ਗੁਰੁਰਗ੍ਨਿਰ੍ਦ੍ਵਿਜਾਤੀਨਾਂ ਵਰ੍ਣਾਨਾਂ ਬ੍ਰਾਹ੍ਮਣੋ ਗੁਰੁਃ ।
ਪਤਿਰੇਵ ਗੁਰੁਃ ਸ੍ਤ੍ਰੀਣਾਂ ਸਰ੍ਵਸ੍ਯਾਭ੍ਯਾਗਤੋ ਗੁਰੁਃ ॥ 01 ॥
ਯਥਾ ਚਤੁਰ੍ਭਿਃ ਕਨਕਂ ਪਰੀਕ੍ष੍ਯਤੇ
ਨਿਘਰ੍षਣਚ੍ਛੇਦਨਤਾਪਤਾਡਨੈਃ ।
ਤਥਾ ਚਤੁਰ੍ਭਿਃ ਪੁਰੁषਃ ਪਰੀਕ੍ष੍ਯਤੇ
ਤ੍ਯਾਗੇਨ ਸ਼ੀਲੇਨ ਗੁਣੇਨ ਕਰ੍ਮਣਾ ॥ 02 ॥
ਤਾਵਦ੍ਭਯੇषੁ ਭੇਤਵ੍ਯਂ ਯਾਵਦ੍ਭਯਮਨਾਗਤਮ੍ ।
ਆਗਤਂ ਤੁ ਭਯਂ ਵੀਕ੍ष੍ਯ ਪ੍ਰਹਰ੍ਤਵ੍ਯਮਸ਼ਙ੍ਕਯਾ ॥ 03 ॥
ਏਕੋਦਰਸਮੁਦ੍ਭੂਤਾ ਏਕਨਕ੍षਤ੍ਰਜਾਤਕਾਃ ।
ਨ ਭਵਨ੍ਤਿ ਸਮਾਃ ਸ਼ੀਲੇ ਯਥਾ ਬਦਰਕਣ੍ਟਕਾਃ ॥ 04 ॥
ਨਿਃਸ੍ਪृਹੋ ਨਾਧਿਕਾਰੀ ਸ੍ਯਾਨ੍ ਨਾਕਾਮੋ ਮਣ੍ਡਨਪ੍ਰਿਯਃ ।
ਨਾਵਿਦਗ੍ਧਃ ਪ੍ਰਿਯਂ ਬ੍ਰੂਯਾਤ੍ਸ੍ਪष੍ਟਵਕ੍ਤਾ ਨ ਵਞ੍ਚਕਃ ॥ 05 ॥
ਮੂਰ੍ਖਾਣਾਂ ਪਣ੍ਡਿਤਾ ਦ੍ਵੇष੍ਯਾ ਅਧਨਾਨਾਂ ਮਹਾਧਨਾਃ ।
ਪਰਾਙ੍ਗਨਾ ਕੁਲਸ੍ਤ੍ਰੀਣਾਂ ਸੁਭਗਾਨਾਂ ਚ ਦੁਰ੍ਭਗਾਃ ॥ 06 ॥
ਆਲਸ੍ਯੋਪਗਤਾ ਵਿਦ੍ਯਾ ਪਰਹਸ੍ਤਗਤਂ ਧਨਮ੍ ।
ਅਲ੍ਪਬੀਜਂ ਹਤਂ ਕ੍षੇਤ੍ਰਂ ਹਤਂ ਸੈਨ੍ਯਮਨਾਯਕਮ੍ ॥ 07 ॥
ਅਭ੍ਯਾਸਾਦ੍ਧਾਰ੍ਯਤੇ ਵਿਦ੍ਯਾ ਕੁਲਂ ਸ਼ੀਲੇਨ ਧਾਰ੍ਯਤੇ ।
ਗੁਣੇਨ ਜ੍ਞਾਯਤੇ ਤ੍ਵਾਰ੍ਯਃ ਕੋਪੋ ਨੇਤ੍ਰੇਣ ਗਮ੍ਯਤੇ ॥ 08 ॥
ਵਿਤ੍ਤੇਨ ਰਕ੍ष੍ਯਤੇ ਧਰ੍ਮੋ ਵਿਦ੍ਯਾ ਯੋਗੇਨ ਰਕ੍ष੍ਯਤੇ ।
ਮृਦੁਨਾ ਰਕ੍ष੍ਯਤੇ ਭੂਪਃ ਸਤ੍ਸ੍ਤ੍ਰਿਯਾ ਰਕ੍ष੍ਯਤੇ ਗृਹਮ੍ ॥ 09 ॥
ਅਨ੍ਯਥਾ ਵੇਦਸ਼ਾਸ੍ਤ੍ਰਾਣਿ ਜ੍ਞਾਨਪਾਣ੍ਡਿਤ੍ਯਮਨ੍ਯਥਾ ।
ਅਨ੍ਯਥਾ ਤਤ੍ਪਦਂ ਸ਼ਾਨ੍ਤਂ ਲੋਕਾਃ ਕ੍ਲਿਸ਼੍ਯਨ੍ਤਿ ਚਾਹ੍ਨ੍ਯਥਾ ॥ 10 ॥
ਦਾਰਿਦ੍ਰ੍ਯਨਾਸ਼ਨਂ ਦਾਨਂ ਸ਼ੀਲਂ ਦੁਰ੍ਗਤਿਨਾਸ਼ਨਮ੍ ।
ਅਜ੍ਞਾਨਨਾਸ਼ਿਨੀ ਪ੍ਰਜ੍ਞਾ ਭਾਵਨਾ ਭਯਨਾਸ਼ਿਨੀ ॥ 11 ॥
ਨਾਸ੍ਤਿ ਕਾਮਸਮੋ ਵ੍ਯਾਧਿਰ੍ਨਾਸ੍ਤਿ ਮੋਹਸਮੋ ਰਿਪੁਃ ।
ਨਾਸ੍ਤਿ ਕੋਪਸਮੋ ਵਹ੍ਨਿਰ੍ਨਾਸ੍ਤਿ ਜ੍ਞਾਨਾਤ੍ਪਰਂ ਸੁਖਮ੍ ॥ 12 ॥
ਜਨ੍ਮਮृਤ੍ਯੂ ਹਿ ਯਾਤ੍ਯੇਕੋ ਭੁਨਕ੍ਤ੍ਯੇਕਃ ਸ਼ੁਭਾਸ਼ੁਭਮ੍ ।
ਨਰਕੇषੁ ਪਤਤ੍ਯੇਕ ਏਕੋ ਯਾਤਿ ਪਰਾਂ ਗਤਿਮ੍ ॥ 13 ॥
ਤृਣਂ ਬ੍ਰਹ੍ਮਵਿਦਃ ਸ੍ਵਰ੍ਗਸ੍ਤृਣਂ ਸ਼ੂਰਸ੍ਯ ਜੀਵਿਤਮ੍ ।
ਜਿਤਾਸ਼ਸ੍ਯ ਤृਣਂ ਨਾਰੀ ਨਿਃਸ੍ਪृਹਸ੍ਯ ਤृਣਂ ਜਗਤ੍ ॥ 14 ॥
ਵਿਦ੍ਯਾ ਮਿਤ੍ਰਂ ਪ੍ਰਵਾਸੇ ਚ ਭਾਰ੍ਯਾ ਮਿਤ੍ਰਂ ਗृਹੇषੁ ਚ ।
ਵ੍ਯਾਧਿਤਸ੍ਯੌषਧਂ ਮਿਤ੍ਰਂ ਧਰ੍ਮੋ ਮਿਤ੍ਰਂ ਮृਤਸ੍ਯ ਚ ॥ 15 ॥
ਵृਥਾ ਵृष੍ਟਿਃ ਸਮੁਦ੍ਰੇषੁ ਵृਥਾ ਤृਪ੍ਤਸ੍ਯ ਭੋਜਨਮ੍ ।
ਵृਥਾ ਦਾਨਂ ਸਮਰ੍ਥਸ੍ਯ ਵृਥਾ ਦੀਪੋ ਦਿਵਾਪਿ ਚ ॥ 16 ॥
ਨਾਸ੍ਤਿ ਮੇਘਸਮਂ ਤੋਯਂ ਨਾਸ੍ਤਿ ਚਾਤ੍ਮਸਮਂ ਬਲਮ੍ ।
ਨਾਸ੍ਤਿ ਚਕ੍षੁਃਸਮਂ ਤੇਜੋ ਨਾਸ੍ਤਿ ਧਾਨ੍ਯਸਮਂ ਪ੍ਰਿਯਮ੍ ॥ 17 ॥
ਅਧਨਾ ਧਨਮਿਚ੍ਛਨ੍ਤਿ ਵਾਚਂ ਚੈਵ ਚਤੁष੍ਪਦਾਃ ।
ਮਾਨਵਾਃ ਸ੍ਵਰ੍ਗਮਿਚ੍ਛਨ੍ਤਿ ਮੋਕ੍षਮਿਚ੍ਛਨ੍ਤਿ ਦੇਵਤਾਃ ॥ 18 ॥
ਸਤ੍ਯੇਨ ਧਾਰ੍ਯਤੇ ਪृਥ੍ਵੀ ਸਤ੍ਯੇਨ ਤਪਤੇ ਰਵਿਃ ।
ਸਤ੍ਯੇਨ ਵਾਤਿ ਵਾਯੁਸ਼੍ਚ ਸਰ੍ਵਂ ਸਤ੍ਯੇ ਪ੍ਰਤਿष੍ਠਿਤਮ੍ ॥ 19 ॥
ਚਲਾ ਲਕ੍ष੍ਮੀਸ਼੍ਚਲਾਃ ਪ੍ਰਾਣਾਸ਼੍ਚਲੇ ਜੀਵਿਤਮਨ੍ਦਿਰੇ ।
ਚਲਾਚਲੇ ਚ ਸਂਸਾਰੇ ਧਰ੍ਮ ਏਕੋ ਹਿ ਨਿਸ਼੍ਚਲਃ ॥ 20 ॥
ਨਰਾਣਾਂ ਨਾਪਿਤੋ ਧੂਰ੍ਤਃ ਪਕ੍षਿਣਾਂ ਚੈਵ ਵਾਯਸਃ ।
ਚਤੁष੍ਪਾਦਂ ਸ਼ऋਗਾਲਸ੍ਤੁ ਸ੍ਤ੍ਰੀਣਾਂ ਧੂਰ੍ਤਾ ਚ ਮਾਲਿਨੀ ॥ 21 ॥
ਜਨਿਤਾ ਚੋਪਨੇਤਾ ਚ ਯਸ੍ਤੁ ਵਿਦ੍ਯਾਂ ਪ੍ਰਯਚ੍ਛਤਿ ।
ਅਨ੍ਨਦਾਤਾ ਭਯਤ੍ਰਾਤਾ ਪਞ੍ਚੈਤੇ ਪਿਤਰਃ ਸ੍ਮृਤਾਃ ॥ 22 ॥
ਰਾਜਪਤ੍ਨੀ ਗੁਰੋਃ ਪਤ੍ਨੀ ਮਿਤ੍ਰਪਤ੍ਨੀ ਤਥੈਵ ਚ ।
ਪਤ੍ਨੀਮਾਤਾ ਸ੍ਵਮਾਤਾ ਚ ਪਞ੍ਚੈਤਾ ਮਾਤਰਃ ਸ੍ਮृਤਾਃ ॥ 23 ॥
Roman (IAST) Transliteration
gururagnirdvijātīnāṃ varṇānāṃ brāhmaṇo guruḥ |
patireva guruḥ strīṇāṃ sarvasyābhyāgato guruḥ || 01 ||
yathā caturbhiḥ kanakaṃ parīkṣyate
nigharṣaṇacchedanatāpatāḍanaiḥ |
tathā caturbhiḥ puruṣaḥ parīkṣyate
tyāgena śīlena guṇena karmaṇā || 02 ||
tāvadbhayeṣu bhetavyaṃ yāvadbhayamanāgatam |
āgataṃ tu bhayaṃ vīkṣya prahartavyamaśaṅkayā || 03 ||
ekodarasamudbhūtā ekanakṣatrajātakāḥ |
na bhavanti samāḥ śīle yathā badarakaṇṭakāḥ || 04 ||
niḥspṛho nādhikārī syān nākāmo maṇḍanapriyaḥ |
nāvidagdhaḥ priyaṃ brūyātspaṣṭavaktā na vañcakaḥ || 05 ||
mūrkhāṇāṃ paṇḍitā dveṣyā adhanānāṃ mahādhanāḥ |
parāṅganā kulastrīṇāṃ subhagānāṃ ca durbhagāḥ || 06 ||
ālasyopagatā vidyā parahastagataṃ dhanam |
alpabījaṃ hataṃ kṣetraṃ hataṃ sainyamanāyakam || 07 ||
abhyāsāddhāryate vidyā kulaṃ śīlena dhāryate |
guṇena jñāyate tvāryaḥ kopo netreṇa gamyate || 08 ||
vittena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛdunā rakṣyate bhūpaḥ satstriyā rakṣyate gṛham || 09 ||
anyathā vedaśāstrāṇi jñānapāṇḍityamanyathā |
anyathā tatpadaṃ śāntaṃ lokāḥ kliśyanti cāhnyathā || 10 ||
dāridryanāśanaṃ dānaṃ śīlaṃ durgatināśanam |
ajñānanāśinī prajñā bhāvanā bhayanāśinī || 11 ||
nāsti kāmasamo vyādhirnāsti mohasamo ripuḥ |
nāsti kopasamo vahnirnāsti jñānātparaṃ sukham || 12 ||
janmamṛtyū hi yātyeko bhunaktyekaḥ śubhāśubham |
narakeṣu patatyeka eko yāti parāṃ gatim || 13 ||
tṛṇaṃ brahmavidaḥ svargastṛṇaṃ śūrasya jīvitam |
jitāśasya tṛṇaṃ nārī niḥspṛhasya tṛṇaṃ jagat || 14 ||
vidyā mitraṃ pravāse ca bhāryā mitraṃ gṛheṣu ca |
vyādhitasyauṣadhaṃ mitraṃ dharmo mitraṃ mṛtasya ca || 15 ||
vṛthā vṛṣṭiḥ samudreṣu vṛthā tṛptasya bhojanam |
vṛthā dānaṃ samarthasya vṛthā dīpo divāpi ca || 16 ||
nāsti meghasamaṃ toyaṃ nāsti cātmasamaṃ balam |
nāsti cakṣuḥsamaṃ tejo nāsti dhānyasamaṃ priyam || 17 ||
adhanā dhanamicchanti vācaṃ caiva catuṣpadāḥ |
mānavāḥ svargamicchanti mokṣamicchanti devatāḥ || 18 ||
satyena dhāryate pṛthvī satyena tapate raviḥ |
satyena vāti vāyuśca sarvaṃ satye pratiṣṭhitam || 19 ||
calā lakṣmīścalāḥ prāṇāścale jīvitamandire |
calācale ca saṃsāre dharma eko hi niścalaḥ || 20 ||
narāṇāṃ nāpito dhūrtaḥ pakṣiṇāṃ caiva vāyasaḥ |
catuṣpādaṃ śaṛgālastu strīṇāṃ dhūrtā ca mālinī || 21 ||
janitā copanetā ca yastu vidyāṃ prayacchati |
annadātā bhayatrātā pañcaite pitaraḥ smṛtāḥ || 22 ||
rājapatnī guroḥ patnī mitrapatnī tathaiva ca |
patnīmātā svamātā ca pañcaitā mātaraḥ smṛtāḥ || 23 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
गुरुरग्निर्द्विजातीनां वर्णानां ब्राह्मणो गुरुः ।
पतिरेव गुरुः स्त्रीणां सर्वस्याभ्यागतो गुरुः ॥ 01 ॥
यथा चतुर्भिः कनकं परीक्ष्यते
निघर्षणच्छेदनतापताडनैः ।
तथा चतुर्भिः पुरुषः परीक्ष्यते
त्यागेन शीलेन गुणेन कर्मणा ॥ 02 ॥
तावद्भयेषु भेतव्यं यावद्भयमनागतम् ।
आगतं तु भयं वीक्ष्य प्रहर्तव्यमशङ्कया ॥ 03 ॥
एकोदरसमुद्भूता एकनक्षत्रजातकाः ।
न भवन्ति समाः शीले यथा बदरकण्टकाः ॥ 04 ॥
निःस्पृहो नाधिकारी स्यान् नाकामो मण्डनप्रियः ।
नाविदग्धः प्रियं ब्रूयात्स्पष्टवक्ता न वञ्चकः ॥ 05 ॥
मूर्खाणां पण्डिता द्वेष्या अधनानां महाधनाः ।
पराङ्गना कुलस्त्रीणां सुभगानां च दुर्भगाः ॥ 06 ॥
आलस्योपगता विद्या परहस्तगतं धनम् ।
अल्पबीजं हतं क्षेत्रं हतं सैन्यमनायकम् ॥ 07 ॥
अभ्यासाद्धार्यते विद्या कुलं शीलेन धार्यते ।
गुणेन ज्ञायते त्वार्यः कोपो नेत्रेण गम्यते ॥ 08 ॥
वित्तेन रक्ष्यते धर्मो विद्या योगेन रक्ष्यते ।
मृदुना रक्ष्यते भूपः सत्स्त्रिया रक्ष्यते गृहम् ॥ 09 ॥
अन्यथा वेदशास्त्राणि ज्ञानपाण्डित्यमन्यथा ।
अन्यथा तत्पदं शान्तं लोकाः क्लिश्यन्ति चाह्न्यथा ॥ 10 ॥
दारिद्र्यनाशनं दानं शीलं दुर्गतिनाशनम् ।
अज्ञाननाशिनी प्रज्ञा भावना भयनाशिनी ॥ 11 ॥
नास्ति कामसमो व्याधिर्नास्ति मोहसमो रिपुः ।
नास्ति कोपसमो वह्निर्नास्ति ज्ञानात्परं सुखम् ॥ 12 ॥
जन्ममृत्यू हि यात्येको भुनक्त्येकः शुभाशुभम् ।
नरकेषु पतत्येक एको याति परां गतिम् ॥ 13 ॥
तृणं ब्रह्मविदः स्वर्गस्तृणं शूरस्य जीवितम् ।
जिताशस्य तृणं नारी निःस्पृहस्य तृणं जगत् ॥ 14 ॥
विद्या मित्रं प्रवासे च भार्या मित्रं गृहेषु च ।
व्याधितस्यौषधं मित्रं धर्मो मित्रं मृतस्य च ॥ 15 ॥
वृथा वृष्टिः समुद्रेषु वृथा तृप्तस्य भोजनम् ।
वृथा दानं समर्थस्य वृथा दीपो दिवापि च ॥ 16 ॥
नास्ति मेघसमं तोयं नास्ति चात्मसमं बलम् ।
नास्ति चक्षुःसमं तेजो नास्ति धान्यसमं प्रियम् ॥ 17 ॥
अधना धनमिच्छन्ति वाचं चैव चतुष्पदाः ।
मानवाः स्वर्गमिच्छन्ति मोक्षमिच्छन्ति देवताः ॥ 18 ॥
सत्येन धार्यते पृथ्वी सत्येन तपते रविः ।
सत्येन वाति वायुश्च सर्वं सत्ये प्रतिष्ठितम् ॥ 19 ॥
चला लक्ष्मीश्चलाः प्राणाश्चले जीवितमन्दिरे ।
चलाचले च संसारे धर्म एको हि निश्चलः ॥ 20 ॥
नराणां नापितो धूर्तः पक्षिणां चैव वायसः ।
चतुष्पादं शऋगालस्तु स्त्रीणां धूर्ता च मालिनी ॥ 21 ॥
जनिता चोपनेता च यस्तु विद्यां प्रयच्छति ।
अन्नदाता भयत्राता पञ्चैते पितरः स्मृताः ॥ 22 ॥
राजपत्नी गुरोः पत्नी मित्रपत्नी तथैव च ।
पत्नीमाता स्वमाता च पञ्चैता मातरः स्मृताः ॥ 23 ॥
gururagnirdvijātīnāṃ varṇānāṃ brāhmaṇo guruḥ |
patireva guruḥ strīṇāṃ sarvasyābhyāgato guruḥ || 01 ||
yathā caturbhiḥ kanakaṃ parīkṣyate
nigharṣaṇacchedanatāpatāḍanaiḥ |
tathā caturbhiḥ puruṣaḥ parīkṣyate
tyāgena śīlena guṇena karmaṇā || 02 ||
tāvadbhayeṣu bhetavyaṃ yāvadbhayamanāgatam |
āgataṃ tu bhayaṃ vīkṣya prahartavyamaśaṅkayā || 03 ||
ekodarasamudbhūtā ekanakṣatrajātakāḥ |
na bhavanti samāḥ śīle yathā badarakaṇṭakāḥ || 04 ||
niḥspṛho nādhikārī syān nākāmo maṇḍanapriyaḥ |
nāvidagdhaḥ priyaṃ brūyātspaṣṭavaktā na vañcakaḥ || 05 ||
mūrkhāṇāṃ paṇḍitā dveṣyā adhanānāṃ mahādhanāḥ |
parāṅganā kulastrīṇāṃ subhagānāṃ ca durbhagāḥ || 06 ||
ālasyopagatā vidyā parahastagataṃ dhanam |
alpabījaṃ hataṃ kṣetraṃ hataṃ sainyamanāyakam || 07 ||
abhyāsāddhāryate vidyā kulaṃ śīlena dhāryate |
guṇena jñāyate tvāryaḥ kopo netreṇa gamyate || 08 ||
vittena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛdunā rakṣyate bhūpaḥ satstriyā rakṣyate gṛham || 09 ||
anyathā vedaśāstrāṇi jñānapāṇḍityamanyathā |
anyathā tatpadaṃ śāntaṃ lokāḥ kliśyanti cāhnyathā || 10 ||
dāridryanāśanaṃ dānaṃ śīlaṃ durgatināśanam |
ajñānanāśinī prajñā bhāvanā bhayanāśinī || 11 ||
nāsti kāmasamo vyādhirnāsti mohasamo ripuḥ |
nāsti kopasamo vahnirnāsti jñānātparaṃ sukham || 12 ||
janmamṛtyū hi yātyeko bhunaktyekaḥ śubhāśubham |
narakeṣu patatyeka eko yāti parāṃ gatim || 13 ||
tṛṇaṃ brahmavidaḥ svargastṛṇaṃ śūrasya jīvitam |
jitāśasya tṛṇaṃ nārī niḥspṛhasya tṛṇaṃ jagat || 14 ||
vidyā mitraṃ pravāse ca bhāryā mitraṃ gṛheṣu ca |
vyādhitasyauṣadhaṃ mitraṃ dharmo mitraṃ mṛtasya ca || 15 ||
vṛthā vṛṣṭiḥ samudreṣu vṛthā tṛptasya bhojanam |
vṛthā dānaṃ samarthasya vṛthā dīpo divāpi ca || 16 ||
nāsti meghasamaṃ toyaṃ nāsti cātmasamaṃ balam |
nāsti cakṣuḥsamaṃ tejo nāsti dhānyasamaṃ priyam || 17 ||
adhanā dhanamicchanti vācaṃ caiva catuṣpadāḥ |
mānavāḥ svargamicchanti mokṣamicchanti devatāḥ || 18 ||
satyena dhāryate pṛthvī satyena tapate raviḥ |
satyena vāti vāyuśca sarvaṃ satye pratiṣṭhitam || 19 ||
calā lakṣmīścalāḥ prāṇāścale jīvitamandire |
calācale ca saṃsāre dharma eko hi niścalaḥ || 20 ||
narāṇāṃ nāpito dhūrtaḥ pakṣiṇāṃ caiva vāyasaḥ |
catuṣpādaṃ śaṛgālastu strīṇāṃ dhūrtā ca mālinī || 21 ||
janitā copanetā ca yastu vidyāṃ prayacchati |
annadātā bhayatrātā pañcaite pitaraḥ smṛtāḥ || 22 ||
rājapatnī guroḥ patnī mitrapatnī tathaiva ca |
patnīmātā svamātā ca pañcaitā mātaraḥ smṛtāḥ || 23 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.