𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕 - 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑍍𑌨𑌃
𑍐 𑌸॒𑌹 𑌨𑌾॑ 𑌵𑌵𑌤𑍁 । 𑌸॒𑌹 𑌨𑍗॑ 𑌭𑍁𑌨𑌕𑍍𑌤𑍁 ।
𑌸॒𑌹 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑌵𑌾𑌵𑌹𑍈 । 𑌤𑍇॒𑌜॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾॒ 𑌵𑌧𑍀॑𑌤𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾 𑌵𑌿॑𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌾॒𑌵𑌹𑍈᳚ ॥
𑍐 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॑ ॥
𑌅𑌮𑍍𑌭𑌸𑍍𑌯𑌪𑌾𑌰𑍇 (4.1)
𑌅𑌮𑍍𑌭॑𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌾॒𑌰𑍇 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌸𑍍𑌯॒ 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॒ 𑌨𑌾𑌕॑𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑍇 𑌮॑𑌹॒𑌤𑍋 𑌮𑌹𑍀॑𑌯𑌾𑌨𑍍 ।
𑌶𑍁॒𑌕𑍍𑌰𑍇𑌣॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍀𑌗𑍍𑌂॑𑌷𑌿 𑌸𑌮𑌨𑍁॒𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚𑌰𑌤𑌿॒ 𑌗𑌰𑍍𑌭𑍇॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌃 ।
𑌯𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌦𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌞𑍍𑌚॒ 𑌵𑌿𑌚𑍈𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂॒-𑌯𑌁𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅𑌧𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇॑ 𑌨𑌿𑌷𑍇॒𑌦𑍁𑌃 ।
𑌤𑌦𑍇॒𑌵 𑌭𑍂॒𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌦𑍁॒ 𑌭𑌵𑍍𑌯॑𑌮𑌾 𑌇॒𑌦-𑌨𑍍𑌤𑌦॒𑌕𑍍𑌷𑌰𑍇॑ 𑌪𑌰॒𑌮𑍇 𑌵𑍍𑌯𑍋॑𑌮𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌯𑍇𑌨𑌾॑ 𑌵𑍃॒𑌤-𑌙𑍍𑌖𑌞𑍍𑌚॒ 𑌦𑌿𑌵॑-𑌮𑍍𑌮॒𑌹𑍀𑌞𑍍𑌚॒ 𑌯𑍇𑌨𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌤𑌪॑𑌤𑌿॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌜॑𑌸𑌾 𑌚 ।
𑌯𑌮॒𑌨𑍍𑌤-𑌸𑍍𑌸॑𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍇 𑌕॒𑌵𑌯𑍋॒ 𑌵𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑌦॒𑌕𑍍𑌷𑌰𑍇॑ 𑌪𑌰॒𑌮𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌃 ।
𑌯𑌤𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂॒𑌤𑌾 𑌜॒𑌗𑌤𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂𑌤𑍀॒ 𑌤𑍋𑌯𑍇॑𑌨 𑌜𑍀॒𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌵𑍍𑌯𑌚॑𑌸𑌰𑍍𑌜॒ (𑌵𑍍𑌯𑌸॑𑌸𑌰𑍍𑌜॒) 𑌭𑍂𑌮𑍍𑌯𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦𑍋𑌷॑𑌧𑍀𑌭𑌿𑌃 𑌪𑍁॒𑌰𑍁𑌷𑌾᳚-𑌨𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌗𑍍𑌶𑍍𑌚॒ 𑌵𑌿𑌵𑍇॑𑌶 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌚𑌰𑌾𑌚॒𑌰𑌾𑌣𑌿॑ ।
𑌅𑌤𑌃॑ 𑌪𑌰॒-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯॒-𑌦𑌣𑍀॑𑌯𑌸𑌹𑌿॒ 𑌪𑌰𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑌰𑌂॒-𑌯𑌁-𑌨𑍍𑌮𑌹॑𑌤𑍋 𑌮॒𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤᳚𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦𑍇॑𑌕-𑌮॒𑌵𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤॒-𑌮𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑍂𑌪𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌶𑍍𑌵॑-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌰𑌾॒𑌣-𑌨𑍍𑌤𑌮॑𑌸𑌃॒ 𑌪𑌰॑𑌸𑍍𑌤𑌾𑌤𑍍 ॥ 1.5 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.1)
𑌤𑌦𑍇॒𑌵𑌰𑍍𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌦𑍁॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑌾॑𑌹𑍁॒-𑌸𑍍𑌤𑌦𑍇॒𑌵 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌪𑌰॒𑌮-𑌙𑍍𑌕॑𑌵𑍀॒𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌇॒𑌷𑍍𑌟𑌾॒𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌤-𑌮𑍍𑌬॑𑌹𑍁॒𑌧𑌾 𑌜𑌾॒𑌤-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌯॑𑌮𑌾𑌨𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌬𑌿॑𑌭𑌰𑍍𑌤𑌿॒ 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌸𑍍𑌯॒ 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌃॑ ।
𑌤𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌤𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌯𑍁-𑌸𑍍𑌤𑌥𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌤𑌦𑍁॑ 𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮𑌾𑌃᳚ ।
𑌤𑌦𑍇॒𑌵 𑌶𑍁॒𑌕𑍍𑌰𑌮॒𑌮𑍃𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌤𑌦𑌾𑌪॒-𑌸𑍍𑌸 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇॑ 𑌨𑌿𑌮𑍇॒𑌷𑌾 𑌜॒𑌜𑍍𑌞𑌿𑌰𑍇॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑍁𑌤𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾॒𑌦𑌧𑌿॑ ।
𑌕॒𑌲𑌾 𑌮𑍁॑𑌹𑍂॒𑌰𑍍𑌤𑌾𑌃 𑌕𑌾𑌷𑍍𑌠𑌾᳚𑌶𑍍𑌚𑌾𑌹𑍋-𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌶𑍍𑌚॑ 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌶𑌃 ।
𑌅॒𑌰𑍍𑌧॒𑌮𑌾॒𑌸𑌾 𑌮𑌾𑌸𑌾॑ 𑌋॒𑌤𑌵𑌃॑ 𑌸𑌂𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌶𑍍𑌚॑ 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌸 𑌆𑌪𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌦𑍁॒𑌘𑍇 𑌉॒𑌭𑍇 𑌇॒𑌮𑍇 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷॒-𑌮𑌥𑍋॒ 𑌸𑍁𑌵𑌃॑ ।
𑌨𑍈𑌨॑-𑌮𑍂॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌨 𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌨 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌜𑌗𑍍𑌰𑌭𑌤𑍍 ।
𑌨 𑌤𑌸𑍍𑌯𑍇॑𑌶𑍇॒ 𑌕𑌶𑍍𑌚॒𑌨 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌨𑌾𑌮 𑌮॒𑌹𑌦𑍍𑌯𑌶𑌃॑ ॥ 1.10 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.2)
𑌨 𑌸॒𑌦𑍃𑌂𑌶𑍇॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿॒ 𑌰𑍂𑌪॑𑌮𑌸𑍍𑌯॒ 𑌨 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌷𑌾 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿॒ 𑌕𑌶𑍍𑌚॒𑌨𑍈𑌨᳚𑌮𑍍 ।
𑌹𑍃॒𑌦𑌾 𑌮॑𑌨𑍀॒𑌷𑌾 𑌮𑌨॑𑌸𑌾॒-𑌽𑌭𑌿 𑌕𑍍𑌲𑍃॑𑌪𑍍𑌤𑍋॒ 𑌯 𑌏॑𑌨𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍁-𑌰𑌮𑍃॑𑌤𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂॑𑌤𑍋 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌗॒𑌰𑍍𑌭 𑌇𑌤𑍍𑌯॒𑌷𑍍𑌟𑍗 ।
𑌏॒𑌷 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌦𑌿𑌶𑍋-𑌽𑌨𑍁॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌃॒ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍋॑ 𑌹𑌿 𑌜𑌾॒𑌤-𑌸𑍍𑌸 𑌉॒ 𑌗𑌰𑍍𑌭𑍇॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌃 ।
𑌸 𑌵𑌿॒𑌜𑌾𑌯॑𑌮𑌾𑌨-𑌸𑍍𑌸𑌜𑌨𑌿॒𑌷𑍍𑌯𑌮𑌾॑𑌣𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌂-𑌮𑍁𑌖𑌾᳚ 𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤𑍋॑𑌮𑍁𑌖𑌃 ।
𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤॑𑌶𑍍𑌚-𑌕𑍍𑌷𑍁𑌰𑍁॒𑌤 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤𑍋॑ 𑌮𑍁𑌖𑍋 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤𑍋॑ 𑌹𑌸𑍍𑌤 𑌉॒𑌤 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤॑𑌸𑍍𑌪𑌾𑌤𑍍 ।
𑌸-𑌮𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌮॑𑌤𑌿॒ 𑌸-𑌮𑍍𑌪𑌤॑𑌤𑍍𑌰𑍈॒-𑌰𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌜॒𑌨𑌯॑-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵 𑌏𑌕𑌃॑ ।
𑌵𑍇॒𑌨𑌸𑍍𑌤-𑌤𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯॒𑌨𑍍. 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌾𑌨𑌿 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍. 𑌯𑌤𑍍𑌰॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌭𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌕॑-𑌨𑍀𑌲𑌮𑍍 ।
𑌯𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌦𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌞𑍍𑌚॒ 𑌵𑌿𑌚𑍈𑌕॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸 𑌓𑌤𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌤॑𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌿॒𑌭𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌸𑍁॑ ।
𑌪𑍍𑌰𑌤𑌦𑍍𑌵𑍋॑𑌚𑍇 𑌅॒𑌮𑍃𑌤॒𑌨𑍍𑌨𑍁 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌗॑𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑍋 𑌨𑌾𑌮॒ 𑌨𑌿𑌹𑌿॑𑌤॒-𑌙𑍍𑌗𑍁𑌹𑌾॑𑌸𑍁 ॥ 1.15 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.3)
𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌪॒𑌦𑌾 𑌨𑌿𑌹𑌿॑𑌤𑌾॒ 𑌗𑍁𑌹𑌾॑𑌸𑍁॒ 𑌯𑌸𑍍𑌤𑌦𑍍𑌵𑍇𑌦॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑌿॒𑌤𑌾-𑌽𑌸॑𑌤𑍍 ।
𑌸 𑌨𑍋॒ 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁॑-𑌰𑍍𑌜𑌨𑌿॒𑌤𑌾 𑌸 𑌵𑌿॑𑌧𑌾॒𑌤𑌾 𑌧𑌾𑌮𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌵𑍇𑌦॒ 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌾𑌨𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾᳚ ।
𑌯𑌤𑍍𑌰॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅॒𑌮𑍃𑌤॑𑌮𑌾𑌨-𑌶𑌾॒𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯𑍇॒ 𑌧𑌾𑌮𑌾᳚𑌨𑍍𑌯॒-𑌭𑍍𑌯𑍈𑌰॑𑌯𑌨𑍍𑌤 ।
𑌪𑌰𑌿॒ 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸॒𑌦𑍍𑌯𑌃 𑌪𑌰𑌿॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌾-𑌨𑍍𑌪𑌰𑌿॒ 𑌦𑌿𑌶𑌃॒ 𑌪𑌰𑌿॒ 𑌸𑍁𑌵𑌃॑ ।
𑌋॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌤𑌨𑍍𑌤𑍁𑌂॑-𑌵𑌿𑌁𑌤𑌤𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌚𑍃𑌤𑍍𑌯॒ 𑌤𑌦॑𑌪𑌶𑍍𑌯॒-𑌤𑍍𑌤𑌦॑𑌭𑌵-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌸𑍁॑ ।
𑌪॒𑌰𑍀𑌤𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌾-𑌨𑍍𑌪॒𑌰𑍀𑌤𑍍𑌯॑ 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌪॒𑌰𑍀𑌤𑍍𑌯॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌦𑌿𑌶𑍋॒ 𑌦𑌿𑌶॑𑌶𑍍𑌚 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌮॒𑌜𑌾 𑌋॒𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾॒-𑌽𑌽𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨॑-𑌮॒𑌭𑌿-𑌸𑌮𑍍𑌬॑𑌭𑍂𑌵 ।
𑌸𑌦॑𑌸॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॒-𑌮𑌦𑍍𑌭𑍁॑𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌕𑌾𑌮𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 ।
𑌸𑌨𑌿॑-𑌮𑍍𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌮॑𑌯𑌾𑌸𑌿𑌷𑌮𑍍 ।
𑌉𑌦𑍍𑌦𑍀᳚𑌪𑍍𑌯𑌸𑍍𑌵 𑌜𑌾𑌤𑌵𑍇𑌦𑍋 𑌽𑌪॒𑌘𑍍𑌨𑌨𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍-𑌋॑𑌤𑌿॒-𑌮𑍍𑌮𑌮॑ ॥ 1.19 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.4)
𑌪॒𑌶𑍂𑌗𑍍𑌶𑍍𑌚॒ 𑌮𑌹𑍍𑌯॒𑌮𑌾𑌵॑𑌹॒ 𑌜𑍀𑌵॑𑌨𑌞𑍍𑌚॒ 𑌦𑌿𑌶𑍋॑ 𑌦𑌿𑌶 ।
𑌮𑌾𑌨𑍋॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀 𑌜𑍍𑌜𑌾𑌤𑌵𑍇𑌦𑍋॒ 𑌗𑌾𑌮𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷॒-𑌞𑍍𑌜𑌗॑𑌤𑍍 ।
𑌅𑌬𑌿॑𑌭𑍍𑌰॒𑌦𑌗𑍍𑌨॒ 𑌆𑌗॑𑌹𑌿 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 𑌮𑌾॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌪𑌾𑌤𑌯 ॥ 1.21 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.5)
𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.2)
𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌮 𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾॒𑌕𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯॑ 𑌮𑌹𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾𑌯 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌮𑌹𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾𑌯 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌵𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁॒𑌣𑍍𑌡𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾𑌯 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌚𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁॒𑌣𑍍𑌡𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌨𑌨𑍍𑌦𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾𑌯 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌮𑌹𑌾𑌸𑍇॒𑌨𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑌃॑ 𑌷𑌣𑍍𑌮𑍁𑌖𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾𑌯 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑌪॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌗𑌰𑍁𑌡𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌵𑍇॒𑌦𑌾॒𑌤𑍍𑌮॒𑌨𑌾𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌗॒𑌰𑍍𑌭𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋᳚ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌨𑌾॒𑌰𑌾॒𑌯॒𑌣𑌾𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌵𑌾𑌸𑍁𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌵॒𑌜𑍍𑌰॒𑌨॒𑌖𑌾𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌤𑍀𑌕𑍍𑌷𑍍𑌣-𑌦॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌨𑌾𑌰𑌸𑌿𑌗𑍍𑌂𑌹𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌭𑌾॒𑌸𑍍𑌕॒𑌰𑌾𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌮𑌹𑌦𑍍𑌦𑍍𑌯𑍁𑌤𑌿𑌕॒𑌰𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌆𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌵𑍈॒𑌶𑍍𑌵𑌾॒𑌨॒𑌰𑌾𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌲𑌾𑌲𑍀॒𑌲𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥
𑌕𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌯॒𑌨𑌾𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌕𑌨𑍍𑌯𑌕𑍁॒𑌮𑌾𑌰𑌿॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥ 1.33 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.5-7)
𑌦𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑌂 (4.3)
𑌸॒𑌹॒𑌸𑍍𑌰॒𑌪𑌰॑𑌮𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍀॒ 𑌶॒𑌤𑌮𑍂॑𑌲𑌾 𑌶॒𑌤𑌾𑌙𑍍𑌕𑍁॑𑌰𑌾 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑌰𑌤𑍁॑ 𑌮𑍇 𑌪𑌾॒𑌪॒-𑌨𑍍𑌦𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍁𑌃॑𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨॒ 𑌨𑌾𑌶॑𑌨𑍀 ।
𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌾᳚-𑌤𑍍𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌾-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌰𑍋𑌹॑𑌨𑍍𑌤𑍀॒ 𑌪𑌰𑍁॑𑌷𑌃 𑌪𑌰𑍁𑌷𑌃॒ 𑌪𑌰𑌿॑ ।
𑌏॒𑌵𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌦𑍂𑌰𑍍𑌵𑍇॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤॑𑌨𑍁 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰𑍇॑𑌣 𑌶॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌚 ।
𑌯𑌾 𑌶॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌪𑍍𑌰𑌤॒𑌨𑍋𑌷𑌿॑ 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰𑍇॑𑌣 𑌵𑌿॒𑌰𑍋𑌹॑𑌸𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾᳚𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌦𑍇𑌵𑍀𑌷𑍍𑌟𑌕𑍇 𑌵𑌿॒𑌧𑍇𑌮॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑌾॑ 𑌵॒𑌯𑌮𑍍 ।
𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌕𑍍𑌰𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌰॑𑌥𑌕𑍍𑌰𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑍇॒ 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌣𑍁𑌕𑍍𑌰𑌾᳚𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌵॒𑌸𑍁𑌨𑍍𑌧॑𑌰𑌾 ।
𑌶𑌿𑌰𑌸𑌾॑ 𑌧𑌾𑌰॑𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿॒ 𑌰॒𑌕𑍍𑌷॒𑌸𑍍𑌵 𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌦𑍇॒ 𑌪𑌦𑍇 ॥ 1.37 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.8)
𑌮𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌕𑌾 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑌮𑍍 (4.4)
𑌭𑍂𑌮𑌿-𑌰𑍍𑌧𑍇𑌨𑍁-𑌰𑍍𑌧𑌰𑌣𑍀 𑌲𑍋॑𑌕𑌧𑌾॒𑌰𑌿𑌣𑍀 ।
𑌉॒𑌧𑍃𑌤𑌾॑-𑌽𑌸𑌿 𑌵॑𑌰𑌾𑌹𑍇॒𑌣॒ 𑌕𑍃॒𑌷𑍍𑌣𑍇॒𑌨 𑌶॑𑌤 𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌨𑌾 ।
𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌤𑌿𑌕𑍇॑ 𑌹𑌨॑ 𑌮𑍇 𑌪𑌾॒𑌪𑌂॒-𑌯𑌁॒𑌨𑍍𑌮॒𑌯𑌾 𑌦𑍁॑𑌷𑍍𑌕𑍃𑌤॒-𑌙𑍍𑌕𑍃𑌤𑌮𑍍 ।
𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌤𑌿𑌕𑍇᳚ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌦𑌤𑍍𑌤𑌾॒-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌕𑌾॒𑌶𑍍𑌯𑌪𑍇॑𑌨𑌾𑌭𑌿॒𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌤𑌾 ।
𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌤𑌿𑌕𑍇॑ 𑌦𑍇𑌹𑌿॑ 𑌮𑍇 𑌪𑍁॒𑌷𑍍𑌟𑌿॒-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵॒𑌯𑌿 𑌸॑𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿॑𑌤𑌮𑍍 ॥ 1.39
𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌤𑌿𑌕𑍇᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿॑𑌤𑍇 𑌸॒𑌰𑍍𑌵॒-𑌨𑍍𑌤॒𑌨𑍍𑌮𑍇 𑌨𑌿॑𑌰𑍍𑌣𑍁𑌦॒ 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿॑𑌕𑍇 ।
𑌤𑌯𑌾॑ 𑌹॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌪𑌾𑌪𑍇॒𑌨॒ 𑌗॒𑌚𑍍𑌛𑌾॒𑌮𑌿 𑌪॑𑌰𑌮𑌾॒-𑌙𑍍𑌗𑌤𑌿𑌮𑍍 ॥ 1.40 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.9)
𑌶𑌤𑍍𑌰𑍁𑌜𑌯 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.5)
𑌯𑌤॑ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒ 𑌭𑌯𑌾॑𑌮𑌹𑍇॒ 𑌤𑌤𑍋॑ 𑌨𑍋॒ 𑌅𑌭॑𑌯-𑌙𑍍𑌕𑍃𑌧𑌿 ।
𑌮𑌘॑𑌵𑌨𑍍 𑌛॒𑌗𑍍𑌧𑌿 𑌤𑌵॒ 𑌤𑌨𑍍𑌨॑ 𑌊॒𑌤𑌯𑍇॒ 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑍋॒ 𑌵𑌿𑌮𑍃𑌧𑍋॑ 𑌜𑌹𑌿 ।
𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿॒𑌦𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॑-𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌰॒𑌹𑌾 𑌵𑌿𑌮𑍃𑌧𑍋॑ 𑌵॒𑌶𑍀 ।
𑌵𑍃𑌷𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌃॑ 𑌪𑍁॒𑌰 𑌏॑𑌤𑍁 𑌨-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌤𑌿॒𑌦𑌾 𑌅॑𑌭𑌯𑌙𑍍𑌕॒𑌰𑌃 ।
𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌨॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌵𑍃॒𑌦𑍍𑌧𑌶𑍍𑌰॑𑌵𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌨𑌃॑ 𑌪𑍂॒𑌷𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌵𑍇॑𑌦𑌾𑌃 ।
𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌨॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌰𑍍𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑍋॒ 𑌅𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌨𑍇𑌮𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌨𑍋॒ 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॑-𑌰𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑍁 ।
𑌆𑌪𑌾᳚𑌨𑍍𑌤-𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌸𑍍𑌤𑍃॒𑌪𑌲॑𑌪𑍍𑌰𑌭𑌰𑍍𑌮𑌾॒ 𑌧𑍁𑌨𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌿𑌮𑍀॑𑌵𑌾𑌂॒-𑌛𑌰𑍁॑𑌮𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌋𑌜𑍀॒𑌷𑍀 ।
𑌸𑍋𑌮𑍋॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾᳚𑌨𑍍𑌯𑌤॒𑌸𑌾 𑌵𑌨𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌨𑌾𑌰𑍍𑌵𑌾𑌗𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑌾॑𑌨𑌿 𑌦𑍇𑌭𑍁𑌃 ॥ 1.44
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌜𑌜𑍍𑌞𑌾॒𑌨-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॑𑌥॒𑌮-𑌮𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾॒-𑌦𑍍𑌵𑌿𑌸𑍀॑𑌮॒𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍁॒𑌰𑍁𑌚𑍋॑ 𑌵𑍇॒𑌨 𑌆॑𑌵𑌃 ।
𑌸 𑌬𑍁॒𑌧𑍍𑌨𑌿𑌯𑌾॑ 𑌉𑌪॒𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾-𑌸𑍍𑌸॒𑌤𑌶𑍍𑌚॒ 𑌯𑍋𑌨𑌿॒-𑌮𑌸॑𑌤𑌶𑍍𑌚॒ 𑌵𑌿𑌵𑌃॑ ।
𑌸𑍍𑌯𑍋॒𑌨𑌾 𑌪𑍃॑𑌥𑌿𑌵𑌿॒ 𑌭𑌵𑌾॑ 𑌨𑍃𑌕𑍍𑌷॒𑌰𑌾 𑌨𑌿॒𑌵𑍇𑌶॑𑌨𑍀 । 𑌯𑌚𑍍𑌛𑌾॑ 𑌨॒-𑌶𑍍𑌶𑌰𑍍𑌮॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌰𑌥𑌾𑌃᳚ ।
𑌗॒𑌨𑍍𑌧॒𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌰𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍁॑𑌰𑌾𑌧॒𑌰𑍍𑌷𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌪𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌾-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍀॒𑌷𑌿𑌣𑍀᳚𑌮𑍍 ।
𑌈॒𑌶𑍍𑌵𑌰𑍀𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌭𑍂𑌤𑌾॒𑌨𑌾॒-𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑌿॒𑌹𑍋𑌪॑𑌹𑍍𑌵𑌯𑍇॒ 𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌰𑍀᳚𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌭॒𑌜𑌤𑍁 । 𑌅𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀᳚𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌨॒𑌶𑍍𑌯𑌤𑍁 ।
𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁॑𑌮𑍁𑌖𑌾॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋॑-𑌭𑌿𑌰𑌿॒𑌮𑌾𑌂𑌲𑍍𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾-𑌨॑𑌨𑌪𑌜॒𑌯𑍍𑌯-𑌮॒𑌭𑍍𑌯॑𑌜𑌯𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌮॒𑌹𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑌜𑍍𑌰॑𑌬𑌾𑌹𑍁-𑌷𑍍𑌷𑍋𑌡॒𑌶𑍀 𑌶𑌰𑍍𑌮॑ 𑌯𑌚𑍍𑌛𑌤𑍁 ॥ 1.48 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.10)
𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌨𑍋॑ 𑌮॒𑌘𑌵𑌾॑ 𑌕𑌰𑍋𑌤𑍁॒ 𑌹𑌨𑍍𑌤𑍁॑ 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂॒-𑌯𑍋𑌁᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ ।
𑌸𑍋॒𑌮𑌾𑌨॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌰॑𑌣-𑌙𑍍𑌕𑍃𑌣𑍁॒𑌹𑌿 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌣𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 ।
𑌕॒𑌕𑍍𑌷𑍀𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑌂॒-𑌯𑌁 𑌔॑𑌶𑌿॒𑌜𑌮𑍍 ।
𑌶𑌰𑍀॑𑌰𑌂-𑌯𑌁𑌜𑍍𑌞𑌶𑌮॒𑌲-𑌙𑍍𑌕𑍁𑌸𑍀॑𑌦॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿᳚-𑌨𑍍𑌥𑍍𑌸𑍀𑌦𑌤𑍁॒ 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ ।
𑌚𑌰॑𑌣-𑌮𑍍𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌤॑𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌰𑌾॒𑌣𑌂-𑌯𑍇𑌁𑌨॑ 𑌪𑍂॒𑌤-𑌸𑍍𑌤𑌰॑𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌷𑍍𑌕𑍃॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ ।
𑌤𑍇𑌨॑ 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑍇॑𑌣 𑌶𑍁॒𑌦𑍍𑌧𑍇𑌨॑ 𑌪𑍂॒𑌤𑌾 𑌅𑌤𑌿॑ 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨॒-𑌮𑌰𑌾॑𑌤𑌿-𑌨𑍍𑌤𑌰𑍇𑌮 ।
𑌸॒𑌜𑍋𑌷𑌾॑ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒ 𑌸𑌗॑𑌣𑍋 𑌮॒𑌰𑍁𑌦𑍍𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍋𑌮॑-𑌮𑍍𑌪𑌿𑌬 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌰𑌹𑌞𑍍𑌛𑍂𑌰 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍 ।
𑌜॒𑌹𑌿 𑌶𑌤𑍍𑌰𑍂॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌪॒ 𑌮𑍃𑌧𑍋॑ 𑌨𑍁𑌦॒𑌸𑍍𑌵𑌾𑌥𑌾𑌭॑𑌯-𑌙𑍍𑌕𑍃𑌣𑍁𑌹𑌿 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤𑍋॑ 𑌨𑌃 ।
𑌸𑍁॒𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌨॒ 𑌆𑌪॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌸𑍁॒-𑌰𑍍𑌯𑌾᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॒ 𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 । 1.53 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.11)
𑌆𑌪𑍋॒ 𑌹𑌿𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌮॑𑌯𑍋॒ 𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌾 𑌨॑ 𑌊॒𑌰𑍍𑌜𑍇 𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌨 ।
𑌮॒𑌹𑍇𑌰𑌣𑌾॑𑌯॒ 𑌚𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑍇 ।
𑌯𑍋 𑌵𑌃॑ 𑌶𑌿॒𑌵𑌤॑𑌮𑍋॒ 𑌰𑌸॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌭𑌾𑌜𑌯𑌤𑍇॒ 𑌹 𑌨𑌃॑ ।
𑌉॒𑌶॒𑌤𑍀-𑌰𑌿॑𑌵 𑌮𑌾॒𑌤𑌰𑌃॑ ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒ 𑌅𑌰॑𑌙𑍍𑌗𑌮𑌾𑌮𑌵𑍋॒ 𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌜𑌿𑌨𑍍𑌵॑𑌥 ।
𑌆𑌪𑍋॑ 𑌜॒𑌨𑌯॑𑌥𑌾 𑌚 𑌨𑌃 ॥ 1.54 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.12)
𑌅𑌘𑌮𑌰𑍍𑌷𑌣 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑌮𑍍 (4.6)
𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌂॒-𑌵𑌁𑌰𑍁॑𑌣॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌤𑍀॒𑌰𑍍𑌥-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌦𑍇𑌹𑌿॒ 𑌯𑌾𑌚𑌿॑𑌤𑌃 ।
𑌯॒𑌨𑍍𑌮𑌯𑌾॑ 𑌭𑍁॒𑌕𑍍𑌤-𑌮॒𑌸𑌾𑌧𑍂॑𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌪𑌾॒𑌪𑍇𑌭𑍍𑌯॑𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿𑌗𑍍𑌰॑𑌹𑌃 ।
𑌯𑌨𑍍𑌮𑍇॒ 𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌵𑌾॒𑌚𑌾॒ 𑌕॒𑌰𑍍𑌮॒𑌣𑌾 𑌵𑌾 𑌦𑍁॑𑌷𑍍𑌕𑍃𑌤॒-𑌙𑍍𑌕𑍃𑌤𑌮𑍍 ।
𑌤𑌨𑍍𑌨॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑍋॒ 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌃॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌚॑ 𑌪𑍁𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁॒ 𑌪𑍁𑌨𑌃॑ 𑌪𑍁𑌨𑌃 ।
𑌨𑌮𑍋॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇᳚-𑌽𑌫𑍍𑌸𑍁॒𑌮𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋 𑌵𑌾𑌰𑍁𑌣𑍍𑌯𑍈॑ 𑌨𑌮𑍋॒-𑌽𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑌃 ॥ 1.57
𑌯𑌦॒𑌪𑌾-𑌙𑍍𑌕𑍍𑌰𑍂॒𑌰𑌂-𑌯𑌁𑌦॑𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌂-𑌯𑌁𑌦॑𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌦𑌪॑𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌾𑌤𑍍 ।
𑌅॒𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌶॒𑌨𑌾-𑌦॑𑌤𑍀𑌪𑌾॒𑌨𑌾॒-𑌦𑍍𑌯॒𑌚𑍍𑌚 𑌉॒𑌗𑍍𑌰𑌾-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌗𑍍𑌰𑌹𑌾᳚𑌤𑍍 ।
𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑍋 𑌰𑌾॒𑌜𑌾॒ 𑌪𑌾॒𑌣𑌿𑌨𑌾᳚ 𑌹𑍍𑌯𑌵॒𑌮𑌰𑍍𑌶॑𑌤𑍁 ।
𑌸𑍋॑-𑌽𑌹𑌮॑𑌪𑌾॒𑌪𑍋 𑌵𑌿॒𑌰𑌜𑍋॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁॒𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌤𑌕𑌿॒𑌲𑍍𑌬𑌿𑌷𑌃 ।
𑌨𑌾𑌕॑𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌮𑌾𑌰𑍁॑𑌹𑍍𑌯॒ 𑌗𑌚𑍍𑌛𑍇॒-𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌸𑌲𑍋॒𑌕𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌯𑌶𑍍𑌚𑌾॒॑𑌫𑍍𑌸𑍁 𑌵𑌰𑍁॑𑌣॒-𑌸𑍍𑌸 𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑍍𑌵॑𑌘𑌮𑌰𑍍𑌷॒𑌣𑌃 ।
𑌇॒𑌮-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌗𑌙𑍍𑌗𑍇 𑌯𑌮𑍁𑌨𑍇 𑌸𑌰𑌸𑍍𑌵𑌤𑌿॒ 𑌶𑍁𑌤𑍁॑𑌦𑍍𑌰𑌿॒ 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌚𑌤𑌾॒ 𑌪𑌰𑍁॒𑌷𑍍𑌣𑌿𑌯𑌾 ।
𑌅॒𑌸𑌿॒𑌕𑍍𑌨𑌿॒𑌯𑌾 𑌮॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌵𑍃𑌧𑍇 𑌵𑌿॒𑌤𑌸𑍍𑌤॒𑌯𑌾-𑌽𑌽𑌰𑍍𑌜𑍀॑𑌕𑍀𑌯𑍇 𑌶𑍃𑌣𑍁॒𑌹𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍁॒𑌷𑍋𑌮॑𑌯𑌾 ।
𑌋॒𑌤𑌞𑍍𑌚॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚𑌾॒-𑌭𑍀᳚𑌦𑍍𑌧𑌾॒ 𑌤𑍍𑌤𑌪॒𑌸𑍋-𑌽𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌜𑌾𑌯𑌤 ।
𑌤𑌤𑍋॒ 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॑-𑌰𑌜𑌾𑌯𑌤॒ 𑌤𑌤𑌃॑ 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌅॑𑌰𑍍𑌣॒𑌵𑌃 ॥ 1.63 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.13)
𑌸॒𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾-𑌦॑𑌰𑍍𑌣॒𑌵𑌾-𑌦𑌧𑌿॑ 𑌸𑌂𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋 𑌅॑𑌜𑌾𑌯𑌤 ।
𑌅॒𑌹𑍋॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑌧॒-𑌦𑍍(𑌮𑌿॒𑌦𑌧॒𑌦𑍍) 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌿𑌷॒𑌤𑍋 𑌵॒𑌶𑍀 ।
𑌊॒𑌰𑍍𑌯𑌾॒𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒𑌮𑌸𑍗॑ 𑌧𑌾॒𑌤𑌾 𑌯॑𑌥𑌾 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵 𑌮॑𑌕𑌲𑍍𑌪𑌯𑌤𑍍 ।
𑌦𑌿𑌵॑𑌞𑍍𑌚 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀-𑌞𑍍𑌚𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷॒ 𑌮𑌥𑍋॒ 𑌸𑍁𑌵𑌃॑ ।
𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌜॑𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॒ 𑌮𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑍇 𑌵𑌿॒𑌰𑍋𑌦॑𑌸𑍀 ।
𑌇॒𑌮𑌾𑌗𑍍 𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾॒𑌪𑍋 𑌵॑𑌰𑍁𑌣𑌃 𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑍍𑌵॑𑌘𑌮𑌰𑍍𑌷॒𑌣𑌃 ।
𑌪𑍁॒𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁॒ 𑌵𑌸॑𑌵𑌃 𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑍁॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌃 𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑍍𑌵॑𑌘𑌮𑌰𑍍𑌷॒𑌣𑌃 ।
𑌏॒𑌷 𑌭𑍂॒𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌮॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍋॒𑌪𑍍𑌤𑌾 ।
𑌏॒𑌷 𑌪𑍁॒𑌣𑍍𑌯𑌕𑍃॑𑌤𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾॒𑌨𑍇॒𑌷 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍋𑌰𑍍-𑌹𑌿॑𑌰॒𑌣𑍍𑌮𑌯᳚𑌮𑍍 ।
𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋𑌰𑍍-𑌹𑌿॑𑌰॒𑌣𑍍𑌮𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌶𑍍𑌰𑌿॑𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑍁𑌵𑌃॑ । 1.66 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.1.14)
𑌸 𑌨॒-𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒-𑌸𑍍𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌿॑𑌶𑌾𑌧𑌿 ।
𑌆𑌰𑍍𑌦𑍍𑌰॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌵𑌲॑𑌤𑌿॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑-𑌰॒𑌹𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌿 ।
𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌵𑌲॑𑌤𑌿॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॒𑌹𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌿 ।
𑌯𑍋॑-𑌽𑌹𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌿॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॒𑌹𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌿 ।
𑌅॒𑌹𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌿॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॒𑌹𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌿 ।
𑌅॒𑌹𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌹-𑌮𑍍𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌮𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌕𑌾॒𑌰𑍍𑌯॒-𑌕𑌾॒𑌰𑍍𑌯॑𑌵 𑌕𑍀॒𑌰𑍍𑌣𑍀 𑌸𑍍𑌤𑍇॒𑌨𑍋 𑌭𑍍𑌰𑍂॑𑌣॒𑌹𑌾 𑌗𑍁॑𑌰𑍁𑌤॒𑌲𑍍𑌪𑌗𑌃 ।
𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑍋॒-𑌽𑌪𑌾𑌮॑𑌘𑌮𑌰𑍍𑌷॒𑌣-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑌾॒𑌪𑌾-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌰॒𑌜𑍋𑌭𑍂𑌮𑌿॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵॒𑌮𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍋𑌦॑𑌯𑌸𑍍𑌵॒ 𑌪𑍍𑌰𑌵॑𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌧𑍀𑌰𑌾𑌃᳚ ।
𑌆𑌕𑍍𑌰𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌥॒𑌮𑍇 𑌵𑌿𑌧॑𑌰𑍍𑌮-𑌞𑍍𑌜॒𑌨𑌯॑-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌸𑍍𑌯॒ 𑌰𑌾𑌜𑌾᳚ ।
𑌵𑍃𑌷𑌾॑ 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑍇॒ 𑌅𑌧𑌿॒𑌸𑌾𑌨𑍋॒ 𑌅𑌵𑍍𑌯𑍇॑ 𑌬𑍃॒𑌹-𑌥𑍍𑌸𑍋𑌮𑍋॑ 𑌵𑌾𑌵𑍃𑌧𑍇 𑌸𑍁𑌵𑌾॒𑌨 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍁𑌃॑ ॥ 1.70
(𑌪𑍁𑌰॑𑌸𑍍𑌤𑌾॒--𑌦𑍍𑌯𑌶𑍋॒ - 𑌗𑍁𑌹𑌾॑𑌸𑍁॒ - 𑌮𑌮॑ - 𑌚𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁॒𑌣𑍍𑌡𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 - 𑌤𑍀𑌕𑍍𑌷𑌦॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒𑌷𑍍𑌠𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿॒ - 𑌪𑌰𑌿॑ - 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿॑𑌤𑌂 - 𑌦𑍇𑌭𑍁--𑌰𑍍 𑌯𑌚𑍍𑌛𑌤𑍁 - 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌨𑌾॒- 𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋᳚ - 𑌽𑌰𑍍𑌣॒𑌵𑌃 - 𑌸𑍁𑌵𑍋॒ - 𑌰𑌾𑌜𑍈𑌕॑-𑌞𑍍𑌚) (𑌆1)
𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌾 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑌮𑍍 (4.7)
𑌜𑌾॒𑌤𑌵𑍇॑𑌦𑌸𑍇 𑌸𑍁𑌨𑌵𑌾𑌮॒ 𑌸𑍋𑌮॑-𑌮𑌰𑌾𑌤𑍀𑌯॒𑌤𑍋 𑌨𑌿𑌦॑𑌹𑌾𑌤𑌿॒ 𑌵𑍇𑌦𑌃॑ ।
𑌸 𑌨𑌃॑ 𑌪𑌰𑍍𑌷॒𑌦𑌤𑌿॑ 𑌦𑍁॒𑌰𑍍𑌗𑌾𑌣𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑ 𑌨𑌾॒𑌵𑍇𑌵॒ 𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑍁॑-𑌨𑍍𑌦𑍁𑌰𑌿॒𑌤𑌾-𑌽𑌤𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 ।
𑌤𑌾𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌵॑𑌰𑍍𑌣𑌾॒-𑌨𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌜𑍍𑌵𑌲॒𑌨𑍍𑌤𑍀𑌂-𑌵𑍈𑌁॑𑌰𑍋𑌚॒𑌨𑍀-𑌙𑍍𑌕॑𑌰𑍍𑌮𑌫॒𑌲𑍇𑌷𑍁॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌦𑍁॒𑌰𑍍𑌗𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌰॑𑌣𑌮॒𑌹-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌸𑍁॒𑌤𑌰॑𑌸𑌿 𑌤𑌰𑌸𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ।
𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌤𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑌾॑𑌰𑌯𑌾॒ 𑌨𑌵𑍍𑌯𑍋॑ 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌾𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿-𑌭𑌿॒𑌰𑌤𑌿॑ 𑌦𑍁॒𑌰𑍍𑌗𑌾𑌣𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾᳚ ।
𑌪𑍂𑌶𑍍𑌚॑ 𑌪𑍃॒𑌥𑍍𑌵𑍀 𑌬॑𑌹𑍁॒𑌲𑌾 𑌨॑ 𑌉॒𑌰𑍍𑌵𑍀 𑌭𑌵𑌾॑ 𑌤𑍋॒𑌕𑌾𑌯॒ 𑌤𑌨॑𑌯𑌾𑌯॒ 𑌶𑌂𑌯𑍋𑌁𑌃 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑𑌨𑌿 𑌨𑍋 𑌦𑍁॒𑌰𑍍𑌗𑌹𑌾॑ 𑌜𑌾𑌤𑌵𑍇𑌦॒-𑌸𑍍𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑍁॒-𑌨𑍍𑌨 𑌨𑌾॒𑌵𑌾 𑌦𑍁॑𑌰𑌿॒𑌤𑌾-𑌽𑌤𑌿॑𑌪𑌰𑍍𑌷𑌿 ।
𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॑ 𑌅𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌵-𑌨𑍍𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌗𑍃𑌣𑌾॒𑌨𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾𑌕॑-𑌮𑍍𑌬𑍋𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌤॒𑌨𑍂𑌨𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌪𑍃॒𑌤॒𑌨𑌾॒𑌜𑌿𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌹॑𑌮𑌾𑌨-𑌮𑍁॒𑌗𑍍𑌰𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍁॑𑌵𑍇𑌮 𑌪𑌰॒𑌮𑌾-𑌥𑍍𑌸॒𑌧𑌸𑍍𑌥𑌾᳚𑌤𑍍 ।
𑌸 𑌨𑌃॑ 𑌪𑌰𑍍𑌷॒𑌦𑌤𑌿॑ 𑌦𑍁॒𑌰𑍍𑌗𑌾𑌣𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮॑𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌅𑌤𑌿॑ 𑌦𑍁𑌰𑌿॒𑌤𑌾-𑌽𑌤𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌨𑍋𑌷𑌿॑-𑌕॒𑌮𑍀𑌡𑍍𑌯𑍋॑ 𑌅𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍇𑌷𑍁॑ 𑌸॒𑌨𑌾𑌚𑍍𑌚॒ 𑌹𑍋𑌤𑌾॒ 𑌨𑌵𑍍𑌯॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑌥𑍍𑌸𑌿॑ ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌞𑍍𑌚𑌾᳚𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌤॒𑌨𑍁𑌵॑-𑌮𑍍𑌪𑌿॒𑌪𑍍𑌰𑌯॑𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌸𑍍𑌮𑌭𑍍𑌯॑𑌞𑍍𑌚॒ 𑌸𑍗𑌭॑𑌗॒𑌮𑌾𑌯॑𑌜𑌸𑍍𑌵 ।
𑌗𑍋𑌭𑌿॒-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॑𑌮॒𑌯𑍁𑌜𑍋॒ 𑌨𑌿𑌷𑌿॑𑌕𑍍𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌵𑍇᳚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍋॒-𑌰𑌨𑍁॒𑌸𑌞𑍍𑌚॑𑌰𑍇𑌮 ।
𑌨𑌾𑌕॑𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌮॒𑌭𑌿 𑌸𑌂॒𑌵𑌁𑌸𑌾॑𑌨𑍋॒ 𑌵𑍈𑌷𑍍𑌣॑𑌵𑍀𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕 𑌇॒𑌹 𑌮𑌾॑𑌦𑌯𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 2.7 (𑌦𑍁॒𑌰𑌿॒𑌤𑌾-𑌽𑌤𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚) (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.2.1)
[ 𑌓-𑌙𑍍𑌕𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌯॒𑌨𑌾𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌕𑌨𑍍𑌯𑌕𑍁॒𑌮𑌾𑌰𑌿॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌗𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥ ]
𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌿 𑌹𑍋𑌮 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.8)
𑌭𑍂-𑌰𑌨𑍍𑌨॑-𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒, 𑌭𑍁𑌵𑍋-𑌽𑌨𑍍𑌨𑌂॑-𑌵𑌾𑌁॒𑌯𑌵𑍇॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒, 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑌨𑍍𑌨॑-𑌮𑌾𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌯॑ 𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒, 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒-𑌰𑌨𑍍𑌨॑-𑌞𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑍇 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒, 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾 𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒-𑌰𑌨𑍍𑌨॒𑌮𑍋𑌮𑍍 ॥ 3.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.3.1)
𑌭𑍂-𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒, 𑌭𑍁𑌵𑍋॑ 𑌵𑌾॒𑌯𑌵𑍇॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ ,
𑌸𑍁𑌵॑𑌰𑌾𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌯॑ 𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒, 𑌭𑍂-𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॑-𑌶𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑍇 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒,
𑌨𑌮𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾 𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒-𑌰𑌗𑍍𑌨॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥ 4.1
𑌭𑍂-𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌚 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌚॑ 𑌮𑌹॒𑌤𑍇 𑌚॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒,
𑌭𑍁𑌵𑍋॑ 𑌵𑌾॒𑌯𑌵𑍇॑ 𑌚𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯 𑌚 𑌮𑌹॒𑌤𑍇 𑌚॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒,
𑌸𑍁𑌵॑𑌰𑌾𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌯॑ 𑌚 𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌚॑ 𑌮𑌹॒𑌤𑍇 𑌚॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒,
𑌭𑍂-𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॑-𑌶𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑍇 𑌚॒ 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚॑ 𑌮𑌹॒𑌤𑍇 𑌚॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒,
𑌨𑌮𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾 𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒-𑌰𑍍𑌮𑌹॒𑌰𑍋𑌮𑍍 ॥ 5.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.4.1)
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌾 𑌹𑍋𑌮𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.9)
𑌪𑌾𑌹𑌿 𑌨𑍋 𑌅𑌗𑍍𑌨 𑌏𑌨॑𑌸𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌪𑌾𑌹𑌿 𑌨𑍋 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌵𑍇𑌦॑𑌸𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌯𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌪𑌾𑌹𑌿 𑌵𑌿𑌭𑌾𑌵॑𑌸𑍋 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑌾𑌹𑌿 𑌶𑌤𑌕𑍍𑌰॑𑌤𑍋 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 6.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.7.1)
𑌪𑌾॒𑌹𑌿 𑌨𑍋॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨॒ 𑌏𑌕॑𑌯𑌾 ।
𑌪𑌾॒𑌹𑍍𑌯𑍁॑𑌤 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌤𑍀𑌯॑𑌯𑌾 ।
𑌪𑌾॒𑌹𑍍𑌯𑍂𑌰𑍍𑌜॑-𑌨𑍍𑌤𑍃॒𑌤𑍀𑌯॑𑌯𑌾 ।
𑌪𑌾॒𑌹𑌿 𑌗𑍀॒𑌰𑍍𑌭𑌿-𑌶𑍍𑌚॑𑌤॒𑌸𑍃𑌭𑌿॑-𑌰𑍍𑌵𑌸𑍋॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 7.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.6.1)
𑌵𑍇𑌦𑌾𑌵𑌿𑌸𑍍𑌮𑌰𑌣𑌾𑌯 𑌜𑌪𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.10)
𑌯-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾-𑌮𑍃𑌷॒𑌭𑍋 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌰𑍂॑𑌪॒-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌿॒𑌵𑍇𑌶॑ ।
𑌸𑌚𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌿𑌕𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍋 𑌵𑌾𑌚𑍋॑𑌪𑌨𑌿॒𑌷-𑌦𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋᳚ 𑌜𑍍𑌯𑍇॒𑌷𑍍𑌠 𑌇॑𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾𑌯॒ 𑌋𑌷𑌿॑𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾 𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥ 8.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.8.1)
𑌨𑌮𑍋॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍇 𑌧𑌾॒𑌰𑌣॑-𑌮𑍍𑌮𑍇 𑌅॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵-𑌨𑌿॑𑌰𑌾𑌕𑌰𑌣𑌂-𑌧𑌾॒𑌰𑌯𑌿॑𑌤𑌾 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌸॒-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌣॑𑌯𑍋-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍁॒𑌤-𑌮𑍍𑌮𑌾𑌚𑍍𑌯𑍋᳚𑌢𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑌮𑌾॒𑌮𑍁𑌷𑍍𑌯॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥ 9.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.9.1)
𑌤𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌂𑌸𑌾 (4.11)
𑌋॒𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌪𑌃॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌤𑌪𑌃॑ 𑌶𑍍𑌰𑍁॒𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌪𑌃॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌪𑍋॒ 𑌦𑌮॒ 𑌸𑍍𑌤𑌪॒-𑌶𑍍𑌶𑌮॒𑌸𑍍𑌤𑌪𑍋॒ 𑌦𑌾𑌨॒-𑌨𑍍𑌤𑌪𑍋॒ 𑌯𑌜𑍍𑌞॒-𑌨𑍍𑌤𑌪𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍈॒-𑌤𑌦𑍁𑌪𑌾᳚𑌸𑍍𑌯𑍈॒-𑌤𑌤𑍍𑌤𑌪𑌃॑ ॥ 10.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.10.1)
𑌵𑌿𑌹𑌿𑌤𑌾𑌚𑌰𑌣 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌂𑌸𑌾 𑌨𑌿𑌷𑌿𑌦𑍍𑌧𑌾𑌚𑌰𑌣 𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌾 𑌚 (4.12)
𑌯𑌥𑌾॑ 𑌵𑍃॒𑌕𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸॒𑌪𑍁𑌂𑌷𑍍𑌪𑌿॑𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍂॒𑌰𑌾-𑌦𑍍𑌗॒𑌨𑍍𑌧𑍋 𑌵𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌕॒𑌰𑍍𑌮𑌣𑍋॑ 𑌦𑍂॒𑌰𑌾-𑌦𑍍𑌗॒𑌨𑍍𑌧𑍋 𑌵𑌾॑𑌤𑌿॒ 𑌯𑌥𑌾॑-𑌽𑌸𑌿𑌧𑌾॒𑌰𑌾-𑌙𑍍𑌕॒𑌰𑍍𑌤𑍇-𑌽𑌵॑𑌹𑌿𑌤𑌾-𑌮𑌵॒𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑍇॒ 𑌯𑌦𑍍𑌯𑍁𑌵𑍇॒ 𑌯𑍁𑌵𑍇॒ 𑌹𑌵𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌹𑍍𑌵𑌯𑌿॑𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌕॒𑌰𑍍𑌤-𑌮𑍍𑌪॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵-𑌮॒𑌮𑍃𑌤𑌾॑-𑌦𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁॒𑌗𑍁𑌫𑍍𑌸𑍇᳚𑌤𑍍 ॥ 11.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.11.1)
𑌦𑌹𑌰 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾 (4.13)
𑌅॒𑌣𑍋-𑌰𑌣𑍀॑𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌮𑌹॒𑌤𑍋 𑌮𑌹𑍀॑𑌯𑌾-𑌨𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌗𑍁𑌹𑌾॑𑌯𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌹𑌿॑𑌤𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌜॒𑌨𑍍𑌤𑍋𑌃 ।
𑌤𑌮॑𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌵𑍀𑌤𑌶𑍋॒𑌕𑍋 𑌧𑌾॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌸𑌾𑌦𑌾᳚-𑌨𑍍𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑𑌮𑍀𑌶𑌮𑍍 ।
𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌭𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌥𑍍𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌾𑌰𑍍𑌚𑌿𑌷𑌃॑ 𑌸॒𑌮𑌿𑌧𑌃॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌜𑌿॒𑌹𑍍𑌵𑌾𑌃 ।
𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾 𑌯𑍇𑌷𑍁॒ 𑌚𑌰॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌗𑍁॒𑌹𑌾𑌶॑𑌯𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌹𑌿॑𑌤𑌾-𑌸𑍍𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌸॑𑌪𑍍𑌤 ।
𑌅𑌤𑌃॑ 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌗𑌿॒𑌰𑌯॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇॒-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑍇॒ 𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧॑𑌵॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌰𑍂𑌪𑌾𑌃 ।
𑌅𑌤॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑍋॒ 𑌰𑌸𑌾᳚𑌚𑍍𑌚॒ 𑌯𑍇𑌨𑍈॑𑌷 𑌭𑍂॒𑌤-𑌸𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾 ।
𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌦॒𑌵𑍀𑌃 𑌕॑𑌵𑍀॒𑌨𑌾-𑌮𑍃𑌷𑌿॒-𑌰𑍍𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌹𑌿॒𑌷𑍋 𑌮𑍃॒𑌗𑌾𑌣𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌯𑍇॒𑌨𑍋 𑌗𑍃𑌧𑍍𑌰𑌾॑𑌣𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌧𑌿॑𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌵𑌨𑌾॑𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑍋𑌮𑌃॑ 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॒ 𑌮𑌤𑍍𑌯𑍇॑𑌤𑌿॒ 𑌰𑍇𑌭𑌨𑍍𑌨𑍍॑ ।
𑌅॒𑌜𑌾 𑌮𑍇𑌕𑌾𑌂॒-𑌲𑍋𑌁𑌹𑌿॑𑌤-𑌶𑍁𑌕𑍍𑌲-𑌕𑍃॒𑌷𑍍𑌣𑌾-𑌮𑍍𑌬॒𑌹𑍍𑌵𑍀-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌞𑍍𑌜॒𑌨𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍀॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌰𑍂॑𑌪𑌾𑌮𑍍 ।
𑌅॒𑌜𑍋 𑌹𑍍𑌯𑍇𑌕𑍋॑ 𑌜𑍁॒𑌷𑌮𑌾॑𑌣𑍋-𑌽𑌨𑍁॒𑌶𑍇𑌤𑍇॒ 𑌜𑌹𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌭𑍁॒𑌕𑍍𑌤-𑌭𑍋॑𑌗𑌾॒𑌮𑌜𑍋᳚-𑌽𑌨𑍍𑌯𑌃 ॥ 12.5 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.12.1)
𑌹॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸-𑌶𑍍𑌶𑍁॑𑌚𑌿॒𑌷-𑌦𑍍𑌵𑌸𑍁॑-𑌰𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿𑌕𑍍𑌷॒-𑌸𑌦𑍍𑌧𑍋𑌤𑌾॑ 𑌵𑍇𑌦𑌿॒𑌷-𑌦𑌤𑌿॑𑌥𑌿-𑌰𑍍𑌦𑍁𑌰𑍋𑌣॒𑌸𑌤𑍍 ।
𑌨𑍃॒𑌷-𑌦𑍍𑌵॑𑌰॒𑌸-𑌦𑍃॑𑌤॒𑌸-𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑍋॑𑌮॒𑌸-𑌦॒𑌬𑍍𑌜𑌾 𑌗𑍋॒𑌜𑌾 𑌋॑𑌤॒𑌜𑌾 𑌅॑𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌜𑌾 𑌋॒𑌤-𑌮𑍍𑌬𑍃॒𑌹𑌤𑍍 ।
𑌘𑍃॒𑌤-𑌮𑍍𑌮𑌿॑𑌮𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌰𑍇 𑌘𑍃॒𑌤𑌮॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌯𑍋𑌨𑌿॑-𑌰𑍍𑌘𑍃॒𑌤𑍇 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌤𑍋 𑌘𑍃॒𑌤𑌮𑍁॑𑌵𑌸𑍍𑌯॒ 𑌧𑌾𑌮॑ ।
𑌅॒𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌵॒𑌧𑌮𑌾𑌵॑𑌹 𑌮𑌾॒𑌦𑌯॑𑌸𑍍𑌵॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌕𑍃𑌤𑌂-𑌵𑍃𑌁𑌷𑌭 𑌵𑌕𑍍𑌷𑌿 𑌹॒𑌵𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌸॒𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌦𑍂॒𑌰𑍍𑌮𑌿-𑌰𑍍𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌉𑌦𑌾॑𑌰-𑌦𑍁𑌪𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑍁𑌨𑌾॒ 𑌸𑌮॑𑌮𑍃𑌤॒𑌤𑍍𑌵 𑌮𑌾॑𑌨𑌟𑍍 ।
𑌘𑍃॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌨𑌾𑌮॒ 𑌗𑍁𑌹𑍍𑌯𑌂॒-𑌯𑌁𑌦𑌸𑍍𑌤𑌿॑ 𑌜𑌿॒𑌹𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑-𑌮॒𑌮𑍃𑌤॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌃॑ ।
𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌮॒ 𑌪𑍍𑌰𑌬𑍍𑌰॑𑌵𑌾𑌮𑌾 𑌘𑍃॒𑌤𑍇𑌨𑌾॒𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍. 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇 𑌧𑌾॑𑌰𑌯𑌾𑌮𑌾॒ 𑌨𑌮𑍋॑𑌭𑌿𑌃 ।
𑌉𑌪॑ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌶𑍃॑𑌣𑌵𑌚𑍍𑌛॒𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾॑𑌨॒-𑌞𑍍𑌚𑌤𑍁𑌃॑ 𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑍋 𑌽𑌵𑌮𑍀-𑌦𑍍𑌗𑍗॒𑌰 𑌏॒𑌤𑌤𑍍 ।
𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ 𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾॒ 𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋॑ 𑌅𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑌾𑌦𑌾॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌶𑍀॒𑌰॒.𑌷𑍇 𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾॑𑌸𑍋 𑌅॒𑌸𑍍𑌯 ।
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌧𑌾॑ 𑌬॒𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌵𑍃॑𑌷॒𑌭𑍋 𑌰𑍋॑𑌰𑌵𑍀𑌤𑌿 𑌮॒𑌹𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌮𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌆𑌵𑌿॑𑌵𑍇𑌶 ॥ 12.10 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.12.2)
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌧𑌾॑ 𑌹𑌿॒𑌤-𑌮𑍍𑌪॒𑌣𑌿𑌭𑌿॑-𑌰𑍍𑌗𑍁॒𑌹𑍍𑌯𑌮𑌾॑𑌨॒-𑌙𑍍𑌗𑌵𑌿॑-𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍋॑ 𑌘𑍃॒𑌤𑌮𑌨𑍍𑌵॑𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒ 𑌏𑌕॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒ 𑌏𑌕॑-𑌞𑍍𑌜𑌜𑌾𑌨 𑌵𑍇॒𑌨𑌾 𑌦𑍇𑌕𑌗𑍍𑌗𑍍॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌯𑌾॒ 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌟॑𑌤𑌕𑍍𑌷𑍁𑌃 ।
𑌯𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌥॒𑌮-𑌮𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾॒-𑌦𑍍𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒𑌧𑌿𑌯𑍋॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌮॒𑌹𑌰𑍍𑌷𑌿𑌃॑ ।
𑌹𑌿॒𑌰॒𑌣𑍍𑌯॒𑌗॒𑌰𑍍𑌭-𑌮𑍍𑌪॑𑌶𑍍𑌯𑌤॒ 𑌜𑌾𑌯॑𑌮𑌾𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌨𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵-𑌶𑍍𑌶𑍁॒𑌭𑌯𑌾॒ 𑌸𑍍𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌸𑌂𑌯𑍁𑌁॑𑌨𑌕𑍍𑌤𑍁 ।
𑌯𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌪𑌰॒-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌪॑𑌰॒ 𑌮𑌸𑍍𑌤𑌿॒ 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌣𑍀॑𑌯𑍋॒ 𑌨 𑌜𑍍𑌯𑌾𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌤𑌿॒ 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿॑𑌤𑍍 ।
𑌵𑍃॒𑌕𑍍𑌷 𑌇॑𑌵 𑌸𑍍𑌤𑌬𑍍𑌧𑍋 𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠॒-𑌤𑍍𑌯𑍇𑌕॒𑌸𑍍𑌤𑍇𑌨𑍇॒𑌦-𑌮𑍍𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌣-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍇𑌣॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵᳚𑌮𑍍 ॥ 12.13
(𑌸𑌨𑍍𑌯𑌾𑌸 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑌮𑍍)
𑌨 𑌕𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑌾 𑌨 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑌾॒ 𑌧𑌨𑍇॑𑌨॒ 𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑍇॑𑌨𑍈𑌕𑍇 𑌅𑌮𑍃𑌤॒𑌤𑍍𑌵-𑌮𑌾॑𑌨॒𑌶𑍁𑌃 ।
𑌪𑌰𑍇॑𑌣॒ 𑌨𑌾𑌕॒-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌹𑌿॑𑌤॒-𑌙𑍍𑌗𑍁𑌹𑌾॑𑌯𑌾𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌭𑍍𑌰𑌾𑌜॑𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌤॑𑌯𑍋 𑌵𑌿॒𑌶𑌨𑍍𑌤𑌿॑ ॥
𑌵𑍇॒𑌦𑌾॒𑌨𑍍𑌤॒ 𑌵𑌿॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨॒-𑌸𑍁𑌨𑌿॑𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑌾॒𑌰𑍍𑌥𑌾-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌯𑌾॑𑌸 𑌯𑍋॒𑌗𑌾𑌦𑍍𑌯𑌤॑𑌯-𑌶𑍍𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧॒ 𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌃᳚ ।
𑌤𑍇 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌤𑍁॒ 𑌪𑌰𑌾᳚𑌨𑍍𑌤𑌕𑌾𑌲𑍇॒ 𑌪𑌰𑌾॑𑌮𑍃𑌤𑌾॒-𑌤𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇᳚ ।
𑌦॒𑌹𑍍𑌰𑌂॒-𑌵𑌿𑌁॒𑌪𑌾॒𑌪-𑌮𑍍𑌪॒𑌰𑌮𑍇᳚𑌶𑍍𑌮 𑌭𑍂𑌤𑌂॒-𑌯𑌁-𑌤𑍍𑌪𑍁॑𑌣𑍍𑌡𑌰𑍀॒𑌕-𑌮𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌮॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯 𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌥𑌮𑍍 ।
𑌤॒𑌤𑍍𑌰𑌾॒𑌪𑌿॒ 𑌦॒𑌹𑍍𑌰-𑌙𑍍𑌗॒𑌗𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁𑌶𑍋𑌕॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍. 𑌯𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤-𑌦𑍁𑌪𑌾॑𑌸𑌿𑌤॒𑌵𑍍𑌯𑌮𑍍 ॥
𑌯𑍋 𑌵𑍇𑌦𑌾𑌦𑍗 𑌸𑍍𑌵॑𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍋॒𑌕𑍍𑌤𑍋॒ 𑌵𑍇॒𑌦𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇॑ 𑌚 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿॑𑌤𑌃 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌕𑍃𑌤𑌿॑-𑌲𑍀𑌨॒𑌸𑍍𑌯॒ 𑌯𑌃॒ 𑌪𑌰𑌃॑ 𑌸॒ 𑌮॒𑌹𑍇𑌶𑍍𑌵॑𑌰𑌃 ॥ 12.17 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.12.3)
(𑌅𑌜𑍋᳚-𑌽𑌨𑍍𑌯॒ - 𑌆𑌵𑌿॑𑌵𑍇𑌶॒ - 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇॑ 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚)
𑌨𑌾𑌰𑌾𑌯𑌣 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑌂 (4.14)
𑌸॒𑌹॒𑌸𑍍𑌰॒𑌶𑍀𑌰𑍍𑌷॑-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌂॒-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌷𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵 𑌶॑-𑌮𑍍𑌭𑍁𑌵𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑-𑌨𑍍𑌨𑌾॒𑌰𑌾𑌯॑𑌣-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵॒𑌮॒𑌕𑍍𑌷𑌰॑-𑌮𑍍𑌪𑌰॒𑌮-𑌮𑍍𑌪॒𑌦𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤𑌃॒ 𑌪𑌰॑𑌮𑌾𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌂॒-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌨𑌾॑𑌰𑌾𑌯॒𑌣𑌗𑍍𑌂 𑌹॑𑌰𑌿𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵𑍇𑌦-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷॒-𑌸𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॒𑌮𑍁𑌪॑𑌜𑍀𑌵𑌤𑌿 ।
𑌪𑌤𑌿𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑍇𑌶𑍍𑌵॑𑌰॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌶𑌾𑌶𑍍𑌵॑𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌿॒𑌵𑌮॑𑌚𑍍𑌯𑍁𑌤𑌮𑍍 ।
𑌨𑌾॒𑌰𑌾𑌯॒𑌣-𑌮𑍍𑌮॑𑌹𑌾𑌜𑍍𑌞𑍇॒𑌯𑌂॒-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾॑𑌨-𑌮𑍍𑌪॒𑌰𑌾𑌯॑𑌣𑌮𑍍 ।
𑌨𑌾॒𑌰𑌾𑌯॒𑌣 𑌪॑𑌰𑍋 𑌜𑍍𑌯𑍋॒𑌤𑌿॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌨𑌾॑𑌰𑌯॒𑌣𑌃 𑌪॑𑌰𑌃 ।
𑌨𑌾॒𑌰𑌾𑌯॒𑌣 𑌪॑𑌰-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒ 𑌤॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌨𑌾॑𑌰𑌾𑌯॒𑌣𑌃 𑌪॑𑌰𑌃 ।
𑌨𑌾॒𑌰𑌾𑌯॒𑌣 𑌪॑𑌰𑍋 𑌧𑍍𑌯𑌾॒𑌤𑌾॒ 𑌧𑍍𑌯𑌾॒𑌨-𑌨𑍍𑌨𑌾॑𑌰𑌾𑌯॒𑌣𑌃 𑌪॑𑌰𑌃 ।
𑌯𑌚𑍍𑌚॑ 𑌕𑌿॒𑌞𑍍𑌚𑌿𑌜𑍍-𑌜॑𑌗-𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍍𑌵॒-𑌨𑍍𑌦𑍃॒𑌶𑍍𑌯𑌤𑍇᳚ 𑌶𑍍𑌰𑍂𑌯॒𑌤𑍇-𑌽𑌪𑌿॑ 𑌵𑌾 । 13.4 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.13.1)
𑌅𑌨𑍍𑌤॑-𑌰𑍍𑌬॒𑌹𑌿𑌶𑍍𑌚॑ 𑌤-𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍍𑌵𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁॒𑌪𑍍𑌯 𑌨𑌾॑𑌰𑌾𑌯॒𑌣-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑌃 ।
𑌅𑌨॑𑌨𑍍𑌤॒ 𑌮𑌵𑍍𑌯॑𑌯-𑌙𑍍𑌕॒𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂 𑌸॑𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍇-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵 𑌶॑𑌭𑍁𑌂𑌵𑌁𑌮𑍍 ।
𑌪॒𑌦𑍍𑌮॒𑌕𑍋॒𑌶-𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑍀𑌕𑌾॒𑌶॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌹𑍃॒𑌦𑌯॑-𑌞𑍍𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯॒𑌧𑍋𑌮𑍁॑𑌖𑌮𑍍 ।
𑌅𑌧𑍋॑ 𑌨𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌿॑𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌾॒𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍁॑𑌪𑌰𑌿॒ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॑𑌤𑌿 ।
𑌜𑍍𑌵𑌾॒𑌲॒𑌮𑌾॒𑌲𑌾 𑌕𑍁॑𑌲-𑌮𑍍𑌭𑌾॒𑌤𑍀॒ 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌤॒𑌨-𑌮𑍍𑌮॑𑌹𑌤𑍍 ।
𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌿॒𑌲𑌾𑌭𑌿॑𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌲𑌮𑍍𑌬॑𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌕𑍋𑌶॒𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿॑𑌭𑌮𑍍 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇॑ 𑌸𑍁𑌷𑌿॒𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍂॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑ 𑌮॒𑌹𑌾𑌨॑𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌰𑍍𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌚𑌿॑-𑌰𑍍𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤𑍋॑ 𑌮𑍁𑌖𑌃 ।
𑌸𑍋-𑌽𑌗𑍍𑌰॑𑌭𑍁॒𑌗𑍍 𑌵𑌿𑌭॑𑌜-𑌨𑍍𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠॒-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌹𑌾॑𑌰-𑌮𑌜॒𑌰𑌃 𑌕॒𑌵𑌿𑌃 ।
𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯॒𑌗𑍂॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵 𑌮॑𑌧-𑌶𑍍𑌶𑌾॒𑌯𑍀॒ 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌯॑𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑌾 ।
𑌸॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒𑌪𑌯॑𑌤𑌿 𑌸𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌹𑌮𑌾𑌪𑌾॑𑌦𑌤𑌲॒ 𑌮𑌸𑍍𑌤॑𑌕𑌃 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॒ 𑌵𑌹𑍍𑌨𑌿॑𑌶𑌿𑌖𑌾 𑌅॒𑌣𑍀𑌯𑍋᳚𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾 𑌵𑍍𑌯॒𑌵𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑌃 ।
𑌨𑍀॒𑌲𑌤𑍋॑ 𑌯𑌦॑ 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌥𑌾॒-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑍁𑌲𑍍𑌲𑍇॑𑌖𑍇𑌵॒ 𑌭𑌾𑌸𑍍𑌵॑𑌰𑌾 ।
𑌨𑍀॒𑌵𑌾𑌰॒ 𑌶𑍂𑌕॑𑌵𑌤𑍍𑌤॒𑌨𑍍𑌵𑍀॒ 𑌪𑍀॒𑌤𑌾 𑌭𑌾᳚𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯॒𑌣𑍂𑌪॑𑌮𑌾 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾᳚-𑌶𑍍𑌶𑌿𑌖𑌾॒𑌯𑌾 𑌮॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇 𑌪॒𑌰𑌮𑌾᳚𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌵𑍍𑌯॒𑌵𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑌃 ।
𑌸 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌸 𑌶𑌿𑌵॒-𑌸𑍍𑌸 𑌹𑌰𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒-𑌸𑍍𑌸𑍋-𑌽𑌕𑍍𑌷॑𑌰𑌃 𑌪𑌰॒𑌮-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॒𑌰𑌾𑌟𑍍 ॥ 13.12 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.13.2)
(𑌅𑌪𑌿॑ 𑌵𑌾॒ - 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑌾॒ 𑌷𑌟𑍍 𑌚॑)
𑌆𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯 𑌮𑌣𑍍𑌡𑌲𑍇 𑌪𑌰𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍋𑌪𑌾𑌸𑌨𑌂 (4.15)
𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌏॒𑌤-𑌨𑍍𑌮॒𑌣𑍍𑌡𑌲॒-𑌨𑍍𑌤𑌪॑𑌤𑌿॒ 𑌤𑌤𑍍𑌰॒ 𑌤𑌾 𑌋𑌚॒𑌸𑍍𑌤𑌦𑍃॒𑌚𑌾 𑌮॑𑌣𑍍𑌡𑌲॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸 𑌋॒𑌚𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑍋-𑌽𑌥॒𑌯 𑌏॒𑌷 𑌏॒𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌮॒𑌣𑍍𑌡𑌲𑍇॒-𑌽𑌰𑍍𑌚𑌿-𑌰𑍍𑌦𑍀॒𑌪𑍍𑌯𑌤𑍇॒ 𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌸𑌾𑌮𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌸 𑌸𑌾॒𑌮𑍍𑌨𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑍋-𑌽𑌥॒ 𑌯 𑌏॒𑌷 𑌏॒𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌮॒𑌣𑍍𑌡𑌲𑍇॒-𑌽𑌰𑍍𑌚𑌿𑌷𑌿॒ 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌯𑌜𑍂𑌗𑍍𑌂॑𑌷𑌿॒ 𑌸 𑌯𑌜𑍁॑𑌷𑌾 𑌮𑌣𑍍𑌡𑌲॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸 𑌯𑌜𑍁॑𑌷𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕-𑌸𑍍𑌸𑍈𑌷𑌾 𑌤𑍍𑌰॒𑌯𑍍𑌯𑍇𑌵॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌤॑𑌪𑌤𑌿॒ 𑌯 𑌏॒𑌷𑍋᳚-𑌽𑌨𑍍𑌤-𑌰𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌹𑌿॑𑌰॒𑌣𑍍𑌮𑌯𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌃 ॥ 14.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.14.1)
𑌆𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌕𑌤𑍍𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌂 (4.16)
𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌤𑍇𑌜॒ 𑌓𑌜𑍋॒ 𑌬𑌲𑌂॒-𑌯𑌁𑌶॒-𑌶𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॒-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॑𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌮𑌨𑍋॑ 𑌮॒𑌨𑍍𑌯𑍁-𑌰𑍍𑌮𑌨𑍁॑-𑌰𑍍𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍁-𑌸𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰𑌾॑𑌕𑌾॒𑌶𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍋 𑌲𑍋॑𑌕𑌪𑌾॒𑌲𑌃 𑌕𑌃 𑌕𑌿-𑌙𑍍𑌕-𑌨𑍍𑌤-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑌨𑍍𑌨॑-𑌮॒𑌮𑍃𑌤𑌾॑ 𑌜𑍀॒𑌵𑍋 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌕𑌤॒𑌮-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॑𑌯॒𑌭𑍁-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍈॒ 𑌤𑌦𑌮𑍃॑𑌤 𑌏॒𑌷 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷 𑌏॒𑌷 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣॒-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌯𑍁॑𑌜𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌲𑍋॒𑌕𑌤𑌾॑-𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋-𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌤𑌾𑌸𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌯𑍁॑𑌜𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌾॒𑌰𑍍𑌷𑍍𑌟𑌿𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌮𑌾𑌨 𑌲𑍋॒𑌕𑌤𑌾॑-𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿॒ 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦𑍇᳚𑌤𑍍𑌯𑍁𑌪॒𑌨𑌿𑌷𑌤𑍍 ॥ 15.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.15.1)
𑌶𑌿𑌵𑍋𑌪𑌾𑌸𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.17)
𑌨𑌿𑌧॑𑌨𑌪𑌤𑌯𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌨𑌿𑌧॑𑌨𑌪𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌕𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌊𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌊𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌸𑍁𑌵𑌰𑍍𑌣𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 16.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.16.1)
𑌭𑌵𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌭𑌵𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌶𑌰𑍍𑌵𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌶𑌰𑍍𑌵𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌶𑌿𑌵𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌶𑌿𑌵𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌜𑍍𑌵𑌲𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌜𑍍𑌵𑌲𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌪𑌰𑌮𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 । 𑌪𑌰𑌮𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌏𑌤𑌥𑍍𑌸𑍋𑌮𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌲𑌿𑌙𑍍𑌗𑌗𑍍𑌗𑍍॑ 𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪॒𑌯॒𑌤𑌿॒ 𑌪𑌾𑌣𑌿𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰॑-𑌮𑍍𑌪𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ॥ 16.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.16.2)
𑌪𑌶𑍍𑌚𑌿𑌮𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌾𑌦𑌕 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.18)
𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.17.1
𑌸॒𑌦𑍍𑌯𑍋𑌜𑌾॒𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॑𑌪𑌦𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿॒ 𑌸॒𑌦𑍍𑌯𑍋𑌜𑌾॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌵𑍈 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ।
𑌭॒𑌵𑍇 𑌭॑𑌵𑍇॒ 𑌨𑌾𑌤𑌿॑𑌭𑌵𑍇 𑌭𑌵𑌸𑍍𑌵॒ 𑌮𑌾𑌮𑍍 । 𑌭॒𑌵𑍋𑌦𑍍𑌭॑𑌵𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ॥ 17.1
𑌉𑌤𑍍𑌤𑌰 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌾𑌦𑌕 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.19)
𑌵𑌾॒𑌮॒𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋᳚ 𑌜𑍍𑌯𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃॑ 𑌶𑍍𑌰𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃॒ 𑌕𑌾𑌲𑌾॑𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃॒ 𑌕𑌲॑𑌵𑌿𑌕𑌰𑌣𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌬𑌲॑𑌵𑌿𑌕𑌰𑌣𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌬𑌲𑌾॑𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌬𑌲॑𑌪𑍍𑌰𑌮𑌥𑌨𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌭𑍂𑌤𑌦𑌮𑌨𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌮॒𑌨𑍋𑌨𑍍𑌮॑𑌨𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ॥ 18.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.18.1)
𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌾𑌦𑌕 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.20)
𑌅॒𑌘𑍋𑌰𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌥॒ 𑌘𑍋𑌰𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌘𑍋𑌰॒𑌘𑍋𑌰॑𑌤𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵॒ 𑌶𑌰𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌨𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌰𑍂॑𑌪𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 ॥ 19.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.19.1)
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌗𑍍𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌾𑌦𑌕 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.21)
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾𑌯 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮𑌹𑍇॑ 𑌮𑌹𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥ 20.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.20.1)
𑌊𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌪𑌾𑌦𑌕 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.22)
𑌈𑌶𑌾𑌨-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑌾॒- 𑌮𑍀𑌶𑍍𑌵𑌰-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌭𑍂𑌤𑌾॒𑌨𑌾॒-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍋-𑌽𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॑ 𑌶𑌿॒𑌵𑍋 𑌮𑍇॑ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌸𑌦𑌾𑌶𑌿॒𑌵𑍋𑌮𑍍 ॥ 21.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.21.1)
𑌨𑌮𑌸𑍍𑌕𑌾𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.23)
𑌨𑌮𑍋 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌬𑌾𑌹𑌵𑍇 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌵𑌰𑍍𑌣𑌾𑌯 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌰𑍂𑌪𑌾𑌯 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌪𑌤𑌯𑍇 𑌽𑌬𑌿𑌙𑍍𑌕𑌾𑌪𑌤𑌯 𑌉𑌮𑌾𑌪𑌤𑌯𑍇 𑌪𑌶𑍁𑌪𑌤𑌯𑍇॑ 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌨𑌮𑌃 ॥ 22.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.22.1)
𑌋॒𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪॑𑌰-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒ 𑌪𑍁॒𑌰𑍁𑌷॑-𑌙𑍍𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣॒𑌪𑌿𑌙𑍍𑌗॑𑌲𑌮𑍍 ।
𑌊॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌰𑍇॑𑌤𑌂-𑌵𑌿𑌁॑𑌰𑍂𑌪𑌾॒𑌕𑍍𑌷𑌂॒-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵𑌰𑍂॑𑌪𑌾𑌯॒ 𑌵𑍈 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ॥ 23.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.23.1)
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 ।
𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌮॒𑌹𑍋 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑-𑌮𑍍𑌭𑍂॒𑌤-𑌮𑍍𑌭𑍁𑌵॑𑌨-𑌞𑍍𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰-𑌮𑍍𑌬॑𑌹𑍁॒𑌧𑌾 𑌜𑌾॒𑌤-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌯॑𑌮𑌾𑌨-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌯𑌤𑍍 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍋॒ 𑌹𑍍𑌯𑍇॑𑌷 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 ॥ 24.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.24.1)
𑌕𑌦𑍍𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍇॑𑌤𑌸𑍇 𑌮𑍀॒𑌢𑍁𑌷𑍍𑌟॑𑌮𑌾𑌯॒ 𑌤𑌵𑍍𑌯॑𑌸𑍇 ।
𑌵𑍋॒𑌚𑍇𑌮॒ 𑌶𑌨𑍍𑌤॑𑌮𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍃॒𑌦𑍇 ॥
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍋॒𑌹𑍍𑌯𑍇॑𑌷 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 ॥ 25.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.25.1)
𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋𑌤𑍍𑌰 𑌹𑌵𑌣𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌉𑌪𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑍃𑌕𑍍𑌷 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷-𑌸𑍍𑌯𑌾𑌭𑌿𑌧𑌾𑌨𑌮𑍍 (4.24-25)
𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑍈 𑌕॑𑌙𑍍𑌕𑌤𑍍𑌯𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌹𑍋𑌤𑍍𑌰॒𑌹𑌵॑𑌣𑍀 𑌭𑌵𑌤𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑌾-𑌸𑍍𑌯𑌾𑌹𑍁॑𑌤𑌯-𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌥𑍋॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 26.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.26.1)
𑌭𑍂𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾𑌕 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.26)
𑌕𑍍R॒𑌣𑍁॒𑌷𑍍𑌵 𑌪𑌾𑌜॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ ।
𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌗॑𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌮॑𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ 𑌪𑌿॒𑌤𑌰𑍋-𑌽𑌸𑍁॑𑌰𑌾॒-𑌸𑍍𑌤𑍇𑌷𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌰𑍍𑌵 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌮𑌾॒𑌤𑌾 𑌮𑍇॒𑌦𑌿𑌨𑍀॑ 𑌮𑌹॒𑌤𑌾 𑌮॒𑌹𑍀 𑌸𑌾॑𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌗𑌾॑𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌜𑌗॑𑌤𑍍𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑍀 𑌪𑍃॒𑌥𑍍𑌵𑍀 𑌬॑𑌹𑍁॒𑌲𑌾 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑ 𑌭𑍂॒𑌤𑌾 𑌕॑𑌤॒𑌮𑌾 𑌕𑌾𑌯𑌾 𑌸𑌾 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇-𑌤𑍍𑌯॒𑌮𑍃𑌤𑍇𑌤𑌿॑ 𑌵𑌸𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌃 ॥ 28.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.28.1)
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 𑌆𑌪𑌃 (4.27)
𑌆𑌪𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌇॒𑌦𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌶𑍍𑌵𑌾॑ 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌪𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑌃॑ 𑌪॒𑌶𑌵॒ 𑌆𑌪𑍋-𑌽𑌨𑍍𑌨॒𑌮𑌾𑌪𑍋 -𑌽𑌮𑍃॑𑌤॒𑌮𑌾𑌪𑌃॑ 𑌸॒𑌮𑍍𑌰𑌾𑌡𑌾𑌪𑍋॑ 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌡𑌾𑌪𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌰𑌾𑌡𑌾𑌪𑌃॒
𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍀॒𑌗𑍍॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌪𑍋॒ 𑌯𑌜𑍂॒𑌗𑍍॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌪𑌃॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑌾𑌪॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॒ 𑌆𑌪𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑌾𑌪॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥ 29.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.29.1)
𑌸𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌵𑌨𑍍𑌦𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.28)
𑌆𑌪𑌃॑ 𑌪𑍁𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀-𑌮𑍍𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌪𑍂॒𑌤𑌾 𑌪𑍁॑𑌨𑌾𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾𑌮𑍍 ।
𑌪𑍁॒𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌪𑍂॒𑌤𑌾 𑌪𑍁॑𑌨𑌾𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦𑍁𑌚𑍍𑌛𑌿॑𑌷𑍍𑌟॒-𑌮𑌭𑍋᳚𑌜𑍍𑌯𑌂॒-𑌯𑌁𑌦𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍁॒𑌶𑍍𑌚𑌰𑌿॑𑌤॒-𑌮𑍍𑌮𑌮॑ ।
𑌸𑌰𑍍𑌵॑-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾𑌮𑌾𑌪𑍋॑-𑌽𑌸॒𑌤𑌾𑌞𑍍𑌚॑ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌗𑍍𑌰𑌹॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 30.2 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.30.1)
𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪𑌤𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁॑𑌕𑍃𑌤𑍇॒𑌭𑍍𑌯𑌃 ।
𑌪𑌾𑌪𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌰𑌕𑍍𑌷॒𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌯𑌦𑌹𑍍𑌨𑌾 𑌪𑌾𑌪॑𑌮𑌕𑌾॒𑌰𑍍॒𑌷𑌮𑍍 ।
𑌮𑌨𑌸𑌾 𑌵𑌾𑌚𑌾॑ 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾॒𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 । 𑌪𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑌾-𑌮𑍁𑌦𑌰𑍇॑𑌣 𑌶𑌿॒𑌶𑍍𑌨𑌾 ।
𑌅𑌹॒𑌸𑍍𑌤𑌦॑𑌵𑌲𑍁॒𑌪𑌨𑍍𑌤𑍁 । 𑌯𑌤𑍍𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚॑ 𑌦𑍁𑌰𑌿॒𑌤-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ ।
𑌇𑌦𑌮𑌹-𑌮𑌾𑌮𑌮𑍃॑𑌤 𑌯𑍋॒𑌨𑍗 । 𑌸𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌷𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋॑𑌮𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 31.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.31.1)
𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪𑌤𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁॑𑌕𑍃𑌤𑍇॒𑌭𑍍𑌯𑌃 ।
𑌪𑌾𑌪𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌰𑌕𑍍𑌷॒𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌯𑌦𑍍𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾 𑌪𑌾𑌪॑𑌮𑌕𑌾॒𑌰𑍍॒𑌷𑌮𑍍 ।
𑌮𑌨𑌸𑌾 𑌵𑌾𑌚𑌾॑ 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾॒𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 । 𑌪𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑌾-𑌮𑍁𑌦𑌰𑍇॑𑌣 𑌶𑌿॒𑌶𑍍𑌨𑌾 ।
𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॒-𑌸𑍍𑌤𑌦॑𑌵𑌲𑍁॒𑌪𑌨𑍍𑌤𑍁 । 𑌯𑌤𑍍𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚॑ 𑌦𑍁𑌰𑌿॒𑌤-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ ।
𑌇𑌦𑌮𑌹-𑌮𑌾𑌮𑌮𑍃॑𑌤 𑌯𑍋॒𑌨𑍗 । 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍇 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌷𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋॑𑌮𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 32.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.32.1)
𑌪𑍍𑌰𑌣𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌋𑌷𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿 𑌵𑌿𑌵𑌰𑌣𑌂 (4.29)
𑌓𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑍇𑌕𑌾𑌕𑍍𑌷॑𑌰-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮 । 𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌰𑍍𑌷𑌮𑍍 ।
𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰-𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌂॑ 𑌸𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌸𑌾𑌯𑍁𑌜𑍍𑌯𑌂-𑌵𑌿𑌁॑𑌨𑌿𑌯𑍋॒𑌗𑌮𑍍 ॥ 33.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.33.1)
𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾𑌹𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.30)
𑌆𑌯𑌾॑𑌤𑍁॒ 𑌵𑌰॑𑌦𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍀॒ 𑌅॒𑌕𑍍𑌷𑌰॑-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌸𑌮𑍍𑌮𑌿॑𑌤𑌮𑍍 ।
𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍀᳚-𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌾॒𑌤𑍇𑌦-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮 𑌜𑍁॒𑌷𑌸𑍍𑌵॑ 𑌮𑍇 ।
𑌯𑌦𑌹𑍍𑌨𑌾᳚-𑌤𑍍𑌕𑍁𑌰𑍁॑𑌤𑍇 𑌪𑌾॒𑌪॒-𑌨𑍍𑌤𑌦𑌹𑍍𑌨𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯॑𑌤𑍇 ।
𑌯-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾᳚-𑌤𑍍𑌕𑍁𑌰𑍁॑𑌤𑍇 𑌪𑌾॒𑌪॒-𑌨𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯॑𑌤𑍇 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵॑ 𑌵॒𑌰𑍍𑌣𑍇 𑌮॑𑌹𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑌿॒ 𑌸॒𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌵𑌿॑𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌸॒𑌰𑌸𑍍𑌵॑𑌤𑌿 ॥ 34.2 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.34.1)
𑌓𑌜𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌸𑌹𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌬𑌲॑𑌮𑌸𑌿॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌜𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌨𑍍𑌧𑌾𑌮॒𑌨𑌾𑌮𑌾॑॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌮𑌸𑌿 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑌸𑌿 𑌸॒𑌰𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁-𑌰𑌭𑌿𑌭𑍂𑌰𑍋𑌂-𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑍀-𑌮𑌾𑌵𑌾॑𑌹𑌯𑌾॒𑌮𑌿॒ 𑌸𑌾𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑍀-𑌮𑌾𑌵𑌾॑𑌹𑌯𑌾॒𑌮𑌿॒ 𑌸𑌰𑌸𑍍𑌵𑌤𑍀-𑌮𑌾𑌵𑌾॑𑌹𑌯𑌾॒𑌮𑌿॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌰𑍍𑌷𑍀-𑌨𑌾𑌵𑌾॑𑌹𑌯𑌾॒𑌮𑌿॒ 𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯-𑌮𑌾𑌵𑌾॑𑌹𑌯𑌾॒𑌮𑌿॒ 𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾 𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰 𑌋𑌷𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌵𑌿𑌤𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌖-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌶𑌿𑌰𑍋 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌰𑍍𑌹𑍃𑌦𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰-𑌶𑍍𑌶𑌿𑌖𑌾 𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍀𑌯𑍋𑌨𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌪𑌾𑌨-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌨𑍋𑌦𑌾𑌨-𑌸𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌸𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾 𑌶𑍍𑌵𑍇𑌤𑌵𑌰𑍍𑌣𑌾 𑌸𑌾𑌙𑍍𑌖𑍍𑌯𑌾𑌯𑌨-𑌸𑌗𑍋𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌪𑌦𑌾॑ 𑌷𑌟𑍍𑌕𑍁॒𑌕𑍍𑌷𑌿𑌃॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌶𑍀𑌰𑍍𑌷𑍋𑌪𑌨𑌯𑌨𑍇 𑌵𑌿॑𑌨𑌿𑌯𑍋॒𑌗𑌃॒-
𑌓-𑌮𑍍𑌭𑍂𑌃 । 𑌓-𑌮𑍍𑌭𑍁𑌵𑌃 । 𑌓𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁𑌵𑌃 । 𑌓-𑌮𑍍𑌮𑌹𑌃 । 𑌓-𑌞𑍍𑌜𑌨𑌃 । 𑌓-𑌨𑍍𑌤𑌪𑌃 । 𑌓𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑍍 । 𑌓-𑌨𑍍𑌤-𑌥𑍍𑌸॑𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌰𑍇᳚𑌣𑍍𑌯॒-𑌮𑍍𑌭𑌰𑍍𑌗𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌧𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌧𑌿𑌯𑍋॒ 𑌯𑍋 𑌨𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋॒𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 । 𑌓𑌮𑌾𑌪𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍀॒ 𑌰𑌸𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॒-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍋𑌮𑍍 ॥ 35.2 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.35.1)
𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌉𑌪𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.31)
𑌉॒𑌤𑍍𑌤𑌮𑍇॑ 𑌶𑌿𑌖॑𑌰𑍇 𑌜𑌾॒𑌤𑍇॒ 𑌭𑍂॒𑌮𑍍𑌯𑌾-𑌮𑍍𑌪॑𑌰𑍍𑌵𑌤॒ 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌧॑𑌨𑌿 ।
𑌬𑍍𑌰𑌾॒𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌭𑍍𑌯॑𑌨𑍁𑌜𑍍𑌞𑌾॒𑌤𑌾॒ 𑌗॒𑌚𑍍𑌛 𑌦𑍇॑𑌵𑌿 𑌯॒𑌥𑌾𑌸𑍁॑𑌖𑌮𑍍 ।
𑌸𑍍𑌤𑍁𑌤𑍋 𑌮𑌯𑌾 𑌵𑌰𑌦𑌾 𑌵𑍇॑𑌦𑌮𑌾॒𑌤𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋𑌦𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌪𑌵𑌨𑍇᳚ 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑌾॒𑌤𑌾 ।
𑌆𑌯𑍁𑌃 𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌂-𑌦𑍍𑌰𑌵𑌿𑌣-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵॒𑌰𑍍𑌚॒𑌸॒-𑌮𑍍𑌮𑌹𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌦𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌤𑍁-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌲𑍋॒𑌕𑌮𑍍 ॥ 36.2 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.36.1)
𑌆𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.32)
𑌘𑍃𑌣𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑ 𑌆𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌭𑌾॑-𑌵𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷॑𑌰𑌮𑍍 ।
𑌮𑌧𑍁॑𑌕𑍍𑌷𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤-𑌦𑍍𑌰॑𑌸𑌮𑍍 ।
𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌤-𑌦𑍍𑌰𑌸॒-𑌮𑌾𑌪𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍀॒𑌰𑌸𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॒-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍋𑌮𑍍 ॥ 37.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.37.1)
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍁𑌪𑌰𑍍𑌣𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.33)
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌮𑍇𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾𑌮𑍍 । 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌮𑍇𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾𑌮𑍍 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑-𑌮𑍇॒𑌵 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌮𑍇𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾𑌮𑍍 ।
𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌸𑍋𑌮 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌵॒𑌥𑍍𑌸𑍋-𑌽𑌭𑌿॒𑌸𑍋 𑌅॒𑌹𑌮𑍍 । 𑌦𑍁𑌸𑍍𑌷𑍍𑌵॑𑌪𑍍𑌨॒𑌹-𑌨𑍍𑌦𑍁॑𑌰𑍁𑌷𑍍𑌵𑌹 ।
𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌸𑍋𑌮 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌗𑍍𑌸𑍍𑌤𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌮𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍁॑𑌪𑌰𑍍𑌣॒ 𑌮𑌯𑌾॑𑌚𑌿𑌤-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑌾𑌯॑ 𑌦𑌦𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑍇 𑌘𑍍𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑍇 𑌬𑍍𑌰𑌾᳚𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑌾-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍁॑𑌪𑌰𑍍𑌣॒-𑌮𑍍𑌪𑌠॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌤𑍇 𑌸𑍋𑌮॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌸॒𑌹॒𑌸𑍍𑌰𑌾-𑌤𑍍𑌪॒𑌕𑍍𑌤𑌿-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌓𑌮𑍍 ॥ 38.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.38.1)
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌯𑌾᳚ । 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌯𑌾᳚ ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌯𑌾᳚ । 𑌅॒𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌦𑍇𑌵 𑌸𑌵𑌿𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌵॑𑌥𑍍𑌸𑌾𑌵𑍀॒-𑌸𑍍𑌸𑍗𑌭॑𑌗𑌮𑍍 ।
𑌪𑌰𑌾॑ 𑌦𑍁॒𑌸𑍍𑌷𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨𑌿॑𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁𑌵 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑𑌨𑌿 𑌦𑍇𑌵 𑌸𑌵𑌿𑌤-𑌰𑍍𑌦𑍁𑌰𑌿॒𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌪𑌰𑌾॑𑌸𑍁𑌵 ।
𑌯-𑌦𑍍𑌭॒𑌦𑍍𑌰-𑌨𑍍𑌤𑌨𑍍𑌮॒ 𑌆𑌸𑍁॑𑌵 । 𑌮𑌧𑍁॒𑌵𑌾𑌤𑌾॑ 𑌋𑌤𑌾𑌯॒𑌤𑍇 𑌮𑌧𑍁॑𑌕𑍍𑌷𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧॑𑌵𑌃 ।
𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑍀᳚𑌰𑍍𑌨-𑌸𑍍𑌸॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑍋𑌷॑𑌧𑍀𑌃 । 𑌮𑌧𑍁॒𑌨𑌕𑍍𑌤॑ 𑌮𑍁॒𑌤𑍋𑌷𑌸𑌿॒ 𑌮𑌧𑍁॑𑌮॒-𑌤𑍍𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿॑𑌵॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌜𑌃॑ ।
𑌮𑌧𑍁॒𑌦𑍍𑌯𑍗𑌰॑𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌨𑌃 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 । 𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌾𑌨𑍍𑌨𑍋॒ 𑌵𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌃॑ ।
𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑍀॒ 𑌰𑍍𑌗𑌾𑌵𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌨𑌃 । 𑌯 𑌇॒𑌮-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍁॑𑌪𑌰𑍍𑌣॒-𑌮𑌯𑌾॑𑌚𑌿𑌤-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑌾𑌯॑ 𑌦𑌦𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌭𑍍𑌰𑍂॒𑌣॒𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑍇 𑌘𑍍𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑍇 𑌬𑍍𑌰𑌾᳚𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑌾-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍁॑𑌪𑌰𑍍𑌣॒-𑌮𑍍𑌪𑌠॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌤𑍇 𑌸𑍋𑌮॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌸॒𑌹॒𑌸𑍍𑌰𑌾-𑌤𑍍𑌪॒𑌕𑍍𑌤𑌿-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌓𑌮𑍍 ॥ 39.7 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.39.1)
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌵𑌾᳚ । 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌵𑌾᳚ । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌵𑌾᳚ ।
𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌦॒𑌵𑍀𑌃 𑌕॑𑌵𑍀॒𑌨𑌾-𑌮𑍃𑌷𑌿॒-𑌰𑍍𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌹𑌿॒𑌷𑍋 𑌮𑍃॒𑌗𑌾𑌣𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌯𑍇॒𑌨𑍋 𑌗𑍃𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑌾॑𑌣𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌧𑌿॑𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌵𑌨𑌾॑𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑍋𑌮𑌃॑ 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॒-𑌮𑌤𑍍𑌯𑍇॑𑌤𑌿॒ 𑌰𑍇𑌭𑌨𑍍𑌨𑍍॑ ।
𑌹॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸-𑌶𑍍𑌶𑍁॑𑌚𑌿॒𑌷-𑌦𑍍𑌵𑌸𑍁॑𑌰𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿𑌕𑍍𑌷॒ 𑌸𑌦𑍍𑌧𑍋𑌤𑌾॑- 𑌵𑍇𑌦𑌿॒𑌷-𑌦𑌤𑌿॑𑌥𑌿-𑌰𑍍𑌦𑍁𑌰𑍋𑌣॒𑌸𑌤𑍍 ।
𑌨𑍃॒𑌷𑌦𑍍𑌵॑𑌰॒-𑌸𑌦𑍃॑𑌤॒-𑌸-𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑍋॑𑌮॒-𑌸𑌦॒𑌬𑍍𑌜𑌾- 𑌗𑍋॒𑌜𑌾 𑌋॑𑌤॒𑌜𑌾 𑌅॑𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌜𑌾 𑌋॒𑌤-𑌮𑍍𑌬𑍃॒𑌹𑌤𑍍 ।
𑌋॒𑌚𑍇𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌰𑍁॒𑌚𑍇𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌰॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸॒𑌰𑌿𑌤𑍋॒ 𑌨 𑌧𑍇𑌨𑌾𑌃᳚ ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍-𑌹𑍃॒𑌦𑌾 𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌪𑍂॒𑌯𑌮𑌾॑𑌨𑌾𑌃 ।
𑌘𑍃॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌧𑌾𑌰𑌾॑ 𑌅॒𑌭𑌿𑌚𑌾॑𑌕𑌶𑍀𑌮𑌿 ।
𑌹𑌿॒𑌰॒𑌣𑍍𑌯𑌯𑍋॑ 𑌵𑍇𑌤॒𑌸𑍋 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑ 𑌆𑌸𑌾𑌮𑍍 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑍋 𑌮॑𑌧𑍁॒𑌕𑍃-𑌤𑍍𑌕𑍁॑𑌲𑌾॒𑌯𑍀 𑌭𑌜॑𑌨𑍍𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌃 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌸𑌤𑍇॒ 𑌹𑌰॑𑌯-𑌸𑍍𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌤𑍀𑌰𑍇᳚ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍁𑌹𑌾॑𑌨𑌾 𑌅॒𑌮𑍃𑌤॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌧𑌾𑌰𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌯 𑌇॒𑌦-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍁॑𑌪𑌰𑍍𑌣॒-𑌮𑌯𑌾॑𑌚𑌿𑌤-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑌾𑌯॑ 𑌦𑌦𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌵𑍀॒𑌰॒𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑍇 𑌘𑍍𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑍇 𑌬𑍍𑌰𑌾᳚𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑌾-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍁॑𑌪𑌰𑍍𑌣॒-𑌮𑍍𑌪𑌠॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌤𑍇 𑌸𑍋𑌮॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍁॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌸॒𑌹॒𑌸𑍍𑌰𑌾-𑌤𑍍𑌪॒𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑌿-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌓𑌮𑍍 ॥ 40.6 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.40.1)
𑌮𑍇𑌧𑌾 𑌸𑍂𑌕𑍍𑌤𑌂 (4.34)
𑌮𑍇॒𑌧𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑍀 𑌜𑍁॒𑌷𑌮𑌾॑𑌣𑌾 𑌨॒ 𑌆𑌗𑌾᳚-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌚𑍀॑ 𑌭॒𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌸𑍁॑𑌮𑌨॒𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌾॑𑌨𑌾 ।
𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾॑ 𑌨𑍁॒𑌦𑌮𑌾॑𑌨𑌾 𑌦𑍁॒𑌰𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾᳚-𑌨𑍍𑌬𑍃॒𑌹𑌦𑍍𑌵॑𑌦𑍇𑌮 𑌵𑌿॒𑌦𑌥𑍇॑ 𑌸𑍁॒𑌵𑍀𑌰𑌾𑌃᳚ ।
𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॑ 𑌋॒𑌷𑌿-𑌰𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌿॒ 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॑-𑌽𑌽𑌗॒𑌤𑌶𑍍𑌰𑍀॑ 𑌰𑍁॒𑌤 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾᳚ ।
𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॑𑌶𑍍𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌵𑌿𑌁॑𑌨𑍍𑌦𑌤𑍇 𑌵𑌸𑍁॒ 𑌸𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌜𑍁𑌷𑌸𑍍𑌵॒ 𑌦𑍍𑌰𑌵𑌿॑𑌣𑍋 𑌨𑌮𑍇𑌧𑍇 ॥ 41.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.41.1)
𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌦𑌦𑌾𑌤𑍁 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍀 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍀 ।
𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾॑-𑌵𑍁॒𑌭𑌾𑌵𑌾𑌧॑𑌤𑍍𑌤𑌾॒-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌷𑍍𑌕॑𑌰𑌸𑍍𑌰𑌜𑌾 ॥
𑌅॒𑌫𑍍𑌸॒𑌰𑌾𑌸𑍁॑ 𑌚॒ 𑌯𑌾 𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌗॑𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑍇𑌷𑍁॑ 𑌚॒ 𑌯𑌨𑍍𑌮𑌨𑌃॑ ।
𑌦𑍈𑌵𑍀᳚-𑌮𑍍𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍀॒ 𑌸𑌾 𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌸𑍁॒𑌰𑌭𑌿॑-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌷𑌤𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 42.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.42.1)
𑌆𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌸𑍁॒𑌰𑌭𑌿॑-𑌰𑍍𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌰𑍂॑𑌪𑌾॒ 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌵𑌰𑍍𑌣𑌾॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍀 𑌜𑌗॒𑌮𑍍𑌯𑌾 ।
𑌊𑌰𑍍𑌜॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍀॒ 𑌪𑌯॑𑌸𑌾॒ 𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵॑𑌮𑌾𑌨𑌾॒ 𑌸𑌾 𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌸𑍁॒𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀॑𑌕𑌾 𑌜𑍁𑌷𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 43.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.43.1)
𑌮𑌯𑌿॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇𑌜𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑍁॒ 𑌮𑌯𑌿॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑍁॒ 𑌮𑌯𑌿॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌜𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑍁 ॥ 44.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.44.1)
𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌨𑌿𑌵𑌾𑌰𑌣 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.35)
𑌅𑌪𑍈॑𑌤𑍁 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍁-𑌰॒𑌮𑍃𑌤॑𑌨𑍍𑌨॒ 𑌆𑌗॑𑌨𑍍. 𑌵𑍈𑌵𑌸𑍍𑌵॒𑌤𑍋 𑌨𑍋॒ 𑌅𑌭॑𑌯𑌙𑍍𑌕𑍃𑌣𑍋𑌤𑍁 ।
𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌂-𑌵𑌁𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇॑ 𑌰𑌿𑌵𑌾॒𑌭𑌿𑌨𑌃॑ 𑌶𑍀𑌯𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌰॒𑌯𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌚॑𑌤𑌾𑌨𑍍𑌨॒-𑌶𑍍𑌶𑌚𑍀॒𑌪𑌤𑌿𑌃॑ ॥ 45.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.45.1)
𑌪𑌰॑-𑌮𑍍𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍋॒ 𑌅𑌨𑍁॒ 𑌪𑌰𑍇॑𑌹𑌿॒ 𑌪𑌨𑍍𑌥𑌾𑌂॒-𑌯𑌁𑌸𑍍𑌤𑍇॒𑌸𑍍𑌵 𑌇𑌤॑𑌰𑍋 𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌾𑌨𑌾᳚𑌤𑍍 ।
𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌷𑍍𑌮𑌤𑍇 𑌶𑍃𑌣𑍍𑌵॒𑌤𑍇 𑌤𑍇᳚ 𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌮𑌿॒ 𑌮𑌾𑌨𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍀॑𑌰𑌿𑌷𑍋॒ 𑌮𑍋𑌤 𑌵𑍀॒𑌰𑌾𑌨𑍍 ॥ 46.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.46.1)
𑌵𑌾𑌤॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌮𑍍𑌮𑌨॑𑌸𑌾॒ 𑌨𑍍𑌵𑌾𑌰॑𑌭𑌾𑌮𑌹𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌂॒-𑌯𑍋𑌁 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍋॒𑌪𑌾𑌃 ।
𑌸𑌨𑍋॑ 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾॑𑌯𑌤𑌾॒-𑌮𑍍𑌪𑌾𑌤𑍍𑌵𑌗𑍍𑌂𑌹॑𑌸𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌗𑍍 𑌜𑍀॒𑌵𑌾 𑌜॒𑌰𑌾𑌮॑𑌶𑍀𑌮𑌹𑌿 ॥ 47.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.47.1)
𑌅॒𑌮𑍁॒𑌤𑍍𑌰॒ 𑌭𑍂𑌯𑌾॒𑌦𑌧॒ 𑌯𑌦𑍍𑌯॒𑌮𑌸𑍍𑌯॒ 𑌬𑍃𑌹॑𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 𑌅॒𑌭𑌿𑌶॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒𑌰 𑌮𑍁॑𑌞𑍍𑌚𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍗॑𑌹𑌤𑌾 𑌮॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾॑ 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍁 𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌭𑌿॒𑌷𑌜𑌾॒ 𑌶𑌚𑍀॑𑌭𑌿𑌃 ॥ 48.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.48.1)
𑌹𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌹𑌰॑𑌨𑍍𑌤॒- 𑌮𑌨𑍁॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑍇𑌶𑌾॑𑌨𑌂-𑌵𑍃𑌁𑌷॒𑌭-𑌮𑍍𑌮॑𑌤𑍀॒𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌸𑌰𑍂॑𑌪॒-𑌮𑌨𑍁॑𑌮𑍇॒𑌦𑌮𑌾॑𑌗𑌾॒-𑌦𑌯॑𑌨॒-𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌵𑌿𑌵॑𑌧𑍀॒-𑌰𑍍𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰॑𑌮𑌸𑍍𑌵 ॥ 49.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.49.1)
𑌶𑌲𑍍𑌕𑍈॑𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑌾॒𑌨 𑌉॒𑌭𑍗 𑌲𑍋॒𑌕𑍗 𑌸॑𑌨𑍇𑌮॒𑌹𑌮𑍍 ।
𑌉॒𑌭𑌯𑍋᳚ 𑌰𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑌯𑌾॑𑌰𑍍-𑌋॒𑌧𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌤𑌿॑ 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍁-𑌨𑍍𑌤॑𑌰𑌾𑌮𑍍𑌯॒𑌹𑌮𑍍 ॥ 50.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.50.1)
𑌮𑌾 𑌛𑌿॑𑌦𑍋 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍋॒ 𑌮𑌾 𑌵॑𑌧𑍀॒𑌰𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇॒ 𑌬𑌲𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌵𑍃॑𑌹𑍋॒ 𑌮𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍋॑𑌷𑍀𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌰𑍀𑌰𑌿𑌷॒ 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍁𑌗𑍍𑌰 𑌨𑍃॒𑌚𑌕𑍍𑌷॑𑌸-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑌾॑ 𑌵𑌿𑌧𑍇𑌮 ॥ 51.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.51.1)
𑌮𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌮॒𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤॑𑌮𑍁॒𑌤 𑌮𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌅𑌰𑍍𑌭॒𑌕-𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌨॒ 𑌉𑌕𑍍𑌷॑𑌨𑍍𑌤𑌮𑍁॒𑌤 𑌮𑌾 𑌨॑ 𑌉𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌤𑌮𑍍 ।
𑌮𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌵𑌧𑍀𑌃 𑌪𑌿॒𑌤𑌰॒-𑌮𑍍𑌮𑍋𑌤 𑌮𑌾॒𑌤𑌰॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 𑌮𑌾 𑌨॑𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑍋॑ 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰 𑌰𑍀𑌰𑌿𑌷𑌃 ॥ 52.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.52.1)
𑌮𑌾 𑌨॑𑌸𑍍𑌤𑍋॒𑌕𑍇 𑌤𑌨॑𑌯𑍇॒ 𑌮𑌾 𑌨॒ 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌿॒ 𑌮𑌾 𑌨𑍋॒ 𑌗𑍋𑌷𑍁॒ 𑌮𑌾 𑌨𑍋॒ 𑌅𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌷𑍁 𑌰𑍀𑌰𑌿𑌷𑌃 ।
𑌵𑍀॒𑌰𑌾𑌨𑍍𑌮𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰 𑌭𑌾𑌮𑌿॒𑌤𑍋𑌵॑𑌧𑍀𑌰𑍍-𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍍𑌮॑𑌨𑍍𑌤𑍋॒ 𑌨𑌮॑𑌸𑌾 𑌵𑌿𑌧𑍇𑌮 𑌤𑍇 ॥ 53.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.53.1)
𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌪𑌤𑌿-𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌨𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.36)
𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾॑𑌪𑌤𑍇॒ 𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑ 𑌜𑌾॒𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌪𑌰𑌿॒𑌤𑌾 𑌬॑𑌭𑍂𑌵 ।
𑌯-𑌤𑍍𑌕𑌾॑𑌮𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌜𑍁𑌹𑍁॒𑌮𑌸𑍍𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌵॒𑌯𑌗𑍍𑌗𑍍 𑌸𑍍𑌯𑌾॑𑌮॒ 𑌪𑌤॑𑌯𑍋 𑌰𑌯𑍀॒𑌣𑌾𑌮𑍍 ॥ 54.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.54.1)
𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌨𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.37)
𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿॒𑌦𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॑-𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌰॒𑌹𑌾 𑌵𑌿𑌮𑍃𑌧𑍋॑ 𑌵॒𑌶𑍀 ।
𑌵𑍃𑌷𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌃॑ 𑌪𑍁॒𑌰 𑌏॑𑌤𑍁 𑌨𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌤𑌿॒𑌦𑌾 𑌅॑𑌭𑌯-𑌙𑍍𑌕॒𑌰𑌃 ॥ 55.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.55.1)
𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌞𑍍𑌜𑌯 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.38)
𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯॑𑌮𑍍𑌬𑌕𑌂-𑌯𑌁𑌜𑌾𑌮𑌹𑍇 𑌸𑍁𑌗॒𑌨𑍍𑌧𑌿-𑌮𑍍𑌪𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌿॒𑌵𑌰𑍍𑌧॑𑌨𑌮𑍍 ।
𑌉॒𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌰𑍁॒𑌕𑌮𑌿॑𑌵॒ 𑌬𑌨𑍍𑌧॑𑌨𑌾-𑌨𑍍𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍋-𑌰𑍍𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌷𑍀𑌯॒ 𑌮𑌾-𑌽𑌮𑍃𑌤𑌾᳚𑌤𑍍 ॥ 56.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.56.1)
𑌯𑍇 𑌤𑍇॑ 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॑𑌮॒𑌯𑍁𑌤॒-𑌮𑍍𑌪𑌾𑌶𑌾॒ 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍋॒ 𑌮𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌹𑌨𑍍𑌤॑𑌵𑍇 ।
𑌤𑌾𑌨𑍍. 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌮𑌾॒𑌯𑌯𑌾॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑌵॑ 𑌯𑌜𑌾𑌮𑌹𑍇 । 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑌵𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑌵𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 58.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.57-58)
𑌪𑌾𑌪𑌨𑌿𑌵𑌾𑌰𑌕𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.39)
𑌦𑍇॒𑌵𑌕𑍃॑𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌨॑𑌸𑍋-𑌽𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌮॒𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯॑𑌕𑍃𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌨॑𑌸𑍋 𑌽𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌕𑍃॑𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌨॑𑌸𑍋 𑌽𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌕𑍃॑𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌨॑𑌸𑍋 𑌽𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑌕𑍃॑𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌨॑𑌸𑍋 𑌽𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌤𑍍𑌕𑍃॑𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌨॑𑌸𑍋 𑌽𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌯𑌦𑍍𑌦𑌿॒𑌵𑌾 𑌚॒ 𑌨𑌕𑍍𑌤॒-𑌞𑍍𑌚𑍈𑌨॑𑌶𑍍𑌚𑌕𑍃॒𑌮 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌯-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌵॒𑌪𑌨𑍍𑌤॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰॑𑌤॒-𑌶𑍍𑌚𑍈𑌨॑𑌶𑍍𑌚-𑌕𑍃॒𑌮 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌯-𑌥𑍍𑌸𑍁॒𑌷𑍁𑌪𑍍𑌤॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰॑𑌤॒-𑌶𑍍𑌚𑍈𑌨॑𑌶𑍍𑌚-𑌕𑍃॒𑌮 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌯-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸॒𑌶𑍍𑌚𑌾 𑌵𑌿॑𑌦𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸॒𑌶𑍍𑌚𑍈𑌨॑𑌶𑍍𑌚-𑌕𑍃॒𑌮 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌏𑌨𑌸 𑌏𑌨𑌸𑍋 𑌵𑌯𑌜𑌨𑌮॑𑌸𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 59.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.59.1)
𑌵𑌸𑍁-𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌨𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.40)
𑌯𑌦𑍍𑌵𑍋॑ 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌶𑍍𑌚𑌕𑍃॒𑌮 𑌜𑌿॒𑌹𑍍𑌵𑌯𑌾॑ 𑌗𑍁॒𑌰𑍁𑌮𑌨॑𑌸𑍋 𑌵𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌯𑍁॑𑌤𑍀 𑌦𑍇𑌵॒ 𑌹𑍇𑌡॑𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌰𑌾॑𑌵𑌾॒𑌯𑍋 𑌨𑍋॑ 𑌅॒𑌭𑌿𑌦𑍁॑𑌚𑍍𑌛𑍁𑌨𑌾॒𑌯𑌤𑍇॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿॒-𑌨𑍍𑌤𑌦𑍇𑌨𑍋॑ 𑌵𑌸𑌵𑍋॒ 𑌨𑌿𑌧𑍇॑𑌤𑌨॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 60.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.60.1)
𑌕𑌾𑌮𑍋-𑌽𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀𑌤𑍍 - 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌰𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀𑌤𑍍 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.41)
𑌕𑌾𑌮𑍋-𑌽𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀᳚-𑌨𑍍𑌨𑌮𑍋॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌕𑌾𑌮𑍋-𑌽𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀-𑌤𑍍𑌕𑌾𑌮𑌃 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌨𑌾𑌹-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌮𑌿 𑌕𑌾𑌮𑌃 𑌕𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌨𑌾𑌹-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌕𑌾𑌮𑌃॑ 𑌕𑌾𑌰॒𑌯𑌿𑌤𑌾 𑌨𑌾𑌹॑-𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰॒𑌯𑌿𑌤𑌾 𑌏𑌷 𑌤𑍇 𑌕𑌾𑌮 𑌕𑌾𑌮𑌾॑𑌯 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 61.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.61.1)
𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌰𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀᳚-𑌨𑍍𑌨𑌮𑍋॒ 𑌨𑌮𑌃 ।
𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌰𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀-𑌨𑍍𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌃 𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌨𑌾𑌹-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌮𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌃 𑌕𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌨𑌾𑌹-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌃॑ 𑌕𑌾𑌰॒𑌯𑌿𑌤𑌾 𑌨𑌾𑌹॑-𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰॒𑌯𑌿𑌤𑌾 𑌏𑌷 𑌤𑍇 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌨𑍍𑌯॑𑌵𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 62.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.62.1)
𑌵𑌿𑌰𑌜𑌾 𑌹𑍋𑌮 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.42)
𑌤𑌿𑌲𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 𑌸𑌰𑌸𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌪𑌿𑌷𑍍𑌟𑌾-𑌨𑍍𑌗𑌨𑍍𑌧𑌾𑌰 𑌮𑌮 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑍇 𑌰𑌮॑𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌗𑌾𑌵𑍋 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌧𑌨𑌮𑌨𑍍𑌨𑌪𑌾𑌨𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌗𑍍 𑌶𑍍𑌰𑌿॑𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯𑌞𑍍𑌚 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌿𑌞𑍍𑌚 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿𑌞𑍍𑌚 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿॑-𑌞𑍍𑌚𑌾 𑌨𑍃॒𑌣𑍍𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌣𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌬॑𑌹𑍁𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌾𑌮𑍇𑌧𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌦𑌦𑌾॑𑌤𑍁 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 63.3 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.63.1)
𑌤𑌿𑌲𑌾𑌃 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣𑌾-𑌸𑍍𑌤𑌿॑𑌲𑌾-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑌾॒-𑌸𑍍𑌤𑌿𑌲𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍗𑌮𑍍𑌯𑌾 𑌵॑𑌶𑌾𑌨𑍁॒𑌗𑌾𑌃 ।
𑌤𑌿𑌲𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁॑ 𑌮𑍇 𑌪𑌾॒𑌪𑌂॒-𑌯𑌁𑌤𑍍𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿-𑌦𑍍𑌦𑍁𑌰𑌿𑌤-𑌮𑍍𑌮॑𑌯𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌚𑍋𑌰॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌨-𑌨𑍍𑌨॑𑌵𑌶𑍍𑌰𑌾॒𑌦𑍍𑌧॒-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌹𑌾 𑌗𑍁॑𑌰𑍁𑌤॒𑌲𑍍𑌪𑌗𑌃 ।
𑌗𑍋𑌸𑍍𑌤𑍇𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸॑𑌰𑌾𑌪𑌾॒𑌨॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑍂𑌣𑌹𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌤𑌿𑌲𑌾 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌮𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌶𑍍𑌰𑍀𑌶𑍍𑌚 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑍀𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿॑-𑌞𑍍𑌚𑌾 𑌨𑍃॒𑌣𑍍𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌣𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌬॑𑌹𑍁𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌾𑌮𑍇𑌧𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑍁 𑌜𑌾𑌤𑌵𑍇𑌦-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌦𑌦𑌾॑𑌤𑍁 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ॥ 64.3 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.64.1)
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌪𑌾𑌨-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌨𑍋𑌦𑌾𑌨-𑌸𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌵𑌾𑌂-𑌮𑌨-𑌶𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌃-𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰-𑌜𑌿𑌹𑍍𑌵𑌾-𑌘𑍍𑌰𑌾𑌣-𑌰𑍇𑌤𑍋-𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌕𑍂𑌤𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌙𑍍𑌕𑌲𑍍𑌪𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌤𑍍𑌵𑌕𑍍-𑌚𑌰𑍍𑌮-𑌮𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸-𑌰𑍁𑌧𑌿𑌰-𑌮𑍇𑌦𑍋-𑌮𑌜𑍍𑌜𑌾-𑌸𑍍𑌨𑌾𑌯𑌵𑍋-𑌽𑌸𑍍𑌥𑍀𑌨𑌿 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌶𑌿𑌰𑌃 𑌪𑌾𑌣𑌿 𑌪𑌾𑌦 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵 𑌪𑍃𑌷𑍍𑌠𑍋-𑌰𑍂𑌦𑌰-𑌜𑌙𑍍𑌘-𑌶𑌿𑌶𑍍𑌰𑍍𑌨𑍋𑌪𑌸𑍍𑌥 𑌪𑌾𑌯𑌵𑍋 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌉𑌤𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷 𑌹𑌰𑌿𑌤-𑌪𑌿𑌙𑍍𑌗𑌲 𑌲𑍋𑌹𑌿𑌤𑌾𑌕𑍍𑌷𑌿 𑌦𑍇𑌹𑌿 𑌦𑍇𑌹𑌿 𑌦𑌦𑌾𑌪𑌯𑌿𑌤𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 65.5 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.65.1)
𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌪 𑌸𑍍𑌤𑍇𑌜𑍋 𑌵𑌾𑌯𑍁-𑌰𑌾𑌕𑌾𑌶𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌶𑌬𑍍𑌦-𑌸𑍍𑌪𑌰𑍍𑌶-𑌰𑍂𑌪𑌰𑌸-𑌗𑌨𑍍𑌧𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌮𑌨𑍋-𑌵𑌾𑌕𑍍-𑌕𑌾𑌯-𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌣𑌿 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅𑌵𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑌭𑌾𑌵𑍈-𑌰॑𑌹𑌙𑍍𑌕𑌾॒𑌰॒-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌕𑍍𑌷𑍁॒𑌧𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌕𑍍𑌷𑍁𑌤𑍍𑌪𑌿॑𑌪𑌾𑌸𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌵𑌿𑌵𑌿॑𑌟𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌋𑌗𑍍𑌵𑌿॑𑌧𑌾𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌕॒𑌷𑍋᳚𑌤𑍍𑌕𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌕𑍍𑌷𑍁॒𑌤𑍍𑌪𑌿॒𑌪𑌾॒𑌸𑌾𑌮॑𑌲-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑌾॒𑌮॒𑌲॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑍀-𑌰𑍍𑌨𑌾॑𑌶𑌯𑌾॒𑌮𑍍𑌯𑌹𑌮𑍍 ।
𑌅𑌭𑍂॑𑌤𑌿॒-𑌮𑌸॑𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿॒𑌞𑍍𑌚॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌂 (𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾) 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌣𑍁𑌦 𑌮𑍇 𑌪𑌾𑌪𑍍𑌮𑌾॑𑌨𑌗𑍍𑌗𑍍 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌹𑌾 ।
𑌅𑌨𑍍𑌨𑌮𑌯-𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌮𑌯-𑌮𑌨𑍋𑌮𑌯-𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌮𑌯-𑌮𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯-𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌹𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 66.10 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.66.1)
𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇𑌵 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.43)
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌾𑌯॑ 𑌭𑍂॒𑌮𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵॒𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌚𑍍𑌯𑍁॒𑌤॒𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇᳚ 𑌸𑍍𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟॒𑌕𑍃𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅𑌧॑𑌰𑍍𑌮𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌓॒𑌷॒𑌧𑌿॒𑌵॒𑌨॒𑌸𑍍𑌪॒𑌤𑌿𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 67.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.67.1)
𑌰॒𑌕𑍍𑌷𑍋॒𑌦𑍇॒𑌵॒𑌜॒𑌨𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯𑌾᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅॒𑌵॒𑌸𑌾𑌨𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌵॒𑌸𑌾𑌨॑𑌪𑌤𑌿𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌸॒𑌰𑍍𑌵॒𑌭𑍂॒𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌆𑌮𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌯𑌦𑍇𑌜॑𑌤𑌿॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑌿॒ 𑌯𑌚𑍍𑌚॒ 𑌚𑍇𑌷𑍍𑌟॑𑌤𑌿॒ 𑌨𑌾𑌮𑍍𑌨𑍋॑ 𑌭𑌾॒𑌗𑍋-𑌽𑌯-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌮𑍍𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 67.2 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.67.2)
𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾 𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌪𑌶𑍁॒𑌪𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 67.3 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.67.3)
𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌧𑌾-𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁॑ ।
𑌭𑍂॒𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌮॒𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌹𑌨𑍍𑌤𑌾᳚ ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌪॒𑌰॒𑌮𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌯𑌥𑌾 𑌕𑍂॑𑌪-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌧𑌾॑𑌰-𑌸𑍍𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॑𑌧𑌾𑌰𑍋॒ 𑌅𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌤𑌃 ।
𑌏॒𑌵𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌧𑌾॒𑌨𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॑𑌧𑌾𑌰॒-𑌮𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌤𑌮𑍍 ।
𑌧𑌨॑𑌧𑌾𑌨𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 𑌯𑍇 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌚𑌰॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌦𑌿𑌵𑌾॒𑌨𑌕𑍍𑌤॒-𑌮𑍍𑌬𑌲𑌿॑-𑌮𑌿॒𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑍋॑ 𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌦॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ ।
𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌬॒𑌲𑌿-𑌮𑍍𑌪𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌿॒𑌕𑌾𑌮𑍋॑ 𑌹𑌰𑌾𑌮𑌿॒ 𑌮𑌯𑌿॒ 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿॒-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌪𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑍁॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 67.4 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.67.4)
(𑌓॒𑌷॒𑌧𑌿॒𑌵॒𑌨॒𑌸𑍍𑌪॒𑌤𑌿𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ - 𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ - 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌪𑌶𑍁॒𑌪𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ - 𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌦॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌯𑌾॒ 𑌏𑌕॑-𑌞𑍍𑌚)
𑌓᳚-𑌨𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮 । 𑌓᳚-𑌨𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌃 ।
𑌓᳚-𑌨𑍍𑌤𑌦𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾 । 𑌓᳚-𑌨𑍍𑌤-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌓᳚-𑌨𑍍𑌤-𑌥𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵᳚𑌮𑍍 । 𑌓᳚-𑌨𑍍𑌤-𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍋॒-𑌰𑍍𑌨𑌮𑌃 ।
𑌅𑌨𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚𑌰𑌤𑌿॑ 𑌭𑍂𑌤𑍇॒𑌷𑍁॒ 𑌗𑍁𑌹𑌾𑌯𑌾𑌂-𑌵𑌿𑌁॑𑌶𑍍𑌵 𑌮𑍂॒𑌰𑍍𑌤𑌿𑌷𑍁 ।
𑌤𑍍𑌵𑌂-𑌯𑌁𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂-𑌵𑌁𑌷𑌟𑍍𑌕𑌾𑌰𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵-𑌮𑌿𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂𑌵𑌿𑌁𑌷𑍍𑌣𑍁𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌤𑍍𑌵॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾॒𑌪𑌤𑌿𑌃 ।
𑌤𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌤॑𑌦𑌾𑌪॒ 𑌆𑌪𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍀॒ 𑌰𑌸𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॒-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍋𑌮𑍍 ॥ 68.2 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.68.1)
4.44 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌹𑍁𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾॑𑌮𑌪𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾𑌂᳚-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾॑𑌮𑍁𑌦𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌮𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌿 𑌮 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌾-𑌽𑌮𑍃॑𑌤॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥
𑌅॒𑌮𑍃॒𑌤𑍋॒𑌪॒𑌸𑍍𑌤𑌰॑𑌣𑌮𑌸𑌿 ॥
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑌿॒𑌵𑍋 𑌮𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌶𑌾𑌪𑍍𑌰॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾॑𑌮𑌪𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑌿॒𑌵𑍋 𑌮𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌶𑌾𑌪𑍍𑌰॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 । 𑌅॒𑌪𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾𑌂᳚-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑌿॒𑌵𑍋 𑌮𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌶𑌾𑌪𑍍𑌰॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 । 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾॑-𑌮𑍁𑌦𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑌿॒𑌵𑍋 𑌮𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌶𑌾𑌪𑍍𑌰॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 । 𑌉॒𑌦𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌮𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒-𑌽𑌮𑍃𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 ।
𑌶𑌿॒𑌵𑍋 𑌮𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌶𑌾𑌪𑍍𑌰॑𑌦𑌾𑌹𑌾𑌯 । 𑌸॒𑌮𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌿 𑌮 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌾-𑌽𑌮𑍃॑𑌤॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥
𑌅॒𑌮𑍃॒𑌤𑌾॒𑌪𑌿॒𑌧𑌾॒𑌨𑌮॑𑌸𑌿 ॥ 69.4 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.69.1)
𑌭𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌭𑌿𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌣 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.45)
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌶𑍍𑌯𑌾॒-𑌽𑌮𑍃𑌤𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑍁॒𑌤𑌮𑍍 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣 𑌮𑌨𑍍𑌨𑍇॑𑌨𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾॑𑌮𑌪𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌶𑍍𑌯𑌾॒-𑌽𑌮𑍃𑌤𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑍁॒𑌤𑌮𑍍 । 𑌅॒𑌪𑌾॒𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌨𑍇॑𑌨𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾𑌂᳚-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌶𑍍𑌯𑌾॒-𑌽𑌮𑍃𑌤𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑍁॒𑌤𑌮𑍍 । 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌨𑍇॑𑌨𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾॑-𑌮𑍁𑌦𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌶𑍍𑌯𑌾॒-𑌽𑌮𑍃𑌤𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑍁॒𑌤𑌮𑍍 । 𑌉॒𑌦𑌾॒𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌨𑍇॑𑌨𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 ।
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌮𑌾॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿॑𑌶𑍍𑌯𑌾॒-𑌽𑌮𑍃𑌤𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑍁॒𑌤𑌮𑍍 । 𑌸॒𑌮𑌾𑌨॒ 𑌮𑌨𑍍𑌨𑍇॑𑌨𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 ॥ 70.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰0.1)
𑌭𑍋𑌜𑌨𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑍁𑌸𑌨𑍍𑌧𑌾𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃 (4.46)
𑌅𑌙𑍍𑌗𑍁𑌷𑍍𑌠𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑍋-𑌽𑌙𑍍𑌗𑍁𑌷𑍍𑌠𑌞𑍍𑌚॑ 𑌸𑌮𑌾॒𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤𑌃 । 𑌈𑌶-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌜𑌗𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌤𑌿॑ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॒𑌭𑍁𑌕𑍍 ॥ 71.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.71.1)
𑌅𑌵𑌯𑌵𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌥𑌤𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌨𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.47)
𑌵𑌾𑌮𑍍𑌮॑ 𑌆॒𑌸𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌨॒𑌸𑍋𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌃 । 𑌅॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑍋-𑌶𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌃॑ ।
𑌕𑌰𑍍𑌣॑𑌯𑍋॒-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰᳚𑌮𑍍 । 𑌬𑌾॒𑌹𑍁॒𑌵𑍋-𑌰𑍍𑌬𑌲᳚𑌮𑍍 । 𑌊॒𑌰𑍁॒𑌵𑍋 𑌰𑍋𑌜𑌃॑ ।
𑌅𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍍𑌯𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌨𑌿 𑌤॒𑌨𑍂𑌃 । 𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑌾॑ 𑌮𑍇 𑌸॒𑌹 𑌨𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ॥ 72.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.72.1)
𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌰𑍍𑌷𑌿 𑌸𑌂𑌵𑌾𑌁𑌦 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.48)
𑌵𑌯𑌃॑ 𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌾 𑌉𑌪॑𑌸𑍇𑌦𑍁॒𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯 𑌮𑍇॑𑌧𑌾॒ 𑌋𑌷॑𑌯𑍋॒ 𑌨𑌾𑌧॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌃 ।
𑌅𑌪॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍍𑌤 𑌮𑍂᳚𑌰𑍍𑌣𑍁॒𑌹𑌿 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌧𑌿 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑-𑌰𑍍𑌮𑍁𑌮𑍁॒𑌗𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌧𑌯𑍇॑ 𑌽𑌵𑌬॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑍍 ॥ 73.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.73.1)
𑌹𑍃𑌦𑌯𑌾𑌲𑌮𑍍𑌭𑌨 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.49)
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌨𑌾-𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌨𑍍𑌥𑌿𑌰𑌸𑌿 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌮𑌾॑ 𑌵𑌿𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌕𑌃 । 𑌤𑍇𑌨𑌾𑌨𑍍𑌨𑍇𑌨𑌾᳚-𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯॒𑌸𑍍𑌵 ॥ 74.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.74.1)
𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌨𑌿𑌰𑍂𑌪𑌣 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.50)
𑌨𑌮𑍋 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑌵𑍇 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌪𑌾॒𑌹𑌿 ॥ 75.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.75.1)
𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.51)
𑌤𑍍𑌵𑌮॑𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌦𑍍𑌯𑍁𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾॑𑌶𑍁-𑌶𑍁॒𑌕𑍍𑌷𑌣𑌿॒-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑌶𑍍𑌮॑𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌰𑌿॑ ।
𑌤𑍍𑌵𑌂-𑌵𑌁𑌨𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍋𑌷॑𑌧𑍀𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌨𑍃॒𑌣𑌾-𑌨𑍍𑌨𑍃॑𑌪𑌤𑍇 𑌜𑌾𑌯𑌸𑍇॒ 𑌶𑍁𑌚𑌿𑌃॑ ॥ 76.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.76.1)
𑌅𑌭𑍀𑌷𑍍𑌟 𑌯𑌾𑌚𑌨𑌾 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌃 (4.52)
𑌶𑌿॒𑌵𑍇𑌨॑ 𑌮𑍇॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌸𑍍𑌵 𑌸𑍍𑌯𑍋॒𑌨𑍇𑌨॑ 𑌮𑍇॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌸𑍍𑌵 𑌸𑍁𑌭𑍂॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌮𑍇॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌸𑍍𑌵 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॑ 𑌮𑍇॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌸𑍍𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌰𑍍𑌧𑌿॒ 𑌮𑌨𑍁॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠॒ 𑌸𑍍𑌵𑍋𑌪॑ 𑌤𑍇 𑌯𑌜𑍍𑌞॒ 𑌨𑌮॒ 𑌉𑌪॑ 𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮॒ 𑌉𑌪॑ 𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ॥ 77.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.77.1)
𑌪𑌰 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵 𑌨𑌿𑌰𑍂𑌪𑌣𑌂 (4.53)
𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪𑌰॒-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨॒ 𑌨 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌾-𑌲𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌚𑍍𑌚𑍍𑌯॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌕॒𑌦𑌾𑌚॒𑌨 𑌸॒𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌹𑌿 𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌰॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇॒,
𑌤𑌪॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌤𑌪𑍋॒ 𑌨𑌾𑌨𑌶॑𑌨𑌾॒-𑌤𑍍𑌪𑌰𑌂॒-𑌯𑌁𑌦𑍍𑌧𑌿 𑌪𑌰॒-𑌨𑍍𑌤𑌪॒𑌸𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌦𑍁𑌧॑𑌰𑍍𑌷॒-𑌨𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌦𑍁𑌰𑌾॑𑌧𑌰𑍍𑌷॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌤𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌿 𑌰𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇॒,
𑌦𑌮॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌨𑌿𑌯॑𑌤-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌚𑌾॒𑌰𑌿𑌣॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌦𑌮𑍇॑ 𑌰𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇॒,
𑌶𑌮॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌮𑍁॒𑌨𑌯॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌚𑍍𑌛𑌮𑍇॑ 𑌰𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇,
𑌦𑌾॒𑌨𑌮𑌿𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌣𑌿 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌶𑌗𑍍𑌂𑌸॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑌾॒𑌨𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿॑ 𑌦𑍁॒𑌶𑍍𑌚𑌰॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌦𑌾॒𑌨𑍇 𑌰॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇,
𑌧॒𑌰𑍍𑌮 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌧𑌰𑍍𑌮𑍇॑𑌣॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑌿॒𑌦-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤-𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌮𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿॑-𑌦𑍁॒𑌷𑍍𑌕𑌰॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚--𑌦𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌰॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇,
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂॑॑𑌸॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌭𑍂𑌯𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌭𑍂𑌯𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌃 ॑𑌨𑍇 𑌰𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇॒,
-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑-𑌦॒𑌗𑍍𑌨𑌯॒ 𑌆𑌧𑌾॑𑌤𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌰-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑-𑌦𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌰॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇,
𑌯॒𑌜𑍍𑌞 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇 𑌰॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇,
𑌮𑌾𑌨॒𑌸-𑌮𑌿𑌤𑌿॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸॑ 𑌏॒𑌵 𑌮𑌾॑𑌨॒𑌸𑍇 𑌰॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍇,
𑌨𑍍𑌯𑌾॒𑌸 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌹𑌿 𑌪𑌰𑌃॒ 𑌪𑌰𑍋॑ 𑌹𑌿 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯𑌵॑𑌰𑌾𑌣𑌿॒ 𑌪𑌰𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌨𑍍𑌯𑌾॒𑌸 𑌏॒𑌵𑌾𑌤𑍍𑌯॑𑌰𑍇𑌚𑌯॒-𑌦𑍍𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦𑍇᳚𑌤𑍍𑌯𑍁𑌪॒𑌨𑌿𑌷𑌤𑍍 ॥ 78.11 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.78.1)
4.54 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨 𑌸𑌾𑌧𑌨 𑌨𑌿𑌰𑍂𑌪𑌣𑌂
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌜𑌾॒𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌹𑌾𑌰𑍁॑𑌣𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑍇𑌯𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌮𑍍𑌪𑌿॒𑌤𑌰॒-𑌮𑍁𑌪॑𑌸𑌸𑌾𑌰॒ 𑌕𑌿-𑌮𑍍𑌭॑𑌗𑌵॒𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁॑𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑍀𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋॑𑌵𑌾𑌚,
𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨॑ 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰𑌾𑌵𑌾॑𑌤𑌿 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇-𑌨𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌤𑍇 𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁॒𑌚𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒,
𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॒-𑌮𑌗𑍍𑌰॑ 𑌆𑌯॒-𑌨𑍍𑌤𑌪॒𑌸𑌰𑍍𑌷॑𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑌨𑍍𑌵॑-𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦॒-𑌨𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌸॒𑌪𑌤𑍍𑌨𑌾॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌣𑍁॑𑌦𑌾॒-𑌮𑌾𑌰𑌾॑𑌤𑍀॒ 𑌸𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌿 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌤𑍍𑌤𑌪𑌃॑ 𑌪𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒,
𑌦𑌮𑍇॑𑌨 𑌦𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾𑌃 𑌕𑌿॒𑌲𑍍𑌬𑌿𑌷॑-𑌮𑌵𑌧𑍂॒𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌦𑌮𑍇॑𑌨 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌚𑌾॒𑌰𑌿𑌣॒-𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॑𑌰𑌗𑌚𑍍𑌛॒-𑌨𑍍𑌦𑌮𑍋॑ 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍁𑌰𑌾॒𑌧𑌰𑍍𑌷॒-𑌨𑍍𑌦𑌮𑍇॑ 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍𑌦𑌮𑌃॑ 𑌪𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒,
𑌶𑌮𑍇॑𑌨 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾-𑌶𑍍𑌶𑌿॒𑌵-𑌮𑌾॒𑌚𑌰॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌶𑌮𑍇॑𑌨 𑌨𑌾॒𑌕-𑌮𑍍𑌮𑍁॒𑌨𑌯𑍋॒-𑌽𑌨𑍍𑌵𑌵𑌿॑𑌨𑍍𑌦॒𑌨𑍍 𑌛𑌮𑍋॑ 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍁𑌰𑌾॒𑌧𑌰𑍍𑌷॒-𑌞𑍍𑌛𑌮𑍇॑ 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌚𑍍𑌛𑌮𑌃॑ 𑌪𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿,
𑌦𑌾॒𑌨𑌂-𑌯𑌁॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌾𑌂॒-𑌵𑌁𑌰𑍂॑𑌥॒-𑌨𑍍𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌣𑌾 𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌦𑌾॒𑌤𑌾𑌰𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌰𑍍𑌵 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯𑍁॑𑌪𑌜𑍀॒𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌦𑌾॒𑌨𑍇𑌨𑌾𑌰𑌾॑𑌤𑍀॒-𑌰𑌪𑌾॑𑌨𑍁𑌦𑌨𑍍𑌤 𑌦𑌾॒𑌨𑍇𑌨॑ 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷॒𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑌾॒𑌨𑍇 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌦𑌾॒𑌨-𑌮𑍍𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿,
𑌧॒𑌰𑍍𑌮𑍋 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌧॒𑌰𑍍𑌮𑌿𑌷𑍍𑌠॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌉॑𑌪𑌸॒𑌰𑍍𑌪𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌧॒𑌰𑍍𑌮𑍇𑌣॑ 𑌪𑌾॒𑌪-𑌮॑𑌪॒𑌨𑍁𑌦॑𑌤𑌿 𑌧॒𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌮-𑌮𑍍𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿,
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌸𑌾॒𑌧𑍁 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌯𑌾᳚ 𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑍍𑌤𑍁𑌨𑍍-𑌤॑𑌨𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑌃 𑌪𑌿॑𑌤𑍃॒𑌣𑌾 𑌮॑𑌨𑍃॒𑌣𑍋 𑌭𑌵॑𑌤𑌿॒ 𑌤𑌦𑍇॑𑌵 𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌨𑍃॑𑌣॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨-𑌮𑍍𑌪𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॒,
𑌗𑍍𑌨𑌯𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌤𑍍𑌰𑌯𑍀॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌦𑍇॑𑌵॒𑌯𑌾𑌨𑌃॒ 𑌪𑌨𑍍𑌥𑌾॑ 𑌗𑌾𑌰𑍍𑌹𑌪॒𑌤𑍍𑌯 𑌋𑌕𑍍-𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌰॑𑌥𑌨𑍍𑌤॒𑌰-𑌮॑𑌨𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾-𑌰𑍍𑌯॒𑌪𑌚॑𑌨𑌂॒-𑌯𑌁𑌜𑍁॑𑌰॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌂-𑌵𑌾𑌁𑌮𑌦𑍇॒𑌵𑍍𑌯 𑌮𑌾॑𑌹𑌵॒𑌨𑍀𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌮॑𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌬𑍃॒𑌹𑌤𑍍-𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑-𑌦॒𑌗𑍍𑌨𑍀-𑌨𑍍𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯,
𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌾॑𑌯-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌤-𑌰𑍍𑌗𑍃॒𑌹𑌾𑌣𑌾𑌂॒-𑌨𑌿𑌷𑍍𑌕𑍃॑𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁𑌹𑍁॒𑌤𑌂-𑌯𑌁॑𑌜𑍍𑌞𑌕𑍍𑌰𑌤𑍂॒𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯॑𑌣𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑-𑌦𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌰-𑌮𑍍𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿,
𑌯॒𑌜𑍍𑌞 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌦𑌿𑌵॑-𑌙𑍍𑌗॒𑌤𑌾 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨𑌾𑌸𑍁॑𑌰𑌾॒-𑌨𑌪𑌾॑𑌨𑍁𑌦𑌨𑍍𑌤 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॑ 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷॒𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿,
𑌮𑌾𑌨॒𑌸𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰॑-𑌮𑍍𑌮𑌾𑌨॒𑌸𑍇𑌨॒ 𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌸𑌾॒𑌧𑍁 𑌪॑𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌨॒𑌸𑌾 𑌋𑌷॑𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌅॑𑌸𑍃𑌜𑌨𑍍𑌤 𑌮𑌾𑌨॒𑌸𑍇 𑌸॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌨𑍍𑌮𑌾𑌨॒𑌸-𑌮𑍍𑌪॑𑌰॒𑌮𑌂-𑌵𑌁𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿,
𑌨𑍍𑌯𑌾॒𑌸 𑌇॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌹𑍁॑-𑌰𑍍𑌮𑌨𑍀॒𑌷𑌿𑌣𑍋᳚ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾𑌣॑-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌕𑌤॒𑌮-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॑𑌯॒𑌭𑍁𑌂𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌂𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸𑌰॒ 𑌇𑌤𑌿॑, 𑌸𑌂𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋॑ 𑌽𑌸𑌾𑌵𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌯 𑌏॒𑌷 𑌆॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷॒-𑌸𑍍𑌸 𑌪॑𑌰𑌮𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑍀 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾,
𑌯𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑌾𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌤𑌪॑𑌤𑌿 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌿𑌭𑌿॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌭𑌿𑌃॑ 𑌪॒𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌤𑌿 𑌪॒𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌯𑍇॑-𑌨𑍗𑌷𑌧𑌿-𑌵𑌨𑌸𑍍𑌪॒𑌤𑌯𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤 𑌓𑌷𑌧𑌿-𑌵𑌨𑌸𑍍𑌪॒𑌤𑌿𑌭𑌿॒-𑌰𑌨𑍍𑌨॑-𑌮𑍍𑌭𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌨𑍇॑𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍈-𑌰𑍍𑌬𑌲॒-𑌮𑍍𑌬𑌲𑍇॑𑌨॒ 𑌤𑌪॒-𑌸𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌮𑍇॒𑌧𑌯𑌾॑ 𑌮𑌨𑍀॒𑌷𑌾 𑌮॑𑌨𑍀॒𑌷𑌯𑌾॒ 𑌮𑌨𑍋॒ 𑌮𑌨॑𑌸𑌾॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾॑ 𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌤-𑌞𑍍𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌤𑍇𑌨॒ 𑌸𑍍𑌮𑍃𑌤𑌿॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌸𑍍𑌮𑌾𑌰॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌮𑌾𑌰𑍇॑𑌣 𑌵𑌿॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇॑-𑌨𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂॑-𑌵𑍇𑌁𑌦𑌯𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦॒𑌨𑍍𑌨-𑌨𑍍𑌦𑌦॒𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾᳚𑌣𑍍𑌯𑍇॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌦𑌦𑌾॒-𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌨𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿,
𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍈-𑌰𑍍𑌮𑌨𑍋॒ 𑌮𑌨॑𑌸𑌶𑍍𑌚 𑌵𑌿॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌾॑-𑌦𑌾𑌨॒𑌨𑍍𑌦𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮 𑌯𑍋॒𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚॒𑌧𑌾 𑌪॑𑌞𑍍𑌚𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌯𑍇𑌨॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑌿॒𑌦-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌤॑-𑌮𑍍𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌚𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌶𑍍𑌚॒ 𑌦𑌿𑌶॑𑌶𑍍𑌚𑌾𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌦𑌿॒𑌶𑌾𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸 𑌵𑍈 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑌿॒𑌦-𑌞𑍍𑌜𑌗॒𑌥𑍍𑌸 𑌸॒𑌭𑍂𑌤𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸 𑌭॒𑌵𑍍𑌯-𑌞𑍍𑌜𑌿॑𑌜𑍍𑌞𑌾𑌸 𑌕𑍍𑌲𑍃॒𑌪𑍍𑌤 𑌋॑𑌤॒𑌜𑌾 𑌰𑌯𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾,
𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌹॑𑌸𑍍𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌤॒𑌪𑌸𑍋॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾॒𑌦𑍍 (𑌵𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾॒𑌦𑍍) 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌤𑌮𑍇॒𑌵-𑌮𑍍𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌹𑍃॒𑌦𑌾 𑌚॒ 𑌭𑍂𑌯𑍋॑ 𑌨 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍁-𑌮𑍁𑌪॑𑌯𑌾𑌹𑌿 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌨𑍍𑌨𑍍𑌯𑌾॒𑌸-𑌮𑍇॒𑌷𑌾-𑌨𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌾-𑌮𑌤𑌿𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤॒𑌮𑌾𑌹𑍁॑-𑌰𑍍𑌵𑌸𑍁𑌰॒𑌣𑍍𑌵𑍋॑ 𑌵𑌿॒𑌭𑍂𑌰॑𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌸𑌿॑ 𑌸𑌨𑍍𑌧𑌾॒𑌤𑌾
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑌸𑌿॑ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॒𑌧𑍃𑌤𑍍𑌤𑍇॑-𑌜𑍋॒𑌦𑌾𑌸𑍍 𑌤𑍍𑌵𑌮॑𑌸𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌰॑𑌸𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌚𑍋॒𑌦𑌾-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮॑𑌸𑌿॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍍𑌯𑍁𑌮𑍍𑌨𑍋॒𑌦𑌾 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮॑𑌸𑌿 𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸 𑌉𑌪𑌯𑌾॒𑌮𑌗𑍃॑𑌹𑍀𑌤𑍋-𑌽𑌸𑌿 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌮𑌹𑌸॒,
𑌓𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂॑-𑌯𑍁𑌁𑌞𑍍𑌜𑍀𑌤𑍈॒𑌤𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌮॑𑌹𑍋𑌪॒𑌨𑌿𑌷॑𑌦-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌙𑍍𑌗𑍁𑌹𑍍𑌯𑌂॒-𑌯𑌁 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌣𑍋॑ 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌣𑍋॑ 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑍁𑌪॒𑌨𑌿𑌷𑌤𑍍 ॥ 79.20 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.79.1)
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌯𑌜𑍍𑌞𑌃 (4.55)
𑌤𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍁𑌷𑍋॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌃-𑌶𑍍𑌰॒𑌧𑍍𑌦𑌾𑌪𑌤𑍍𑌨𑍀॒ 𑌶𑌰𑍀॑𑌰-𑌮𑌿॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌮𑌮𑍁𑌰𑍋॒ 𑌵𑍇𑌦𑌿॒-𑌰𑍍𑌲𑍋𑌮𑌾॑𑌨𑌿
𑌬॒𑌰॒𑌃𑌇-𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌦𑌃-𑌶𑌿𑌖𑌾॒ 𑌹𑍃𑌦॑𑌯𑌂॒-𑌯𑍂𑌁𑌪𑌃॒ 𑌕𑌾𑌮॒ 𑌆𑌜𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌮॒𑌨𑍍𑌯𑍁𑌃 𑌪॒𑌶𑍁-𑌸𑍍𑌤𑌪𑍋॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌰𑍍𑌦𑌮𑌃॑ 𑌶𑌮𑌯𑌿॒𑌤𑌾 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌣𑌾॒-𑌵𑌾𑌘𑍋𑌤𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣 𑌉॑𑌦𑍍𑌗॒𑌤𑌾
𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌰𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁-𑌰𑍍𑌮𑌨𑍋॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॒ 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॑𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑍀-𑌧𑍍𑌯𑌾𑌵॒𑌧𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯॑𑌤𑍇॒
𑌸𑌾 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌯𑌦𑌶𑍍𑌰𑍍𑌨𑌾॑𑌤𑌿॒ 𑌤𑌧𑍍𑌦𑌵𑌿॒-𑌰𑍍𑌯𑌤𑍍𑌪𑌿𑌬॑𑌤𑌿॒ 𑌤𑌦॑𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍋𑌮𑌪𑌾॒𑌨𑌂-𑌯𑌁𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌤𑍇॒
𑌤𑌦𑍁॑𑌪॒𑌸𑌦𑍋॒ 𑌯-𑌥𑍍𑌸॒𑌞𑍍𑌚𑌰॑-𑌤𑍍𑌯𑍁𑌪॒𑌵𑌿𑌶॑-𑌤𑍍𑌯𑍁॒𑌤𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॑𑌤𑍇 𑌚॒ 𑌸𑌪𑍍𑌰॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍍𑌯𑍋॑
𑌯𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖॒-𑌨𑍍𑌤𑌦𑌾॑𑌹𑌵॒𑌨𑍀𑌯𑍋॒ 𑌯𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃॑𑌤𑌿-𑌰𑌾𑌹𑍁॒𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌯𑌦॑𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨॒-𑌨𑍍𑌤𑌜𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॒ 𑌯𑌥𑍍𑌸𑌾॒𑌯-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌤𑌰॑𑌤𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑌿𑌧𑌂॒-𑌯𑌁𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌤-𑌰𑍍𑌮॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌿॑𑌨𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌾॒𑌯-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌸𑌵॑𑌨𑌾𑌨𑌿॒ 𑌯𑍇
𑌅॑𑌹𑍋𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌤𑍇 𑌦॑𑌰𑍍𑌶𑌪𑍂𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॒𑌸𑍗 𑌯𑍇᳚-𑌽𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑌾𑌶𑍍𑌚॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌶𑍍𑌚॒ 𑌤𑍇 𑌚𑌾॑𑌤𑍁𑌰𑍍𑌮𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿॒ 𑌯 𑌋॒𑌤𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌪॑𑌶𑍁𑌬॒𑌨𑍍𑌧𑌾 𑌯𑍇 𑌸𑌂॑𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌾𑌶𑍍𑌚॑ 𑌪𑌰𑌿𑌵𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌾𑌶𑍍𑌚॒ 𑌤𑍇-𑌽𑌹॑𑌰𑍍𑌗॒𑌣𑌾-𑌸𑍍𑌸॑𑌰𑍍𑌵 𑌵𑍇𑌦॒𑌸𑌂-𑌵𑌾𑌁
𑌏॒𑌤-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌯𑌁𑌨𑍍𑌮𑌰॑𑌣॒-𑌨𑍍𑌤𑌦॑𑌵॒𑌭𑍃𑌥॑ 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌜॑𑌰𑌾𑌮𑌰𑍍𑌯-𑌮𑌗𑍍𑌨𑌿𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌯𑌁 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍍𑌵𑌾-𑌨𑍁॑𑌦॒𑌗𑌯॑𑌨𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌮𑍀𑌯॑𑌤𑍇
𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌙𑍍𑌗॒𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌾𑌯𑍁॑𑌜𑍍𑌯-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛॒𑌤𑍍𑌯𑌥॒ 𑌯𑍋 𑌦॑𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌮𑍀𑌯॑𑌤𑍇
𑌪𑌿𑌤𑍃॒𑌣𑌾-𑌮𑍇॒𑌵 𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌙𑍍𑌗॒𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸॒-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌯𑍁॑𑌜𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌲𑍋॒𑌕𑌤𑌾॑-𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌤𑍗 𑌵𑍈 𑌸𑍂᳚𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒𑌮𑌸𑍗᳚-𑌰𑍍𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑍗᳚ 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍋
𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾-𑌨॒𑌭𑌿𑌜॑𑌯𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌣𑍋॑ 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌣𑍋॑ 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑍁𑌪॒𑌨𑌿𑌷𑌤𑍍 ॥ 80.1 (𑌤𑍈. 𑌅𑌰. 6.80.1)
𑌸॒𑌹 𑌨𑌾॑ 𑌵𑌵𑌤𑍁 । 𑌸॒𑌹 𑌨𑍗॑ 𑌭𑍁𑌨𑌕𑍍𑌤𑍁 । 𑌸॒𑌹 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑌵𑌾𑌵𑌹𑍈 । 𑌤𑍇॒𑌜॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾॒ 𑌵𑌧𑍀॑𑌤𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾 𑌵𑌿॑𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌾॒𑌵𑌹𑍈᳚ ॥
॥ 𑍐 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॑ ॥
𑌹𑌰𑌿𑌃॒ 𑌓𑌮𑍍 ।
𑌇𑌤𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌨𑌾𑌰𑌾𑌯𑌣𑍋𑌪𑌨𑌿𑌷-𑌥𑍍𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌾
(𑌅𑌮𑍍𑌭॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌕॑𑌪𑌞𑍍𑌚𑌾॒𑌶𑌚𑍍𑌛॒𑌤𑌂 - 𑌜𑌾॒𑌤𑌵𑍇॑𑌦𑌸𑍇॒ 𑌚𑌤𑍁॑𑌰𑍍𑌦𑌶॒ - 𑌭𑍂𑌰𑌨𑍍𑌨𑌂॒ - 𑌭𑍂𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ - 𑌭𑍂𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌚𑍈𑌕॑𑌮𑍇𑌕𑌂 - 𑌪𑌾𑌹𑌿 - 𑌪𑌾॒𑌹𑌿 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ - 𑌯-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍇 - 𑌋॒𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌪𑍋॒ - 𑌯𑌥𑌾॑ 𑌵𑍃॒𑌕𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯𑍈𑌕॑ 𑌮𑍇𑌕 - 𑌮॒𑌣𑍋𑌰𑌣𑍀॑𑌯𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌥𑍍 - 𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰॒𑌶𑍀॑𑌷॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌷𑌟𑍍𑌵𑌿॑𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿 - 𑌰𑌾𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 - 𑌆॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌤𑍇𑌜॒ 𑌏𑌕॑𑌮𑍇𑌕𑌂॒ - 𑌨𑌿𑌧॑𑌨𑌪𑌤𑌯𑍇॒ 𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿𑌃 - 𑌸॒𑌦𑍍𑌯𑍋𑌜𑌾॒𑌤-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ - 𑌵𑌾𑌮𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌯𑍈𑌕॑ - 𑌮॒𑌘𑍋𑌰𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒ - 𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌾𑌯॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌦𑍍𑌵𑍇॒ - 𑌈𑌶𑌾𑌨𑍋 - 𑌨𑌮𑍋 𑌹𑌿𑌰𑌣𑍍𑌯𑌬𑌾𑌹𑌵॒ 𑌏𑌕॑𑌮𑍇𑌕 - 𑌮𑍃॒𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ - 𑌕𑌦𑍍𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॒ - 𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑍈 𑌕𑌙𑍍𑌕॑𑌤𑍀 - 𑌕𑍃𑌣𑍁॒𑌷𑍍𑌵 𑌪𑌾𑌜𑍋 - 𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑌿॒ - 𑌰𑌾𑌪𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌇॒𑌦𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵॒ 𑌮𑍇𑌕॑𑌮𑍇𑌕॒ - 𑌮𑌾𑌪𑌃॑ 𑌪𑍁𑌨𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾 - 𑌰𑍍𑌯𑌗𑍍𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚 - 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌨𑌵॑ - 𑌨॒𑌵𑍋𑌮𑌿𑌤𑌿॑ 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾 - 𑌰𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾॑𑌤𑍁॒ 𑌪𑌚𑍗 - 𑌜𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌦𑌶𑍋॒ - 𑌤𑍍𑌤𑌮𑍇॑ 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ - 𑌘𑍃𑌣𑌿॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॒ - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌮𑍇𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾𑌂-𑌯𑌾𑌁𑌸𑍍𑌤𑍇᳚ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌯𑌾॒-𑌽𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌨॑ 𑌇॒𑌮-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑍂॑𑌷𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌂 - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌵𑌾᳚ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌿॒𑌦𑌂-𑌵𑍀𑌁॑𑌰𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇𑌕𑌾॒𑌨𑍍𑌨 𑌵𑌿॑𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒ 𑌰𑍇𑌕𑌾॒𑌨𑍍𑌨𑌵𑌿॑𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿--𑌰𑍍 𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍀 - 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌶𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾॒𑌰𑍍𑌯𑌾 - 𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌮𑌯𑌿॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌮𑍇𑌕॒- 𑌮𑌪𑍈॑𑌤𑍁॒ - 𑌪𑌰𑌂॒ - 𑌁𑌵𑌾𑌤॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣 - 𑌮॑𑌮𑍁𑌤𑍍𑌰॒𑌭𑍂𑌯𑌾॒-𑌦𑍍- 𑌦𑍍𑌧𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒ - 𑌶𑌲𑍍𑌕𑍈॑𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌂 - 𑌮𑌾 𑌛𑌿॑𑌦𑍋 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍋॒ - 𑌮𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌮॒𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤𑌂॒ - 𑌮𑌾𑌨॑𑌸𑍍𑌤𑍋॒𑌕𑍇 - 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾॑𑌪𑌤𑍇 - 𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌤𑌿॒𑌦𑌾 - 𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯॑𑌮𑍍𑌬𑌕𑌂॒ - 𑌁𑌯𑍇 𑌤𑍇॑ 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑌵𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍈𑌕𑌂॑ - 𑌦𑍇॒𑌵𑌕𑍃॑𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌕𑌾॑𑌦𑌶॒ - 𑌯𑌦𑍍𑌵𑍋॑ 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌃॒ - 𑌕𑌾𑌮𑍋-𑌽𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀॒𑌨𑍍 - 𑌮𑌨𑍍𑌯𑍁𑌰𑌕𑌾𑌰𑍍𑌷𑍀॒-𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌦𑍍𑌵𑍇॒ - 𑌤𑌿𑌲𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 𑌗𑌾𑌵-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑌿𑌯-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॑𑌜𑌾𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚॒ - 𑌤𑌿𑌲𑌾𑌃 𑌕𑍃𑌣𑍍𑌷𑌾𑌶𑍍𑌚𑍋𑌰॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑍁 𑌜𑌾𑌤𑌵𑍇॑𑌦-𑌸𑍍𑌸॒𑌪𑍍𑌤 - 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣 𑌵𑌾-𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌕𑍍 𑌛𑌿𑌰 𑌉𑌤𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷॑ 𑌪𑌞𑍍𑌚॒ - 𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍀 𑌶𑌬𑍍𑌦 𑌮𑌨𑍋 𑌵𑌾𑌗𑍍 𑌵𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑌾-𑌽𑌽𑌤𑍍𑌮𑌾-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇᳚ 𑌕𑍍𑌷𑍁॒𑌧𑍇-𑌽𑌨𑍍𑌨𑌮𑌯॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑𑌦𑌶𑌾॒ - 𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍈𑌕॑𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶 - 𑌰𑍍𑌦𑍋᳚ 𑌨𑍍𑌤𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮 𑌨𑌵॑ - 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇 𑌨𑌿𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟॒ 𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁॑𑌰𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿𑌃 - 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑌶𑌾 - 𑌙𑍍𑌗𑍁𑌷𑍍𑌠 𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑍋 𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌵𑌾𑌮𑍍𑌮॑ 𑌆॒𑌸𑌨𑍍𑌨॒𑌷𑍍𑌟𑍗 - 𑌵𑌯𑌃॑ 𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌷𑌾𑌃 - 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌨𑌾-𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌨𑍍𑌥𑌿𑌰𑌸𑌿 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌨𑌮𑍋 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯𑍈𑌕𑌂॒ - 𑌤𑍍𑌵𑌮॑𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌦𑍍𑌯𑍁𑌭𑌿𑌰𑍍॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌶𑌿॒𑌵𑍇𑌨॑ 𑌮𑍇॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌸𑍍𑌵 - 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌂 - 𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯 - 𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 𑌮𑍇𑌕॑ 𑌮𑍇𑌕॒ 𑌮𑌶𑌤𑌿𑌃)
Roman (IAST) Transliteration
taittirīya araṇyaka - caturthaḥ praśnaḥ
oṃ sa॒ha nā̭ vavatu | sa॒ha naṷ bhunaktu |
sa॒ha vī॒rya̭-ṅkaravāvahai | te॒ja॒svinā॒ vadhī̭tamastu॒ mā vi̭dviṣā॒vahai᳚ ||
oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ ||
ambhasyapāre (4.1)
ambha̭sya pā॒re bhuva̭nasya॒ maddhye॒ nāka̭sya pṛ॒ṣṭhe ma̭ha॒to mahī̭yān |
śu॒kreṇa॒ jyotīgṃ̭ṣi samanu॒pravi̭ṣṭaḥ pra॒jāpa̭tiścarati॒ garbhḙ a॒ntaḥ |
yasmi̭nni॒dagṃ sañca॒ vicaiti॒ sarvaṃ॒-ya~smi̭-nde॒vā adhi॒ viśvḙ niṣe॒duḥ |
tade॒va bhū॒ta-ntadu॒ bhavya̭mā i॒da-ntada॒kṣarḙ para॒me vyo̭mann |
yenā̭ vṛ॒ta-ṅkhañca॒ diva̭-mma॒hīñca॒ yenā̭di॒tya-stapa̭ti॒ teja̭sā॒ bhrāja̭sā ca |
yama॒nta-ssa̭mu॒dre ka॒vayo॒ vaya̭nti॒ yada॒kṣarḙ para॒me pra॒jāḥ |
yataḥ̭ prasū॒tā ja॒gataḥ̭ prasūtī॒ toyḙna jī॒vān vyaca̭sarja॒ (vyasa̭sarja॒) bhūmyā᳚m |
yadoṣa̭dhībhiḥ pu॒ruṣā᳚-npa॒śūgśca॒ vivḙśa bhū॒tāni̭ carāca॒rāṇi̭ |
ataḥ̭ para॒-nnānya॒-daṇī̭yasahi॒ parā᳚-tparaṃ॒-ya~-nmaha̭to ma॒hānta᳚m |
yadḙka-ma॒vyakta॒-mana̭ntarūpaṃ॒-vi~śva̭-mpurā॒ṇa-ntama̭saḥ॒ para̭stāt || 1.5 (tai. ara. 6.1.1)
tade॒varta-ntadṷ sa॒tyamā̭hu॒-stade॒va brahma̭ para॒ma-ṅka̭vī॒nām |
i॒ṣṭā॒pū॒rta-mba̭hu॒dhā jā॒ta-ñjāya̭mānaṃ-vi~॒śva-mbi̭bharti॒ bhuva̭nasya॒ nābhiḥ̭ |
tade॒vāgni-stadvā॒yu-stathsūrya॒stadṷ ca॒ndramāḥ᳚ |
tade॒va śu॒krama॒mṛta॒-ntadbrahma॒ tadāpa॒-ssa pra॒jāpa̭tiḥ |
sarvḙ nime॒ṣā ja॒jñirḙ vi॒dyutaḥ॒ purṷṣā॒dadhi̭ |
ka॒lā mṷhū॒rtāḥ kāṣṭhā᳚ścāho-rā॒trāśca̭ sarva॒śaḥ |
a॒rdha॒mā॒sā māsā̭ ṛ॒tavaḥ̭ saṃva~thsa॒raśca̭ kalpantām |
sa āpaḥ̭ pradu॒ghe u॒bhe i॒me a॒ntari̭kṣa॒-matho॒ suvaḥ̭ |
naina̭-mū॒rdhva-nna ti॒rya-ñca॒ na maddhye॒ pari̭jagrabhat |
na tasyḙśe॒ kaśca॒na tasya̭ nāma ma॒hadyaśaḥ̭ || 1.10 (tai. ara. 6.1.2)
na sa॒dṛṃśḙ tiṣṭhati॒ rūpa̭masya॒ na cakṣṷṣā paśyati॒ kaśca॒naina᳚m |
hṛ॒dā ma̭nī॒ṣā mana̭sā॒-'bhi klṛ̭pto॒ ya ḙnaṃ-vi~॒du-ramṛ̭tā॒ste bha̭vanti |
a॒dbhya-ssambhṷ̄to hiraṇyaga॒rbha itya॒ṣṭau |
e॒ṣa hi de॒vaḥ pra॒diśo-'nu॒ sarvāḥ॒ pūrvo̭ hi jā॒ta-ssa u॒ garbhḙ a॒ntaḥ |
sa vi॒jāya̭māna-ssajani॒ṣyamā̭ṇaḥ pra॒tyaṃ-mukhā᳚ stiṣṭhati vi॒śvato̭mukhaḥ |
vi॒śvata̭śca-kṣuru॒ta vi॒śvato̭ mukho vi॒śvato̭ hasta u॒ta vi॒śvata̭spāt |
sa-mbā॒hubhyā॒-nnama̭ti॒ sa-mpata̭trai॒-rdyāvā̭ pṛthi॒vī ja॒naya̭-nde॒va ekaḥ̭ |
ve॒nasta-tpaśya॒n. viśvā॒ bhuva̭nāni vi॒dvān. yatra॒ viśva॒-mbhava॒tyeka̭-nīlam |
yasmi̭nni॒dagṃ sañca॒ vicaika॒gṃ॒ sa otaḥ॒ prota̭śca vi॒bhuḥ pra॒jāsṷ |
pratadvo̭ce a॒mṛta॒nnu vi॒dvā-nga̭ndha॒rvo nāma॒ nihi̭ta॒-ṅguhā̭su || 1.15 (tai. ara. 6.1.3)
trīṇi̭ pa॒dā nihi̭tā॒ guhā̭su॒ yastadveda̭ savi॒tuḥ pi॒tā-'sa̭t |
sa no॒ bandhṷ-rjani॒tā sa vi̭dhā॒tā dhāmā̭ni॒ veda॒ bhuva̭nāni॒ viśvā᳚ |
yatra̭ de॒vā a॒mṛta̭māna-śā॒nāstṛ॒tīye॒ dhāmā᳚nya॒-bhyaira̭yanta |
pari॒ dyāvā̭pṛthi॒vī ya̭nti sa॒dyaḥ pari̭ lo॒kā-npari॒ diśaḥ॒ pari॒ suvaḥ̭ |
ṛ॒tasya॒ tantuṃ̭-vi~tataṃ-vi~॒cṛtya॒ tada̭paśya॒-ttada̭bhava-tpra॒jāsṷ |
pa॒rītya̭ lo॒kā-npa॒rītya̭ bhū॒tāni̭ pa॒rītya॒ sarvāḥ᳚ pra॒diśo॒ diśa̭śca |
pra॒jāpa̭tiḥ prathama॒jā ṛ॒tasyā॒tmanā॒-''tmāna̭-ma॒bhi-samba̭bhūva |
sada̭sa॒spati॒-madbhṷta-mpri॒yamindra̭sya॒ kāmya᳚m |
sani̭-mme॒dhā ma̭yāsiṣam |
uddī᳚pyasva jātavedo 'pa॒ghnannir-ṛ̭ti॒-mmama̭ || 1.19 (tai. ara. 6.1.4)
pa॒śūgśca॒ mahya॒māva̭ha॒ jīva̭nañca॒ diśo̭ diśa |
māno̭ higṃsī jjātavedo॒ gāmaśva॒-mpurṷṣa॒-ñjaga̭t |
abi̭bhra॒dagna॒ āga̭hi śri॒yā mā॒ pari̭pātaya || 1.21 (tai. ara. 6.1.5)
gāyatrī mantrāḥ (4.2)
purṷṣasya vidma sahasrā॒kṣasya̭ mahāde॒vasya̭ dhīmahi | tanno̭ rudraḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ mahāde॒vāya̭ dhīmahi | tanno̭ rudraḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ vakratu॒ṇḍāya̭ dhīmahi | tanno̭ dantiḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ cakratu॒ṇḍāya̭ dhīmahi | tanno̭ nandiḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ mahāse॒nāya̭ dhīmahi | tannaḥ̭ ṣaṇmukhaḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ suvarṇapa॒kṣāya̭ dhīmahi | tanno̭ garuḍaḥ praco॒dayā᳚t ||
ve॒dā॒tma॒nāya̭ vi॒dmahḙ hiraṇyaga॒rbhāya̭ dhīmahi | tanno᳚ brahma praco॒dayā᳚t ||
nā॒rā॒ya॒ṇāya̭ vi॒dmahḙ vāsude॒vāya̭ dhīmahi | tanno̭ viṣṇuḥ praco॒dayā᳚t ||
va॒jra॒na॒khāya̭ vi॒dmahḙ tīkṣṇa-da॒gg॒ṣṭrāya̭ dhīmahi | tanno̭ nārasigṃhaḥ praco॒dayā᳚t ||
bhā॒ska॒rāya̭ vi॒dmahḙ mahaddyutika॒rāya̭ dhīmahi | tanno̭ ādityaḥ praco॒dayā᳚t ||
vai॒śvā॒na॒rāya̭ vi॒dmahḙ lālī॒lāya̭ dhīmahi | tanno̭ agniḥ praco॒dayā᳚t ||
kā॒tyā॒ya॒nāya̭ vi॒dmahḙ kanyaku॒māri̭ dhīmahi | tanno̭ durgiḥ praco॒dayā᳚t || 1.33 (tai. ara. 6.1.5-7)
dūrvā sūktaṃ (4.3)
sa॒ha॒sra॒para̭mā de॒vī॒ śa॒tamṷ̄lā śa॒tāṅkṷrā |
sarvagṃ̭ haratṷ me pā॒pa॒-ndū॒rvā duḥ̭svapna॒ nāśa̭nī |
kāṇḍā᳚-tkāṇḍā-tpra॒roha̭ntī॒ parṷṣaḥ paruṣaḥ॒ pari̭ |
e॒vā no̭ dūrve॒ prata̭nu sa॒hasrḙṇa śa॒tena̭ ca |
yā śa॒tena̭ prata॒noṣi̭ sa॒hasrḙṇa vi॒roha̭si |
tasyā᳚ste devīṣṭake vi॒dhema̭ ha॒viṣā̭ va॒yam |
aśva̭krā॒nte ra̭thakrā॒nte॒ vi॒ṣṇukrā᳚nte va॒sundha̭rā |
śirasā̭ dhāra̭yiṣyā॒mi॒ ra॒kṣa॒sva mā᳚-mpade॒ pade || 1.37 (tai. ara. 6.1.8)
mṛttikā sūktam (4.4)
bhūmi-rdhenu-rdharaṇī lo̭kadhā॒riṇī |
u॒dhṛtā̭-'si va̭rāhe॒ṇa॒ kṛ॒ṣṇe॒na śa̭ta bā॒hunā |
mṛ॒ttikḙ hana̭ me pā॒paṃ॒-ya~॒nma॒yā dṷṣkṛta॒-ṅkṛtam |
mṛ॒ttike᳚ brahma̭dattā॒-'si॒ kā॒śyapḙnābhi॒mantri̭tā |
mṛ॒ttikḙ dehi̭ me pu॒ṣṭi॒-ntva॒yi sa̭rva-mpra॒tiṣṭhi̭tam || 1.39
mṛ॒ttike᳚ pratiṣṭhi̭te sa॒rva॒-nta॒nme ni̭rṇuda॒ mṛtti̭ke |
tayā̭ ha॒tena̭ pāpe॒na॒ ga॒cchā॒mi pa̭ramā॒-ṅgatim || 1.40 (tai. ara. 6.1.9)
śatrujaya mantrāḥ (4.5)
yata̭ indra॒ bhayā̭mahe॒ tato̭ no॒ abha̭ya-ṅkṛdhi |
magha̭van cha॒gdhi tava॒ tanna̭ ū॒taye॒ vidviṣo॒ vimṛdho̭ jahi |
sva॒sti॒dā vi॒śaspati̭-rvṛtra॒hā vimṛdho̭ va॒śī |
vṛṣendraḥ̭ pu॒ra ḙtu na-ssvasti॒dā a̭bhayaṅka॒raḥ |
sva॒sti na॒ indro̭ vṛ॒ddhaśra̭vā-ssva॒sti naḥ̭ pū॒ṣā vi॒śvavḙdāḥ |
sva॒sti na॒stārkṣyo॒ ari̭ṣṭanemi-ssva॒sti no॒ bṛha॒spati̭-rdadhātu |
āpā᳚nta-manyustṛ॒pala̭prabharmā॒ dhuni॒-śśimī̭vāṃ॒-charṷmāgṃ ṛjī॒ṣī |
somo॒ viśvā᳚nyata॒sā vanā̭ni॒ nārvāgindra̭-mprati॒mānā̭ni debhuḥ || 1.44
brahma̭ jajñā॒na-mpra̭tha॒ma-mpu॒rastā॒-dvisī̭ma॒ta-ssu॒ruco̭ ve॒na ā̭vaḥ |
sa bu॒dhniyā̭ upa॒mā a̭sya vi॒ṣṭhā-ssa॒taśca॒ yoni॒-masa̭taśca॒ vivaḥ̭ |
syo॒nā pṛ̭thivi॒ bhavā̭ nṛkṣa॒rā ni॒veśa̭nī | yacchā̭ na॒-śśarma̭ sa॒prathāḥ᳚ |
ga॒ndha॒dvā॒rā-ndṷrādha॒rṣā॒-nni॒tyapṷṣṭā-ṅkarī॒ṣiṇī᳚m |
ī॒śvarīgṃ̭ sarva̭bhūtā॒nā॒-ntāmi॒hopa̭hvaye॒ śriyam |
śrī᳚rme bha॒jatu | alakṣmī᳚rme na॒śyatu |
viṣṇṷmukhā॒ vai de॒vā-śchando̭-bhiri॒māṃllo~॒kā-na̭napaja॒yya-ma॒bhya̭jayann |
ma॒hāgṃ indro॒ vajra̭bāhu-ṣṣoḍa॒śī śarma̭ yacchatu || 1.48 (tai. ara. 6.1.10)
sva॒sti no̭ ma॒ghavā̭ karotu॒ hantṷ pā॒pmānaṃ॒-yo~᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
so॒māna॒gg॒ svara̭ṇa-ṅkṛṇu॒hi bra̭hmaṇaspate |
ka॒kṣīva̭ntaṃ॒-ya~ aṷśi॒jam |
śarī̭raṃ-ya~jñaśama॒la-ṅkusī̭da॒-ntasmi᳚-nthsīdatu॒ yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
cara̭ṇa-mpa॒vitraṃ॒-vi~ta̭ta-mpurā॒ṇaṃ-ye~na̭ pū॒ta-stara̭ti duṣkṛ॒tāni̭ |
tena̭ pa॒vitrḙṇa śu॒ddhena̭ pū॒tā ati̭ pā॒pmāna॒-marā̭ti-ntarema |
sa॒joṣā̭ indra॒ saga̭ṇo ma॒rudbhi॒-ssoma̭-mpiba vṛtrahañchūra vi॒dvān |
ja॒hi śatrū॒gṃ॒ rapa॒ mṛdho̭ nuda॒svāthābha̭ya-ṅkṛṇuhi vi॒śvato̭ naḥ |
su॒mi॒trā na॒ āpa॒ oṣa̭dhaya-ssantu durmi॒trāstasmai̭ bhūyāsu॒-ryā᳚-'smā-ndveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ | 1.53 (tai. ara. 6.1.11)
āpo॒ hiṣṭhā ma̭yo॒ bhuva॒stā na̭ ū॒rje da̭dhātana |
ma॒heraṇā̭ya॒ cakṣa̭se |
yo vaḥ̭ śi॒vata̭mo॒ rasa॒-stasya̭ bhājayate॒ ha naḥ̭ |
u॒śa॒tī-ri̭va mā॒taraḥ̭ |
tasmā॒ ara̭ṅgamāmavo॒ yasya॒ kṣayā̭ya॒ jinva̭tha |
āpo̭ ja॒naya̭thā ca naḥ || 1.54 (tai. ara. 6.1.12)
aghamarṣaṇa sūktam (4.6)
hira̭ṇyaśṛṅgaṃ॒-va~rṷṇa॒-mprapa̭dye tī॒rtha-mmḙ dehi॒ yāci̭taḥ |
ya॒nmayā̭ bhu॒kta-ma॒sādhṷ̄nā-mpā॒pebhya̭śca pra॒tigra̭haḥ |
yanme॒ mana̭sā vā॒cā॒ ka॒rma॒ṇā vā dṷṣkṛta॒-ṅkṛtam |
tanna॒ indro॒ varṷṇo॒ bṛha॒spatiḥ̭ savi॒tā ca̭ punantu॒ punaḥ̭ punaḥ |
namo॒-'gnaye᳚-'phsu॒mate॒ nama॒ indrā̭ya॒ namo॒ varṷṇāya॒ namo vāruṇyai̭ namo॒-'dbhyaḥ || 1.57
yada॒pā-ṅkrū॒raṃ-ya~da̭me॒ddhyaṃ-ya~da̭śā॒nta-ntadapa̭gacchatāt |
a॒tyā॒śa॒nā-da̭tīpā॒nā॒-dya॒cca u॒grā-tpra̭ti॒grahā᳚t |
tanno॒ varṷṇo rā॒jā॒ pā॒ṇinā᳚ hyava॒marśa̭tu |
so̭-'hama̭pā॒po vi॒rajo॒ nirmu॒kto mṷktaki॒lbiṣaḥ |
nāka̭sya pṛ॒ṣṭhamārṷhya॒ gacche॒-dbrahma̭salo॒katām |
yaścā॒̭phsu varṷṇa॒-ssa pu॒nātva̭ghamarṣa॒ṇaḥ |
i॒ma-mmḙ gaṅge yamune sarasvati॒ śutṷdri॒ stomagṃ̭ sacatā॒ paru॒ṣṇiyā |
a॒si॒kni॒yā ma̭rudvṛdhe vi॒tasta॒yā-''rjī̭kīye śṛṇu॒hyā su॒ṣoma̭yā |
ṛ॒tañca̭ sa॒tyañcā॒-bhī᳚ddhā॒ ttapa॒so-'ddhya̭jāyata |
tato॒ rātri̭-rajāyata॒ tataḥ̭ samu॒dro a̭rṇa॒vaḥ || 1.63 (tai. ara. 6.1.13)
sa॒mu॒drā-da̭rṇa॒vā-dadhi̭ saṃva~thsa॒ro a̭jāyata |
a॒ho॒rā॒trāṇi̭ vi॒dadha॒-d(mi॒dadha॒d) viśva̭sya miṣa॒to va॒śī |
ū॒ryā॒ca॒ndra॒masaṷ dhā॒tā ya̭thā pū॒rva ma̭kalpayat |
diva̭ñca pṛthi॒vī-ñcā॒ntari̭kṣa॒ matho॒ suvaḥ̭ |
ya-tpṛ̭thi॒vyāgṃ raja̭ssva॒ māntari̭kṣe vi॒roda̭sī |
i॒māg stadā॒po va̭ruṇaḥ pu॒nātva̭ghamarṣa॒ṇaḥ |
pu॒nantu॒ vasa̭vaḥ pu॒nātu॒ varṷṇaḥ pu॒nātva̭ghamarṣa॒ṇaḥ |
e॒ṣa bhū॒tasya̭ ma॒ddhye bhuva̭nasya go॒ptā |
e॒ṣa pu॒ṇyakṛ̭tāṃ-lo~॒kā॒ne॒ṣa mṛ॒tyor-hi̭ra॒ṇmaya᳚m |
dyāvā̭pṛthi॒vyor-hi̭ra॒ṇmaya॒gṃ॒ saggśri̭ta॒gṃ॒ suvaḥ̭ | 1.66 (tai. ara. 6.1.14)
sa na॒-ssuva॒-ssagṃ śi̭śādhi |
ārdra॒-ñjvala̭ti॒ jyoti̭-ra॒hama̭smi |
jyoti॒-rjvala̭ti॒ brahmā॒hama̭smi |
yo̭-'hama̭smi॒ brahmā॒hama̭smi |
a॒hama̭smi॒ brahmā॒hama̭smi |
a॒hame॒vāha-mmā-ñjṷhomi॒ svāhā᳚ |
a॒kā॒rya॒-kā॒rya̭va kī॒rṇī ste॒no bhrṷ̄ṇa॒hā gṷruta॒lpagaḥ |
varṷṇo॒-'pāma̭ghamarṣa॒ṇa-stasmā᳚-tpā॒pā-tpramṷcyate |
ra॒jobhūmi̭stva॒māgṃ roda̭yasva॒ prava̭danti॒ dhīrāḥ᳚ |
ākrā᳚n-thsamu॒draḥ pra̭tha॒me vidha̭rma-ñja॒naya̭-npra॒jā bhuva̭nasya॒ rājā᳚ |
vṛṣā̭ pa॒vitre॒ adhi॒sāno॒ avyḙ bṛ॒ha-thsomo̭ vāvṛdhe suvā॒na induḥ̭ || 1.70
(pura̭stā॒--dyaśo॒ - guhā̭su॒ - mama̭ - cakratu॒ṇḍāya̭ dhīmahi - tīkṣada॒gg॒ṣṭhrāya̭ dhīmahi॒ - pari̭ - pra॒tiṣṭhi̭taṃ - debhu--r yacchatu - dadhātanā॒- dbhyo᳚ - 'rṇa॒vaḥ - suvo॒ - rājaika̭-ñca) (ā1)
durgā sūktam (4.7)
jā॒tavḙdase sunavāma॒ soma̭-marātīya॒to nida̭hāti॒ vedaḥ̭ |
sa naḥ̭ parṣa॒dati̭ du॒rgāṇi॒ viśvā̭ nā॒veva॒ sindhṷ-nduri॒tā-'tya॒gniḥ |
tāma॒gniva̭rṇā॒-ntapa̭sā jvala॒ntīṃ-vai~̭roca॒nī-ṅka̭rmapha॒leṣu॒ juṣṭā᳚m |
du॒rgā-nde॒vīgṃ śara̭ṇama॒ha-mprapa̭dye su॒tara̭si tarase॒ namaḥ̭ |
agne॒ tva-mpā̭rayā॒ navyo̭ a॒smān-thsva॒sti-bhi॒rati̭ du॒rgāṇi॒ viśvā᳚ |
pūśca̭ pṛ॒thvī ba̭hu॒lā na̭ u॒rvī bhavā̭ to॒kāya॒ tana̭yāya॒ śaṃyo~ḥ |
viśvā̭ni no du॒rgahā̭ jātaveda॒-ssindhu॒-nna nā॒vā dṷri॒tā-'ti̭parṣi |
agnḙ atri॒va-nmana̭sā gṛṇā॒no᳚-'smāka̭-mboddhyavi॒tā ta॒nūnā᳚m |
pṛ॒ta॒nā॒jita॒gṃ॒ saha̭māna-mu॒grama॒gnigṃ hṷvema para॒mā-thsa॒dhasthā᳚t |
sa naḥ̭ parṣa॒dati̭ du॒rgāṇi॒ viśvā॒ kṣāma̭dde॒vo ati̭ duri॒tā-'tya॒gniḥ |
pra॒tnoṣi̭-ka॒mīḍyo̭ addhva॒reṣṷ sa॒nācca॒ hotā॒ navya̭śca॒ sathsi̭ |
svāñcā᳚gne ta॒nuva̭-mpi॒praya̭svā॒smabhya̭ñca॒ saubha̭ga॒māya̭jasva |
gobhi॒-rjuṣṭa̭ma॒yujo॒ niṣi̭kta॒-ntave᳚ndra viṣṇo॒-ranu॒sañca̭rema |
nāka̭sya pṛ॒ṣṭhama॒bhi saṃ॒va~sā̭no॒ vaiṣṇa̭vīṃ-lo~॒ka i॒ha mā̭dayantām || 2.7 (du॒ri॒tā-'tya॒gniśca॒tvāri̭ ca) (tai. ara. 6.2.1)
[ o-ṅkā॒tyā॒ya॒nāya̭ vi॒dmahḙ kanyaku॒māri̭ dhīmahi | tanno̭ durgiḥ praco॒dayā᳚t || ]
vyāhṛti homa mantrāḥ (4.8)
bhū-ranna̭-ma॒gnayḙ pṛthi॒vyai svāhā॒, bhuvo-'nnaṃ̭-vā~॒yave॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhā॒, suva॒ranna̭-mādi॒tyāya̭ di॒ve svāhā॒, bhūrbhuva॒ssuva॒-ranna̭-ñca॒ndrama̭se di॒gbhya-ssvāhā॒, namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-ranna॒mom || 3.1 (tai. ara. 6.3.1)
bhū-ra॒gnayḙ pṛthi॒vyai svāhā॒, bhuvo̭ vā॒yave॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhā॒ ,
suva̭rādi॒tyāya̭ di॒ve svāhā॒, bhū-rbhuva॒ssuva̭-śca॒ndrama̭se di॒gbhya-ssvāhā॒,
namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-ragna॒ om || 4.1
bhū-ra॒gnayḙ ca pṛthi॒vyai ca̭ maha॒te ca॒ svāhā॒,
bhuvo̭ vā॒yavḙ cā॒ntari̭kṣāya ca maha॒te ca॒ svāhā॒,
suva̭rādi॒tyāya̭ ca di॒ve ca̭ maha॒te ca॒ svāhā॒,
bhū-rbhuva॒ssuva̭-śca॒ndrama̭se ca॒ nakṣa̭trebhyaśca di॒gbhyaśca̭ maha॒te ca॒ svāhā॒,
namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-rmaha॒rom || 5.1 (tai. ara. 6.4.1)
jñānaprāptyarthā homamantrāḥ (4.9)
pāhi no agna ena̭se svā॒hā |
pāhi no viśvaveda̭se svā॒hā |
yajña-mpāhi vibhāva̭so svā॒hā |
sarva-mpāhi śatakra̭to svā॒hā || 6.1 (tai. ara. 6.7.1)
pā॒hi no̭ agna॒ eka̭yā |
pā॒hyṷta dvi॒tīya̭yā |
pā॒hyūrja̭-ntṛ॒tīya̭yā |
pā॒hi gī॒rbhi-śca̭ta॒sṛbhi̭-rvaso॒ svāhā᳚ || 7.1 (tai. ara. 6.6.1)
vedāvismaraṇāya japamantrāḥ (4.10)
ya-śchanda̭sā-mṛṣa॒bho vi॒śvarṷ̄pa॒-śchando᳚bhya॒-śchandāg̭syā vi॒veśa̭ |
sacāgṃ śikyaḥ puro vāco̭pani॒ṣa-dindro᳚ jye॒ṣṭha i̭ndri॒yāya॒ ṛṣi̭bhyo॒ namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-śchanda॒ om || 8.1 (tai. ara. 6.8.1)
namo॒ brahma̭ṇe dhā॒raṇa̭-mme a॒stva-ni̭rākaraṇaṃ-dhā॒rayi̭tā bhūyāsa॒-ṅkarṇa̭yo-śśru॒ta-mmācyo᳚ḍhva॒-mmamā॒muṣya॒ om || 9.1 (tai. ara. 6.9.1)
tapaḥ praśaṃsā (4.11)
ṛ॒ta-ntapaḥ̭ sa॒tya-ntapaḥ̭ śru॒ta-ntapaḥ̭ śā॒nta-ntapo॒ dama॒ stapa॒-śśama॒stapo॒ dāna॒-ntapo॒ yajña॒-ntapo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-rbrahmai॒-tadupā᳚syai॒-tattapaḥ̭ || 10.1 (tai. ara. 6.10.1)
vihitācaraṇa praśaṃsā niṣiddhācaraṇa nindā ca (4.12)
yathā̭ vṛ॒kṣasya̭ sa॒puṃṣpi̭tasya dū॒rā-dga॒ndho vā᳚tye॒va-mpuṇya̭sya ka॒rmaṇo̭ dū॒rā-dga॒ndho vā̭ti॒ yathā̭-'sidhā॒rā-ṅka॒rte-'va̭hitā-mava॒krāme॒ yadyuve॒ yuve॒ havā̭ vi॒hvayi̭ṣyāmi ka॒rta-mpa̭tiṣyā॒mītye॒va-ma॒mṛtā̭-dā॒tmāna̭-ñju॒guphse᳚t || 11.1 (tai. ara. 6.11.1)
dahara vidyā (4.13)
a॒ṇo-raṇī̭yā-nmaha॒to mahī̭yā-nā॒tmā guhā̭yā॒-nnihi̭to-'sya ja॒ntoḥ |
tama̭kratu-mpaśyati vītaśo॒ko dhā॒tuḥ pra॒sādā᳚-nmahi॒māna̭mīśam |
sa॒pta prā॒ṇāḥ pra॒bhava̭nti॒ tasmā᳚-thsa॒ptārciṣaḥ̭ sa॒midhaḥ̭ sa॒pta ji॒hvāḥ |
sa॒pta i॒me lo॒kā yeṣu॒ cara̭nti prā॒ṇā gu॒hāśa̭yā॒-nnihi̭tā-ssa॒pta sa̭pta |
ataḥ̭ samu॒drā gi॒raya̭śca॒ sarve॒-'smā-thsyanda̭nte॒ sindha̭va॒-ssarva̭rūpāḥ |
ata̭śca॒ viśvā॒ oṣa̭dhayo॒ rasā᳚cca॒ yenai̭ṣa bhū॒ta-sti̭ṣṭhatyantarā॒tmā |
bra॒hmā de॒vānā᳚-mpada॒vīḥ ka̭vī॒nā-mṛṣi॒-rviprā̭ṇā-mmahi॒ṣo mṛ॒gāṇā᳚m |
śye॒no gṛdhrā̭ṇā॒g॒ svadhi̭ti॒-rvanā̭nā॒gṃ॒ somaḥ̭ pa॒vitra॒ matyḙti॒ rebhanṋ |
a॒jā mekāṃ॒-lo~hi̭ta-śukla-kṛ॒ṣṇā-mba॒hvī-mpra॒jā-ñja॒naya̭ntī॒gṃ॒ sarṷ̄pām |
a॒jo hyeko̭ ju॒ṣamā̭ṇo-'nu॒śete॒ jahā᳚tyenā-mbhu॒kta-bho̭gā॒majo᳚-'nyaḥ || 12.5 (tai. ara. 6.12.1)
ha॒gṃ॒sa-śśṷci॒ṣa-dvasṷ-rantarikṣa॒-saddhotā̭ vedi॒ṣa-dati̭thi-rduroṇa॒sat |
nṛ॒ṣa-dva̭ra॒sa-dṛ̭ta॒sa-dvyo̭ma॒sa-da॒bjā go॒jā ṛ̭ta॒jā a̭dri॒jā ṛ॒ta-mbṛ॒hat |
ghṛ॒ta-mmi̭mikṣire ghṛ॒tama̭sya॒ yoni̭-rghṛ॒te śri॒to ghṛ॒tamṷvasya॒ dhāma̭ |
a॒nu॒ṣva॒dhamāva̭ha mā॒daya̭sva॒ svāhā̭ kṛtaṃ-vṛ~ṣabha vakṣi ha॒vyam |
sa॒mu॒drā dū॒rmi-rmadhṷmā॒gṃ॒ udā̭ra-dupā॒gṃ॒śunā॒ sama̭mṛta॒tva mā̭naṭ |
ghṛ॒tasya॒ nāma॒ guhyaṃ॒-ya~dasti̭ ji॒hvā de॒vānā̭-ma॒mṛta̭sya॒ nābhiḥ̭ |
va॒ya-nnāma॒ prabra̭vāmā ghṛ॒tenā॒smin. ya॒jñe dhā̭rayāmā॒ namo̭bhiḥ |
upa̭ bra॒hmā śṛ̭ṇavaccha॒syamā̭na॒-ñcatuḥ̭ śṛṅgo 'vamī-dgau॒ra e॒tat |
ca॒tvāri॒ śṛṅgā॒ trayo̭ asya॒ pādā॒ dve śī॒ra॒.ṣe sa॒pta hastā̭so a॒sya |
tridhā̭ ba॒ddho vṛ̭ṣa॒bho ro̭ravīti ma॒ho de॒vo martyā॒gṃ॒ āvi̭veśa || 12.10 (tai. ara. 6.12.2)
tridhā̭ hi॒ta-mpa॒ṇibhi̭-rgu॒hyamā̭na॒-ṅgavi̭-de॒vāso̭ ghṛ॒tamanva̭vindann |
indra॒ eka॒gṃ॒ sūrya॒ eka̭-ñjajāna ve॒nā dekagg̭ sva॒dhayā॒ niṣṭa̭takṣuḥ |
yo de॒vānā᳚-mpratha॒ma-mpu॒rastā॒-dviśvā॒dhiyo̭ ru॒dro ma॒harṣiḥ̭ |
hi॒ra॒ṇya॒ga॒rbha-mpa̭śyata॒ jāya̭māna॒gṃ॒ sano̭ de॒va-śśu॒bhayā॒ smṛtyā॒ saṃyu~̭naktu |
yasmā॒tpara॒-nnāpa̭ra॒ masti॒ kiñci॒dyasmā॒-nnāṇī̭yo॒ na jyāyo᳚-'sti॒ kaści̭t |
vṛ॒kṣa i̭va stabdho di॒vi ti̭ṣṭha॒-tyeka॒stene॒da-mpū॒rṇa-mpurṷṣeṇa॒ sarva᳚m || 12.13
(sanyāsa sūktam)
na karma̭ṇā na pra॒jayā॒ dhanḙna॒ tyāgḙnaike amṛta॒tva-mā̭na॒śuḥ |
parḙṇa॒ nāka॒-nnihi̭ta॒-ṅguhā̭yāṃ-vi~॒bhrāja̭de॒ta-dyata̭yo vi॒śanti̭ ||
ve॒dā॒nta॒ vi॒jñāna॒-suni̭ścitā॒rthā-ssanyā̭sa yo॒gādyata̭ya-śśuddha॒ sattvāḥ᳚ |
te bra̭hmalo॒ke tu॒ parā᳚ntakāle॒ parā̭mṛtā॒-tpari̭mucyanti॒ sarve᳚ |
da॒hraṃ॒-vi~॒pā॒pa-mpa॒rame᳚śma bhūtaṃ॒-ya~-tpṷṇḍarī॒ka-mpu॒rama̭ddhya sa॒gg॒stham |
ta॒trā॒pi॒ da॒hra-ṅga॒ganaṃ̭-vi~śoka॒-stasmi̭n. yada॒ntasta-dupā̭sita॒vyam ||
yo vedādau sva̭raḥ pro॒kto॒ ve॒dāntḙ ca pra॒tiṣṭhi̭taḥ |
tasya̭ pra॒kṛti̭-līna॒sya॒ yaḥ॒ paraḥ̭ sa॒ ma॒heśva̭raḥ || 12.17 (tai. ara. 6.12.3)
(ajo᳚-'nya॒ - āvi̭veśa॒ - sarvḙ ca॒tvāri̭ ca)
nārāyaṇa sūktaṃ (4.14)
sa॒ha॒sra॒śīrṣa̭-nde॒vaṃ॒-vi~॒śvākṣaṃ̭-vi~॒śva śa̭-mbhuvam |
viśva̭-nnā॒rāya̭ṇa-nde॒va॒ma॒kṣara̭-mpara॒ma-mpa॒dam |
vi॒śvataḥ॒ para̭mānni॒tyaṃ॒-vi~॒śva-nnā̭rāya॒ṇagṃ ha̭rim |
viśva̭me॒veda-mpurṷṣa॒-sta-dviśva॒mupa̭jīvati |
patiṃ॒-vi~śva̭syā॒tmeśva̭ra॒gṃ॒ śāśva̭tagṃ śi॒vama̭cyutam |
nā॒rāya॒ṇa-mma̭hājñe॒yaṃ॒-vi~॒śvātmā̭na-mpa॒rāya̭ṇam |
nā॒rāya॒ṇa pa̭ro jyo॒ti॒rā॒tmā nā̭raya॒ṇaḥ pa̭raḥ |
nā॒rāya॒ṇa pa̭ra-mbra॒hma॒ ta॒ttva-nnā̭rāya॒ṇaḥ pa̭raḥ |
nā॒rāya॒ṇa pa̭ro dhyā॒tā॒ dhyā॒na-nnā̭rāya॒ṇaḥ pa̭raḥ |
yacca̭ ki॒ñcij-ja̭ga-thsa॒rva॒-ndṛ॒śyate᳚ śrūya॒te-'pi̭ vā | 13.4 (tai. ara. 6.13.1)
anta̭-rba॒hiśca̭ ta-thsa॒rvaṃ॒-vyā~॒pya nā̭rāya॒ṇa-ssthi̭taḥ |
ana̭nta॒ mavya̭ya-ṅka॒vigṃ sa̭mu॒dre-'ntaṃ̭-vi~॒śva śa̭bhuṃva~m |
pa॒dma॒ko॒śa-pra̭tīkā॒śa॒gṃ॒ hṛ॒daya̭-ñcāpya॒dhomṷkham |
adho̭ ni॒ṣṭyā vi̭tastyā॒nte॒ nā॒bhyāmṷpari॒ tiṣṭha̭ti |
jvā॒la॒mā॒lā kṷla-mbhā॒tī॒ vi॒śvasyā̭yata॒na-mma̭hat |
santa̭tagṃ śi॒lābhi̭stu॒ lamba̭tyā kośa॒sanni̭bham |
tasyāntḙ suṣi॒ragṃ sū॒kṣma-ntasmi᳚n-thsa॒rva-mprati̭ṣṭhitam |
tasya॒ maddhyḙ ma॒hāna̭gni-rvi॒śvārci̭-rvi॒śvato̭ mukhaḥ |
so-'gra̭bhu॒g vibha̭ja-nti॒ṣṭha॒-nnāhā̭ra-maja॒raḥ ka॒viḥ |
ti॒rya॒gū॒rdhva ma̭dha-śśā॒yī॒ ra॒śmaya̭stasya॒ santa̭tā |
sa॒ntā॒paya̭ti sva-nde॒hamāpā̭datala॒ masta̭kaḥ |
tasya॒ maddhye॒ vahni̭śikhā a॒ṇīyo᳚rdhvā vya॒vasthi̭taḥ |
nī॒lato̭ yada̭ maddhya॒sthā॒-dvi॒dyullḙkheva॒ bhāsva̭rā |
nī॒vāra॒ śūka̭vatta॒nvī॒ pī॒tā bhā᳚svatya॒ṇūpa̭mā |
tasyā᳚-śśikhā॒yā ma̭ddhye pa॒ramā᳚tmā vya॒vasthi̭taḥ |
sa brahma॒ sa śiva॒-ssa hari॒-ssendra॒-sso-'kṣa̭raḥ para॒ma-ssva॒rāṭ || 13.12 (tai. ara. 6.13.2)
(api̭ vā॒ - santa̭tā॒ ṣaṭ ca̭)
āditya maṇḍale parabrahmopāsanaṃ (4.15)
ā॒di॒tyo vā e॒ṣa e॒ta-nma॒ṇḍala॒-ntapa̭ti॒ tatra॒ tā ṛca॒stadṛ॒cā ma̭ṇḍala॒gṃ॒ sa ṛ॒cāṃ-lo~॒ko-'tha॒ya e॒ṣa e॒tasmi̭-nma॒ṇḍale॒-'rci-rdī॒pyate॒ tāni॒ sāmā̭ni॒ sa sā॒mnāṃ-lo~॒ko-'tha॒ ya e॒ṣa e॒tasmi̭-nma॒ṇḍale॒-'rciṣi॒ purṷṣa॒stāni॒ yajūgṃ̭ṣi॒ sa yajṷṣā maṇḍala॒gṃ॒ sa yajṷṣāṃ-lo~॒ka-ssaiṣā tra॒yyeva̭ vi॒dyā ta̭pati॒ ya e॒ṣo᳚-'nta-rā̭di॒tye hi̭ra॒ṇmayaḥ॒ purṷṣaḥ || 14.1 (tai. ara. 6.14.1)
ādityapuruṣasya sarvātmakatva pradarśanaṃ (4.16)
ā॒di॒tyo vai teja॒ ojo॒ balaṃ॒-ya~śa॒-ścakṣu॒-śśrotra̭mā॒tmā mano̭ ma॒nyu-rmanṷ-rmṛ॒tyu-ssa॒tyo mi॒tro vā॒yurā̭kā॒śaḥ prā॒ṇo lo̭kapā॒laḥ kaḥ ki-ṅka-nta-thsa॒tyamanna̭-ma॒mṛtā̭ jī॒vo viśvaḥ̭ kata॒ma-ssva̭ya॒bhu-mbrahmai॒ tadamṛ̭ta e॒ṣa purṷṣa e॒ṣa bhū॒tānā॒-madhi̭pati॒-rbrahma̭ṇa॒-ssāyṷjyagṃ salo॒katā̭-māpno-tye॒tāsā̭me॒va de॒vatā̭nā॒gṃ॒ sāyṷjyagṃ sā॒rṣṭitāgṃ̭ samāna lo॒katā̭-māpnoti॒ ya e॒vaṃ-ve~de᳚tyupa॒niṣat || 15.1 (tai. ara. 6.15.1)
śivopāsana mantrāḥ (4.17)
nidha̭napataye॒ namaḥ | nidha̭napatāntikāya॒ namaḥ |
ūrdhvāya॒ namaḥ | ūrdhvaliṅgāya॒ namaḥ |
hiraṇyāya॒ namaḥ | hiraṇyaliṅgāya॒ namaḥ |
suvarṇāya॒ namaḥ | suvarṇaliṅgāya॒ namaḥ |
divyāya॒ namaḥ | divyaliṅgāya॒ namaḥ | 16.1 (tai. ara. 6.16.1)
bhavāya॒ namaḥ | bhavaliṅgāya॒ namaḥ |
śarvāya॒ namaḥ | śarvaliṅgāya॒ namaḥ |
śivāya॒ namaḥ | śivaliṅgāya॒ namaḥ |
jvalāya॒ namaḥ | jvalaliṅgāya॒ namaḥ |
ātmāya॒ namaḥ | ātmaliṅgāya॒ namaḥ |
paramāya॒ namaḥ | paramaliṅgāya॒ namaḥ |
etathsomasya̭ sūrya॒sya॒ sarvaliṅgagg̭ sthāpa॒ya॒ti॒ pāṇimantra̭-mpavi॒tram || 16.1 (tai. ara. 6.16.2)
paścimavaktra pratipādaka mantraḥ (4.18)
tai. ara. 6.17.1
sa॒dyojā॒ta-mpra̭padyā॒mi॒ sa॒dyojā॒tāya॒ vai namo॒ namaḥ̭ |
bha॒ve bha̭ve॒ nāti̭bhave bhavasva॒ mām | bha॒vodbha̭vāya॒ namaḥ̭ || 17.1
uttara vaktra pratipādaka mantraḥ (4.19)
vā॒ma॒de॒vāya॒ namo᳚ jye॒ṣṭhāya॒ namaḥ̭ śre॒ṣṭhāya॒ namo̭ ru॒drāya॒ namaḥ॒ kālā̭ya॒ namaḥ॒ kala̭vikaraṇāya॒ namo॒ bala̭vikaraṇāya॒ namo॒ balā̭ya॒ namo॒ bala̭pramathanāya॒ nama॒-ssarva̭bhūtadamanāya॒ namo̭ ma॒nonma̭nāya॒ namaḥ̭ || 18.1 (tai. ara. 6.18.1)
dakṣiṇa vaktra pratipādaka mantraḥ (4.20)
a॒ghore᳚bhyo-'tha॒ ghore᳚bhyo॒ ghora॒ghora̭tarebhyaḥ |
sarve᳚bhya-ssarva॒ śarve᳚bhyo॒ nama̭ste astu ru॒drarṷ̄pebhyaḥ || 19.1 (tai. ara. 6.19.1)
prāgvaktra pratipādaka mantraḥ (4.21)
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ mahāde॒vāya̭ dhīmahi | tanno̭ rudraḥ praco॒dayā᳚t || 20.1 (tai. ara. 6.20.1)
ūrdhva vaktra pratipādaka mantraḥ (4.22)
īśāna-ssarva̭vidyā॒nā॒- mīśvara-ssarva̭bhūtā॒nā॒-mbrahmādhi̭pati॒-rbrahma॒ṇo-'dhi̭pati॒-rbrahmā̭ śi॒vo mḙ astu sadāśi॒vom || 21.1 (tai. ara. 6.21.1)
namaskārārtha mantrāḥ (4.23)
namo hiraṇyabāhave hiraṇyavarṇāya hiraṇyarūpāya hiraṇyapataye 'biṅkāpataya umāpataye paśupatayḙ namo॒ namaḥ || 22.1 (tai. ara. 6.22.1)
ṛ॒tagṃ sa॒tya-mpa̭ra-mbra॒hma॒ pu॒ruṣa̭-ṅkṛṣṇa॒piṅga̭lam |
ū॒rdhvarḙtaṃ-vi~̭rūpā॒kṣaṃ॒-vi~॒śvarṷ̄pāya॒ vai namo॒ namaḥ̭ || 23.1 (tai. ara. 6.23.1)
sarvo॒ vai ru॒drastasmai̭ ru॒drāya॒ namo̭ astu |
purṷṣo॒ vai ru॒dra-ssanma॒ho namo॒ namaḥ̭ |
viśva̭-mbhū॒ta-mbhuva̭na-ñci॒tra-mba̭hu॒dhā jā॒ta-ñjāya̭māna-ñca॒ yat |
sarvo॒ hyḙṣa ru॒drastasmai̭ ru॒drāya॒ namo̭ astu || 24.1 (tai. ara. 6.24.1)
kadru॒drāya॒ pracḙtase mī॒ḍhuṣṭa̭māya॒ tavya̭se |
vo॒cema॒ śanta̭magṃ hṛ॒de ||
sarvo॒hyḙṣa ru॒drastasmai̭ ru॒drāya॒ namo̭ astu || 25.1 (tai. ara. 6.25.1)
agnihotra havaṇyāḥ upayuktasya vṛkṣa viśeṣa-syābhidhānam (4.24-25)
yasya॒ vai ka̭ṅkatyagni-hotra॒hava̭ṇī bhavati॒ pratye॒vā-syāhṷtaya-stiṣṭha॒ntyatho॒ prati̭ṣṭhityai || 26.1 (tai. ara. 6.26.1)
bhūdevatāka mantraḥ (4.26)
kR॒ṇu॒ṣva pāja॒ iti॒ pañca̭ |
adi̭ti-rde॒vā ga̭ndha॒rvā ma̭nu॒ṣyāḥ᳚ pi॒taro-'sṷrā॒-steṣāgṃ̭ sarva bhū॒tānā᳚-mmā॒tā me॒dinī̭ maha॒tā ma॒hī sā̭vi॒trī gā̭ya॒trī jaga̭tyu॒rvī pṛ॒thvī ba̭hu॒lā viśvā̭ bhū॒tā ka̭ta॒mā kāyā sā sa॒tye-tya॒mṛteti̭ vasi॒ṣṭhaḥ || 28.1 (tai. ara. 6.28.1)
sarvā devatā āpaḥ (4.27)
āpo॒ vā i॒dagṃ sarvaṃ॒-vi~śvā̭ bhū॒tānyāpaḥ̭ prā॒ṇā vā āpaḥ̭ pa॒śava॒ āpo-'nna॒māpo -'mṛ̭ta॒māpaḥ̭ sa॒mrāḍāpo̭ vi॒rāḍāpaḥ̭ sva॒rāḍāpaḥ॒
chandā॒g॒syāpo॒ jyotī॒g॒ṣyāpo॒ yajū॒g॒ṣyāpaḥ̭ sa॒tyamāpa॒-ssarvā̭ de॒vatā॒ āpo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rāpa॒ om || 29.1 (tai. ara. 6.29.1)
sandhyāvandana mantrāḥ (4.28)
āpaḥ̭ punantu pṛthi॒vī-mpṛ̭thi॒vī pū॒tā pṷnātu॒ mām |
pu॒nantu॒ brahma̭ṇa॒spati॒-rbrahma̭ pū॒tā pṷnātu॒ mām |
yaducchi̭ṣṭa॒-mabho᳚jyaṃ॒-ya~dvā̭ du॒ścari̭ta॒-mmama̭ |
sarva̭-mpunantu॒ māmāpo̭-'sa॒tāñca̭ prati॒graha॒gg॒ svāhā᳚ || 30.2 (tai. ara. 6.30.1)
agniśca mā manyuśca manyupatayaśca manyṷkṛte॒bhyaḥ |
pāpebhyo̭ rakṣa॒ntām | yadahnā pāpa̭makā॒r॒ṣam |
manasā vācā̭ hastā॒bhyām | padbhyā-mudarḙṇa śi॒śnā |
aha॒stada̭valu॒pantu | yatkiñca̭ duri॒ta-mmayi̭ |
idamaha-māmamṛ̭ta yo॒nau | satye jyotiṣi juho̭mi svā॒hā || 31.1 (tai. ara. 6.31.1)
sūryaśca mā manyuśca manyupatayaśca manyṷkṛte॒bhyaḥ |
pāpebhyo̭ rakṣa॒ntām | yadrātriyā pāpa̭makā॒r॒ṣam |
manasā vācā̭ hastā॒bhyām | padbhyā-mudarḙṇa śi॒śnā |
rātri॒-stada̭valu॒pantu | yatkiñca̭ duri॒ta-mmayi̭ |
idamaha-māmamṛ̭ta yo॒nau | sūrye jyotiṣi juho̭mi svā॒hā || 32.1 (tai. ara. 6.32.1)
praṇavasya ṛṣyādi vivaraṇaṃ (4.29)
omityekākṣa̭ra-mbra॒hma | agnirdevatā brahma̭ ityā॒rṣam |
gāyatra-ñchanda-mparamātmaṃ̭ sarū॒pam | sāyujyaṃ-vi~̭niyo॒gam || 33.1 (tai. ara. 6.33.1)
gāyatryāvāhana mantrāḥ (4.30)
āyā̭tu॒ vara̭dā de॒vī॒ a॒kṣara̭-mbrahma॒ sammi̭tam |
gā॒ya॒trī᳚-ñchanda̭sā-mmā॒teda-mbra̭hma ju॒ṣasva̭ me |
yadahnā᳚-tkurṷte pā॒pa॒-ntadahnā᳚-tprati॒mucya̭te |
ya-drātriyā᳚-tkurṷte pā॒pa॒-nta-drātriyā᳚-tprati॒mucya̭te |
sarva̭ va॒rṇe ma̭hāde॒vi॒ sa॒ndhyā vi̭dye sa॒rasva̭ti || 34.2 (tai. ara. 6.34.1)
ojo̭-'si॒ saho̭-'si॒ bala̭masi॒ bhrājo̭-'si de॒vānā॒-ndhāma॒nāmā̭̭-'si॒ viśva̭masi vi॒śvāyu॒-ssarva̭masi sa॒rvāyu-rabhibhūroṃ-gāyatrī-māvā̭hayā॒mi॒ sāvitrī-māvā̭hayā॒mi॒ sarasvatī-māvā̭hayā॒mi॒ chandarṣī-nāvā̭hayā॒mi॒ śriya-māvā̭hayā॒mi॒ gāyatriyā gāyatrī chando viśvāmitra ṛṣi-ssavitā devatā-'gnirmukha-mbrahmā śiro viṣṇurhṛdayagṃ rudra-śśikhā pṛthivīyoniḥ prāṇāpāna-vyānodāna-samānā saprāṇā śvetavarṇā sāṅkhyāyana-sagotrā gāyatrī caturvigṃśatyakṣarā tripadā̭ ṣaṭku॒kṣiḥ॒ pañca śīrṣopanayane vi̭niyo॒gaḥ॒-
o-mbhūḥ | o-mbhuvaḥ | ogṃ suvaḥ | o-mmahaḥ | o-ñjanaḥ | o-ntapaḥ | ogṃ sa॒tyam | o-nta-thsa̭vi॒turvare᳚ṇya॒-mbhargo̭ de॒vasya̭ dhīmahi | dhiyo॒ yo naḥ̭ praco॒dayā᳚t | omāpo॒ jyotī॒ raso॒-'mṛta॒-mbrahma॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rom || 35.2 (tai. ara. 6.35.1)
gāyatrī upasthāna mantrāḥ (4.31)
u॒ttamḙ śikha̭re jā॒te॒ bhū॒myā-mpa̭rvata॒ mūrdha̭ni |
brā॒hmaṇe᳚bhyo-'bhya̭nujñā॒tā॒ ga॒ccha dḙvi ya॒thāsṷkham |
stuto mayā varadā vḙdamā॒tā॒ pracodayantī pavane᳚ dvijā॒tā |
āyuḥ pṛthivyāṃ-draviṇa-mbra̭hmava॒rca॒sa॒-mmahya-ndatvā prajātu-mbra̭hmalo॒kam || 36.2 (tai. ara. 6.36.1)
ādityadevatā mantraḥ (4.32)
ghṛṇi॒-ssūrya̭ ādi॒tyo na prabhā̭-vā॒tyakṣa̭ram |
madhṷkṣaranti॒ ta-dra̭sam |
sa॒tyaṃ-vai~ ta-drasa॒-māpo॒ jyotī॒raso॒-'mṛta॒-mbrahma॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rom || 37.1 (tai. ara. 6.37.1)
trisuparṇamantrāḥ (4.33)
brahma̭ metu॒ mām | madhṷ metu॒ mām | brahma̭-me॒va madhṷ metu॒ mām |
yāstḙ soma pra॒jāva॒thso-'bhi॒so a॒ham | dusṣva̭pna॒ha-ndṷruṣvaha |
yāstḙ soma prā॒ṇāgstā-ñjṷhomi | trisṷparṇa॒ mayā̭cita-mbrāhma॒ṇāya̭ dadyāt |
bra॒hma॒ha॒tyāṃ-vā~ e॒te ghna̭nti | ye brā᳚hma॒ṇā-strisṷparṇa॒-mpaṭha̭nti |
te soma॒-mprāpnṷvanti | ā॒sa॒ha॒srā-tpa॒kti-mpuna̭nti | om || 38.1 (tai. ara. 6.38.1)
brahma̭ me॒dhayā᳚ | madhṷ me॒dhayā᳚ |
brahma̭me॒va madhṷ me॒dhayā᳚ | a॒dyā no̭ deva savitaḥ pra॒jāva̭thsāvī॒-ssaubha̭gam |
parā̭ du॒sṣvapni̭yagṃ suva | viśvā̭ni deva savita-rduri॒tāni॒ parā̭suva |
ya-dbha॒dra-ntanma॒ āsṷva | madhu॒vātā̭ ṛtāya॒te madhṷkṣaranti॒ sindha̭vaḥ |
māddhvī᳚rna-ssa॒ntvoṣa̭dhīḥ | madhu॒nakta̭ mu॒toṣasi॒ madhṷma॒-tpārthi̭va॒gṃ॒ rajaḥ̭ |
madhu॒dyaura̭stu naḥ pi॒tā | madhṷmānno॒ vana॒spati॒-rmadhṷmāgṃ astu॒ sūryaḥ̭ |
māddhvī॒ rgāvo̭ bhavantu naḥ | ya i॒ma-ntrisṷparṇa॒-mayā̭cita-mbrāhma॒ṇāya̭ dadyāt |
bhrū॒ṇa॒ha॒tyāṃ-vā~ e॒te ghna̭nti | ye brā᳚hma॒ṇā-strisṷparṇa॒-mpaṭha̭nti |
te soma॒-mprāpnṷvanti | ā॒sa॒ha॒srā-tpa॒kti-mpuna̭nti | om || 39.7 (tai. ara. 6.39.1)
brahma̭ me॒dhavā᳚ | madhṷ me॒dhavā᳚ | brahma̭me॒va madhṷ me॒dhavā᳚ |
bra॒hmā de॒vānā᳚-mpada॒vīḥ ka̭vī॒nā-mṛṣi॒-rviprā̭ṇā-mmahi॒ṣo mṛ॒gāṇā᳚m |
śye॒no gṛddhrā̭ṇā॒g॒ svadhi̭ti॒-rvanā̭nā॒gṃ॒ somaḥ̭ pa॒vitra॒-matyḙti॒ rebhanṋ |
ha॒gṃ॒sa-śśṷci॒ṣa-dvasṷrantarikṣa॒ saddhotā̭- vedi॒ṣa-dati̭thi-rduroṇa॒sat |
nṛ॒ṣadva̭ra॒-sadṛ̭ta॒-sa-dvyo̭ma॒-sada॒bjā- go॒jā ṛ̭ta॒jā a̭dri॒jā ṛ॒ta-mbṛ॒hat |
ṛ॒cetvā̭ ru॒cetvā॒ sami-thsra̭vanti sa॒rito॒ na dhenāḥ᳚ |
a॒ntar-hṛ॒dā mana̭sā pū॒yamā̭nāḥ |
ghṛ॒tasya॒ dhārā̭ a॒bhicā̭kaśīmi |
hi॒ra॒ṇyayo̭ veta॒so maddhya̭ āsām |
tasmi᳚n-thsupa॒rṇo ma̭dhu॒kṛ-tkṷlā॒yī bhaja̭nnāste॒ madhṷ de॒vatā᳚bhyaḥ |
tasyā̭ sate॒ hara̭ya-ssa॒ptatīre᳚ sva॒dhā-nduhā̭nā a॒mṛta̭sya॒ dhārā᳚m |
ya i॒da-ntrisṷparṇa॒-mayā̭cita-mbrāhma॒ṇāya̭ dadyāt |
vī॒ra॒ha॒tyāṃ-vā~ e॒te ghna̭nti | ye brā᳚hma॒ṇā-strisṷparṇa॒-mpaṭha̭nti |
te soma॒-mprāpnṷvanti | ā॒sa॒ha॒srā-tpa॒ṅkti-mpuna̭nti | om || 40.6 (tai. ara. 6.40.1)
medhā sūktaṃ (4.34)
me॒dhāde॒vī ju॒ṣamā̭ṇā na॒ āgā᳚-dvi॒śvācī̭ bha॒drā sṷmana॒sya mā̭nā |
tvayā॒ juṣṭā̭ nu॒damā̭nā du॒ruktā᳚-nbṛ॒hadva̭dema vi॒dathḙ su॒vīrāḥ᳚ |
tvayā॒ juṣṭa̭ ṛ॒ṣi-rbha̭vati devi॒ tvayā॒ brahmā̭-''ga॒taśrī̭ ru॒ta tvayā᳚ |
tvayā॒ juṣṭa̭ści॒traṃ-vi~̭ndate vasu॒ sā no̭ juṣasva॒ dravi̭ṇo namedhe || 41.1 (tai. ara. 6.41.1)
me॒dhā-mma॒ indro̭ dadātu me॒dhā-nde॒vī sara̭svatī |
me॒dhā-mmḙ a॒śvinā̭-vu॒bhāvādha̭ttā॒-mpuṣka̭rasrajā ||
a॒phsa॒rāsṷ ca॒ yā me॒dhā ga̭ndha॒rveṣṷ ca॒ yanmanaḥ̭ |
daivī᳚-mme॒dhā sara̭svatī॒ sā mā᳚-mme॒dhā su॒rabhi̭-rjuṣatā॒g॒ svāhā᳚ || 42.1 (tai. ara. 6.42.1)
āmā᳚-mme॒dhā su॒rabhi̭-rvi॒śvarṷ̄pā॒ hira̭ṇyavarṇā॒ jaga̭tī jaga॒myā |
ūrja̭svatī॒ paya̭sā॒ pinva̭mānā॒ sā mā᳚-mme॒dhā su॒pratī̭kā juṣantām || 43.1 (tai. ara. 6.43.1)
mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayya॒gnistejo̭ dadhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayīndra̭ indri॒ya-nda̭dhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayi॒ sūryo॒ bhrājo̭ dadhātu || 44.1 (tai. ara. 6.44.1)
mṛtyunivāraṇa mantrāḥ (4.35)
apai̭tu mṛ॒tyu-ra॒mṛta̭nna॒ āga̭n. vaivasva॒to no॒ abha̭yaṅkṛṇotu |
pa॒rṇaṃ-va~na॒spatḙ rivā॒bhinaḥ̭ śīyatāgṃ ra॒yi-ssaca̭tānna॒-śśacī॒patiḥ̭ || 45.1 (tai. ara. 6.45.1)
para̭-mmṛtyo॒ anu॒ parḙhi॒ panthāṃ॒-ya~ste॒sva ita̭ro deva॒yānā᳚t |
cakṣṷṣmate śṛṇva॒te te᳚ bravīmi॒ mānaḥ̭ pra॒jāgṃ rī̭riṣo॒ mota vī॒rān || 46.1 (tai. ara. 6.46.1)
vāta̭-mprā॒ṇa-mmana̭sā॒ nvāra̭bhāmahe pra॒jāpa̭tiṃ॒-yo~ bhuva̭nasya go॒pāḥ |
sano̭ mṛ॒tyo strā̭yatā॒-mpātvagṃha̭so॒ jyog jī॒vā ja॒rāma̭śīmahi || 47.1 (tai. ara. 6.47.1)
a॒mu॒tra॒ bhūyā॒dadha॒ yadya॒masya॒ bṛha̭spate a॒bhiśa̭ste॒ra mṷñcaḥ |
pratyaṷhatā ma॒śvinā̭ mṛ॒tyu ma̭smā-dde॒vānā̭magne bhi॒ṣajā॒ śacī̭bhiḥ || 48.1 (tai. ara. 6.48.1)
hari॒gṃ॒ hara̭nta॒- manṷyanti de॒vā viśva॒syeśā̭naṃ-vṛ~ṣa॒bha-mma̭tī॒nām |
brahma॒ sarṷ̄pa॒-manṷme॒damā̭gā॒-daya̭na॒-mmā viva̭dhī॒-rvikra̭masva || 49.1 (tai. ara. 6.49.1)
śalkai̭ra॒gni-mi̭ndhā॒na u॒bhau lo॒kau sa̭nema॒ham |
u॒bhayo᳚ rlo॒kayā̭r-ṛ॒dhdvā-'ti̭ mṛ॒tyu-nta̭rāmya॒ham || 50.1 (tai. ara. 6.50.1)
mā chi̭do mṛtyo॒ mā va̭dhī॒rmā me॒ balaṃ॒-vi~vṛ̭ho॒ mā pramo̭ṣīḥ |
pra॒jā-mmā mḙ rīriṣa॒ āyṷrugra nṛ॒cakṣa̭sa-ntvā ha॒viṣā̭ vidhema || 51.1 (tai. ara. 6.51.1)
mā no̭ ma॒hānta̭mu॒ta mā no̭ arbha॒ka-mmā na॒ ukṣa̭ntamu॒ta mā na̭ ukṣi॒tam |
mā no̭ vadhīḥ pi॒tara॒-mmota mā॒tara̭-mpri॒yā mā na̭sta॒nuvo̭ rudra rīriṣaḥ || 52.1 (tai. ara. 6.52.1)
mā na̭sto॒ke tana̭ye॒ mā na॒ āyṷṣi॒ mā no॒ goṣu॒ mā no॒ aśvḙṣu rīriṣaḥ |
vī॒rānmā no̭ rudra bhāmi॒tova̭dhīr-ha॒viṣma̭nto॒ nama̭sā vidhema te || 53.1 (tai. ara. 6.53.1)
prajāpati-prārthanā mantraḥ (4.36)
prajā̭pate॒ na tvade॒tā-nya॒nyo viśvā̭ jā॒tāni॒ pari॒tā ba̭bhūva |
ya-tkā̭māste juhu॒mastanno̭ astu va॒yagg syā̭ma॒ pata̭yo rayī॒ṇām || 54.1 (tai. ara. 6.54.1)
indraprārthanā mantraḥ (4.37)
sva॒sti॒dā vi॒śaspati̭-rvṛtra॒hā vimṛdho̭ va॒śī |
vṛṣendraḥ̭ pu॒ra ḙtu nassvasti॒dā a̭bhaya-ṅka॒raḥ || 55.1 (tai. ara. 6.55.1)
mṛtyuñjaya mantrāḥ (4.38)
trya̭mbakaṃ-ya~jāmahe suga॒ndhi-mpṷṣṭi॒vardha̭nam |
u॒rvā॒ru॒kami̭va॒ bandha̭nā-nmṛ॒tyo-rmṷkṣīya॒ mā-'mṛtā᳚t || 56.1 (tai. ara. 6.56.1)
ye tḙ sa॒hasra̭ma॒yuta॒-mpāśā॒ mṛtyo॒ martyā̭ya॒ hanta̭ve |
tān. ya॒jñasya̭ mā॒yayā॒ sarvā॒nava̭ yajāmahe | mṛ॒tyave॒ svāhā̭ mṛ॒tyave॒ svāhā᳚ || 58.1 (tai. ara. 6.57-58)
pāpanivārakā mantrāḥ (4.39)
de॒vakṛ̭ta॒syaina̭so-'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ma॒nu॒ṣya̭kṛta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
pi॒tṛkṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ā॒tmakṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
a॒nyakṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
a॒smatkṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
yaddi॒vā ca॒ nakta॒-ñcaina̭ścakṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ya-thsva॒panta̭śca॒ jāgra̭ta॒-ścaina̭śca-kṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ya-thsu॒ṣupta̭śca॒ jāgra̭ta॒-ścaina̭śca-kṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ya-dvi॒dvāgṃsa॒ścā vi̭dvāgṃsa॒ścaina̭śca-kṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
enasa enaso vayajanama̭si svā॒hā || 59.1 (tai. ara. 6.59.1)
vasu-prārthanā mantraḥ (4.40)
yadvo̭ devāścakṛ॒ma ji॒hvayā̭ gu॒rumana̭so vā॒ prayṷtī deva॒ heḍa̭nam |
arā̭vā॒yo no̭ a॒bhidṷcchunā॒yate॒ tasmi॒-ntadeno̭ vasavo॒ nidhḙtana॒ svāhā᳚ || 60.1 (tai. ara. 6.60.1)
kāmo-'kārṣīt - manyurakārṣīt mantraḥ (4.41)
kāmo-'kārṣī᳚-nnamo॒ namaḥ |
kāmo-'kārṣī-tkāmaḥ karoti nāha-ṅkaromi kāmaḥ kartā nāha-ṅkartā kāmaḥ̭ kāra॒yitā nāha̭-ṅkāra॒yitā eṣa te kāma kāmā̭ya svā॒hā || 61.1 (tai. ara. 6.61.1)
manyurakārṣī᳚-nnamo॒ namaḥ |
manyurakārṣī-nmanyuḥ karoti nāha-ṅkaromi manyuḥ kartā nāha-ṅkartā manyuḥ̭ kāra॒yitā nāha̭-ṅkāra॒yitā eṣa te manyo manya̭ve svā॒hā || 62.1 (tai. ara. 6.62.1)
virajā homa mantrāḥ (4.42)
tilāñjuhomi sarasāgṃ sapiṣṭā-ngandhāra mama citte rama̭ntu svā॒hā |
gāvo hiraṇya-ndhanamannapānagṃ sarveṣāg śri̭yai svā॒hā |
śriyañca lakṣmiñca puṣṭiñca kīrti̭-ñcā nṛ॒ṇyatām | brahmaṇya-mba̭hupu॒tratām |
śraddhāmedhe prajā-ssandadā̭tu svā॒hā || 63.3 (tai. ara. 6.63.1)
tilāḥ kṛṣṇā-sti̭lā-śśve॒tā॒-stilā-ssaumyā va̭śānu॒gāḥ |
tilāḥ punantṷ me pā॒paṃ॒-ya~tkiñci-ddurita-mma̭yi svā॒hā |
cora॒syānna-nna̭vaśrā॒ddha॒-mbra॒hma॒hā gṷruta॒lpagaḥ |
gosteyagṃ sa̭rāpā॒na॒-mbhrūṇahatyā tilā śāntigṃ śamaya̭ntu svā॒hā |
śrīśca lakṣmīśca puṣṭīśca kīrti̭-ñcā nṛ॒ṇyatām |
brahmaṇya-mba̭hupu॒tratām |
śraddhāmedhe prajñātu jātaveda-ssandadā̭tu svā॒hā || 64.3 (tai. ara. 6.64.1)
prāṇāpāna-vyānodāna-samānā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
vāṃ-mana-ścakṣuḥ-śrotra-jihvā-ghrāṇa-reto-buddhyākūti-ssaṅkalpā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
tvak-carma-māgṃsa-rudhira-medo-majjā-snāyavo-'sthīni mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
śiraḥ pāṇi pāda pārśva pṛṣṭho-rūdara-jaṅgha-śiśrnopastha pāyavo mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
uttiṣṭha puruṣa harita-piṅgala lohitākṣi dehi dehi dadāpayitā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ || 65.5 (tai. ara. 6.65.1)
pṛthivyāpa stejo vāyu-rākāśā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
śabda-sparśa-rūparasa-gandhā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
mano-vāk-kāya-karmāṇi mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
avyaktabhāvai-ra̭haṅkā॒ra॒-rjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
ātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
antarātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
paramātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
kṣu॒dhe svāhā᳚ | kṣutpi̭pāsāya॒ svāhā᳚ | vivi̭ṭyai॒ svāhā᳚ |
ṛgvi̭dhānāya॒ svāhā᳚ | ka॒ṣo᳚tkāya॒ svāhā᳚ |
kṣu॒tpi॒pā॒sāma̭la-ñjye॒ṣṭhā॒ma॒la॒kṣmī-rnā̭śayā॒myaham |
abhṷ̄ti॒-masa̭mṛddhi॒ñca॒ sarvāṃ (sarvā) nirṇuda me pāpmā̭nagg svā॒hā |
annamaya-prāṇamaya-manomaya-vijñānamaya-mānandamaya-mātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ || 66.10 (tai. ara. 6.66.1)
vaiśvadeva mantrāḥ (4.43)
a॒gnaye॒ svāhā᳚ | viśve᳚bhyo de॒vebhya॒-ssvāhā᳚ |
dhru॒vāya̭ bhū॒māya॒ svāhā᳚ | dhru॒va॒kṣita̭ye॒ svāhā᳚ |
a॒cyu॒ta॒kṣita̭ye॒ svāhā᳚ | a॒gnaye᳚ sviṣṭa॒kṛte॒ svāhā᳚ |
dharmā̭ya॒ svāhā᳚ | adha̭rmāya॒ svāhā᳚ |
a॒dbhya-ssvāhā᳚ | o॒ṣa॒dhi॒va॒na॒spa॒tibhya॒-ssvāhā᳚ | 67.1 (tai. ara. 6.67.1)
ra॒kṣo॒de॒va॒ja॒nebhya॒-ssvāhā᳚ |
gṛhyā᳚bhya॒-ssvāhā᳚ | a॒va॒sāne᳚bhya॒-ssvāhā᳚ |
a॒va॒sāna̭patibhya॒-ssvāhā᳚ | sa॒rva॒bhū॒tebhya॒-ssvāhā᳚ |
āmā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒ntari̭kṣāya॒ svāhā᳚ |
yadeja̭ti॒ jaga̭ti॒ yacca॒ ceṣṭa̭ti॒ nāmno̭ bhā॒go-'ya-nnāmne॒ svāhā᳚ |
pṛ॒thi॒vyai svāhā᳚ | a॒ntari̭kṣāya॒ svāhā᳚ | 67.2 (tai. ara. 6.67.2)
di॒ve svāhā᳚ | sūryā̭ya॒ svāhā᳚ |
ca॒ndrama̭se॒ svāhā᳚ | nakṣa̭trebhya॒-ssvāhā᳚ |
indrā̭ya॒ svāhā᳚ | bṛha॒spata̭ye॒ svāhā᳚ |
pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ | brahma̭ṇe॒ svāhā᳚ |
sva॒dhā pi॒tṛbhya॒-ssvāhā᳚ | namo̭ ru॒drāya̭ paśu॒pata̭ye॒ svāhā᳚ | 67.3 (tai. ara. 6.67.3)
de॒vebhya॒-ssvāhā᳚ | pi॒tṛbhyaḥ̭ sva॒dhā-'stṷ |
bhū॒tebhyo॒ namaḥ̭ | ma॒nu॒ṣye᳚bhyo॒ hantā᳚ |
pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ | pa॒ra॒me॒ṣṭhine॒ svāhā᳚ |
yathā kṷ̄pa-śśa॒tadhā̭ra-ssa॒hasra̭dhāro॒ akṣi̭taḥ |
e॒vā mḙ astu dhā॒nyagṃ sa॒hasra̭dhāra॒-makṣi̭tam |
dhana̭dhānyai॒ svāhā᳚ || ye bhū॒tāḥ pra॒cara̭nti॒ divā॒nakta॒-mbali̭-mi॒cchanto̭ vi॒tuda̭sya॒ preṣyāḥ᳚ |
tebhyo̭ ba॒li-mpṷṣṭi॒kāmo̭ harāmi॒ mayi॒ puṣṭi॒-mpuṣṭi̭pati-rdadhātu॒ svāhā᳚ || 67.4 (tai. ara. 6.67.4)
(o॒ṣa॒dhi॒va॒na॒spa॒tibhya॒-ssvāhā॒ - 'ntari̭kṣāya॒ svāhā॒ - namo̭ ru॒drāya̭ paśu॒pata̭ye॒ svāhā̭ - vi॒tuda̭sya॒ preṣyā॒ eka̭-ñca)
o᳚-nta-dbra॒hma | o᳚-nta-dvā॒yuḥ |
o᳚-ntadā॒tmā | o᳚-nta-thsa॒tyam |
o᳚-nta-thsarva᳚m | o᳚-nta-tpuro॒-rnamaḥ |
antaścarati̭ bhūte॒ṣu॒ guhāyāṃ-vi~̭śva mū॒rtiṣu |
tvaṃ-ya~jñastvaṃ-va~ṣaṭkārastva-midrastvagṃ rudrastvaṃvi~ṣṇustva-mbrahmatva̭-mprajā॒patiḥ |
tva-nta̭dāpa॒ āpo॒ jyotī॒ raso॒-'mṛta॒-mbrahma॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rom || 68.2 (tai. ara. 6.68.1)
4.44 prāṇāhuti mantrāḥ
śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyā̭mapā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyāṃ᳚-vyā~॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyā̭mudā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyāgṃ̭ samā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
brahma̭ṇi ma ā॒tmā-'mṛ̭ta॒tvāya̭ ||
a॒mṛ॒to॒pa॒stara̭ṇamasi ||
śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyā̭mapā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | a॒pā॒nāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyāṃ᳚-vyā~॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | vyā॒nāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyā̭-mudā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | u॒dā॒nāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyāgṃ̭ samā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | sa॒mā॒nāya॒ svāhā᳚ |
brahma̭ṇi ma ā॒tmā-'mṛ̭ta॒tvāya̭ ||
a॒mṛ॒tā॒pi॒dhā॒nama̭si || 69.4 (tai. ara. 6.69.1)
bhuktānnābhimantraṇa mantrāḥ (4.45)
śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | prā॒ṇa mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyā̭mapā॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | a॒pā॒na mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyāṃ᳚-vyā~॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | vyā॒na mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyā̭-mudā॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | u॒dā॒na mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyāgṃ̭ samā॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | sa॒māna॒ mannḙnāpyāyasva || 70.1 (tai. ara0.1)
bhojanānte ātmānusandhāna mantrāḥ (4.46)
aṅguṣṭhamātraḥ puruṣo-'ṅguṣṭhañca̭ samā॒śritaḥ | īśa-ssarvasya jagataḥ prabhuḥ prīṇāti̭ viśva॒bhuk || 71.1 (tai. ara. 6.71.1)
avayavasvasthatā prārthanā mantraḥ (4.47)
vāmma̭ ā॒sann | na॒soḥ prā॒ṇaḥ | a॒kṣyo-ścakṣuḥ̭ |
karṇa̭yo॒-śśrotra᳚m | bā॒hu॒vo-rbala᳚m | ū॒ru॒vo rojaḥ̭ |
ari̭ṣṭā॒ viśvā॒nyaṅgā̭ni ta॒nūḥ | ta॒nuvā̭ me sa॒ha nama̭ste astu॒ mā mā̭ higṃsīḥ || 72.1 (tai. ara. 6.72.1)
indra saptarṣi saṃvā~da mantraḥ (4.48)
vayaḥ̭ supa॒rṇā upa̭sedu॒rindra̭-mpri॒ya mḙdhā॒ ṛṣa̭yo॒ nādha̭mānāḥ |
apa̭ddhvā॒nta mū᳚rṇu॒hi pū॒rdhi cakṣṷ-rmumu॒gdhya̭smā-nni॒dhayḙ 'vaba॒ddhān || 73.1 (tai. ara. 6.73.1)
hṛdayālambhana mantraḥ (4.49)
prāṇānā-ṅgranthirasi rudro mā̭ viśā॒ntakaḥ | tenānnenā᳚-pyāya॒sva || 74.1 (tai. ara. 6.74.1)
devatā prāṇanirūpaṇa mantraḥ (4.50)
namo rudrāya viṣṇave mṛtyṷrme pā॒hi || 75.1 (tai. ara. 6.75.1)
agni stuti mantraḥ (4.51)
tvama̭gne॒ dyubhi॒-stvamā̭śu-śu॒kṣaṇi॒-stvama॒dbhya-stvamaśma̭na॒spari̭ |
tvaṃ-va~ne᳚bhya॒-stvamoṣa̭dhībhya॒-stva-nnṛ॒ṇā-nnṛ̭pate jāyase॒ śuciḥ̭ || 76.1 (tai. ara. 6.76.1)
abhīṣṭa yācanā mantraḥ (4.52)
śi॒vena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva syo॒nena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva subhū॒tena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva brahmavarca॒sena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva ya॒jñasyardhi॒ manu॒ santi̭ṣṭha॒ svopa̭ te yajña॒ nama॒ upa̭ te॒ nama॒ upa̭ te॒ namaḥ̭ || 77.1 (tai. ara. 6.77.1)
para tattva nirūpaṇaṃ (4.53)
sa॒tya-mpara॒-mparagṃ̭ sa॒tyagṃ sa॒tyena॒ na sṷva॒rgā-llo॒kāccya̭vante ka॒dāca॒na sa॒tāgṃ hi sa॒tya-ntasmā᳚-thsa॒tye ra̭mante॒,
tapa॒ iti॒ tapo॒ nānaśa̭nā॒-tparaṃ॒-ya~ddhi para॒-ntapa॒sta-ddudha̭rṣa॒-nta-ddurā̭dharṣa॒-ntasmā॒-ttapa̭si ramante॒,
dama॒ iti॒ niya̭ta-mbrahmacā॒riṇa॒-stasmā॒-ddamḙ ramante॒,
śama॒ ityara̭ṇye mu॒naya॒-stasmā॒cchamḙ ramante,
dā॒namiti॒ sarvā̭ṇi bhū॒tāni̭ pra॒śagṃsa̭nti dā॒nānnāti̭ du॒ścara॒-ntasmā᳚-ddā॒ne ra̭mante,
dha॒rma iti॒ dharmḙṇa॒ sarva̭mi॒da-mpari̭gṛhīta-ndha॒rmānnāti̭-du॒ṣkara॒-ntasmā᳚--ddha॒rme ra̭mante,
pra॒jana॒ iti॒ bhūyāgṃ̭̭sa॒-stasmā॒-dbhūyi̭ṣṭhāḥ॒ prajā̭yante॒ tasmā॒-dbhūyi̭ṣṭhāḥ ̭ne ramante॒,
-'gnaya॒ ityā̭ha॒ tasmā̭-da॒gnaya॒ ādhā̭tavyā agniho॒tra-mityā̭ha॒ tasmā̭-dagniho॒tre ra̭mante,
ya॒jña iti̭ ya॒jño hi de॒vā stasmā᳚-dya॒jñe ra̭mante,
māna॒sa-miti̭ vi॒dvāgṃsa॒-stasmā᳚-dvi॒dvāgṃsa̭ e॒va mā̭na॒se ra̭mante,
nyā॒sa iti̭ bra॒hmā bra॒hmā hi paraḥ॒ paro̭ hi bra॒hmā tāni॒ vā e॒tānyava̭rāṇi॒ parāgṃ̭si nyā॒sa e॒vātya̭recaya॒-dya e॒vaṃ-ve~de᳚tyupa॒niṣat || 78.11 (tai. ara. 6.78.1)
4.54 jñāna sādhana nirūpaṇaṃ
prā॒jā॒pa॒tyo hārṷṇi-ssupa॒rṇeyaḥ̭ pra॒jāpa̭ti-mpi॒tara॒-mupa̭sasāra॒ ki-mbha̭gava॒ntaḥ pa̭ra॒maṃ-va~̭da॒ntīti॒ tasmai॒ pro̭vāca,
sa॒tyena̭ vā॒yurāvā̭ti sa॒tye-nā̭di॒tyo ro̭cate di॒vi sa॒tyaṃ-vā~॒caḥ pra̭ti॒ṣṭhā sa॒tye sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-thsa॒tya-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti॒,
tapa̭sā de॒vā de॒vatā॒-magra̭ āya॒-ntapa॒sarṣa̭ya॒-ssuva॒ranva̭-vinda॒-ntapa̭sā sa॒patnā॒-npraṇṷdā॒-mārā̭tī॒ stapa̭si sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā॒-ttapaḥ̭ para॒maṃ-va~da̭nti॒,
damḙna dā॒ntāḥ ki॒lbiṣa̭-mavadhū॒nvanti॒ damḙna brahmacā॒riṇa॒-ssuva̭ragaccha॒-ndamo̭ bhū॒tānā᳚-ndurā॒dharṣa॒-ndamḙ sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā॒-ddamaḥ̭ para॒maṃ-va~da̭nti॒,
śamḙna śā॒ntā-śśi॒va-mā॒cara̭nti॒ śamḙna nā॒ka-mmu॒nayo॒-'nvavi̭nda॒n chamo̭ bhū॒tānā᳚-ndurā॒dharṣa॒-ñchamḙ sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā॒cchamaḥ̭ para॒maṃ-va~da̭nti,
dā॒naṃ-ya~॒jñānāṃ॒-va~rṷ̄tha॒-ndakṣi̭ṇā lo॒ke dā॒tāragṃ̭ sarva bhū॒tānyṷpajī॒vanti̭ dā॒nenārā̭tī॒-rapā̭nudanta dā॒nena̭ dviṣa॒nto mi॒trā bha̭vanti dā॒ne sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-ddā॒na-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
dha॒rmo viśva̭sya॒ jaga̭taḥ prati॒ṣṭhā lo॒ke dha॒rmiṣṭha̭-mpra॒jā ṷpasa॒rpanti̭ dha॒rmeṇa̭ pā॒pa-ma̭pa॒nuda̭ti dha॒rme sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-ddha॒rma-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
pra॒jana̭naṃ॒-vai~ pra̭ti॒ṣṭhā lo॒ke sā॒dhu pra॒jāyā᳚ sta॒ntun-ta̭nvā॒naḥ pi̭tṛ॒ṇā ma̭nṛ॒ṇo bhava̭ti॒ tadḙva ta॒syā anṛ̭ṇa॒-ntasmā᳚-tpra॒jana̭na-mpara॒maṃ-va~da̭ntya॒,
gnayo॒ vai trayī̭ vi॒dyā dḙva॒yānaḥ॒ panthā̭ gārhapa॒tya ṛk-pṛ̭thi॒vī ra̭thanta॒ra-ma̭nvāhā-rya॒paca̭naṃ॒-ya~jṷra॒ntari̭kṣaṃ-vā~made॒vya mā̭hava॒nīya॒-ssāma̭suva॒rgo lo॒ko bṛ॒hat-tasmā̭-da॒gnī-npa̭ra॒maṃ-va~da̭ntya,
gniho॒tragṃ sā̭ya-mprā॒ta-rgṛ॒hāṇāṃ॒-niṣkṛ̭ti॒-ssvi̭ṣṭagṃ suhu॒taṃ-ya~̭jñakratū॒nā-mprāya̭ṇagṃ suva॒rgasya̭ lo॒kasya॒ jyoti॒-stasmā̭-dagniho॒tra-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
ya॒jña iti̭ ya॒jñena॒ hi de॒vā diva̭-ṅga॒tā ya॒jñenāsṷrā॒-napā̭nudanta ya॒jñena̭ dviṣa॒nto mi॒trā bha̭vanti ya॒jñe sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-dya॒jña-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
māna॒saṃ-vai~ prā̭jāpa॒tya-mpa॒vitra̭-mmāna॒sena॒ mana̭sā sā॒dhu pa̭śyati māna॒sā ṛṣa̭yaḥ pra॒jā a̭sṛjanta māna॒se sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-nmāna॒sa-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
nyā॒sa i॒tyāhṷ-rmanī॒ṣiṇo᳚ bra॒hmāṇa̭-mbra॒hmā viśvaḥ̭ kata॒ma-ssva̭ya॒bhuṃḥ pra॒jāpa̭ti-ssaṃva~thsara॒ iti̭, saṃva~thsa॒ro̭ 'sāvā̭di॒tyo ya e॒ṣa ā̭di॒tye purṷṣa॒-ssa pa̭rame॒ṣṭhī brahmā॒tmā,
yābhi̭rādi॒tya-stapa̭ti ra॒śmibhi॒stābhiḥ̭ pa॒rjanyo̭ varṣati pa॒rjanyḙ-nauṣadhi-vanaspa॒tayaḥ॒ prajā̭yanta oṣadhi-vanaspa॒tibhi॒-ranna̭-mbhava॒tyannḙna prā॒ṇāḥ prā॒ṇai-rbala॒-mbalḙna॒ tapa॒-stapa̭sā śra॒ddhā śra॒ddhayā̭ me॒dhā me॒dhayā̭ manī॒ṣā ma̭nī॒ṣayā॒ mano॒ mana̭sā॒ śānti॒-śśāntyā̭ ci॒tta-ñci॒ttena॒ smṛti॒gg॒ smṛtyā॒ smāra॒gg॒ smārḙṇa vi॒jñānaṃ̭-vi~॒jñānḙ-nā॒tmānaṃ̭-ve~dayati॒ tasmā̭da॒nna-ndada॒n-thsarvā᳚ṇye॒tāni̭ dadā॒-tyannā᳚-tprā॒ṇā bha̭vanti,
bhū॒tānā᳚-mprā॒ṇai-rmano॒ mana̭saśca vi॒jñānaṃ̭-vi~॒jñānā̭-dāna॒ndo bra̭hma yo॒ni-ssa vā e॒ṣa purṷṣaḥ pañca॒dhā pa̭ñcā॒tmā yena॒ sarva̭mi॒da-mprota̭-mpṛthi॒vī cā॒ntari̭kṣa-ñca॒ dyauśca॒ diśa̭ścāvāntaradi॒śāśca॒ sa vai sarva̭mi॒da-ñjaga॒thsa sa॒bhūtagṃ̭ sa bha॒vya-ñji̭jñāsa klṛ॒pta ṛ̭ta॒jā rayi̭ṣṭhā,
śra॒ddhā sa॒tyo maha̭svā-nta॒paso॒ pari̭ṣṭhā॒d (vari̭ṣṭhā॒d) jñātvā̭ tame॒va-mmana̭sā hṛ॒dā ca॒ bhūyo̭ na mṛ॒tyu-mupa̭yāhi vi॒dvā-ntasmā᳚-nnyā॒sa-me॒ṣā-ntapa̭sā-matirikta॒māhṷ-rvasura॒ṇvo̭ vi॒bhūra̭si prā॒ṇe tvamasi̭ sandhā॒tā
brahma̭-ntvamasi̭ viśva॒dhṛttḙ-jo॒dās tvama̭sya॒gni-ra̭si varco॒dā-stvama̭si॒ sūrya̭sya dyumno॒dā stvama̭si ca॒ndrama̭sa upayā॒magṛ̭hīto-'si bra॒hmaṇe᳚ tvā॒ mahasa॒,
omityā॒tmānaṃ̭-yu~ñjītai॒tadvai ma̭hopa॒niṣa̭da-nde॒vānā॒-ṅguhyaṃ॒-ya~ e॒vaṃ-ve~da̭ bra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭-māpnoti॒ tasmā᳚-dbra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭-mityupa॒niṣat || 79.20 (tai. ara. 6.79.1)
jñānayajñaḥ (4.55)
tasyai॒vaṃ-vi~॒duṣo̭ ya॒jñasyā॒tmā yaja̭mānaḥ-śra॒dhdāpatnī॒ śarī̭ra-mi॒ddhmamuro॒ vedi॒-rlomā̭ni
ba॒ra॒ḥi-rve॒daḥ-śikhā॒ hṛda̭yaṃ॒-yū~paḥ॒ kāma॒ ājya̭-mma॒nyuḥ pa॒śu-stapo॒-'gni-rdamaḥ̭ śamayi॒tā dakṣi̭ṇā॒-vāghotā᳚ prā॒ṇa ṷdga॒tā
cakṣṷradhva॒ryu-rmano॒ brahmā॒ śrotra̭ma॒gnī-dhyāva॒dhdriya̭te॒
sā dī॒kṣā yadaśrnā̭ti॒ tadhdavi॒-ryatpiba̭ti॒ tada̭sya somapā॒naṃ-ya~drama̭te॒
tadṷpa॒sado॒ ya-thsa॒ñcara̭-tyupa॒viśa̭-tyu॒ttiṣṭha̭te ca॒ sapra̭va॒rgyo̭
yanmukha॒-ntadā̭hava॒nīyo॒ yā vyāhṛ̭ti-rāhu॒ti-ryada̭sya vi॒jñāna॒-ntajju॒hoti॒ yathsā॒ya-mprā॒tara̭tti॒ tathsa॒midhaṃ॒-ya~tprā॒ta-rma॒ddhyandi̭nagṃ sā॒ya-ñca॒ tāni॒ sava̭nāni॒ ye
a̭horā॒tre te da̭rśapūrṇamā॒sau ye᳚-'rdhamā॒sāśca॒ māsā᳚śca॒ te cā̭turmā॒syāni॒ ya ṛ॒tava॒ste pa̭śuba॒ndhā ye saṃ̭va~thsa॒rāśca̭ parivathsa॒rāśca॒ te-'ha̭rga॒ṇā-ssa̭rva veda॒saṃ-vā~
e॒ta-thsa॒traṃ-ya~nmara̭ṇa॒-ntada̭va॒bhṛtha̭ e॒tadvai ja̭rāmarya-magniho॒tragṃ sa॒traṃ-ya~ e॒vaṃ-vi~॒dvā-nṷda॒gaya̭ne pra॒mīya̭te
de॒vānā̭me॒va ma̭hi॒māna̭-ṅga॒tvā-''di॒tyasya॒ sāyṷjya-ṅgaccha॒tyatha॒ yo da̭kṣi॒ṇe pra॒mīya̭te
pitṛ॒ṇā-me॒va ma̭hi॒māna̭-ṅga॒tvā ca॒ndrama̭sa॒-ssāyṷjyagṃ salo॒katā̭-māpnotye॒tau vai sū᳚ryā candra॒masau᳚-rmahi॒mānau᳚ brāhma॒ṇo
vi॒dvā-na॒bhija̭yati॒ tasmā᳚-dbra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭māpnoti॒ tasmā᳚-dbra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭-mityupa॒niṣat || 80.1 (tai. ara. 6.80.1)
sa॒ha nā̭ vavatu | sa॒ha naṷ bhunaktu | sa॒ha vī॒rya̭-ṅkaravāvahai | te॒ja॒svinā॒ vadhī̭tamastu॒ mā vi̭dviṣā॒vahai᳚ ||
|| oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ ||
hariḥ॒ om |
iti mahānārāyaṇopaniṣa-thsamāptā
(ambha॒syaika̭pañcā॒śaccha॒taṃ - jā॒tavḙdase॒ catṷrdaśa॒ - bhūrannaṃ॒ - bhūra॒gnaye॒ - bhūra॒gnaye॒ caika̭mekaṃ - pāhi - pā॒hi ca॒tvāri̭ catvāri॒ - ya-śchanda̭sā॒-ndve - namo॒ brahma̭ṇe - ṛ॒ta-ntapo॒ - yathā̭ vṛ॒kṣasyaika̭ meka - ma॒ṇoraṇī̭yā॒g॒ ścatṷstrigṃśath - sahasra॒śī̭ṣa॒gṃ॒ ṣaṭvi̭gṃśati - rādi॒tyo vā e॒ṣa - ā̭di॒tyo vai teja॒ eka̭mekaṃ॒ - nidha̭napataye॒ trayo̭vigṃśatiḥ - sa॒dyojā॒ta-ntrīṇi̭ - vāmade॒vāyaika̭ - ma॒ghore᳚bhya॒ - statpurṷṣāya॒ dve dve॒ - īśāno - namo hiraṇyabāhava॒ eka̭meka - mṛ॒tagṃ sa॒tya-ndve - sarvo॒ vai ca॒tvāri॒ - kadru॒drāya॒ trīṇi॒ - yasya॒ vai kaṅka̭tī - kṛṇu॒ṣva pājo - 'di̭ti॒ - rāpo॒ vā i॒dagṃ sarva॒ meka̭meka॒ - māpaḥ̭ punantu ca॒tvā - ryagniśca - sūryaśca nava̭ - na॒vomiti̭ ca॒tvā - ryāyā̭tu॒ pacau - jo̭-'si॒ daśo॒ - ttamḙ ca॒tvāri॒ - ghṛṇi॒strīṇi॒ - brahma̭metu॒ māṃ-yā~ste᳚ brahmaha॒tyā-ndvāda̭śa॒ - brahma̭ me॒dhayā॒-'dyā na̭ i॒ma-mbhrṷ̄ṣaha॒tyāṃ - brahma̭ me॒dhavā᳚ bra॒hmā de॒vānā̭mi॒daṃ-vī~̭raha॒tyāmekā॒nna vi̭gṃśati॒ rekā॒nnavi̭gṃśati--r me॒dhā de॒vī - me॒dhā-mma॒ indra̭śca॒tvāri̭ catvā॒ryā - mā᳚-mme॒dhā dve - mayi̭ me॒dhā meka॒- mapai̭tu॒ - paraṃ॒ - ~vāta̭-mprā॒ṇa - ma̭mutra॒bhūyā॒-d- ddhari॒gṃ॒ - śalkai̭ra॒gniṃ - mā chi̭do mṛtyo॒ - mā no̭ ma॒hāntaṃ॒ - māna̭sto॒ke - prajā̭pate - svasti॒dā - trya̭mbakaṃ॒ - ~ye tḙ sa॒hasra॒-ndve dve - mṛ॒tyave॒ svāhaikaṃ̭ - de॒vakṛ̭ta॒syaikā̭daśa॒ - yadvo̭ devāḥ॒ - kāmo-'kārṣī॒n - manyurakārṣī॒-ddve dve॒ - tilāñjuhomi gāva-śśriya-mpra̭jāḥ pañca॒ - tilāḥ kṛṇṣāścora̭sya॒ śrīḥ prajñātu jātavḙda-ssa॒pta - prāṇa vā-ktvak chira uttiṣṭha puruṣa̭ pañca॒ - pṛthivī śabda mano vāg vyaktā-''tmā-'ntarātmā paramātmā me᳚ kṣu॒dhe-'nnamaya॒ pañca̭daśā॒ - gnaye॒ svāhaika̭catvāri॒gṃ॒śa - rdo᳚ ntadbra॒hma nava̭ - śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe niviṣṭa॒ ścatṷrvigṃśatiḥ - śra॒ddhāyā॒-ndaśā - ṅguṣṭha mātraḥ puruṣo dve - vāmma̭ ā॒sanna॒ṣṭau - vayaḥ̭ supa॒rṣāḥ - prāṇānā-ṅgranthirasi dve dve - namo rudrāyaikaṃ॒ - tvama̭gne॒ dyubhir॒ dve - śi॒vena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva - sa॒tyaṃ - prā̭jāpa॒tya - stasyai॒va meka̭ meka॒ maśatiḥ)
Sanskrit — Devanagari (original)
तैत्तिरीय अरण्यक - चतुर्थः प्रश्नः
ॐ स॒ह ना॑ ववतु । स॒ह नौ॑ भुनक्तु ।
स॒ह वी॒र्य॑-ङ्करवावहै । ते॒ज॒स्विना॒ वधी॑तमस्तु॒ मा वि॑द्विषा॒वहै᳚ ॥
ॐ शान्ति॒-श्शान्ति॒-श्शान्तिः॑ ॥
अम्भस्यपारे (4.1)
अम्भ॑स्य पा॒रे भुव॑नस्य॒ मद्ध्ये॒ नाक॑स्य पृ॒ष्ठे म॑ह॒तो मही॑यान् ।
शु॒क्रेण॒ ज्योतीग्ं॑षि समनु॒प्रवि॑ष्टः प्र॒जाप॑तिश्चरति॒ गर्भे॑ अ॒न्तः ।
यस्मि॑न्नि॒दग्ं सञ्च॒ विचैति॒ सर्वं॒-यँस्मि॑-न्दे॒वा अधि॒ विश्वे॑ निषे॒दुः ।
तदे॒व भू॒त-न्तदु॒ भव्य॑मा इ॒द-न्तद॒क्षरे॑ पर॒मे व्यो॑मन्न् ।
येना॑ वृ॒त-ङ्खञ्च॒ दिव॑-म्म॒हीञ्च॒ येना॑दि॒त्य-स्तप॑ति॒ तेज॑सा॒ भ्राज॑सा च ।
यम॒न्त-स्स॑मु॒द्रे क॒वयो॒ वय॑न्ति॒ यद॒क्षरे॑ पर॒मे प्र॒जाः ।
यतः॑ प्रसू॒ता ज॒गतः॑ प्रसूती॒ तोये॑न जी॒वान् व्यच॑सर्ज॒ (व्यस॑सर्ज॒) भूम्या᳚म् ।
यदोष॑धीभिः पु॒रुषा᳚-न्प॒शूग्श्च॒ विवे॑श भू॒तानि॑ चराच॒राणि॑ ।
अतः॑ पर॒-न्नान्य॒-दणी॑यसहि॒ परा᳚-त्परं॒-यँ-न्मह॑तो म॒हान्त᳚म् ।
यदे॑क-म॒व्यक्त॒-मन॑न्तरूपं॒-विँश्व॑-म्पुरा॒ण-न्तम॑सः॒ पर॑स्तात् ॥ 1.5 (तै. अर. 6.1.1)
तदे॒वर्त-न्तदु॑ स॒त्यमा॑हु॒-स्तदे॒व ब्रह्म॑ पर॒म-ङ्क॑वी॒नाम् ।
इ॒ष्टा॒पू॒र्त-म्ब॑हु॒धा जा॒त-ञ्जाय॑मानं-विँ॒श्व-म्बि॑भर्ति॒ भुव॑नस्य॒ नाभिः॑ ।
तदे॒वाग्नि-स्तद्वा॒यु-स्तथ्सूर्य॒स्तदु॑ च॒न्द्रमाः᳚ ।
तदे॒व शु॒क्रम॒मृत॒-न्तद्ब्रह्म॒ तदाप॒-स्स प्र॒जाप॑तिः ।
सर्वे॑ निमे॒षा ज॒ज्ञिरे॑ वि॒द्युतः॒ पुरु॑षा॒दधि॑ ।
क॒ला मु॑हू॒र्ताः काष्ठा᳚श्चाहो-रा॒त्राश्च॑ सर्व॒शः ।
अ॒र्ध॒मा॒सा मासा॑ ऋ॒तवः॑ संवँथ्स॒रश्च॑ कल्पन्ताम् ।
स आपः॑ प्रदु॒घे उ॒भे इ॒मे अ॒न्तरि॑क्ष॒-मथो॒ सुवः॑ ।
नैन॑-मू॒र्ध्व-न्न ति॒र्य-ञ्च॒ न मद्ध्ये॒ परि॑जग्रभत् ।
न तस्ये॑शे॒ कश्च॒न तस्य॑ नाम म॒हद्यशः॑ ॥ 1.10 (तै. अर. 6.1.2)
न स॒दृंशे॑ तिष्ठति॒ रूप॑मस्य॒ न चक्षु॑षा पश्यति॒ कश्च॒नैन᳚म् ।
हृ॒दा म॑नी॒षा मन॑सा॒-ऽभि क्लृ॑प्तो॒ य ए॑नं-विँ॒दु-रमृ॑ता॒स्ते भ॑वन्ति ।
अ॒द्भ्य-स्सम्भू॑तो हिरण्यग॒र्भ इत्य॒ष्टौ ।
ए॒ष हि दे॒वः प्र॒दिशो-ऽनु॒ सर्वाः॒ पूर्वो॑ हि जा॒त-स्स उ॒ गर्भे॑ अ॒न्तः ।
स वि॒जाय॑मान-स्सजनि॒ष्यमा॑णः प्र॒त्यं-मुखा᳚ स्तिष्ठति वि॒श्वतो॑मुखः ।
वि॒श्वत॑श्च-क्षुरु॒त वि॒श्वतो॑ मुखो वि॒श्वतो॑ हस्त उ॒त वि॒श्वत॑स्पात् ।
स-म्बा॒हुभ्या॒-न्नम॑ति॒ स-म्पत॑त्रै॒-र्द्यावा॑ पृथि॒वी ज॒नय॑-न्दे॒व एकः॑ ।
वे॒नस्त-त्पश्य॒न्. विश्वा॒ भुव॑नानि वि॒द्वान्. यत्र॒ विश्व॒-म्भव॒त्येक॑-नीलम् ।
यस्मि॑न्नि॒दग्ं सञ्च॒ विचैक॒ग्ं॒ स ओतः॒ प्रोत॑श्च वि॒भुः प्र॒जासु॑ ।
प्रतद्वो॑चे अ॒मृत॒न्नु वि॒द्वा-न्ग॑न्ध॒र्वो नाम॒ निहि॑त॒-ङ्गुहा॑सु ॥ 1.15 (तै. अर. 6.1.3)
त्रीणि॑ प॒दा निहि॑ता॒ गुहा॑सु॒ यस्तद्वेद॑ सवि॒तुः पि॒ता-ऽस॑त् ।
स नो॒ बन्धु॑-र्जनि॒ता स वि॑धा॒ता धामा॑नि॒ वेद॒ भुव॑नानि॒ विश्वा᳚ ।
यत्र॑ दे॒वा अ॒मृत॑मान-शा॒नास्तृ॒तीये॒ धामा᳚न्य॒-भ्यैर॑यन्त ।
परि॒ द्यावा॑पृथि॒वी य॑न्ति स॒द्यः परि॑ लो॒का-न्परि॒ दिशः॒ परि॒ सुवः॑ ।
ऋ॒तस्य॒ तन्तुं॑-विँततं-विँ॒चृत्य॒ तद॑पश्य॒-त्तद॑भव-त्प्र॒जासु॑ ।
प॒रीत्य॑ लो॒का-न्प॒रीत्य॑ भू॒तानि॑ प॒रीत्य॒ सर्वाः᳚ प्र॒दिशो॒ दिश॑श्च ।
प्र॒जाप॑तिः प्रथम॒जा ऋ॒तस्या॒त्मना॒-ऽऽत्मान॑-म॒भि-सम्ब॑भूव ।
सद॑स॒स्पति॒-मद्भु॑त-म्प्रि॒यमिन्द्र॑स्य॒ काम्य᳚म् ।
सनि॑-म्मे॒धा म॑यासिषम् ।
उद्दी᳚प्यस्व जातवेदो ऽप॒घ्नन्निर्-ऋ॑ति॒-म्मम॑ ॥ 1.19 (तै. अर. 6.1.4)
प॒शूग्श्च॒ मह्य॒माव॑ह॒ जीव॑नञ्च॒ दिशो॑ दिश ।
मानो॑ हिग्ंसी ज्जातवेदो॒ गामश्व॒-म्पुरु॑ष॒-ञ्जग॑त् ।
अबि॑भ्र॒दग्न॒ आग॑हि श्रि॒या मा॒ परि॑पातय ॥ 1.21 (तै. अर. 6.1.5)
गायत्री मन्त्राः (4.2)
पुरु॑षस्य विद्म सहस्रा॒क्षस्य॑ महादे॒वस्य॑ धीमहि । तन्नो॑ रुद्रः प्रचो॒दया᳚त् ॥
तत्पुरु॑षाय वि॒द्महे॑ महादे॒वाय॑ धीमहि । तन्नो॑ रुद्रः प्रचो॒दया᳚त् ॥
तत्पुरु॑षाय वि॒द्महे॑ वक्रतु॒ण्डाय॑ धीमहि । तन्नो॑ दन्तिः प्रचो॒दया᳚त् ॥
तत्पुरु॑षाय वि॒द्महे॑ चक्रतु॒ण्डाय॑ धीमहि । तन्नो॑ नन्दिः प्रचो॒दया᳚त् ॥
तत्पुरु॑षाय वि॒द्महे॑ महासे॒नाय॑ धीमहि । तन्नः॑ षण्मुखः प्रचो॒दया᳚त् ॥
तत्पुरु॑षाय वि॒द्महे॑ सुवर्णप॒क्षाय॑ धीमहि । तन्नो॑ गरुडः प्रचो॒दया᳚त् ॥
वे॒दा॒त्म॒नाय॑ वि॒द्महे॑ हिरण्यग॒र्भाय॑ धीमहि । तन्नो᳚ ब्रह्म प्रचो॒दया᳚त् ॥
ना॒रा॒य॒णाय॑ वि॒द्महे॑ वासुदे॒वाय॑ धीमहि । तन्नो॑ विष्णुः प्रचो॒दया᳚त् ॥
व॒ज्र॒न॒खाय॑ वि॒द्महे॑ तीक्ष्ण-द॒ग्ग्॒ष्ट्राय॑ धीमहि । तन्नो॑ नारसिग्ंहः प्रचो॒दया᳚त् ॥
भा॒स्क॒राय॑ वि॒द्महे॑ महद्द्युतिक॒राय॑ धीमहि । तन्नो॑ आदित्यः प्रचो॒दया᳚त् ॥
वै॒श्वा॒न॒राय॑ वि॒द्महे॑ लाली॒लाय॑ धीमहि । तन्नो॑ अग्निः प्रचो॒दया᳚त् ॥
का॒त्या॒य॒नाय॑ वि॒द्महे॑ कन्यकु॒मारि॑ धीमहि । तन्नो॑ दुर्गिः प्रचो॒दया᳚त् ॥ 1.33 (तै. अर. 6.1.5-7)
दूर्वा सूक्तं (4.3)
स॒ह॒स्र॒पर॑मा दे॒वी॒ श॒तमू॑ला श॒ताङ्कु॑रा ।
सर्वग्ं॑ हरतु॑ मे पा॒प॒-न्दू॒र्वा दुः॑स्वप्न॒ नाश॑नी ।
काण्डा᳚-त्काण्डा-त्प्र॒रोह॑न्ती॒ परु॑षः परुषः॒ परि॑ ।
ए॒वा नो॑ दूर्वे॒ प्रत॑नु स॒हस्रे॑ण श॒तेन॑ च ।
या श॒तेन॑ प्रत॒नोषि॑ स॒हस्रे॑ण वि॒रोह॑सि ।
तस्या᳚स्ते देवीष्टके वि॒धेम॑ ह॒विषा॑ व॒यम् ।
अश्व॑क्रा॒न्ते र॑थक्रा॒न्ते॒ वि॒ष्णुक्रा᳚न्ते व॒सुन्ध॑रा ।
शिरसा॑ धार॑यिष्या॒मि॒ र॒क्ष॒स्व मा᳚-म्पदे॒ पदे ॥ 1.37 (तै. अर. 6.1.8)
मृत्तिका सूक्तम् (4.4)
भूमि-र्धेनु-र्धरणी लो॑कधा॒रिणी ।
उ॒धृता॑-ऽसि व॑राहे॒ण॒ कृ॒ष्णे॒न श॑त बा॒हुना ।
मृ॒त्तिके॑ हन॑ मे पा॒पं॒-यँ॒न्म॒या दु॑ष्कृत॒-ङ्कृतम् ।
मृ॒त्तिके᳚ ब्रह्म॑दत्ता॒-ऽसि॒ का॒श्यपे॑नाभि॒मन्त्रि॑ता ।
मृ॒त्तिके॑ देहि॑ मे पु॒ष्टि॒-न्त्व॒यि स॑र्व-म्प्र॒तिष्ठि॑तम् ॥ 1.39
मृ॒त्तिके᳚ प्रतिष्ठि॑ते स॒र्व॒-न्त॒न्मे नि॑र्णुद॒ मृत्ति॑के ।
तया॑ ह॒तेन॑ पापे॒न॒ ग॒च्छा॒मि प॑रमा॒-ङ्गतिम् ॥ 1.40 (तै. अर. 6.1.9)
शत्रुजय मन्त्राः (4.5)
यत॑ इन्द्र॒ भया॑महे॒ ततो॑ नो॒ अभ॑य-ङ्कृधि ।
मघ॑वन् छ॒ग्धि तव॒ तन्न॑ ऊ॒तये॒ विद्विषो॒ विमृधो॑ जहि ।
स्व॒स्ति॒दा वि॒शस्पति॑-र्वृत्र॒हा विमृधो॑ व॒शी ।
वृषेन्द्रः॑ पु॒र ए॑तु न-स्स्वस्ति॒दा अ॑भयङ्क॒रः ।
स्व॒स्ति न॒ इन्द्रो॑ वृ॒द्धश्र॑वा-स्स्व॒स्ति नः॑ पू॒षा वि॒श्ववे॑दाः ।
स्व॒स्ति न॒स्तार्क्ष्यो॒ अरि॑ष्टनेमि-स्स्व॒स्ति नो॒ बृह॒स्पति॑-र्दधातु ।
आपा᳚न्त-मन्युस्तृ॒पल॑प्रभर्मा॒ धुनि॒-श्शिमी॑वां॒-छरु॑माग्ं ऋजी॒षी ।
सोमो॒ विश्वा᳚न्यत॒सा वना॑नि॒ नार्वागिन्द्र॑-म्प्रति॒माना॑नि देभुः ॥ 1.44
ब्रह्म॑ जज्ञा॒न-म्प्र॑थ॒म-म्पु॒रस्ता॒-द्विसी॑म॒त-स्सु॒रुचो॑ वे॒न आ॑वः ।
स बु॒ध्निया॑ उप॒मा अ॑स्य वि॒ष्ठा-स्स॒तश्च॒ योनि॒-मस॑तश्च॒ विवः॑ ।
स्यो॒ना पृ॑थिवि॒ भवा॑ नृक्ष॒रा नि॒वेश॑नी । यच्छा॑ न॒-श्शर्म॑ स॒प्रथाः᳚ ।
ग॒न्ध॒द्वा॒रा-न्दु॑राध॒र्षा॒-न्नि॒त्यपु॑ष्टा-ङ्करी॒षिणी᳚म् ।
ई॒श्वरीग्ं॑ सर्व॑भूता॒ना॒-न्तामि॒होप॑ह्वये॒ श्रियम् ।
श्री᳚र्मे भ॒जतु । अलक्ष्मी᳚र्मे न॒श्यतु ।
विष्णु॑मुखा॒ वै दे॒वा-श्छन्दो॑-भिरि॒मांल्लोँ॒का-न॑नपज॒य्य-म॒भ्य॑जयन्न् ।
म॒हाग्ं इन्द्रो॒ वज्र॑बाहु-ष्षोड॒शी शर्म॑ यच्छतु ॥ 1.48 (तै. अर. 6.1.10)
स्व॒स्ति नो॑ म॒घवा॑ करोतु॒ हन्तु॑ पा॒प्मानं॒-योँ᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ ।
सो॒मान॒ग्ग्॒ स्वर॑ण-ङ्कृणु॒हि ब्र॑ह्मणस्पते ।
क॒क्षीव॑न्तं॒-यँ औ॑शि॒जम् ।
शरी॑रं-यँज्ञशम॒ल-ङ्कुसी॑द॒-न्तस्मि᳚-न्थ्सीदतु॒ यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ ।
चर॑ण-म्प॒वित्रं॒-विँत॑त-म्पुरा॒णं-येँन॑ पू॒त-स्तर॑ति दुष्कृ॒तानि॑ ।
तेन॑ प॒वित्रे॑ण शु॒द्धेन॑ पू॒ता अति॑ पा॒प्मान॒-मरा॑ति-न्तरेम ।
स॒जोषा॑ इन्द्र॒ सग॑णो म॒रुद्भि॒-स्सोम॑-म्पिब वृत्रहञ्छूर वि॒द्वान् ।
ज॒हि शत्रू॒ग्ं॒ रप॒ मृधो॑ नुद॒स्वाथाभ॑य-ङ्कृणुहि वि॒श्वतो॑ नः ।
सु॒मि॒त्रा न॒ आप॒ ओष॑धय-स्सन्तु दुर्मि॒त्रास्तस्मै॑ भूयासु॒-र्या᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॒ यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः । 1.53 (तै. अर. 6.1.11)
आपो॒ हिष्ठा म॑यो॒ भुव॒स्ता न॑ ऊ॒र्जे द॑धातन ।
म॒हेरणा॑य॒ चक्ष॑से ।
यो वः॑ शि॒वत॑मो॒ रस॒-स्तस्य॑ भाजयते॒ ह नः॑ ।
उ॒श॒ती-रि॑व मा॒तरः॑ ।
तस्मा॒ अर॑ङ्गमामवो॒ यस्य॒ क्षया॑य॒ जिन्व॑थ ।
आपो॑ ज॒नय॑था च नः ॥ 1.54 (तै. अर. 6.1.12)
अघमर्षण सूक्तम् (4.6)
हिर॑ण्यशृङ्गं॒-वँरु॑ण॒-म्प्रप॑द्ये ती॒र्थ-म्मे॑ देहि॒ याचि॑तः ।
य॒न्मया॑ भु॒क्त-म॒साधू॑ना-म्पा॒पेभ्य॑श्च प्र॒तिग्र॑हः ।
यन्मे॒ मन॑सा वा॒चा॒ क॒र्म॒णा वा दु॑ष्कृत॒-ङ्कृतम् ।
तन्न॒ इन्द्रो॒ वरु॑णो॒ बृह॒स्पतिः॑ सवि॒ता च॑ पुनन्तु॒ पुनः॑ पुनः ।
नमो॒-ऽग्नये᳚-ऽफ्सु॒मते॒ नम॒ इन्द्रा॑य॒ नमो॒ वरु॑णाय॒ नमो वारुण्यै॑ नमो॒-ऽद्भ्यः ॥ 1.57
यद॒पा-ङ्क्रू॒रं-यँद॑मे॒द्ध्यं-यँद॑शा॒न्त-न्तदप॑गच्छतात् ।
अ॒त्या॒श॒ना-द॑तीपा॒ना॒-द्य॒च्च उ॒ग्रा-त्प्र॑ति॒ग्रहा᳚त् ।
तन्नो॒ वरु॑णो रा॒जा॒ पा॒णिना᳚ ह्यव॒मर्श॑तु ।
सो॑-ऽहम॑पा॒पो वि॒रजो॒ निर्मु॒क्तो मु॑क्तकि॒ल्बिषः ।
नाक॑स्य पृ॒ष्ठमारु॑ह्य॒ गच्छे॒-द्ब्रह्म॑सलो॒कताम् ।
यश्चा॒॑फ्सु वरु॑ण॒-स्स पु॒नात्व॑घमर्ष॒णः ।
इ॒म-म्मे॑ गङ्गे यमुने सरस्वति॒ शुतु॑द्रि॒ स्तोमग्ं॑ सचता॒ परु॒ष्णिया ।
अ॒सि॒क्नि॒या म॑रुद्वृधे वि॒तस्त॒या-ऽऽर्जी॑कीये शृणु॒ह्या सु॒षोम॑या ।
ऋ॒तञ्च॑ स॒त्यञ्चा॒-भी᳚द्धा॒ त्तप॒सो-ऽद्ध्य॑जायत ।
ततो॒ रात्रि॑-रजायत॒ ततः॑ समु॒द्रो अ॑र्ण॒वः ॥ 1.63 (तै. अर. 6.1.13)
स॒मु॒द्रा-द॑र्ण॒वा-दधि॑ संवँथ्स॒रो अ॑जायत ।
अ॒हो॒रा॒त्राणि॑ वि॒दध॒-द्(मि॒दध॒द्) विश्व॑स्य मिष॒तो व॒शी ।
ऊ॒र्या॒च॒न्द्र॒मसौ॑ धा॒ता य॑था पू॒र्व म॑कल्पयत् ।
दिव॑ञ्च पृथि॒वी-ञ्चा॒न्तरि॑क्ष॒ मथो॒ सुवः॑ ।
य-त्पृ॑थि॒व्याग्ं रज॑स्स्व॒ मान्तरि॑क्षे वि॒रोद॑सी ।
इ॒माग् स्तदा॒पो व॑रुणः पु॒नात्व॑घमर्ष॒णः ।
पु॒नन्तु॒ वस॑वः पु॒नातु॒ वरु॑णः पु॒नात्व॑घमर्ष॒णः ।
ए॒ष भू॒तस्य॑ म॒द्ध्ये भुव॑नस्य गो॒प्ता ।
ए॒ष पु॒ण्यकृ॑तां-लोँ॒का॒ने॒ष मृ॒त्योर्-हि॑र॒ण्मय᳚म् ।
द्यावा॑पृथि॒व्योर्-हि॑र॒ण्मय॒ग्ं॒ सग्ग्श्रि॑त॒ग्ं॒ सुवः॑ । 1.66 (तै. अर. 6.1.14)
स न॒-स्सुव॒-स्सग्ं शि॑शाधि ।
आर्द्र॒-ञ्ज्वल॑ति॒ ज्योति॑-र॒हम॑स्मि ।
ज्योति॒-र्ज्वल॑ति॒ ब्रह्मा॒हम॑स्मि ।
यो॑-ऽहम॑स्मि॒ ब्रह्मा॒हम॑स्मि ।
अ॒हम॑स्मि॒ ब्रह्मा॒हम॑स्मि ।
अ॒हमे॒वाह-म्मा-ञ्जु॑होमि॒ स्वाहा᳚ ।
अ॒का॒र्य॒-का॒र्य॑व की॒र्णी स्ते॒नो भ्रू॑ण॒हा गु॑रुत॒ल्पगः ।
वरु॑णो॒-ऽपाम॑घमर्ष॒ण-स्तस्मा᳚-त्पा॒पा-त्प्रमु॑च्यते ।
र॒जोभूमि॑स्त्व॒माग्ं रोद॑यस्व॒ प्रव॑दन्ति॒ धीराः᳚ ।
आक्रा᳚न्-थ्समु॒द्रः प्र॑थ॒मे विध॑र्म-ञ्ज॒नय॑-न्प्र॒जा भुव॑नस्य॒ राजा᳚ ।
वृषा॑ प॒वित्रे॒ अधि॒सानो॒ अव्ये॑ बृ॒ह-थ्सोमो॑ वावृधे सुवा॒न इन्दुः॑ ॥ 1.70
(पुर॑स्ता॒--द्यशो॒ - गुहा॑सु॒ - मम॑ - चक्रतु॒ण्डाय॑ धीमहि - तीक्षद॒ग्ग्॒ष्ठ्राय॑ धीमहि॒ - परि॑ - प्र॒तिष्ठि॑तं - देभु--र् यच्छतु - दधातना॒- द्भ्यो᳚ - ऽर्ण॒वः - सुवो॒ - राजैक॑-ञ्च) (आ1)
दुर्गा सूक्तम् (4.7)
जा॒तवे॑दसे सुनवाम॒ सोम॑-मरातीय॒तो निद॑हाति॒ वेदः॑ ।
स नः॑ पर्ष॒दति॑ दु॒र्गाणि॒ विश्वा॑ ना॒वेव॒ सिन्धु॑-न्दुरि॒ता-ऽत्य॒ग्निः ।
ताम॒ग्निव॑र्णा॒-न्तप॑सा ज्वल॒न्तीं-वैँ॑रोच॒नी-ङ्क॑र्मफ॒लेषु॒ जुष्टा᳚म् ।
दु॒र्गा-न्दे॒वीग्ं शर॑णम॒ह-म्प्रप॑द्ये सु॒तर॑सि तरसे॒ नमः॑ ।
अग्ने॒ त्व-म्पा॑रया॒ नव्यो॑ अ॒स्मान्-थ्स्व॒स्ति-भि॒रति॑ दु॒र्गाणि॒ विश्वा᳚ ।
पूश्च॑ पृ॒थ्वी ब॑हु॒ला न॑ उ॒र्वी भवा॑ तो॒काय॒ तन॑याय॒ शंयोँः ।
विश्वा॑नि नो दु॒र्गहा॑ जातवेद॒-स्सिन्धु॒-न्न ना॒वा दु॑रि॒ता-ऽति॑पर्षि ।
अग्ने॑ अत्रि॒व-न्मन॑सा गृणा॒नो᳚-ऽस्माक॑-म्बोद्ध्यवि॒ता त॒नूना᳚म् ।
पृ॒त॒ना॒जित॒ग्ं॒ सह॑मान-मु॒ग्रम॒ग्निग्ं हु॑वेम पर॒मा-थ्स॒धस्था᳚त् ।
स नः॑ पर्ष॒दति॑ दु॒र्गाणि॒ विश्वा॒ क्षाम॑द्दे॒वो अति॑ दुरि॒ता-ऽत्य॒ग्निः ।
प्र॒त्नोषि॑-क॒मीड्यो॑ अद्ध्व॒रेषु॑ स॒नाच्च॒ होता॒ नव्य॑श्च॒ सथ्सि॑ ।
स्वाञ्चा᳚ग्ने त॒नुव॑-म्पि॒प्रय॑स्वा॒स्मभ्य॑ञ्च॒ सौभ॑ग॒माय॑जस्व ।
गोभि॒-र्जुष्ट॑म॒युजो॒ निषि॑क्त॒-न्तवे᳚न्द्र विष्णो॒-रनु॒सञ्च॑रेम ।
नाक॑स्य पृ॒ष्ठम॒भि सं॒वँसा॑नो॒ वैष्ण॑वीं-लोँ॒क इ॒ह मा॑दयन्ताम् ॥ 2.7 (दु॒रि॒ता-ऽत्य॒ग्निश्च॒त्वारि॑ च) (तै. अर. 6.2.1)
[ ओ-ङ्का॒त्या॒य॒नाय॑ वि॒द्महे॑ कन्यकु॒मारि॑ धीमहि । तन्नो॑ दुर्गिः प्रचो॒दया᳚त् ॥ ]
व्याहृति होम मन्त्राः (4.8)
भू-रन्न॑-म॒ग्नये॑ पृथि॒व्यै स्वाहा॒, भुवो-ऽन्नं॑-वाँ॒यवे॒-ऽन्तरि॑क्षाय॒ स्वाहा॒, सुव॒रन्न॑-मादि॒त्याय॑ दि॒वे स्वाहा॒, भूर्भुव॒स्सुव॒-रन्न॑-ञ्च॒न्द्रम॑से दि॒ग्भ्य-स्स्वाहा॒, नमो॑ दे॒वेभ्यः॑ स्व॒धा पि॒तृभ्यो॒ भूर्भुव॒स्सुव॒-रन्न॒मोम् ॥ 3.1 (तै. अर. 6.3.1)
भू-र॒ग्नये॑ पृथि॒व्यै स्वाहा॒, भुवो॑ वा॒यवे॒-ऽन्तरि॑क्षाय॒ स्वाहा॒ ,
सुव॑रादि॒त्याय॑ दि॒वे स्वाहा॒, भू-र्भुव॒स्सुव॑-श्च॒न्द्रम॑से दि॒ग्भ्य-स्स्वाहा॒,
नमो॑ दे॒वेभ्यः॑ स्व॒धा पि॒तृभ्यो॒ भूर्भुव॒स्सुव॒-रग्न॒ ओम् ॥ 4.1
भू-र॒ग्नये॑ च पृथि॒व्यै च॑ मह॒ते च॒ स्वाहा॒,
भुवो॑ वा॒यवे॑ चा॒न्तरि॑क्षाय च मह॒ते च॒ स्वाहा॒,
सुव॑रादि॒त्याय॑ च दि॒वे च॑ मह॒ते च॒ स्वाहा॒,
भू-र्भुव॒स्सुव॑-श्च॒न्द्रम॑से च॒ नक्ष॑त्रेभ्यश्च दि॒ग्भ्यश्च॑ मह॒ते च॒ स्वाहा॒,
नमो॑ दे॒वेभ्यः॑ स्व॒धा पि॒तृभ्यो॒ भूर्भुव॒स्सुव॒-र्मह॒रोम् ॥ 5.1 (तै. अर. 6.4.1)
ज्ञानप्राप्त्यर्था होममन्त्राः (4.9)
पाहि नो अग्न एन॑से स्वा॒हा ।
पाहि नो विश्ववेद॑से स्वा॒हा ।
यज्ञ-म्पाहि विभाव॑सो स्वा॒हा ।
सर्व-म्पाहि शतक्र॑तो स्वा॒हा ॥ 6.1 (तै. अर. 6.7.1)
पा॒हि नो॑ अग्न॒ एक॑या ।
पा॒ह्यु॑त द्वि॒तीय॑या ।
पा॒ह्यूर्ज॑-न्तृ॒तीय॑या ।
पा॒हि गी॒र्भि-श्च॑त॒सृभि॑-र्वसो॒ स्वाहा᳚ ॥ 7.1 (तै. अर. 6.6.1)
वेदाविस्मरणाय जपमन्त्राः (4.10)
य-श्छन्द॑सा-मृष॒भो वि॒श्वरू॑प॒-श्छन्दो᳚भ्य॒-श्छन्दाग्॑स्या वि॒वेश॑ ।
सचाग्ं शिक्यः पुरो वाचो॑पनि॒ष-दिन्द्रो᳚ ज्ये॒ष्ठ इ॑न्द्रि॒याय॒ ऋषि॑भ्यो॒ नमो॑ दे॒वेभ्यः॑ स्व॒धा पि॒तृभ्यो॒ भूर्भुव॒स्सुव॒-श्छन्द॒ ओम् ॥ 8.1 (तै. अर. 6.8.1)
नमो॒ ब्रह्म॑णे धा॒रण॑-म्मे अ॒स्त्व-नि॑राकरणं-धा॒रयि॑ता भूयास॒-ङ्कर्ण॑यो-श्श्रु॒त-म्माच्यो᳚ढ्व॒-म्ममा॒मुष्य॒ ओम् ॥ 9.1 (तै. अर. 6.9.1)
तपः प्रशंसा (4.11)
ऋ॒त-न्तपः॑ स॒त्य-न्तपः॑ श्रु॒त-न्तपः॑ शा॒न्त-न्तपो॒ दम॒ स्तप॒-श्शम॒स्तपो॒ दान॒-न्तपो॒ यज्ञ॒-न्तपो॒ भूर्भुव॒स्सुव॒-र्ब्रह्मै॒-तदुपा᳚स्यै॒-तत्तपः॑ ॥ 10.1 (तै. अर. 6.10.1)
विहिताचरण प्रशंसा निषिद्धाचरण निन्दा च (4.12)
यथा॑ वृ॒क्षस्य॑ स॒पुंष्पि॑तस्य दू॒रा-द्ग॒न्धो वा᳚त्ये॒व-म्पुण्य॑स्य क॒र्मणो॑ दू॒रा-द्ग॒न्धो वा॑ति॒ यथा॑-ऽसिधा॒रा-ङ्क॒र्ते-ऽव॑हिता-मव॒क्रामे॒ यद्युवे॒ युवे॒ हवा॑ वि॒ह्वयि॑ष्यामि क॒र्त-म्प॑तिष्या॒मीत्ये॒व-म॒मृता॑-दा॒त्मान॑-ञ्जु॒गुफ्से᳚त् ॥ 11.1 (तै. अर. 6.11.1)
दहर विद्या (4.13)
अ॒णो-रणी॑या-न्मह॒तो मही॑या-ना॒त्मा गुहा॑या॒-न्निहि॑तो-ऽस्य ज॒न्तोः ।
तम॑क्रतु-म्पश्यति वीतशो॒को धा॒तुः प्र॒सादा᳚-न्महि॒मान॑मीशम् ।
स॒प्त प्रा॒णाः प्र॒भव॑न्ति॒ तस्मा᳚-थ्स॒प्तार्चिषः॑ स॒मिधः॑ स॒प्त जि॒ह्वाः ।
स॒प्त इ॒मे लो॒का येषु॒ चर॑न्ति प्रा॒णा गु॒हाश॑या॒-न्निहि॑ता-स्स॒प्त स॑प्त ।
अतः॑ समु॒द्रा गि॒रय॑श्च॒ सर्वे॒-ऽस्मा-थ्स्यन्द॑न्ते॒ सिन्ध॑व॒-स्सर्व॑रूपाः ।
अत॑श्च॒ विश्वा॒ ओष॑धयो॒ रसा᳚च्च॒ येनै॑ष भू॒त-स्ति॑ष्ठत्यन्तरा॒त्मा ।
ब्र॒ह्मा दे॒वाना᳚-म्पद॒वीः क॑वी॒ना-मृषि॒-र्विप्रा॑णा-म्महि॒षो मृ॒गाणा᳚म् ।
श्ये॒नो गृध्रा॑णा॒ग्॒ स्वधि॑ति॒-र्वना॑ना॒ग्ं॒ सोमः॑ प॒वित्र॒ मत्ये॑ति॒ रेभन्न्॑ ।
अ॒जा मेकां॒-लोँहि॑त-शुक्ल-कृ॒ष्णा-म्ब॒ह्वी-म्प्र॒जा-ञ्ज॒नय॑न्ती॒ग्ं॒ सरू॑पाम् ।
अ॒जो ह्येको॑ जु॒षमा॑णो-ऽनु॒शेते॒ जहा᳚त्येना-म्भु॒क्त-भो॑गा॒मजो᳚-ऽन्यः ॥ 12.5 (तै. अर. 6.12.1)
ह॒ग्ं॒स-श्शु॑चि॒ष-द्वसु॑-रन्तरिक्ष॒-सद्धोता॑ वेदि॒ष-दति॑थि-र्दुरोण॒सत् ।
नृ॒ष-द्व॑र॒स-दृ॑त॒स-द्व्यो॑म॒स-द॒ब्जा गो॒जा ऋ॑त॒जा अ॑द्रि॒जा ऋ॒त-म्बृ॒हत् ।
घृ॒त-म्मि॑मिक्षिरे घृ॒तम॑स्य॒ योनि॑-र्घृ॒ते श्रि॒तो घृ॒तमु॑वस्य॒ धाम॑ ।
अ॒नु॒ष्व॒धमाव॑ह मा॒दय॑स्व॒ स्वाहा॑ कृतं-वृँषभ वक्षि ह॒व्यम् ।
स॒मु॒द्रा दू॒र्मि-र्मधु॑मा॒ग्ं॒ उदा॑र-दुपा॒ग्ं॒शुना॒ सम॑मृत॒त्व मा॑नट् ।
घृ॒तस्य॒ नाम॒ गुह्यं॒-यँदस्ति॑ जि॒ह्वा दे॒वाना॑-म॒मृत॑स्य॒ नाभिः॑ ।
व॒य-न्नाम॒ प्रब्र॑वामा घृ॒तेना॒स्मिन्. य॒ज्ञे धा॑रयामा॒ नमो॑भिः ।
उप॑ ब्र॒ह्मा शृ॑णवच्छ॒स्यमा॑न॒-ञ्चतुः॑ शृङ्गो ऽवमी-द्गौ॒र ए॒तत् ।
च॒त्वारि॒ शृङ्गा॒ त्रयो॑ अस्य॒ पादा॒ द्वे शी॒र॒.षे स॒प्त हस्ता॑सो अ॒स्य ।
त्रिधा॑ ब॒द्धो वृ॑ष॒भो रो॑रवीति म॒हो दे॒वो मर्त्या॒ग्ं॒ आवि॑वेश ॥ 12.10 (तै. अर. 6.12.2)
त्रिधा॑ हि॒त-म्प॒णिभि॑-र्गु॒ह्यमा॑न॒-ङ्गवि॑-दे॒वासो॑ घृ॒तमन्व॑विन्दन्न् ।
इन्द्र॒ एक॒ग्ं॒ सूर्य॒ एक॑-ञ्जजान वे॒ना देकग्ग्॑ स्व॒धया॒ निष्ट॑तक्षुः ।
यो दे॒वाना᳚-म्प्रथ॒म-म्पु॒रस्ता॒-द्विश्वा॒धियो॑ रु॒द्रो म॒हर्षिः॑ ।
हि॒र॒ण्य॒ग॒र्भ-म्प॑श्यत॒ जाय॑मान॒ग्ं॒ सनो॑ दे॒व-श्शु॒भया॒ स्मृत्या॒ संयुँ॑नक्तु ।
यस्मा॒त्पर॒-न्नाप॑र॒ मस्ति॒ किञ्चि॒द्यस्मा॒-न्नाणी॑यो॒ न ज्यायो᳚-ऽस्ति॒ कश्चि॑त् ।
वृ॒क्ष इ॑व स्तब्धो दि॒वि ति॑ष्ठ॒-त्येक॒स्तेने॒द-म्पू॒र्ण-म्पुरु॑षेण॒ सर्व᳚म् ॥ 12.13
(सन्यास सूक्तम्)
न कर्म॑णा न प्र॒जया॒ धने॑न॒ त्यागे॑नैके अमृत॒त्व-मा॑न॒शुः ।
परे॑ण॒ नाक॒-न्निहि॑त॒-ङ्गुहा॑यां-विँ॒भ्राज॑दे॒त-द्यत॑यो वि॒शन्ति॑ ॥
वे॒दा॒न्त॒ वि॒ज्ञान॒-सुनि॑श्चिता॒र्था-स्सन्या॑स यो॒गाद्यत॑य-श्शुद्ध॒ सत्त्वाः᳚ ।
ते ब्र॑ह्मलो॒के तु॒ परा᳚न्तकाले॒ परा॑मृता॒-त्परि॑मुच्यन्ति॒ सर्वे᳚ ।
द॒ह्रं॒-विँ॒पा॒प-म्प॒रमे᳚श्म भूतं॒-यँ-त्पु॑ण्डरी॒क-म्पु॒रम॑द्ध्य स॒ग्ग्॒स्थम् ।
त॒त्रा॒पि॒ द॒ह्र-ङ्ग॒गनं॑-विँशोक॒-स्तस्मि॑न्. यद॒न्तस्त-दुपा॑सित॒व्यम् ॥
यो वेदादौ स्व॑रः प्रो॒क्तो॒ वे॒दान्ते॑ च प्र॒तिष्ठि॑तः ।
तस्य॑ प्र॒कृति॑-लीन॒स्य॒ यः॒ परः॑ स॒ म॒हेश्व॑रः ॥ 12.17 (तै. अर. 6.12.3)
(अजो᳚-ऽन्य॒ - आवि॑वेश॒ - सर्वे॑ च॒त्वारि॑ च)
नारायण सूक्तं (4.14)
स॒ह॒स्र॒शीर्ष॑-न्दे॒वं॒-विँ॒श्वाक्षं॑-विँ॒श्व श॑-म्भुवम् ।
विश्व॑-न्ना॒राय॑ण-न्दे॒व॒म॒क्षर॑-म्पर॒म-म्प॒दम् ।
वि॒श्वतः॒ पर॑मान्नि॒त्यं॒-विँ॒श्व-न्ना॑राय॒णग्ं ह॑रिम् ।
विश्व॑मे॒वेद-म्पुरु॑ष॒-स्त-द्विश्व॒मुप॑जीवति ।
पतिं॒-विँश्व॑स्या॒त्मेश्व॑र॒ग्ं॒ शाश्व॑तग्ं शि॒वम॑च्युतम् ।
ना॒राय॒ण-म्म॑हाज्ञे॒यं॒-विँ॒श्वात्मा॑न-म्प॒राय॑णम् ।
ना॒राय॒ण प॑रो ज्यो॒ति॒रा॒त्मा ना॑रय॒णः प॑रः ।
ना॒राय॒ण प॑र-म्ब्र॒ह्म॒ त॒त्त्व-न्ना॑राय॒णः प॑रः ।
ना॒राय॒ण प॑रो ध्या॒ता॒ ध्या॒न-न्ना॑राय॒णः प॑रः ।
यच्च॑ कि॒ञ्चिज्-ज॑ग-थ्स॒र्व॒-न्दृ॒श्यते᳚ श्रूय॒ते-ऽपि॑ वा । 13.4 (तै. अर. 6.13.1)
अन्त॑-र्ब॒हिश्च॑ त-थ्स॒र्वं॒-व्याँ॒प्य ना॑राय॒ण-स्स्थि॑तः ।
अन॑न्त॒ मव्य॑य-ङ्क॒विग्ं स॑मु॒द्रे-ऽन्तं॑-विँ॒श्व श॑भुंवँम् ।
प॒द्म॒को॒श-प्र॑तीका॒श॒ग्ं॒ हृ॒दय॑-ञ्चाप्य॒धोमु॑खम् ।
अधो॑ नि॒ष्ट्या वि॑तस्त्या॒न्ते॒ ना॒भ्यामु॑परि॒ तिष्ठ॑ति ।
ज्वा॒ल॒मा॒ला कु॑ल-म्भा॒ती॒ वि॒श्वस्या॑यत॒न-म्म॑हत् ।
सन्त॑तग्ं शि॒लाभि॑स्तु॒ लम्ब॑त्या कोश॒सन्नि॑भम् ।
तस्यान्ते॑ सुषि॒रग्ं सू॒क्ष्म-न्तस्मि᳚न्-थ्स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठितम् ।
तस्य॒ मद्ध्ये॑ म॒हान॑ग्नि-र्वि॒श्वार्चि॑-र्वि॒श्वतो॑ मुखः ।
सो-ऽग्र॑भु॒ग् विभ॑ज-न्ति॒ष्ठ॒-न्नाहा॑र-मज॒रः क॒विः ।
ति॒र्य॒गू॒र्ध्व म॑ध-श्शा॒यी॒ र॒श्मय॑स्तस्य॒ सन्त॑ता ।
स॒न्ता॒पय॑ति स्व-न्दे॒हमापा॑दतल॒ मस्त॑कः ।
तस्य॒ मद्ध्ये॒ वह्नि॑शिखा अ॒णीयो᳚र्ध्वा व्य॒वस्थि॑तः ।
नी॒लतो॑ यद॑ मद्ध्य॒स्था॒-द्वि॒द्युल्ले॑खेव॒ भास्व॑रा ।
नी॒वार॒ शूक॑वत्त॒न्वी॒ पी॒ता भा᳚स्वत्य॒णूप॑मा ।
तस्या᳚-श्शिखा॒या म॑द्ध्ये प॒रमा᳚त्मा व्य॒वस्थि॑तः ।
स ब्रह्म॒ स शिव॒-स्स हरि॒-स्सेन्द्र॒-स्सो-ऽक्ष॑रः पर॒म-स्स्व॒राट् ॥ 13.12 (तै. अर. 6.13.2)
(अपि॑ वा॒ - सन्त॑ता॒ षट् च॑)
आदित्य मण्डले परब्रह्मोपासनं (4.15)
आ॒दि॒त्यो वा ए॒ष ए॒त-न्म॒ण्डल॒-न्तप॑ति॒ तत्र॒ ता ऋच॒स्तदृ॒चा म॑ण्डल॒ग्ं॒ स ऋ॒चां-लोँ॒को-ऽथ॒य ए॒ष ए॒तस्मि॑-न्म॒ण्डले॒-ऽर्चि-र्दी॒प्यते॒ तानि॒ सामा॑नि॒ स सा॒म्नां-लोँ॒को-ऽथ॒ य ए॒ष ए॒तस्मि॑-न्म॒ण्डले॒-ऽर्चिषि॒ पुरु॑ष॒स्तानि॒ यजूग्ं॑षि॒ स यजु॑षा मण्डल॒ग्ं॒ स यजु॑षां-लोँ॒क-स्सैषा त्र॒य्येव॑ वि॒द्या त॑पति॒ य ए॒षो᳚-ऽन्त-रा॑दि॒त्ये हि॑र॒ण्मयः॒ पुरु॑षः ॥ 14.1 (तै. अर. 6.14.1)
आदित्यपुरुषस्य सर्वात्मकत्व प्रदर्शनं (4.16)
आ॒दि॒त्यो वै तेज॒ ओजो॒ बलं॒-यँश॒-श्चक्षु॒-श्श्रोत्र॑मा॒त्मा मनो॑ म॒न्यु-र्मनु॑-र्मृ॒त्यु-स्स॒त्यो मि॒त्रो वा॒युरा॑का॒शः प्रा॒णो लो॑कपा॒लः कः कि-ङ्क-न्त-थ्स॒त्यमन्न॑-म॒मृता॑ जी॒वो विश्वः॑ कत॒म-स्स्व॑य॒भु-म्ब्रह्मै॒ तदमृ॑त ए॒ष पुरु॑ष ए॒ष भू॒ताना॒-मधि॑पति॒-र्ब्रह्म॑ण॒-स्सायु॑ज्यग्ं सलो॒कता॑-माप्नो-त्ये॒तासा॑मे॒व दे॒वता॑ना॒ग्ं॒ सायु॑ज्यग्ं सा॒र्ष्टिताग्ं॑ समान लो॒कता॑-माप्नोति॒ य ए॒वं-वेँदे᳚त्युप॒निषत् ॥ 15.1 (तै. अर. 6.15.1)
शिवोपासन मन्त्राः (4.17)
निध॑नपतये॒ नमः । निध॑नपतान्तिकाय॒ नमः ।
ऊर्ध्वाय॒ नमः । ऊर्ध्वलिङ्गाय॒ नमः ।
हिरण्याय॒ नमः । हिरण्यलिङ्गाय॒ नमः ।
सुवर्णाय॒ नमः । सुवर्णलिङ्गाय॒ नमः ।
दिव्याय॒ नमः । दिव्यलिङ्गाय॒ नमः । 16.1 (तै. अर. 6.16.1)
भवाय॒ नमः । भवलिङ्गाय॒ नमः ।
शर्वाय॒ नमः । शर्वलिङ्गाय॒ नमः ।
शिवाय॒ नमः । शिवलिङ्गाय॒ नमः ।
ज्वलाय॒ नमः । ज्वललिङ्गाय॒ नमः ।
आत्माय॒ नमः । आत्मलिङ्गाय॒ नमः ।
परमाय॒ नमः । परमलिङ्गाय॒ नमः ।
एतथ्सोमस्य॑ सूर्य॒स्य॒ सर्वलिङ्गग्ग्॑ स्थाप॒य॒ति॒ पाणिमन्त्र॑-म्पवि॒त्रम् ॥ 16.1 (तै. अर. 6.16.2)
पश्चिमवक्त्र प्रतिपादक मन्त्रः (4.18)
तै. अर. 6.17.1
स॒द्योजा॒त-म्प्र॑पद्या॒मि॒ स॒द्योजा॒ताय॒ वै नमो॒ नमः॑ ।
भ॒वे भ॑वे॒ नाति॑भवे भवस्व॒ माम् । भ॒वोद्भ॑वाय॒ नमः॑ ॥ 17.1
उत्तर वक्त्र प्रतिपादक मन्त्रः (4.19)
वा॒म॒दे॒वाय॒ नमो᳚ ज्ये॒ष्ठाय॒ नमः॑ श्रे॒ष्ठाय॒ नमो॑ रु॒द्राय॒ नमः॒ काला॑य॒ नमः॒ कल॑विकरणाय॒ नमो॒ बल॑विकरणाय॒ नमो॒ बला॑य॒ नमो॒ बल॑प्रमथनाय॒ नम॒-स्सर्व॑भूतदमनाय॒ नमो॑ म॒नोन्म॑नाय॒ नमः॑ ॥ 18.1 (तै. अर. 6.18.1)
दक्षिण वक्त्र प्रतिपादक मन्त्रः (4.20)
अ॒घोरे᳚भ्यो-ऽथ॒ घोरे᳚भ्यो॒ घोर॒घोर॑तरेभ्यः ।
सर्वे᳚भ्य-स्सर्व॒ शर्वे᳚भ्यो॒ नम॑स्ते अस्तु रु॒द्ररू॑पेभ्यः ॥ 19.1 (तै. अर. 6.19.1)
प्राग्वक्त्र प्रतिपादक मन्त्रः (4.21)
तत्पुरु॑षाय वि॒द्महे॑ महादे॒वाय॑ धीमहि । तन्नो॑ रुद्रः प्रचो॒दया᳚त् ॥ 20.1 (तै. अर. 6.20.1)
ऊर्ध्व वक्त्र प्रतिपादक मन्त्रः (4.22)
ईशान-स्सर्व॑विद्या॒ना॒- मीश्वर-स्सर्व॑भूता॒ना॒-म्ब्रह्माधि॑पति॒-र्ब्रह्म॒णो-ऽधि॑पति॒-र्ब्रह्मा॑ शि॒वो मे॑ अस्तु सदाशि॒वोम् ॥ 21.1 (तै. अर. 6.21.1)
नमस्कारार्थ मन्त्राः (4.23)
नमो हिरण्यबाहवे हिरण्यवर्णाय हिरण्यरूपाय हिरण्यपतये ऽबिङ्कापतय उमापतये पशुपतये॑ नमो॒ नमः ॥ 22.1 (तै. अर. 6.22.1)
ऋ॒तग्ं स॒त्य-म्प॑र-म्ब्र॒ह्म॒ पु॒रुष॑-ङ्कृष्ण॒पिङ्ग॑लम् ।
ऊ॒र्ध्वरे॑तं-विँ॑रूपा॒क्षं॒-विँ॒श्वरू॑पाय॒ वै नमो॒ नमः॑ ॥ 23.1 (तै. अर. 6.23.1)
सर्वो॒ वै रु॒द्रस्तस्मै॑ रु॒द्राय॒ नमो॑ अस्तु ।
पुरु॑षो॒ वै रु॒द्र-स्सन्म॒हो नमो॒ नमः॑ ।
विश्व॑-म्भू॒त-म्भुव॑न-ञ्चि॒त्र-म्ब॑हु॒धा जा॒त-ञ्जाय॑मान-ञ्च॒ यत् ।
सर्वो॒ ह्ये॑ष रु॒द्रस्तस्मै॑ रु॒द्राय॒ नमो॑ अस्तु ॥ 24.1 (तै. अर. 6.24.1)
कद्रु॒द्राय॒ प्रचे॑तसे मी॒ढुष्ट॑माय॒ तव्य॑से ।
वो॒चेम॒ शन्त॑मग्ं हृ॒दे ॥
सर्वो॒ह्ये॑ष रु॒द्रस्तस्मै॑ रु॒द्राय॒ नमो॑ अस्तु ॥ 25.1 (तै. अर. 6.25.1)
अग्निहोत्र हवण्याः उपयुक्तस्य वृक्ष विशेष-स्याभिधानम् (4.24-25)
यस्य॒ वै क॑ङ्कत्यग्नि-होत्र॒हव॑णी भवति॒ प्रत्ये॒वा-स्याहु॑तय-स्तिष्ठ॒न्त्यथो॒ प्रति॑ष्ठित्यै ॥ 26.1 (तै. अर. 6.26.1)
भूदेवताक मन्त्रः (4.26)
क्R॒णु॒ष्व पाज॒ इति॒ पञ्च॑ ।
अदि॑ति-र्दे॒वा ग॑न्ध॒र्वा म॑नु॒ष्याः᳚ पि॒तरो-ऽसु॑रा॒-स्तेषाग्ं॑ सर्व भू॒ताना᳚-म्मा॒ता मे॒दिनी॑ मह॒ता म॒ही सा॑वि॒त्री गा॑य॒त्री जग॑त्यु॒र्वी पृ॒थ्वी ब॑हु॒ला विश्वा॑ भू॒ता क॑त॒मा काया सा स॒त्ये-त्य॒मृतेति॑ वसि॒ष्ठः ॥ 28.1 (तै. अर. 6.28.1)
सर्वा देवता आपः (4.27)
आपो॒ वा इ॒दग्ं सर्वं॒-विँश्वा॑ भू॒तान्यापः॑ प्रा॒णा वा आपः॑ प॒शव॒ आपो-ऽन्न॒मापो -ऽमृ॑त॒मापः॑ स॒म्राडापो॑ वि॒राडापः॑ स्व॒राडापः॒
छन्दा॒ग्॒स्यापो॒ ज्योती॒ग्॒ष्यापो॒ यजू॒ग्॒ष्यापः॑ स॒त्यमाप॒-स्सर्वा॑ दे॒वता॒ आपो॒ भूर्भुव॒स्सुव॒राप॒ ओम् ॥ 29.1 (तै. अर. 6.29.1)
सन्ध्यावन्दन मन्त्राः (4.28)
आपः॑ पुनन्तु पृथि॒वी-म्पृ॑थि॒वी पू॒ता पु॑नातु॒ माम् ।
पु॒नन्तु॒ ब्रह्म॑ण॒स्पति॒-र्ब्रह्म॑ पू॒ता पु॑नातु॒ माम् ।
यदुच्छि॑ष्ट॒-मभो᳚ज्यं॒-यँद्वा॑ दु॒श्चरि॑त॒-म्मम॑ ।
सर्व॑-म्पुनन्तु॒ मामापो॑-ऽस॒ताञ्च॑ प्रति॒ग्रह॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ॥ 30.2 (तै. अर. 6.30.1)
अग्निश्च मा मन्युश्च मन्युपतयश्च मन्यु॑कृते॒भ्यः ।
पापेभ्यो॑ रक्ष॒न्ताम् । यदह्ना पाप॑मका॒र्॒षम् ।
मनसा वाचा॑ हस्ता॒भ्याम् । पद्भ्या-मुदरे॑ण शि॒श्ना ।
अह॒स्तद॑वलु॒पन्तु । यत्किञ्च॑ दुरि॒त-म्मयि॑ ।
इदमह-माममृ॑त यो॒नौ । सत्ये ज्योतिषि जुहो॑मि स्वा॒हा ॥ 31.1 (तै. अर. 6.31.1)
सूर्यश्च मा मन्युश्च मन्युपतयश्च मन्यु॑कृते॒भ्यः ।
पापेभ्यो॑ रक्ष॒न्ताम् । यद्रात्रिया पाप॑मका॒र्॒षम् ।
मनसा वाचा॑ हस्ता॒भ्याम् । पद्भ्या-मुदरे॑ण शि॒श्ना ।
रात्रि॒-स्तद॑वलु॒पन्तु । यत्किञ्च॑ दुरि॒त-म्मयि॑ ।
इदमह-माममृ॑त यो॒नौ । सूर्ये ज्योतिषि जुहो॑मि स्वा॒हा ॥ 32.1 (तै. अर. 6.32.1)
प्रणवस्य ऋष्यादि विवरणं (4.29)
ओमित्येकाक्ष॑र-म्ब्र॒ह्म । अग्निर्देवता ब्रह्म॑ इत्या॒र्षम् ।
गायत्र-ञ्छन्द-म्परमात्मं॑ सरू॒पम् । सायुज्यं-विँ॑नियो॒गम् ॥ 33.1 (तै. अर. 6.33.1)
गायत्र्यावाहन मन्त्राः (4.30)
आया॑तु॒ वर॑दा दे॒वी॒ अ॒क्षर॑-म्ब्रह्म॒ सम्मि॑तम् ।
गा॒य॒त्री᳚-ञ्छन्द॑सा-म्मा॒तेद-म्ब्र॑ह्म जु॒षस्व॑ मे ।
यदह्ना᳚-त्कुरु॑ते पा॒प॒-न्तदह्ना᳚-त्प्रति॒मुच्य॑ते ।
य-द्रात्रिया᳚-त्कुरु॑ते पा॒प॒-न्त-द्रात्रिया᳚-त्प्रति॒मुच्य॑ते ।
सर्व॑ व॒र्णे म॑हादे॒वि॒ स॒न्ध्या वि॑द्ये स॒रस्व॑ति ॥ 34.2 (तै. अर. 6.34.1)
ओजो॑-ऽसि॒ सहो॑-ऽसि॒ बल॑मसि॒ भ्राजो॑-ऽसि दे॒वाना॒-न्धाम॒नामा॑॑-ऽसि॒ विश्व॑मसि वि॒श्वायु॒-स्सर्व॑मसि स॒र्वायु-रभिभूरों-गायत्री-मावा॑हया॒मि॒ सावित्री-मावा॑हया॒मि॒ सरस्वती-मावा॑हया॒मि॒ छन्दर्षी-नावा॑हया॒मि॒ श्रिय-मावा॑हया॒मि॒ गायत्रिया गायत्री छन्दो विश्वामित्र ऋषि-स्सविता देवता-ऽग्निर्मुख-म्ब्रह्मा शिरो विष्णुर्हृदयग्ं रुद्र-श्शिखा पृथिवीयोनिः प्राणापान-व्यानोदान-समाना सप्राणा श्वेतवर्णा साङ्ख्यायन-सगोत्रा गायत्री चतुर्विग्ंशत्यक्षरा त्रिपदा॑ षट्कु॒क्षिः॒ पञ्च शीर्षोपनयने वि॑नियो॒गः॒-
ओ-म्भूः । ओ-म्भुवः । ओग्ं सुवः । ओ-म्महः । ओ-ञ्जनः । ओ-न्तपः । ओग्ं स॒त्यम् । ओ-न्त-थ्स॑वि॒तुर्वरे᳚ण्य॒-म्भर्गो॑ दे॒वस्य॑ धीमहि । धियो॒ यो नः॑ प्रचो॒दया᳚त् । ओमापो॒ ज्योती॒ रसो॒-ऽमृत॒-म्ब्रह्म॒ भूर्भुव॒स्सुव॒रोम् ॥ 35.2 (तै. अर. 6.35.1)
गायत्री उपस्थान मन्त्राः (4.31)
उ॒त्तमे॑ शिख॑रे जा॒ते॒ भू॒म्या-म्प॑र्वत॒ मूर्ध॑नि ।
ब्रा॒ह्मणे᳚भ्यो-ऽभ्य॑नुज्ञा॒ता॒ ग॒च्छ दे॑वि य॒थासु॑खम् ।
स्तुतो मया वरदा वे॑दमा॒ता॒ प्रचोदयन्ती पवने᳚ द्विजा॒ता ।
आयुः पृथिव्यां-द्रविण-म्ब्र॑ह्मव॒र्च॒स॒-म्मह्य-न्दत्वा प्रजातु-म्ब्र॑ह्मलो॒कम् ॥ 36.2 (तै. अर. 6.36.1)
आदित्यदेवता मन्त्रः (4.32)
घृणि॒-स्सूर्य॑ आदि॒त्यो न प्रभा॑-वा॒त्यक्ष॑रम् ।
मधु॑क्षरन्ति॒ त-द्र॑सम् ।
स॒त्यं-वैँ त-द्रस॒-मापो॒ ज्योती॒रसो॒-ऽमृत॒-म्ब्रह्म॒ भूर्भुव॒स्सुव॒रोम् ॥ 37.1 (तै. अर. 6.37.1)
त्रिसुपर्णमन्त्राः (4.33)
ब्रह्म॑ मेतु॒ माम् । मधु॑ मेतु॒ माम् । ब्रह्म॑-मे॒व मधु॑ मेतु॒ माम् ।
यास्ते॑ सोम प्र॒जाव॒थ्सो-ऽभि॒सो अ॒हम् । दुस्ष्व॑प्न॒ह-न्दु॑रुष्वह ।
यास्ते॑ सोम प्रा॒णाग्स्ता-ञ्जु॑होमि । त्रिसु॑पर्ण॒ मया॑चित-म्ब्राह्म॒णाय॑ दद्यात् ।
ब्र॒ह्म॒ह॒त्यां-वाँ ए॒ते घ्न॑न्ति । ये ब्रा᳚ह्म॒णा-स्त्रिसु॑पर्ण॒-म्पठ॑न्ति ।
ते सोम॒-म्प्राप्नु॑वन्ति । आ॒स॒ह॒स्रा-त्प॒क्ति-म्पुन॑न्ति । ओम् ॥ 38.1 (तै. अर. 6.38.1)
ब्रह्म॑ मे॒धया᳚ । मधु॑ मे॒धया᳚ ।
ब्रह्म॑मे॒व मधु॑ मे॒धया᳚ । अ॒द्या नो॑ देव सवितः प्र॒जाव॑थ्सावी॒-स्सौभ॑गम् ।
परा॑ दु॒स्ष्वप्नि॑यग्ं सुव । विश्वा॑नि देव सवित-र्दुरि॒तानि॒ परा॑सुव ।
य-द्भ॒द्र-न्तन्म॒ आसु॑व । मधु॒वाता॑ ऋताय॒ते मधु॑क्षरन्ति॒ सिन्ध॑वः ।
माद्ध्वी᳚र्न-स्स॒न्त्वोष॑धीः । मधु॒नक्त॑ मु॒तोषसि॒ मधु॑म॒-त्पार्थि॑व॒ग्ं॒ रजः॑ ।
मधु॒द्यौर॑स्तु नः पि॒ता । मधु॑मान्नो॒ वन॒स्पति॒-र्मधु॑माग्ं अस्तु॒ सूर्यः॑ ।
माद्ध्वी॒ र्गावो॑ भवन्तु नः । य इ॒म-न्त्रिसु॑पर्ण॒-मया॑चित-म्ब्राह्म॒णाय॑ दद्यात् ।
भ्रू॒ण॒ह॒त्यां-वाँ ए॒ते घ्न॑न्ति । ये ब्रा᳚ह्म॒णा-स्त्रिसु॑पर्ण॒-म्पठ॑न्ति ।
ते सोम॒-म्प्राप्नु॑वन्ति । आ॒स॒ह॒स्रा-त्प॒क्ति-म्पुन॑न्ति । ओम् ॥ 39.7 (तै. अर. 6.39.1)
ब्रह्म॑ मे॒धवा᳚ । मधु॑ मे॒धवा᳚ । ब्रह्म॑मे॒व मधु॑ मे॒धवा᳚ ।
ब्र॒ह्मा दे॒वाना᳚-म्पद॒वीः क॑वी॒ना-मृषि॒-र्विप्रा॑णा-म्महि॒षो मृ॒गाणा᳚म् ।
श्ये॒नो गृद्ध्रा॑णा॒ग्॒ स्वधि॑ति॒-र्वना॑ना॒ग्ं॒ सोमः॑ प॒वित्र॒-मत्ये॑ति॒ रेभन्न्॑ ।
ह॒ग्ं॒स-श्शु॑चि॒ष-द्वसु॑रन्तरिक्ष॒ सद्धोता॑- वेदि॒ष-दति॑थि-र्दुरोण॒सत् ।
नृ॒षद्व॑र॒-सदृ॑त॒-स-द्व्यो॑म॒-सद॒ब्जा- गो॒जा ऋ॑त॒जा अ॑द्रि॒जा ऋ॒त-म्बृ॒हत् ।
ऋ॒चेत्वा॑ रु॒चेत्वा॒ समि-थ्स्र॑वन्ति स॒रितो॒ न धेनाः᳚ ।
अ॒न्तर्-हृ॒दा मन॑सा पू॒यमा॑नाः ।
घृ॒तस्य॒ धारा॑ अ॒भिचा॑कशीमि ।
हि॒र॒ण्ययो॑ वेत॒सो मद्ध्य॑ आसाम् ।
तस्मि᳚न्-थ्सुप॒र्णो म॑धु॒कृ-त्कु॑ला॒यी भज॑न्नास्ते॒ मधु॑ दे॒वता᳚भ्यः ।
तस्या॑ सते॒ हर॑य-स्स॒प्ततीरे᳚ स्व॒धा-न्दुहा॑ना अ॒मृत॑स्य॒ धारा᳚म् ।
य इ॒द-न्त्रिसु॑पर्ण॒-मया॑चित-म्ब्राह्म॒णाय॑ दद्यात् ।
वी॒र॒ह॒त्यां-वाँ ए॒ते घ्न॑न्ति । ये ब्रा᳚ह्म॒णा-स्त्रिसु॑पर्ण॒-म्पठ॑न्ति ।
ते सोम॒-म्प्राप्नु॑वन्ति । आ॒स॒ह॒स्रा-त्प॒ङ्क्ति-म्पुन॑न्ति । ओम् ॥ 40.6 (तै. अर. 6.40.1)
मेधा सूक्तं (4.34)
मे॒धादे॒वी जु॒षमा॑णा न॒ आगा᳚-द्वि॒श्वाची॑ भ॒द्रा सु॑मन॒स्य मा॑ना ।
त्वया॒ जुष्टा॑ नु॒दमा॑ना दु॒रुक्ता᳚-न्बृ॒हद्व॑देम वि॒दथे॑ सु॒वीराः᳚ ।
त्वया॒ जुष्ट॑ ऋ॒षि-र्भ॑वति देवि॒ त्वया॒ ब्रह्मा॑-ऽऽग॒तश्री॑ रु॒त त्वया᳚ ।
त्वया॒ जुष्ट॑श्चि॒त्रं-विँ॑न्दते वसु॒ सा नो॑ जुषस्व॒ द्रवि॑णो नमेधे ॥ 41.1 (तै. अर. 6.41.1)
मे॒धा-म्म॒ इन्द्रो॑ ददातु मे॒धा-न्दे॒वी सर॑स्वती ।
मे॒धा-म्मे॑ अ॒श्विना॑-वु॒भावाध॑त्ता॒-म्पुष्क॑रस्रजा ॥
अ॒फ्स॒रासु॑ च॒ या मे॒धा ग॑न्ध॒र्वेषु॑ च॒ यन्मनः॑ ।
दैवी᳚-म्मे॒धा सर॑स्वती॒ सा मा᳚-म्मे॒धा सु॒रभि॑-र्जुषता॒ग्॒ स्वाहा᳚ ॥ 42.1 (तै. अर. 6.42.1)
आमा᳚-म्मे॒धा सु॒रभि॑-र्वि॒श्वरू॑पा॒ हिर॑ण्यवर्णा॒ जग॑ती जग॒म्या ।
ऊर्ज॑स्वती॒ पय॑सा॒ पिन्व॑माना॒ सा मा᳚-म्मे॒धा सु॒प्रती॑का जुषन्ताम् ॥ 43.1 (तै. अर. 6.43.1)
मयि॑ मे॒धा-म्मयि॑ प्र॒जा-म्मय्य॒ग्निस्तेजो॑ दधातु॒ मयि॑ मे॒धा-म्मयि॑ प्र॒जा-म्मयीन्द्र॑ इन्द्रि॒य-न्द॑धातु॒ मयि॑ मे॒धा-म्मयि॑ प्र॒जा-म्मयि॒ सूर्यो॒ भ्राजो॑ दधातु ॥ 44.1 (तै. अर. 6.44.1)
मृत्युनिवारण मन्त्राः (4.35)
अपै॑तु मृ॒त्यु-र॒मृत॑न्न॒ आग॑न्. वैवस्व॒तो नो॒ अभ॑यङ्कृणोतु ।
प॒र्णं-वँन॒स्पते॑ रिवा॒भिनः॑ शीयताग्ं र॒यि-स्सच॑तान्न॒-श्शची॒पतिः॑ ॥ 45.1 (तै. अर. 6.45.1)
पर॑-म्मृत्यो॒ अनु॒ परे॑हि॒ पन्थां॒-यँस्ते॒स्व इत॑रो देव॒याना᳚त् ।
चक्षु॑ष्मते शृण्व॒ते ते᳚ ब्रवीमि॒ मानः॑ प्र॒जाग्ं री॑रिषो॒ मोत वी॒रान् ॥ 46.1 (तै. अर. 6.46.1)
वात॑-म्प्रा॒ण-म्मन॑सा॒ न्वार॑भामहे प्र॒जाप॑तिं॒-योँ भुव॑नस्य गो॒पाः ।
सनो॑ मृ॒त्यो स्त्रा॑यता॒-म्पात्वग्ंह॑सो॒ ज्योग् जी॒वा ज॒राम॑शीमहि ॥ 47.1 (तै. अर. 6.47.1)
अ॒मु॒त्र॒ भूया॒दध॒ यद्य॒मस्य॒ बृह॑स्पते अ॒भिश॑स्ते॒र मु॑ञ्चः ।
प्रत्यौ॑हता म॒श्विना॑ मृ॒त्यु म॑स्मा-द्दे॒वाना॑मग्ने भि॒षजा॒ शची॑भिः ॥ 48.1 (तै. अर. 6.48.1)
हरि॒ग्ं॒ हर॑न्त॒- मनु॑यन्ति दे॒वा विश्व॒स्येशा॑नं-वृँष॒भ-म्म॑ती॒नाम् ।
ब्रह्म॒ सरू॑प॒-मनु॑मे॒दमा॑गा॒-दय॑न॒-म्मा विव॑धी॒-र्विक्र॑मस्व ॥ 49.1 (तै. अर. 6.49.1)
शल्कै॑र॒ग्नि-मि॑न्धा॒न उ॒भौ लो॒कौ स॑नेम॒हम् ।
उ॒भयो᳚ र्लो॒कया॑र्-ऋ॒ध्द्वा-ऽति॑ मृ॒त्यु-न्त॑राम्य॒हम् ॥ 50.1 (तै. अर. 6.50.1)
मा छि॑दो मृत्यो॒ मा व॑धी॒र्मा मे॒ बलं॒-विँवृ॑हो॒ मा प्रमो॑षीः ।
प्र॒जा-म्मा मे॑ रीरिष॒ आयु॑रुग्र नृ॒चक्ष॑स-न्त्वा ह॒विषा॑ विधेम ॥ 51.1 (तै. अर. 6.51.1)
मा नो॑ म॒हान्त॑मु॒त मा नो॑ अर्भ॒क-म्मा न॒ उक्ष॑न्तमु॒त मा न॑ उक्षि॒तम् ।
मा नो॑ वधीः पि॒तर॒-म्मोत मा॒तर॑-म्प्रि॒या मा न॑स्त॒नुवो॑ रुद्र रीरिषः ॥ 52.1 (तै. अर. 6.52.1)
मा न॑स्तो॒के तन॑ये॒ मा न॒ आयु॑षि॒ मा नो॒ गोषु॒ मा नो॒ अश्वे॑षु रीरिषः ।
वी॒रान्मा नो॑ रुद्र भामि॒तोव॑धीर्-ह॒विष्म॑न्तो॒ नम॑सा विधेम ते ॥ 53.1 (तै. अर. 6.53.1)
प्रजापति-प्रार्थना मन्त्रः (4.36)
प्रजा॑पते॒ न त्वदे॒ता-न्य॒न्यो विश्वा॑ जा॒तानि॒ परि॒ता ब॑भूव ।
य-त्का॑मास्ते जुहु॒मस्तन्नो॑ अस्तु व॒यग्ग् स्या॑म॒ पत॑यो रयी॒णाम् ॥ 54.1 (तै. अर. 6.54.1)
इन्द्रप्रार्थना मन्त्रः (4.37)
स्व॒स्ति॒दा वि॒शस्पति॑-र्वृत्र॒हा विमृधो॑ व॒शी ।
वृषेन्द्रः॑ पु॒र ए॑तु नस्स्वस्ति॒दा अ॑भय-ङ्क॒रः ॥ 55.1 (तै. अर. 6.55.1)
मृत्युञ्जय मन्त्राः (4.38)
त्र्य॑म्बकं-यँजामहे सुग॒न्धि-म्पु॑ष्टि॒वर्ध॑नम् ।
उ॒र्वा॒रु॒कमि॑व॒ बन्ध॑ना-न्मृ॒त्यो-र्मु॑क्षीय॒ मा-ऽमृता᳚त् ॥ 56.1 (तै. अर. 6.56.1)
ये ते॑ स॒हस्र॑म॒युत॒-म्पाशा॒ मृत्यो॒ मर्त्या॑य॒ हन्त॑वे ।
तान्. य॒ज्ञस्य॑ मा॒यया॒ सर्वा॒नव॑ यजामहे । मृ॒त्यवे॒ स्वाहा॑ मृ॒त्यवे॒ स्वाहा᳚ ॥ 58.1 (तै. अर. 6.57-58)
पापनिवारका मन्त्राः (4.39)
दे॒वकृ॑त॒स्यैन॑सो-ऽव॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
म॒नु॒ष्य॑कृत॒स्यैन॑सो ऽव॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
पि॒तृकृ॑त॒स्यैन॑सो ऽव॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
आ॒त्मकृ॑त॒स्यैन॑सो ऽव॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
अ॒न्यकृ॑त॒स्यैन॑सो ऽव॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
अ॒स्मत्कृ॑त॒स्यैन॑सो ऽव॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
यद्दि॒वा च॒ नक्त॒-ञ्चैन॑श्चकृ॒म तस्या॑ व॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
य-थ्स्व॒पन्त॑श्च॒ जाग्र॑त॒-श्चैन॑श्च-कृ॒म तस्या॑ व॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
य-थ्सु॒षुप्त॑श्च॒ जाग्र॑त॒-श्चैन॑श्च-कृ॒म तस्या॑ व॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
य-द्वि॒द्वाग्ंस॒श्चा वि॑द्वाग्ंस॒श्चैन॑श्च-कृ॒म तस्या॑ व॒यज॑नमसि॒ स्वाहा᳚ ।
एनस एनसो वयजनम॑सि स्वा॒हा ॥ 59.1 (तै. अर. 6.59.1)
वसु-प्रार्थना मन्त्रः (4.40)
यद्वो॑ देवाश्चकृ॒म जि॒ह्वया॑ गु॒रुमन॑सो वा॒ प्रयु॑ती देव॒ हेड॑नम् ।
अरा॑वा॒यो नो॑ अ॒भिदु॑च्छुना॒यते॒ तस्मि॒-न्तदेनो॑ वसवो॒ निधे॑तन॒ स्वाहा᳚ ॥ 60.1 (तै. अर. 6.60.1)
कामो-ऽकार्षीत् - मन्युरकार्षीत् मन्त्रः (4.41)
कामो-ऽकार्षी᳚-न्नमो॒ नमः ।
कामो-ऽकार्षी-त्कामः करोति नाह-ङ्करोमि कामः कर्ता नाह-ङ्कर्ता कामः॑ कार॒यिता नाह॑-ङ्कार॒यिता एष ते काम कामा॑य स्वा॒हा ॥ 61.1 (तै. अर. 6.61.1)
मन्युरकार्षी᳚-न्नमो॒ नमः ।
मन्युरकार्षी-न्मन्युः करोति नाह-ङ्करोमि मन्युः कर्ता नाह-ङ्कर्ता मन्युः॑ कार॒यिता नाह॑-ङ्कार॒यिता एष ते मन्यो मन्य॑वे स्वा॒हा ॥ 62.1 (तै. अर. 6.62.1)
विरजा होम मन्त्राः (4.42)
तिलाञ्जुहोमि सरसाग्ं सपिष्टा-न्गन्धार मम चित्ते रम॑न्तु स्वा॒हा ।
गावो हिरण्य-न्धनमन्नपानग्ं सर्वेषाग् श्रि॑यै स्वा॒हा ।
श्रियञ्च लक्ष्मिञ्च पुष्टिञ्च कीर्ति॑-ञ्चा नृ॒ण्यताम् । ब्रह्मण्य-म्ब॑हुपु॒त्रताम् ।
श्रद्धामेधे प्रजा-स्सन्ददा॑तु स्वा॒हा ॥ 63.3 (तै. अर. 6.63.1)
तिलाः कृष्णा-स्ति॑ला-श्श्वे॒ता॒-स्तिला-स्सौम्या व॑शानु॒गाः ।
तिलाः पुनन्तु॑ मे पा॒पं॒-यँत्किञ्चि-द्दुरित-म्म॑यि स्वा॒हा ।
चोर॒स्यान्न-न्न॑वश्रा॒द्ध॒-म्ब्र॒ह्म॒हा गु॑रुत॒ल्पगः ।
गोस्तेयग्ं स॑रापा॒न॒-म्भ्रूणहत्या तिला शान्तिग्ं शमय॑न्तु स्वा॒हा ।
श्रीश्च लक्ष्मीश्च पुष्टीश्च कीर्ति॑-ञ्चा नृ॒ण्यताम् ।
ब्रह्मण्य-म्ब॑हुपु॒त्रताम् ।
श्रद्धामेधे प्रज्ञातु जातवेद-स्सन्ददा॑तु स्वा॒हा ॥ 64.3 (तै. अर. 6.64.1)
प्राणापान-व्यानोदान-समाना मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
वां-मन-श्चक्षुः-श्रोत्र-जिह्वा-घ्राण-रेतो-बुद्ध्याकूति-स्सङ्कल्पा मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
त्वक्-चर्म-माग्ंस-रुधिर-मेदो-मज्जा-स्नायवो-ऽस्थीनि मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
शिरः पाणि पाद पार्श्व पृष्ठो-रूदर-जङ्घ-शिश्र्नोपस्थ पायवो मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
उत्तिष्ठ पुरुष हरित-पिङ्गल लोहिताक्षि देहि देहि ददापयिता मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ॥ 65.5 (तै. अर. 6.65.1)
पृथिव्याप स्तेजो वायु-राकाशा मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
शब्द-स्पर्श-रूपरस-गन्धा मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
मनो-वाक्-काय-कर्माणि मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
अव्यक्तभावै-र॑हङ्का॒र॒-र्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
आत्मा मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
अन्तरात्मा मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
परमात्मा मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ।
क्षु॒धे स्वाहा᳚ । क्षुत्पि॑पासाय॒ स्वाहा᳚ । विवि॑ट्यै॒ स्वाहा᳚ ।
ऋग्वि॑धानाय॒ स्वाहा᳚ । क॒षो᳚त्काय॒ स्वाहा᳚ ।
क्षु॒त्पि॒पा॒साम॑ल-ञ्ज्ये॒ष्ठा॒म॒ल॒क्ष्मी-र्ना॑शया॒म्यहम् ।
अभू॑ति॒-मस॑मृद्धि॒ञ्च॒ सर्वां (सर्वा) निर्णुद मे पाप्मा॑नग्ग् स्वा॒हा ।
अन्नमय-प्राणमय-मनोमय-विज्ञानमय-मानन्दमय-मात्मा मे॑ शुद्ध्य॒न्ता॒-ञ्ज्योति॑ र॒हं-विँ॒रजा॑ विपा॒प्मा भू॑यास॒ग्ग्॒ स्वाहा᳚ ॥ 66.10 (तै. अर. 6.66.1)
वैश्वदेव मन्त्राः (4.43)
अ॒ग्नये॒ स्वाहा᳚ । विश्वे᳚भ्यो दे॒वेभ्य॒-स्स्वाहा᳚ ।
ध्रु॒वाय॑ भू॒माय॒ स्वाहा᳚ । ध्रु॒व॒क्षित॑ये॒ स्वाहा᳚ ।
अ॒च्यु॒त॒क्षित॑ये॒ स्वाहा᳚ । अ॒ग्नये᳚ स्विष्ट॒कृते॒ स्वाहा᳚ ।
धर्मा॑य॒ स्वाहा᳚ । अध॑र्माय॒ स्वाहा᳚ ।
अ॒द्भ्य-स्स्वाहा᳚ । ओ॒ष॒धि॒व॒न॒स्प॒तिभ्य॒-स्स्वाहा᳚ । 67.1 (तै. अर. 6.67.1)
र॒क्षो॒दे॒व॒ज॒नेभ्य॒-स्स्वाहा᳚ ।
गृह्या᳚भ्य॒-स्स्वाहा᳚ । अ॒व॒साने᳚भ्य॒-स्स्वाहा᳚ ।
अ॒व॒सान॑पतिभ्य॒-स्स्वाहा᳚ । स॒र्व॒भू॒तेभ्य॒-स्स्वाहा᳚ ।
आमा॑य॒ स्वाहा᳚ । अ॒न्तरि॑क्षाय॒ स्वाहा᳚ ।
यदेज॑ति॒ जग॑ति॒ यच्च॒ चेष्ट॑ति॒ नाम्नो॑ भा॒गो-ऽय-न्नाम्ने॒ स्वाहा᳚ ।
पृ॒थि॒व्यै स्वाहा᳚ । अ॒न्तरि॑क्षाय॒ स्वाहा᳚ । 67.2 (तै. अर. 6.67.2)
दि॒वे स्वाहा᳚ । सूर्या॑य॒ स्वाहा᳚ ।
च॒न्द्रम॑से॒ स्वाहा᳚ । नक्ष॑त्रेभ्य॒-स्स्वाहा᳚ ।
इन्द्रा॑य॒ स्वाहा᳚ । बृह॒स्पत॑ये॒ स्वाहा᳚ ।
प्र॒जाप॑तये॒ स्वाहा᳚ । ब्रह्म॑णे॒ स्वाहा᳚ ।
स्व॒धा पि॒तृभ्य॒-स्स्वाहा᳚ । नमो॑ रु॒द्राय॑ पशु॒पत॑ये॒ स्वाहा᳚ । 67.3 (तै. अर. 6.67.3)
दे॒वेभ्य॒-स्स्वाहा᳚ । पि॒तृभ्यः॑ स्व॒धा-ऽस्तु॑ ।
भू॒तेभ्यो॒ नमः॑ । म॒नु॒ष्ये᳚भ्यो॒ हन्ता᳚ ।
प्र॒जाप॑तये॒ स्वाहा᳚ । प॒र॒मे॒ष्ठिने॒ स्वाहा᳚ ।
यथा कू॑प-श्श॒तधा॑र-स्स॒हस्र॑धारो॒ अक्षि॑तः ।
ए॒वा मे॑ अस्तु धा॒न्यग्ं स॒हस्र॑धार॒-मक्षि॑तम् ।
धन॑धान्यै॒ स्वाहा᳚ ॥ ये भू॒ताः प्र॒चर॑न्ति॒ दिवा॒नक्त॒-म्बलि॑-मि॒च्छन्तो॑ वि॒तुद॑स्य॒ प्रेष्याः᳚ ।
तेभ्यो॑ ब॒लि-म्पु॑ष्टि॒कामो॑ हरामि॒ मयि॒ पुष्टि॒-म्पुष्टि॑पति-र्दधातु॒ स्वाहा᳚ ॥ 67.4 (तै. अर. 6.67.4)
(ओ॒ष॒धि॒व॒न॒स्प॒तिभ्य॒-स्स्वाहा॒ - ऽन्तरि॑क्षाय॒ स्वाहा॒ - नमो॑ रु॒द्राय॑ पशु॒पत॑ये॒ स्वाहा॑ - वि॒तुद॑स्य॒ प्रेष्या॒ एक॑-ञ्च)
ओ᳚-न्त-द्ब्र॒ह्म । ओ᳚-न्त-द्वा॒युः ।
ओ᳚-न्तदा॒त्मा । ओ᳚-न्त-थ्स॒त्यम् ।
ओ᳚-न्त-थ्सर्व᳚म् । ओ᳚-न्त-त्पुरो॒-र्नमः ।
अन्तश्चरति॑ भूते॒षु॒ गुहायां-विँ॑श्व मू॒र्तिषु ।
त्वं-यँज्ञस्त्वं-वँषट्कारस्त्व-मिद्रस्त्वग्ं रुद्रस्त्वंविँष्णुस्त्व-म्ब्रह्मत्व॑-म्प्रजा॒पतिः ।
त्व-न्त॑दाप॒ आपो॒ ज्योती॒ रसो॒-ऽमृत॒-म्ब्रह्म॒ भूर्भुव॒स्सुव॒रोम् ॥ 68.2 (तै. अर. 6.68.1)
4.44 प्राणाहुति मन्त्राः
श्र॒द्धाया᳚-म्प्रा॒णे निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
श्र॒द्धाया॑मपा॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
श्र॒द्धायां᳚-व्याँ॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
श्र॒द्धाया॑मुदा॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
श्र॒द्धायाग्ं॑ समा॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
ब्रह्म॑णि म आ॒त्मा-ऽमृ॑त॒त्वाय॑ ॥
अ॒मृ॒तो॒प॒स्तर॑णमसि ॥
श्र॒द्धाया᳚-म्प्रा॒णे निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
शि॒वो मा॑ वि॒शाप्र॑दाहाय । प्रा॒णाय॒ स्वाहा᳚ ।
श्र॒द्धाया॑मपा॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
शि॒वो मा॑ वि॒शाप्र॑दाहाय । अ॒पा॒नाय॒ स्वाहा᳚ ।
श्र॒द्धायां᳚-व्याँ॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
शि॒वो मा॑ वि॒शाप्र॑दाहाय । व्या॒नाय॒ स्वाहा᳚ ।
श्र॒द्धाया॑-मुदा॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
शि॒वो मा॑ वि॒शाप्र॑दाहाय । उ॒दा॒नाय॒ स्वाहा᳚ ।
श्र॒द्धायाग्ं॑ समा॒ने निवि॑ष्टो॒-ऽमृत॑-ञ्जुहोमि ।
शि॒वो मा॑ वि॒शाप्र॑दाहाय । स॒मा॒नाय॒ स्वाहा᳚ ।
ब्रह्म॑णि म आ॒त्मा-ऽमृ॑त॒त्वाय॑ ॥
अ॒मृ॒ता॒पि॒धा॒नम॑सि ॥ 69.4 (तै. अर. 6.69.1)
भुक्तान्नाभिमन्त्रण मन्त्राः (4.45)
श्र॒द्धाया᳚-म्प्रा॒णे निवि॑श्या॒-ऽमृतग्ं॑ हु॒तम् । प्रा॒ण मन्ने॑नाप्यायस्व ।
श्र॒द्धाया॑मपा॒ने निवि॑श्या॒-ऽमृतग्ं॑ हु॒तम् । अ॒पा॒न मन्ने॑नाप्यायस्व ।
श्र॒द्धायां᳚-व्याँ॒ने निवि॑श्या॒-ऽमृतग्ं॑ हु॒तम् । व्या॒न मन्ने॑नाप्यायस्व ।
श्र॒द्धाया॑-मुदा॒ने निवि॑श्या॒-ऽमृतग्ं॑ हु॒तम् । उ॒दा॒न मन्ने॑नाप्यायस्व ।
श्र॒द्धायाग्ं॑ समा॒ने निवि॑श्या॒-ऽमृतग्ं॑ हु॒तम् । स॒मान॒ मन्ने॑नाप्यायस्व ॥ 70.1 (तै. अर0.1)
भोजनान्ते आत्मानुसन्धान मन्त्राः (4.46)
अङ्गुष्ठमात्रः पुरुषो-ऽङ्गुष्ठञ्च॑ समा॒श्रितः । ईश-स्सर्वस्य जगतः प्रभुः प्रीणाति॑ विश्व॒भुक् ॥ 71.1 (तै. अर. 6.71.1)
अवयवस्वस्थता प्रार्थना मन्त्रः (4.47)
वाम्म॑ आ॒सन्न् । न॒सोः प्रा॒णः । अ॒क्ष्यो-श्चक्षुः॑ ।
कर्ण॑यो॒-श्श्रोत्र᳚म् । बा॒हु॒वो-र्बल᳚म् । ऊ॒रु॒वो रोजः॑ ।
अरि॑ष्टा॒ विश्वा॒न्यङ्गा॑नि त॒नूः । त॒नुवा॑ मे स॒ह नम॑स्ते अस्तु॒ मा मा॑ हिग्ंसीः ॥ 72.1 (तै. अर. 6.72.1)
इन्द्र सप्तर्षि संवाँद मन्त्रः (4.48)
वयः॑ सुप॒र्णा उप॑सेदु॒रिन्द्र॑-म्प्रि॒य मे॑धा॒ ऋष॑यो॒ नाध॑मानाः ।
अप॑द्ध्वा॒न्त मू᳚र्णु॒हि पू॒र्धि चक्षु॑-र्मुमु॒ग्ध्य॑स्मा-न्नि॒धये॑ ऽवब॒द्धान् ॥ 73.1 (तै. अर. 6.73.1)
हृदयालम्भन मन्त्रः (4.49)
प्राणाना-ङ्ग्रन्थिरसि रुद्रो मा॑ विशा॒न्तकः । तेनान्नेना᳚-प्याय॒स्व ॥ 74.1 (तै. अर. 6.74.1)
देवता प्राणनिरूपण मन्त्रः (4.50)
नमो रुद्राय विष्णवे मृत्यु॑र्मे पा॒हि ॥ 75.1 (तै. अर. 6.75.1)
अग्नि स्तुति मन्त्रः (4.51)
त्वम॑ग्ने॒ द्युभि॒-स्त्वमा॑शु-शु॒क्षणि॒-स्त्वम॒द्भ्य-स्त्वमश्म॑न॒स्परि॑ ।
त्वं-वँने᳚भ्य॒-स्त्वमोष॑धीभ्य॒-स्त्व-न्नृ॒णा-न्नृ॑पते जायसे॒ शुचिः॑ ॥ 76.1 (तै. अर. 6.76.1)
अभीष्ट याचना मन्त्रः (4.52)
शि॒वेन॑ मे॒ सन्ति॑ष्ठस्व स्यो॒नेन॑ मे॒ सन्ति॑ष्ठस्व सुभू॒तेन॑ मे॒ सन्ति॑ष्ठस्व ब्रह्मवर्च॒सेन॑ मे॒ सन्ति॑ष्ठस्व य॒ज्ञस्यर्धि॒ मनु॒ सन्ति॑ष्ठ॒ स्वोप॑ ते यज्ञ॒ नम॒ उप॑ ते॒ नम॒ उप॑ ते॒ नमः॑ ॥ 77.1 (तै. अर. 6.77.1)
पर तत्त्व निरूपणं (4.53)
स॒त्य-म्पर॒-म्परग्ं॑ स॒त्यग्ं स॒त्येन॒ न सु॑व॒र्गा-ल्लो॒काच्च्य॑वन्ते क॒दाच॒न स॒ताग्ं हि स॒त्य-न्तस्मा᳚-थ्स॒त्ये र॑मन्ते॒,
तप॒ इति॒ तपो॒ नानश॑ना॒-त्परं॒-यँद्धि पर॒-न्तप॒स्त-द्दुध॑र्ष॒-न्त-द्दुरा॑धर्ष॒-न्तस्मा॒-त्तप॑सि रमन्ते॒,
दम॒ इति॒ निय॑त-म्ब्रह्मचा॒रिण॒-स्तस्मा॒-द्दमे॑ रमन्ते॒,
शम॒ इत्यर॑ण्ये मु॒नय॒-स्तस्मा॒च्छमे॑ रमन्ते,
दा॒नमिति॒ सर्वा॑णि भू॒तानि॑ प्र॒शग्ंस॑न्ति दा॒नान्नाति॑ दु॒श्चर॒-न्तस्मा᳚-द्दा॒ने र॑मन्ते,
ध॒र्म इति॒ धर्मे॑ण॒ सर्व॑मि॒द-म्परि॑गृहीत-न्ध॒र्मान्नाति॑-दु॒ष्कर॒-न्तस्मा᳚--द्ध॒र्मे र॑मन्ते,
प्र॒जन॒ इति॒ भूयाग्ं॑॑स॒-स्तस्मा॒-द्भूयि॑ष्ठाः॒ प्रजा॑यन्ते॒ तस्मा॒-द्भूयि॑ष्ठाः ॑ने रमन्ते॒,
-ऽग्नय॒ इत्या॑ह॒ तस्मा॑-द॒ग्नय॒ आधा॑तव्या अग्निहो॒त्र-मित्या॑ह॒ तस्मा॑-दग्निहो॒त्रे र॑मन्ते,
य॒ज्ञ इति॑ य॒ज्ञो हि दे॒वा स्तस्मा᳚-द्य॒ज्ञे र॑मन्ते,
मान॒स-मिति॑ वि॒द्वाग्ंस॒-स्तस्मा᳚-द्वि॒द्वाग्ंस॑ ए॒व मा॑न॒से र॑मन्ते,
न्या॒स इति॑ ब्र॒ह्मा ब्र॒ह्मा हि परः॒ परो॑ हि ब्र॒ह्मा तानि॒ वा ए॒तान्यव॑राणि॒ पराग्ं॑सि न्या॒स ए॒वात्य॑रेचय॒-द्य ए॒वं-वेँदे᳚त्युप॒निषत् ॥ 78.11 (तै. अर. 6.78.1)
4.54 ज्ञान साधन निरूपणं
प्रा॒जा॒प॒त्यो हारु॑णि-स्सुप॒र्णेयः॑ प्र॒जाप॑ति-म्पि॒तर॒-मुप॑ससार॒ कि-म्भ॑गव॒न्तः प॑र॒मं-वँ॑द॒न्तीति॒ तस्मै॒ प्रो॑वाच,
स॒त्येन॑ वा॒युरावा॑ति स॒त्ये-ना॑दि॒त्यो रो॑चते दि॒वि स॒त्यं-वाँ॒चः प्र॑ति॒ष्ठा स॒त्ये स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा᳚-थ्स॒त्य-म्प॑र॒मं-वँद॑न्ति॒,
तप॑सा दे॒वा दे॒वता॒-मग्र॑ आय॒-न्तप॒सर्ष॑य॒-स्सुव॒रन्व॑-विन्द॒-न्तप॑सा स॒पत्ना॒-न्प्रणु॑दा॒-मारा॑ती॒ स्तप॑सि स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा॒-त्तपः॑ पर॒मं-वँद॑न्ति॒,
दमे॑न दा॒न्ताः कि॒ल्बिष॑-मवधू॒न्वन्ति॒ दमे॑न ब्रह्मचा॒रिण॒-स्सुव॑रगच्छ॒-न्दमो॑ भू॒ताना᳚-न्दुरा॒धर्ष॒-न्दमे॑ स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा॒-द्दमः॑ पर॒मं-वँद॑न्ति॒,
शमे॑न शा॒न्ता-श्शि॒व-मा॒चर॑न्ति॒ शमे॑न ना॒क-म्मु॒नयो॒-ऽन्ववि॑न्द॒न् छमो॑ भू॒ताना᳚-न्दुरा॒धर्ष॒-ञ्छमे॑ स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा॒च्छमः॑ पर॒मं-वँद॑न्ति,
दा॒नं-यँ॒ज्ञानां॒-वँरू॑थ॒-न्दक्षि॑णा लो॒के दा॒तारग्ं॑ सर्व भू॒तान्यु॑पजी॒वन्ति॑ दा॒नेनारा॑ती॒-रपा॑नुदन्त दा॒नेन॑ द्विष॒न्तो मि॒त्रा भ॑वन्ति दा॒ने स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा᳚-द्दा॒न-म्प॑र॒मं-वँद॑न्ति,
ध॒र्मो विश्व॑स्य॒ जग॑तः प्रति॒ष्ठा लो॒के ध॒र्मिष्ठ॑-म्प्र॒जा उ॑पस॒र्पन्ति॑ ध॒र्मेण॑ पा॒प-म॑प॒नुद॑ति ध॒र्मे स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा᳚-द्ध॒र्म-म्प॑र॒मं-वँद॑न्ति,
प्र॒जन॑नं॒-वैँ प्र॑ति॒ष्ठा लो॒के सा॒धु प्र॒जाया᳚ स्त॒न्तुन्-त॑न्वा॒नः पि॑तृ॒णा म॑नृ॒णो भव॑ति॒ तदे॑व त॒स्या अनृ॑ण॒-न्तस्मा᳚-त्प्र॒जन॑न-म्पर॒मं-वँद॑न्त्य॒,
ग्नयो॒ वै त्रयी॑ वि॒द्या दे॑व॒यानः॒ पन्था॑ गार्हप॒त्य ऋक्-पृ॑थि॒वी र॑थन्त॒र-म॑न्वाहा-र्य॒पच॑नं॒-यँजु॑र॒न्तरि॑क्षं-वाँमदे॒व्य मा॑हव॒नीय॒-स्साम॑सुव॒र्गो लो॒को बृ॒हत्-तस्मा॑-द॒ग्नी-न्प॑र॒मं-वँद॑न्त्य,
ग्निहो॒त्रग्ं सा॑य-म्प्रा॒त-र्गृ॒हाणां॒-निष्कृ॑ति॒-स्स्वि॑ष्टग्ं सुहु॒तं-यँ॑ज्ञक्रतू॒ना-म्प्राय॑णग्ं सुव॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ ज्योति॒-स्तस्मा॑-दग्निहो॒त्र-म्प॑र॒मं-वँद॑न्ति,
य॒ज्ञ इति॑ य॒ज्ञेन॒ हि दे॒वा दिव॑-ङ्ग॒ता य॒ज्ञेनासु॑रा॒-नपा॑नुदन्त य॒ज्ञेन॑ द्विष॒न्तो मि॒त्रा भ॑वन्ति य॒ज्ञे स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा᳚-द्य॒ज्ञ-म्प॑र॒मं-वँद॑न्ति,
मान॒सं-वैँ प्रा॑जाप॒त्य-म्प॒वित्र॑-म्मान॒सेन॒ मन॑सा सा॒धु प॑श्यति मान॒सा ऋष॑यः प्र॒जा अ॑सृजन्त मान॒से स॒र्व-म्प्रति॑ष्ठित॒-न्तस्मा᳚-न्मान॒स-म्प॑र॒मं-वँद॑न्ति,
न्या॒स इ॒त्याहु॑-र्मनी॒षिणो᳚ ब्र॒ह्माण॑-म्ब्र॒ह्मा विश्वः॑ कत॒म-स्स्व॑य॒भुंः प्र॒जाप॑ति-स्संवँथ्सर॒ इति॑, संवँथ्स॒रो॑ ऽसावा॑दि॒त्यो य ए॒ष आ॑दि॒त्ये पुरु॑ष॒-स्स प॑रमे॒ष्ठी ब्रह्मा॒त्मा,
याभि॑रादि॒त्य-स्तप॑ति र॒श्मिभि॒स्ताभिः॑ प॒र्जन्यो॑ वर्षति प॒र्जन्ये॑-नौषधि-वनस्प॒तयः॒ प्रजा॑यन्त ओषधि-वनस्प॒तिभि॒-रन्न॑-म्भव॒त्यन्ने॑न प्रा॒णाः प्रा॒णै-र्बल॒-म्बले॑न॒ तप॒-स्तप॑सा श्र॒द्धा श्र॒द्धया॑ मे॒धा मे॒धया॑ मनी॒षा म॑नी॒षया॒ मनो॒ मन॑सा॒ शान्ति॒-श्शान्त्या॑ चि॒त्त-ञ्चि॒त्तेन॒ स्मृति॒ग्ग्॒ स्मृत्या॒ स्मार॒ग्ग्॒ स्मारे॑ण वि॒ज्ञानं॑-विँ॒ज्ञाने॑-ना॒त्मानं॑-वेँदयति॒ तस्मा॑द॒न्न-न्दद॒न्-थ्सर्वा᳚ण्ये॒तानि॑ ददा॒-त्यन्ना᳚-त्प्रा॒णा भ॑वन्ति,
भू॒ताना᳚-म्प्रा॒णै-र्मनो॒ मन॑सश्च वि॒ज्ञानं॑-विँ॒ज्ञाना॑-दान॒न्दो ब्र॑ह्म यो॒नि-स्स वा ए॒ष पुरु॑षः पञ्च॒धा प॑ञ्चा॒त्मा येन॒ सर्व॑मि॒द-म्प्रोत॑-म्पृथि॒वी चा॒न्तरि॑क्ष-ञ्च॒ द्यौश्च॒ दिश॑श्चावान्तरदि॒शाश्च॒ स वै सर्व॑मि॒द-ञ्जग॒थ्स स॒भूतग्ं॑ स भ॒व्य-ञ्जि॑ज्ञास क्लृ॒प्त ऋ॑त॒जा रयि॑ष्ठा,
श्र॒द्धा स॒त्यो मह॑स्वा-न्त॒पसो॒ परि॑ष्ठा॒द् (वरि॑ष्ठा॒द्) ज्ञात्वा॑ तमे॒व-म्मन॑सा हृ॒दा च॒ भूयो॑ न मृ॒त्यु-मुप॑याहि वि॒द्वा-न्तस्मा᳚-न्न्या॒स-मे॒षा-न्तप॑सा-मतिरिक्त॒माहु॑-र्वसुर॒ण्वो॑ वि॒भूर॑सि प्रा॒णे त्वमसि॑ सन्धा॒ता
ब्रह्म॑-न्त्वमसि॑ विश्व॒धृत्ते॑-जो॒दास् त्वम॑स्य॒ग्नि-र॑सि वर्चो॒दा-स्त्वम॑सि॒ सूर्य॑स्य द्युम्नो॒दा स्त्वम॑सि च॒न्द्रम॑स उपया॒मगृ॑हीतो-ऽसि ब्र॒ह्मणे᳚ त्वा॒ महस॒,
ओमित्या॒त्मानं॑-युँञ्जीतै॒तद्वै म॑होप॒निष॑द-न्दे॒वाना॒-ङ्गुह्यं॒-यँ ए॒वं-वेँद॑ ब्र॒ह्मणो॑ महि॒मान॑-माप्नोति॒ तस्मा᳚-द्ब्र॒ह्मणो॑ महि॒मान॑-मित्युप॒निषत् ॥ 79.20 (तै. अर. 6.79.1)
ज्ञानयज्ञः (4.55)
तस्यै॒वं-विँ॒दुषो॑ य॒ज्ञस्या॒त्मा यज॑मानः-श्र॒ध्दापत्नी॒ शरी॑र-मि॒द्ध्ममुरो॒ वेदि॒-र्लोमा॑नि
ब॒र॒ःइ-र्वे॒दः-शिखा॒ हृद॑यं॒-यूँपः॒ काम॒ आज्य॑-म्म॒न्युः प॒शु-स्तपो॒-ऽग्नि-र्दमः॑ शमयि॒ता दक्षि॑णा॒-वाघोता᳚ प्रा॒ण उ॑द्ग॒ता
चक्षु॑रध्व॒र्यु-र्मनो॒ ब्रह्मा॒ श्रोत्र॑म॒ग्नी-ध्याव॒ध्द्रिय॑ते॒
सा दी॒क्षा यदश्र्ना॑ति॒ तध्दवि॒-र्यत्पिब॑ति॒ तद॑स्य सोमपा॒नं-यँद्रम॑ते॒
तदु॑प॒सदो॒ य-थ्स॒ञ्चर॑-त्युप॒विश॑-त्यु॒त्तिष्ठ॑ते च॒ सप्र॑व॒र्ग्यो॑
यन्मुख॒-न्तदा॑हव॒नीयो॒ या व्याहृ॑ति-राहु॒ति-र्यद॑स्य वि॒ज्ञान॒-न्तज्जु॒होति॒ यथ्सा॒य-म्प्रा॒तर॑त्ति॒ तथ्स॒मिधं॒-यँत्प्रा॒त-र्म॒द्ध्यन्दि॑नग्ं सा॒य-ञ्च॒ तानि॒ सव॑नानि॒ ये
अ॑होरा॒त्रे ते द॑र्शपूर्णमा॒सौ ये᳚-ऽर्धमा॒साश्च॒ मासा᳚श्च॒ ते चा॑तुर्मा॒स्यानि॒ य ऋ॒तव॒स्ते प॑शुब॒न्धा ये सं॑वँथ्स॒राश्च॑ परिवथ्स॒राश्च॒ ते-ऽह॑र्ग॒णा-स्स॑र्व वेद॒सं-वाँ
ए॒त-थ्स॒त्रं-यँन्मर॑ण॒-न्तद॑व॒भृथ॑ ए॒तद्वै ज॑रामर्य-मग्निहो॒त्रग्ं स॒त्रं-यँ ए॒वं-विँ॒द्वा-नु॑द॒गय॑ने प्र॒मीय॑ते
दे॒वाना॑मे॒व म॑हि॒मान॑-ङ्ग॒त्वा-ऽऽदि॒त्यस्य॒ सायु॑ज्य-ङ्गच्छ॒त्यथ॒ यो द॑क्षि॒णे प्र॒मीय॑ते
पितृ॒णा-मे॒व म॑हि॒मान॑-ङ्ग॒त्वा च॒न्द्रम॑स॒-स्सायु॑ज्यग्ं सलो॒कता॑-माप्नोत्ये॒तौ वै सू᳚र्या चन्द्र॒मसौ᳚-र्महि॒मानौ᳚ ब्राह्म॒णो
वि॒द्वा-न॒भिज॑यति॒ तस्मा᳚-द्ब्र॒ह्मणो॑ महि॒मान॑माप्नोति॒ तस्मा᳚-द्ब्र॒ह्मणो॑ महि॒मान॑-मित्युप॒निषत् ॥ 80.1 (तै. अर. 6.80.1)
स॒ह ना॑ ववतु । स॒ह नौ॑ भुनक्तु । स॒ह वी॒र्य॑-ङ्करवावहै । ते॒ज॒स्विना॒ वधी॑तमस्तु॒ मा वि॑द्विषा॒वहै᳚ ॥
॥ ॐ शान्ति॒-श्शान्ति॒-श्शान्तिः॑ ॥
हरिः॒ ओम् ।
इति महानारायणोपनिष-थ्समाप्ता
(अम्भ॒स्यैक॑पञ्चा॒शच्छ॒तं - जा॒तवे॑दसे॒ चतु॑र्दश॒ - भूरन्नं॒ - भूर॒ग्नये॒ - भूर॒ग्नये॒ चैक॑मेकं - पाहि - पा॒हि च॒त्वारि॑ चत्वारि॒ - य-श्छन्द॑सा॒-न्द्वे - नमो॒ ब्रह्म॑णे - ऋ॒त-न्तपो॒ - यथा॑ वृ॒क्षस्यैक॑ मेक - म॒णोरणी॑या॒ग्॒ श्चतु॑स्त्रिग्ंशथ् - सहस्र॒शी॑ष॒ग्ं॒ षट्वि॑ग्ंशति - रादि॒त्यो वा ए॒ष - आ॑दि॒त्यो वै तेज॒ एक॑मेकं॒ - निध॑नपतये॒ त्रयो॑विग्ंशतिः - स॒द्योजा॒त-न्त्रीणि॑ - वामदे॒वायैक॑ - म॒घोरे᳚भ्य॒ - स्तत्पुरु॑षाय॒ द्वे द्वे॒ - ईशानो - नमो हिरण्यबाहव॒ एक॑मेक - मृ॒तग्ं स॒त्य-न्द्वे - सर्वो॒ वै च॒त्वारि॒ - कद्रु॒द्राय॒ त्रीणि॒ - यस्य॒ वै कङ्क॑ती - कृणु॒ष्व पाजो - ऽदि॑ति॒ - रापो॒ वा इ॒दग्ं सर्व॒ मेक॑मेक॒ - मापः॑ पुनन्तु च॒त्वा - र्यग्निश्च - सूर्यश्च नव॑ - न॒वोमिति॑ च॒त्वा - र्याया॑तु॒ पचौ - जो॑-ऽसि॒ दशो॒ - त्तमे॑ च॒त्वारि॒ - घृणि॒स्त्रीणि॒ - ब्रह्म॑मेतु॒ मां-याँस्ते᳚ ब्रह्मह॒त्या-न्द्वाद॑श॒ - ब्रह्म॑ मे॒धया॒-ऽद्या न॑ इ॒म-म्भ्रू॑षह॒त्यां - ब्रह्म॑ मे॒धवा᳚ ब्र॒ह्मा दे॒वाना॑मि॒दं-वीँ॑रह॒त्यामेका॒न्न वि॑ग्ंशति॒ रेका॒न्नवि॑ग्ंशति--र् मे॒धा दे॒वी - मे॒धा-म्म॒ इन्द्र॑श्च॒त्वारि॑ चत्वा॒र्या - मा᳚-म्मे॒धा द्वे - मयि॑ मे॒धा मेक॒- मपै॑तु॒ - परं॒ - ँवात॑-म्प्रा॒ण - म॑मुत्र॒भूया॒-द्- द्धरि॒ग्ं॒ - शल्कै॑र॒ग्निं - मा छि॑दो मृत्यो॒ - मा नो॑ म॒हान्तं॒ - मान॑स्तो॒के - प्रजा॑पते - स्वस्ति॒दा - त्र्य॑म्बकं॒ - ँये ते॑ स॒हस्र॒-न्द्वे द्वे - मृ॒त्यवे॒ स्वाहैकं॑ - दे॒वकृ॑त॒स्यैका॑दश॒ - यद्वो॑ देवाः॒ - कामो-ऽकार्षी॒न् - मन्युरकार्षी॒-द्द्वे द्वे॒ - तिलाञ्जुहोमि गाव-श्श्रिय-म्प्र॑जाः पञ्च॒ - तिलाः कृण्षाश्चोर॑स्य॒ श्रीः प्रज्ञातु जातवे॑द-स्स॒प्त - प्राण वा-क्त्वक् छिर उत्तिष्ठ पुरुष॑ पञ्च॒ - पृथिवी शब्द मनो वाग् व्यक्ता-ऽऽत्मा-ऽन्तरात्मा परमात्मा मे᳚ क्षु॒धे-ऽन्नमय॒ पञ्च॑दशा॒ - ग्नये॒ स्वाहैक॑चत्वारि॒ग्ं॒श - र्दो᳚ न्तद्ब्र॒ह्म नव॑ - श्र॒द्धाया᳚-म्प्रा॒णे निविष्ट॒ श्चतु॑र्विग्ंशतिः - श्र॒द्धाया॒-न्दशा - ङ्गुष्ठ मात्रः पुरुषो द्वे - वाम्म॑ आ॒सन्न॒ष्टौ - वयः॑ सुप॒र्षाः - प्राणाना-ङ्ग्रन्थिरसि द्वे द्वे - नमो रुद्रायैकं॒ - त्वम॑ग्ने॒ द्युभिर्॒ द्वे - शि॒वेन॑ मे॒ सन्ति॑ष्ठस्व - स॒त्यं - प्रा॑जाप॒त्य - स्तस्यै॒व मेक॑ मेक॒ मशतिः)
taittirīya araṇyaka - caturthaḥ praśnaḥ
oṃ sa॒ha nā̭ vavatu | sa॒ha naṷ bhunaktu |
sa॒ha vī॒rya̭-ṅkaravāvahai | te॒ja॒svinā॒ vadhī̭tamastu॒ mā vi̭dviṣā॒vahai᳚ ||
oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ ||
ambhasyapāre (4.1)
ambha̭sya pā॒re bhuva̭nasya॒ maddhye॒ nāka̭sya pṛ॒ṣṭhe ma̭ha॒to mahī̭yān |
śu॒kreṇa॒ jyotīgṃ̭ṣi samanu॒pravi̭ṣṭaḥ pra॒jāpa̭tiścarati॒ garbhḙ a॒ntaḥ |
yasmi̭nni॒dagṃ sañca॒ vicaiti॒ sarvaṃ॒-ya~smi̭-nde॒vā adhi॒ viśvḙ niṣe॒duḥ |
tade॒va bhū॒ta-ntadu॒ bhavya̭mā i॒da-ntada॒kṣarḙ para॒me vyo̭mann |
yenā̭ vṛ॒ta-ṅkhañca॒ diva̭-mma॒hīñca॒ yenā̭di॒tya-stapa̭ti॒ teja̭sā॒ bhrāja̭sā ca |
yama॒nta-ssa̭mu॒dre ka॒vayo॒ vaya̭nti॒ yada॒kṣarḙ para॒me pra॒jāḥ |
yataḥ̭ prasū॒tā ja॒gataḥ̭ prasūtī॒ toyḙna jī॒vān vyaca̭sarja॒ (vyasa̭sarja॒) bhūmyā᳚m |
yadoṣa̭dhībhiḥ pu॒ruṣā᳚-npa॒śūgśca॒ vivḙśa bhū॒tāni̭ carāca॒rāṇi̭ |
ataḥ̭ para॒-nnānya॒-daṇī̭yasahi॒ parā᳚-tparaṃ॒-ya~-nmaha̭to ma॒hānta᳚m |
yadḙka-ma॒vyakta॒-mana̭ntarūpaṃ॒-vi~śva̭-mpurā॒ṇa-ntama̭saḥ॒ para̭stāt || 1.5 (tai. ara. 6.1.1)
tade॒varta-ntadṷ sa॒tyamā̭hu॒-stade॒va brahma̭ para॒ma-ṅka̭vī॒nām |
i॒ṣṭā॒pū॒rta-mba̭hu॒dhā jā॒ta-ñjāya̭mānaṃ-vi~॒śva-mbi̭bharti॒ bhuva̭nasya॒ nābhiḥ̭ |
tade॒vāgni-stadvā॒yu-stathsūrya॒stadṷ ca॒ndramāḥ᳚ |
tade॒va śu॒krama॒mṛta॒-ntadbrahma॒ tadāpa॒-ssa pra॒jāpa̭tiḥ |
sarvḙ nime॒ṣā ja॒jñirḙ vi॒dyutaḥ॒ purṷṣā॒dadhi̭ |
ka॒lā mṷhū॒rtāḥ kāṣṭhā᳚ścāho-rā॒trāśca̭ sarva॒śaḥ |
a॒rdha॒mā॒sā māsā̭ ṛ॒tavaḥ̭ saṃva~thsa॒raśca̭ kalpantām |
sa āpaḥ̭ pradu॒ghe u॒bhe i॒me a॒ntari̭kṣa॒-matho॒ suvaḥ̭ |
naina̭-mū॒rdhva-nna ti॒rya-ñca॒ na maddhye॒ pari̭jagrabhat |
na tasyḙśe॒ kaśca॒na tasya̭ nāma ma॒hadyaśaḥ̭ || 1.10 (tai. ara. 6.1.2)
na sa॒dṛṃśḙ tiṣṭhati॒ rūpa̭masya॒ na cakṣṷṣā paśyati॒ kaśca॒naina᳚m |
hṛ॒dā ma̭nī॒ṣā mana̭sā॒-'bhi klṛ̭pto॒ ya ḙnaṃ-vi~॒du-ramṛ̭tā॒ste bha̭vanti |
a॒dbhya-ssambhṷ̄to hiraṇyaga॒rbha itya॒ṣṭau |
e॒ṣa hi de॒vaḥ pra॒diśo-'nu॒ sarvāḥ॒ pūrvo̭ hi jā॒ta-ssa u॒ garbhḙ a॒ntaḥ |
sa vi॒jāya̭māna-ssajani॒ṣyamā̭ṇaḥ pra॒tyaṃ-mukhā᳚ stiṣṭhati vi॒śvato̭mukhaḥ |
vi॒śvata̭śca-kṣuru॒ta vi॒śvato̭ mukho vi॒śvato̭ hasta u॒ta vi॒śvata̭spāt |
sa-mbā॒hubhyā॒-nnama̭ti॒ sa-mpata̭trai॒-rdyāvā̭ pṛthi॒vī ja॒naya̭-nde॒va ekaḥ̭ |
ve॒nasta-tpaśya॒n. viśvā॒ bhuva̭nāni vi॒dvān. yatra॒ viśva॒-mbhava॒tyeka̭-nīlam |
yasmi̭nni॒dagṃ sañca॒ vicaika॒gṃ॒ sa otaḥ॒ prota̭śca vi॒bhuḥ pra॒jāsṷ |
pratadvo̭ce a॒mṛta॒nnu vi॒dvā-nga̭ndha॒rvo nāma॒ nihi̭ta॒-ṅguhā̭su || 1.15 (tai. ara. 6.1.3)
trīṇi̭ pa॒dā nihi̭tā॒ guhā̭su॒ yastadveda̭ savi॒tuḥ pi॒tā-'sa̭t |
sa no॒ bandhṷ-rjani॒tā sa vi̭dhā॒tā dhāmā̭ni॒ veda॒ bhuva̭nāni॒ viśvā᳚ |
yatra̭ de॒vā a॒mṛta̭māna-śā॒nāstṛ॒tīye॒ dhāmā᳚nya॒-bhyaira̭yanta |
pari॒ dyāvā̭pṛthi॒vī ya̭nti sa॒dyaḥ pari̭ lo॒kā-npari॒ diśaḥ॒ pari॒ suvaḥ̭ |
ṛ॒tasya॒ tantuṃ̭-vi~tataṃ-vi~॒cṛtya॒ tada̭paśya॒-ttada̭bhava-tpra॒jāsṷ |
pa॒rītya̭ lo॒kā-npa॒rītya̭ bhū॒tāni̭ pa॒rītya॒ sarvāḥ᳚ pra॒diśo॒ diśa̭śca |
pra॒jāpa̭tiḥ prathama॒jā ṛ॒tasyā॒tmanā॒-''tmāna̭-ma॒bhi-samba̭bhūva |
sada̭sa॒spati॒-madbhṷta-mpri॒yamindra̭sya॒ kāmya᳚m |
sani̭-mme॒dhā ma̭yāsiṣam |
uddī᳚pyasva jātavedo 'pa॒ghnannir-ṛ̭ti॒-mmama̭ || 1.19 (tai. ara. 6.1.4)
pa॒śūgśca॒ mahya॒māva̭ha॒ jīva̭nañca॒ diśo̭ diśa |
māno̭ higṃsī jjātavedo॒ gāmaśva॒-mpurṷṣa॒-ñjaga̭t |
abi̭bhra॒dagna॒ āga̭hi śri॒yā mā॒ pari̭pātaya || 1.21 (tai. ara. 6.1.5)
gāyatrī mantrāḥ (4.2)
purṷṣasya vidma sahasrā॒kṣasya̭ mahāde॒vasya̭ dhīmahi | tanno̭ rudraḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ mahāde॒vāya̭ dhīmahi | tanno̭ rudraḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ vakratu॒ṇḍāya̭ dhīmahi | tanno̭ dantiḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ cakratu॒ṇḍāya̭ dhīmahi | tanno̭ nandiḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ mahāse॒nāya̭ dhīmahi | tannaḥ̭ ṣaṇmukhaḥ praco॒dayā᳚t ||
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ suvarṇapa॒kṣāya̭ dhīmahi | tanno̭ garuḍaḥ praco॒dayā᳚t ||
ve॒dā॒tma॒nāya̭ vi॒dmahḙ hiraṇyaga॒rbhāya̭ dhīmahi | tanno᳚ brahma praco॒dayā᳚t ||
nā॒rā॒ya॒ṇāya̭ vi॒dmahḙ vāsude॒vāya̭ dhīmahi | tanno̭ viṣṇuḥ praco॒dayā᳚t ||
va॒jra॒na॒khāya̭ vi॒dmahḙ tīkṣṇa-da॒gg॒ṣṭrāya̭ dhīmahi | tanno̭ nārasigṃhaḥ praco॒dayā᳚t ||
bhā॒ska॒rāya̭ vi॒dmahḙ mahaddyutika॒rāya̭ dhīmahi | tanno̭ ādityaḥ praco॒dayā᳚t ||
vai॒śvā॒na॒rāya̭ vi॒dmahḙ lālī॒lāya̭ dhīmahi | tanno̭ agniḥ praco॒dayā᳚t ||
kā॒tyā॒ya॒nāya̭ vi॒dmahḙ kanyaku॒māri̭ dhīmahi | tanno̭ durgiḥ praco॒dayā᳚t || 1.33 (tai. ara. 6.1.5-7)
dūrvā sūktaṃ (4.3)
sa॒ha॒sra॒para̭mā de॒vī॒ śa॒tamṷ̄lā śa॒tāṅkṷrā |
sarvagṃ̭ haratṷ me pā॒pa॒-ndū॒rvā duḥ̭svapna॒ nāśa̭nī |
kāṇḍā᳚-tkāṇḍā-tpra॒roha̭ntī॒ parṷṣaḥ paruṣaḥ॒ pari̭ |
e॒vā no̭ dūrve॒ prata̭nu sa॒hasrḙṇa śa॒tena̭ ca |
yā śa॒tena̭ prata॒noṣi̭ sa॒hasrḙṇa vi॒roha̭si |
tasyā᳚ste devīṣṭake vi॒dhema̭ ha॒viṣā̭ va॒yam |
aśva̭krā॒nte ra̭thakrā॒nte॒ vi॒ṣṇukrā᳚nte va॒sundha̭rā |
śirasā̭ dhāra̭yiṣyā॒mi॒ ra॒kṣa॒sva mā᳚-mpade॒ pade || 1.37 (tai. ara. 6.1.8)
mṛttikā sūktam (4.4)
bhūmi-rdhenu-rdharaṇī lo̭kadhā॒riṇī |
u॒dhṛtā̭-'si va̭rāhe॒ṇa॒ kṛ॒ṣṇe॒na śa̭ta bā॒hunā |
mṛ॒ttikḙ hana̭ me pā॒paṃ॒-ya~॒nma॒yā dṷṣkṛta॒-ṅkṛtam |
mṛ॒ttike᳚ brahma̭dattā॒-'si॒ kā॒śyapḙnābhi॒mantri̭tā |
mṛ॒ttikḙ dehi̭ me pu॒ṣṭi॒-ntva॒yi sa̭rva-mpra॒tiṣṭhi̭tam || 1.39
mṛ॒ttike᳚ pratiṣṭhi̭te sa॒rva॒-nta॒nme ni̭rṇuda॒ mṛtti̭ke |
tayā̭ ha॒tena̭ pāpe॒na॒ ga॒cchā॒mi pa̭ramā॒-ṅgatim || 1.40 (tai. ara. 6.1.9)
śatrujaya mantrāḥ (4.5)
yata̭ indra॒ bhayā̭mahe॒ tato̭ no॒ abha̭ya-ṅkṛdhi |
magha̭van cha॒gdhi tava॒ tanna̭ ū॒taye॒ vidviṣo॒ vimṛdho̭ jahi |
sva॒sti॒dā vi॒śaspati̭-rvṛtra॒hā vimṛdho̭ va॒śī |
vṛṣendraḥ̭ pu॒ra ḙtu na-ssvasti॒dā a̭bhayaṅka॒raḥ |
sva॒sti na॒ indro̭ vṛ॒ddhaśra̭vā-ssva॒sti naḥ̭ pū॒ṣā vi॒śvavḙdāḥ |
sva॒sti na॒stārkṣyo॒ ari̭ṣṭanemi-ssva॒sti no॒ bṛha॒spati̭-rdadhātu |
āpā᳚nta-manyustṛ॒pala̭prabharmā॒ dhuni॒-śśimī̭vāṃ॒-charṷmāgṃ ṛjī॒ṣī |
somo॒ viśvā᳚nyata॒sā vanā̭ni॒ nārvāgindra̭-mprati॒mānā̭ni debhuḥ || 1.44
brahma̭ jajñā॒na-mpra̭tha॒ma-mpu॒rastā॒-dvisī̭ma॒ta-ssu॒ruco̭ ve॒na ā̭vaḥ |
sa bu॒dhniyā̭ upa॒mā a̭sya vi॒ṣṭhā-ssa॒taśca॒ yoni॒-masa̭taśca॒ vivaḥ̭ |
syo॒nā pṛ̭thivi॒ bhavā̭ nṛkṣa॒rā ni॒veśa̭nī | yacchā̭ na॒-śśarma̭ sa॒prathāḥ᳚ |
ga॒ndha॒dvā॒rā-ndṷrādha॒rṣā॒-nni॒tyapṷṣṭā-ṅkarī॒ṣiṇī᳚m |
ī॒śvarīgṃ̭ sarva̭bhūtā॒nā॒-ntāmi॒hopa̭hvaye॒ śriyam |
śrī᳚rme bha॒jatu | alakṣmī᳚rme na॒śyatu |
viṣṇṷmukhā॒ vai de॒vā-śchando̭-bhiri॒māṃllo~॒kā-na̭napaja॒yya-ma॒bhya̭jayann |
ma॒hāgṃ indro॒ vajra̭bāhu-ṣṣoḍa॒śī śarma̭ yacchatu || 1.48 (tai. ara. 6.1.10)
sva॒sti no̭ ma॒ghavā̭ karotu॒ hantṷ pā॒pmānaṃ॒-yo~᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
so॒māna॒gg॒ svara̭ṇa-ṅkṛṇu॒hi bra̭hmaṇaspate |
ka॒kṣīva̭ntaṃ॒-ya~ aṷśi॒jam |
śarī̭raṃ-ya~jñaśama॒la-ṅkusī̭da॒-ntasmi᳚-nthsīdatu॒ yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
cara̭ṇa-mpa॒vitraṃ॒-vi~ta̭ta-mpurā॒ṇaṃ-ye~na̭ pū॒ta-stara̭ti duṣkṛ॒tāni̭ |
tena̭ pa॒vitrḙṇa śu॒ddhena̭ pū॒tā ati̭ pā॒pmāna॒-marā̭ti-ntarema |
sa॒joṣā̭ indra॒ saga̭ṇo ma॒rudbhi॒-ssoma̭-mpiba vṛtrahañchūra vi॒dvān |
ja॒hi śatrū॒gṃ॒ rapa॒ mṛdho̭ nuda॒svāthābha̭ya-ṅkṛṇuhi vi॒śvato̭ naḥ |
su॒mi॒trā na॒ āpa॒ oṣa̭dhaya-ssantu durmi॒trāstasmai̭ bhūyāsu॒-ryā᳚-'smā-ndveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ | 1.53 (tai. ara. 6.1.11)
āpo॒ hiṣṭhā ma̭yo॒ bhuva॒stā na̭ ū॒rje da̭dhātana |
ma॒heraṇā̭ya॒ cakṣa̭se |
yo vaḥ̭ śi॒vata̭mo॒ rasa॒-stasya̭ bhājayate॒ ha naḥ̭ |
u॒śa॒tī-ri̭va mā॒taraḥ̭ |
tasmā॒ ara̭ṅgamāmavo॒ yasya॒ kṣayā̭ya॒ jinva̭tha |
āpo̭ ja॒naya̭thā ca naḥ || 1.54 (tai. ara. 6.1.12)
aghamarṣaṇa sūktam (4.6)
hira̭ṇyaśṛṅgaṃ॒-va~rṷṇa॒-mprapa̭dye tī॒rtha-mmḙ dehi॒ yāci̭taḥ |
ya॒nmayā̭ bhu॒kta-ma॒sādhṷ̄nā-mpā॒pebhya̭śca pra॒tigra̭haḥ |
yanme॒ mana̭sā vā॒cā॒ ka॒rma॒ṇā vā dṷṣkṛta॒-ṅkṛtam |
tanna॒ indro॒ varṷṇo॒ bṛha॒spatiḥ̭ savi॒tā ca̭ punantu॒ punaḥ̭ punaḥ |
namo॒-'gnaye᳚-'phsu॒mate॒ nama॒ indrā̭ya॒ namo॒ varṷṇāya॒ namo vāruṇyai̭ namo॒-'dbhyaḥ || 1.57
yada॒pā-ṅkrū॒raṃ-ya~da̭me॒ddhyaṃ-ya~da̭śā॒nta-ntadapa̭gacchatāt |
a॒tyā॒śa॒nā-da̭tīpā॒nā॒-dya॒cca u॒grā-tpra̭ti॒grahā᳚t |
tanno॒ varṷṇo rā॒jā॒ pā॒ṇinā᳚ hyava॒marśa̭tu |
so̭-'hama̭pā॒po vi॒rajo॒ nirmu॒kto mṷktaki॒lbiṣaḥ |
nāka̭sya pṛ॒ṣṭhamārṷhya॒ gacche॒-dbrahma̭salo॒katām |
yaścā॒̭phsu varṷṇa॒-ssa pu॒nātva̭ghamarṣa॒ṇaḥ |
i॒ma-mmḙ gaṅge yamune sarasvati॒ śutṷdri॒ stomagṃ̭ sacatā॒ paru॒ṣṇiyā |
a॒si॒kni॒yā ma̭rudvṛdhe vi॒tasta॒yā-''rjī̭kīye śṛṇu॒hyā su॒ṣoma̭yā |
ṛ॒tañca̭ sa॒tyañcā॒-bhī᳚ddhā॒ ttapa॒so-'ddhya̭jāyata |
tato॒ rātri̭-rajāyata॒ tataḥ̭ samu॒dro a̭rṇa॒vaḥ || 1.63 (tai. ara. 6.1.13)
sa॒mu॒drā-da̭rṇa॒vā-dadhi̭ saṃva~thsa॒ro a̭jāyata |
a॒ho॒rā॒trāṇi̭ vi॒dadha॒-d(mi॒dadha॒d) viśva̭sya miṣa॒to va॒śī |
ū॒ryā॒ca॒ndra॒masaṷ dhā॒tā ya̭thā pū॒rva ma̭kalpayat |
diva̭ñca pṛthi॒vī-ñcā॒ntari̭kṣa॒ matho॒ suvaḥ̭ |
ya-tpṛ̭thi॒vyāgṃ raja̭ssva॒ māntari̭kṣe vi॒roda̭sī |
i॒māg stadā॒po va̭ruṇaḥ pu॒nātva̭ghamarṣa॒ṇaḥ |
pu॒nantu॒ vasa̭vaḥ pu॒nātu॒ varṷṇaḥ pu॒nātva̭ghamarṣa॒ṇaḥ |
e॒ṣa bhū॒tasya̭ ma॒ddhye bhuva̭nasya go॒ptā |
e॒ṣa pu॒ṇyakṛ̭tāṃ-lo~॒kā॒ne॒ṣa mṛ॒tyor-hi̭ra॒ṇmaya᳚m |
dyāvā̭pṛthi॒vyor-hi̭ra॒ṇmaya॒gṃ॒ saggśri̭ta॒gṃ॒ suvaḥ̭ | 1.66 (tai. ara. 6.1.14)
sa na॒-ssuva॒-ssagṃ śi̭śādhi |
ārdra॒-ñjvala̭ti॒ jyoti̭-ra॒hama̭smi |
jyoti॒-rjvala̭ti॒ brahmā॒hama̭smi |
yo̭-'hama̭smi॒ brahmā॒hama̭smi |
a॒hama̭smi॒ brahmā॒hama̭smi |
a॒hame॒vāha-mmā-ñjṷhomi॒ svāhā᳚ |
a॒kā॒rya॒-kā॒rya̭va kī॒rṇī ste॒no bhrṷ̄ṇa॒hā gṷruta॒lpagaḥ |
varṷṇo॒-'pāma̭ghamarṣa॒ṇa-stasmā᳚-tpā॒pā-tpramṷcyate |
ra॒jobhūmi̭stva॒māgṃ roda̭yasva॒ prava̭danti॒ dhīrāḥ᳚ |
ākrā᳚n-thsamu॒draḥ pra̭tha॒me vidha̭rma-ñja॒naya̭-npra॒jā bhuva̭nasya॒ rājā᳚ |
vṛṣā̭ pa॒vitre॒ adhi॒sāno॒ avyḙ bṛ॒ha-thsomo̭ vāvṛdhe suvā॒na induḥ̭ || 1.70
(pura̭stā॒--dyaśo॒ - guhā̭su॒ - mama̭ - cakratu॒ṇḍāya̭ dhīmahi - tīkṣada॒gg॒ṣṭhrāya̭ dhīmahi॒ - pari̭ - pra॒tiṣṭhi̭taṃ - debhu--r yacchatu - dadhātanā॒- dbhyo᳚ - 'rṇa॒vaḥ - suvo॒ - rājaika̭-ñca) (ā1)
durgā sūktam (4.7)
jā॒tavḙdase sunavāma॒ soma̭-marātīya॒to nida̭hāti॒ vedaḥ̭ |
sa naḥ̭ parṣa॒dati̭ du॒rgāṇi॒ viśvā̭ nā॒veva॒ sindhṷ-nduri॒tā-'tya॒gniḥ |
tāma॒gniva̭rṇā॒-ntapa̭sā jvala॒ntīṃ-vai~̭roca॒nī-ṅka̭rmapha॒leṣu॒ juṣṭā᳚m |
du॒rgā-nde॒vīgṃ śara̭ṇama॒ha-mprapa̭dye su॒tara̭si tarase॒ namaḥ̭ |
agne॒ tva-mpā̭rayā॒ navyo̭ a॒smān-thsva॒sti-bhi॒rati̭ du॒rgāṇi॒ viśvā᳚ |
pūśca̭ pṛ॒thvī ba̭hu॒lā na̭ u॒rvī bhavā̭ to॒kāya॒ tana̭yāya॒ śaṃyo~ḥ |
viśvā̭ni no du॒rgahā̭ jātaveda॒-ssindhu॒-nna nā॒vā dṷri॒tā-'ti̭parṣi |
agnḙ atri॒va-nmana̭sā gṛṇā॒no᳚-'smāka̭-mboddhyavi॒tā ta॒nūnā᳚m |
pṛ॒ta॒nā॒jita॒gṃ॒ saha̭māna-mu॒grama॒gnigṃ hṷvema para॒mā-thsa॒dhasthā᳚t |
sa naḥ̭ parṣa॒dati̭ du॒rgāṇi॒ viśvā॒ kṣāma̭dde॒vo ati̭ duri॒tā-'tya॒gniḥ |
pra॒tnoṣi̭-ka॒mīḍyo̭ addhva॒reṣṷ sa॒nācca॒ hotā॒ navya̭śca॒ sathsi̭ |
svāñcā᳚gne ta॒nuva̭-mpi॒praya̭svā॒smabhya̭ñca॒ saubha̭ga॒māya̭jasva |
gobhi॒-rjuṣṭa̭ma॒yujo॒ niṣi̭kta॒-ntave᳚ndra viṣṇo॒-ranu॒sañca̭rema |
nāka̭sya pṛ॒ṣṭhama॒bhi saṃ॒va~sā̭no॒ vaiṣṇa̭vīṃ-lo~॒ka i॒ha mā̭dayantām || 2.7 (du॒ri॒tā-'tya॒gniśca॒tvāri̭ ca) (tai. ara. 6.2.1)
[ o-ṅkā॒tyā॒ya॒nāya̭ vi॒dmahḙ kanyaku॒māri̭ dhīmahi | tanno̭ durgiḥ praco॒dayā᳚t || ]
vyāhṛti homa mantrāḥ (4.8)
bhū-ranna̭-ma॒gnayḙ pṛthi॒vyai svāhā॒, bhuvo-'nnaṃ̭-vā~॒yave॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhā॒, suva॒ranna̭-mādi॒tyāya̭ di॒ve svāhā॒, bhūrbhuva॒ssuva॒-ranna̭-ñca॒ndrama̭se di॒gbhya-ssvāhā॒, namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-ranna॒mom || 3.1 (tai. ara. 6.3.1)
bhū-ra॒gnayḙ pṛthi॒vyai svāhā॒, bhuvo̭ vā॒yave॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhā॒ ,
suva̭rādi॒tyāya̭ di॒ve svāhā॒, bhū-rbhuva॒ssuva̭-śca॒ndrama̭se di॒gbhya-ssvāhā॒,
namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-ragna॒ om || 4.1
bhū-ra॒gnayḙ ca pṛthi॒vyai ca̭ maha॒te ca॒ svāhā॒,
bhuvo̭ vā॒yavḙ cā॒ntari̭kṣāya ca maha॒te ca॒ svāhā॒,
suva̭rādi॒tyāya̭ ca di॒ve ca̭ maha॒te ca॒ svāhā॒,
bhū-rbhuva॒ssuva̭-śca॒ndrama̭se ca॒ nakṣa̭trebhyaśca di॒gbhyaśca̭ maha॒te ca॒ svāhā॒,
namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-rmaha॒rom || 5.1 (tai. ara. 6.4.1)
jñānaprāptyarthā homamantrāḥ (4.9)
pāhi no agna ena̭se svā॒hā |
pāhi no viśvaveda̭se svā॒hā |
yajña-mpāhi vibhāva̭so svā॒hā |
sarva-mpāhi śatakra̭to svā॒hā || 6.1 (tai. ara. 6.7.1)
pā॒hi no̭ agna॒ eka̭yā |
pā॒hyṷta dvi॒tīya̭yā |
pā॒hyūrja̭-ntṛ॒tīya̭yā |
pā॒hi gī॒rbhi-śca̭ta॒sṛbhi̭-rvaso॒ svāhā᳚ || 7.1 (tai. ara. 6.6.1)
vedāvismaraṇāya japamantrāḥ (4.10)
ya-śchanda̭sā-mṛṣa॒bho vi॒śvarṷ̄pa॒-śchando᳚bhya॒-śchandāg̭syā vi॒veśa̭ |
sacāgṃ śikyaḥ puro vāco̭pani॒ṣa-dindro᳚ jye॒ṣṭha i̭ndri॒yāya॒ ṛṣi̭bhyo॒ namo̭ de॒vebhyaḥ̭ sva॒dhā pi॒tṛbhyo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-śchanda॒ om || 8.1 (tai. ara. 6.8.1)
namo॒ brahma̭ṇe dhā॒raṇa̭-mme a॒stva-ni̭rākaraṇaṃ-dhā॒rayi̭tā bhūyāsa॒-ṅkarṇa̭yo-śśru॒ta-mmācyo᳚ḍhva॒-mmamā॒muṣya॒ om || 9.1 (tai. ara. 6.9.1)
tapaḥ praśaṃsā (4.11)
ṛ॒ta-ntapaḥ̭ sa॒tya-ntapaḥ̭ śru॒ta-ntapaḥ̭ śā॒nta-ntapo॒ dama॒ stapa॒-śśama॒stapo॒ dāna॒-ntapo॒ yajña॒-ntapo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒-rbrahmai॒-tadupā᳚syai॒-tattapaḥ̭ || 10.1 (tai. ara. 6.10.1)
vihitācaraṇa praśaṃsā niṣiddhācaraṇa nindā ca (4.12)
yathā̭ vṛ॒kṣasya̭ sa॒puṃṣpi̭tasya dū॒rā-dga॒ndho vā᳚tye॒va-mpuṇya̭sya ka॒rmaṇo̭ dū॒rā-dga॒ndho vā̭ti॒ yathā̭-'sidhā॒rā-ṅka॒rte-'va̭hitā-mava॒krāme॒ yadyuve॒ yuve॒ havā̭ vi॒hvayi̭ṣyāmi ka॒rta-mpa̭tiṣyā॒mītye॒va-ma॒mṛtā̭-dā॒tmāna̭-ñju॒guphse᳚t || 11.1 (tai. ara. 6.11.1)
dahara vidyā (4.13)
a॒ṇo-raṇī̭yā-nmaha॒to mahī̭yā-nā॒tmā guhā̭yā॒-nnihi̭to-'sya ja॒ntoḥ |
tama̭kratu-mpaśyati vītaśo॒ko dhā॒tuḥ pra॒sādā᳚-nmahi॒māna̭mīśam |
sa॒pta prā॒ṇāḥ pra॒bhava̭nti॒ tasmā᳚-thsa॒ptārciṣaḥ̭ sa॒midhaḥ̭ sa॒pta ji॒hvāḥ |
sa॒pta i॒me lo॒kā yeṣu॒ cara̭nti prā॒ṇā gu॒hāśa̭yā॒-nnihi̭tā-ssa॒pta sa̭pta |
ataḥ̭ samu॒drā gi॒raya̭śca॒ sarve॒-'smā-thsyanda̭nte॒ sindha̭va॒-ssarva̭rūpāḥ |
ata̭śca॒ viśvā॒ oṣa̭dhayo॒ rasā᳚cca॒ yenai̭ṣa bhū॒ta-sti̭ṣṭhatyantarā॒tmā |
bra॒hmā de॒vānā᳚-mpada॒vīḥ ka̭vī॒nā-mṛṣi॒-rviprā̭ṇā-mmahi॒ṣo mṛ॒gāṇā᳚m |
śye॒no gṛdhrā̭ṇā॒g॒ svadhi̭ti॒-rvanā̭nā॒gṃ॒ somaḥ̭ pa॒vitra॒ matyḙti॒ rebhanṋ |
a॒jā mekāṃ॒-lo~hi̭ta-śukla-kṛ॒ṣṇā-mba॒hvī-mpra॒jā-ñja॒naya̭ntī॒gṃ॒ sarṷ̄pām |
a॒jo hyeko̭ ju॒ṣamā̭ṇo-'nu॒śete॒ jahā᳚tyenā-mbhu॒kta-bho̭gā॒majo᳚-'nyaḥ || 12.5 (tai. ara. 6.12.1)
ha॒gṃ॒sa-śśṷci॒ṣa-dvasṷ-rantarikṣa॒-saddhotā̭ vedi॒ṣa-dati̭thi-rduroṇa॒sat |
nṛ॒ṣa-dva̭ra॒sa-dṛ̭ta॒sa-dvyo̭ma॒sa-da॒bjā go॒jā ṛ̭ta॒jā a̭dri॒jā ṛ॒ta-mbṛ॒hat |
ghṛ॒ta-mmi̭mikṣire ghṛ॒tama̭sya॒ yoni̭-rghṛ॒te śri॒to ghṛ॒tamṷvasya॒ dhāma̭ |
a॒nu॒ṣva॒dhamāva̭ha mā॒daya̭sva॒ svāhā̭ kṛtaṃ-vṛ~ṣabha vakṣi ha॒vyam |
sa॒mu॒drā dū॒rmi-rmadhṷmā॒gṃ॒ udā̭ra-dupā॒gṃ॒śunā॒ sama̭mṛta॒tva mā̭naṭ |
ghṛ॒tasya॒ nāma॒ guhyaṃ॒-ya~dasti̭ ji॒hvā de॒vānā̭-ma॒mṛta̭sya॒ nābhiḥ̭ |
va॒ya-nnāma॒ prabra̭vāmā ghṛ॒tenā॒smin. ya॒jñe dhā̭rayāmā॒ namo̭bhiḥ |
upa̭ bra॒hmā śṛ̭ṇavaccha॒syamā̭na॒-ñcatuḥ̭ śṛṅgo 'vamī-dgau॒ra e॒tat |
ca॒tvāri॒ śṛṅgā॒ trayo̭ asya॒ pādā॒ dve śī॒ra॒.ṣe sa॒pta hastā̭so a॒sya |
tridhā̭ ba॒ddho vṛ̭ṣa॒bho ro̭ravīti ma॒ho de॒vo martyā॒gṃ॒ āvi̭veśa || 12.10 (tai. ara. 6.12.2)
tridhā̭ hi॒ta-mpa॒ṇibhi̭-rgu॒hyamā̭na॒-ṅgavi̭-de॒vāso̭ ghṛ॒tamanva̭vindann |
indra॒ eka॒gṃ॒ sūrya॒ eka̭-ñjajāna ve॒nā dekagg̭ sva॒dhayā॒ niṣṭa̭takṣuḥ |
yo de॒vānā᳚-mpratha॒ma-mpu॒rastā॒-dviśvā॒dhiyo̭ ru॒dro ma॒harṣiḥ̭ |
hi॒ra॒ṇya॒ga॒rbha-mpa̭śyata॒ jāya̭māna॒gṃ॒ sano̭ de॒va-śśu॒bhayā॒ smṛtyā॒ saṃyu~̭naktu |
yasmā॒tpara॒-nnāpa̭ra॒ masti॒ kiñci॒dyasmā॒-nnāṇī̭yo॒ na jyāyo᳚-'sti॒ kaści̭t |
vṛ॒kṣa i̭va stabdho di॒vi ti̭ṣṭha॒-tyeka॒stene॒da-mpū॒rṇa-mpurṷṣeṇa॒ sarva᳚m || 12.13
(sanyāsa sūktam)
na karma̭ṇā na pra॒jayā॒ dhanḙna॒ tyāgḙnaike amṛta॒tva-mā̭na॒śuḥ |
parḙṇa॒ nāka॒-nnihi̭ta॒-ṅguhā̭yāṃ-vi~॒bhrāja̭de॒ta-dyata̭yo vi॒śanti̭ ||
ve॒dā॒nta॒ vi॒jñāna॒-suni̭ścitā॒rthā-ssanyā̭sa yo॒gādyata̭ya-śśuddha॒ sattvāḥ᳚ |
te bra̭hmalo॒ke tu॒ parā᳚ntakāle॒ parā̭mṛtā॒-tpari̭mucyanti॒ sarve᳚ |
da॒hraṃ॒-vi~॒pā॒pa-mpa॒rame᳚śma bhūtaṃ॒-ya~-tpṷṇḍarī॒ka-mpu॒rama̭ddhya sa॒gg॒stham |
ta॒trā॒pi॒ da॒hra-ṅga॒ganaṃ̭-vi~śoka॒-stasmi̭n. yada॒ntasta-dupā̭sita॒vyam ||
yo vedādau sva̭raḥ pro॒kto॒ ve॒dāntḙ ca pra॒tiṣṭhi̭taḥ |
tasya̭ pra॒kṛti̭-līna॒sya॒ yaḥ॒ paraḥ̭ sa॒ ma॒heśva̭raḥ || 12.17 (tai. ara. 6.12.3)
(ajo᳚-'nya॒ - āvi̭veśa॒ - sarvḙ ca॒tvāri̭ ca)
nārāyaṇa sūktaṃ (4.14)
sa॒ha॒sra॒śīrṣa̭-nde॒vaṃ॒-vi~॒śvākṣaṃ̭-vi~॒śva śa̭-mbhuvam |
viśva̭-nnā॒rāya̭ṇa-nde॒va॒ma॒kṣara̭-mpara॒ma-mpa॒dam |
vi॒śvataḥ॒ para̭mānni॒tyaṃ॒-vi~॒śva-nnā̭rāya॒ṇagṃ ha̭rim |
viśva̭me॒veda-mpurṷṣa॒-sta-dviśva॒mupa̭jīvati |
patiṃ॒-vi~śva̭syā॒tmeśva̭ra॒gṃ॒ śāśva̭tagṃ śi॒vama̭cyutam |
nā॒rāya॒ṇa-mma̭hājñe॒yaṃ॒-vi~॒śvātmā̭na-mpa॒rāya̭ṇam |
nā॒rāya॒ṇa pa̭ro jyo॒ti॒rā॒tmā nā̭raya॒ṇaḥ pa̭raḥ |
nā॒rāya॒ṇa pa̭ra-mbra॒hma॒ ta॒ttva-nnā̭rāya॒ṇaḥ pa̭raḥ |
nā॒rāya॒ṇa pa̭ro dhyā॒tā॒ dhyā॒na-nnā̭rāya॒ṇaḥ pa̭raḥ |
yacca̭ ki॒ñcij-ja̭ga-thsa॒rva॒-ndṛ॒śyate᳚ śrūya॒te-'pi̭ vā | 13.4 (tai. ara. 6.13.1)
anta̭-rba॒hiśca̭ ta-thsa॒rvaṃ॒-vyā~॒pya nā̭rāya॒ṇa-ssthi̭taḥ |
ana̭nta॒ mavya̭ya-ṅka॒vigṃ sa̭mu॒dre-'ntaṃ̭-vi~॒śva śa̭bhuṃva~m |
pa॒dma॒ko॒śa-pra̭tīkā॒śa॒gṃ॒ hṛ॒daya̭-ñcāpya॒dhomṷkham |
adho̭ ni॒ṣṭyā vi̭tastyā॒nte॒ nā॒bhyāmṷpari॒ tiṣṭha̭ti |
jvā॒la॒mā॒lā kṷla-mbhā॒tī॒ vi॒śvasyā̭yata॒na-mma̭hat |
santa̭tagṃ śi॒lābhi̭stu॒ lamba̭tyā kośa॒sanni̭bham |
tasyāntḙ suṣi॒ragṃ sū॒kṣma-ntasmi᳚n-thsa॒rva-mprati̭ṣṭhitam |
tasya॒ maddhyḙ ma॒hāna̭gni-rvi॒śvārci̭-rvi॒śvato̭ mukhaḥ |
so-'gra̭bhu॒g vibha̭ja-nti॒ṣṭha॒-nnāhā̭ra-maja॒raḥ ka॒viḥ |
ti॒rya॒gū॒rdhva ma̭dha-śśā॒yī॒ ra॒śmaya̭stasya॒ santa̭tā |
sa॒ntā॒paya̭ti sva-nde॒hamāpā̭datala॒ masta̭kaḥ |
tasya॒ maddhye॒ vahni̭śikhā a॒ṇīyo᳚rdhvā vya॒vasthi̭taḥ |
nī॒lato̭ yada̭ maddhya॒sthā॒-dvi॒dyullḙkheva॒ bhāsva̭rā |
nī॒vāra॒ śūka̭vatta॒nvī॒ pī॒tā bhā᳚svatya॒ṇūpa̭mā |
tasyā᳚-śśikhā॒yā ma̭ddhye pa॒ramā᳚tmā vya॒vasthi̭taḥ |
sa brahma॒ sa śiva॒-ssa hari॒-ssendra॒-sso-'kṣa̭raḥ para॒ma-ssva॒rāṭ || 13.12 (tai. ara. 6.13.2)
(api̭ vā॒ - santa̭tā॒ ṣaṭ ca̭)
āditya maṇḍale parabrahmopāsanaṃ (4.15)
ā॒di॒tyo vā e॒ṣa e॒ta-nma॒ṇḍala॒-ntapa̭ti॒ tatra॒ tā ṛca॒stadṛ॒cā ma̭ṇḍala॒gṃ॒ sa ṛ॒cāṃ-lo~॒ko-'tha॒ya e॒ṣa e॒tasmi̭-nma॒ṇḍale॒-'rci-rdī॒pyate॒ tāni॒ sāmā̭ni॒ sa sā॒mnāṃ-lo~॒ko-'tha॒ ya e॒ṣa e॒tasmi̭-nma॒ṇḍale॒-'rciṣi॒ purṷṣa॒stāni॒ yajūgṃ̭ṣi॒ sa yajṷṣā maṇḍala॒gṃ॒ sa yajṷṣāṃ-lo~॒ka-ssaiṣā tra॒yyeva̭ vi॒dyā ta̭pati॒ ya e॒ṣo᳚-'nta-rā̭di॒tye hi̭ra॒ṇmayaḥ॒ purṷṣaḥ || 14.1 (tai. ara. 6.14.1)
ādityapuruṣasya sarvātmakatva pradarśanaṃ (4.16)
ā॒di॒tyo vai teja॒ ojo॒ balaṃ॒-ya~śa॒-ścakṣu॒-śśrotra̭mā॒tmā mano̭ ma॒nyu-rmanṷ-rmṛ॒tyu-ssa॒tyo mi॒tro vā॒yurā̭kā॒śaḥ prā॒ṇo lo̭kapā॒laḥ kaḥ ki-ṅka-nta-thsa॒tyamanna̭-ma॒mṛtā̭ jī॒vo viśvaḥ̭ kata॒ma-ssva̭ya॒bhu-mbrahmai॒ tadamṛ̭ta e॒ṣa purṷṣa e॒ṣa bhū॒tānā॒-madhi̭pati॒-rbrahma̭ṇa॒-ssāyṷjyagṃ salo॒katā̭-māpno-tye॒tāsā̭me॒va de॒vatā̭nā॒gṃ॒ sāyṷjyagṃ sā॒rṣṭitāgṃ̭ samāna lo॒katā̭-māpnoti॒ ya e॒vaṃ-ve~de᳚tyupa॒niṣat || 15.1 (tai. ara. 6.15.1)
śivopāsana mantrāḥ (4.17)
nidha̭napataye॒ namaḥ | nidha̭napatāntikāya॒ namaḥ |
ūrdhvāya॒ namaḥ | ūrdhvaliṅgāya॒ namaḥ |
hiraṇyāya॒ namaḥ | hiraṇyaliṅgāya॒ namaḥ |
suvarṇāya॒ namaḥ | suvarṇaliṅgāya॒ namaḥ |
divyāya॒ namaḥ | divyaliṅgāya॒ namaḥ | 16.1 (tai. ara. 6.16.1)
bhavāya॒ namaḥ | bhavaliṅgāya॒ namaḥ |
śarvāya॒ namaḥ | śarvaliṅgāya॒ namaḥ |
śivāya॒ namaḥ | śivaliṅgāya॒ namaḥ |
jvalāya॒ namaḥ | jvalaliṅgāya॒ namaḥ |
ātmāya॒ namaḥ | ātmaliṅgāya॒ namaḥ |
paramāya॒ namaḥ | paramaliṅgāya॒ namaḥ |
etathsomasya̭ sūrya॒sya॒ sarvaliṅgagg̭ sthāpa॒ya॒ti॒ pāṇimantra̭-mpavi॒tram || 16.1 (tai. ara. 6.16.2)
paścimavaktra pratipādaka mantraḥ (4.18)
tai. ara. 6.17.1
sa॒dyojā॒ta-mpra̭padyā॒mi॒ sa॒dyojā॒tāya॒ vai namo॒ namaḥ̭ |
bha॒ve bha̭ve॒ nāti̭bhave bhavasva॒ mām | bha॒vodbha̭vāya॒ namaḥ̭ || 17.1
uttara vaktra pratipādaka mantraḥ (4.19)
vā॒ma॒de॒vāya॒ namo᳚ jye॒ṣṭhāya॒ namaḥ̭ śre॒ṣṭhāya॒ namo̭ ru॒drāya॒ namaḥ॒ kālā̭ya॒ namaḥ॒ kala̭vikaraṇāya॒ namo॒ bala̭vikaraṇāya॒ namo॒ balā̭ya॒ namo॒ bala̭pramathanāya॒ nama॒-ssarva̭bhūtadamanāya॒ namo̭ ma॒nonma̭nāya॒ namaḥ̭ || 18.1 (tai. ara. 6.18.1)
dakṣiṇa vaktra pratipādaka mantraḥ (4.20)
a॒ghore᳚bhyo-'tha॒ ghore᳚bhyo॒ ghora॒ghora̭tarebhyaḥ |
sarve᳚bhya-ssarva॒ śarve᳚bhyo॒ nama̭ste astu ru॒drarṷ̄pebhyaḥ || 19.1 (tai. ara. 6.19.1)
prāgvaktra pratipādaka mantraḥ (4.21)
tatpurṷṣāya vi॒dmahḙ mahāde॒vāya̭ dhīmahi | tanno̭ rudraḥ praco॒dayā᳚t || 20.1 (tai. ara. 6.20.1)
ūrdhva vaktra pratipādaka mantraḥ (4.22)
īśāna-ssarva̭vidyā॒nā॒- mīśvara-ssarva̭bhūtā॒nā॒-mbrahmādhi̭pati॒-rbrahma॒ṇo-'dhi̭pati॒-rbrahmā̭ śi॒vo mḙ astu sadāśi॒vom || 21.1 (tai. ara. 6.21.1)
namaskārārtha mantrāḥ (4.23)
namo hiraṇyabāhave hiraṇyavarṇāya hiraṇyarūpāya hiraṇyapataye 'biṅkāpataya umāpataye paśupatayḙ namo॒ namaḥ || 22.1 (tai. ara. 6.22.1)
ṛ॒tagṃ sa॒tya-mpa̭ra-mbra॒hma॒ pu॒ruṣa̭-ṅkṛṣṇa॒piṅga̭lam |
ū॒rdhvarḙtaṃ-vi~̭rūpā॒kṣaṃ॒-vi~॒śvarṷ̄pāya॒ vai namo॒ namaḥ̭ || 23.1 (tai. ara. 6.23.1)
sarvo॒ vai ru॒drastasmai̭ ru॒drāya॒ namo̭ astu |
purṷṣo॒ vai ru॒dra-ssanma॒ho namo॒ namaḥ̭ |
viśva̭-mbhū॒ta-mbhuva̭na-ñci॒tra-mba̭hu॒dhā jā॒ta-ñjāya̭māna-ñca॒ yat |
sarvo॒ hyḙṣa ru॒drastasmai̭ ru॒drāya॒ namo̭ astu || 24.1 (tai. ara. 6.24.1)
kadru॒drāya॒ pracḙtase mī॒ḍhuṣṭa̭māya॒ tavya̭se |
vo॒cema॒ śanta̭magṃ hṛ॒de ||
sarvo॒hyḙṣa ru॒drastasmai̭ ru॒drāya॒ namo̭ astu || 25.1 (tai. ara. 6.25.1)
agnihotra havaṇyāḥ upayuktasya vṛkṣa viśeṣa-syābhidhānam (4.24-25)
yasya॒ vai ka̭ṅkatyagni-hotra॒hava̭ṇī bhavati॒ pratye॒vā-syāhṷtaya-stiṣṭha॒ntyatho॒ prati̭ṣṭhityai || 26.1 (tai. ara. 6.26.1)
bhūdevatāka mantraḥ (4.26)
kR॒ṇu॒ṣva pāja॒ iti॒ pañca̭ |
adi̭ti-rde॒vā ga̭ndha॒rvā ma̭nu॒ṣyāḥ᳚ pi॒taro-'sṷrā॒-steṣāgṃ̭ sarva bhū॒tānā᳚-mmā॒tā me॒dinī̭ maha॒tā ma॒hī sā̭vi॒trī gā̭ya॒trī jaga̭tyu॒rvī pṛ॒thvī ba̭hu॒lā viśvā̭ bhū॒tā ka̭ta॒mā kāyā sā sa॒tye-tya॒mṛteti̭ vasi॒ṣṭhaḥ || 28.1 (tai. ara. 6.28.1)
sarvā devatā āpaḥ (4.27)
āpo॒ vā i॒dagṃ sarvaṃ॒-vi~śvā̭ bhū॒tānyāpaḥ̭ prā॒ṇā vā āpaḥ̭ pa॒śava॒ āpo-'nna॒māpo -'mṛ̭ta॒māpaḥ̭ sa॒mrāḍāpo̭ vi॒rāḍāpaḥ̭ sva॒rāḍāpaḥ॒
chandā॒g॒syāpo॒ jyotī॒g॒ṣyāpo॒ yajū॒g॒ṣyāpaḥ̭ sa॒tyamāpa॒-ssarvā̭ de॒vatā॒ āpo॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rāpa॒ om || 29.1 (tai. ara. 6.29.1)
sandhyāvandana mantrāḥ (4.28)
āpaḥ̭ punantu pṛthi॒vī-mpṛ̭thi॒vī pū॒tā pṷnātu॒ mām |
pu॒nantu॒ brahma̭ṇa॒spati॒-rbrahma̭ pū॒tā pṷnātu॒ mām |
yaducchi̭ṣṭa॒-mabho᳚jyaṃ॒-ya~dvā̭ du॒ścari̭ta॒-mmama̭ |
sarva̭-mpunantu॒ māmāpo̭-'sa॒tāñca̭ prati॒graha॒gg॒ svāhā᳚ || 30.2 (tai. ara. 6.30.1)
agniśca mā manyuśca manyupatayaśca manyṷkṛte॒bhyaḥ |
pāpebhyo̭ rakṣa॒ntām | yadahnā pāpa̭makā॒r॒ṣam |
manasā vācā̭ hastā॒bhyām | padbhyā-mudarḙṇa śi॒śnā |
aha॒stada̭valu॒pantu | yatkiñca̭ duri॒ta-mmayi̭ |
idamaha-māmamṛ̭ta yo॒nau | satye jyotiṣi juho̭mi svā॒hā || 31.1 (tai. ara. 6.31.1)
sūryaśca mā manyuśca manyupatayaśca manyṷkṛte॒bhyaḥ |
pāpebhyo̭ rakṣa॒ntām | yadrātriyā pāpa̭makā॒r॒ṣam |
manasā vācā̭ hastā॒bhyām | padbhyā-mudarḙṇa śi॒śnā |
rātri॒-stada̭valu॒pantu | yatkiñca̭ duri॒ta-mmayi̭ |
idamaha-māmamṛ̭ta yo॒nau | sūrye jyotiṣi juho̭mi svā॒hā || 32.1 (tai. ara. 6.32.1)
praṇavasya ṛṣyādi vivaraṇaṃ (4.29)
omityekākṣa̭ra-mbra॒hma | agnirdevatā brahma̭ ityā॒rṣam |
gāyatra-ñchanda-mparamātmaṃ̭ sarū॒pam | sāyujyaṃ-vi~̭niyo॒gam || 33.1 (tai. ara. 6.33.1)
gāyatryāvāhana mantrāḥ (4.30)
āyā̭tu॒ vara̭dā de॒vī॒ a॒kṣara̭-mbrahma॒ sammi̭tam |
gā॒ya॒trī᳚-ñchanda̭sā-mmā॒teda-mbra̭hma ju॒ṣasva̭ me |
yadahnā᳚-tkurṷte pā॒pa॒-ntadahnā᳚-tprati॒mucya̭te |
ya-drātriyā᳚-tkurṷte pā॒pa॒-nta-drātriyā᳚-tprati॒mucya̭te |
sarva̭ va॒rṇe ma̭hāde॒vi॒ sa॒ndhyā vi̭dye sa॒rasva̭ti || 34.2 (tai. ara. 6.34.1)
ojo̭-'si॒ saho̭-'si॒ bala̭masi॒ bhrājo̭-'si de॒vānā॒-ndhāma॒nāmā̭̭-'si॒ viśva̭masi vi॒śvāyu॒-ssarva̭masi sa॒rvāyu-rabhibhūroṃ-gāyatrī-māvā̭hayā॒mi॒ sāvitrī-māvā̭hayā॒mi॒ sarasvatī-māvā̭hayā॒mi॒ chandarṣī-nāvā̭hayā॒mi॒ śriya-māvā̭hayā॒mi॒ gāyatriyā gāyatrī chando viśvāmitra ṛṣi-ssavitā devatā-'gnirmukha-mbrahmā śiro viṣṇurhṛdayagṃ rudra-śśikhā pṛthivīyoniḥ prāṇāpāna-vyānodāna-samānā saprāṇā śvetavarṇā sāṅkhyāyana-sagotrā gāyatrī caturvigṃśatyakṣarā tripadā̭ ṣaṭku॒kṣiḥ॒ pañca śīrṣopanayane vi̭niyo॒gaḥ॒-
o-mbhūḥ | o-mbhuvaḥ | ogṃ suvaḥ | o-mmahaḥ | o-ñjanaḥ | o-ntapaḥ | ogṃ sa॒tyam | o-nta-thsa̭vi॒turvare᳚ṇya॒-mbhargo̭ de॒vasya̭ dhīmahi | dhiyo॒ yo naḥ̭ praco॒dayā᳚t | omāpo॒ jyotī॒ raso॒-'mṛta॒-mbrahma॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rom || 35.2 (tai. ara. 6.35.1)
gāyatrī upasthāna mantrāḥ (4.31)
u॒ttamḙ śikha̭re jā॒te॒ bhū॒myā-mpa̭rvata॒ mūrdha̭ni |
brā॒hmaṇe᳚bhyo-'bhya̭nujñā॒tā॒ ga॒ccha dḙvi ya॒thāsṷkham |
stuto mayā varadā vḙdamā॒tā॒ pracodayantī pavane᳚ dvijā॒tā |
āyuḥ pṛthivyāṃ-draviṇa-mbra̭hmava॒rca॒sa॒-mmahya-ndatvā prajātu-mbra̭hmalo॒kam || 36.2 (tai. ara. 6.36.1)
ādityadevatā mantraḥ (4.32)
ghṛṇi॒-ssūrya̭ ādi॒tyo na prabhā̭-vā॒tyakṣa̭ram |
madhṷkṣaranti॒ ta-dra̭sam |
sa॒tyaṃ-vai~ ta-drasa॒-māpo॒ jyotī॒raso॒-'mṛta॒-mbrahma॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rom || 37.1 (tai. ara. 6.37.1)
trisuparṇamantrāḥ (4.33)
brahma̭ metu॒ mām | madhṷ metu॒ mām | brahma̭-me॒va madhṷ metu॒ mām |
yāstḙ soma pra॒jāva॒thso-'bhi॒so a॒ham | dusṣva̭pna॒ha-ndṷruṣvaha |
yāstḙ soma prā॒ṇāgstā-ñjṷhomi | trisṷparṇa॒ mayā̭cita-mbrāhma॒ṇāya̭ dadyāt |
bra॒hma॒ha॒tyāṃ-vā~ e॒te ghna̭nti | ye brā᳚hma॒ṇā-strisṷparṇa॒-mpaṭha̭nti |
te soma॒-mprāpnṷvanti | ā॒sa॒ha॒srā-tpa॒kti-mpuna̭nti | om || 38.1 (tai. ara. 6.38.1)
brahma̭ me॒dhayā᳚ | madhṷ me॒dhayā᳚ |
brahma̭me॒va madhṷ me॒dhayā᳚ | a॒dyā no̭ deva savitaḥ pra॒jāva̭thsāvī॒-ssaubha̭gam |
parā̭ du॒sṣvapni̭yagṃ suva | viśvā̭ni deva savita-rduri॒tāni॒ parā̭suva |
ya-dbha॒dra-ntanma॒ āsṷva | madhu॒vātā̭ ṛtāya॒te madhṷkṣaranti॒ sindha̭vaḥ |
māddhvī᳚rna-ssa॒ntvoṣa̭dhīḥ | madhu॒nakta̭ mu॒toṣasi॒ madhṷma॒-tpārthi̭va॒gṃ॒ rajaḥ̭ |
madhu॒dyaura̭stu naḥ pi॒tā | madhṷmānno॒ vana॒spati॒-rmadhṷmāgṃ astu॒ sūryaḥ̭ |
māddhvī॒ rgāvo̭ bhavantu naḥ | ya i॒ma-ntrisṷparṇa॒-mayā̭cita-mbrāhma॒ṇāya̭ dadyāt |
bhrū॒ṇa॒ha॒tyāṃ-vā~ e॒te ghna̭nti | ye brā᳚hma॒ṇā-strisṷparṇa॒-mpaṭha̭nti |
te soma॒-mprāpnṷvanti | ā॒sa॒ha॒srā-tpa॒kti-mpuna̭nti | om || 39.7 (tai. ara. 6.39.1)
brahma̭ me॒dhavā᳚ | madhṷ me॒dhavā᳚ | brahma̭me॒va madhṷ me॒dhavā᳚ |
bra॒hmā de॒vānā᳚-mpada॒vīḥ ka̭vī॒nā-mṛṣi॒-rviprā̭ṇā-mmahi॒ṣo mṛ॒gāṇā᳚m |
śye॒no gṛddhrā̭ṇā॒g॒ svadhi̭ti॒-rvanā̭nā॒gṃ॒ somaḥ̭ pa॒vitra॒-matyḙti॒ rebhanṋ |
ha॒gṃ॒sa-śśṷci॒ṣa-dvasṷrantarikṣa॒ saddhotā̭- vedi॒ṣa-dati̭thi-rduroṇa॒sat |
nṛ॒ṣadva̭ra॒-sadṛ̭ta॒-sa-dvyo̭ma॒-sada॒bjā- go॒jā ṛ̭ta॒jā a̭dri॒jā ṛ॒ta-mbṛ॒hat |
ṛ॒cetvā̭ ru॒cetvā॒ sami-thsra̭vanti sa॒rito॒ na dhenāḥ᳚ |
a॒ntar-hṛ॒dā mana̭sā pū॒yamā̭nāḥ |
ghṛ॒tasya॒ dhārā̭ a॒bhicā̭kaśīmi |
hi॒ra॒ṇyayo̭ veta॒so maddhya̭ āsām |
tasmi᳚n-thsupa॒rṇo ma̭dhu॒kṛ-tkṷlā॒yī bhaja̭nnāste॒ madhṷ de॒vatā᳚bhyaḥ |
tasyā̭ sate॒ hara̭ya-ssa॒ptatīre᳚ sva॒dhā-nduhā̭nā a॒mṛta̭sya॒ dhārā᳚m |
ya i॒da-ntrisṷparṇa॒-mayā̭cita-mbrāhma॒ṇāya̭ dadyāt |
vī॒ra॒ha॒tyāṃ-vā~ e॒te ghna̭nti | ye brā᳚hma॒ṇā-strisṷparṇa॒-mpaṭha̭nti |
te soma॒-mprāpnṷvanti | ā॒sa॒ha॒srā-tpa॒ṅkti-mpuna̭nti | om || 40.6 (tai. ara. 6.40.1)
medhā sūktaṃ (4.34)
me॒dhāde॒vī ju॒ṣamā̭ṇā na॒ āgā᳚-dvi॒śvācī̭ bha॒drā sṷmana॒sya mā̭nā |
tvayā॒ juṣṭā̭ nu॒damā̭nā du॒ruktā᳚-nbṛ॒hadva̭dema vi॒dathḙ su॒vīrāḥ᳚ |
tvayā॒ juṣṭa̭ ṛ॒ṣi-rbha̭vati devi॒ tvayā॒ brahmā̭-''ga॒taśrī̭ ru॒ta tvayā᳚ |
tvayā॒ juṣṭa̭ści॒traṃ-vi~̭ndate vasu॒ sā no̭ juṣasva॒ dravi̭ṇo namedhe || 41.1 (tai. ara. 6.41.1)
me॒dhā-mma॒ indro̭ dadātu me॒dhā-nde॒vī sara̭svatī |
me॒dhā-mmḙ a॒śvinā̭-vu॒bhāvādha̭ttā॒-mpuṣka̭rasrajā ||
a॒phsa॒rāsṷ ca॒ yā me॒dhā ga̭ndha॒rveṣṷ ca॒ yanmanaḥ̭ |
daivī᳚-mme॒dhā sara̭svatī॒ sā mā᳚-mme॒dhā su॒rabhi̭-rjuṣatā॒g॒ svāhā᳚ || 42.1 (tai. ara. 6.42.1)
āmā᳚-mme॒dhā su॒rabhi̭-rvi॒śvarṷ̄pā॒ hira̭ṇyavarṇā॒ jaga̭tī jaga॒myā |
ūrja̭svatī॒ paya̭sā॒ pinva̭mānā॒ sā mā᳚-mme॒dhā su॒pratī̭kā juṣantām || 43.1 (tai. ara. 6.43.1)
mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayya॒gnistejo̭ dadhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayīndra̭ indri॒ya-nda̭dhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayi॒ sūryo॒ bhrājo̭ dadhātu || 44.1 (tai. ara. 6.44.1)
mṛtyunivāraṇa mantrāḥ (4.35)
apai̭tu mṛ॒tyu-ra॒mṛta̭nna॒ āga̭n. vaivasva॒to no॒ abha̭yaṅkṛṇotu |
pa॒rṇaṃ-va~na॒spatḙ rivā॒bhinaḥ̭ śīyatāgṃ ra॒yi-ssaca̭tānna॒-śśacī॒patiḥ̭ || 45.1 (tai. ara. 6.45.1)
para̭-mmṛtyo॒ anu॒ parḙhi॒ panthāṃ॒-ya~ste॒sva ita̭ro deva॒yānā᳚t |
cakṣṷṣmate śṛṇva॒te te᳚ bravīmi॒ mānaḥ̭ pra॒jāgṃ rī̭riṣo॒ mota vī॒rān || 46.1 (tai. ara. 6.46.1)
vāta̭-mprā॒ṇa-mmana̭sā॒ nvāra̭bhāmahe pra॒jāpa̭tiṃ॒-yo~ bhuva̭nasya go॒pāḥ |
sano̭ mṛ॒tyo strā̭yatā॒-mpātvagṃha̭so॒ jyog jī॒vā ja॒rāma̭śīmahi || 47.1 (tai. ara. 6.47.1)
a॒mu॒tra॒ bhūyā॒dadha॒ yadya॒masya॒ bṛha̭spate a॒bhiśa̭ste॒ra mṷñcaḥ |
pratyaṷhatā ma॒śvinā̭ mṛ॒tyu ma̭smā-dde॒vānā̭magne bhi॒ṣajā॒ śacī̭bhiḥ || 48.1 (tai. ara. 6.48.1)
hari॒gṃ॒ hara̭nta॒- manṷyanti de॒vā viśva॒syeśā̭naṃ-vṛ~ṣa॒bha-mma̭tī॒nām |
brahma॒ sarṷ̄pa॒-manṷme॒damā̭gā॒-daya̭na॒-mmā viva̭dhī॒-rvikra̭masva || 49.1 (tai. ara. 6.49.1)
śalkai̭ra॒gni-mi̭ndhā॒na u॒bhau lo॒kau sa̭nema॒ham |
u॒bhayo᳚ rlo॒kayā̭r-ṛ॒dhdvā-'ti̭ mṛ॒tyu-nta̭rāmya॒ham || 50.1 (tai. ara. 6.50.1)
mā chi̭do mṛtyo॒ mā va̭dhī॒rmā me॒ balaṃ॒-vi~vṛ̭ho॒ mā pramo̭ṣīḥ |
pra॒jā-mmā mḙ rīriṣa॒ āyṷrugra nṛ॒cakṣa̭sa-ntvā ha॒viṣā̭ vidhema || 51.1 (tai. ara. 6.51.1)
mā no̭ ma॒hānta̭mu॒ta mā no̭ arbha॒ka-mmā na॒ ukṣa̭ntamu॒ta mā na̭ ukṣi॒tam |
mā no̭ vadhīḥ pi॒tara॒-mmota mā॒tara̭-mpri॒yā mā na̭sta॒nuvo̭ rudra rīriṣaḥ || 52.1 (tai. ara. 6.52.1)
mā na̭sto॒ke tana̭ye॒ mā na॒ āyṷṣi॒ mā no॒ goṣu॒ mā no॒ aśvḙṣu rīriṣaḥ |
vī॒rānmā no̭ rudra bhāmi॒tova̭dhīr-ha॒viṣma̭nto॒ nama̭sā vidhema te || 53.1 (tai. ara. 6.53.1)
prajāpati-prārthanā mantraḥ (4.36)
prajā̭pate॒ na tvade॒tā-nya॒nyo viśvā̭ jā॒tāni॒ pari॒tā ba̭bhūva |
ya-tkā̭māste juhu॒mastanno̭ astu va॒yagg syā̭ma॒ pata̭yo rayī॒ṇām || 54.1 (tai. ara. 6.54.1)
indraprārthanā mantraḥ (4.37)
sva॒sti॒dā vi॒śaspati̭-rvṛtra॒hā vimṛdho̭ va॒śī |
vṛṣendraḥ̭ pu॒ra ḙtu nassvasti॒dā a̭bhaya-ṅka॒raḥ || 55.1 (tai. ara. 6.55.1)
mṛtyuñjaya mantrāḥ (4.38)
trya̭mbakaṃ-ya~jāmahe suga॒ndhi-mpṷṣṭi॒vardha̭nam |
u॒rvā॒ru॒kami̭va॒ bandha̭nā-nmṛ॒tyo-rmṷkṣīya॒ mā-'mṛtā᳚t || 56.1 (tai. ara. 6.56.1)
ye tḙ sa॒hasra̭ma॒yuta॒-mpāśā॒ mṛtyo॒ martyā̭ya॒ hanta̭ve |
tān. ya॒jñasya̭ mā॒yayā॒ sarvā॒nava̭ yajāmahe | mṛ॒tyave॒ svāhā̭ mṛ॒tyave॒ svāhā᳚ || 58.1 (tai. ara. 6.57-58)
pāpanivārakā mantrāḥ (4.39)
de॒vakṛ̭ta॒syaina̭so-'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ma॒nu॒ṣya̭kṛta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
pi॒tṛkṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ā॒tmakṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
a॒nyakṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
a॒smatkṛ̭ta॒syaina̭so 'va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
yaddi॒vā ca॒ nakta॒-ñcaina̭ścakṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ya-thsva॒panta̭śca॒ jāgra̭ta॒-ścaina̭śca-kṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ya-thsu॒ṣupta̭śca॒ jāgra̭ta॒-ścaina̭śca-kṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
ya-dvi॒dvāgṃsa॒ścā vi̭dvāgṃsa॒ścaina̭śca-kṛ॒ma tasyā̭ va॒yaja̭namasi॒ svāhā᳚ |
enasa enaso vayajanama̭si svā॒hā || 59.1 (tai. ara. 6.59.1)
vasu-prārthanā mantraḥ (4.40)
yadvo̭ devāścakṛ॒ma ji॒hvayā̭ gu॒rumana̭so vā॒ prayṷtī deva॒ heḍa̭nam |
arā̭vā॒yo no̭ a॒bhidṷcchunā॒yate॒ tasmi॒-ntadeno̭ vasavo॒ nidhḙtana॒ svāhā᳚ || 60.1 (tai. ara. 6.60.1)
kāmo-'kārṣīt - manyurakārṣīt mantraḥ (4.41)
kāmo-'kārṣī᳚-nnamo॒ namaḥ |
kāmo-'kārṣī-tkāmaḥ karoti nāha-ṅkaromi kāmaḥ kartā nāha-ṅkartā kāmaḥ̭ kāra॒yitā nāha̭-ṅkāra॒yitā eṣa te kāma kāmā̭ya svā॒hā || 61.1 (tai. ara. 6.61.1)
manyurakārṣī᳚-nnamo॒ namaḥ |
manyurakārṣī-nmanyuḥ karoti nāha-ṅkaromi manyuḥ kartā nāha-ṅkartā manyuḥ̭ kāra॒yitā nāha̭-ṅkāra॒yitā eṣa te manyo manya̭ve svā॒hā || 62.1 (tai. ara. 6.62.1)
virajā homa mantrāḥ (4.42)
tilāñjuhomi sarasāgṃ sapiṣṭā-ngandhāra mama citte rama̭ntu svā॒hā |
gāvo hiraṇya-ndhanamannapānagṃ sarveṣāg śri̭yai svā॒hā |
śriyañca lakṣmiñca puṣṭiñca kīrti̭-ñcā nṛ॒ṇyatām | brahmaṇya-mba̭hupu॒tratām |
śraddhāmedhe prajā-ssandadā̭tu svā॒hā || 63.3 (tai. ara. 6.63.1)
tilāḥ kṛṣṇā-sti̭lā-śśve॒tā॒-stilā-ssaumyā va̭śānu॒gāḥ |
tilāḥ punantṷ me pā॒paṃ॒-ya~tkiñci-ddurita-mma̭yi svā॒hā |
cora॒syānna-nna̭vaśrā॒ddha॒-mbra॒hma॒hā gṷruta॒lpagaḥ |
gosteyagṃ sa̭rāpā॒na॒-mbhrūṇahatyā tilā śāntigṃ śamaya̭ntu svā॒hā |
śrīśca lakṣmīśca puṣṭīśca kīrti̭-ñcā nṛ॒ṇyatām |
brahmaṇya-mba̭hupu॒tratām |
śraddhāmedhe prajñātu jātaveda-ssandadā̭tu svā॒hā || 64.3 (tai. ara. 6.64.1)
prāṇāpāna-vyānodāna-samānā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
vāṃ-mana-ścakṣuḥ-śrotra-jihvā-ghrāṇa-reto-buddhyākūti-ssaṅkalpā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
tvak-carma-māgṃsa-rudhira-medo-majjā-snāyavo-'sthīni mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
śiraḥ pāṇi pāda pārśva pṛṣṭho-rūdara-jaṅgha-śiśrnopastha pāyavo mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
uttiṣṭha puruṣa harita-piṅgala lohitākṣi dehi dehi dadāpayitā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ || 65.5 (tai. ara. 6.65.1)
pṛthivyāpa stejo vāyu-rākāśā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
śabda-sparśa-rūparasa-gandhā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
mano-vāk-kāya-karmāṇi mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
avyaktabhāvai-ra̭haṅkā॒ra॒-rjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
ātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
antarātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
paramātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ |
kṣu॒dhe svāhā᳚ | kṣutpi̭pāsāya॒ svāhā᳚ | vivi̭ṭyai॒ svāhā᳚ |
ṛgvi̭dhānāya॒ svāhā᳚ | ka॒ṣo᳚tkāya॒ svāhā᳚ |
kṣu॒tpi॒pā॒sāma̭la-ñjye॒ṣṭhā॒ma॒la॒kṣmī-rnā̭śayā॒myaham |
abhṷ̄ti॒-masa̭mṛddhi॒ñca॒ sarvāṃ (sarvā) nirṇuda me pāpmā̭nagg svā॒hā |
annamaya-prāṇamaya-manomaya-vijñānamaya-mānandamaya-mātmā mḙ śuddhya॒ntā॒-ñjyoti̭ ra॒haṃ-vi~॒rajā̭ vipā॒pmā bhṷ̄yāsa॒gg॒ svāhā᳚ || 66.10 (tai. ara. 6.66.1)
vaiśvadeva mantrāḥ (4.43)
a॒gnaye॒ svāhā᳚ | viśve᳚bhyo de॒vebhya॒-ssvāhā᳚ |
dhru॒vāya̭ bhū॒māya॒ svāhā᳚ | dhru॒va॒kṣita̭ye॒ svāhā᳚ |
a॒cyu॒ta॒kṣita̭ye॒ svāhā᳚ | a॒gnaye᳚ sviṣṭa॒kṛte॒ svāhā᳚ |
dharmā̭ya॒ svāhā᳚ | adha̭rmāya॒ svāhā᳚ |
a॒dbhya-ssvāhā᳚ | o॒ṣa॒dhi॒va॒na॒spa॒tibhya॒-ssvāhā᳚ | 67.1 (tai. ara. 6.67.1)
ra॒kṣo॒de॒va॒ja॒nebhya॒-ssvāhā᳚ |
gṛhyā᳚bhya॒-ssvāhā᳚ | a॒va॒sāne᳚bhya॒-ssvāhā᳚ |
a॒va॒sāna̭patibhya॒-ssvāhā᳚ | sa॒rva॒bhū॒tebhya॒-ssvāhā᳚ |
āmā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒ntari̭kṣāya॒ svāhā᳚ |
yadeja̭ti॒ jaga̭ti॒ yacca॒ ceṣṭa̭ti॒ nāmno̭ bhā॒go-'ya-nnāmne॒ svāhā᳚ |
pṛ॒thi॒vyai svāhā᳚ | a॒ntari̭kṣāya॒ svāhā᳚ | 67.2 (tai. ara. 6.67.2)
di॒ve svāhā᳚ | sūryā̭ya॒ svāhā᳚ |
ca॒ndrama̭se॒ svāhā᳚ | nakṣa̭trebhya॒-ssvāhā᳚ |
indrā̭ya॒ svāhā᳚ | bṛha॒spata̭ye॒ svāhā᳚ |
pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ | brahma̭ṇe॒ svāhā᳚ |
sva॒dhā pi॒tṛbhya॒-ssvāhā᳚ | namo̭ ru॒drāya̭ paśu॒pata̭ye॒ svāhā᳚ | 67.3 (tai. ara. 6.67.3)
de॒vebhya॒-ssvāhā᳚ | pi॒tṛbhyaḥ̭ sva॒dhā-'stṷ |
bhū॒tebhyo॒ namaḥ̭ | ma॒nu॒ṣye᳚bhyo॒ hantā᳚ |
pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ | pa॒ra॒me॒ṣṭhine॒ svāhā᳚ |
yathā kṷ̄pa-śśa॒tadhā̭ra-ssa॒hasra̭dhāro॒ akṣi̭taḥ |
e॒vā mḙ astu dhā॒nyagṃ sa॒hasra̭dhāra॒-makṣi̭tam |
dhana̭dhānyai॒ svāhā᳚ || ye bhū॒tāḥ pra॒cara̭nti॒ divā॒nakta॒-mbali̭-mi॒cchanto̭ vi॒tuda̭sya॒ preṣyāḥ᳚ |
tebhyo̭ ba॒li-mpṷṣṭi॒kāmo̭ harāmi॒ mayi॒ puṣṭi॒-mpuṣṭi̭pati-rdadhātu॒ svāhā᳚ || 67.4 (tai. ara. 6.67.4)
(o॒ṣa॒dhi॒va॒na॒spa॒tibhya॒-ssvāhā॒ - 'ntari̭kṣāya॒ svāhā॒ - namo̭ ru॒drāya̭ paśu॒pata̭ye॒ svāhā̭ - vi॒tuda̭sya॒ preṣyā॒ eka̭-ñca)
o᳚-nta-dbra॒hma | o᳚-nta-dvā॒yuḥ |
o᳚-ntadā॒tmā | o᳚-nta-thsa॒tyam |
o᳚-nta-thsarva᳚m | o᳚-nta-tpuro॒-rnamaḥ |
antaścarati̭ bhūte॒ṣu॒ guhāyāṃ-vi~̭śva mū॒rtiṣu |
tvaṃ-ya~jñastvaṃ-va~ṣaṭkārastva-midrastvagṃ rudrastvaṃvi~ṣṇustva-mbrahmatva̭-mprajā॒patiḥ |
tva-nta̭dāpa॒ āpo॒ jyotī॒ raso॒-'mṛta॒-mbrahma॒ bhūrbhuva॒ssuva॒rom || 68.2 (tai. ara. 6.68.1)
4.44 prāṇāhuti mantrāḥ
śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyā̭mapā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyāṃ᳚-vyā~॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyā̭mudā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śra॒ddhāyāgṃ̭ samā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
brahma̭ṇi ma ā॒tmā-'mṛ̭ta॒tvāya̭ ||
a॒mṛ॒to॒pa॒stara̭ṇamasi ||
śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyā̭mapā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | a॒pā॒nāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyāṃ᳚-vyā~॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | vyā॒nāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyā̭-mudā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | u॒dā॒nāya॒ svāhā᳚ |
śra॒ddhāyāgṃ̭ samā॒ne nivi̭ṣṭo॒-'mṛta̭-ñjuhomi |
śi॒vo mā̭ vi॒śāpra̭dāhāya | sa॒mā॒nāya॒ svāhā᳚ |
brahma̭ṇi ma ā॒tmā-'mṛ̭ta॒tvāya̭ ||
a॒mṛ॒tā॒pi॒dhā॒nama̭si || 69.4 (tai. ara. 6.69.1)
bhuktānnābhimantraṇa mantrāḥ (4.45)
śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | prā॒ṇa mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyā̭mapā॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | a॒pā॒na mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyāṃ᳚-vyā~॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | vyā॒na mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyā̭-mudā॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | u॒dā॒na mannḙnāpyāyasva |
śra॒ddhāyāgṃ̭ samā॒ne nivi̭śyā॒-'mṛtagṃ̭ hu॒tam | sa॒māna॒ mannḙnāpyāyasva || 70.1 (tai. ara0.1)
bhojanānte ātmānusandhāna mantrāḥ (4.46)
aṅguṣṭhamātraḥ puruṣo-'ṅguṣṭhañca̭ samā॒śritaḥ | īśa-ssarvasya jagataḥ prabhuḥ prīṇāti̭ viśva॒bhuk || 71.1 (tai. ara. 6.71.1)
avayavasvasthatā prārthanā mantraḥ (4.47)
vāmma̭ ā॒sann | na॒soḥ prā॒ṇaḥ | a॒kṣyo-ścakṣuḥ̭ |
karṇa̭yo॒-śśrotra᳚m | bā॒hu॒vo-rbala᳚m | ū॒ru॒vo rojaḥ̭ |
ari̭ṣṭā॒ viśvā॒nyaṅgā̭ni ta॒nūḥ | ta॒nuvā̭ me sa॒ha nama̭ste astu॒ mā mā̭ higṃsīḥ || 72.1 (tai. ara. 6.72.1)
indra saptarṣi saṃvā~da mantraḥ (4.48)
vayaḥ̭ supa॒rṇā upa̭sedu॒rindra̭-mpri॒ya mḙdhā॒ ṛṣa̭yo॒ nādha̭mānāḥ |
apa̭ddhvā॒nta mū᳚rṇu॒hi pū॒rdhi cakṣṷ-rmumu॒gdhya̭smā-nni॒dhayḙ 'vaba॒ddhān || 73.1 (tai. ara. 6.73.1)
hṛdayālambhana mantraḥ (4.49)
prāṇānā-ṅgranthirasi rudro mā̭ viśā॒ntakaḥ | tenānnenā᳚-pyāya॒sva || 74.1 (tai. ara. 6.74.1)
devatā prāṇanirūpaṇa mantraḥ (4.50)
namo rudrāya viṣṇave mṛtyṷrme pā॒hi || 75.1 (tai. ara. 6.75.1)
agni stuti mantraḥ (4.51)
tvama̭gne॒ dyubhi॒-stvamā̭śu-śu॒kṣaṇi॒-stvama॒dbhya-stvamaśma̭na॒spari̭ |
tvaṃ-va~ne᳚bhya॒-stvamoṣa̭dhībhya॒-stva-nnṛ॒ṇā-nnṛ̭pate jāyase॒ śuciḥ̭ || 76.1 (tai. ara. 6.76.1)
abhīṣṭa yācanā mantraḥ (4.52)
śi॒vena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva syo॒nena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva subhū॒tena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva brahmavarca॒sena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva ya॒jñasyardhi॒ manu॒ santi̭ṣṭha॒ svopa̭ te yajña॒ nama॒ upa̭ te॒ nama॒ upa̭ te॒ namaḥ̭ || 77.1 (tai. ara. 6.77.1)
para tattva nirūpaṇaṃ (4.53)
sa॒tya-mpara॒-mparagṃ̭ sa॒tyagṃ sa॒tyena॒ na sṷva॒rgā-llo॒kāccya̭vante ka॒dāca॒na sa॒tāgṃ hi sa॒tya-ntasmā᳚-thsa॒tye ra̭mante॒,
tapa॒ iti॒ tapo॒ nānaśa̭nā॒-tparaṃ॒-ya~ddhi para॒-ntapa॒sta-ddudha̭rṣa॒-nta-ddurā̭dharṣa॒-ntasmā॒-ttapa̭si ramante॒,
dama॒ iti॒ niya̭ta-mbrahmacā॒riṇa॒-stasmā॒-ddamḙ ramante॒,
śama॒ ityara̭ṇye mu॒naya॒-stasmā॒cchamḙ ramante,
dā॒namiti॒ sarvā̭ṇi bhū॒tāni̭ pra॒śagṃsa̭nti dā॒nānnāti̭ du॒ścara॒-ntasmā᳚-ddā॒ne ra̭mante,
dha॒rma iti॒ dharmḙṇa॒ sarva̭mi॒da-mpari̭gṛhīta-ndha॒rmānnāti̭-du॒ṣkara॒-ntasmā᳚--ddha॒rme ra̭mante,
pra॒jana॒ iti॒ bhūyāgṃ̭̭sa॒-stasmā॒-dbhūyi̭ṣṭhāḥ॒ prajā̭yante॒ tasmā॒-dbhūyi̭ṣṭhāḥ ̭ne ramante॒,
-'gnaya॒ ityā̭ha॒ tasmā̭-da॒gnaya॒ ādhā̭tavyā agniho॒tra-mityā̭ha॒ tasmā̭-dagniho॒tre ra̭mante,
ya॒jña iti̭ ya॒jño hi de॒vā stasmā᳚-dya॒jñe ra̭mante,
māna॒sa-miti̭ vi॒dvāgṃsa॒-stasmā᳚-dvi॒dvāgṃsa̭ e॒va mā̭na॒se ra̭mante,
nyā॒sa iti̭ bra॒hmā bra॒hmā hi paraḥ॒ paro̭ hi bra॒hmā tāni॒ vā e॒tānyava̭rāṇi॒ parāgṃ̭si nyā॒sa e॒vātya̭recaya॒-dya e॒vaṃ-ve~de᳚tyupa॒niṣat || 78.11 (tai. ara. 6.78.1)
4.54 jñāna sādhana nirūpaṇaṃ
prā॒jā॒pa॒tyo hārṷṇi-ssupa॒rṇeyaḥ̭ pra॒jāpa̭ti-mpi॒tara॒-mupa̭sasāra॒ ki-mbha̭gava॒ntaḥ pa̭ra॒maṃ-va~̭da॒ntīti॒ tasmai॒ pro̭vāca,
sa॒tyena̭ vā॒yurāvā̭ti sa॒tye-nā̭di॒tyo ro̭cate di॒vi sa॒tyaṃ-vā~॒caḥ pra̭ti॒ṣṭhā sa॒tye sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-thsa॒tya-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti॒,
tapa̭sā de॒vā de॒vatā॒-magra̭ āya॒-ntapa॒sarṣa̭ya॒-ssuva॒ranva̭-vinda॒-ntapa̭sā sa॒patnā॒-npraṇṷdā॒-mārā̭tī॒ stapa̭si sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā॒-ttapaḥ̭ para॒maṃ-va~da̭nti॒,
damḙna dā॒ntāḥ ki॒lbiṣa̭-mavadhū॒nvanti॒ damḙna brahmacā॒riṇa॒-ssuva̭ragaccha॒-ndamo̭ bhū॒tānā᳚-ndurā॒dharṣa॒-ndamḙ sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā॒-ddamaḥ̭ para॒maṃ-va~da̭nti॒,
śamḙna śā॒ntā-śśi॒va-mā॒cara̭nti॒ śamḙna nā॒ka-mmu॒nayo॒-'nvavi̭nda॒n chamo̭ bhū॒tānā᳚-ndurā॒dharṣa॒-ñchamḙ sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā॒cchamaḥ̭ para॒maṃ-va~da̭nti,
dā॒naṃ-ya~॒jñānāṃ॒-va~rṷ̄tha॒-ndakṣi̭ṇā lo॒ke dā॒tāragṃ̭ sarva bhū॒tānyṷpajī॒vanti̭ dā॒nenārā̭tī॒-rapā̭nudanta dā॒nena̭ dviṣa॒nto mi॒trā bha̭vanti dā॒ne sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-ddā॒na-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
dha॒rmo viśva̭sya॒ jaga̭taḥ prati॒ṣṭhā lo॒ke dha॒rmiṣṭha̭-mpra॒jā ṷpasa॒rpanti̭ dha॒rmeṇa̭ pā॒pa-ma̭pa॒nuda̭ti dha॒rme sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-ddha॒rma-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
pra॒jana̭naṃ॒-vai~ pra̭ti॒ṣṭhā lo॒ke sā॒dhu pra॒jāyā᳚ sta॒ntun-ta̭nvā॒naḥ pi̭tṛ॒ṇā ma̭nṛ॒ṇo bhava̭ti॒ tadḙva ta॒syā anṛ̭ṇa॒-ntasmā᳚-tpra॒jana̭na-mpara॒maṃ-va~da̭ntya॒,
gnayo॒ vai trayī̭ vi॒dyā dḙva॒yānaḥ॒ panthā̭ gārhapa॒tya ṛk-pṛ̭thi॒vī ra̭thanta॒ra-ma̭nvāhā-rya॒paca̭naṃ॒-ya~jṷra॒ntari̭kṣaṃ-vā~made॒vya mā̭hava॒nīya॒-ssāma̭suva॒rgo lo॒ko bṛ॒hat-tasmā̭-da॒gnī-npa̭ra॒maṃ-va~da̭ntya,
gniho॒tragṃ sā̭ya-mprā॒ta-rgṛ॒hāṇāṃ॒-niṣkṛ̭ti॒-ssvi̭ṣṭagṃ suhu॒taṃ-ya~̭jñakratū॒nā-mprāya̭ṇagṃ suva॒rgasya̭ lo॒kasya॒ jyoti॒-stasmā̭-dagniho॒tra-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
ya॒jña iti̭ ya॒jñena॒ hi de॒vā diva̭-ṅga॒tā ya॒jñenāsṷrā॒-napā̭nudanta ya॒jñena̭ dviṣa॒nto mi॒trā bha̭vanti ya॒jñe sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-dya॒jña-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
māna॒saṃ-vai~ prā̭jāpa॒tya-mpa॒vitra̭-mmāna॒sena॒ mana̭sā sā॒dhu pa̭śyati māna॒sā ṛṣa̭yaḥ pra॒jā a̭sṛjanta māna॒se sa॒rva-mprati̭ṣṭhita॒-ntasmā᳚-nmāna॒sa-mpa̭ra॒maṃ-va~da̭nti,
nyā॒sa i॒tyāhṷ-rmanī॒ṣiṇo᳚ bra॒hmāṇa̭-mbra॒hmā viśvaḥ̭ kata॒ma-ssva̭ya॒bhuṃḥ pra॒jāpa̭ti-ssaṃva~thsara॒ iti̭, saṃva~thsa॒ro̭ 'sāvā̭di॒tyo ya e॒ṣa ā̭di॒tye purṷṣa॒-ssa pa̭rame॒ṣṭhī brahmā॒tmā,
yābhi̭rādi॒tya-stapa̭ti ra॒śmibhi॒stābhiḥ̭ pa॒rjanyo̭ varṣati pa॒rjanyḙ-nauṣadhi-vanaspa॒tayaḥ॒ prajā̭yanta oṣadhi-vanaspa॒tibhi॒-ranna̭-mbhava॒tyannḙna prā॒ṇāḥ prā॒ṇai-rbala॒-mbalḙna॒ tapa॒-stapa̭sā śra॒ddhā śra॒ddhayā̭ me॒dhā me॒dhayā̭ manī॒ṣā ma̭nī॒ṣayā॒ mano॒ mana̭sā॒ śānti॒-śśāntyā̭ ci॒tta-ñci॒ttena॒ smṛti॒gg॒ smṛtyā॒ smāra॒gg॒ smārḙṇa vi॒jñānaṃ̭-vi~॒jñānḙ-nā॒tmānaṃ̭-ve~dayati॒ tasmā̭da॒nna-ndada॒n-thsarvā᳚ṇye॒tāni̭ dadā॒-tyannā᳚-tprā॒ṇā bha̭vanti,
bhū॒tānā᳚-mprā॒ṇai-rmano॒ mana̭saśca vi॒jñānaṃ̭-vi~॒jñānā̭-dāna॒ndo bra̭hma yo॒ni-ssa vā e॒ṣa purṷṣaḥ pañca॒dhā pa̭ñcā॒tmā yena॒ sarva̭mi॒da-mprota̭-mpṛthi॒vī cā॒ntari̭kṣa-ñca॒ dyauśca॒ diśa̭ścāvāntaradi॒śāśca॒ sa vai sarva̭mi॒da-ñjaga॒thsa sa॒bhūtagṃ̭ sa bha॒vya-ñji̭jñāsa klṛ॒pta ṛ̭ta॒jā rayi̭ṣṭhā,
śra॒ddhā sa॒tyo maha̭svā-nta॒paso॒ pari̭ṣṭhā॒d (vari̭ṣṭhā॒d) jñātvā̭ tame॒va-mmana̭sā hṛ॒dā ca॒ bhūyo̭ na mṛ॒tyu-mupa̭yāhi vi॒dvā-ntasmā᳚-nnyā॒sa-me॒ṣā-ntapa̭sā-matirikta॒māhṷ-rvasura॒ṇvo̭ vi॒bhūra̭si prā॒ṇe tvamasi̭ sandhā॒tā
brahma̭-ntvamasi̭ viśva॒dhṛttḙ-jo॒dās tvama̭sya॒gni-ra̭si varco॒dā-stvama̭si॒ sūrya̭sya dyumno॒dā stvama̭si ca॒ndrama̭sa upayā॒magṛ̭hīto-'si bra॒hmaṇe᳚ tvā॒ mahasa॒,
omityā॒tmānaṃ̭-yu~ñjītai॒tadvai ma̭hopa॒niṣa̭da-nde॒vānā॒-ṅguhyaṃ॒-ya~ e॒vaṃ-ve~da̭ bra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭-māpnoti॒ tasmā᳚-dbra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭-mityupa॒niṣat || 79.20 (tai. ara. 6.79.1)
jñānayajñaḥ (4.55)
tasyai॒vaṃ-vi~॒duṣo̭ ya॒jñasyā॒tmā yaja̭mānaḥ-śra॒dhdāpatnī॒ śarī̭ra-mi॒ddhmamuro॒ vedi॒-rlomā̭ni
ba॒ra॒ḥi-rve॒daḥ-śikhā॒ hṛda̭yaṃ॒-yū~paḥ॒ kāma॒ ājya̭-mma॒nyuḥ pa॒śu-stapo॒-'gni-rdamaḥ̭ śamayi॒tā dakṣi̭ṇā॒-vāghotā᳚ prā॒ṇa ṷdga॒tā
cakṣṷradhva॒ryu-rmano॒ brahmā॒ śrotra̭ma॒gnī-dhyāva॒dhdriya̭te॒
sā dī॒kṣā yadaśrnā̭ti॒ tadhdavi॒-ryatpiba̭ti॒ tada̭sya somapā॒naṃ-ya~drama̭te॒
tadṷpa॒sado॒ ya-thsa॒ñcara̭-tyupa॒viśa̭-tyu॒ttiṣṭha̭te ca॒ sapra̭va॒rgyo̭
yanmukha॒-ntadā̭hava॒nīyo॒ yā vyāhṛ̭ti-rāhu॒ti-ryada̭sya vi॒jñāna॒-ntajju॒hoti॒ yathsā॒ya-mprā॒tara̭tti॒ tathsa॒midhaṃ॒-ya~tprā॒ta-rma॒ddhyandi̭nagṃ sā॒ya-ñca॒ tāni॒ sava̭nāni॒ ye
a̭horā॒tre te da̭rśapūrṇamā॒sau ye᳚-'rdhamā॒sāśca॒ māsā᳚śca॒ te cā̭turmā॒syāni॒ ya ṛ॒tava॒ste pa̭śuba॒ndhā ye saṃ̭va~thsa॒rāśca̭ parivathsa॒rāśca॒ te-'ha̭rga॒ṇā-ssa̭rva veda॒saṃ-vā~
e॒ta-thsa॒traṃ-ya~nmara̭ṇa॒-ntada̭va॒bhṛtha̭ e॒tadvai ja̭rāmarya-magniho॒tragṃ sa॒traṃ-ya~ e॒vaṃ-vi~॒dvā-nṷda॒gaya̭ne pra॒mīya̭te
de॒vānā̭me॒va ma̭hi॒māna̭-ṅga॒tvā-''di॒tyasya॒ sāyṷjya-ṅgaccha॒tyatha॒ yo da̭kṣi॒ṇe pra॒mīya̭te
pitṛ॒ṇā-me॒va ma̭hi॒māna̭-ṅga॒tvā ca॒ndrama̭sa॒-ssāyṷjyagṃ salo॒katā̭-māpnotye॒tau vai sū᳚ryā candra॒masau᳚-rmahi॒mānau᳚ brāhma॒ṇo
vi॒dvā-na॒bhija̭yati॒ tasmā᳚-dbra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭māpnoti॒ tasmā᳚-dbra॒hmaṇo̭ mahi॒māna̭-mityupa॒niṣat || 80.1 (tai. ara. 6.80.1)
sa॒ha nā̭ vavatu | sa॒ha naṷ bhunaktu | sa॒ha vī॒rya̭-ṅkaravāvahai | te॒ja॒svinā॒ vadhī̭tamastu॒ mā vi̭dviṣā॒vahai᳚ ||
|| oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ ||
hariḥ॒ om |
iti mahānārāyaṇopaniṣa-thsamāptā
(ambha॒syaika̭pañcā॒śaccha॒taṃ - jā॒tavḙdase॒ catṷrdaśa॒ - bhūrannaṃ॒ - bhūra॒gnaye॒ - bhūra॒gnaye॒ caika̭mekaṃ - pāhi - pā॒hi ca॒tvāri̭ catvāri॒ - ya-śchanda̭sā॒-ndve - namo॒ brahma̭ṇe - ṛ॒ta-ntapo॒ - yathā̭ vṛ॒kṣasyaika̭ meka - ma॒ṇoraṇī̭yā॒g॒ ścatṷstrigṃśath - sahasra॒śī̭ṣa॒gṃ॒ ṣaṭvi̭gṃśati - rādi॒tyo vā e॒ṣa - ā̭di॒tyo vai teja॒ eka̭mekaṃ॒ - nidha̭napataye॒ trayo̭vigṃśatiḥ - sa॒dyojā॒ta-ntrīṇi̭ - vāmade॒vāyaika̭ - ma॒ghore᳚bhya॒ - statpurṷṣāya॒ dve dve॒ - īśāno - namo hiraṇyabāhava॒ eka̭meka - mṛ॒tagṃ sa॒tya-ndve - sarvo॒ vai ca॒tvāri॒ - kadru॒drāya॒ trīṇi॒ - yasya॒ vai kaṅka̭tī - kṛṇu॒ṣva pājo - 'di̭ti॒ - rāpo॒ vā i॒dagṃ sarva॒ meka̭meka॒ - māpaḥ̭ punantu ca॒tvā - ryagniśca - sūryaśca nava̭ - na॒vomiti̭ ca॒tvā - ryāyā̭tu॒ pacau - jo̭-'si॒ daśo॒ - ttamḙ ca॒tvāri॒ - ghṛṇi॒strīṇi॒ - brahma̭metu॒ māṃ-yā~ste᳚ brahmaha॒tyā-ndvāda̭śa॒ - brahma̭ me॒dhayā॒-'dyā na̭ i॒ma-mbhrṷ̄ṣaha॒tyāṃ - brahma̭ me॒dhavā᳚ bra॒hmā de॒vānā̭mi॒daṃ-vī~̭raha॒tyāmekā॒nna vi̭gṃśati॒ rekā॒nnavi̭gṃśati--r me॒dhā de॒vī - me॒dhā-mma॒ indra̭śca॒tvāri̭ catvā॒ryā - mā᳚-mme॒dhā dve - mayi̭ me॒dhā meka॒- mapai̭tu॒ - paraṃ॒ - ~vāta̭-mprā॒ṇa - ma̭mutra॒bhūyā॒-d- ddhari॒gṃ॒ - śalkai̭ra॒gniṃ - mā chi̭do mṛtyo॒ - mā no̭ ma॒hāntaṃ॒ - māna̭sto॒ke - prajā̭pate - svasti॒dā - trya̭mbakaṃ॒ - ~ye tḙ sa॒hasra॒-ndve dve - mṛ॒tyave॒ svāhaikaṃ̭ - de॒vakṛ̭ta॒syaikā̭daśa॒ - yadvo̭ devāḥ॒ - kāmo-'kārṣī॒n - manyurakārṣī॒-ddve dve॒ - tilāñjuhomi gāva-śśriya-mpra̭jāḥ pañca॒ - tilāḥ kṛṇṣāścora̭sya॒ śrīḥ prajñātu jātavḙda-ssa॒pta - prāṇa vā-ktvak chira uttiṣṭha puruṣa̭ pañca॒ - pṛthivī śabda mano vāg vyaktā-''tmā-'ntarātmā paramātmā me᳚ kṣu॒dhe-'nnamaya॒ pañca̭daśā॒ - gnaye॒ svāhaika̭catvāri॒gṃ॒śa - rdo᳚ ntadbra॒hma nava̭ - śra॒ddhāyā᳚-mprā॒ṇe niviṣṭa॒ ścatṷrvigṃśatiḥ - śra॒ddhāyā॒-ndaśā - ṅguṣṭha mātraḥ puruṣo dve - vāmma̭ ā॒sanna॒ṣṭau - vayaḥ̭ supa॒rṣāḥ - prāṇānā-ṅgranthirasi dve dve - namo rudrāyaikaṃ॒ - tvama̭gne॒ dyubhir॒ dve - śi॒vena̭ me॒ santi̭ṣṭhasva - sa॒tyaṃ - prā̭jāpa॒tya - stasyai॒va meka̭ meka॒ maśatiḥ)
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.