ગુરુરગ્નિર્દ્વિજાતીનાં વર્ણાનાં બ્રાહ્મણો ગુરુઃ ।
પતિરેવ ગુરુઃ સ્ત્રીણાં સર્વસ્યાભ્યાગતો ગુરુઃ ॥ 01 ॥
યથા ચતુર્ભિઃ કનકં પરીક્ષ્યતે
નિઘર્ષણચ્છેદનતાપતાડનૈઃ ।
તથા ચતુર્ભિઃ પુરુષઃ પરીક્ષ્યતે
ત્યાગેન શીલેન ગુણેન કર્મણા ॥ 02 ॥
તાવદ્ભયેષુ ભેતવ્યં યાવદ્ભયમનાગતમ્ ।
આગતં તુ ભયં વીક્ષ્ય પ્રહર્તવ્યમશઙ્કયા ॥ 03 ॥
એકોદરસમુદ્ભૂતા એકનક્ષત્રજાતકાઃ ।
ન ભવન્તિ સમાઃ શીલે યથા બદરકણ્ટકાઃ ॥ 04 ॥
નિઃસ્પૃહો નાધિકારી સ્યાન્ નાકામો મણ્ડનપ્રિયઃ ।
નાવિદગ્ધઃ પ્રિયં બ્રૂયાત્સ્પષ્ટવક્તા ન વઞ્ચકઃ ॥ 05 ॥
મૂર્ખાણાં પણ્ડિતા દ્વેષ્યા અધનાનાં મહાધનાઃ ।
પરાઙ્ગના કુલસ્ત્રીણાં સુભગાનાં ચ દુર્ભગાઃ ॥ 06 ॥
આલસ્યોપગતા વિદ્યા પરહસ્તગતં ધનમ્ ।
અલ્પબીજં હતં ક્ષેત્રં હતં સૈન્યમનાયકમ્ ॥ 07 ॥
અભ્યાસાદ્ધાર્યતે વિદ્યા કુલં શીલેન ધાર્યતે ।
ગુણેન જ્ઞાયતે ત્વાર્યઃ કોપો નેત્રેણ ગમ્યતે ॥ 08 ॥
વિત્તેન રક્ષ્યતે ધર્મો વિદ્યા યોગેન રક્ષ્યતે ।
મૃદુના રક્ષ્યતે ભૂપઃ સત્સ્ત્રિયા રક્ષ્યતે ગૃહમ્ ॥ 09 ॥
અન્યથા વેદશાસ્ત્રાણિ જ્ઞાનપાણ્ડિત્યમન્યથા ।
અન્યથા તત્પદં શાન્તં લોકાઃ ક્લિશ્યન્તિ ચાહ્ન્યથા ॥ 10 ॥
દારિદ્ર્યનાશનં દાનં શીલં દુર્ગતિનાશનમ્ ।
અજ્ઞાનનાશિની પ્રજ્ઞા ભાવના ભયનાશિની ॥ 11 ॥
નાસ્તિ કામસમો વ્યાધિર્નાસ્તિ મોહસમો રિપુઃ ।
નાસ્તિ કોપસમો વહ્નિર્નાસ્તિ જ્ઞાનાત્પરં સુખમ્ ॥ 12 ॥
જન્મમૃત્યૂ હિ યાત્યેકો ભુનક્ત્યેકઃ શુભાશુભમ્ ।
નરકેષુ પતત્યેક એકો યાતિ પરાં ગતિમ્ ॥ 13 ॥
તૃણં બ્રહ્મવિદઃ સ્વર્ગસ્તૃણં શૂરસ્ય જીવિતમ્ ।
જિતાશસ્ય તૃણં નારી નિઃસ્પૃહસ્ય તૃણં જગત્ ॥ 14 ॥
વિદ્યા મિત્રં પ્રવાસે ચ ભાર્યા મિત્રં ગૃહેષુ ચ ।
વ્યાધિતસ્યૌષધં મિત્રં ધર્મો મિત્રં મૃતસ્ય ચ ॥ 15 ॥
વૃથા વૃષ્ટિઃ સમુદ્રેષુ વૃથા તૃપ્તસ્ય ભોજનમ્ ।
વૃથા દાનં સમર્થસ્ય વૃથા દીપો દિવાપિ ચ ॥ 16 ॥
નાસ્તિ મેઘસમં તોયં નાસ્તિ ચાત્મસમં બલમ્ ।
નાસ્તિ ચક્ષુઃસમં તેજો નાસ્તિ ધાન્યસમં પ્રિયમ્ ॥ 17 ॥
અધના ધનમિચ્છન્તિ વાચં ચૈવ ચતુષ્પદાઃ ।
માનવાઃ સ્વર્ગમિચ્છન્તિ મોક્ષમિચ્છન્તિ દેવતાઃ ॥ 18 ॥
સત્યેન ધાર્યતે પૃથ્વી સત્યેન તપતે રવિઃ ।
સત્યેન વાતિ વાયુશ્ચ સર્વં સત્યે પ્રતિષ્ઠિતમ્ ॥ 19 ॥
ચલા લક્ષ્મીશ્ચલાઃ પ્રાણાશ્ચલે જીવિતમન્દિરે ।
ચલાચલે ચ સંસારે ધર્મ એકો હિ નિશ્ચલઃ ॥ 20 ॥
નરાણાં નાપિતો ધૂર્તઃ પક્ષિણાં ચૈવ વાયસઃ ।
ચતુષ્પાદં શઋગાલસ્તુ સ્ત્રીણાં ધૂર્તા ચ માલિની ॥ 21 ॥
જનિતા ચોપનેતા ચ યસ્તુ વિદ્યાં પ્રયચ્છતિ ।
અન્નદાતા ભયત્રાતા પઞ્ચૈતે પિતરઃ સ્મૃતાઃ ॥ 22 ॥
રાજપત્ની ગુરોઃ પત્ની મિત્રપત્ની તથૈવ ચ ।
પત્નીમાતા સ્વમાતા ચ પઞ્ચૈતા માતરઃ સ્મૃતાઃ ॥ 23 ॥
Roman (IAST) Transliteration
gururagnirdvijātīnāṃ varṇānāṃ brāhmaṇo guruḥ |
patireva guruḥ strīṇāṃ sarvasyābhyāgato guruḥ || 01 ||
yathā caturbhiḥ kanakaṃ parīkṣyate
nigharṣaṇacchedanatāpatāḍanaiḥ |
tathā caturbhiḥ puruṣaḥ parīkṣyate
tyāgena śīlena guṇena karmaṇā || 02 ||
tāvadbhayeṣu bhetavyaṃ yāvadbhayamanāgatam |
āgataṃ tu bhayaṃ vīkṣya prahartavyamaśaṅkayā || 03 ||
ekodarasamudbhūtā ekanakṣatrajātakāḥ |
na bhavanti samāḥ śīle yathā badarakaṇṭakāḥ || 04 ||
niḥspṛho nādhikārī syān nākāmo maṇḍanapriyaḥ |
nāvidagdhaḥ priyaṃ brūyātspaṣṭavaktā na vañcakaḥ || 05 ||
mūrkhāṇāṃ paṇḍitā dveṣyā adhanānāṃ mahādhanāḥ |
parāṅganā kulastrīṇāṃ subhagānāṃ ca durbhagāḥ || 06 ||
ālasyopagatā vidyā parahastagataṃ dhanam |
alpabījaṃ hataṃ kṣetraṃ hataṃ sainyamanāyakam || 07 ||
abhyāsāddhāryate vidyā kulaṃ śīlena dhāryate |
guṇena jñāyate tvāryaḥ kopo netreṇa gamyate || 08 ||
vittena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛdunā rakṣyate bhūpaḥ satstriyā rakṣyate gṛham || 09 ||
anyathā vedaśāstrāṇi jñānapāṇḍityamanyathā |
anyathā tatpadaṃ śāntaṃ lokāḥ kliśyanti cāhnyathā || 10 ||
dāridryanāśanaṃ dānaṃ śīlaṃ durgatināśanam |
ajñānanāśinī prajñā bhāvanā bhayanāśinī || 11 ||
nāsti kāmasamo vyādhirnāsti mohasamo ripuḥ |
nāsti kopasamo vahnirnāsti jñānātparaṃ sukham || 12 ||
janmamṛtyū hi yātyeko bhunaktyekaḥ śubhāśubham |
narakeṣu patatyeka eko yāti parāṃ gatim || 13 ||
tṛṇaṃ brahmavidaḥ svargastṛṇaṃ śūrasya jīvitam |
jitāśasya tṛṇaṃ nārī niḥspṛhasya tṛṇaṃ jagat || 14 ||
vidyā mitraṃ pravāse ca bhāryā mitraṃ gṛheṣu ca |
vyādhitasyauṣadhaṃ mitraṃ dharmo mitraṃ mṛtasya ca || 15 ||
vṛthā vṛṣṭiḥ samudreṣu vṛthā tṛptasya bhojanam |
vṛthā dānaṃ samarthasya vṛthā dīpo divāpi ca || 16 ||
nāsti meghasamaṃ toyaṃ nāsti cātmasamaṃ balam |
nāsti cakṣuḥsamaṃ tejo nāsti dhānyasamaṃ priyam || 17 ||
adhanā dhanamicchanti vācaṃ caiva catuṣpadāḥ |
mānavāḥ svargamicchanti mokṣamicchanti devatāḥ || 18 ||
satyena dhāryate pṛthvī satyena tapate raviḥ |
satyena vāti vāyuśca sarvaṃ satye pratiṣṭhitam || 19 ||
calā lakṣmīścalāḥ prāṇāścale jīvitamandire |
calācale ca saṃsāre dharma eko hi niścalaḥ || 20 ||
narāṇāṃ nāpito dhūrtaḥ pakṣiṇāṃ caiva vāyasaḥ |
catuṣpādaṃ śaṛgālastu strīṇāṃ dhūrtā ca mālinī || 21 ||
janitā copanetā ca yastu vidyāṃ prayacchati |
annadātā bhayatrātā pañcaite pitaraḥ smṛtāḥ || 22 ||
rājapatnī guroḥ patnī mitrapatnī tathaiva ca |
patnīmātā svamātā ca pañcaitā mātaraḥ smṛtāḥ || 23 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
गुरुरग्निर्द्विजातीनां वर्णानां ब्राह्मणो गुरुः ।
पतिरेव गुरुः स्त्रीणां सर्वस्याभ्यागतो गुरुः ॥ 01 ॥
यथा चतुर्भिः कनकं परीक्ष्यते
निघर्षणच्छेदनतापताडनैः ।
तथा चतुर्भिः पुरुषः परीक्ष्यते
त्यागेन शीलेन गुणेन कर्मणा ॥ 02 ॥
तावद्भयेषु भेतव्यं यावद्भयमनागतम् ।
आगतं तु भयं वीक्ष्य प्रहर्तव्यमशङ्कया ॥ 03 ॥
एकोदरसमुद्भूता एकनक्षत्रजातकाः ।
न भवन्ति समाः शीले यथा बदरकण्टकाः ॥ 04 ॥
निःस्पृहो नाधिकारी स्यान् नाकामो मण्डनप्रियः ।
नाविदग्धः प्रियं ब्रूयात्स्पष्टवक्ता न वञ्चकः ॥ 05 ॥
मूर्खाणां पण्डिता द्वेष्या अधनानां महाधनाः ।
पराङ्गना कुलस्त्रीणां सुभगानां च दुर्भगाः ॥ 06 ॥
आलस्योपगता विद्या परहस्तगतं धनम् ।
अल्पबीजं हतं क्षेत्रं हतं सैन्यमनायकम् ॥ 07 ॥
अभ्यासाद्धार्यते विद्या कुलं शीलेन धार्यते ।
गुणेन ज्ञायते त्वार्यः कोपो नेत्रेण गम्यते ॥ 08 ॥
वित्तेन रक्ष्यते धर्मो विद्या योगेन रक्ष्यते ।
मृदुना रक्ष्यते भूपः सत्स्त्रिया रक्ष्यते गृहम् ॥ 09 ॥
अन्यथा वेदशास्त्राणि ज्ञानपाण्डित्यमन्यथा ।
अन्यथा तत्पदं शान्तं लोकाः क्लिश्यन्ति चाह्न्यथा ॥ 10 ॥
दारिद्र्यनाशनं दानं शीलं दुर्गतिनाशनम् ।
अज्ञाननाशिनी प्रज्ञा भावना भयनाशिनी ॥ 11 ॥
नास्ति कामसमो व्याधिर्नास्ति मोहसमो रिपुः ।
नास्ति कोपसमो वह्निर्नास्ति ज्ञानात्परं सुखम् ॥ 12 ॥
जन्ममृत्यू हि यात्येको भुनक्त्येकः शुभाशुभम् ।
नरकेषु पतत्येक एको याति परां गतिम् ॥ 13 ॥
तृणं ब्रह्मविदः स्वर्गस्तृणं शूरस्य जीवितम् ।
जिताशस्य तृणं नारी निःस्पृहस्य तृणं जगत् ॥ 14 ॥
विद्या मित्रं प्रवासे च भार्या मित्रं गृहेषु च ।
व्याधितस्यौषधं मित्रं धर्मो मित्रं मृतस्य च ॥ 15 ॥
वृथा वृष्टिः समुद्रेषु वृथा तृप्तस्य भोजनम् ।
वृथा दानं समर्थस्य वृथा दीपो दिवापि च ॥ 16 ॥
नास्ति मेघसमं तोयं नास्ति चात्मसमं बलम् ।
नास्ति चक्षुःसमं तेजो नास्ति धान्यसमं प्रियम् ॥ 17 ॥
अधना धनमिच्छन्ति वाचं चैव चतुष्पदाः ।
मानवाः स्वर्गमिच्छन्ति मोक्षमिच्छन्ति देवताः ॥ 18 ॥
सत्येन धार्यते पृथ्वी सत्येन तपते रविः ।
सत्येन वाति वायुश्च सर्वं सत्ये प्रतिष्ठितम् ॥ 19 ॥
चला लक्ष्मीश्चलाः प्राणाश्चले जीवितमन्दिरे ।
चलाचले च संसारे धर्म एको हि निश्चलः ॥ 20 ॥
नराणां नापितो धूर्तः पक्षिणां चैव वायसः ।
चतुष्पादं शऋगालस्तु स्त्रीणां धूर्ता च मालिनी ॥ 21 ॥
जनिता चोपनेता च यस्तु विद्यां प्रयच्छति ।
अन्नदाता भयत्राता पञ्चैते पितरः स्मृताः ॥ 22 ॥
राजपत्नी गुरोः पत्नी मित्रपत्नी तथैव च ।
पत्नीमाता स्वमाता च पञ्चैता मातरः स्मृताः ॥ 23 ॥
gururagnirdvijātīnāṃ varṇānāṃ brāhmaṇo guruḥ |
patireva guruḥ strīṇāṃ sarvasyābhyāgato guruḥ || 01 ||
yathā caturbhiḥ kanakaṃ parīkṣyate
nigharṣaṇacchedanatāpatāḍanaiḥ |
tathā caturbhiḥ puruṣaḥ parīkṣyate
tyāgena śīlena guṇena karmaṇā || 02 ||
tāvadbhayeṣu bhetavyaṃ yāvadbhayamanāgatam |
āgataṃ tu bhayaṃ vīkṣya prahartavyamaśaṅkayā || 03 ||
ekodarasamudbhūtā ekanakṣatrajātakāḥ |
na bhavanti samāḥ śīle yathā badarakaṇṭakāḥ || 04 ||
niḥspṛho nādhikārī syān nākāmo maṇḍanapriyaḥ |
nāvidagdhaḥ priyaṃ brūyātspaṣṭavaktā na vañcakaḥ || 05 ||
mūrkhāṇāṃ paṇḍitā dveṣyā adhanānāṃ mahādhanāḥ |
parāṅganā kulastrīṇāṃ subhagānāṃ ca durbhagāḥ || 06 ||
ālasyopagatā vidyā parahastagataṃ dhanam |
alpabījaṃ hataṃ kṣetraṃ hataṃ sainyamanāyakam || 07 ||
abhyāsāddhāryate vidyā kulaṃ śīlena dhāryate |
guṇena jñāyate tvāryaḥ kopo netreṇa gamyate || 08 ||
vittena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛdunā rakṣyate bhūpaḥ satstriyā rakṣyate gṛham || 09 ||
anyathā vedaśāstrāṇi jñānapāṇḍityamanyathā |
anyathā tatpadaṃ śāntaṃ lokāḥ kliśyanti cāhnyathā || 10 ||
dāridryanāśanaṃ dānaṃ śīlaṃ durgatināśanam |
ajñānanāśinī prajñā bhāvanā bhayanāśinī || 11 ||
nāsti kāmasamo vyādhirnāsti mohasamo ripuḥ |
nāsti kopasamo vahnirnāsti jñānātparaṃ sukham || 12 ||
janmamṛtyū hi yātyeko bhunaktyekaḥ śubhāśubham |
narakeṣu patatyeka eko yāti parāṃ gatim || 13 ||
tṛṇaṃ brahmavidaḥ svargastṛṇaṃ śūrasya jīvitam |
jitāśasya tṛṇaṃ nārī niḥspṛhasya tṛṇaṃ jagat || 14 ||
vidyā mitraṃ pravāse ca bhāryā mitraṃ gṛheṣu ca |
vyādhitasyauṣadhaṃ mitraṃ dharmo mitraṃ mṛtasya ca || 15 ||
vṛthā vṛṣṭiḥ samudreṣu vṛthā tṛptasya bhojanam |
vṛthā dānaṃ samarthasya vṛthā dīpo divāpi ca || 16 ||
nāsti meghasamaṃ toyaṃ nāsti cātmasamaṃ balam |
nāsti cakṣuḥsamaṃ tejo nāsti dhānyasamaṃ priyam || 17 ||
adhanā dhanamicchanti vācaṃ caiva catuṣpadāḥ |
mānavāḥ svargamicchanti mokṣamicchanti devatāḥ || 18 ||
satyena dhāryate pṛthvī satyena tapate raviḥ |
satyena vāti vāyuśca sarvaṃ satye pratiṣṭhitam || 19 ||
calā lakṣmīścalāḥ prāṇāścale jīvitamandire |
calācale ca saṃsāre dharma eko hi niścalaḥ || 20 ||
narāṇāṃ nāpito dhūrtaḥ pakṣiṇāṃ caiva vāyasaḥ |
catuṣpādaṃ śaṛgālastu strīṇāṃ dhūrtā ca mālinī || 21 ||
janitā copanetā ca yastu vidyāṃ prayacchati |
annadātā bhayatrātā pañcaite pitaraḥ smṛtāḥ || 22 ||
rājapatnī guroḥ patnī mitrapatnī tathaiva ca |
patnīmātā svamātā ca pañcaitā mātaraḥ smṛtāḥ || 23 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.