𑌶𑍍𑌰𑍀𑌦𑍇𑌵𑍍𑌯𑍁𑌵𑌾𑌚 ।
𑌦𑍇𑌵𑌦𑍇𑌵 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌾𑌹𑍋 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌸𑍁𑌖𑌵𑌰𑍍𑌧𑌨 ।
𑌕𑍇𑌨 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌦𑌦𑌾𑌤𑍍𑌯𑌾𑌶𑍁 𑌕𑌾𑌲𑍀 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌲𑍋𑌕𑍍𑌯𑌮𑍋𑌹𑌨 ॥ 1॥
𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇 𑌵𑌦 𑌦𑌯𑌾𑌽𑌽𑌧𑌾𑌰 𑌸𑌾𑌧𑌕𑌾𑌭𑍀𑌷𑍍𑌟𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌯𑍇 ।
𑌕𑍃𑌪𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌜𑌗𑌨𑍍𑌨𑌾𑌥 𑌵𑌦 𑌵𑍇𑌦𑌵𑌿𑌦𑌾𑌂 𑌵𑌰 ॥ 2॥
𑌶𑍍𑌰𑍀𑌭𑍈𑌰𑌵 𑌉𑌵𑌾𑌚 ।
𑌗𑍋𑌪𑌨𑍀𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌤𑍍𑌨𑍇𑌨 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑌰𑌾𑌤𑍍𑌪𑌰𑌮𑍍 ।
𑌏𑌷 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌕𑌰𑌃 𑌸𑌮𑍍𑌯𑌕𑍍 𑌕𑌿𑌮𑌥𑍋 𑌕𑌥𑌯𑌾𑌮𑍍𑌯𑌹𑌮𑍍 ॥ 3॥
𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌮𑌹𑌂 𑌵𑌨𑍍𑌦𑍇 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌯𑌕𑌮𑍍 ।
𑌦𑍇𑌵𑌦𑌾𑌨𑌵𑌗𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌵𑌕𑌿𑌨𑍍𑌨𑌰𑌪𑌰𑌿𑌸𑍇𑌵𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 4॥
𑌕𑌵𑌚𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌦𑍇𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌠𑌨𑌾𑌦𑍍 𑌘𑍋𑌰𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑍇 ।
𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌸𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿𑌧𑍍𑌯𑌂 𑌕𑌵𑌚𑌸𑍍𑌤𑌵𑌨𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍 ॥ 5॥
𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 𑌸𑌾 𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌕𑌵𑌚𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌮𑍍 ।
𑌸𑌾𑌮𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌦𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌵𑌤𑍍 𑌪𑌰𑌿𑌪𑌾𑌲𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 6॥
𑌕𑌵𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌋𑌷𑌿𑌰𑍍𑌦𑍇𑌵𑍀 𑌕𑌾𑌲𑌿𑌕𑌾 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑌾 𑌤𑌥𑌾
𑌵𑌿𑌰𑌾𑌟𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌃 𑌸𑍁𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑍇𑌯𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 ।
𑌕𑌾𑌲𑌿𑌕𑌾 𑌸𑌾𑌧𑌨𑍇 𑌚𑍈𑌵 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌯𑍋𑌗𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑍍𑌤𑌿𑌤𑌃 ॥ 7॥
𑍐 𑌶𑍍𑌮𑌶𑌾𑌨𑌸𑍍𑌥𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑍋 𑌦𑌿𑌗𑌮𑍍𑌬𑌰𑌃 ।
𑌕𑌪𑌾𑌲𑌕𑌰𑍍𑌤𑍃𑌕𑌾 𑌵𑌾𑌮𑍇 𑌶𑍂𑌲𑌂 𑌖𑌟𑍍𑌵𑌾𑌙𑍍𑌗𑌂 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑍇 ॥ 8॥
𑌭𑍁𑌜𑌙𑍍𑌗𑌭𑍂𑌷𑌿𑌤𑍇 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌭𑌸𑍍𑌮𑌾𑌸𑍍𑌥𑌿𑌮𑌣𑌿𑌮𑌣𑍍𑌡𑌿𑌤𑌃 ।
𑌜𑍍𑌵𑌲𑌤𑍍𑌪𑌾𑌵𑌕𑌮𑌧𑍍𑌯𑌸𑍍𑌥𑍋 𑌭𑌸𑍍𑌮𑌶𑌯𑍍𑌯𑌾𑌵𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌃 ॥ 9॥
𑌵𑌿𑌪𑌰𑍀𑌤𑌰𑌤𑌾𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌕𑌾𑌲𑌿𑌕𑌾𑌂 𑌹𑍃𑌦𑌯𑍋𑌪𑌰𑌿 ।
𑌪𑍇𑌯𑌂 𑌖𑌾𑌦𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌚𑍋𑌷𑍍𑌯𑌂 𑌚 𑌤𑍗 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌪𑌰𑌸𑍍𑌪𑌰𑌮𑍍 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌭𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌯𑌜𑍇𑌦𑍍 𑌦𑍇𑌵𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 ॥ 10॥
𑌪𑍍𑌰𑌣𑌵𑌂 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌮𑍁𑌚𑍍𑌚𑌾𑌰𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌾𑌯 𑌤𑌤𑍍𑌪𑌦𑌮𑍍 ।
𑌨𑌮𑌃 𑌪𑌾𑌤𑍁 𑌮𑌹𑌾𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌪𑌾𑌰𑌗𑌃 ॥ 11॥
𑌅𑌷𑍍𑌟𑌕𑍍𑌷𑌰𑍋 𑌮𑌹𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌶𑌾𑌪𑌰𑌿𑌪𑍂𑌰𑌕𑌃 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌪𑌾𑌪𑌕𑍍𑌷𑌯𑌂 𑌯𑌾𑌤𑌿 𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑍇 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌵𑌤𑍍𑌸𑌲𑍇 ॥ 12॥
𑌕𑍂𑌰𑍍𑌚𑌦𑍍𑌵𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍀𑌦𑍇𑌤𑌿 𑌪𑌦𑌦𑍍𑌵𑌯𑌮𑍍 ।
𑌲𑌜𑍍𑌜𑌾𑌯𑍁𑌗𑍍𑌮𑌂 𑌵𑌹𑍍𑌨𑌿𑌜𑌾𑌯𑌾 𑌸 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌜𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍 ॥ 13॥
𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌭𑌵𑍇𑌤 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌵𑌿𑌃 ।
𑌗𑌦𑍍𑌯𑌪𑌦𑍍𑌯𑌮𑌯𑍀 𑌵𑌾𑌣𑍀 𑌗𑌙𑍍𑌗𑌾𑌨𑌿𑌰𑍍𑌝𑌰𑌿𑌤𑌾 𑌤𑌥𑌾 ॥ 14॥
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌮 𑌤𑍁 𑌦𑍇𑌵𑍇𑌶𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌾 𑌗𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌭𑌾𑌵𑍁𑌕𑌾𑌃 ।
𑌶𑌕𑍍𑌤𑌿𑌬𑍀𑌜𑌦𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌦𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌕𑍂𑌰𑍍𑌚𑌂 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 𑌤𑌦𑌨𑌨𑍍𑌤𑌰𑌮𑍍 ॥ 15॥
𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌪𑌦𑌂 𑌦𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌬𑍀𑌜𑌯𑍁𑌗𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌕𑍂𑌰𑍍𑌚𑌮𑍇𑌕𑌂 𑌸𑌮𑍁𑌦𑍍𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌦𑌶𑌾𑌕𑍍𑌷𑌰𑌃 ॥ 16॥
𑌰𑌾𑌜𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑍇 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌮𑍇 𑌚 𑌪𑌾𑌤𑍁 𑌮𑌾𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍋 𑌮𑍁𑌦𑌾 ।
𑌵𑍇𑌦𑌾𑌦𑌿𑌬𑍀𑌜𑌮𑌾𑌦𑌾𑌯 𑌭𑌗𑌮𑌾𑌨𑍍 𑌤𑌦𑌨𑌨𑍍𑌤𑌰𑌮𑍍 ॥ 17॥
𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌾𑌯 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌚𑍍𑌯 𑌕𑍂𑌰𑍍𑌚𑌂 𑌦𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚 𑌠𑌦𑍍𑌵𑌯𑌮𑍍 ।
𑌹𑍍𑌰𑍀𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌮𑍁𑌦𑍍𑌧𑍃𑌤𑍍𑌯 𑌵𑍇𑌦𑌾𑌦𑌿𑌸𑍍𑌤𑌦𑌨𑌨𑍍𑌤𑌰𑌮𑍍 ॥ 18॥
𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌭𑌾𑌗𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤𑌮𑌨𑍁𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌮𑍍 ।
𑌧𑌨𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌸𑌦𑌾 𑌪𑌾𑌤𑍁 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌦𑌾𑌰𑌾𑌨𑌿𑌕𑍇𑌤𑌨𑌮𑍍 ॥ 19॥
𑌪𑌿𑌙𑍍𑌗𑌲𑌾𑌕𑍍𑌷𑍋 𑌮𑌞𑍍𑌜𑍁𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇 𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌜𑌯𑌪𑍍𑌰𑌦𑌃 ।
𑌸𑌮𑍍𑌭𑌾𑌵𑍍𑌯𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑍁𑌷𑍍𑌟𑌘𑍍𑌨𑌃 𑌪𑌾𑌤𑍁 𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑌵𑌲𑍍𑌲𑌭𑌃 ॥ 20॥
𑌇𑌤𑌿 𑌤𑍇 𑌕𑌥𑌿𑌤𑌂 𑌤𑍁𑌭𑍍𑌯𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌨𑌾𑌮𑌪𑌿 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌲𑌭𑌮𑍍 ।
𑌅𑌨𑍇𑌨 𑌪𑌠𑌨𑌾𑌦𑍍 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑌨𑌾𑌶𑍋 𑌯𑌥𑌾 𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍 ॥ 21॥
𑌸𑌮𑍍𑌪𑍂𑌜𑌕𑌃 𑌶𑍁𑌚𑌿𑌸𑍍𑌨𑌾𑌤𑌃 𑌭𑌕𑍍𑌤𑌿𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌮𑌾𑌹𑌿𑌤𑌃 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌵𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌵𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃 𑌵𑍈𑌰𑌿𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌤𑌃 ॥ 22॥
𑌮𑌹𑌾𑌭𑍀𑌮𑌃 𑌸𑌦𑌾 𑌪𑌾𑌤𑍁 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨 𑌵𑌲𑍍𑌲𑌭𑌮𑍍 । ?
𑌕𑌾𑌲𑍀𑌪𑌾𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑍋 𑌦𑍇𑌵𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌦𑌾 𑌪𑌾𑌤𑍁 𑌮𑍇 𑌮𑍁𑌖𑍇 ॥ 23॥
॥ 𑌫𑌲 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌿॥
𑌪𑌠𑌨𑌾𑌤𑍍 𑌕𑌾𑌲𑌿𑌕𑌾𑌦𑍇𑌵𑍀 𑌪𑌠𑍇𑌤𑍍 𑌕𑌵𑌚𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌰𑍁𑌣𑍁𑌯𑌾𑌦𑍍 𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌤𑍍𑌨𑍇𑌨 𑌸𑌦𑌾𑌽𑌽𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯𑍋 𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍 ॥ 1॥
𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾𑌽𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾 𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌪𑌠𑌨𑌾𑌤𑍍 𑌕𑌵𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌯𑌤𑍍 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌮𑌵𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌮𑌨𑌸𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ॥ 2॥
𑌬𑌿𑌲𑍍𑌵𑌮𑍂𑌲𑍇 𑌪𑌠𑍇𑌦𑍍 𑌯𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌪𑌠𑌨𑌾𑌦𑍍 𑌕𑌵𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌯𑌤𑍍 ।
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑌂 𑌪𑌠𑌨𑌾𑌦𑍍 𑌦𑍇𑌵𑌿 𑌭𑌵𑍇𑌨𑍍𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌵𑌿𑌃 ॥ 3॥
𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑍀𑌂 𑌪𑍂𑌜𑌯𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌯𑌃 𑌪𑌠𑍇𑌦𑍍 𑌭𑌾𑌵𑌤𑌤𑍍𑌪𑌰𑌃 ।
𑌨 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌦𑍍 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌲𑌭𑌂 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌦𑌿𑌵𑌿 𑌵𑌾 𑌭𑍁𑌵𑌿 𑌮𑍋𑌦𑌤𑍇 ॥ 4॥
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌭𑌿𑌕𑍍𑌷𑍇 𑌰𑌾𑌜𑌪𑍀𑌡𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮𑍇 𑌵𑌾 𑌵𑍈𑌰𑌿𑌮𑌧𑍍𑌯𑌕𑍇 ।
𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌭𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌠𑍇𑌨𑍍𑌨𑌰𑌃 ॥ 5॥
𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌤𑌤𑍍𑌰𑌾𑌭𑌯𑌂 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌭𑌵𑌤𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌨 𑌸𑌂𑌶𑌯𑌃 ।
𑌵𑌾𑌮𑌪𑌾𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵𑍇 𑌸𑌮𑌾𑌨𑍀𑌯 𑌶𑍋𑌭𑌿𑌤𑌾𑌂 𑌵𑌰𑌕𑌾𑌮𑌿𑌨𑍀𑌮𑍍 ॥ 6॥
𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾𑌽𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾 𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌪𑌠𑌨𑌾𑌤𑍍 𑌕𑌵𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍁 ।
𑌪𑍍𑌰𑌯𑌤𑍍𑌨𑌤𑌃 𑌪𑌠𑍇𑌦𑍍 𑌯𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌃 𑌕𑌰𑍇 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌾 ॥ 7॥
𑌇𑌦𑌂 𑌕𑌵𑌚𑌮𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌕𑌾𑌲𑌂 𑌯𑍋 𑌭𑌜𑌤𑍇 𑌨𑌰𑌃 ।
𑌨𑍈𑌵 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌦𑍇 𑌪𑌦𑍇 ।
𑌆𑌦𑍗 𑌵𑌰𑍍𑌮 𑌪𑌠𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 8॥
॥ 𑌇𑌤𑌿 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌯𑌾𑌮𑌲𑍇 𑌮𑌹𑌾𑌤𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌮𑌹𑌾𑌕𑌾𑌲𑌭𑍈𑌰𑌵𑌕𑌵𑌚𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌮𑍍॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīdevyuvāca |
devadeva mahābāho bhaktānāṃ sukhavardhana |
kena siddhiṃ dadātyāśu kālī trailokyamohana || 1||
tanme vada dayā''dhāra sādhakābhīṣṭasiddhaye |
kṛpāṃ kuru jagannātha vada vedavidāṃ vara || 2||
śrībhairava uvāca |
gopanīyaṃ prayatnena tattvāt tattvaṃ parātparam |
eṣa siddhikaraḥ samyak kimatho kathayāmyaham || 3||
mahākālamahaṃ vande sarvasiddhipradāyakam |
devadānavagandharvakinnaraparisevitam || 4||
kavacaṃ tattvadevasya paṭhanād ghoradarśane |
satyaṃ bhavati sānnidhyaṃ kavacastavanāntarāt || 5||
siddhiṃ dadāti sā tuṣṭā kṛtvā kavacamuttamam |
sāmrājyatvaṃ priyaṃ datvā putravat paripālayet || 6||
kavacasya ṛṣirdevī kālikā dakṣiṇā tathā
virāṭchandaḥ suvijñeyaṃ mahākālastu devatā |
kālikā sādhane caiva viniyogaḥ prakīrttitaḥ || 7||
oṃ śmaśānastho mahārudro mahākālo digambaraḥ |
kapālakartṛkā vāme śūlaṃ khaṭvāṅgaṃ dakṣiṇe || 8||
bhujaṅgabhūṣite devi bhasmāsthimaṇimaṇḍitaḥ |
jvalatpāvakamadhyastho bhasmaśayyāvyavasthitaḥ || 9||
viparītaratāṃ tatra kālikāṃ hṛdayopari |
peyaṃ khādyaṃ ca coṣyaṃ ca tau kṛtvā tu parasparam |
evaṃ bhaktyā yajed devaṃ sarvasiddhiḥ prajāyate || 10||
praṇavaṃ pūrvamuccārya mahākālāya tatpadam |
namaḥ pātu mahāmantraḥ sarvaśāstrārthapāragaḥ || 11||
aṣṭakṣaro mahā mantraḥ sarvāśāparipūrakaḥ |
sarvapāpakṣayaṃ yāti grahaṇe bhaktavatsale || 12||
kūrcadvandvaṃ mahākāla prasīdeti padadvayam |
lajjāyugmaṃ vahnijāyā sa tu rājeśvaro mahān || 13||
mantragrahaṇamātreṇa bhaveta satyaṃ mahākaviḥ |
gadyapadyamayī vāṇī gaṅgānirjharitā tathā || 14||
tasya nāma tu deveśi devā gāyanti bhāvukāḥ |
śaktibījadvayaṃ datvā kūrcaṃ syāt tadanantaram || 15||
mahākālapadaṃ datvā māyābījayugaṃ tathā |
kūrcamekaṃ samuddhṛtya mahāmantro daśākṣaraḥ || 16||
rājasthāne durgame ca pātu māṃ sarvato mudā |
vedādibījamādāya bhagamān tadanantaram || 17||
mahākālāya samprocya kūrcaṃ datvā ca ṭhadvayam |
hrīṅkārapūrvamuddhṛtya vedādistadanantaram || 18||
mahākālasyāntabhāge svāhāntamanumuttamam |
dhanaṃ putraṃ sadā pātu bandhudārāniketanam || 19||
piṅgalākṣo mañjuyuddhe yuddhe nityaṃ jayapradaḥ |
sambhāvyaḥ sarvaduṣṭaghnaḥ pātu svasthānavallabhaḥ || 20||
iti te kathitaṃ tubhyaṃ devānāmapi durlabham |
anena paṭhanād devi vighnanāśo yathā bhavet || 21||
sampūjakaḥ śucisnātaḥ bhaktiyuktaḥ samāhitaḥ |
sarvavyādhivinirmuktaḥ vairimadhye viśeṣataḥ || 22||
mahābhīmaḥ sadā pātu sarvasthāna vallabham | ?
kālīpārśvasthito devaḥ sarvadā pātu me mukhe || 23||
|| phala śruti||
paṭhanāt kālikādevī paṭhet kavacamuttamam |
śruṇuyād vā prayatnena sadā''nandamayo bhavet || 1||
śraddhayā'śraddhayā vāpi paṭhanāt kavacasya yat |
sarvasiddhimavāpnoti yadyanmanasi vartate || 2||
bilvamūle paṭhed yastu paṭhanād kavacasya yat |
trisandhyaṃ paṭhanād devi bhavennityaṃ mahākaviḥ || 3||
kumārīṃ pūjayitvā tu yaḥ paṭhed bhāvatatparaḥ |
na kiñcid durlabhaṃ tasya divi vā bhuvi modate || 4||
durbhikṣe rājapīḍāyāṃ grāme vā vairimadhyake |
yatra yatra bhayaṃ prāptaḥ sarvatra prapaṭhennaraḥ || 5||
tatra tatrābhayaṃ tasya bhavatyeva na saṃśayaḥ |
vāmapārśve samānīya śobhitāṃ varakāminīm || 6||
śraddhayā'śraddhayā vāpi paṭhanāt kavacasya tu |
prayatnataḥ paṭhed yastu tasya siddhiḥ kare sthitā || 7||
idaṃ kavacamajñātvā kālaṃ yo bhajate naraḥ |
naiva siddhirbhavet tasya vighnastasya pade pade |
ādau varma paṭhitvā tu tasya siddhirbhaviṣyati || 8||
|| iti rudrayāmale mahātantre mahākālabhairavakavacaṃ sampūrṇam||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीदेव्युवाच ।
देवदेव महाबाहो भक्तानां सुखवर्धन ।
केन सिद्धिं ददात्याशु काली त्रैलोक्यमोहन ॥ 1॥
तन्मे वद दयाऽऽधार साधकाभीष्टसिद्धये ।
कृपां कुरु जगन्नाथ वद वेदविदां वर ॥ 2॥
श्रीभैरव उवाच ।
गोपनीयं प्रयत्नेन तत्त्वात् तत्त्वं परात्परम् ।
एष सिद्धिकरः सम्यक् किमथो कथयाम्यहम् ॥ 3॥
महाकालमहं वन्दे सर्वसिद्धिप्रदायकम् ।
देवदानवगन्धर्वकिन्नरपरिसेवितम् ॥ 4॥
कवचं तत्त्वदेवस्य पठनाद् घोरदर्शने ।
सत्यं भवति सान्निध्यं कवचस्तवनान्तरात् ॥ 5॥
सिद्धिं ददाति सा तुष्टा कृत्वा कवचमुत्तमम् ।
साम्राज्यत्वं प्रियं दत्वा पुत्रवत् परिपालयेत् ॥ 6॥
कवचस्य ऋषिर्देवी कालिका दक्षिणा तथा
विराट्छन्दः सुविज्ञेयं महाकालस्तु देवता ।
कालिका साधने चैव विनियोगः प्रकीर्त्तितः ॥ 7॥
ॐ श्मशानस्थो महारुद्रो महाकालो दिगम्बरः ।
कपालकर्तृका वामे शूलं खट्वाङ्गं दक्षिणे ॥ 8॥
भुजङ्गभूषिते देवि भस्मास्थिमणिमण्डितः ।
ज्वलत्पावकमध्यस्थो भस्मशय्याव्यवस्थितः ॥ 9॥
विपरीतरतां तत्र कालिकां हृदयोपरि ।
पेयं खाद्यं च चोष्यं च तौ कृत्वा तु परस्परम् ।
एवं भक्त्या यजेद् देवं सर्वसिद्धिः प्रजायते ॥ 10॥
प्रणवं पूर्वमुच्चार्य महाकालाय तत्पदम् ।
नमः पातु महामन्त्रः सर्वशास्त्रार्थपारगः ॥ 11॥
अष्टक्षरो महा मन्त्रः सर्वाशापरिपूरकः ।
सर्वपापक्षयं याति ग्रहणे भक्तवत्सले ॥ 12॥
कूर्चद्वन्द्वं महाकाल प्रसीदेति पदद्वयम् ।
लज्जायुग्मं वह्निजाया स तु राजेश्वरो महान् ॥ 13॥
मन्त्रग्रहणमात्रेण भवेत सत्यं महाकविः ।
गद्यपद्यमयी वाणी गङ्गानिर्झरिता तथा ॥ 14॥
तस्य नाम तु देवेशि देवा गायन्ति भावुकाः ।
शक्तिबीजद्वयं दत्वा कूर्चं स्यात् तदनन्तरम् ॥ 15॥
महाकालपदं दत्वा मायाबीजयुगं तथा ।
कूर्चमेकं समुद्धृत्य महामन्त्रो दशाक्षरः ॥ 16॥
राजस्थाने दुर्गमे च पातु मां सर्वतो मुदा ।
वेदादिबीजमादाय भगमान् तदनन्तरम् ॥ 17॥
महाकालाय सम्प्रोच्य कूर्चं दत्वा च ठद्वयम् ।
ह्रीङ्कारपूर्वमुद्धृत्य वेदादिस्तदनन्तरम् ॥ 18॥
महाकालस्यान्तभागे स्वाहान्तमनुमुत्तमम् ।
धनं पुत्रं सदा पातु बन्धुदारानिकेतनम् ॥ 19॥
पिङ्गलाक्षो मञ्जुयुद्धे युद्धे नित्यं जयप्रदः ।
सम्भाव्यः सर्वदुष्टघ्नः पातु स्वस्थानवल्लभः ॥ 20॥
इति ते कथितं तुभ्यं देवानामपि दुर्लभम् ।
अनेन पठनाद् देवि विघ्ननाशो यथा भवेत् ॥ 21॥
सम्पूजकः शुचिस्नातः भक्तियुक्तः समाहितः ।
सर्वव्याधिविनिर्मुक्तः वैरिमध्ये विशेषतः ॥ 22॥
महाभीमः सदा पातु सर्वस्थान वल्लभम् । ?
कालीपार्श्वस्थितो देवः सर्वदा पातु मे मुखे ॥ 23॥
॥ फल श्रुति॥
पठनात् कालिकादेवी पठेत् कवचमुत्तमम् ।
श्रुणुयाद् वा प्रयत्नेन सदाऽऽनन्दमयो भवेत् ॥ 1॥
श्रद्धयाऽश्रद्धया वापि पठनात् कवचस्य यत् ।
सर्वसिद्धिमवाप्नोति यद्यन्मनसि वर्तते ॥ 2॥
बिल्वमूले पठेद् यस्तु पठनाद् कवचस्य यत् ।
त्रिसन्ध्यं पठनाद् देवि भवेन्नित्यं महाकविः ॥ 3॥
कुमारीं पूजयित्वा तु यः पठेद् भावतत्परः ।
न किञ्चिद् दुर्लभं तस्य दिवि वा भुवि मोदते ॥ 4॥
दुर्भिक्षे राजपीडायां ग्रामे वा वैरिमध्यके ।
यत्र यत्र भयं प्राप्तः सर्वत्र प्रपठेन्नरः ॥ 5॥
तत्र तत्राभयं तस्य भवत्येव न संशयः ।
वामपार्श्वे समानीय शोभितां वरकामिनीम् ॥ 6॥
श्रद्धयाऽश्रद्धया वापि पठनात् कवचस्य तु ।
प्रयत्नतः पठेद् यस्तु तस्य सिद्धिः करे स्थिता ॥ 7॥
इदं कवचमज्ञात्वा कालं यो भजते नरः ।
नैव सिद्धिर्भवेत् तस्य विघ्नस्तस्य पदे पदे ।
आदौ वर्म पठित्वा तु तस्य सिद्धिर्भविष्यति ॥ 8॥
॥ इति रुद्रयामले महातन्त्रे महाकालभैरवकवचं सम्पूर्णम्॥
śrīdevyuvāca |
devadeva mahābāho bhaktānāṃ sukhavardhana |
kena siddhiṃ dadātyāśu kālī trailokyamohana || 1||
tanme vada dayā''dhāra sādhakābhīṣṭasiddhaye |
kṛpāṃ kuru jagannātha vada vedavidāṃ vara || 2||
śrībhairava uvāca |
gopanīyaṃ prayatnena tattvāt tattvaṃ parātparam |
eṣa siddhikaraḥ samyak kimatho kathayāmyaham || 3||
mahākālamahaṃ vande sarvasiddhipradāyakam |
devadānavagandharvakinnaraparisevitam || 4||
kavacaṃ tattvadevasya paṭhanād ghoradarśane |
satyaṃ bhavati sānnidhyaṃ kavacastavanāntarāt || 5||
siddhiṃ dadāti sā tuṣṭā kṛtvā kavacamuttamam |
sāmrājyatvaṃ priyaṃ datvā putravat paripālayet || 6||
kavacasya ṛṣirdevī kālikā dakṣiṇā tathā
virāṭchandaḥ suvijñeyaṃ mahākālastu devatā |
kālikā sādhane caiva viniyogaḥ prakīrttitaḥ || 7||
oṃ śmaśānastho mahārudro mahākālo digambaraḥ |
kapālakartṛkā vāme śūlaṃ khaṭvāṅgaṃ dakṣiṇe || 8||
bhujaṅgabhūṣite devi bhasmāsthimaṇimaṇḍitaḥ |
jvalatpāvakamadhyastho bhasmaśayyāvyavasthitaḥ || 9||
viparītaratāṃ tatra kālikāṃ hṛdayopari |
peyaṃ khādyaṃ ca coṣyaṃ ca tau kṛtvā tu parasparam |
evaṃ bhaktyā yajed devaṃ sarvasiddhiḥ prajāyate || 10||
praṇavaṃ pūrvamuccārya mahākālāya tatpadam |
namaḥ pātu mahāmantraḥ sarvaśāstrārthapāragaḥ || 11||
aṣṭakṣaro mahā mantraḥ sarvāśāparipūrakaḥ |
sarvapāpakṣayaṃ yāti grahaṇe bhaktavatsale || 12||
kūrcadvandvaṃ mahākāla prasīdeti padadvayam |
lajjāyugmaṃ vahnijāyā sa tu rājeśvaro mahān || 13||
mantragrahaṇamātreṇa bhaveta satyaṃ mahākaviḥ |
gadyapadyamayī vāṇī gaṅgānirjharitā tathā || 14||
tasya nāma tu deveśi devā gāyanti bhāvukāḥ |
śaktibījadvayaṃ datvā kūrcaṃ syāt tadanantaram || 15||
mahākālapadaṃ datvā māyābījayugaṃ tathā |
kūrcamekaṃ samuddhṛtya mahāmantro daśākṣaraḥ || 16||
rājasthāne durgame ca pātu māṃ sarvato mudā |
vedādibījamādāya bhagamān tadanantaram || 17||
mahākālāya samprocya kūrcaṃ datvā ca ṭhadvayam |
hrīṅkārapūrvamuddhṛtya vedādistadanantaram || 18||
mahākālasyāntabhāge svāhāntamanumuttamam |
dhanaṃ putraṃ sadā pātu bandhudārāniketanam || 19||
piṅgalākṣo mañjuyuddhe yuddhe nityaṃ jayapradaḥ |
sambhāvyaḥ sarvaduṣṭaghnaḥ pātu svasthānavallabhaḥ || 20||
iti te kathitaṃ tubhyaṃ devānāmapi durlabham |
anena paṭhanād devi vighnanāśo yathā bhavet || 21||
sampūjakaḥ śucisnātaḥ bhaktiyuktaḥ samāhitaḥ |
sarvavyādhivinirmuktaḥ vairimadhye viśeṣataḥ || 22||
mahābhīmaḥ sadā pātu sarvasthāna vallabham | ?
kālīpārśvasthito devaḥ sarvadā pātu me mukhe || 23||
|| phala śruti||
paṭhanāt kālikādevī paṭhet kavacamuttamam |
śruṇuyād vā prayatnena sadā''nandamayo bhavet || 1||
śraddhayā'śraddhayā vāpi paṭhanāt kavacasya yat |
sarvasiddhimavāpnoti yadyanmanasi vartate || 2||
bilvamūle paṭhed yastu paṭhanād kavacasya yat |
trisandhyaṃ paṭhanād devi bhavennityaṃ mahākaviḥ || 3||
kumārīṃ pūjayitvā tu yaḥ paṭhed bhāvatatparaḥ |
na kiñcid durlabhaṃ tasya divi vā bhuvi modate || 4||
durbhikṣe rājapīḍāyāṃ grāme vā vairimadhyake |
yatra yatra bhayaṃ prāptaḥ sarvatra prapaṭhennaraḥ || 5||
tatra tatrābhayaṃ tasya bhavatyeva na saṃśayaḥ |
vāmapārśve samānīya śobhitāṃ varakāminīm || 6||
śraddhayā'śraddhayā vāpi paṭhanāt kavacasya tu |
prayatnataḥ paṭhed yastu tasya siddhiḥ kare sthitā || 7||
idaṃ kavacamajñātvā kālaṃ yo bhajate naraḥ |
naiva siddhirbhavet tasya vighnastasya pade pade |
ādau varma paṭhitvā tu tasya siddhirbhaviṣyati || 8||
|| iti rudrayāmale mahātantre mahākālabhairavakavacaṃ sampūrṇam||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.