanityamapīha dhīraḥ |
tūrṇaṃ yateta na patet anumṛtyuḥ yāvat
niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt || 29||
evaṃ sañjātavairāgyaḥ vijñānaloka ātmani |
vicarāmi mahīṃ etāṃ muktasaṅgaḥ anahaṅkṛtiḥ || 30||
na hi ekasmāt guroḥ jñānaṃ susthiraṃ syāt supuṣkalam |
brahma etat advitīyaṃ vai gīyate bahudhā ṛṣibhiḥ || 31||
śrībhagavānuvāca |
ityuktvā sa yaduṃ viprastamāmantraya gabhīradhīḥ |
vandito|ābhyarthito rājñā yayau prīto yathāgatam || 32||
avadhūtavacaḥ śrutvā pūrveṣāṃ naḥ sa pūrvajaḥ |
sarvasaṅgavinirmuktaḥ samacitto babhūva ha || 33||
(iti avadhūtagītam |)
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe bhagavaduddhavasaṃvāde
navamo'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ नवमोऽध्यायः ।
ब्राह्मणः उवाच ।
परिग्रहः हि दुःखाय यत् यत् प्रियतमं नृणाम् ।
अनन्तं सुखं आप्नोति तत् विद्वान् यः तु अकिञ्चनः ॥ 1॥
सामिषं कुररं जघ्नुः बलिनः ये निरामिषाः ।
तत् आमिषं परित्यज्य सः सुखं समविन्दत ॥ 2॥
न मे मानावमानौ स्तः न चिन्ता गेहपुत्रिणाम् ।
आत्मक्रीडः आत्मरतिः विचरामि इह बालवत् ॥ 3॥
द्वौ एव चिन्तया मुक्तौ परम आनन्दः आप्लुतौ ।
यः विमुग्धः जडः बालः यः गुणेभ्यः परं गतः ॥ 4॥
क्वचित् कुमारी तु आत्मानं वृणानान् गृहं आगतान् ।
स्वयं तान् अर्हयामास क्वापि यातेषु बन्धुषु ॥ 5॥
तेषं अभ्यवहारार्थं शालीन् रहसि पार्थिव ।
अवघ्नन्त्याः प्रकोष्ठस्थाः चक्रुः शङ्खाः स्वनं महत् ॥
6॥
सा तत् जुगुप्सितं मत्वा महती व्रीडिता ततः ।
बभञ्ज एकैकशः शङ्खान् द्वौ द्वौ पाण्योः अशेषयत् ॥
7॥
उभयोः अपि अभूत् घोषः हि अवघ्नन्त्याः स्म शङ्खयोः ।
तत्र अपि एकं निरभिदत् एकस्मान् न अभवत् ध्वनिः ॥ 8॥
अन्वशिक्षं इमं तस्याः उपदेशं अरिन्दम ।
लोकान् अनुचरन् एतान् लोकतत्त्वविवित्सया ॥ 9॥
वासे बहूनां कलहः भवेत् वार्ता द्वयोः अपि ।
एकः एव चरेत् तस्मात् कुमार्याः इव कङ्कणः ॥ 10॥
मनः एकत्र संयुज्यात् जितश्वासः जित आसनः ।
वैराग्याभ्यासयोगेन ध्रियमाणं अतन्द्रितः ॥ 11॥
यस्मिन् मनः लब्धपदं यत् एतत्
शनैः शनैः मुञ्चति कर्मरेणून् ।
सत्त्वेन वृद्धेन रजः तमः च
विधूय निर्वाणं उपैति अनिन्धनम् ॥ 12॥
तत् एवं आत्मनि अवरुद्धचित्तः
न वेद किञ्चित् बहिः अन्तरं वा ।
यथा इषुकारः नृपतिं व्रजन्तम्
इषौ गतात्मा न ददर्श पार्श्वे ॥ 13॥
एकचार्यनिकेतः स्यात् अप्रमत्तः गुहाशयः ।
अलक्ष्यमाणः आचारैः मुनिः एकः अल्पभाषणः ॥ 14॥
गृहारम्भः अतिदुःखाय विफलः च अध्रुवात्मनः ।
सर्पः परकृतं वेश्म प्रविश्य सुखं एधते ॥ 15॥
एको नारायणो देवः पूर्वसृष्टं स्वमायया ।
संहृत्य कालकलया कल्पान्त इदमीश्वरः ॥ 16॥
एक एवाद्वितीयोऽभूदात्माधारोऽखिलाश्रयः ।
कालेनात्मानुभावेन साम्यं नीतासु शक्तिषु ।
सत्त्वादिष्वादिपुएरुषः प्रधानपुरुषेश्वरः ॥ 17॥
परावराणां परम आस्ते कैवल्यसञ्ज्ञितः ।
केवलानुभवानन्दसन्दोहो निरुपाधिकः ॥ 18॥
केवलात्मानुभावेन स्वमायां त्रिगुणात्मिकाम् ।
सङ्क्षोभयन्सृजत्यादौ तया सूत्रमरिन्दम ॥ 19॥
तामाहुस्त्रिगुणव्यक्तिं सृजन्तीं विश्वतोमुखम् ।
यस्मिन्प्रोतमिदं विश्वं येन संसरते पुमान् ॥ 20॥
यथा ऊर्णनाभिः हृदयात् ऊर्णां सन्तत्य वक्त्रतः ।
तया विहृत्य भूयस्तां ग्रसति एवं महेश्वरः ॥ 21॥
यत्र यत्र मनः देही धारयेत् सकलं धिया ।
स्नेहात् द्वेषात् भयात् वा अपि याति तत् तत् सरूपताम् ॥ 22॥
कीटः पेशस्कृतं ध्यायन् कुड्यां तेन प्रवेशितः ।
याति तत् स्सत्मतां राजन् पूर्वरूपं असन्त्यजन् ॥ 23॥
एवं गुरुभ्यः एतेभ्यः एष मे शिक्षिता मतिः ।
स्वात्मा उपशिक्षितां बुद्धिं श्रुणु मे वदतः प्रभो ॥ 24॥
देहः गुरुः मम विरक्तिविवेकहेतुः
बिभ्रत् स्म सत्त्वनिधनं सतत अर्त्युत् अर्कम् ।
तत्त्वानि अनेन विमृशामि यथा तथा अपि
पारक्यं इति अवसितः विचरामि असङ्गः ॥ 25॥
जायात्मजार्थपशुभृत्यगृहाप्तवर्गान्
पुष्णाति यत् प्रियचिकीर्षया वितन्वन् ॥
स्वान्ते सकृच्छ्रं अवरुद्धधनः सः देहः
सृष्ट्वा अस्य बीजं अवसीदति वृक्षधर्मा ॥ 26॥
जिह्वा एकतः अमुं अवकर्षति कर्हि तर्षा
शिश्नः अन्यतः त्वक् उदरं श्रवणं कुतश्चित् ।
ग्राणः अन्यतः चपलदृक् क्व च कर्मशक्तिः
बह्व्यः सपत्न्यः इव गेहपतिं लुनन्ति ॥ 27॥
सृष्ट्वा पुराणि विविधानि अजया आत्मशक्त्या
वृक्षान् सरीसृपपशून्खगदंशमत्स्यान् ।
तैः तैः अतुष्टहृदयः पुरुषं विधाय
ब्रह्मावलोकधिषणं मुदमाप देवः ॥ 28॥
लब्ध्वा सुदुर्लभं इदं बहुसम्भवान्ते
मानुष्यमर्थदमनित्यमपीह धीरः ।
तूर्णं यतेत न पतेत् अनुमृत्युः यावत्
निःश्रेयसाय विषयः खलु सर्वतः स्यात् ॥ 29॥
एवं सञ्जातवैराग्यः विज्ञानलोक आत्मनि ।
विचरामि महीं एतां मुक्तसङ्गः अनहङ्कृतिः ॥ 30॥
न हि एकस्मात् गुरोः ज्ञानं सुस्थिरं स्यात् सुपुष्कलम् ।
ब्रह्म एतत् अद्वितीयं वै गीयते बहुधा ऋषिभिः ॥ 31॥
श्रीभगवानुवाच ।
इत्युक्त्वा स यदुं विप्रस्तमामन्त्रय गभीरधीः ।
वन्दितो।आभ्यर्थितो राज्ञा ययौ प्रीतो यथागतम् ॥ 32॥
अवधूतवचः श्रुत्वा पूर्वेषां नः स पूर्वजः ।
सर्वसङ्गविनिर्मुक्तः समचित्तो बभूव ह ॥ 33॥
(इति अवधूतगीतम् ।)
इति श्रीमद्भागवते महापुराणे पारमहंस्यां
संहितायामेकादशस्कन्धे भगवदुद्धवसंवादे
नवमोऽध्यायः ॥
atha navamo'dhyāyaḥ |
brāhmaṇaḥ uvāca |
parigrahaḥ hi duḥkhāya yat yat priyatamaṃ nṛṇām |
anantaṃ sukhaṃ āpnoti tat vidvān yaḥ tu akiñcanaḥ || 1||
sāmiṣaṃ kuraraṃ jaghnuḥ balinaḥ ye nirāmiṣāḥ |
tat āmiṣaṃ parityajya saḥ sukhaṃ samavindata || 2||
na me mānāvamānau staḥ na cintā gehaputriṇām |
ātmakrīḍaḥ ātmaratiḥ vicarāmi iha bālavat || 3||
dvau eva cintayā muktau parama ānandaḥ āplutau |
yaḥ vimugdhaḥ jaḍaḥ bālaḥ yaḥ guṇebhyaḥ paraṃ gataḥ || 4||
kvacit kumārī tu ātmānaṃ vṛṇānān gṛhaṃ āgatān |
svayaṃ tān arhayāmāsa kvāpi yāteṣu bandhuṣu || 5||
teṣaṃ abhyavahārārthaṃ śālīn rahasi pārthiva |
avaghnantyāḥ prakoṣṭhasthāḥ cakruḥ śaṅkhāḥ svanaṃ mahat ||
6||
sā tat jugupsitaṃ matvā mahatī vrīḍitā tataḥ |
babhañja ekaikaśaḥ śaṅkhān dvau dvau pāṇyoḥ aśeṣayat ||
7||
ubhayoḥ api abhūt ghoṣaḥ hi avaghnantyāḥ sma śaṅkhayoḥ |
tatra api ekaṃ nirabhidat ekasmān na abhavat dhvaniḥ || 8||
anvaśikṣaṃ imaṃ tasyāḥ upadeśaṃ arindama |
lokān anucaran etān lokatattvavivitsayā || 9||
vāse bahūnāṃ kalahaḥ bhavet vārtā dvayoḥ api |
ekaḥ eva caret tasmāt kumāryāḥ iva kaṅkaṇaḥ || 10||
manaḥ ekatra saṃyujyāt jitaśvāsaḥ jita āsanaḥ |
vairāgyābhyāsayogena dhriyamāṇaṃ atandritaḥ || 11||
yasmin manaḥ labdhapadaṃ yat etat
śanaiḥ śanaiḥ muñcati karmareṇūn |
sattvena vṛddhena rajaḥ tamaḥ ca
vidhūya nirvāṇaṃ upaiti anindhanam || 12||
tat evaṃ ātmani avaruddhacittaḥ
na veda kiñcit bahiḥ antaraṃ vā |
yathā iṣukāraḥ nṛpatiṃ vrajantam
iṣau gatātmā na dadarśa pārśve || 13||
ekacāryaniketaḥ syāt apramattaḥ guhāśayaḥ |
alakṣyamāṇaḥ ācāraiḥ muniḥ ekaḥ alpabhāṣaṇaḥ || 14||
gṛhārambhaḥ atiduḥkhāya viphalaḥ ca adhruvātmanaḥ |
sarpaḥ parakṛtaṃ veśma praviśya sukhaṃ edhate || 15||
eko nārāyaṇo devaḥ pūrvasṛṣṭaṃ svamāyayā |
saṃhṛtya kālakalayā kalpānta idamīśvaraḥ || 16||
eka evādvitīyo'bhūdātmādhāro'khilāśrayaḥ |
kālenātmānubhāvena sāmyaṃ nītāsu śaktiṣu |
sattvādiṣvādipueruṣaḥ pradhānapuruṣeśvaraḥ || 17||
parāvarāṇāṃ parama āste kaivalyasañjñitaḥ |
kevalānubhavānandasandoho nirupādhikaḥ || 18||
kevalātmānubhāvena svamāyāṃ triguṇātmikām |
saṅkṣobhayansṛjatyādau tayā sūtramarindama || 19||
tāmāhustriguṇavyaktiṃ sṛjantīṃ viśvatomukham |
yasminprotamidaṃ viśvaṃ yena saṃsarate pumān || 20||
yathā ūrṇanābhiḥ hṛdayāt ūrṇāṃ santatya vaktrataḥ |
tayā vihṛtya bhūyastāṃ grasati evaṃ maheśvaraḥ || 21||
yatra yatra manaḥ dehī dhārayet sakalaṃ dhiyā |
snehāt dveṣāt bhayāt vā api yāti tat tat sarūpatām || 22||
kīṭaḥ peśaskṛtaṃ dhyāyan kuḍyāṃ tena praveśitaḥ |
yāti tat ssatmatāṃ rājan pūrvarūpaṃ asantyajan || 23||
evaṃ gurubhyaḥ etebhyaḥ eṣa me śikṣitā matiḥ |
svātmā upaśikṣitāṃ buddhiṃ śruṇu me vadataḥ prabho || 24||
dehaḥ guruḥ mama viraktivivekahetuḥ
bibhrat sma sattvanidhanaṃ satata artyut arkam |
tattvāni anena vimṛśāmi yathā tathā api
pārakyaṃ iti avasitaḥ vicarāmi asaṅgaḥ || 25||
jāyātmajārthapaśubhṛtyagṛhāptavargān
puṣṇāti yat priyacikīrṣayā vitanvan ||
svānte sakṛcchraṃ avaruddhadhanaḥ saḥ dehaḥ
sṛṣṭvā asya bījaṃ avasīdati vṛkṣadharmā || 26||
jihvā ekataḥ amuṃ avakarṣati karhi tarṣā
śiśnaḥ anyataḥ tvak udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit |
grāṇaḥ anyataḥ capaladṛk kva ca karmaśaktiḥ
bahvyaḥ sapatnyaḥ iva gehapatiṃ lunanti || 27||
sṛṣṭvā purāṇi vividhāni ajayā ātmaśaktyā
vṛkṣān sarīsṛpapaśūnkhagadaṃśamatsyān |
taiḥ taiḥ atuṣṭahṛdayaḥ puruṣaṃ vidhāya
brahmāvalokadhiṣaṇaṃ mudamāpa devaḥ || 28||
labdhvā sudurlabhaṃ idaṃ bahusambhavānte
mānuṣyamarthadamanityamapīha dhīraḥ |
tūrṇaṃ yateta na patet anumṛtyuḥ yāvat
niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt || 29||
evaṃ sañjātavairāgyaḥ vijñānaloka ātmani |
vicarāmi mahīṃ etāṃ muktasaṅgaḥ anahaṅkṛtiḥ || 30||
na hi ekasmāt guroḥ jñānaṃ susthiraṃ syāt supuṣkalam |
brahma etat advitīyaṃ vai gīyate bahudhā ṛṣibhiḥ || 31||
śrībhagavānuvāca |
ityuktvā sa yaduṃ viprastamāmantraya gabhīradhīḥ |
vandito|ābhyarthito rājñā yayau prīto yathāgatam || 32||
avadhūtavacaḥ śrutvā pūrveṣāṃ naḥ sa pūrvajaḥ |
sarvasaṅgavinirmuktaḥ samacitto babhūva ha || 33||
(iti avadhūtagītam |)
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe bhagavaduddhavasaṃvāde
navamo'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Kannada script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.