અનૃતં સાહસં માયા મૂર્ખત્વમતિલોભિતા ।
અશૌચત્વં નિર્દયત્વં સ્ત્રીણાં દોષાઃ સ્વભાવજાઃ ॥ 01 ॥
ભોજ્યં ભોજનશક્તિશ્ચ રતિશક્તિર્વરાઙ્ગના ।
વિભવો દાનશક્તિશ્ચ નાલ્પસ્ય તપસઃ ફલમ્ ॥ 02 ॥
યસ્ય પુત્રો વશીભૂતો ભાર્યા છન્દાનુગામિની ।
વિભવે યશ્ચ સન્તુષ્ટસ્તસ્ય સ્વર્ગ ઇહૈવ હિ ॥ 03 ॥
તે પુત્રા યે પિતુર્ભક્તાઃ સ પિતા યસ્તુ પોષકઃ ।
તન્મિત્રં યત્ર વિશ્વાસઃ સા ભાર્યા યત્ર નિર્વૃતિઃ ॥ 04 ॥
પરોક્ષે કાર્યહન્તારં પ્રત્યક્ષે પ્રિયવાદિનમ્ ।
વર્જયેત્તાદૃશં મિત્રં વિષકુમ્ભં પયોમુખમ્ ॥ 05 ॥
ન વિશ્વસેત્કુમિત્રે ચ મિત્રે ચાપિ ન વિશ્વસેત્ ।
કદાચિત્કુપિતં મિત્રં સર્વં ગુહ્યં પ્રકાશયેત્ ॥ 06 ॥
મનસા ચિન્તિતં કાર્યં વાચા નૈવ પ્રકાશયેત્ ।
મન્ત્રેણ રક્ષયેદ્ગૂઢં કાર્યે ચાપિ નિયોજયેત્ ॥ 07 ॥
કષ્ટં ચ ખલુ મૂર્ખત્વં કષ્ટં ચ ખલુ યૌવનમ્ ।
કષ્ટાત્કષ્ટતરં ચૈવ પરગેહનિવાસનમ્ ॥ 08 ॥
શૈલે શૈલે ચ માણિક્યં મૌક્તિકં ન ગજે ગજે ।
સાધવો ન હિ સર્વત્ર ચન્દનં ન વને વને ॥ 09 ॥
પુત્રાશ્ચ વિવિધૈઃ શીલૈર્નિયોજ્યાઃ સતતં બુધૈઃ ।
નીતિજ્ઞાઃ શીલસમ્પન્ના ભવન્તિ કુલપૂજિતાઃ ॥ 10 ॥
માતા શત્રુઃ પિતા વૈરી યાભ્યાં બાલા ન પાઠિતાઃ ।
સભામધ્યે ન શોભન્તે હંસમધ્યે બકો યથા ॥ 11 ॥
લાલનાદ્બહવો દોષાસ્તાડને બહવો ગુણાઃ ।
તસ્માત્પુત્રં ચ શિષ્યં ચ તાડયેન્ન તુ લાલયેત્ ॥ 12 ॥
શ્લોકેન વા તદર્ધેન તદર્ધાર્ધાક્ષરેણ વા ।
અબન્ધ્યં દિવસં કુર્યાદ્દાનાધ્યયનકર્મભિઃ ॥ 13 ॥
કાન્તાવિયોગઃ સ્વજનાપમાનં
ઋણસ્ય શેષં કુનૃપસ્ય સેવા ।
દારિદ્ર્યભાવાદ્વિમુખં ચ મિત્રં
વિનાગ્નિના પઞ્ચ દહન્તિ કાયમ્ ॥ 14 ॥
નદીતીરે ચ યે વૃક્ષાઃ પરગેહેષુ કામિની ।
મન્ત્રહીનાશ્ચ રાજાનઃ શીઘ્રં નશ્યન્ત્યસંશયમ્ ॥ 15 ॥
બલં વિદ્યા ચ વિપ્રાણાં રાજ્ઞાં સૈન્યં બલં તથા ।
બલં વિત્તં ચ વૈશ્યાનાં શૂદ્રાણાં પારિચર્યકમ્ ॥ 16 ॥
નિર્ધનં પુરુષં વેશ્યા પ્રજા ભગ્નં નૃપં ત્યજેત્ ।
ખગા વીતફલં વૃક્ષં ભુક્ત્વા ચાભ્યાગતો ગૃહમ્ ॥ 17 ॥
ગૃહીત્વા દક્ષિણાં વિપ્રાસ્ત્યજન્તિ યજમાનકમ્ ।
પ્રાપ્તવિદ્યા ગુરું શિષ્યા દગ્ધારણ્યં મૃગાસ્તથા ॥ 18 ॥
દુરાચારી દુરાદૃષ્ટિર્દુરાવાસી ચ દુર્જનઃ ।
યન્મૈત્રી ક્રિયતે પુમ્ભિર્નરઃ શીઘ્રં વિનશ્યતિ ॥ 19 ॥
સમાને શોભતે પ્રીતિઃ રાજ્ઞિ સેવા ચ શોભતે ।
વાણિજ્યં વ્યવહારેષુ દિવ્યા સ્ત્રી શોભતે ગૃહે ॥ 20 ॥
Roman (IAST) Transliteration
anṛtaṃ sāhasaṃ māyā mūrkhatvamatilobhitā |
aśaucatvaṃ nirdayatvaṃ strīṇāṃ doṣāḥ svabhāvajāḥ || 01 ||
bhojyaṃ bhojanaśaktiśca ratiśaktirvarāṅganā |
vibhavo dānaśaktiśca nālpasya tapasaḥ phalam || 02 ||
yasya putro vaśībhūto bhāryā chandānugāminī |
vibhave yaśca santuṣṭastasya svarga ihaiva hi || 03 ||
te putrā ye piturbhaktāḥ sa pitā yastu poṣakaḥ |
tanmitraṃ yatra viśvāsaḥ sā bhāryā yatra nirvṛtiḥ || 04 ||
parokṣe kāryahantāraṃ pratyakṣe priyavādinam |
varjayettādṛśaṃ mitraṃ viṣakumbhaṃ payomukham || 05 ||
na viśvasetkumitre ca mitre cāpi na viśvaset |
kadācitkupitaṃ mitraṃ sarvaṃ guhyaṃ prakāśayet || 06 ||
manasā cintitaṃ kāryaṃ vācā naiva prakāśayet |
mantreṇa rakṣayedgūḍhaṃ kārye cāpi niyojayet || 07 ||
kaṣṭaṃ ca khalu mūrkhatvaṃ kaṣṭaṃ ca khalu yauvanam |
kaṣṭātkaṣṭataraṃ caiva paragehanivāsanam || 08 ||
śaile śaile ca māṇikyaṃ mauktikaṃ na gaje gaje |
sādhavo na hi sarvatra candanaṃ na vane vane || 09 ||
putrāśca vividhaiḥ śīlairniyojyāḥ satataṃ budhaiḥ |
nītijñāḥ śīlasampannā bhavanti kulapūjitāḥ || 10 ||
mātā śatruḥ pitā vairī yābhyāṃ bālā na pāṭhitāḥ |
sabhāmadhye na śobhante haṃsamadhye bako yathā || 11 ||
lālanādbahavo doṣāstāḍane bahavo guṇāḥ |
tasmātputraṃ ca śiṣyaṃ ca tāḍayenna tu lālayet || 12 ||
ślokena vā tadardhena tadardhārdhākṣareṇa vā |
abandhyaṃ divasaṃ kuryāddānādhyayanakarmabhiḥ || 13 ||
kāntāviyogaḥ svajanāpamānaṃ
ṛṇasya śeṣaṃ kunṛpasya sevā |
dāridryabhāvādvimukhaṃ ca mitraṃ
vināgninā pañca dahanti kāyam || 14 ||
nadītīre ca ye vṛkṣāḥ parageheṣu kāminī |
mantrahīnāśca rājānaḥ śīghraṃ naśyantyasaṃśayam || 15 ||
balaṃ vidyā ca viprāṇāṃ rājñāṃ sainyaṃ balaṃ tathā |
balaṃ vittaṃ ca vaiśyānāṃ śūdrāṇāṃ pāricaryakam || 16 ||
nirdhanaṃ puruṣaṃ veśyā prajā bhagnaṃ nṛpaṃ tyajet |
khagā vītaphalaṃ vṛkṣaṃ bhuktvā cābhyāgato gṛham || 17 ||
gṛhītvā dakṣiṇāṃ viprāstyajanti yajamānakam |
prāptavidyā guruṃ śiṣyā dagdhāraṇyaṃ mṛgāstathā || 18 ||
durācārī durādṛṣṭirdurāvāsī ca durjanaḥ |
yanmaitrī kriyate pumbhirnaraḥ śīghraṃ vinaśyati || 19 ||
samāne śobhate prītiḥ rājñi sevā ca śobhate |
vāṇijyaṃ vyavahāreṣu divyā strī śobhate gṛhe || 20 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अनृतं साहसं माया मूर्खत्वमतिलोभिता ।
अशौचत्वं निर्दयत्वं स्त्रीणां दोषाः स्वभावजाः ॥ 01 ॥
भोज्यं भोजनशक्तिश्च रतिशक्तिर्वराङ्गना ।
विभवो दानशक्तिश्च नाल्पस्य तपसः फलम् ॥ 02 ॥
यस्य पुत्रो वशीभूतो भार्या छन्दानुगामिनी ।
विभवे यश्च सन्तुष्टस्तस्य स्वर्ग इहैव हि ॥ 03 ॥
ते पुत्रा ये पितुर्भक्ताः स पिता यस्तु पोषकः ।
तन्मित्रं यत्र विश्वासः सा भार्या यत्र निर्वृतिः ॥ 04 ॥
परोक्षे कार्यहन्तारं प्रत्यक्षे प्रियवादिनम् ।
वर्जयेत्तादृशं मित्रं विषकुम्भं पयोमुखम् ॥ 05 ॥
न विश्वसेत्कुमित्रे च मित्रे चापि न विश्वसेत् ।
कदाचित्कुपितं मित्रं सर्वं गुह्यं प्रकाशयेत् ॥ 06 ॥
मनसा चिन्तितं कार्यं वाचा नैव प्रकाशयेत् ।
मन्त्रेण रक्षयेद्गूढं कार्ये चापि नियोजयेत् ॥ 07 ॥
कष्टं च खलु मूर्खत्वं कष्टं च खलु यौवनम् ।
कष्टात्कष्टतरं चैव परगेहनिवासनम् ॥ 08 ॥
शैले शैले च माणिक्यं मौक्तिकं न गजे गजे ।
साधवो न हि सर्वत्र चन्दनं न वने वने ॥ 09 ॥
पुत्राश्च विविधैः शीलैर्नियोज्याः सततं बुधैः ।
नीतिज्ञाः शीलसम्पन्ना भवन्ति कुलपूजिताः ॥ 10 ॥
माता शत्रुः पिता वैरी याभ्यां बाला न पाठिताः ।
सभामध्ये न शोभन्ते हंसमध्ये बको यथा ॥ 11 ॥
लालनाद्बहवो दोषास्ताडने बहवो गुणाः ।
तस्मात्पुत्रं च शिष्यं च ताडयेन्न तु लालयेत् ॥ 12 ॥
श्लोकेन वा तदर्धेन तदर्धार्धाक्षरेण वा ।
अबन्ध्यं दिवसं कुर्याद्दानाध्ययनकर्मभिः ॥ 13 ॥
कान्तावियोगः स्वजनापमानं
ऋणस्य शेषं कुनृपस्य सेवा ।
दारिद्र्यभावाद्विमुखं च मित्रं
विनाग्निना पञ्च दहन्ति कायम् ॥ 14 ॥
नदीतीरे च ये वृक्षाः परगेहेषु कामिनी ।
मन्त्रहीनाश्च राजानः शीघ्रं नश्यन्त्यसंशयम् ॥ 15 ॥
बलं विद्या च विप्राणां राज्ञां सैन्यं बलं तथा ।
बलं वित्तं च वैश्यानां शूद्राणां पारिचर्यकम् ॥ 16 ॥
निर्धनं पुरुषं वेश्या प्रजा भग्नं नृपं त्यजेत् ।
खगा वीतफलं वृक्षं भुक्त्वा चाभ्यागतो गृहम् ॥ 17 ॥
गृहीत्वा दक्षिणां विप्रास्त्यजन्ति यजमानकम् ।
प्राप्तविद्या गुरुं शिष्या दग्धारण्यं मृगास्तथा ॥ 18 ॥
दुराचारी दुरादृष्टिर्दुरावासी च दुर्जनः ।
यन्मैत्री क्रियते पुम्भिर्नरः शीघ्रं विनश्यति ॥ 19 ॥
समाने शोभते प्रीतिः राज्ञि सेवा च शोभते ।
वाणिज्यं व्यवहारेषु दिव्या स्त्री शोभते गृहे ॥ 20 ॥
anṛtaṃ sāhasaṃ māyā mūrkhatvamatilobhitā |
aśaucatvaṃ nirdayatvaṃ strīṇāṃ doṣāḥ svabhāvajāḥ || 01 ||
bhojyaṃ bhojanaśaktiśca ratiśaktirvarāṅganā |
vibhavo dānaśaktiśca nālpasya tapasaḥ phalam || 02 ||
yasya putro vaśībhūto bhāryā chandānugāminī |
vibhave yaśca santuṣṭastasya svarga ihaiva hi || 03 ||
te putrā ye piturbhaktāḥ sa pitā yastu poṣakaḥ |
tanmitraṃ yatra viśvāsaḥ sā bhāryā yatra nirvṛtiḥ || 04 ||
parokṣe kāryahantāraṃ pratyakṣe priyavādinam |
varjayettādṛśaṃ mitraṃ viṣakumbhaṃ payomukham || 05 ||
na viśvasetkumitre ca mitre cāpi na viśvaset |
kadācitkupitaṃ mitraṃ sarvaṃ guhyaṃ prakāśayet || 06 ||
manasā cintitaṃ kāryaṃ vācā naiva prakāśayet |
mantreṇa rakṣayedgūḍhaṃ kārye cāpi niyojayet || 07 ||
kaṣṭaṃ ca khalu mūrkhatvaṃ kaṣṭaṃ ca khalu yauvanam |
kaṣṭātkaṣṭataraṃ caiva paragehanivāsanam || 08 ||
śaile śaile ca māṇikyaṃ mauktikaṃ na gaje gaje |
sādhavo na hi sarvatra candanaṃ na vane vane || 09 ||
putrāśca vividhaiḥ śīlairniyojyāḥ satataṃ budhaiḥ |
nītijñāḥ śīlasampannā bhavanti kulapūjitāḥ || 10 ||
mātā śatruḥ pitā vairī yābhyāṃ bālā na pāṭhitāḥ |
sabhāmadhye na śobhante haṃsamadhye bako yathā || 11 ||
lālanādbahavo doṣāstāḍane bahavo guṇāḥ |
tasmātputraṃ ca śiṣyaṃ ca tāḍayenna tu lālayet || 12 ||
ślokena vā tadardhena tadardhārdhākṣareṇa vā |
abandhyaṃ divasaṃ kuryāddānādhyayanakarmabhiḥ || 13 ||
kāntāviyogaḥ svajanāpamānaṃ
ṛṇasya śeṣaṃ kunṛpasya sevā |
dāridryabhāvādvimukhaṃ ca mitraṃ
vināgninā pañca dahanti kāyam || 14 ||
nadītīre ca ye vṛkṣāḥ parageheṣu kāminī |
mantrahīnāśca rājānaḥ śīghraṃ naśyantyasaṃśayam || 15 ||
balaṃ vidyā ca viprāṇāṃ rājñāṃ sainyaṃ balaṃ tathā |
balaṃ vittaṃ ca vaiśyānāṃ śūdrāṇāṃ pāricaryakam || 16 ||
nirdhanaṃ puruṣaṃ veśyā prajā bhagnaṃ nṛpaṃ tyajet |
khagā vītaphalaṃ vṛkṣaṃ bhuktvā cābhyāgato gṛham || 17 ||
gṛhītvā dakṣiṇāṃ viprāstyajanti yajamānakam |
prāptavidyā guruṃ śiṣyā dagdhāraṇyaṃ mṛgāstathā || 18 ||
durācārī durādṛṣṭirdurāvāsī ca durjanaḥ |
yanmaitrī kriyate pumbhirnaraḥ śīghraṃ vinaśyati || 19 ||
samāne śobhate prītiḥ rājñi sevā ca śobhate |
vāṇijyaṃ vyavahāreṣu divyā strī śobhate gṛhe || 20 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.