𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌅𑌯𑍋𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌨𑌵𑌮𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌤𑍁 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍀 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑍇𑌨 𑌜𑍍𑌵𑌲𑌿𑌤𑌾𑌨𑌨𑌾 ।
𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘𑌮𑍁𑌷𑍍𑌣𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑌾𑌮𑌿𑌦𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 1 ॥
𑌅𑌦𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌮𑌿𑌤𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌂 𑌵𑌨𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑌯𑌾𑌮𑍍𑌯𑌹𑌮𑍍 ।
𑌯𑍗𑌵𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇 𑌚 𑌭𑌰𑌤𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌮𑍇𑌵𑌾𑌭𑌿𑌷𑍇𑌚𑌯𑍇 ॥ 2 ॥
𑌇𑌦𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌿𑌦𑌾𑌨𑍀𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯 𑌕𑍇𑌨𑍋𑌪𑌾𑌯𑍇𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑍇 ।
𑌭𑌰𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁𑌯𑌾𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌕𑌥𑌞𑍍𑌚𑌨 ॥ 3 ॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌤𑌯𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑌾 𑌪𑌾𑌪𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿𑌨𑍀 ।
𑌰𑌾𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌮𑍁𑌪𑌹𑌿𑌂𑌸𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍀𑌮𑌿𑌦𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 4 ॥
𑌹𑌨𑍍𑌤𑍇𑌦𑌾𑌨𑍀𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍂𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌚 𑌮𑍇 ।
𑌯𑌥𑌾 𑌤𑍇 𑌭𑌰𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌕𑍇𑌵𑌲𑌮𑍍 ॥ 5 ॥
𑌕𑌿𑌂 𑌨 𑌸𑍍𑌮𑌰𑌸𑌿 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑌿 𑌸𑍍𑌮𑌰𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌵𑌾 𑌨𑌿𑌗𑍂𑌹𑌸𑍇 ।
𑌯𑌦𑍁𑌚𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌸𑌿 ॥ 6 ॥
𑌮𑌯𑍋𑌚𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌯𑌦𑌿 𑌤𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍁𑌂 𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋 𑌵𑌿𑌲𑌾𑌸𑌿𑌨𑌿 ।
𑌶𑍍𑌰𑍂𑌯𑌤𑌾𑌮𑌭𑌿𑌧𑌾𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌵𑌿𑌮𑍃𑌶𑍍𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 7 ॥
𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑍈𑌵𑌂 𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑌾𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍀 ।
𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌦𑍁𑌤𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌶𑌯𑌨𑌾𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑍀𑌰𑍍𑌣𑌾𑌦𑌿𑌦𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 8 ॥
𑌕𑌥𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌮𑍋𑌪𑌾𑌯𑌂 𑌕𑍇𑌨𑍋𑌪𑌾𑌯𑍇𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑍇 ।
𑌭𑌰𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁𑌯𑌾𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌨 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌕𑌥𑌞𑍍𑌚𑌨 ॥ 9 ॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌤𑌯𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑌾 𑌪𑌾𑌪𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿𑌨𑍀 ।
𑌰𑌾𑌮𑌾𑌰𑍍𑌥𑌮𑍁𑌪𑌹𑌿𑌂𑌸𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾 𑌵𑌚𑌨𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 10 ॥
𑌤𑌵 𑌦𑍈𑌵𑌾𑌸𑍁𑌰𑍇 𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇 𑌸𑌹 𑌰𑌾𑌜𑌰𑍍𑌷𑌿𑌭𑌿𑌃 𑌪𑌤𑌿𑌃 ।
𑌅𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑍁𑌪𑌾𑌦𑌾𑌯 𑌦𑍇𑌵𑌰𑌾𑌜𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌾𑌹𑍍𑌯𑌕𑍃𑌤𑍍 ॥ 11 ॥
𑌦𑌿𑌶𑌮𑌾𑌸𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌵𑍈 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑌾𑌂 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿 ।
𑌵𑍈𑌜𑌯𑌨𑍍𑌤𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑌂 𑌪𑍁𑌰𑌂 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌤𑌿𑌮𑌿𑌧𑍍𑌵𑌜𑌃 ॥ 12 ॥
𑌸 𑌶𑌮𑍍𑌬𑌰 𑌇𑌤𑌿 𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑌶𑍍𑌶𑌤𑌮𑌾𑌯𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌸𑍁𑌰𑌃 ।
𑌦𑌦𑍗 𑌶𑌕𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌸𑌙𑍍𑌘𑍈𑌰𑌨𑌿𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌃 ॥ 13 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌮𑌹𑌤𑌿 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑍇 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌾𑌨𑍍𑌕𑍍𑌷𑌤𑌵𑌿𑌕𑍍𑌷𑌤𑌾𑌨𑍍 ।
𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍁𑌪𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌘𑍍𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑍍𑌮 𑌤𑌰𑌸𑌾𑌽𑌽𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌃 ॥ 14 ॥
𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌕𑌰𑍋𑌨𑍍𑌮𑌹𑌦𑍍𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌦𑌶𑌰𑌥𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 ।
𑌅𑌸𑍁𑌰𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌾𑌹𑍁𑌶𑍍𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌶𑌕𑌲𑍀𑌕𑍃𑌤𑌃 ॥ 15 ॥
𑌅𑌪𑌵𑌾𑌹𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌨𑍍𑌨𑌷𑍍𑌟𑌚𑍇𑌤𑌨𑌃 ।
𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌪𑌿 𑌵𑌿𑌕𑍍𑌷𑌤𑌶𑍍𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍈𑌃 𑌪𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 ॥ 16 ॥
𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑍇𑌨 𑌤𑍇𑌨 𑌦𑌤𑍍𑌤𑍗 𑌤𑍇 𑌦𑍍𑌵𑍗 𑌵𑌰𑍗 𑌶𑍁𑌭𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑍇 ।
𑌸 𑌤𑍍𑌵𑌯𑍋𑌕𑍍𑌤𑌃 𑌪𑌤𑌿𑌰𑍍𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌯𑌦𑍇𑌚𑍍𑌛𑍇𑌯𑌂 𑌤𑌦𑌾 𑌵𑌰𑍗 ॥ 17 ॥
𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑍀𑌯𑌾𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍇𑌨 𑌤𑌥𑍇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 ।
𑌅𑌨𑌭𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌮𑍍𑌹𑍍𑌯𑌹𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌯𑍈𑌵 𑌕𑌥𑌿𑌤𑌾 𑌪𑍁𑌰𑌾 ॥ 18 ॥
𑌕𑌥𑍈𑌷𑌾 𑌤𑌵 𑌤𑍁 𑌸𑍍𑌨𑍇𑌹𑌾𑌨𑍍𑌮𑌨𑌸𑌾 𑌧𑌾𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌮𑌯𑌾 ।
𑌰𑌾𑌮𑌾𑌭𑌿𑌷𑍇𑌕𑌸𑌮𑍍𑌭𑌾𑌰𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯 ॥ 19 ॥
𑌤𑍗 𑌵𑌰𑍗 𑌯𑌾𑌚 𑌭𑌰𑍍𑌤𑌾𑌰𑌂 𑌭𑌰𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌭𑌿𑌷𑍇𑌚𑌨𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑌨𑌂 𑌚 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌣𑌿 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 ॥ 20 ॥
𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 𑌹𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌣𑌿 𑌰𑌾𑌮𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑌿𑌤𑍇 𑌵𑌨𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌭𑌾𑌵𑌗𑌤𑌸𑍍𑌨𑍇𑌹𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥𑌿𑌰𑌃 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 21 ॥
𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌾𑌗𑌾𑌰𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯𑌾𑌽𑌦𑍍𑌯 𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇𑌵𑌾𑌶𑍍𑌵𑌪𑌤𑍇𑌸𑍍𑌸𑍁𑌤𑍇 ।
𑌶𑍇𑌷𑍍𑌵𑌾𑌽𑌨𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌹𑌿𑌤𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌮𑌲𑌿𑌨𑌵𑌾𑌸𑌿𑌨𑍀 ॥ 22 ॥
𑌮𑌾𑌸𑍍𑌮𑍈𑌨𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁𑌦𑍀𑌕𑍍𑌷𑍇𑌥𑌾 𑌮𑌾 𑌚𑍈𑌨𑌮𑌭𑌿𑌭𑌾𑌷𑌥𑌾𑌃 ।
𑌰𑍁𑌦𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌤𑌂 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌜𑌗𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌶𑍋𑌕𑌲𑌾𑌲𑌸𑌾 ॥ 23 ॥
𑌦𑌯𑌿𑌤𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌭𑌰𑍍𑌤𑍁𑌰𑌤𑍍𑌰 𑌮𑍇 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌂𑌶𑌯𑌃 ।
𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌕𑍃𑌤𑍇 𑌸 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜𑍋 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌦𑌪𑌿 𑌹𑍁𑌤𑌾𑌶𑌨𑌮𑍍 ॥ 24 ॥
𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌯𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌶𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌨 𑌕𑍍𑌰𑍃𑌦𑍍𑌧𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁𑌦𑍀𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍁𑌮𑍍 ।
𑌤𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌹𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌨𑌪𑌿 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌜𑍇𑌤𑍍 ॥ 25 ॥
𑌨 𑌹𑍍𑌯𑌤𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌶𑌕𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤𑌵 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌹𑍀𑌪𑌤𑌿𑌃 ।
𑌮𑌨𑍍𑌦𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌵𑍇 𑌬𑍁𑌧𑍍𑌯𑌸𑍍𑌵 𑌸𑍗𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌬𑌲𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 26 ॥
𑌮𑌣𑌿𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌰𑌤𑍍𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌵𑌿𑌵𑌿𑌧𑌾𑌨𑌿 𑌚 ।
𑌦𑌦𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌦𑌶𑌰𑌥𑍋 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌮𑌾𑌸𑍍𑌮 𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌮𑌨𑌃 𑌕𑍃𑌥𑌾𑌃 ॥ 27 ॥
𑌯𑍗 𑌤𑍗 𑌦𑍈𑌵𑌾𑌸𑍁𑌰𑍇 𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇 𑌵𑌰𑍗 𑌦𑌶𑌰𑌥𑍋𑌽𑌦𑌦𑌾𑌤𑍍 ।
𑌤𑍗 𑌸𑍍𑌮𑌾𑌰𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗𑍇 𑌸𑍋𑌽𑌰𑍍𑌥𑍋 𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑌤𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇𑌤𑍍 ॥ 28 ॥
𑌯𑌦𑌾𑌤𑍁 𑌤𑍇 𑌵𑌰𑌂 𑌦𑌦𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌯𑌮𑍁𑌤𑍍𑌥𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌃 ।
𑌵𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌾𑌜𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌿𑌮𑌂 𑌵𑍃𑌣𑍁𑌯𑌾 𑌵𑌰𑌮𑍍 ॥ 29 ॥
𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑌯𑌾𑌰𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌨𑌵 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌣𑌿 𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌚 ।
𑌭𑌰𑌤𑌃 𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌵𑌰𑍍𑌷𑌭𑌃 ॥ 30 ॥
𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 𑌹𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌾𑌣𑌿 𑌰𑌾𑌮𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑌿𑌤𑍇 𑌵𑌨𑌮𑍍 ।
𑌰𑍂𑌢𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍃𑌤𑌮𑍂𑌲𑌶𑍍𑌚 𑌶𑍇𑌷𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌾𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌤𑍇 𑌸𑍁𑌤𑌃 ॥ 31 ॥
𑌰𑌾𑌮𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑌨𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌯𑌾𑌚𑌸𑍍𑌵 𑌤𑌂 𑌵𑌰𑌮𑍍 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌸𑍍𑌤𑌵 𑌭𑌾𑌮𑌿𑌨𑌿 ॥ 32 ॥
𑌏𑌵𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍍𑌰𑌾𑌜𑌿𑌤𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌰𑌾𑌮𑍋𑌽𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌭𑌰𑌤𑌶𑍍𑌚 𑌹𑌤𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑌵 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 33 ॥
𑌯𑍇𑌨 𑌕𑌾𑌲𑍇𑌨 𑌰𑌾𑌮𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌨𑌾𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑍇𑌨 𑌕𑌾𑌲𑍇𑌨 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌕𑍃𑌤𑌮𑍂𑌲𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 34 ॥
𑌸𑍁𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌸𑍁𑌹𑍃𑌦𑍍𑌭𑌿𑌸𑍍𑌸𑌾𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌵𑌾𑌨𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌕𑌾𑌲𑌂 𑌨𑍁 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍇𑌽𑌹𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌂 𑌵𑍀𑌤𑌸𑌾𑌧𑍍𑌵𑌸𑌾 ॥ 35 ॥
𑌰𑌾𑌮𑌾𑌭𑌿𑌷𑍇𑌕𑌸𑌙𑍍𑌕𑌲𑍍𑌪𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯 ।
𑌅𑌨𑌰𑍍𑌥𑌮𑌰𑍍𑌥𑌰𑍂𑌪𑍇𑌣 𑌗𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌸𑌾 𑌤𑌤𑌸𑍍𑌤𑌯𑌾 ॥ 36 ॥
𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀𑌤𑌾 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍀 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑌾𑌮𑌿𑌦𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ।
𑌸𑌾 𑌹𑌿 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾𑌯𑌾𑌃 𑌕𑌿𑌶𑍋𑌰𑍀𑌵𑍋𑌤𑍍𑌪𑌥𑌂 𑌗𑌤𑌾 ॥ 37 ॥
𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍀 𑌵𑌿𑌸𑍍𑌮𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌾 𑌪𑌰𑌂 𑌪𑌰𑌮𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌾 ।
𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑌾𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑌾𑌭𑌿𑌥𑌾𑌯𑌿𑌨𑍀𑌮𑍍 ॥ 38 ॥
𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌮𑌸𑌿 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌾 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑍇 ।
𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌤𑍁 𑌮𑌮𑌾𑌽𑌰𑍍𑌥𑍇𑌷𑍁 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌹𑌿𑌤𑍈𑌷𑌿𑌣𑍀 ॥ 39 ॥
𑌨𑌾𑌹𑌂 𑌸𑌮𑌵𑌬𑍁𑌧𑍍𑌯𑍇𑌯𑌂 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑍇 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌶𑍍𑌚𑌿𑌕𑍀𑌰𑍍𑌷𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌸𑍍𑌸𑌂𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾𑌃 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾 𑌵𑌕𑍍𑌰𑌾𑌃 𑌪𑌰𑌮𑌦𑌾𑌰𑍁𑌣𑌾𑌃 ॥ 40 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑌦𑍍𑌮𑌮𑌿𑌵 𑌵𑌾𑌤𑍇𑌨 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌤𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌾 ।
𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑌦𑍍𑌮𑌮𑌿𑌵 𑌵𑌾𑌤𑍇𑌨 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌤𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌾 ।
𑌉𑌰𑌸𑍍𑌤𑍇𑌽𑌭𑌿𑌨𑌿𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌵𑍈 𑌯𑌾𑌵𑌤𑍍𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌧𑌾𑌤𑍍 𑌸𑌮𑍁𑌨𑍍𑌨𑌤𑌮𑍍 ॥ 41 ॥
𑌅𑌧𑌸𑍍𑌤𑌾𑌚𑍍𑌚𑍋𑌦𑌰𑌂 𑌶𑌾𑌤𑌂 𑌸𑍁𑌨𑌾𑌭𑌮𑌿𑌵 𑌲𑌜𑍍𑌜𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌪𑌰𑌿𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌂 𑌤𑍁 𑌜𑌘𑌨𑌂 𑌸𑍁𑌪𑍀𑌨𑍗 𑌚 𑌪𑌯𑍋𑌧𑌰𑍗 ॥ 42 ॥
𑌵𑌿𑌮𑌲𑍇𑌨𑍍𑌦𑍁𑌸𑌮𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰𑌮𑌹𑍋𑌰𑌾𑌜𑌸𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑍇 ।
𑌜𑌘𑌨𑌂 𑌤𑌵 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌘𑍁𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌰𑌶𑌨𑌾𑌦𑌾𑌮𑌶𑍋𑌭𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 43 ॥
𑌜𑌙𑍍𑌘𑍇 𑌭𑍃𑌶𑌮𑍁𑌪𑌨𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌪𑌾𑌦𑍗 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌤𑌾𑌵𑍁𑌭𑍗 ।
𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌯𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌸𑌕𑍍𑌥𑌿𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑍇 𑌕𑍍𑌷𑍗𑌮𑌵𑌾𑌸𑌿𑌨𑍀 ॥ 44 ॥
𑌅𑌗𑍍𑌰𑌤𑍋 𑌮𑌮 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌰𑌾𑌜𑌹𑌂𑌸𑍀𑌵 𑌰𑌾𑌜𑌸𑍇 ।
𑌆𑌸𑌨𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌶𑌮𑍍𑌬𑌰𑍇 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌸𑍍𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌮𑌸𑍁𑌰𑌾𑌧𑌿𑌪𑍇 ॥ 45 ॥
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌯𑌿 𑌨𑌿𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾 𑌭𑍂𑌯𑌶𑍍𑌚𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌶𑌃 ।
𑌤𑌵𑍇𑌦𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌗𑍁 𑌯𑌦𑍍𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘𑌂 𑌰𑌥𑌘𑍋𑌣𑌮𑌿𑌵𑌾𑌯𑌤𑌮𑍍 ॥ 46 ॥
𑌮𑌤𑌯𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍𑌰 𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍇 ।
𑌅𑌤𑍍𑌰 𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌮𑍋𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌮𑌾𑌲𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑍇 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌮𑌯𑍀𑌮𑍍 ॥ 47 ॥
𑌅𑌭𑌿𑌷𑌿𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌚 𑌭𑌰𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍇 𑌚 𑌵𑌨𑌂 𑌗𑌤𑍇 ।
𑌜𑌾𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌚 𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑍇𑌨 𑌸𑍁𑌨𑌿𑌷𑍍𑌟𑌪𑍍𑌤𑍇𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑍇 ॥ 48 ॥
𑌲𑌬𑍍𑌧𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾 𑌚 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀𑌤𑌾 𑌚 𑌲𑍇𑌪𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌥𑌗𑍁 ।
𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌚 𑌤𑌿𑌲𑌕𑌂 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌜𑌾𑌤𑌰𑍂𑌪𑌮𑌯𑌂 𑌶𑍁𑌭𑌮𑍍 ॥ 49 ॥
𑌕𑌾𑌰𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌤𑍇 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑍇 𑌶𑍁𑌭𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌭𑌰𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌚 ।
𑌪𑌰𑌿𑌧𑌾𑌯 𑌶𑍁𑌭𑍇 𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌦𑍇𑌵𑌤𑍇𑌵 𑌚𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ॥ 50 ॥
𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮𑌾𑌹𑍍𑌵𑌯𑌮𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌮𑍁𑌖𑍇𑌨𑌾𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌮𑌾𑌨𑌨𑌾 ।
𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 𑌗𑌤𑌿𑌂 𑌮𑍁𑌖𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌗𑌰𑍍𑌵𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌜𑍍𑌜𑌨𑌮𑍍 ॥ 51 ॥
𑌤𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾𑌃 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾𑌯𑌾𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌭𑌰𑌣𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑌾𑌃 ।
𑌪𑌾𑌦𑍗 𑌪𑌰𑌿𑌚𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌥𑍈𑌵 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌮𑌮 ॥ 52 ॥
𑌇𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌸𑌾 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍀𑌮𑌿𑌦𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ।
𑌶𑌯𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌶𑌯𑌨𑍇 𑌶𑍁𑌭𑍍𑌰𑍇 𑌵𑍇𑌦𑍍𑌯𑌾𑌮𑌗𑍍𑌨𑌿𑌶𑌿𑌖𑌾𑌮𑌿𑌵 ॥ 53 ॥
𑌗𑌤𑍋𑌦𑌕𑍇 𑌸𑍇𑌤𑍁𑌬𑌨𑍍𑌧𑍋 𑌨 𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌵𑌿𑌧𑍀𑌯𑌤𑍇 ।
𑌉𑌤𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌮𑌨𑍁𑌦𑌰𑍍𑌶𑌯 ॥ 54 ॥
𑌤𑌥𑌾 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌸𑌾𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌦𑍇𑌵𑍀 𑌗𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑌯𑌾 𑌸𑌹 ।
𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌾𑌗𑌾𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌶𑌾𑌲𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀 𑌸𑍗𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌮𑌦𑌗𑌰𑍍𑌵𑌿𑌤𑌾 ॥ 55 ॥
𑌅𑌨𑍇𑌕𑌶𑌤𑌸𑌾𑌹𑌸𑍍𑌰𑌂 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾𑌹𑌾𑌰𑌂 𑌵𑌰𑌾𑌙𑍍𑌗𑌨𑌾 ।
𑌅𑌵𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯 𑌵𑌰𑌾𑌰𑍍𑌹𑌾𑌣𑌿 𑌶𑍁𑌭𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌭𑌰𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌚 ॥ 56 ॥
𑌤𑌤𑍋 𑌹𑍇𑌮𑍋𑌪𑌮𑌾 𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌵𑌶𑌂 𑌗𑌤𑌾 ।
𑌸𑌂𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯 𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌕𑍈𑌕𑍇𑌯𑍀 𑌮𑌨𑍍𑌥𑌰𑌾𑌮𑌿𑌦𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 57 ॥
𑌇𑌹 𑌵𑌾 𑌮𑌾𑌂 𑌮𑍃𑌤𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑍇 𑌨𑍃𑌪𑌾𑌯𑌾𑌵𑍇𑌦𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ।
𑌵𑌨𑌂 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍇 𑌭𑌰𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌿𑌮𑍍 ॥ 58 ॥
𑌨 𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑍇𑌨 𑌮𑍇 𑌹𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑍋 𑌨 𑌰𑌤𑍍𑌨𑍈𑌰𑍍𑌨 𑌚 𑌭𑍂𑌷𑌣𑍈𑌃 ।
𑌏𑌷 𑌮𑍇 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌭𑌿𑌷𑌿𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 59 ॥
𑌅𑌥𑍋 𑌪𑍁𑌨𑌸𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌮𑌹𑌿𑌷𑍀𑌂 𑌮𑌹𑍀𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍋 𑌵𑌚𑍋𑌭𑌿𑌰𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌮𑌹𑌾𑌪𑌰𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑍈𑌃 ।
𑌉𑌵𑌾𑌚 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾 𑌭𑌰𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌾𑌤𑌰𑌂 𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌚𑍋 𑌰𑌾𑌮𑌮𑍁𑌪𑍇𑌤𑍍𑌯 𑌚𑌾𑌹𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 60 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌪𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌹𑌿 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍋 𑌯𑌦𑌿 𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌸𑌸𑍁𑌤𑌾 𑌚 𑌤𑌪𑍍𑌸𑍍𑌯𑌸𑍇 ।
𑌅𑌤𑍋 𑌹𑌿 𑌕𑌲𑍍𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌯𑌤𑌸𑍍𑌵 𑌤𑌤𑍍𑌤𑌥𑌾 𑌯𑌥𑌾 𑌸𑍁𑌤𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌭𑌰𑌤𑍋𑌽𑌭𑌿𑌷𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 61 ॥
𑌤𑌥𑌾𑌽𑌤𑌿𑌵𑌿𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌮𑌹𑌿𑌷𑍀 𑌤𑍁 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌯𑌾 𑌸𑌮𑌾𑌹𑌤𑌾 𑌵𑌾𑌗𑌿𑌷𑍁𑌭𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑍁𑌹𑍁𑌃 ।
𑌨𑌿𑌧𑌾𑌯𑌹𑌸𑍍𑌤𑍗 𑌹𑍃𑌦𑌯𑍇𑌽𑌤𑌿𑌵𑌿𑌸𑍍𑌮𑌿𑌤𑌾 𑌶𑌶𑌂𑌸 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌪𑌿𑌤𑌾 𑌪𑍁𑌨𑌃 𑌪𑍁𑌨𑌃 ॥ 62 ॥
𑌯𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌾 𑌮𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌂 𑌗𑌤𑌾𑌮𑌿𑌤𑍋 𑌨𑌿𑌶𑌾𑌮𑍍𑌯 𑌕𑍁𑌬𑍍𑌜𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌵𑍇𑌦𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ।
𑌵𑌨𑌂 𑌗𑌤𑍇 𑌵𑌾 𑌸𑍁𑌚𑌿𑌰𑌾𑌯 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍇 𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌕𑌾𑌮𑍋 𑌭𑌰𑌤𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 63 ॥
𑌅𑌹𑌂 𑌹𑌿 𑌨𑍈𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑌰𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌨 𑌸𑍍𑌰𑌜𑍋 𑌨 𑌚𑌨𑍍𑌦𑌨𑌂 𑌨𑌾𑌞𑍍𑌜𑌨𑌪𑌾𑌨𑌭𑍋𑌜𑌨𑌮𑍍 ।
𑌨 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌦𑌿𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌨 𑌚𑍇𑌹 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌂 𑌨 𑌚𑍇𑌦𑌿𑌤𑍋 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍋 𑌵𑌨𑌮𑍍 ॥ 64 ॥
𑌅𑌥𑍈𑌤𑌦𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌸𑍁𑌦𑌾𑌰𑍁𑌣𑌂 𑌨𑌿𑌧𑌾𑌯 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌭𑌰𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌭𑌾𑌮𑌿𑌨𑍀 ।
𑌅𑌸𑌂𑌵𑍃𑌤𑌾𑌮𑌾𑌸𑍍𑌤𑌰𑌣𑍇𑌨 𑌮𑍇𑌦𑌿𑌨𑍀𑌂 𑌤𑌦𑌾𑌽𑌧𑌿𑌶𑌿𑌶𑍍𑌯𑍇 𑌪𑌤𑌿𑌤𑍇𑌵 𑌕𑌿𑌨𑍍𑌨𑌰𑍀 ॥ 65 ॥
𑌉𑌦𑍀𑌰𑍍𑌣𑌸𑌂𑌰𑌮𑍍𑌭𑌤𑌮𑍋𑌵𑍃𑌤𑌾𑌨𑌨𑌾 𑌤𑌥𑌾𑌽𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋𑌤𑍍𑌤𑌮𑌮𑌾𑌲𑍍𑌯𑌭𑍂𑌷𑌣𑌾 ।
𑌨𑌰𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌪𑌤𑍍𑌨𑍀 𑌵𑌿𑌮𑌨𑌾 𑌬𑌭𑍂𑌵 𑌸𑌾 𑌤𑌮𑍋𑌵𑍃𑌤𑌾 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌰𑌿𑌵 𑌮𑌗𑍍𑌨𑌤𑌾𑌰𑌕𑌾 ॥ 66 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌅𑌯𑍋𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌨𑌵𑌮𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha navamassargaḥ |
evamuktā tu kaikeyī krodhena jvalitānanā |
dīrghamuṣṇaṃ viniśvasya mantharāmidamabravīt || 1 ||
adya rāmamitaḥ kṣipraṃ vanaṃ prasthāpayāmyaham |
yauvarājye ca bharataṃ kṣipramevābhiṣecaye || 2 ||
idaṃ tvidānīṃ sampaśya kenopāyena manthare |
bharataḥ prāpnuyādrājyaṃ na tu rāmaḥ kathañcana || 3 ||
evamuktā tayā devyā mantharā pāpadarśinī |
rāmārthamupahiṃsantī kaikeyīmidamabravīt || 4 ||
hantedānīṃ pravakṣyāmi kaikeyi śrūyatāṃ ca me |
yathā te bharato rājyaṃ putraḥ prāpsyati kevalam || 5 ||
kiṃ na smarasi kaikeyi smarantī vā nigūhase |
yaducyamānamātmārthaṃ mattastvaṃ śrotumicchasi || 6 ||
mayocyamānaṃ yadi te śrotuṃ chando vilāsini |
śrūyatāmabhidhāsyāmi śrutvā cāpi vimṛśyatām || 7 ||
śrutvaivaṃ vacanaṃ tasyā mantharāyāstu kaikeyī |
kiñcidutthāya śayanātsvāstīrṇādidamabravīt || 8 ||
kathaya tvaṃ mamopāyaṃ kenopāyena manthare |
bharataḥ prāpnuyādrājyaṃ na tu rāmaḥ kathañcana || 9 ||
evamuktā tayā devyā mantharā pāpadarśinī |
rāmārthamupahiṃsantī kubjā vacanamabravīt || 10 ||
tava daivāsure yuddhe saha rājarṣibhiḥ patiḥ |
agacchattvāmupādāya devarājasya sāhyakṛt || 11 ||
diśamāsthāya vai devi dakṣiṇāṃ daṇḍakānprati |
vaijayantamiti khyātaṃ puraṃ yatra timidhvajaḥ || 12 ||
sa śambara iti khyātaśśatamāyo mahāsuraḥ |
dadau śakrasya saṅgrāmaṃ devasaṅghairanirjitaḥ || 13 ||
tasminmahati saṅgrāme puruṣānkṣatavikṣatān |
rātrau prasuptānghnanti sma tarasā''sādya rākṣasāḥ || 14 ||
tatrākaronmahadyuddhaṃ rājā daśarathastadā |
asuraiśca mahābāhuśśastraiśca śakalīkṛtaḥ || 15 ||
apavāhya tvayā devi saṅgrāmānnaṣṭacetanaḥ |
tatrāpi vikṣataśśastraiḥ patiste rakṣitastvayā || 16 ||
tuṣṭena tena dattau te dvau varau śubhadarśane |
sa tvayoktaḥ patirdevi yadeccheyaṃ tadā varau || 17 ||
gṛhṇīyāmiti tattena tathetyuktaṃ mahātmanā |
anabhijñāmhyahaṃ devi tvayaiva kathitā purā || 18 ||
kathaiṣā tava tu snehānmanasā dhāryate mayā |
rāmābhiṣekasambhārānnigṛhya vinivartaya || 19 ||
tau varau yāca bhartāraṃ bharatasyābhiṣecanam |
pravrājanaṃ ca rāmasya tvaṃ varṣāṇi caturdaśa || 20 ||
caturdaśa hi varṣāṇi rāme pravrājite vanam |
prajābhāvagatasnehassthiraḥ putro bhaviṣyati || 21 ||
krodhāgāraṃ praviśyā'dya kruddhevāśvapatessute |
śeṣvā'nantarhitāyāṃ tvaṃ bhūmau malinavāsinī || 22 ||
māsmainaṃ pratyudīkṣethā mā cainamabhibhāṣathāḥ |
rudantī cāpi taṃ dṛṣṭvā jagatyāṃ śokalālasā || 23 ||
dayitā tvaṃ sadā bharturatra me nāsti saṃśayaḥ |
tvatkṛte sa mahārājo viśedapi hutāśanam || 24 ||
na tvāṃ krodhayituṃ śakto na krṛddhāṃ pratyudīkṣitum |
tava priyārthaṃ rājā hi prāṇānapi parityajet || 25 ||
na hyatikramituṃ śaktastava vākyaṃ mahīpatiḥ |
mandasvabhāve budhyasva saubhāgyabalamātmanaḥ || 26 ||
maṇimuktaṃ suvarṇāni ratnāni vividhāni ca |
dadyāddaśaratho rājā māsma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 27 ||
yau tau daivāsure yuddhe varau daśaratho'dadāt |
tau smāraya mahābhāge so'rtho na tvāmatikramet || 28 ||
yadātu te varaṃ dadyātsvayamutthāpya rāghavaḥ |
vyavasthāpya mahārājaṃ tvamimaṃ vṛṇuyā varam || 29 ||
rāmaṃ pravrājayāraṇye nava varṣāṇi pañca ca |
bharataḥ kriyatāṃ rājā pṛthivyāḥ pārthivarṣabhaḥ || 30 ||
caturdaśa hi varṣāṇi rāme pravrājite vanam |
rūḍhaśca kṛtamūlaśca śeṣaṃ sthāsyati te sutaḥ || 31 ||
rāmapravrājanaṃ caiva devi yācasva taṃ varam |
evaṃ siddhyanti putrasya sarvārthāstava bhāmini || 32 ||
evaṃ pravrājitaścaiva rāmo'rāmo bhaviṣyati |
bharataśca hatāmitrastava rājā bhaviṣyati || 33 ||
yena kālena rāmaśca vanātpratyāgamiṣyati |
tena kālena putraste kṛtamūlo bhaviṣyati || 34 ||
sugṛhītamanuṣyaśca suhṛdbhissārdhamātmavān |
prāptakālaṃ nu manye'haṃ rājānaṃ vītasādhvasā || 35 ||
rāmābhiṣekasaṅkalpānnigṛhya vinivartaya |
anarthamartharūpeṇa grāhitā sā tatastayā || 36 ||
hṛṣṭā pratītā kaikeyī mantharāmidamabravīt |
sā hi vākyena kubjāyāḥ kiśorīvotpathaṃ gatā || 37 ||
kaikeyī vismayaṃ prāptā paraṃ paramadarśanā |
kubje tvāṃ nābhijānāmi śreṣṭhāṃ śreṣṭhābhithāyinīm || 38 ||
pṛthivyāmasi kubjānāmuttamā buddhiniścaye |
tvameva tu mamā'rtheṣu nityayuktā hitaiṣiṇī || 39 ||
nāhaṃ samavabudhyeyaṃ kubje rājñaścikīrṣitam |
santi dussaṃsthitāḥ kubjā vakrāḥ paramadāruṇāḥ || 40 ||
tvaṃ padmamiva vātena sannatā priyadarśanā |
tvaṃ padmamiva vātena sannatā priyadarśanā |
uraste'bhiniviṣṭaṃ vai yāvatskandhāt samunnatam || 41 ||
adhastāccodaraṃ śātaṃ sunābhamiva lajjitam |
paripūrṇaṃ tu jaghanaṃ supīnau ca payodharau || 42 ||
vimalendusamaṃ vaktramahorājasi manthare |
jaghanaṃ tava nirghuṣṭaṃ raśanādāmaśobhitam || 43 ||
jaṅghe bhṛśamupanyaste pādau cāpyāyatāvubhau |
tvamāyatābhyāṃ sakthibhyāṃ manthare kṣaumavāsinī || 44 ||
agrato mama gacchantī rājahaṃsīva rājase |
āsanyāśśambare māyāssahasramasurādhipe || 45 ||
sarvāstvayi niviṣṭāstā bhūyaścānyāssahasraśaḥ |
tavedaṃ sthagu yaddīrghaṃ rathaghoṇamivāyatam || 46 ||
matayaḥ kṣatravidyāśca māyāścātra vasanti te |
atra te pratimokṣyāmi mālāṃ kubje hiraṇmayīm || 47 ||
abhiṣikte ca bharate rāghave ca vanaṃ gate |
jātyena ca suvarṇena suniṣṭaptena manthare || 48 ||
labdhārthā ca pratītā ca lepayiṣyāmi te sthagu |
mukhe ca tilakaṃ citraṃ jātarūpamayaṃ śubham || 49 ||
kārayiṣyāmi te kubje śubhānyābharaṇāni ca |
paridhāya śubhe vastre devateva cariṣyasi || 50 ||
candramāhvayamānena mukhenāpratimānanā |
gamiṣyasi gatiṃ mukhyāṃ garvayantī dviṣajjanam || 51 ||
tavāpi kubjāḥ kubjāyāssarvābharaṇabhūṣitāḥ |
pādau paricariṣyanti yathaiva tvaṃ sadā mama || 52 ||
iti praśasyamānā sā kaikeyīmidamabravīt |
śayānāṃ śayane śubhre vedyāmagniśikhāmiva || 53 ||
gatodake setubandho na kalyāṇi vidhīyate |
uttiṣṭha kuru kalyāṇi rājānamanudarśaya || 54 ||
tathā protsāhitā devī gatvā mantharayā saha |
krodhāgāraṃ viśālākṣī saubhāgyamadagarvitā || 55 ||
anekaśatasāhasraṃ muktāhāraṃ varāṅganā |
avamucya varārhāṇi śubhānyābharaṇāni ca || 56 ||
tato hemopamā tatra kubjāvākyavaśaṃ gatā |
saṃviśya bhūmau kaikeyī mantharāmidamabravīt || 57 ||
iha vā māṃ mṛtāṃ kubje nṛpāyāvedayiṣyasi |
vanaṃ tu rāghave prāpte bharataḥ prāpsyati kṣitim || 58 ||
na suvarṇena me hyartho na ratnairna ca bhūṣaṇaiḥ |
eṣa me jīvitasyānto rāmo yadyabhiṣicyate || 59 ||
atho punastāṃ mahiṣīṃ mahīkṣito vacobhiratyarthamahāparākramaiḥ |
uvāca kubjā bharatasya mātaraṃ hitaṃ vaco rāmamupetya cāhitam || 60 ||
prapatsyate rājyamidaṃ hi rāghavo yadi dhruvaṃ tvaṃ sasutā ca tapsyase |
ato hi kalyāṇi yatasva tattathā yathā sutaste bharato'bhiṣekṣyate || 61 ||
tathā'tividdhā mahiṣī tu kubjayā samāhatā vāgiṣubhirmuhurmuhuḥ |
nidhāyahastau hṛdaye'tivismitā śaśaṃsa kubjāṃ kupitā punaḥ punaḥ || 62 ||
yamasya vā māṃ viṣayaṃ gatāmito niśāmya kubje prativedayiṣyasi |
vanaṃ gate vā sucirāya rāghave samṛddhakāmo bharato bhaviṣyati || 63 ||
ahaṃ hi naivāstaraṇāni na srajo na candanaṃ nāñjanapānabhojanam |
na kiñcidicchāmi na ceha jīvitaṃ na cedito gacchati rāghavo vanam || 64 ||
athaitaduktvā vacanaṃ sudāruṇaṃ nidhāya sarvābharaṇāni bhāminī |
asaṃvṛtāmāstaraṇena medinīṃ tadā'dhiśiśye patiteva kinnarī || 65 ||
udīrṇasaṃrambhatamovṛtānanā tathā'vamuktottamamālyabhūṣaṇā |
narendrapatnī vimanā babhūva sā tamovṛtā dyauriva magnatārakā || 66 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe navamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ नवमस्सर्गः ।
एवमुक्ता तु कैकेयी क्रोधेन ज्वलितानना ।
दीर्घमुष्णं विनिश्वस्य मन्थरामिदमब्रवीत् ॥ 1 ॥
अद्य राममितः क्षिप्रं वनं प्रस्थापयाम्यहम् ।
यौवराज्ये च भरतं क्षिप्रमेवाभिषेचये ॥ 2 ॥
इदं त्विदानीं सम्पश्य केनोपायेन मन्थरे ।
भरतः प्राप्नुयाद्राज्यं न तु रामः कथञ्चन ॥ 3 ॥
एवमुक्ता तया देव्या मन्थरा पापदर्शिनी ।
रामार्थमुपहिंसन्ती कैकेयीमिदमब्रवीत् ॥ 4 ॥
हन्तेदानीं प्रवक्ष्यामि कैकेयि श्रूयतां च मे ।
यथा ते भरतो राज्यं पुत्रः प्राप्स्यति केवलम् ॥ 5 ॥
किं न स्मरसि कैकेयि स्मरन्ती वा निगूहसे ।
यदुच्यमानमात्मार्थं मत्तस्त्वं श्रोतुमिच्छसि ॥ 6 ॥
मयोच्यमानं यदि ते श्रोतुं छन्दो विलासिनि ।
श्रूयतामभिधास्यामि श्रुत्वा चापि विमृश्यताम् ॥ 7 ॥
श्रुत्वैवं वचनं तस्या मन्थरायास्तु कैकेयी ।
किञ्चिदुत्थाय शयनात्स्वास्तीर्णादिदमब्रवीत् ॥ 8 ॥
कथय त्वं ममोपायं केनोपायेन मन्थरे ।
भरतः प्राप्नुयाद्राज्यं न तु रामः कथञ्चन ॥ 9 ॥
एवमुक्ता तया देव्या मन्थरा पापदर्शिनी ।
रामार्थमुपहिंसन्ती कुब्जा वचनमब्रवीत् ॥ 10 ॥
तव दैवासुरे युद्धे सह राजर्षिभिः पतिः ।
अगच्छत्त्वामुपादाय देवराजस्य साह्यकृत् ॥ 11 ॥
दिशमास्थाय वै देवि दक्षिणां दण्डकान्प्रति ।
वैजयन्तमिति ख्यातं पुरं यत्र तिमिध्वजः ॥ 12 ॥
स शम्बर इति ख्यातश्शतमायो महासुरः ।
ददौ शक्रस्य सङ्ग्रामं देवसङ्घैरनिर्जितः ॥ 13 ॥
तस्मिन्महति सङ्ग्रामे पुरुषान्क्षतविक्षतान् ।
रात्रौ प्रसुप्तान्घ्नन्ति स्म तरसाऽऽसाद्य राक्षसाः ॥ 14 ॥
तत्राकरोन्महद्युद्धं राजा दशरथस्तदा ।
असुरैश्च महाबाहुश्शस्त्रैश्च शकलीकृतः ॥ 15 ॥
अपवाह्य त्वया देवि सङ्ग्रामान्नष्टचेतनः ।
तत्रापि विक्षतश्शस्त्रैः पतिस्ते रक्षितस्त्वया ॥ 16 ॥
तुष्टेन तेन दत्तौ ते द्वौ वरौ शुभदर्शने ।
स त्वयोक्तः पतिर्देवि यदेच्छेयं तदा वरौ ॥ 17 ॥
गृह्णीयामिति तत्तेन तथेत्युक्तं महात्मना ।
अनभिज्ञाम्ह्यहं देवि त्वयैव कथिता पुरा ॥ 18 ॥
कथैषा तव तु स्नेहान्मनसा धार्यते मया ।
रामाभिषेकसम्भारान्निगृह्य विनिवर्तय ॥ 19 ॥
तौ वरौ याच भर्तारं भरतस्याभिषेचनम् ।
प्रव्राजनं च रामस्य त्वं वर्षाणि चतुर्दश ॥ 20 ॥
चतुर्दश हि वर्षाणि रामे प्रव्राजिते वनम् ।
प्रजाभावगतस्नेहस्स्थिरः पुत्रो भविष्यति ॥ 21 ॥
क्रोधागारं प्रविश्याऽद्य क्रुद्धेवाश्वपतेस्सुते ।
शेष्वाऽनन्तर्हितायां त्वं भूमौ मलिनवासिनी ॥ 22 ॥
मास्मैनं प्रत्युदीक्षेथा मा चैनमभिभाषथाः ।
रुदन्ती चापि तं दृष्ट्वा जगत्यां शोकलालसा ॥ 23 ॥
दयिता त्वं सदा भर्तुरत्र मे नास्ति संशयः ।
त्वत्कृते स महाराजो विशेदपि हुताशनम् ॥ 24 ॥
न त्वां क्रोधयितुं शक्तो न क्रृद्धां प्रत्युदीक्षितुम् ।
तव प्रियार्थं राजा हि प्राणानपि परित्यजेत् ॥ 25 ॥
न ह्यतिक्रमितुं शक्तस्तव वाक्यं महीपतिः ।
मन्दस्वभावे बुध्यस्व सौभाग्यबलमात्मनः ॥ 26 ॥
मणिमुक्तं सुवर्णानि रत्नानि विविधानि च ।
दद्याद्दशरथो राजा मास्म तेषु मनः कृथाः ॥ 27 ॥
यौ तौ दैवासुरे युद्धे वरौ दशरथोऽददात् ।
तौ स्मारय महाभागे सोऽर्थो न त्वामतिक्रमेत् ॥ 28 ॥
यदातु ते वरं दद्यात्स्वयमुत्थाप्य राघवः ।
व्यवस्थाप्य महाराजं त्वमिमं वृणुया वरम् ॥ 29 ॥
रामं प्रव्राजयारण्ये नव वर्षाणि पञ्च च ।
भरतः क्रियतां राजा पृथिव्याः पार्थिवर्षभः ॥ 30 ॥
चतुर्दश हि वर्षाणि रामे प्रव्राजिते वनम् ।
रूढश्च कृतमूलश्च शेषं स्थास्यति ते सुतः ॥ 31 ॥
रामप्रव्राजनं चैव देवि याचस्व तं वरम् ।
एवं सिद्ध्यन्ति पुत्रस्य सर्वार्थास्तव भामिनि ॥ 32 ॥
एवं प्रव्राजितश्चैव रामोऽरामो भविष्यति ।
भरतश्च हतामित्रस्तव राजा भविष्यति ॥ 33 ॥
येन कालेन रामश्च वनात्प्रत्यागमिष्यति ।
तेन कालेन पुत्रस्ते कृतमूलो भविष्यति ॥ 34 ॥
सुगृहीतमनुष्यश्च सुहृद्भिस्सार्धमात्मवान् ।
प्राप्तकालं नु मन्येऽहं राजानं वीतसाध्वसा ॥ 35 ॥
रामाभिषेकसङ्कल्पान्निगृह्य विनिवर्तय ।
अनर्थमर्थरूपेण ग्राहिता सा ततस्तया ॥ 36 ॥
हृष्टा प्रतीता कैकेयी मन्थरामिदमब्रवीत् ।
सा हि वाक्येन कुब्जायाः किशोरीवोत्पथं गता ॥ 37 ॥
कैकेयी विस्मयं प्राप्ता परं परमदर्शना ।
कुब्जे त्वां नाभिजानामि श्रेष्ठां श्रेष्ठाभिथायिनीम् ॥ 38 ॥
पृथिव्यामसि कुब्जानामुत्तमा बुद्धिनिश्चये ।
त्वमेव तु ममाऽर्थेषु नित्ययुक्ता हितैषिणी ॥ 39 ॥
नाहं समवबुध्येयं कुब्जे राज्ञश्चिकीर्षितम् ।
सन्ति दुस्संस्थिताः कुब्जा वक्राः परमदारुणाः ॥ 40 ॥
त्वं पद्ममिव वातेन सन्नता प्रियदर्शना ।
त्वं पद्ममिव वातेन सन्नता प्रियदर्शना ।
उरस्तेऽभिनिविष्टं वै यावत्स्कन्धात् समुन्नतम् ॥ 41 ॥
अधस्ताच्चोदरं शातं सुनाभमिव लज्जितम् ।
परिपूर्णं तु जघनं सुपीनौ च पयोधरौ ॥ 42 ॥
विमलेन्दुसमं वक्त्रमहोराजसि मन्थरे ।
जघनं तव निर्घुष्टं रशनादामशोभितम् ॥ 43 ॥
जङ्घे भृशमुपन्यस्ते पादौ चाप्यायतावुभौ ।
त्वमायताभ्यां सक्थिभ्यां मन्थरे क्षौमवासिनी ॥ 44 ॥
अग्रतो मम गच्छन्ती राजहंसीव राजसे ।
आसन्याश्शम्बरे मायास्सहस्रमसुराधिपे ॥ 45 ॥
सर्वास्त्वयि निविष्टास्ता भूयश्चान्यास्सहस्रशः ।
तवेदं स्थगु यद्दीर्घं रथघोणमिवायतम् ॥ 46 ॥
मतयः क्षत्रविद्याश्च मायाश्चात्र वसन्ति ते ।
अत्र ते प्रतिमोक्ष्यामि मालां कुब्जे हिरण्मयीम् ॥ 47 ॥
अभिषिक्ते च भरते राघवे च वनं गते ।
जात्येन च सुवर्णेन सुनिष्टप्तेन मन्थरे ॥ 48 ॥
लब्धार्था च प्रतीता च लेपयिष्यामि ते स्थगु ।
मुखे च तिलकं चित्रं जातरूपमयं शुभम् ॥ 49 ॥
कारयिष्यामि ते कुब्जे शुभान्याभरणानि च ।
परिधाय शुभे वस्त्रे देवतेव चरिष्यसि ॥ 50 ॥
चन्द्रमाह्वयमानेन मुखेनाप्रतिमानना ।
गमिष्यसि गतिं मुख्यां गर्वयन्ती द्विषज्जनम् ॥ 51 ॥
तवापि कुब्जाः कुब्जायास्सर्वाभरणभूषिताः ।
पादौ परिचरिष्यन्ति यथैव त्वं सदा मम ॥ 52 ॥
इति प्रशस्यमाना सा कैकेयीमिदमब्रवीत् ।
शयानां शयने शुभ्रे वेद्यामग्निशिखामिव ॥ 53 ॥
गतोदके सेतुबन्धो न कल्याणि विधीयते ।
उत्तिष्ठ कुरु कल्याणि राजानमनुदर्शय ॥ 54 ॥
तथा प्रोत्साहिता देवी गत्वा मन्थरया सह ।
क्रोधागारं विशालाक्षी सौभाग्यमदगर्विता ॥ 55 ॥
अनेकशतसाहस्रं मुक्ताहारं वराङ्गना ।
अवमुच्य वरार्हाणि शुभान्याभरणानि च ॥ 56 ॥
ततो हेमोपमा तत्र कुब्जावाक्यवशं गता ।
संविश्य भूमौ कैकेयी मन्थरामिदमब्रवीत् ॥ 57 ॥
इह वा मां मृतां कुब्जे नृपायावेदयिष्यसि ।
वनं तु राघवे प्राप्ते भरतः प्राप्स्यति क्षितिम् ॥ 58 ॥
न सुवर्णेन मे ह्यर्थो न रत्नैर्न च भूषणैः ।
एष मे जीवितस्यान्तो रामो यद्यभिषिच्यते ॥ 59 ॥
अथो पुनस्तां महिषीं महीक्षितो वचोभिरत्यर्थमहापराक्रमैः ।
उवाच कुब्जा भरतस्य मातरं हितं वचो राममुपेत्य चाहितम् ॥ 60 ॥
प्रपत्स्यते राज्यमिदं हि राघवो यदि ध्रुवं त्वं ससुता च तप्स्यसे ।
अतो हि कल्याणि यतस्व तत्तथा यथा सुतस्ते भरतोऽभिषेक्ष्यते ॥ 61 ॥
तथाऽतिविद्धा महिषी तु कुब्जया समाहता वागिषुभिर्मुहुर्मुहुः ।
निधायहस्तौ हृदयेऽतिविस्मिता शशंस कुब्जां कुपिता पुनः पुनः ॥ 62 ॥
यमस्य वा मां विषयं गतामितो निशाम्य कुब्जे प्रतिवेदयिष्यसि ।
वनं गते वा सुचिराय राघवे समृद्धकामो भरतो भविष्यति ॥ 63 ॥
अहं हि नैवास्तरणानि न स्रजो न चन्दनं नाञ्जनपानभोजनम् ।
न किञ्चिदिच्छामि न चेह जीवितं न चेदितो गच्छति राघवो वनम् ॥ 64 ॥
अथैतदुक्त्वा वचनं सुदारुणं निधाय सर्वाभरणानि भामिनी ।
असंवृतामास्तरणेन मेदिनीं तदाऽधिशिश्ये पतितेव किन्नरी ॥ 65 ॥
उदीर्णसंरम्भतमोवृतानना तथाऽवमुक्तोत्तममाल्यभूषणा ।
नरेन्द्रपत्नी विमना बभूव सा तमोवृता द्यौरिव मग्नतारका ॥ 66 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे नवमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha navamassargaḥ |
evamuktā tu kaikeyī krodhena jvalitānanā |
dīrghamuṣṇaṃ viniśvasya mantharāmidamabravīt || 1 ||
adya rāmamitaḥ kṣipraṃ vanaṃ prasthāpayāmyaham |
yauvarājye ca bharataṃ kṣipramevābhiṣecaye || 2 ||
idaṃ tvidānīṃ sampaśya kenopāyena manthare |
bharataḥ prāpnuyādrājyaṃ na tu rāmaḥ kathañcana || 3 ||
evamuktā tayā devyā mantharā pāpadarśinī |
rāmārthamupahiṃsantī kaikeyīmidamabravīt || 4 ||
hantedānīṃ pravakṣyāmi kaikeyi śrūyatāṃ ca me |
yathā te bharato rājyaṃ putraḥ prāpsyati kevalam || 5 ||
kiṃ na smarasi kaikeyi smarantī vā nigūhase |
yaducyamānamātmārthaṃ mattastvaṃ śrotumicchasi || 6 ||
mayocyamānaṃ yadi te śrotuṃ chando vilāsini |
śrūyatāmabhidhāsyāmi śrutvā cāpi vimṛśyatām || 7 ||
śrutvaivaṃ vacanaṃ tasyā mantharāyāstu kaikeyī |
kiñcidutthāya śayanātsvāstīrṇādidamabravīt || 8 ||
kathaya tvaṃ mamopāyaṃ kenopāyena manthare |
bharataḥ prāpnuyādrājyaṃ na tu rāmaḥ kathañcana || 9 ||
evamuktā tayā devyā mantharā pāpadarśinī |
rāmārthamupahiṃsantī kubjā vacanamabravīt || 10 ||
tava daivāsure yuddhe saha rājarṣibhiḥ patiḥ |
agacchattvāmupādāya devarājasya sāhyakṛt || 11 ||
diśamāsthāya vai devi dakṣiṇāṃ daṇḍakānprati |
vaijayantamiti khyātaṃ puraṃ yatra timidhvajaḥ || 12 ||
sa śambara iti khyātaśśatamāyo mahāsuraḥ |
dadau śakrasya saṅgrāmaṃ devasaṅghairanirjitaḥ || 13 ||
tasminmahati saṅgrāme puruṣānkṣatavikṣatān |
rātrau prasuptānghnanti sma tarasā''sādya rākṣasāḥ || 14 ||
tatrākaronmahadyuddhaṃ rājā daśarathastadā |
asuraiśca mahābāhuśśastraiśca śakalīkṛtaḥ || 15 ||
apavāhya tvayā devi saṅgrāmānnaṣṭacetanaḥ |
tatrāpi vikṣataśśastraiḥ patiste rakṣitastvayā || 16 ||
tuṣṭena tena dattau te dvau varau śubhadarśane |
sa tvayoktaḥ patirdevi yadeccheyaṃ tadā varau || 17 ||
gṛhṇīyāmiti tattena tathetyuktaṃ mahātmanā |
anabhijñāmhyahaṃ devi tvayaiva kathitā purā || 18 ||
kathaiṣā tava tu snehānmanasā dhāryate mayā |
rāmābhiṣekasambhārānnigṛhya vinivartaya || 19 ||
tau varau yāca bhartāraṃ bharatasyābhiṣecanam |
pravrājanaṃ ca rāmasya tvaṃ varṣāṇi caturdaśa || 20 ||
caturdaśa hi varṣāṇi rāme pravrājite vanam |
prajābhāvagatasnehassthiraḥ putro bhaviṣyati || 21 ||
krodhāgāraṃ praviśyā'dya kruddhevāśvapatessute |
śeṣvā'nantarhitāyāṃ tvaṃ bhūmau malinavāsinī || 22 ||
māsmainaṃ pratyudīkṣethā mā cainamabhibhāṣathāḥ |
rudantī cāpi taṃ dṛṣṭvā jagatyāṃ śokalālasā || 23 ||
dayitā tvaṃ sadā bharturatra me nāsti saṃśayaḥ |
tvatkṛte sa mahārājo viśedapi hutāśanam || 24 ||
na tvāṃ krodhayituṃ śakto na krṛddhāṃ pratyudīkṣitum |
tava priyārthaṃ rājā hi prāṇānapi parityajet || 25 ||
na hyatikramituṃ śaktastava vākyaṃ mahīpatiḥ |
mandasvabhāve budhyasva saubhāgyabalamātmanaḥ || 26 ||
maṇimuktaṃ suvarṇāni ratnāni vividhāni ca |
dadyāddaśaratho rājā māsma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 27 ||
yau tau daivāsure yuddhe varau daśaratho'dadāt |
tau smāraya mahābhāge so'rtho na tvāmatikramet || 28 ||
yadātu te varaṃ dadyātsvayamutthāpya rāghavaḥ |
vyavasthāpya mahārājaṃ tvamimaṃ vṛṇuyā varam || 29 ||
rāmaṃ pravrājayāraṇye nava varṣāṇi pañca ca |
bharataḥ kriyatāṃ rājā pṛthivyāḥ pārthivarṣabhaḥ || 30 ||
caturdaśa hi varṣāṇi rāme pravrājite vanam |
rūḍhaśca kṛtamūlaśca śeṣaṃ sthāsyati te sutaḥ || 31 ||
rāmapravrājanaṃ caiva devi yācasva taṃ varam |
evaṃ siddhyanti putrasya sarvārthāstava bhāmini || 32 ||
evaṃ pravrājitaścaiva rāmo'rāmo bhaviṣyati |
bharataśca hatāmitrastava rājā bhaviṣyati || 33 ||
yena kālena rāmaśca vanātpratyāgamiṣyati |
tena kālena putraste kṛtamūlo bhaviṣyati || 34 ||
sugṛhītamanuṣyaśca suhṛdbhissārdhamātmavān |
prāptakālaṃ nu manye'haṃ rājānaṃ vītasādhvasā || 35 ||
rāmābhiṣekasaṅkalpānnigṛhya vinivartaya |
anarthamartharūpeṇa grāhitā sā tatastayā || 36 ||
hṛṣṭā pratītā kaikeyī mantharāmidamabravīt |
sā hi vākyena kubjāyāḥ kiśorīvotpathaṃ gatā || 37 ||
kaikeyī vismayaṃ prāptā paraṃ paramadarśanā |
kubje tvāṃ nābhijānāmi śreṣṭhāṃ śreṣṭhābhithāyinīm || 38 ||
pṛthivyāmasi kubjānāmuttamā buddhiniścaye |
tvameva tu mamā'rtheṣu nityayuktā hitaiṣiṇī || 39 ||
nāhaṃ samavabudhyeyaṃ kubje rājñaścikīrṣitam |
santi dussaṃsthitāḥ kubjā vakrāḥ paramadāruṇāḥ || 40 ||
tvaṃ padmamiva vātena sannatā priyadarśanā |
tvaṃ padmamiva vātena sannatā priyadarśanā |
uraste'bhiniviṣṭaṃ vai yāvatskandhāt samunnatam || 41 ||
adhastāccodaraṃ śātaṃ sunābhamiva lajjitam |
paripūrṇaṃ tu jaghanaṃ supīnau ca payodharau || 42 ||
vimalendusamaṃ vaktramahorājasi manthare |
jaghanaṃ tava nirghuṣṭaṃ raśanādāmaśobhitam || 43 ||
jaṅghe bhṛśamupanyaste pādau cāpyāyatāvubhau |
tvamāyatābhyāṃ sakthibhyāṃ manthare kṣaumavāsinī || 44 ||
agrato mama gacchantī rājahaṃsīva rājase |
āsanyāśśambare māyāssahasramasurādhipe || 45 ||
sarvāstvayi niviṣṭāstā bhūyaścānyāssahasraśaḥ |
tavedaṃ sthagu yaddīrghaṃ rathaghoṇamivāyatam || 46 ||
matayaḥ kṣatravidyāśca māyāścātra vasanti te |
atra te pratimokṣyāmi mālāṃ kubje hiraṇmayīm || 47 ||
abhiṣikte ca bharate rāghave ca vanaṃ gate |
jātyena ca suvarṇena suniṣṭaptena manthare || 48 ||
labdhārthā ca pratītā ca lepayiṣyāmi te sthagu |
mukhe ca tilakaṃ citraṃ jātarūpamayaṃ śubham || 49 ||
kārayiṣyāmi te kubje śubhānyābharaṇāni ca |
paridhāya śubhe vastre devateva cariṣyasi || 50 ||
candramāhvayamānena mukhenāpratimānanā |
gamiṣyasi gatiṃ mukhyāṃ garvayantī dviṣajjanam || 51 ||
tavāpi kubjāḥ kubjāyāssarvābharaṇabhūṣitāḥ |
pādau paricariṣyanti yathaiva tvaṃ sadā mama || 52 ||
iti praśasyamānā sā kaikeyīmidamabravīt |
śayānāṃ śayane śubhre vedyāmagniśikhāmiva || 53 ||
gatodake setubandho na kalyāṇi vidhīyate |
uttiṣṭha kuru kalyāṇi rājānamanudarśaya || 54 ||
tathā protsāhitā devī gatvā mantharayā saha |
krodhāgāraṃ viśālākṣī saubhāgyamadagarvitā || 55 ||
anekaśatasāhasraṃ muktāhāraṃ varāṅganā |
avamucya varārhāṇi śubhānyābharaṇāni ca || 56 ||
tato hemopamā tatra kubjāvākyavaśaṃ gatā |
saṃviśya bhūmau kaikeyī mantharāmidamabravīt || 57 ||
iha vā māṃ mṛtāṃ kubje nṛpāyāvedayiṣyasi |
vanaṃ tu rāghave prāpte bharataḥ prāpsyati kṣitim || 58 ||
na suvarṇena me hyartho na ratnairna ca bhūṣaṇaiḥ |
eṣa me jīvitasyānto rāmo yadyabhiṣicyate || 59 ||
atho punastāṃ mahiṣīṃ mahīkṣito vacobhiratyarthamahāparākramaiḥ |
uvāca kubjā bharatasya mātaraṃ hitaṃ vaco rāmamupetya cāhitam || 60 ||
prapatsyate rājyamidaṃ hi rāghavo yadi dhruvaṃ tvaṃ sasutā ca tapsyase |
ato hi kalyāṇi yatasva tattathā yathā sutaste bharato'bhiṣekṣyate || 61 ||
tathā'tividdhā mahiṣī tu kubjayā samāhatā vāgiṣubhirmuhurmuhuḥ |
nidhāyahastau hṛdaye'tivismitā śaśaṃsa kubjāṃ kupitā punaḥ punaḥ || 62 ||
yamasya vā māṃ viṣayaṃ gatāmito niśāmya kubje prativedayiṣyasi |
vanaṃ gate vā sucirāya rāghave samṛddhakāmo bharato bhaviṣyati || 63 ||
ahaṃ hi naivāstaraṇāni na srajo na candanaṃ nāñjanapānabhojanam |
na kiñcidicchāmi na ceha jīvitaṃ na cedito gacchati rāghavo vanam || 64 ||
athaitaduktvā vacanaṃ sudāruṇaṃ nidhāya sarvābharaṇāni bhāminī |
asaṃvṛtāmāstaraṇena medinīṃ tadā'dhiśiśye patiteva kinnarī || 65 ||
udīrṇasaṃrambhatamovṛtānanā tathā'vamuktottamamālyabhūṣaṇā |
narendrapatnī vimanā babhūva sā tamovṛtā dyauriva magnatārakā || 66 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe navamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.