𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌤𑌤𑌶𑍍𑌶𑍂𑌰𑍍𑌪𑌣𑌖𑌾 𑌘𑍋𑌰𑌾 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌾𑌶𑍍𑌰𑌮𑌮𑌾𑌗𑌤𑌾 ।
𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌨𑌾𑌚𑌚𑌕𑍍𑌷𑍇 𑌤𑍗 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌸𑌹 𑌸𑍀𑌤𑌯𑌾 ॥ 1 ॥
𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌪𑌰𑍍𑌣𑌶𑌾𑌲𑌾𑌯𑌾𑌮𑍁𑌪𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌲𑌮𑍍 ।
𑌦𑌦𑍃𑌶𑍁𑌸𑍍𑌸𑍀𑌤𑌯𑌾 𑌸𑌾𑌰𑍍𑌧𑌂 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍍𑌯𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍇𑌨 𑌚 ॥ 2 ॥
𑌤𑌾𑌨𑍍𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌾𑌨𑌾𑌗𑌤𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌚 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍀𑌮𑍍 ।
𑌅𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌦𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑌂 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌂 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌤𑌤𑍇𑌜𑌸𑌮𑍍 ॥ 3 ॥
𑌮𑍁𑌹𑍂𑌰𑍍𑌤𑌂 𑌭𑌵 𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌸𑍀𑌤𑌾𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌨𑌨𑍍𑌤𑌰𑌃 ।
𑌇𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌧𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌪𑌦𑌵𑍀𑌮𑌾𑌗𑌤𑌾𑌨𑌿𑌹 ॥ 4 ॥
𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌮𑍇𑌤𑌤𑍍𑌤𑌤𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌦𑌿𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ।
𑌤𑌥𑍇𑌤𑌿 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍋 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌪𑍂𑌜𑌯𑌤𑍍 ॥ 5 ॥
𑌰𑌾𑌘𑌵𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌮𑌹𑌚𑍍𑌚𑌾𑌪𑌂 𑌚𑌾𑌮𑍀𑌕𑌰𑌵𑌿𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌚𑌕𑌾𑌰 𑌸𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌂𑌸𑌿 𑌚𑌾𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 6 ॥
𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌦𑌶𑌰𑌥𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾𑌂 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 ।
𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌸𑍀𑌤𑌯𑌾 𑌸𑌾𑌰𑍍𑌧𑌂 𑌦𑍁𑌶𑍍𑌚𑌰𑌂 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌵𑌨𑌮𑍍 ॥ 7 ॥
𑌫𑌲𑌮𑍂𑌲𑌾𑌶𑌨𑍗 𑌦𑌾𑌨𑍍𑌤𑍗 𑌤𑌾𑌪𑌸𑍗 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌚𑌾𑌰𑌿𑌣𑍗 ।
𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑍗 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌰𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌕𑌿𑌮𑌰𑍍𑌥𑌮𑍁𑌪𑌹𑌿𑌂𑌸𑌥 ॥ 8 ॥
𑌯𑍁𑌷𑍍𑌮𑌾𑌨𑍍𑌪𑌾𑌪𑌾𑌤𑍍𑌮𑌕𑌾𑌨𑍍𑌹𑌨𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌰𑌾𑌨𑍍𑌮𑌹𑌾𑌹𑌵𑍇 ।
𑌋𑌷𑍀𑌣𑌾𑌂 𑌤𑍁 𑌨𑌿𑌯𑍋𑌗𑍇𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌸𑌶𑌰𑌾𑌯𑍁𑌧𑌃 ॥ 9 ॥
𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑍈𑌵𑌾𑌤𑍍𑌰 𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌨𑍋𑌪𑌾𑌵𑌰𑍍𑌤𑌿𑌤𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌥 ।
𑌯𑌦𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑍈𑌰𑌿𑌹𑌾𑌰𑍍𑌥𑍋 𑌵𑌾 𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌧𑍍𑌵𑌂 𑌨𑌿𑌶𑌾𑌚𑌰𑌾𑌃 ॥ 10 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 ।
𑌊𑌚𑍁𑌰𑍍𑌵𑌾𑌚𑌂 𑌸𑍁𑌸𑌙𑍍𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌘𑍍𑌨𑌾𑌶𑍍𑌶𑍂𑌲𑌪𑌾𑌣𑌯𑌃 ॥ 11 ॥
𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌮𑍁𑌤𑍍𑌪𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌨𑍋 𑌭𑌰𑍍𑌤𑍁𑌃 𑌖𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍁𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ।
𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌹𑌾𑌸𑍍𑌯𑌸𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌨𑌦𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾𑌭𑌿𑌰𑍍𑌹𑌤𑍋 𑌯𑍁𑌧𑌿 ॥ 12 ॥
𑌕𑌾 𑌹𑌿 𑌤𑍇 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌰𑍇𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌬𑌹𑍂𑌨𑌾𑌂 𑌰𑌣𑌮𑍂𑌰𑍍𑌧𑌨𑍀 ।
𑌅𑌸𑍍𑌮𑌾𑌕𑌮𑌗𑍍𑌰𑌤𑌃 𑌸𑍍𑌥𑌾𑌤𑍁𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍍𑌯𑍋𑌦𑍍𑌦𑍁𑌮𑌾𑌹𑌵𑍇 ॥ 13 ॥
𑌏𑌹𑌿 𑌬𑌾𑌹𑍁𑌪𑍍𑌰𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍈𑌰𑍍𑌨𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌘𑍈𑌶𑍍𑌶𑍂𑌲𑌪𑌟𑍍𑌟𑌿𑌸𑍈𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑌸𑌿 𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌧𑌨𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌕𑌰𑌪𑍀𑌡𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 14 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑍇𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌙𑍍𑌕𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 ।
𑌚𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍁𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌶𑍂𑌲𑌾𑌨𑌿 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌜𑌯𑌮𑍍 ॥ 15 ॥
𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌶𑍂𑌲𑌾𑌨𑌿 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌸𑍍𑌥𑌸𑍍𑌸𑌮𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 ।
𑌤𑌾𑌵𑌦𑍍𑌭𑌿𑌰𑍇𑌵 𑌚𑌿𑌚𑍍𑌛𑍇𑌦 𑌶𑌰𑍈𑌃 𑌕𑌾𑌞𑍍𑌚𑌨𑌭𑍂𑌷𑌣𑍈𑌃 ॥ 16 ॥
𑌤𑌤𑌃 𑌪𑌶𑍍𑌚𑌾𑌨𑍍𑌮𑌹𑌾𑌤𑍇𑌜𑌾 𑌨𑌾𑌰𑌾𑌚𑌾𑌨𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌭𑌾𑌨𑍍 ।
𑌜𑌗𑍍𑌰𑌾𑌹 𑌪𑌰𑌮𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 𑌶𑌿𑌲𑌾𑌶𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍 ॥ 17 ॥
𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌧𑌨𑍁𑌰𑌾𑌯𑌮𑍍𑌯 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌨𑍁𑌦𑍍𑌦𑌿𑌶𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌨𑍍 ।
𑌮𑍁𑌮𑍋𑌚 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍋 𑌬𑌾𑌣𑌾𑌨𑍍𑌵𑌜𑍍𑌰𑌾𑌨𑌿𑌵 𑌶𑌤𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁𑌃 ॥ 18 ॥
𑌰𑍁𑌕𑍍𑌮𑌪𑍁𑌙𑍍𑌖𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌿𑌶𑌿𑌖𑌾 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌤𑌾 𑌹𑍇𑌮𑌵𑌿𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌤𑍇 𑌭𑌿𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌂 𑌵𑍇𑌗𑌾𑌦𑍍𑌵𑌕𑍍𑌷𑌾𑌂𑌸𑌿 𑌰𑍁𑌧𑌿𑌰𑌾𑌪𑍍𑌲𑍁𑌤𑌾𑌃 ॥ 19 ॥
𑌵𑌿𑌨𑌿𑌷𑍍𑌪𑍇𑌤𑍁𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌨𑍍𑌯𑌮𑌜𑍍𑌜𑌨𑍍𑌤𑌾𑌶𑌨𑌿𑌸𑍍𑌵𑌨𑌾𑌃 ।
𑌤𑍇 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌹𑍃𑌦𑌯𑌾 𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌛𑌿𑌨𑍍𑌨𑌮𑍂𑌲𑌾 𑌇𑌵 𑌦𑍍𑌰𑍁𑌮𑌾𑌃 ॥ 20 ॥
𑌨𑌿𑌪𑍇𑌤𑍁𑌶𑍍𑌶𑍋𑌣𑌿𑌤𑌾𑌰𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾𑌙𑍍𑌗𑌾 𑌵𑌿𑌕𑍃𑌤𑌾 𑌵𑌿𑌗𑌤𑌾𑌸𑌵𑌃 ।
𑌤𑌾𑌨𑍍 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌤𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍀 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌮𑍂𑌰𑍍𑌛𑌿𑌤𑌾 ॥ 21 ॥
𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾 𑌪𑍁𑌨𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌵𑍍𑌯𑌸𑍃𑌜𑌦𑍍𑌭𑍈𑌰𑌵𑌸𑍍𑌵𑌨𑌾𑌨𑍍 ।
𑌉𑌪𑌗𑌮𑍍𑌯 𑌖𑌰𑌂 𑌸𑌾 𑌤𑍁 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌸𑌂𑌶𑍁𑌷𑍍𑌕𑌶𑍋𑌣𑌿𑌤𑌾 ॥ 22 ॥
𑌪𑌪𑌾𑌤 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍇𑌵𑌾𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌸𑌨𑌿𑌰𑍍𑌯𑌾𑌸𑍇𑌵 𑌸𑌲𑍍𑌲𑌕𑍀 ।
𑌪𑌪𑌾𑌤 𑌪𑍁𑌨𑌰𑍇𑌵𑌾𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌸𑌨𑌿𑌰𑍍𑌯𑌾𑌸𑍇𑌵 𑌸𑌲𑍍𑌲𑌕𑍀 ॥ 23 ॥
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍁𑌸𑍍𑌸𑌮𑍀𑌪𑍇 𑌶𑍋𑌕𑌾𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌸𑌸𑌰𑍍𑌜 𑌨𑌿𑌨𑌦𑌂 𑌮𑍁𑌹𑍁𑌃 ॥ 24 ॥
𑌸𑌸𑍍𑌵𑌰𑌂 𑌮𑍁𑌮𑍁𑌚𑍇 𑌬𑌾𑌷𑍍𑌪𑌂 𑌵𑌿𑌷𑌣𑍍𑌣𑌵𑌦𑌨𑌾 𑌤𑌦𑌾 ।
𑌨𑌿𑌪𑌾𑌤𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍 𑌦𑍃𑌶𑍍𑌯 𑌰𑌣𑍇 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌨𑍍 𑌪𑍍𑌰𑌧𑌾𑌵𑌿𑌤𑌾 𑌶𑍂𑌰𑍍𑌪𑌣𑌖𑌾 𑌪𑍁𑌨𑌸𑍍𑌤𑌤𑌃 ।
𑌵𑌧𑌂 𑌚 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌨𑌿𑌖𑌿𑌲𑍇𑌨 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌂 𑌶𑌶𑌂𑌸 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌭𑌗𑌿𑌨𑍀 𑌖𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌾 ॥ 25 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha viṃśassargaḥ |
tataśśūrpaṇakhā ghorā rāghavāśramamāgatā |
rākṣasānācacakṣe tau bhrātarau saha sītayā || 1 ||
te rāmaṃ parṇaśālāyāmupaviṣṭaṃ mahābalam |
dadṛśussītayā sārdhaṃ vaidehyā lakṣmaṇena ca || 2 ||
tāndṛṣṭvā rāghavaśśrīmānāgatāṃstāṃ ca rākṣasīm |
abravīdbhrātaraṃ rāmo lakṣmaṇaṃ dīptatejasam || 3 ||
muhūrtaṃ bhava saumitre sītāyāḥ pratyanantaraḥ |
imānasyā vadhiṣyāmi padavīmāgatāniha || 4 ||
vākyametattataśśrutvā rāmasya viditātmanaḥ |
tatheti lakṣmaṇo vākyaṃ rāmasya pratyapūjayat || 5 ||
rāghavo'pi mahaccāpaṃ cāmīkaravibhūṣitam |
cakāra sajyaṃ dharmātmā tāni rakṣāṃsi cābravīt || 6 ||
putrau daśarathasyāvāṃ bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
praviṣṭau sītayā sārdhaṃ duścaraṃ daṇḍakāvanam || 7 ||
phalamūlāśanau dāntau tāpasau dharmacāriṇau |
vasantau daṇḍakāraṇye kimarthamupahiṃsatha || 8 ||
yuṣmānpāpātmakānhantuṃ viprakārānmahāhave |
ṛṣīṇāṃ tu niyogena prāpto'haṃ saśarāyudhaḥ || 9 ||
tiṣṭhataivātra santuṣṭā nopāvartitumarhatha |
yadi prāṇairihārtho vā nivartadhvaṃ niśācarāḥ || 10 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā rākṣasāste caturdaśa |
ūcurvācaṃ susaṅkruddhā brahmaghnāśśūlapāṇayaḥ || 11 ||
krodhamutpādya no bhartuḥ kharasya sumahātmanaḥ |
tvameva hāsyase prāṇānadyāsmābhirhato yudhi || 12 ||
kā hi te śaktirekasya bahūnāṃ raṇamūrdhanī |
asmākamagrataḥ sthātuṃ kiṃ punaryoddumāhave || 13 ||
ehi bāhuprayuktairnaḥ parighaiśśūlapaṭṭisaiḥ |
prāṇāṃstyakṣasi vīryaṃ ca dhanuśca karapīḍitam || 14 ||
ityevamuktvā saṅkṛddhā rākṣasāste caturdaśa |
cikṣipustāni śūlāni rāghavaṃ prati durjayam || 15 ||
tāni śūlāni kākutsthassamastāni caturdaśa |
tāvadbhireva ciccheda śaraiḥ kāñcanabhūṣaṇaiḥ || 16 ||
tataḥ paścānmahātejā nārācānsūryasannibhān |
jagrāha paramakruddhaścaturdaśa śilāśitān || 17 ||
gṛhītvā dhanurāyamya lakṣyānuddiśya rākṣasān |
mumoca rāghavo bāṇānvajrāniva śatakratuḥ || 18 ||
rukmapuṅkhāśca viśikhā dīptā hemavibhūṣitāḥ |
te bhittvā rakṣasāṃ vegādvakṣāṃsi rudhirāplutāḥ || 19 ||
viniṣpetustadā bhūmau nyamajjantāśanisvanāḥ |
te bhinnahṛdayā bhūmau chinnamūlā iva drumāḥ || 20 ||
nipetuśśoṇitārdrāṅgā vikṛtā vigatāsavaḥ |
tān dṛṣṭvā patitānbhūmau rākṣasī krodhamūrchitā || 21 ||
paritrastā punastatra vyasṛjadbhairavasvanān |
upagamya kharaṃ sā tu kiñcitsaṃśuṣkaśoṇitā || 22 ||
papāta punarevārtā saniryāseva sallakī |
papāta punarevārtā saniryāseva sallakī || 23 ||
bhrātussamīpe śokārtā sasarja ninadaṃ muhuḥ || 24 ||
sasvaraṃ mumuce bāṣpaṃ viṣaṇṇavadanā tadā |
nipātitān dṛśya raṇe tu rākṣasān pradhāvitā śūrpaṇakhā punastataḥ |
vadhaṃ ca teṣāṃ nikhilena rakṣasāṃ śaśaṃsa sarvaṃ bhaginī kharasya sā || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe viṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ विंशस्सर्गः ।
ततश्शूर्पणखा घोरा राघवाश्रममागता ।
राक्षसानाचचक्षे तौ भ्रातरौ सह सीतया ॥ 1 ॥
ते रामं पर्णशालायामुपविष्टं महाबलम् ।
ददृशुस्सीतया सार्धं वैदेह्या लक्ष्मणेन च ॥ 2 ॥
तान्दृष्ट्वा राघवश्श्रीमानागतांस्तां च राक्षसीम् ।
अब्रवीद्भ्रातरं रामो लक्ष्मणं दीप्ततेजसम् ॥ 3 ॥
मुहूर्तं भव सौमित्रे सीतायाः प्रत्यनन्तरः ।
इमानस्या वधिष्यामि पदवीमागतानिह ॥ 4 ॥
वाक्यमेतत्ततश्श्रुत्वा रामस्य विदितात्मनः ।
तथेति लक्ष्मणो वाक्यं रामस्य प्रत्यपूजयत् ॥ 5 ॥
राघवोऽपि महच्चापं चामीकरविभूषितम् ।
चकार सज्यं धर्मात्मा तानि रक्षांसि चाब्रवीत् ॥ 6 ॥
पुत्रौ दशरथस्यावां भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ।
प्रविष्टौ सीतया सार्धं दुश्चरं दण्डकावनम् ॥ 7 ॥
फलमूलाशनौ दान्तौ तापसौ धर्मचारिणौ ।
वसन्तौ दण्डकारण्ये किमर्थमुपहिंसथ ॥ 8 ॥
युष्मान्पापात्मकान्हन्तुं विप्रकारान्महाहवे ।
ऋषीणां तु नियोगेन प्राप्तोऽहं सशरायुधः ॥ 9 ॥
तिष्ठतैवात्र सन्तुष्टा नोपावर्तितुमर्हथ ।
यदि प्राणैरिहार्थो वा निवर्तध्वं निशाचराः ॥ 10 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा राक्षसास्ते चतुर्दश ।
ऊचुर्वाचं सुसङ्क्रुद्धा ब्रह्मघ्नाश्शूलपाणयः ॥ 11 ॥
क्रोधमुत्पाद्य नो भर्तुः खरस्य सुमहात्मनः ।
त्वमेव हास्यसे प्राणानद्यास्माभिर्हतो युधि ॥ 12 ॥
का हि ते शक्तिरेकस्य बहूनां रणमूर्धनी ।
अस्माकमग्रतः स्थातुं किं पुनर्योद्दुमाहवे ॥ 13 ॥
एहि बाहुप्रयुक्तैर्नः परिघैश्शूलपट्टिसैः ।
प्राणांस्त्यक्षसि वीर्यं च धनुश्च करपीडितम् ॥ 14 ॥
इत्येवमुक्त्वा सङ्कृद्धा राक्षसास्ते चतुर्दश ।
चिक्षिपुस्तानि शूलानि राघवं प्रति दुर्जयम् ॥ 15 ॥
तानि शूलानि काकुत्स्थस्समस्तानि चतुर्दश ।
तावद्भिरेव चिच्छेद शरैः काञ्चनभूषणैः ॥ 16 ॥
ततः पश्चान्महातेजा नाराचान्सूर्यसन्निभान् ।
जग्राह परमक्रुद्धश्चतुर्दश शिलाशितान् ॥ 17 ॥
गृहीत्वा धनुरायम्य लक्ष्यानुद्दिश्य राक्षसान् ।
मुमोच राघवो बाणान्वज्रानिव शतक्रतुः ॥ 18 ॥
रुक्मपुङ्खाश्च विशिखा दीप्ता हेमविभूषिताः ।
ते भित्त्वा रक्षसां वेगाद्वक्षांसि रुधिराप्लुताः ॥ 19 ॥
विनिष्पेतुस्तदा भूमौ न्यमज्जन्ताशनिस्वनाः ।
ते भिन्नहृदया भूमौ छिन्नमूला इव द्रुमाः ॥ 20 ॥
निपेतुश्शोणितार्द्राङ्गा विकृता विगतासवः ।
तान् दृष्ट्वा पतितान्भूमौ राक्षसी क्रोधमूर्छिता ॥ 21 ॥
परित्रस्ता पुनस्तत्र व्यसृजद्भैरवस्वनान् ।
उपगम्य खरं सा तु किञ्चित्संशुष्कशोणिता ॥ 22 ॥
पपात पुनरेवार्ता सनिर्यासेव सल्लकी ।
पपात पुनरेवार्ता सनिर्यासेव सल्लकी ॥ 23 ॥
भ्रातुस्समीपे शोकार्ता ससर्ज निनदं मुहुः ॥ 24 ॥
सस्वरं मुमुचे बाष्पं विषण्णवदना तदा ।
निपातितान् दृश्य रणे तु राक्षसान् प्रधाविता शूर्पणखा पुनस्ततः ।
वधं च तेषां निखिलेन रक्षसां शशंस सर्वं भगिनी खरस्य सा ॥ 25 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे विंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha viṃśassargaḥ |
tataśśūrpaṇakhā ghorā rāghavāśramamāgatā |
rākṣasānācacakṣe tau bhrātarau saha sītayā || 1 ||
te rāmaṃ parṇaśālāyāmupaviṣṭaṃ mahābalam |
dadṛśussītayā sārdhaṃ vaidehyā lakṣmaṇena ca || 2 ||
tāndṛṣṭvā rāghavaśśrīmānāgatāṃstāṃ ca rākṣasīm |
abravīdbhrātaraṃ rāmo lakṣmaṇaṃ dīptatejasam || 3 ||
muhūrtaṃ bhava saumitre sītāyāḥ pratyanantaraḥ |
imānasyā vadhiṣyāmi padavīmāgatāniha || 4 ||
vākyametattataśśrutvā rāmasya viditātmanaḥ |
tatheti lakṣmaṇo vākyaṃ rāmasya pratyapūjayat || 5 ||
rāghavo'pi mahaccāpaṃ cāmīkaravibhūṣitam |
cakāra sajyaṃ dharmātmā tāni rakṣāṃsi cābravīt || 6 ||
putrau daśarathasyāvāṃ bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
praviṣṭau sītayā sārdhaṃ duścaraṃ daṇḍakāvanam || 7 ||
phalamūlāśanau dāntau tāpasau dharmacāriṇau |
vasantau daṇḍakāraṇye kimarthamupahiṃsatha || 8 ||
yuṣmānpāpātmakānhantuṃ viprakārānmahāhave |
ṛṣīṇāṃ tu niyogena prāpto'haṃ saśarāyudhaḥ || 9 ||
tiṣṭhataivātra santuṣṭā nopāvartitumarhatha |
yadi prāṇairihārtho vā nivartadhvaṃ niśācarāḥ || 10 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā rākṣasāste caturdaśa |
ūcurvācaṃ susaṅkruddhā brahmaghnāśśūlapāṇayaḥ || 11 ||
krodhamutpādya no bhartuḥ kharasya sumahātmanaḥ |
tvameva hāsyase prāṇānadyāsmābhirhato yudhi || 12 ||
kā hi te śaktirekasya bahūnāṃ raṇamūrdhanī |
asmākamagrataḥ sthātuṃ kiṃ punaryoddumāhave || 13 ||
ehi bāhuprayuktairnaḥ parighaiśśūlapaṭṭisaiḥ |
prāṇāṃstyakṣasi vīryaṃ ca dhanuśca karapīḍitam || 14 ||
ityevamuktvā saṅkṛddhā rākṣasāste caturdaśa |
cikṣipustāni śūlāni rāghavaṃ prati durjayam || 15 ||
tāni śūlāni kākutsthassamastāni caturdaśa |
tāvadbhireva ciccheda śaraiḥ kāñcanabhūṣaṇaiḥ || 16 ||
tataḥ paścānmahātejā nārācānsūryasannibhān |
jagrāha paramakruddhaścaturdaśa śilāśitān || 17 ||
gṛhītvā dhanurāyamya lakṣyānuddiśya rākṣasān |
mumoca rāghavo bāṇānvajrāniva śatakratuḥ || 18 ||
rukmapuṅkhāśca viśikhā dīptā hemavibhūṣitāḥ |
te bhittvā rakṣasāṃ vegādvakṣāṃsi rudhirāplutāḥ || 19 ||
viniṣpetustadā bhūmau nyamajjantāśanisvanāḥ |
te bhinnahṛdayā bhūmau chinnamūlā iva drumāḥ || 20 ||
nipetuśśoṇitārdrāṅgā vikṛtā vigatāsavaḥ |
tān dṛṣṭvā patitānbhūmau rākṣasī krodhamūrchitā || 21 ||
paritrastā punastatra vyasṛjadbhairavasvanān |
upagamya kharaṃ sā tu kiñcitsaṃśuṣkaśoṇitā || 22 ||
papāta punarevārtā saniryāseva sallakī |
papāta punarevārtā saniryāseva sallakī || 23 ||
bhrātussamīpe śokārtā sasarja ninadaṃ muhuḥ || 24 ||
sasvaraṃ mumuce bāṣpaṃ viṣaṇṇavadanā tadā |
nipātitān dṛśya raṇe tu rākṣasān pradhāvitā śūrpaṇakhā punastataḥ |
vadhaṃ ca teṣāṃ nikhilena rakṣasāṃ śaśaṃsa sarvaṃ bhaginī kharasya sā || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe viṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.