Rama

7.5 - 𑌗𑌾𑌵𑍋 𑌵𑌾 𑌏𑌤𑌥𑍍𑌸𑌤𑍍𑌰𑌮𑌾𑌸𑌤 - 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌸𑌂𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌪𑌾𑌠𑌃

7.5 - Gavo Va Etathsatramasata - Krishna Yajurveda Taittiriya Samhita Pathah

✍️ Vedic 🖋️ Grantha script
📄 Download PDF
𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌸𑌂𑌹𑌿𑌤𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌮𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑍍𑌨𑌃 - 𑌸𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌾𑌭𑌿𑌧𑌾𑌨𑌂
𑌓-𑌨𑍍𑌨𑌮𑌃 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇, 𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌮𑌹𑌾𑌗𑌣𑌪𑌤𑌯𑍇 𑌨𑌮𑌃,
𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨𑌮𑌃 । 𑌹॒𑌰𑌿𑌃॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥
𑌗𑌾𑌵𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌰-𑌮𑌾॑𑌸𑌤𑌾𑌶𑍃॒𑌙𑍍𑌗𑌾-𑌸𑍍𑌸॒𑌤𑍀-𑌶𑍍𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌣𑌿 𑌨𑍋 𑌜𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤𑌾॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌕𑌾𑌮𑍇॑𑌨॒ 𑌤𑌾𑌸𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑌶॒𑌮𑌾𑌸𑌾॒ 𑌨𑌿𑌷॑𑌣𑍍𑌣𑌾॒ 𑌆𑌸॒𑌨𑍍𑌨𑌥॒ 𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾᳚𑌣𑍍𑌯𑌜𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤॒ 𑌤𑌾 𑌉𑌦॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒𑌨𑍍𑌨𑌰𑌾॒𑌥𑍍𑌸𑍍𑌮𑍇𑌤𑍍𑌯𑌥॒ 𑌯𑌾𑌸𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤॒ 𑌤𑌾-𑌸𑍍𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰-𑌮𑌾॒𑌪𑍍𑌤𑍍𑌵𑍋𑌦॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒ -𑌨𑍍𑌨𑌰𑌾॒𑌥𑍍𑌸𑍍𑌮𑍇𑌤𑌿॒ 𑌯𑌾𑌸𑌾॒-𑌞𑍍𑌚𑌾𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤॒ 𑌯𑌾𑌸𑌾᳚-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌨 𑌤𑌾 𑌉॒𑌭𑌯𑍀॒𑌰𑍁-𑌦॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒-𑌨𑍍𑌨𑌰𑌾॒𑌥𑍍𑌸𑍍𑌮𑍇𑌤𑌿॑ 𑌗𑍋𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌵𑍈𑌁 [𑌗𑍋𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌵𑍈𑌁, 𑌸𑌂॒​𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋 𑌯] 1
𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑌃॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰-𑌮𑍁॑𑌪॒𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑍁॒𑌵𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌤𑍂𑌪॒𑌰𑌾 𑌵𑌾𑌰𑍍​𑌷𑌿॑𑌕𑍗॒ 𑌮𑌾𑌸𑍗॒ 𑌪𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌚𑌰𑌤𑌿 𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌭𑌿॑𑌜𑌿𑌤॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒𑌹𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯𑍈॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌥𑍍𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸𑌰॒𑌸𑌦𑍋॒ 𑌯-𑌤𑍍𑌕𑌿-𑌞𑍍𑌚॑ 𑌗𑍃॒𑌹𑍇 𑌕𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌤𑍇॒ 𑌤𑌦𑌾॒𑌪𑍍𑌤-𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧-𑌮॒𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤-𑌙𑍍𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑍇 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌲॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑍇॒ 𑌯𑍇 𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌮𑍁॑𑌪॒𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌸॑𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑌾॒𑌰-𑌨𑍍𑌨 𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌤𑌿॒ 𑌨 𑌵𑍈 𑌸 𑌤𑌤॒ 𑌉𑌦𑍇॑𑌤𑌿 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋 [𑌉𑌦𑍇॑𑌤𑌿 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌃, 𑌵𑍈 𑌸॑𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰-] 2
𑌵𑍈 𑌸॑𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌤-𑌤𑍍𑌪𑌾॒𑌰𑌂-𑌯𑌁𑌦॑𑌤𑌿𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑌃॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰-𑌮𑍁॑𑌪॒𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨𑌾᳚𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌏॒𑌵𑍋𑌦𑍃𑌚॑-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑍀॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍋॑-𑌽𑌤𑌿𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍋॑ 𑌽𑌸𑌾𑌵𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑍋॒ 𑌮𑌨𑌃॒ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍋॒ 𑌵𑌾𑌗𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌃 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍋॑-𑌽𑌪𑌾॒𑌨 𑌉𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌰𑍋𑌧॑𑌨॒-𑌮𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵॑ 𑌉॒𑌦𑌯॑𑌨॒𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍋𑌮𑍋 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑍋॑ 𑌽𑌤𑌿𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌭॑𑌵𑌤𑌿॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌦𑍍𑌦𑌧𑌤𑍇 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌨𑍁॑𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒𑌣𑍀𑌯𑍋॑ 𑌭𑌵𑌤𑌿॒ 𑌚𑌤𑍁॑𑌰𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿-𑌰𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑌾- [𑌚𑌤𑍁॑𑌰𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿-𑌰𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑌾𑌃, 𑌸𑌂॒​𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌃] 3
-𑌸𑍍𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌯𑌨𑍍𑌤॑ 𑌏॒𑌵 𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌚 𑌶॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌷॒𑌷𑍍𑌟𑌿𑌶𑍍𑌚॑ 𑌸𑍍𑌤𑍋॒𑌤𑍍𑌰𑍀𑌯𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌵॑𑌤𑍀-𑌸𑍍𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌸𑍍𑌯॒ 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰॑𑌯 𑌉॒𑌭𑍇 𑌏॒𑌵 𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌰𑍂॒𑌪𑍇 𑌆᳚𑌪𑍍𑌨𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑍇 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍​𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑌾॒ 𑌉𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑍈॒𑌰𑌹𑍋॑𑌭𑌿𑌶𑍍𑌚𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌷𑌡॒𑌹𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌷-𑌡𑍍𑌵𑌾 𑌋॒𑌤𑌵𑌃॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰 𑌋॒𑌤𑍁𑌷𑍍𑌵𑍇॒𑌵 𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌗𑍗𑌶𑍍𑌚𑌾-𑌽𑌽𑌯𑍁॑𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑍗॑ 𑌭𑌵𑌤-𑌸𑍍𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 𑌤𑌨𑍍𑌮𑌿॑𑌥𑍁॒𑌨-𑌮𑍍𑌮॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍋 [𑌤𑌨𑍍𑌮𑌿॑𑌥𑍁॒𑌨-𑌮𑍍𑌮॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑌃, 𑌦॒𑌧॒𑌤𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨𑌾𑌯॒] 4
𑌦॑𑌧𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨𑌾𑌯॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰॒𑌭𑌿𑌤𑍋॑ 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌵𑌿॒𑌮𑍋𑌚॑𑌨𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌮𑍋𑌕𑌂॑-𑌯𑌁॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌥𑍋॑ 𑌉𑌭॒𑌯𑌤𑍋᳚𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌷𑍈॒𑌵 𑌷॑𑌡॒𑌹𑍇𑌨॑ 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌂-𑌯𑌁॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌾॒𑌦𑌿𑌨𑍋॑ 𑌵𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌤𑍇॒ 𑌕𑍇𑌨॑ 𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑍀𑌤𑌿॑ 𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌾𑌨𑍇॑𑌨 𑌪॒𑌥𑍇𑌤𑌿॑ 𑌬𑍍𑌰𑍂𑌯𑌾॒𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॑𑌵॒𑌯𑌾𑌨𑌃॒ 𑌪𑌨𑍍𑌥𑌾॑ 𑌗𑌾𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌬𑍍-𑌜𑌗॑𑌤𑍀॒𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌗𑌾॑𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌗𑍗𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌗𑌾𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌜𑌗॑𑌤𑍀॒ 𑌯𑌦𑍇॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌾॒ 𑌭𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌾𑌨𑍇॑𑌨𑍈॒𑌵 [ ] 5
𑌤-𑌤𑍍𑌪॒𑌥𑌾 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌮𑌾॒𑌨𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌾𑌮॑ 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌵𑍈 𑌸𑌾𑌮॑ 𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌨𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌯𑌾𑌅॑𑌨𑍍𑌯𑌾॒ 𑌋𑌚𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌵𑌾 𑌋𑌚𑍋॑ 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌯𑌮॑𑌨𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌮॑𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌰𑍋𑌹॑𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌭𑌿𑌵॒𑌰𑍍𑌤𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌸𑌾॒𑌮-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌭𑌿𑌵𑍃॑𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌭𑌿॒𑌜𑌿-𑌦𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॒𑌜𑌿-𑌦𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌜𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈॑ 𑌮𑌾॒𑌸𑌿𑌮𑌾॑𑌸𑌿 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾॒𑌸𑌿𑌮𑌾᳚𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿𑌗𑍍𑌰𑌾॒𑌹𑍍𑌯𑌾॑ 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌮𑌾॒𑌸𑌿𑌮𑌾᳚𑌸𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌤𑌿 𑌮𑌾॒𑌸𑌾-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌉॒𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾𑌨𑍍𑌮𑌾॒𑌸𑌾-𑌮𑍍𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑍁॒𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾॒𑌦𑍋𑌷॑𑌧𑌯𑌃॒ 𑌫𑌲॑-𑌙𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 6 ॥
(𑌗𑍋॒𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌵𑌾𑌁 - 𑌏॑𑌤𑌿 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋᳚ - 𑌽𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑌾 - 𑌮𑌿॑𑌥𑍁॒𑌨-𑌮𑍍𑌮॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍋 - 𑌦𑍇॑𑌵॒𑌯𑌾𑌨𑍇॑𑌨𑍈॒𑌵 - 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯𑌂॑ - 𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋॑𑌦𑌶 𑌚) (𑌅. 1)
𑌗𑌾𑌵𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑌾॑𑌸𑌤𑌾𑌶𑍃॒𑌙𑍍𑌗𑌾-𑌸𑍍𑌸॒𑌤𑍀-𑌶𑍍𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌣𑌿॒ 𑌸𑌿𑌷𑌾॑𑌸𑌨𑍍𑌤𑍀॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌸𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑌶॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾॒ 𑌨𑌿𑌷॑𑌣𑍍𑌣𑌾॒ 𑌆𑌸॒𑌨𑍍𑌨𑌥॒ 𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾᳚𑌣𑍍𑌯𑌜𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤॒ 𑌤𑌾 𑌅॑𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵॒𑌨𑍍𑌨𑌰𑌾॒𑌥𑍍𑌸𑍍𑌮𑍋-𑌤𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾॒𑌮𑌾𑌵॒ 𑌤-𑌙𑍍𑌕𑌾𑌮॑𑌮𑌰𑍁𑌥𑍍𑌸𑍍𑌮𑌹𑌿॒ 𑌯𑍇𑌨॒ 𑌕𑌾𑌮𑍇॑𑌨॒ 𑌨𑍍𑌯𑌷॑𑌦𑌾॒𑌮𑍇𑌤𑌿॒ 𑌤𑌾𑌸𑌾॑𑌮𑍁॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌅॑𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌨𑍍𑌨॒𑌰𑍍𑌧𑌾𑌵𑌾॒ 𑌯𑌾𑌵॑𑌤𑍀॒𑌰𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌽𑌸𑌾॑𑌮𑌹𑌾 𑌏॒𑌵𑍇𑌮𑍗𑌦𑍍𑌵𑌾॑𑌦॒𑌶𑍗 𑌮𑌾𑌸𑍗॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌪𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑍋-𑌤𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾॒𑌮𑍇𑌤𑌿॒ 𑌤𑌾𑌸𑌾᳚- [𑌤𑌾𑌸𑌾᳚𑌮𑍍, 𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌦॒𑌶𑍇 𑌮𑌾॒𑌸𑌿] 7
-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॒𑌶𑍇 𑌮𑌾॒𑌸𑌿 𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌣𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌵॑𑌰𑍍𑌤𑌨𑍍𑌤 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾॒ 𑌵𑌾-𑌽𑌶𑍍𑌰॑𑌦𑍍𑌧𑌯𑌾 𑌵𑌾॒ 𑌤𑌾 𑌇॒𑌮𑌾 𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍂॑𑌪॒𑌰𑌾 𑌉॒𑌭𑌯𑍍𑌯𑍋॒ 𑌵𑌾𑌵 𑌤𑌾 𑌆᳚𑌰𑍍𑌧𑍍𑌨𑍁𑌵॒𑌨𑍍॒. 𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚॒ 𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾॒𑌣𑍍𑌯𑌸॑𑌨𑍍𑌵॒𑌨𑍍॒. 𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚𑍋𑌰𑍍𑌜॑𑌮॒𑌵𑌾𑌰𑍁॑𑌨𑍍𑌧𑌤॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿॑ 𑌦॒𑌶𑌸𑍁॑ 𑌮𑌾॒𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॑𑌨𑍍𑌨𑍃॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿॑ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॒𑌶𑌸𑍁॒ 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ 𑌪॒𑌦𑍇𑌨॒ 𑌖𑌲𑍁॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑌿॒𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿॒ 𑌖𑌲𑍁॒ 𑌵𑍈 𑌪॒𑌦𑍇𑌨॒ 𑌯-𑌨𑍍𑌤𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌦𑍃॒𑌦𑍍𑌧𑌮𑌯॑𑌨॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍𑌗𑍋॒𑌸𑌨𑌿॑ ॥ 8 ॥
(𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾॒𑌮𑍇𑌤𑌿॒ 𑌤𑌾𑌸𑌾𑌂॒ - 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌦𑍍- 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌚॑) (𑌅. 2)
𑌪𑍍𑌰॒𑌥॒𑌮𑍇 𑌮𑌾॒𑌸𑌿 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌮 𑌉𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍁𑌤𑍍𑌤॒𑌮 𑌉𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑌦𑌾॑𑌹𑍁॒𑌰𑍍𑌯𑌾𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑍇𑌕॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌹𑍍𑌨॑ 𑌉𑌪॒𑌸𑍀𑌦॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦॒𑌹𑍍𑌰𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌸𑌾-𑌽𑌪॑𑌰𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍋𑌹𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍁॒𑌹𑍇-𑌽𑌥॒ 𑌕𑍁𑌤॒-𑌸𑍍𑌸𑌾 𑌧𑍋᳚𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇॒ 𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵॑ 𑌉𑌪॒𑌸𑍀𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑍀𑌤𑌿॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌪𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑍋᳚𑌤𑍍𑌤॒𑌮𑍇 𑌮𑌾॒𑌸𑌿 𑌸॒𑌕𑍃-𑌤𑍍𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪𑍇॑𑌯𑍁॒𑌸𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌂-𑌵𑌾𑌁 [𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌂-𑌵𑍈𑌁, 𑌏॒𑌤𑍇॑-𑌽𑌨𑌵𑌾॒𑌰𑌮॑𑌪𑌾॒𑌰-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰] 9
𑌏॒𑌤𑍇॑-𑌽𑌨𑌵𑌾॒𑌰𑌮॑𑌪𑌾॒𑌰-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰 𑌪𑍍𑌲॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑍇॒ 𑌯𑍇 𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌮𑍁॑𑌪॒𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯-𑌦𑍍𑌬𑍃॑𑌹-𑌦𑍍𑌰𑌥𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑍇 𑌅॒𑌨𑍍𑌵𑌰𑍍𑌜𑍇॑𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌯𑌥𑌾॒ 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑ 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌲॒𑌵𑌮॒𑌨𑍍𑌵𑌰𑍍𑌜𑍇॑𑌯𑍁𑌸𑍍𑌤𑌾॒𑌦𑍃-𑌕𑍍𑌤𑌦𑌨𑍁॑𑌥𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗-𑌮𑍍𑌬𑍃𑌹-𑌦𑍍𑌰𑌥𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾॑𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾-𑌙𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌕𑌾𑌮𑍇᳚𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸॒𑌨𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌦𑍁॑𑌹𑍇॒ 𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍍 𑌕𑌾𑌮𑌾॒𑌨𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 ॥ 10 ॥
(𑌸॒𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌂-𑌵𑍈𑌁 - 𑌚𑌤𑍁॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌚𑍍𑌚) (𑌅. 3)
𑌸॒𑌮𑌾॒𑌨𑍍𑌯॑ 𑌋𑌚𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌵𑌾 𑌋𑌚𑍋॑ 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌨 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌯𑌦॑𑌨𑍍𑌯॒-𑌥𑍍𑌸𑌾𑌮॑ 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌵𑍈 𑌸𑌾𑌮॑ 𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌯𑌮॑𑌨𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌲𑍋॒𑌕-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑍍𑌯𑌵॒𑌰𑍋𑌹॑𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍀॒𑌮𑌗𑍍𑌰॒ 𑌉𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍀𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌵॑𑌰𑍋𑌹𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾-𑌗𑍍𑌰𑌯॒𑌣-𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑌾॑ 𑌬𑍃॒𑌹-𑌤𑍍𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌨𑌿॑ 𑌤𑍍𑌰𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌗𑍍𑌗𑍍​𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌾॒-𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌜𑍍𑌜𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸॒-𑌙𑍍𑌕𑌨𑍀॑𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌵॑𑌰𑍋𑌹𑌤𑌿 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌕𑌰𑍍𑌮॒𑌣𑍋 𑌗𑍃॑𑌹𑍍𑌯𑌤𑍇॒𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾᳚𑌨𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌤𑍇𑌨॒ 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾॑𑌣𑌿॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾॒ 𑌅𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤 𑌆𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋 [𑌆𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌃, 𑌗𑍃॒𑌹𑍍𑌯॒𑌤॒ 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁] 11
𑌗𑍃॑𑌹𑍍𑌯𑌤 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿𑌰॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌯𑍋᳚-𑌽𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯𑍇𑌤𑍇 𑌮𑌿𑌥𑍁𑌨॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌦॑𑌶𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌅॑𑌸𑍃𑌜𑌤॒ 𑌯-𑌦𑍍𑌦॑𑌶𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌭𑌵॑𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌏॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍃𑌜𑌨𑍍𑌤 𑌏॒𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌹॒ 𑌵𑌾 𑌉॑𑌦॒𑌙𑍍𑌕-𑌶𑍍𑌶𑍗᳚𑌲𑍍𑌬𑌾𑌯॒𑌨-𑌸𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯𑌰𑍍𑌧𑌿॑𑌮𑍁𑌵𑌾𑌚॒ 𑌯-𑌦𑍍𑌦॑𑌶𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍋𑌯-𑌦𑍍𑌦॑𑌶𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌭𑌵॑𑌤𑌿 𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯𑌰𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌯𑌦𑍇॒𑌵 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌷𑍍𑌵𑌹॑𑌸𑍍𑌸𑍁॒ 𑌵𑌿𑌲𑍋॑𑌮 𑌕𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌤𑍇॒ 𑌤𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵𑍈 ( )-𑌷𑌾 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॑ ॥ 12 ॥
(𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯 - 𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 - 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌚॑) (𑌅. 4)
𑌯𑌦𑌿॒ 𑌸𑍋𑌮𑍗॒ 𑌸𑌗𑍍𑌂𑌸𑍁॑𑌤𑍗॒ 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑌾᳚-𑌮𑍍𑌮𑌹॒𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌯𑍈 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑌨𑍁𑌵𑌾॒𑌕-𑌮𑍁॒𑌪𑌾𑌕𑍁॑𑌰𑍍𑌯𑌾॒-𑌤𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍋॒ 𑌵𑌾𑌚॒-𑌮𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾𑌃॒ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵॒-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌵𑍃𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇॒ 𑌵𑍃𑌷॑𑌣𑍍𑌵𑌤𑍀-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌪𑌦॑-𑌙𑍍𑌕𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌸𑍍𑌸𑌵॒𑌨𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌷𑌾॒𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌂॑-𑌵𑍃𑌁॒𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌽𑌥𑍋॒ 𑌖𑌲𑍍𑌵𑌾॑𑌹𑍁𑌸𑍍𑌸𑌵𑌨𑌮𑍁॒𑌖𑍇-𑌸॑𑌵𑌨𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌕𑌾॒𑌰𑍍𑌯𑍇𑌤𑌿॑ 𑌸𑌵𑌨𑌮𑍁॒𑌖𑌾-𑌥𑍍𑌸॑𑌵𑌨𑌮𑍁𑌖𑌾-𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌷𑌾॒𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌂॑-𑌵𑍃𑌁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌂​𑌵𑍇𑌁॒𑌶𑌾𑌯𑍋॑𑌪𑌵𑍇॒𑌶𑌾𑌯॑ 𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭𑍋॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭𑌃॑ 𑌪॒𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌅॒𑌭𑌿𑌭𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿॒ 𑌵𑍈 𑌸𑌂॑​𑌵𑍇𑌁॒𑌶 𑌉॑𑌪𑌵𑍇॒𑌶-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋॑𑌭𑌿-𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌷𑌾॒- [𑌉॑𑌪𑌵𑍇॒𑌶-𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋॑𑌭𑌿-𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌷𑌾᳚𑌮𑍍, 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿] 13
-𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌵𑍃𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌜॒𑌨𑍀𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌶𑌸𑍍𑌯𑌂॑-𑌵𑌿𑌁𑌹॒𑌵𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌸𑍍𑌯॑𑌮॒𑌗𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌯𑌾𑌶𑍁॒𑌭𑍀𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌶𑌸𑍍𑌯॑𑌮𑍇॒𑌤𑌾𑌵॒𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌅॑𑌸𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑌾𑌵॑𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵॑𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑌦𑍇॑𑌷𑌾𑌂-𑌵𑍃𑌁𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇॒ 𑌯𑌦𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌸𑍍𑌸𑌵॒𑌨𑍇 𑌕॒𑌲𑌶𑍋॒ 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌤 𑌵𑍈𑌷𑍍𑌣॒𑌵𑍀𑌷𑍁॑ 𑌶𑌿𑌪𑌿𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌵॑𑌤𑍀𑌷𑍁 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑍀𑌰॒𑌨𑍍॒.𑌯𑌦𑍍𑌵𑍈 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌾॑-𑌤𑌿॒𑌰𑌿𑌚𑍍𑌯॑𑌤𑍇॒ 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁॒-𑌨𑍍𑌤𑌚𑍍𑌛𑌿॑𑌪𑌿𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌮॒𑌭𑍍𑌯𑌤𑌿॑ 𑌰𑌿𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇॒ 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌃॑ 𑌶𑌿𑌪𑌿𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍋-𑌽𑌤𑌿॑𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤 𑌏॒𑌵𑌾𑌤𑌿॑𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑌥𑍋॒ 𑌅𑌤𑌿॑𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤𑍇𑌨𑍈॒𑌵𑌾-𑌤𑌿॑𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤𑌮𑌾॒𑌪𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇॒ 𑌯𑌦𑌿॑ 𑌮॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌿॑𑌨𑍇॒ 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌤 𑌵𑌷𑌟𑍍𑌕𑌾॒𑌰𑌨𑌿॑𑌧𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌮॑ 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌯𑍁𑌰𑍍𑌵𑌷𑌟𑍍𑌕𑌾॒𑌰𑍋 𑌵𑍈 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌦𑍍𑌗𑌮𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑌦𑌿॑ 𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌸𑌵॒𑌨 𑌏॒𑌤𑌦𑍇॒𑌵 ॥ 14 ॥
(𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋॑𑌭𑌿𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌷𑌾॒ - 𑌮𑌵𑍈 - 𑌕𑌾॒𑌨𑍍𑌨𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌶॒𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚॑) (𑌅. 5)
𑌷॒𑌡॒𑌹𑍈-𑌰𑍍𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾-𑌽𑌹॒𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌷𑌡॒𑌹𑍈𑌰𑍍​𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯-𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑍈𑌰𑍍𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾𑌹॒𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯-𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑍈𑌰𑍍​𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌮𑌾𑌵𑌾॒𑌸𑍍𑌯॑𑌯𑌾॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾𑌹॒𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌮𑌾𑌵𑌾॒𑌸𑍍𑌯॑𑌯𑌾॒ 𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍗𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾-𑌽𑌹𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍗𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌣 𑌆॑𑌸𑌿॒𑌞𑍍𑌚𑌤𑌿॒ 𑌪𑌰𑌾॒ 𑌸 𑌸𑌿॑𑌞𑍍𑌚𑌤𑌿॒ 𑌯𑌃 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌣𑌾𑌦𑍁॒𑌦𑌚॑𑌤𑌿 [ ] 15
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌮॑𑌸𑍍𑌮𑌿॒𑌨𑍍​𑌥𑍍𑌸 𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿॒ 𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍗᳚𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌪𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌹॑𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌾𑌯𑍈॒𑌵 𑌤-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌤𑌿॒ 𑌤𑌦𑌨𑍁॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌿𑌣𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑌦𑌹॒𑌰𑍍𑌨𑍋-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑍇𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌯𑌥𑌾॒ 𑌦𑍃𑌤𑌿॒𑌰𑍁𑌪॑𑌨𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌵𑌿॒𑌪𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋 𑌵𑌿 𑌪॑𑌤𑍇॒𑌦𑌾𑌰𑍍𑌤𑌿॒-𑌮𑌾𑌰𑍍𑌚𑍍𑌛𑍇॑𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍗᳚𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌪𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌹॑𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌾𑌯𑍈॒𑌵 𑌤𑌦𑍁॑𑌦𑌾॒𑌨-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌤𑌿॒ 𑌤𑌦𑌨𑍁॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌿𑌣॒ 𑌉- [𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌿𑌣॒ 𑌉𑌤𑍍, 𑌅॒𑌨॒𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌨𑌾-𑌽𑌽𑌰𑍍𑌤𑌿॒-𑌮𑌾𑌰𑍍𑌚𑍍𑌛॑𑌨𑍍𑌤𑌿] 16
-𑌦॑𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌨𑌾-𑌽𑌽𑌰𑍍𑌤𑌿॒-𑌮𑌾𑌰𑍍𑌚𑍍𑌛॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॑𑌸𑍇॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑍁॒𑌤𑍋 𑌯-𑌤𑍍𑌪𑍗᳚𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌪𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌹॑𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌵॑𑌰𑍋𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌵𑌿 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌞𑍍𑌛𑌿॑𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯-𑌥𑍍𑌷॑𑌡॒𑌹𑌸॑𑌤𑌨𑍍𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॒𑌮𑌥𑌾𑌹॑𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍁𑌮𑌾 𑌲॑𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌭𑌿𑌰𑍇॒𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌗𑍍𑌂 𑌸-𑌨𑍍𑌤॑𑌨𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇 𑌸𑌵॑𑌨𑌾॒𑌦𑍍𑌯𑍇-𑌽𑌹॑- [𑌸𑌵॑𑌨𑌾॒𑌦𑍍𑌯𑍇-𑌽𑌹𑌃॑, 𑌉॒-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑] 17
-𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌤𑍁॒𑌰𑍀𑌯॒-𑌙𑍍𑌖𑌲𑍁॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤-𑌥𑍍𑌸𑌵॑𑌨𑌂॒-𑌯𑌁-𑌥𑍍𑌸𑌾᳚𑌨𑌾𑌂॒𑌯𑍍𑌯𑌂-𑌯𑌁-𑌥𑍍𑌸𑌾᳚𑌨𑌾𑌂॒𑌯𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌭𑌵॑𑌤𑌿॒ 𑌤𑍇𑌨𑍈॒𑌵 𑌸𑌵॑𑌨𑌾॒𑌨𑍍𑌨 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌸𑌮𑍁𑌪॒𑌹𑍂𑌯॑ 𑌭𑌕𑍍𑌷𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌤𑌥𑍍- 𑌸𑍋॑𑌮𑌪𑍀𑌥𑌾॒ 𑌹𑍍𑌯𑍇॑𑌤𑌰𑍍​𑌹𑌿॑ 𑌯𑌥𑌾𑌯𑌤॒𑌨𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑍇𑌷𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌵𑌨॒𑌭𑌾𑌜𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑍇-𑌽𑌹॑𑌰𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॑𑌨𑍁𑌸𑌵॒𑌨-𑌮𑍍𑌪𑍁॑𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑌥𑌾𑌯𑌤॒𑌨𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌸॑𑌵𑌨॒𑌭𑌾𑌜𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॒ 𑌅𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇॒ 𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲𑌾-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌸𑍍𑌸𑌵॒𑌨 𑌏𑌕𑌾॑𑌦𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑌾॒-𑌨𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌦𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑌵॑𑌨𑍇॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑌾𑌗𑍍​-𑌸𑍍𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌸𑌵॒𑌨𑍇 𑌛𑌨𑍍𑌦𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑌾-𑌽𑌽𑌪𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 -𑌽𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵-𑌞𑍍𑌚॒𑌰𑍁-𑌨𑍍𑌤𑍃॑𑌤𑍀𑌯𑌸𑌵॒𑌨𑍇 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌤𑍃॑𑌤𑍀𑌯𑌸𑌵॒𑌨-𑌨𑍍𑌤𑍇𑌨𑍈॒𑌵 𑌤𑍃॑𑌤𑍀𑌯𑌸𑌵॒𑌨𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 18 ॥
(𑌉॒𑌦𑌚॒ - 𑌤𑍍𑌯𑍁 - 𑌦𑍍𑌯𑍇-𑌽𑌹॑ - 𑌰𑌾॒𑌪𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 - 𑌪𑌞𑍍𑌚॑𑌦𑌶 𑌚) (𑌅. 6)
𑌉॒𑌥𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯𑌾𑌂(3)𑌨𑍋𑌥𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯𑌾(3)𑌮𑌿𑌤𑌿॑ 𑌮𑍀𑌮𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌾॒𑌦𑌿𑌨॒-𑌸𑍍𑌤𑌦𑍍𑌵𑌾॑𑌹𑍁𑌰𑍁॒-𑌥𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯॑𑌮𑍇॒𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯॑-𑌮𑌾𑌵𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌾-𑌞𑍍𑌚 𑌪𑍗𑌰𑍍𑌣𑌮𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌞𑍍𑌚𑍋॒-𑌥𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁𑌰𑍇॒𑌤𑍇 𑌹𑌿 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌂-𑌵𑌁𑌹॑𑌤॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌵 𑌨𑍋𑌥𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯𑍇॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁॒𑌰𑍍𑌯𑍇 𑌅॑𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑌂-𑌯𑌁॒𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌭𑍇॒𑌜𑌾𑌤𑍇॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌯𑌾 𑌪𑍍𑌰॑𑌥॒𑌮𑌾 𑌵𑍍𑌯॑𑌷𑍍𑌟𑌕𑌾॒ 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑𑌮𑍁॒-𑌥𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁𑌰𑍇॒𑌷 𑌵𑍈 𑌮𑌾॒𑌸𑍋 𑌵𑌿॑𑌶॒𑌰 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌨𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॑𑌷𑍍𑌟॒- [𑌨𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌮𑍍, 𑌉𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑍇𑌯𑍁॒-] 19
-𑌮𑍁𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑍇𑌯𑍁॒-𑌰𑍍𑌯𑌦𑌾𑌦𑌿॑𑌷𑍍𑌟-𑌮𑍁𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑍇𑌯𑍁॑𑌰𑍍𑌯𑌾॒𑌦𑍃𑌶𑍇॒ 𑌪𑍁𑌨𑌃॑ 𑌪𑌰𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌲𑌾॒𑌵𑍇 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑ 𑌷𑌡॒𑌹𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸॒𑌪𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌤 𑌷𑌡॒𑌹𑍈𑌰𑍍𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌪𑌾𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯॒ 𑌯-𑌥𑍍𑌸॑𑌪𑍍𑌤॒𑌮- 𑌮𑌹॒𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿॒𑌨𑍍𑌨𑍁-𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑍇𑌯𑍁॒-𑌸𑍍𑌤𑌦॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌵𑌸𑍁॑𑌮𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶॑𑌮॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲॒-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑍇𑌯𑍁𑌰𑍈॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰-𑌨𑍍𑌦𑌧𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯 𑌮॒𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵॑𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶॒𑌮𑍇𑌕𑌾॑𑌦𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑌂-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑍇𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌵𑌸𑍁॑𑌮𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌸𑍍𑌸𑌵॒𑌨𑌂-𑌯𑌁𑌦॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌵𑌸𑍁॑𑌮𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶॑𑌮॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌪॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌭𑌾॒𑌗𑌿𑌨𑍀᳚-𑌙𑍍𑌕𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ [-𑌙𑍍𑌕𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॑, 𑌸𑌵॑𑌨] 20
𑌸𑌵॑𑌨-𑌮𑌷𑍍𑌟𑌾॒𑌭𑌿𑌰𑍁𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑌦𑍈॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌿॒ 𑌭𑌵॒𑌤𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌭𑌾॑𑌗॒𑌧𑍇𑌯𑌾॒𑌨𑍍𑌨 𑌚𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑍈 𑌮॒𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵॑𑌤𑍋॒ 𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌦𑌿𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌵॑𑌨𑌂॒-𑌯𑌁𑌦𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯 𑌮॒𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵॑𑌤𑍇 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶॒𑌮𑍇𑌕𑌾॑𑌦𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌪॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌭𑌾॒𑌗𑌿𑌨𑍀᳚-𑌙𑍍𑌕𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌵॑𑌨𑌮𑍇𑌕𑌾𑌦॒𑌶𑌭𑌿॒𑌰𑍁𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌷𑌾𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑍃𑌭𑍁॒𑌮𑌤𑌾᳚-𑌨𑍍𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌸𑌵॒𑌨𑌂​𑌯𑌁-𑌦𑍍𑌵𑍈᳚𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌪॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌏॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌭𑌾॒𑌗𑌿𑌨𑍀𑌃᳚ 𑌕𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌵॑𑌨-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॒𑌶𑌭𑌿॒- [𑌸𑌵॑𑌨-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॒𑌶𑌭𑌿𑌃॑, 𑌉𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿] 21
-𑌰𑍁𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍁𑌮𑌾 𑌲॑𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑍈 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌨॑𑌨𑍁𑌸𑌰𑍍𑌗𑌾𑌯𑌾𑌭𑌿𑌵॒𑌰𑍍𑌤 𑌇॒𑌤-𑌷𑍍𑌷𑌣𑍍𑌮𑌾॒𑌸𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌸𑌾॒𑌮-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌵𑌾 𑌅॑𑌭𑌿𑌵॒𑌰𑍍𑌤𑍋 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍈॒𑌵 𑌤-𑌥𑍍𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕-𑌮॑𑌭𑌿𑌵॒𑌰𑍍𑌤𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌕𑍂॒𑌲𑌮𑌿॑𑌵॒ 𑌹𑍀𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒ 𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁॑-𑌨𑍍𑌨॒ 𑌆 𑌭॑𑌰 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌯𑌥𑌾᳚ । 𑌶𑌿𑌕𑍍𑌷𑌾॑ 𑌨𑍋 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌿-𑌨𑍍𑌪𑍁॑𑌰𑍁𑌹𑍂𑌤॒ 𑌯𑌾𑌮॑𑌨𑌿 𑌜𑍀॒𑌵𑌾 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑-𑌰𑌶𑍀𑌮॒𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯॒-𑌮𑍁𑌤॑ 𑌆𑌯॒𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌷𑌣𑍍𑌮𑌾॒𑌸𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌸𑌾॒𑌮-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑍍𑌯॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑌿॒𑌮𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌲𑍍𑌲𑍋॒𑌕-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍋-𑌽𑌭𑌿॒𑌵𑌦॑𑌨𑍍𑌤॒ 𑌆 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 22 ॥
(𑌨𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌂 - 𑌕𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॑ - 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॒𑌶𑌭𑌿॒ - 𑌰𑌿𑌤𑌿॑- 𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶॒𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚॑) (𑌅. 7)
𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌨𑍍𑌤॑-𑌞𑍍𑌜॒𑌗𑍍𑌮𑍁𑌷𑌾॑𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌂-𑌵𑍀𑌁॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌮𑌪𑌾᳚𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮॒-𑌤𑍍𑌤-𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑍋॒𑌶𑍇𑌨𑌾𑌵𑌾॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤॒ 𑌤-𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑍋॒𑌶𑌸𑍍𑌯॑ 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶॒𑌤𑍍𑌵𑌂-𑌯𑌁-𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑍋॒𑌶𑍇𑌨॒ 𑌚𑌾𑌤𑍍𑌵𑌾॑𑌲॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇᳚ 𑌸𑍍𑌤𑍁॒𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤॑-𑌙𑍍𑌗॒𑌤𑍍𑌵𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌂-𑌵𑍀𑌁॒𑌰𑍍𑌯॑𑌮𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯𑌰𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॑ 𑌽𑌽𑌹𑌵॒𑌨𑍀𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇᳚ 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌮𑍇॒𑌵𑍋𑌪॑-𑌦𑍍𑌰॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌰॑-𑌙𑍍𑌕𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌰𑍍𑌧𑌿॒𑌮𑍁𑌪॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑍇॒𑌰𑍍॒𑌹𑍃𑌦॑𑌯𑍇𑌨 𑌹𑌵𑌿॒𑌰𑍍𑌧𑌾𑌨𑍇॒-𑌽𑌨𑍍𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍁॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑍇॒𑌮𑌾𑌣॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॑ 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑍇𑌨॑ 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾॒-𑌥𑍍𑌸𑌦॑𑌸- [𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾॒-𑌥𑍍𑌸𑌦॑𑌸𑌃, 𑌸𑍍𑌤𑍁॒𑌵॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨𑍁॑𑌶𑍍𑌲𑍋𑌕𑍇𑌨] 23
-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨𑍁॑𑌶𑍍𑌲𑍋𑌕𑍇𑌨 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾-𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤॑-𑌙𑍍𑌗॒𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑍍𑌲𑍋॑𑌕॒𑌭𑌾𑌜𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨॒𑌵𑌭𑌿॑-𑌰𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁𑌰𑍁-𑌦𑍍𑌗𑌾॑𑌯𑌤𑌿॒ 𑌨𑌵॒ 𑌵𑍈 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇𑌷𑍁 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌐॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇॒𑌵𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯-𑌨𑍍𑌦॑𑌧॒-𑌤𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿𑌹𑍃𑌤𑌾𑌭𑌿॒𑌰𑍁-𑌦𑍍𑌗𑌾॑𑌯𑌤𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾᳚𑌣𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿॑ 𑌶𑍀॒𑌰𑍍​𑌷𑍍𑌣𑍋-𑌽𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯॑𑌚𑌤𑌿॒ 𑌶𑌿𑌰॑ 𑌏॒𑌵 𑌨 𑌪॑𑌞𑍍𑌚𑌦॒𑌶𑌗𑍍𑌂𑌰॑𑌥𑌨𑍍𑌤॒𑌰-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌦॒𑌶- [𑌸𑌪𑍍𑌤𑌦॒𑌶𑌮𑍍, 𑌬𑍃॒𑌹-𑌦॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾] 24
-𑌮𑍍𑌬𑍃॒𑌹-𑌦॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌽𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌪𑍍𑌰𑍈𑌵 𑌤𑍇𑌨॑ 𑌜𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤 𑌏𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶-𑌮𑍍𑌭॒𑌦𑍍𑌰-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌪𑌦𑌾॑𑌸𑍁॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌪𑌤𑍍𑌨॑𑌯॒ 𑌉𑌪॑ 𑌗𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌿𑌥𑍁𑌨॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾॑𑌪𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌅॑𑌸𑍃𑌜𑌤॒ 𑌸𑍋॑-𑌽𑌕𑌾𑌮𑌯𑌤𑌾॒-𑌽𑌽𑌸𑌾𑌮॒𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾॒𑌜𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪𑌰𑍀॑𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑌿॒ 𑌤𑌾𑌸𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌰𑌾𑌜॒𑌨𑍇𑌨𑍈॒𑌵 𑌰𑌾॒𑌜𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪𑌰𑍍𑌯𑍈॒-𑌤𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌜॒𑌨𑌸𑍍𑌯॑ 𑌰𑌾𑌜𑌨॒𑌤𑍍𑌵𑌂-𑌯𑌁-𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌜॒𑌨-𑌮𑍍𑌭𑌵॑𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌰𑌾॒𑌜𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑍇॒- [𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑍇𑌃, 𑌆𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈॑ 𑌪॒𑌞𑍍𑌚𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॑𑌨𑍍𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿] 25
-𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈॑ 𑌪॒𑌞𑍍𑌚𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॑𑌨𑍍𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌭𑌿 𑌜॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪॒𑌞𑍍𑌚𑌭𑌿॒𑌰𑌾𑌸𑍀॑𑌨𑌾 𑌮𑌨𑍁𑌷𑍍𑌯𑌲𑍋॒𑌕𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌭𑌿 𑌜॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌦𑌶॒ 𑌸𑌮𑍍𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇॒ 𑌦𑌶𑌾᳚𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌡𑌨𑍍𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌾-𑌡𑍍𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌜𑍈॒𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌮𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌪𑌞𑍍𑌚॒𑌧𑌾 𑌵𑌿॑𑌨𑌿॒𑌷𑌦𑍍𑌯॑ 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॒ 𑌦𑌿𑌶𑍋॑ 𑌦𑌿॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌵𑍇॑𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇𑌕𑍈॑𑌕॒𑌯𑌾-𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁॑𑌤𑌯𑌾 𑌸॒𑌮𑌾𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯 𑌏॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸-𑌮𑍍𑌭॑𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑌾𑌭𑌿॑-𑌰𑍁𑌦𑍍𑌗𑌾॒𑌤𑍋-𑌦𑍍𑌗𑌾॑𑌯𑌤𑌿 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯 𑌏॒𑌵𑌾-𑌽𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂॑ [𑌏॒𑌵𑌾-𑌽𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯᳚𑌮𑍍, 𑌸॒𑌮𑍍𑌭𑍃𑌤𑍍𑌯॒ 𑌤𑍇𑌜॑] 26
𑌸॒𑌮𑍍𑌭𑍃𑌤𑍍𑌯॒ 𑌤𑍇𑌜॑ 𑌆॒𑌤𑍍𑌮-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌤𑍇॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑍇𑌕𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌣𑍍𑌯𑌙𑍍𑌗𑌾᳚𑌨𑍍𑌯𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑌥𑍋॒ 𑌯𑌥𑌾॑ 𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣 𑌉॑𑌤𑍍𑌪𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌯𑌞𑍍𑌛𑌿𑌰॑ 𑌉𑌤𑍍𑌤॒𑌮-𑌙𑍍𑌕𑍁॑𑌰𑍁॒𑌤 𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤॒𑌮𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾𑌸॒𑌨𑍍𑌦𑍀-𑌮𑍁॑𑌦𑍍𑌗𑌾॒𑌤𑌾 𑌽𑌽𑌰𑍋॑𑌹𑌤𑌿॒ 𑌸𑌾𑌮𑍍𑌰𑌾᳚𑌜𑍍𑌯𑌮𑍇॒𑌵 𑌗॑𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌲𑍇॒𑌙𑍍𑌖𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍋𑌤𑌾॒ 𑌨𑌾𑌕॑𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍋॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍂॒𑌰𑍍𑌚𑌾𑌵॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌪॑-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌤𑌾𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॑𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇॒𑌵 𑌯॑𑌥𑌾𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌥𑍋॑ 𑌆॒𑌕𑍍𑌰𑌮॑𑌣𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌥𑍍𑌸𑍇𑌤𑍁𑌂॒-𑌯𑌁𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌃 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌤𑍇 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 27 ॥
(𑌸𑌦॑𑌸𑌃-𑌸𑌪𑍍𑌤𑌦॒𑌶𑌂-𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑍇-𑌰𑍍𑌗𑌾𑌯𑌤𑌿 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯 𑌏॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑌂॒-𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍇-𑌕𑌾॑𑌦𑌶 𑌚) (𑌅. 8)
𑌅॒𑌰𑍍𑌕𑍍𑌯𑍇॑𑌣॒ 𑌵𑍈 𑌸॑𑌹𑌸𑍍𑌰॒𑌶𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌅॑𑌸𑍃𑌜𑌤॒ 𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌲𑌾᳚𑌦𑍇॒𑌨𑍍𑌨𑍇𑌰𑌾𑌂॒-𑌲𑍂𑌁𑌤𑌾॒𑌮𑌵𑌾॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧॒ 𑌯𑌦॒𑌰𑍍𑌕𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌭𑌵॑𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌏॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍃𑌜𑌨𑍍𑌤॒ 𑌇𑌲𑌾᳚𑌦-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵 𑌸𑍃॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌰𑌾𑌂॒-𑌲𑍂𑌁𑌤𑌾॒𑌮𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑍍𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧॒-𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑍋𑌧𑍁॑𑌕𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌇𑌷॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒ 𑌹𑍍𑌯𑌾॑𑌸𑌾॒𑌮𑍂𑌰𑍍𑌜॑𑌮𑌾॒𑌦𑌦॑𑌤𑍇॒ 𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑍃𑌁॑𑌦𑍍𑌧॒-𑌮𑌕𑍍𑌷𑍋॑𑌧𑍁𑌕𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 [𑌸𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌃, 𑌨 𑌹𑍍𑌯𑌾॑𑌸𑌾॒𑌮𑌿𑌷॒] 28
𑌨 𑌹𑍍𑌯𑌾॑𑌸𑌾॒𑌮𑌿𑌷॒-𑌮𑍂𑌰𑍍𑌜॑-𑌮𑌾॒𑌦𑌦॑𑌤 𑌉𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑍋॒𑌦-𑌙𑍍𑌕𑍁॑𑌰𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌯𑌥𑌾॑ 𑌬॒𑌨𑍍𑌧𑌾-𑌨𑍍𑌮𑍁॑𑌮𑍁𑌚𑌾॒𑌨𑌾 𑌉॑𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑍋॒𑌦-𑌙𑍍𑌕𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌤॑ 𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌦𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌬॒𑌨𑍍𑌧𑌾-𑌨𑍍𑌮𑍁॑𑌮𑍁𑌚𑌾॒𑌨𑌾 𑌉॑𑌤𑍍𑌕𑍍𑌰𑍋॒𑌦-𑌙𑍍𑌕𑍁॑𑌰𑍍𑌵𑌤॒ 𑌇𑌷॒𑌮𑍂𑌰𑍍𑌜॑𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌮-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾॑𑌨𑌾 𑌵𑌾॒𑌣-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌤॑𑌨𑍍𑌤𑍁𑌰𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌶॒𑌤𑌾𑌯𑍁𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॑𑌯॒ 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌜𑌿-𑌨𑍍𑌧𑌾॑𑌵॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨॑𑌭𑌿𑌜𑌿𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॒-𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌦𑍁𑌨𑍍𑌦𑍁॒𑌭𑍀𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑌾𑌘𑍍𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑌰॒𑌮𑌾 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷𑌾 𑌵𑌾𑌗𑍍𑌯𑌾 𑌦𑍁॑𑌨𑍍𑌦𑍁॒𑌭𑍗 𑌪॑𑌰॒𑌮𑌾𑌮𑍇॒𑌵 [ ] 29
𑌵𑌾𑌚॒𑌮𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌭𑍂𑌮𑌿𑌦𑍁𑌨𑍍𑌦𑍁॒𑌭𑌿𑌮𑌾 𑌘𑍍𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯𑍈𑌵𑍇𑌮𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁-𑌕𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾॒ 𑌤𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧॒𑌤𑍇 𑌽𑌥𑍋॑ 𑌇॒𑌮𑌾𑌮𑍇॒𑌵 𑌜॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌚𑍋॑ 𑌵𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌸𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁॒𑌚𑌾𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌆॒𑌰𑍍𑌦𑍍𑌰𑍇𑌚𑌰𑍍𑌮॒𑌨𑍍 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑍇𑌤𑍇 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॒ 𑌆-𑌽𑌨𑍍𑌯𑌃 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶॑𑌤𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌯-𑌶𑍍𑌶𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌤𑌿॒ 𑌯 𑌆॒𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶॑𑌤𑌿 𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒𑌨𑍍​𑌥𑍍𑌸 𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌶𑌗𑍍𑌂𑌸॑𑌤𑌿 𑌪𑍂॒𑌤𑍇𑌷𑍍𑌵𑍇॒𑌵𑌾-𑌽𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑍃𑌷𑌿॑𑌕𑍃𑌤-𑌞𑍍𑌚॒ [-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑍃𑌷𑌿॑𑌕𑍃𑌤-𑌞𑍍𑌚॒, 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇] 30
𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇 𑌦𑍇॒𑌵𑌕𑍃॑𑌤-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍈॒𑌰𑍍𑌮𑌾𑌸𑍈॒𑌰𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇॒ 𑌯-𑌦𑍍𑌭𑍂॑𑌤𑍇॒𑌚𑍍𑌛𑌦𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌮𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌭𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍁॒𑌭𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈॒ 𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇 𑌮𑌿॑𑌥𑍁॒𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰-𑌮𑍁॑𑌪॒𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌵𑍇॒𑌦𑌿 𑌮𑌿॑𑌥𑍁॒𑌨𑍗 𑌸-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌤॒𑌸𑍍𑌤𑍇𑌨𑍈॒𑌵 𑌮𑌿॑𑌥𑍁॒𑌨𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 31 ॥
(𑌵𑍍𑌯𑍃॑𑌦𑍍𑌧॒𑌮𑌕𑍍𑌷𑍋॑𑌧𑍁𑌕𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌃 - 𑌪॑𑌰॒𑌮𑌾𑌮𑍇॒𑌵 - 𑌚॑ - 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌚𑍍𑌚॑) (𑌅. 9)
𑌚𑌰𑍍𑌮𑌾𑌵॑ 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌷𑌾॒𑌮𑌵॑ 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌮𑌾-𑌽𑌪॑ 𑌰𑌾𑌥𑍍𑌸𑍀॒𑌰𑍍𑌮𑌾-𑌽𑌤𑌿॑ 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌥𑍍𑌸𑍀॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑍇॑𑌵𑍈𑌷𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨॒𑌮𑌵॑ 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍁𑌦𑌕𑍁॒𑌮𑍍𑌭𑌾𑌨॑𑌧𑌿𑌨𑌿॒𑌧𑌾𑌯॑ 𑌦𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑍋॑ 𑌮𑌾𑌰𑍍𑌜𑌾॒𑌲𑍀𑌯॒-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑ 𑌨𑍃𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌪॒𑌦𑍋 𑌨𑌿॑𑌘𑍍𑌨॒𑌤𑍀𑌰𑌿॒𑌦𑌮𑍍𑌮॑𑌧𑍁॒-𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑍋॒ 𑌮𑌧𑍁॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌰॒𑌮-𑌮॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌪𑌰॒𑌮𑌮𑍇॒𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌮𑌵॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌪॒𑌦𑍋 𑌨𑌿 𑌘𑍍𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌹𑍀॒𑌯𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌷𑍁॑ 𑌦𑌧𑌤𑌿 ॥ 32 ॥
(𑌚𑌰𑍍𑌮𑍈 - 𑌕𑌾॒𑌨𑍍𑌨𑌪॑𑌞𑍍𑌚𑌾॒𑌶𑌤𑍍) (𑌅. 10)
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌲𑍋𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌲𑌂​𑌵𑌁॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌲𑍁॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑍇𑌘𑌾𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑍇𑌘𑌾𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑍇𑌘𑌿॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑍇॒𑌘𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌨𑍀𑌹𑌾॒𑌰𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌨𑌿॒𑌹𑌾𑌕𑌾॑𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌸॒𑌚𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌚॒𑌲𑌾𑌕𑌾॑𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑍋𑌤॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌸𑌂​𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍍𑌯𑍋𑌤॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌸𑍍𑌤𑌨𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑌯॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍋॒ -𑌗𑍍𑌰𑌗𑍍𑌗𑍍​ 𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑌯॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌰𑍍​𑌷𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌭𑌿॒𑌵𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪𑌰𑌿॒𑌵𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌸𑌂॒​𑌵𑌁𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇॒ [𑌸𑌂॒​𑌵𑌁𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇, 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌨𑍁॒𑌵𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑] 33
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌨𑍁॒𑌵𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌶𑍀𑌕𑌾𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌶𑍀𑌕𑌾𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌶𑍀𑌕𑌿॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚𑌪𑍍𑌰𑍋𑌷𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰𑍁𑌷𑍍𑌣॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪𑌰𑌿𑌪𑍍𑌰𑍁𑌷𑍍𑌣॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍋᳚-𑌦𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑍀𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍋᳚ 𑌦𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍋-𑌦𑍍𑌗𑍃॑𑌹𑍀𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌲𑍋𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌪𑍍𑌲𑌵॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌲𑍁॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌽𑌤𑌫𑍍𑌸𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌽𑌽𑌤𑌪॑𑌤𑍇 ॒𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍋॒-𑌗𑍍𑌰𑌮𑌾॒𑌤𑌪॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹॒ -𑌰𑍍𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌯𑌜𑍁॑𑌰𑍍𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑌾𑌮॑𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 𑌽𑌙𑍍𑌗𑌿॑𑌰𑍋𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑍇𑌦𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌗𑌾𑌥𑌾᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌨𑌾𑌰𑌾𑌶॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸𑍀𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌰𑍈𑌭𑍀᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 34 ॥
(𑌸𑌂॒​𑌵𑌁𑌰𑍍​𑌷॑𑌤𑍇॒ - 𑌰𑍈𑌭𑍀᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ - 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌚॑) (𑌅. 11)
𑌦॒𑌤𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌽𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌮𑍁𑌖॑𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌽𑌮𑍁॒𑌖𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌨𑌾𑌸𑌿॑𑌕𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌨𑌾𑌸𑌿॒𑌕𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌽𑌕𑍍𑌷॒𑌣𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌽𑌨॒𑌕𑍍𑌷𑌿𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌕॒𑌰𑍍𑌣𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌕॒𑌰𑍍𑌣𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌶𑍀𑌰𑍍​𑌷॒𑌣𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌽𑌶𑍀॒𑌰𑍍॒𑌷𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪॒𑌦𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌪𑌾॒𑌦𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 𑌽𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑌦॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 𑌽𑌵॑𑌦𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 𑌽𑌪॑𑌶𑍍𑌯𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌶𑍃𑌣𑍍𑌵॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 𑌽𑌶𑍃॑𑌣𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑌨॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑- [𑌮𑌨॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚, 𑌅॒𑌮॒𑌨𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑] 35
-𑌽𑌮॒𑌨𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌰𑍇𑌤॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌰𑍇॒𑌤𑌸𑍍𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌲𑍋𑌮॑𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌲𑍋॒𑌮𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌤𑍍𑌵॒𑌚𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌽𑌤𑍍𑌵𑌕𑍍𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌚𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌚॒𑌰𑍍𑌮𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌲𑍋𑌹𑌿॑𑌤𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌽𑌲𑍋𑌹𑌿॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸॒𑌨𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑍍𑌨𑌾𑌵॑𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌽𑌸𑍍𑌨𑌾॒𑌵𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌸𑍍𑌥॒𑌨𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌽𑌨॒𑌸𑍍𑌥𑌿𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮𑌜𑍍𑌜॒𑌨𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌮॒𑌜𑍍𑌜𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌽𑌙𑍍𑌗𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌽𑌨॒𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌽𑌽𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 𑌽𑌨𑌾᳚𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 36 ॥
(𑌮॒𑌨॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 - 𑌽𑌨𑌾᳚𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ - 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌚॑) (𑌅. 12)
𑌕𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌯𑍁𑌨𑌕𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸 𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌯𑍁𑌨𑌕𑍍𑌤𑍁॒ 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌯𑍁𑌨𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌯 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌰𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈॒ 𑌮𑌹𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌨𑍍𑌨॑𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌅॒𑌮𑍁𑌷𑍍𑌮𑍈॒ 𑌕𑌾𑌮𑌾॒𑌯𑌾-𑌽𑌽𑌯𑍁॑𑌷𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌪𑌾॒𑌨𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰॒𑌯𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌰𑌾𑌧॑𑌸𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌘𑍋𑌷𑌾॑𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌪𑍋𑌷𑌾॑𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌽𑌰𑌾𑌦𑍍𑌘𑍋॒𑌷𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌯𑍁॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾 ॥ 37 ॥
(𑌕𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ - 𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌶𑌤𑍍) (𑌅. 13)
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌗𑌾𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌵𑍃𑌤𑍇॒ 𑌰𑌾𑌥॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾𑌯 𑌵𑌾𑌸॒𑌨𑍍𑌤𑌾𑌯𑌾॒-𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭𑌾𑌯 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌦॒𑌶𑌾𑌯॒ 𑌬𑌾𑌰𑍍​𑌹॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌗𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌮𑌾॒𑌯𑍈𑌕𑌾॑𑌦𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑍋॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌪𑍍𑌤𑌦॒𑌶𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌵𑍈𑌰𑍂॒𑌪𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌵𑌾𑌰𑍍​𑌷𑌿॑𑌕𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑍋 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑌾𑌨𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾-𑌮𑍇𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂᳚-𑌵𑍈𑌁𑌰𑌾॒𑌜𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌾𑌰॒𑌦𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌪𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑌾॑𑌯 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌣॒𑌵𑌾𑌯॑ 𑌶𑌾𑌕𑍍𑌵॒𑌰𑌾𑌯॒ 𑌹𑍈𑌮॑𑌨𑍍𑌤𑌿𑌕𑌾𑌯 𑌚॒𑌰𑍁-𑌸𑍍𑌸॑𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰 𑌆॑𑌤𑌿𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌰𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌾𑌯॑ 𑌰𑍈𑌵॒𑌤𑌾𑌯॑ 𑌶𑍈𑌶𑌿॒𑌰𑌾𑌯॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾॒𑌲𑍋 𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁॑𑌪𑌤𑍍𑌨𑍍𑌯𑍈 𑌚॒𑌰𑍁𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑌾𑌯॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾॒𑌲𑍋 𑌽𑌨𑍁॑𑌮𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌚॒𑌰𑍁𑌃 𑌕𑌾॒𑌯 𑌏𑌕॑𑌕𑌪𑌾𑌲𑌃 ॥ 38 ॥
(𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇-𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌅𑌨𑍁॑𑌮𑌤𑍍𑌯𑍈 - 𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌚॑𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑍍) (𑌅. 14)
𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌾𑌵॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌤𑍇॒ 𑌯𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑍋𑌮𑍋॒ 𑌰𑌾𑌜𑌾॒ 𑌤𑌯𑍋॑𑌰𑍇॒𑌷 𑌆॑𑌤𑌿॒𑌥𑍍𑌯𑌂-𑌯𑌁𑌦॑𑌗𑍍𑌨𑍀𑌷𑍋॒𑌮𑍀𑌯𑍋-𑌽𑌥𑍈॒𑌷 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌯𑌶𑍍𑌚𑍀॒𑌯𑌤𑍇॒ 𑌯-𑌥𑍍𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿॑𑌤𑍇॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌾𑌵𑍇॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॒ 𑌨 𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌪𑍇॑𑌦𑍇॒𑌷 𑌏॒𑌵 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋-𑌽𑌶𑌾᳚𑌨𑍍𑌤 𑌉𑌪𑍋॒𑌤𑍍𑌥𑌾𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍍 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌭𑌿 𑌮॑𑌨𑍍𑌯𑍇𑌤॒ 𑌯-𑌥𑍍𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿॑𑌤𑍇॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌾𑌵𑍇॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॑ 𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌪॑𑌤𑌿 𑌭𑌾𑌗॒𑌧𑍇𑌯𑍇॑𑌨𑍈॒𑌵𑍈𑌨𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌮𑌯𑌤𑌿॒ 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌯॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋-𑌽𑌶𑌾᳚𑌨𑍍𑌤 [𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋-𑌽𑌶𑌾᳚𑌨𑍍𑌤𑌃, 𑌉॒𑌪𑍋॒𑌤𑍍𑌥𑌾𑌯॑] 39
𑌉𑌪𑍋॒𑌤𑍍𑌥𑌾𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌨॒𑌭𑌿 𑌮॑𑌨𑍍𑌯𑌤𑍇॒ 𑌦𑌶॑ 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌨𑌵॒ 𑌵𑍈 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌨𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑍍𑌦𑌶॒𑌮𑍀 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌦𑌧𑌾॒𑌤𑍍𑌯𑌥𑍋॒ 𑌦𑌶𑌾᳚𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌡𑌨𑍍𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌾-𑌡𑍍𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑍍𑌯𑍃॒𑌤𑍁𑌭𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋॑𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑍈𑌃᳚ 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑍈𑌶𑍍𑌚𑍇॑𑌤॒𑌵𑍍𑌯॑ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁॒𑌰𑍍𑌯𑌦𑍇॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॑ 𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌪॑𑌤𑍍𑌯𑍃॒𑌤𑍁𑌭𑌿॑𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑍋॑𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑍈𑌃᳚ 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑍈𑌶𑍍𑌚𑌿॑𑌨𑍁𑌤𑍇॒ 𑌦𑌿𑌶𑌃॑ 𑌸𑍁𑌷𑍁𑌵𑌾॒𑌣𑍇𑌨𑌾॑ - [ ] 40
-𑌭𑌿॒𑌜𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁॒𑌰𑍍𑌯𑌦𑍇॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌹॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂𑌷𑌿॑ 𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌪॑𑌤𑌿 𑌦𑌿॒𑌶𑌾𑌮॒𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌤𑌯𑌾॒ 𑌵𑌾 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅॑𑌯𑌾𑌜𑌯॒-𑌨𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌸॒𑌵 𑌏॒𑌤𑌯𑌾॒ 𑌮𑌨𑍁॑-𑌮𑍍𑌮𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑌾᳚𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌨𑍍𑌮𑌨𑍁𑌸॒𑌵𑍋 𑌯𑌥𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂॒-𑌯𑌁𑌥𑌾॒ 𑌮𑌨𑍁॑𑌰𑍍𑌮𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑌾॑𑌣𑌾𑌮𑍇॒𑌵-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿॒ 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌨𑍇॒𑌤𑌯𑍇𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑌾॒ 𑌯𑌜॑𑌤𑍇॒ 𑌦𑌿𑌗𑍍𑌵॑𑌤𑍀𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍋-𑌽𑌨𑍁𑌵𑌾॒𑌕𑍍𑌯𑌾॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌸𑌾-𑌨𑍍𑌦𑌿॒𑌶𑌾𑌮॒𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 41 ॥
(𑌅𑌶𑌾᳚𑌨𑍍𑌤𑌃 - 𑌸𑍁𑌷𑍁𑌵𑌾॒𑌣𑍇𑌨𑍈 - 𑌕॑𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌚𑍍𑌚) (𑌅. 15)
𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣॒𑌤𑍋 𑌨𑌿॑𑌮𑌿𑌷॒𑌤𑍋 𑌮॑𑌹𑌿॒𑌤𑍍𑌵𑍈𑌕॒ 𑌇𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍋 𑌬॒𑌭𑍂𑌵॑ । 𑌯 𑌈𑌶𑍇॑ 𑌅॒𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌪𑌦॒𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁॑𑌷𑍍𑌪𑌦𑌃॒ 𑌕𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌯॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑌾॑ 𑌵𑌿𑌧𑍇𑌮 ॥ 𑌉॒𑌪॒𑌯𑌾॒𑌮𑌗𑍃॑𑌹𑍀𑌤𑍋-𑌽𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॑-𑌙𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌮𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍇॒ 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌰𑍍𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌤𑍇𑌜॒𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑍍𑌨𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 42 ॥
(𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣॒𑌤𑍋 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌰𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍋᳚ - 𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌶𑌤𑍍 ) (𑌅. 16)
𑌯 𑌆᳚𑌤𑍍𑌮॒𑌦𑌾 𑌬॑𑌲॒𑌦𑌾 𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑ 𑌉॒𑌪𑌾𑌸॑𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌶𑌿𑌷𑌂॒-𑌯𑌁𑌸𑍍𑌯॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌃 । 𑌯𑌸𑍍𑌯॑ 𑌛𑌾॒𑌯𑌾-𑌽𑌮𑍃𑌤𑌂॒-𑌯𑌁𑌸𑍍𑌯॑ 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍁𑌃 𑌕𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌯॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑌾॑ 𑌵𑌿𑌧𑍇𑌮 ॥ 𑌉॒𑌪॒𑌯𑌾॒𑌮𑌗𑍃॑𑌹𑍀𑌤𑍋-𑌽𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॑-𑌙𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌮𑌿॒ 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍇 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑍗𑌷॑𑌧𑌯𑍋॒ 𑌵𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍋 𑌰𑍂॒𑌪𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌤𑍇𑌜॒𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑍍𑌨𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 43 ॥
(𑌯 𑌆᳚𑌤𑍍𑌮॒𑌦𑌾𑌃 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯॑𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌰𑍇𑌕𑌾॒𑌨𑍍𑌨𑌚॑𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌤𑍍) (𑌅. 17)
𑌆 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑-𑌨𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍀 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑌾॒𑌮𑌾 𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿-𑌨𑍍𑌰𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍇 𑌰𑌾॑𑌜॒𑌨𑍍𑌯॑ 𑌇𑌷॒𑌵𑍍𑌯𑌃॑ 𑌶𑍂𑌰𑍋॑ 𑌮𑌹𑌾𑌰॒𑌥𑍋 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍋𑌗𑍍𑌧𑍍𑌰𑍀॑𑌧𑍇॒𑌨𑍁𑌰𑍍𑌵𑍋𑌢𑌾॑ 𑌽𑌨॒𑌡𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾॒𑌶𑍁-𑌸𑍍𑌸𑌪𑍍𑌤𑌿𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰॑𑌨𑍍𑌧𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑍋𑌷𑌾॑ 𑌜𑌿॒𑌷𑍍𑌣𑍂 𑌰॑𑌥𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑌾-𑌸𑍍𑌸॒𑌭𑍇𑌯𑍋॒ 𑌯𑍁𑌵𑌾 𑌽𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌵𑍀॒𑌰𑍋 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌕𑌾॒𑌮𑍇𑌨𑌿॑𑌕𑌾𑌮𑍇 𑌨𑌃 𑌪॒𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌵𑌰𑍍​𑌷𑌤𑍁 𑌫॒𑌲𑌿𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌨॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑌃 𑌪𑌚𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌾𑌂-𑌯𑍋𑌁𑌗𑌕𑍍𑌷𑍇॒𑌮𑍋𑌨𑌃॑ 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 44 ॥
(𑌆 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ - 𑌨𑍍𑌨𑍇𑌕॑𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑍍 )(𑌆18)
𑌆-𑌽𑌕𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍॑ 𑌵𑌾॒𑌜𑍀 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌂-𑌯𑍁𑌁𑌜॑𑌮𑌕𑍃𑌤 𑌵𑌾॒𑌜𑍍𑌯𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌽𑌕𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍॑ 𑌵𑌾॒𑌜𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌂-𑌵𑌾𑌁॒𑌯𑍁𑌂-𑌯𑍁𑌁𑌜॑𑌮𑌕𑍃𑌤 𑌵𑌾॒𑌜𑍍𑌯𑌰𑍍𑌵𑌾॒ 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁॒𑌜𑍍𑌯𑌾-𑌽𑌕𑍍𑌰𑌗𑍍𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌤॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌂॒-𑌯𑍁𑌁𑌜॑𑌮𑌕𑍃𑌤 𑌵𑌾॒𑌜𑍍𑌯𑌰𑍍𑌵𑌾॒ 𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌵𑌾𑌜𑌿॒𑌨𑍍॒ 𑌯𑍁𑌙𑍍𑌙𑌨𑍁॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌽 𑌰॑𑌭𑍇 𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾॒ 𑌸-𑌮𑍍𑌪𑌾॑𑌰𑌯 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌵𑌾𑌜𑌿॒𑌨𑍍॒ 𑌯𑍁𑌙𑍍𑌙𑌨𑍁॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌽 𑌰॑𑌭𑍇 𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾॒ 𑌸- [𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌮𑍍, 𑌪𑌾॒𑌰॒𑌯𑌾॒ 𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇॑] 45
-𑌮𑍍𑌪𑌾॑𑌰𑌯𑌾 𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌵𑌾𑌜𑌿॒𑌨𑍍॒ 𑌯𑍁𑌙𑍍𑌙𑌨𑍁॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌽 𑌰॑𑌭𑍇 𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾॒ 𑌸-𑌮𑍍𑌪𑌾॑𑌰𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣॒𑌧𑍃𑌗॑𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌨॒𑌧𑍃𑌗॑𑌸𑌿 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹𑌾 𑌽𑌪𑌾𑌨॒𑌧𑍃𑌗॑𑌸𑍍𑌯𑌪𑌾॒𑌨-𑌮𑍍𑌮॑ 𑌦𑍃𑌗𑍍𑌂𑌹॒ 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌰𑌸𑌿॒ 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॒𑌰𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌧𑍇𑌹𑌿॒ 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॑𑌮𑌸𑌿॒ 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॒-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌧𑍇॒𑌹𑍍𑌯𑌾𑌯𑍁॑𑌰॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌧𑍇𑌹𑌿 ॥ 46 ॥
(𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌵𑌾𑌜𑌿॒𑌨𑍍॒ 𑌯𑍁𑌙𑍍𑌙𑌨𑍁॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌽𑌽 𑌰॑𑌭𑍇 𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌂 - 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌚॑𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌚𑍍𑌚) (𑌅. 19)
𑌜𑌜𑍍𑌞𑌿॒ 𑌬𑍀𑌜𑌂॒-𑌵𑌁𑌰𑍍​𑌷𑍍𑌟𑌾॑ 𑌪॒𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌯𑌃॒ 𑌪𑌕𑍍𑌤𑌾॑ 𑌸॒𑌸𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁॑𑌪𑌿𑌪𑍍𑌪॒𑌲𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌧𑌿𑌚𑌰॒𑌣𑍇𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍂॑𑌪𑌸𑌦॒𑌨𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌕𑍍𑌷𑌮॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌗𑍍𑌂𑌸𑍁𑌪𑌾॒𑌵𑌃 𑌪𑌵॑𑌮𑌾𑌨-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌪𑌸𑍍𑌥𑌾॒𑌨𑌾 𑌦𑍍𑌯𑍗-𑌶𑍍𑌶𑌿॒𑌵𑌮॒𑌸𑍗 𑌤𑌪॑𑌨𑍍 𑌯𑌥𑌾𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑌮॑𑌹𑍋𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪॑𑌞𑍍𑌚𑌦॒𑌶𑌿𑌨𑍋᳚ 𑌽𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑌾-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌿𑌨𑍋॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾𑌃᳚ 𑌕𑍢॒𑌪𑍍𑌤𑌾 𑌋॒𑌤𑌵𑌃॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤-𑌸𑍍𑌸𑌂॑​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌃 ॥ 47 ॥
(𑌜𑌜𑍍𑌞𑌿॒ 𑌬𑍀𑌜॒ - 𑌮𑍇𑌕॑𑌤𑍍𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑍍) (𑌅. 20)
𑌆॒𑌗𑍍𑌨𑍇॒𑌯𑍋᳚-𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲-𑌸𑍍𑌸𑍗॒𑌮𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚॒𑌰𑍁-𑌸𑍍𑌸𑌾॑𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍋᳚-𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲𑌃 𑌪𑍗॒𑌷𑍍𑌣𑌶𑍍𑌚॒𑌰𑍂 𑌰𑍗॒𑌦𑍍𑌰𑌶𑍍𑌚॒𑌰𑍁𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑌾𑌯॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑍋 𑌮𑍃𑌗𑌾𑌖॒𑌰𑍇 𑌯𑌦𑌿॒ 𑌨𑌾-𑌽𑌽𑌗𑌚𑍍𑌛𑍇॑-𑌦॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇-𑌽𑌗𑍍𑌂॑𑌹𑍋॒𑌮𑍁𑌚𑍇॒-𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲-𑌸𑍍𑌸𑍗॒𑌰𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌪𑌯𑍋॑ 𑌵𑌾𑌯॒𑌵𑍍𑌯॑ 𑌆𑌜𑍍𑌯॑𑌭𑌾𑌗𑌃 ॥ 48 ॥
(𑌆॒𑌗𑍍𑌨𑍇॒𑌯 - 𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁॑𑌰𑍍𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿𑌃) (𑌅. 21)
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇-𑌽𑌗𑍍𑌂॑𑌹𑍋॒𑌮𑍁𑌚𑍇॒-𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯𑌾-𑌽𑌗𑍍𑌂𑌹𑍋॒𑌮𑍁𑌚॒ 𑌏𑌕𑌾॑𑌦𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑍋 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾-𑌮𑌾𑌗𑍋॒𑌮𑍁𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌵𑌾𑌯𑍋𑌸𑌾𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰 𑌆॑𑌗𑍋॒𑌮𑍁𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌞𑍍𑌚॒𑌰𑍁𑌰॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌭𑍍𑌯𑌾॑-𑌮𑌾𑌗𑍋॒𑌮𑍁𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌨𑍍𑌧𑌾॒𑌨𑌾 𑌮॒𑌰𑍁𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏𑌨𑍋॒𑌮𑍁𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌕॑𑌪𑌾𑌲𑍋॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏𑌨𑍋॒𑌮𑍁𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾॒𑌲𑍋 𑌽𑌨𑍁॑𑌮𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌚॒𑌰𑍁𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑌾𑌯॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌕𑌪𑌾𑌲𑍋॒ 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌭𑍍𑌯𑌾॑-𑌮𑌗𑍍𑌂𑌹𑍋॒𑌮𑍁𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿𑌕𑌪𑌾॒𑌲𑌃 ॥ 49 ॥
(𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇-𑌽𑌗𑍍𑌂॑𑌹𑍋॒𑌮𑍁𑌚𑍇᳚ - 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌤𑍍) (𑌅. 22)
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮-𑌤𑍍𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌸॒𑌮𑌨॑𑌮𑌦𑍇॒𑌵-𑌮𑍍𑌮𑌹𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌭॒𑌦𑍍𑌰𑌾-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌨॑𑌤𑌯॒-𑌸𑍍𑌸-𑌨𑍍𑌨॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌵𑌾॒𑌯𑌵𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॑ 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑍇𑌣॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮𑌦𑍍𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋॑ 𑌦𑌿॒𑌵𑌾 𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌨𑍍𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॑ 𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮𑌾॒ 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑍈॒𑌰𑍍𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮𑌦॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒-𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒ [-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒-𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾᳚, 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑍋॒-𑌽𑌦𑍍𑌭𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌮𑍍𑌨𑍇॒] 50
𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑍋॒-𑌽𑌦𑍍𑌭𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌮𑍍𑌨𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮𑌦𑍃॒𑌚𑍇 𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒ 𑌸𑌾𑌮॒𑌰𑍍𑌚𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮-𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॒ 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌶𑍇 𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒ 𑌰𑌾𑌜𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌶𑌾 𑌰𑌥𑌾॑𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒ 𑌰𑌥𑍋-𑌽𑌶𑍍𑌵𑍈𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮-𑌦𑍍𑌭𑍂॒𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌰𑍍𑌭𑍂॒𑌤𑍈-𑌸𑍍𑌸॒𑌮𑌨॑𑌮𑌦𑍇॒𑌵-𑌮𑍍𑌮𑌹𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌭॒𑌦𑍍𑌰𑌾-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌨॑𑌤𑌯॒-𑌸𑍍𑌸-𑌨𑍍𑌨॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍁 ॥ 51 ॥
(𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾॒-𑌮𑌹𑍍𑌯𑌂॑-𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 23)
𑌯𑍇 𑌤𑍇॒ 𑌪𑌨𑍍𑌥𑌾॑𑌨-𑌸𑍍𑌸𑌵𑌿𑌤𑌃 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑍍𑌯𑌾𑌸𑍋॑-𑌽𑌰𑍇॒𑌣𑌵𑍋॒ 𑌵𑌿𑌤॑𑌤𑌾 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑍇 । 𑌤𑍇𑌭𑌿॑𑌰𑍍𑌨𑍋 𑌅॒𑌦𑍍𑌯 𑌪॒𑌥𑌿𑌭𑌿𑌃॑ 𑌸𑍁॒𑌗𑍇𑌭𑍀॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॑ 𑌚 𑌨𑍋॒ 𑌅𑌧𑌿॑ 𑌚 𑌦𑍇𑌵 𑌬𑍍𑌰𑍂𑌹𑌿 ॥ 𑌨𑌮𑍋॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑌿॒𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍇॑ 𑌲𑍋𑌕॒𑌸𑍍𑌪𑍃𑌤𑍇॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑍈 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯 𑌦𑍇𑌹𑌿॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌵𑌾॒𑌯𑌵𑍇᳚-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿𑌕𑍍𑌷॒𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍇॑ 𑌲𑍋𑌕॒𑌸𑍍𑌪𑍃𑌤𑍇॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑍈 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯 𑌦𑍇𑌹𑌿॒ 𑌨𑌮॒-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌯 𑌦𑌿𑌵𑌿॒𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍇॑ 𑌲𑍋𑌕॒𑌸𑍍𑌪𑍃𑌤𑍇॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑍈 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯 𑌦𑍇𑌹𑌿 ॥ 52 ॥
(𑌯𑍇 𑌤𑍇॒ - 𑌚𑌤𑍁॑𑌶𑍍𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑍍) (𑌅. 24)
𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑍋॒ 𑌵𑍇𑌦॑ 𑌶𑍀𑌰𑍍​𑌷॒𑌣𑍍𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍋॑ 𑌭𑌵𑌤𑍍𑌯𑍁॒𑌷𑌾 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰॒-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒𑌶𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌾𑌤𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌶𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮𑌾॒-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॒-𑌨𑍍𑌦𑌿𑌶𑌃॒ 𑌪𑌾𑌦𑌾॑ 𑌅𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌦𑌿॒𑌶𑌾𑌃 𑌪𑌰𑍍​𑌶॑𑌵𑍋-𑌽𑌹𑍋𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌨𑌿॑𑌮𑍇॒𑌷𑍋᳚-𑌽𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑌾𑌃 𑌪𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌣𑌿॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚-𑌸𑍍𑌸॒𑌧𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾᳚𑌨𑍍𑌯𑍃॒𑌤𑌵𑍋-𑌽𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌨𑌿 𑌸𑌂​𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌯𑌃॒ 𑌕𑍇𑌶𑌾॒ 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌰𑍂॒𑌪-𑌨𑍍𑌤𑌾𑌰॑𑌕𑌾 𑌅॒𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑌿॒ 𑌨𑌭𑍋॑ 𑌮𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒𑌸𑌾𑌨𑍍𑌯𑍋𑌷॑𑌧𑌯𑍋॒ 𑌲𑍋𑌮𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌵𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍋॒ 𑌵𑌾𑌲𑌾॑ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌖𑌂॑-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑍋 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌤𑌗𑍍𑌂॑ [𑌵𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌤᳚𑌮𑍍, 𑌸॒𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰 𑌉॒𑌦𑌰॑𑌮॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷-] 53
𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰 𑌉॒𑌦𑌰॑𑌮॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷-𑌮𑍍𑌪𑌾॒𑌯𑍁-𑌰𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌆॒𑌣𑍍𑌡𑍗 𑌗𑍍𑌰𑌾𑌵𑌾॒ 𑌶𑍇𑌪॒-𑌸𑍍𑌸𑍋𑌮𑍋॒ 𑌰𑍇𑌤𑍋॒ 𑌯𑌜𑍍𑌜॑𑌞𑍍𑌜॒𑌭𑍍𑌯𑌤𑍇॒ 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌿 𑌦𑍍𑌯𑍋॑𑌤𑌤𑍇॒ 𑌯𑌦𑍍𑌵𑌿॑𑌧𑍂𑌨𑍁॒𑌤𑍇 𑌤-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌤॑𑌨𑌯𑌤𑌿॒ 𑌯𑌨𑍍𑌮𑍇𑌹॑𑌤𑌿॒ 𑌤𑌦𑍍𑌵॑𑌰𑍍​𑌷𑌤𑌿॒ 𑌵𑌾𑌗𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌾𑌗𑌹॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌜𑌾𑌯॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌜𑍍𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇॒ 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌰𑍇𑌨-𑌮𑍍𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌦𑌨𑍁॑ 𑌜𑌾𑌯𑌤 𑌏॒𑌤𑍗 𑌵𑍈 𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑌾॒-𑌵𑌶𑍍𑌵॑𑌮॒𑌭𑌿𑌤॒-𑌸𑍍𑌸-𑌮𑍍𑌬॑𑌭𑍂𑌵𑌤𑍁॒𑌰𑍍॒𑌹𑌯𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨॑𑌵𑌹॒ 𑌦𑌰𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌸𑍁॑𑌰𑌾𑌨𑍍 𑌵𑌾॒𑌜𑍀 𑌗॑𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑌾-𑌨𑌶𑍍𑌵𑍋॑ 𑌮𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑌾᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌯𑍋𑌨𑌿𑌃॑ 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌃॑ ॥ 54 ॥
(𑌵𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌤॑ - 𑌮𑌵𑌹॒-𑌦𑍍- 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶 𑌚 ) (𑌅. 25)
(𑌗𑌾𑌵𑍋॒ - 𑌗𑌾𑌵॒-𑌸𑍍𑌸𑌿𑌷𑌾॑𑌸𑌨𑍍𑌤𑍀𑌃- 𑌪𑍍𑌰𑌥॒𑌮𑍇 𑌮𑌾॒𑌸𑌿 - 𑌸॑𑌮𑌾॒𑌨𑍍𑌯𑍋॑ - 𑌯𑌦𑌿॒ 𑌸𑍋𑌮𑍗॑- 𑌷𑌡॒𑌹𑍈 - 𑌰𑍁॒-𑌥𑍍𑌸𑍃𑌜𑍍𑌯𑌾(3)𑌨𑍍 - 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑ - 𑌮॒𑌰𑍍𑌕𑍍𑌯𑍇॑𑌣॒ - 𑌚𑌰𑍍𑌮𑌾-𑌽𑌵॑ - 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 - 𑌦॒𑌤𑍍𑌵𑌤𑍇॒ - 𑌕𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ - 𑌽𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ - 𑌯𑍋 𑌵𑍈 - 𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣॒𑌤𑍋 - 𑌯 𑌆᳚𑌤𑍍𑌮॒𑌦𑌾 - 𑌆 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ - 𑌨𑍍𑌨𑌾-𑌽𑌕𑍍𑌰𑌾॒𑌨𑍍 - 𑌜𑌜𑍍𑌞𑌿॒ 𑌬𑍀𑌜॑ - 𑌮𑌾𑌗𑍍𑌨𑍇॒𑌯𑍋᳚-𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲𑍋॒ - 𑌽𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇-𑌽𑌗𑍍𑌂॑𑌹𑍋॒𑌮𑍁𑌚𑍇॒-𑌽𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕॑𑌪𑌾𑌲𑍋॒ - 𑌽𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒𑌸𑌮॑𑌨𑌮॒--𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌤𑍇॒ 𑌪𑌨𑍍𑌥𑌾॑𑌨𑍋॒ - 𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॒ - 𑌪𑌞𑍍𑌚॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿𑌃)
(𑌗𑌾𑌵𑌃॑ - 𑌸𑌮𑌾॒𑌨𑍍𑌯𑌃॑ - 𑌸𑌵॑𑌨𑌮𑌷𑍍𑌟𑌾॒𑌭𑌿 - 𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇 𑌦𑍇॒𑌵𑌕𑍃॑𑌤𑌞𑍍𑌚𑌾 - 𑌽𑌭𑌿॒𑌜𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁॒ -𑌰𑍍𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑍋॒-𑌽𑌦𑍍𑌭𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌮𑍍𑌨𑍇॒ - 𑌚𑌤𑍁॑𑌷𑍍 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌾॒𑌸𑌤𑍍)
(𑌗𑌾𑌵𑍋॒, 𑌯𑍋𑌨𑌿॑ 𑌸𑍍𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌬𑌨𑍍𑌧𑍁𑌃॑)
(𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨𑌨॑𑌗𑍍𑌂 - 𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾𑌃 - 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌵𑌂॒ - 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॒ - 𑌰𑍍𑌗𑌾𑌵𑌃 - 𑌪𑌞𑍍𑌚॑) (7)
(𑌇॒𑌷𑍇, 𑌵𑌾॑𑌯॒𑌵𑍍𑌯॑, 𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿, 𑌰𑍍𑌯𑍁𑌞𑍍𑌜𑌾॒𑌨𑌾, 𑌸𑍍𑌸𑌾॑𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿॑, 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚𑍀𑌨॑𑌵𑌗𑍍𑌂𑌶, 𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌨॑𑌨𑌗𑍍𑌂, 𑌸𑌪𑍍𑌤) (7)
॥ 𑌹𑌰𑌿𑌃॑ 𑌓𑌮𑍍 ॥
॥ 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌸𑌂𑌹𑌿𑌤𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌮𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑍍𑌨-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌃 ॥
॥ 𑌇𑌤𑌿 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯𑌸𑌂𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌾 ॥
Roman (IAST) Transliteration
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya saṃhitāyāṃ saptamakāṇḍe pañcamaḥ praśnaḥ - satraviśeṣābhidhānaṃ
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
gāvo॒ vā e॒ta-thsa॒tra-mā̭satāśṛ॒ṅgā-ssa॒tī-śśṛṅgā̭ṇi no jāyantā॒ iti॒ kāmḙna॒ tāsā॒-ndaśa॒māsā॒ niṣa̭ṇṇā॒ āsa॒nnatha॒ śṛṅgā᳚ṇyajāyanta॒ tā uda̭tiṣṭha॒nnarā॒thsmetyatha॒ yāsā॒-nnājā̭yanta॒ tā-ssaṃ̭​va~thsa॒ra-mā॒ptvoda̭tiṣṭha॒ -nnarā॒thsmeti॒ yāsā॒-ñcājā̭yanta॒ yāsā᳚-ñca॒ na tā u॒bhayī॒ru-da̭tiṣṭha॒-nnarā॒thsmeti̭ gosa॒traṃ-vai~ [gosa॒traṃ-vai~, saṃ॒​va~॒thsa॒ro ya] 1
saṃ̭​va~thsa॒ro ya e॒vaṃ-vi~॒dvāgṃsaḥ̭ saṃ​va~thsa॒ra-mṷpa॒yantyṛ̭ddhnu॒vantye॒va tasmā᳚-ttūpa॒rā vār​ṣi̭kau॒ māsau॒ partvā̭ carati sa॒trābhi̭jita॒gg॒hya̭syai॒ tasmā᳚-thsaṃ​va~thsara॒sado॒ ya-tki-ñca̭ gṛ॒he kri॒yate॒ tadā॒pta-mava̭ruddha-ma॒bhiji̭ta-ṅkriyate samu॒draṃ-vā~ e॒te pra pla̭vante॒ ye saṃ̭​va~thsa॒ramṷpa॒yanti॒ yo vai sa̭mu॒drasya̭ pā॒ra-nna paśya̭ti॒ na vai sa tata॒ udḙti saṃ​va~thsa॒ro [udḙti saṃ​va~thsa॒raḥ, vai sa̭mu॒dra-] 2
vai sa̭mu॒dra-stasyai॒ta-tpā॒raṃ-ya~da̭tirā॒trau ya e॒vaṃ-vi~॒dvāgṃsaḥ̭ saṃ​va~thsa॒ra-mṷpa॒yantyanā᳚rtā e॒vodṛca̭-ṅgacchantī॒yaṃ-vai~ pūrvo̭-'tirā॒tro̭ 'sāvutta̭ro॒ manaḥ॒ pūrvo॒ vāgutta̭raḥ prā॒ṇaḥ pūrvo̭-'pā॒na utta̭raḥ pra॒rodha̭na॒-mpūrva̭ u॒daya̭na॒mutta̭ro॒ jyoti̭ṣṭomo vaiśvāna॒ro̭ 'tirā॒tro bha̭vati॒ jyoti̭re॒va pu॒rastā᳚ddadhate suva॒rgasya̭ lo॒kasyā-nṷkhyātyai caturvi॒gṃ॒śaḥ prā̭ya॒ṇīyo̭ bhavati॒ catṷrvigṃśati-rardhamā॒sā- [catṷrvigṃśati-rardhamā॒sāḥ, saṃ॒​va~॒thsa॒raḥ] 3
-ssaṃ̭​va~thsa॒raḥ pra॒yanta̭ e॒va saṃ̭​va~thsa॒re prati̭ tiṣṭhanti॒ tasya॒ trīṇi̭ ca śa॒tāni̭ ṣa॒ṣṭiśca̭ sto॒trīyā॒stāva̭tī-ssaṃ​va~thsa॒rasya॒ rātra̭ya u॒bhe e॒va saṃ̭​va~thsa॒rasya̭ rū॒pe ā᳚pnuvanti॒ te sagg​sthi̭tyā॒ ari̭ṣṭyā॒ utta̭rai॒raho̭bhiścaranti ṣaḍa॒hā bha̭vanti॒ ṣa-ḍvā ṛ॒tavaḥ̭ saṃ​va~thsa॒ra ṛ॒tuṣve॒va saṃ̭​va~thsa॒re prati̭ tiṣṭhanti॒ gauścā-''yṷśca maddhya॒ta-sstomaṷ bhavata-ssaṃ​va~thsa॒rasyai॒va tanmi̭thu॒na-mma̭ddhya॒to [tanmi̭thu॒na-mma̭ddhya॒taḥ, da॒dha॒ti॒ pra॒jana̭nāya॒] 4
da̭dhati pra॒jana̭nāya॒ jyoti̭ra॒bhito̭ bhavati vi॒moca̭name॒va tacchandāg̭sye॒va ta-dvi॒mokaṃ̭-ya~॒ntyatho̭ ubha॒yato᳚jyotiṣai॒va ṣa̭ḍa॒hena̭ suva॒rgaṃ-lo~॒kaṃ-ya~̭nti brahmavā॒dino̭ vada॒ntyāsa̭te॒ kena̭ ya॒ntīti̭ deva॒yānḙna pa॒theti̭ brūyā॒cchandāgṃ̭si॒ vai dḙva॒yānaḥ॒ panthā̭ gāya॒trī tri॒ṣṭub-jaga̭tī॒jyoti॒rvai gā̭ya॒trī gaustri॒ṣṭugāyu॒rjaga̭tī॒ yade॒te stomā॒ bhava̭nti deva॒yānḙnai॒va [ ] 5
ta-tpa॒thā ya̭nti samā॒nagṃ sāma̭ bhavati devalo॒ko vai sāma̭ devalo॒kāde॒va naya̭ntya॒nyāa̭nyā॒ ṛco̭ bhavanti manuṣyalo॒ko vā ṛco̭ manuṣyalo॒kāde॒vānyama̭nya-ndevalo॒kama̭bhyā॒roha̭nto yantyabhiva॒rto bra̭hmasā॒ma-mbha̭vati suva॒rgasya̭ lo॒kasyā॒bhivṛ̭tyā abhi॒ji-dbha̭vati suva॒rgasya̭ lo॒kasyā॒bhiji̭tyai viśva॒ji-dbha̭vati॒ viśva̭sya॒ jityai̭ mā॒simā̭si pṛ॒ṣṭhānyupa̭ yanti mā॒simā᳚syatigrā॒hyā̭ gṛhyante mā॒simā᳚sye॒va vī॒rya̭-ndadhati mā॒sā-mprati̭ṣṭhityā u॒pari̭ṣṭānmā॒sā-mpṛ॒ṣṭhānyupa̭ yanti॒ tasmā̭du॒pari̭ṣṭā॒doṣa̭dhayaḥ॒ phala̭-ṅgṛhṇanti || 6 ||
(go॒sa॒traṃ-vā~ - ḙti saṃ​va~thsa॒ro᳚ - 'rdhamā॒sā - mi̭thu॒na-mma̭ddhya॒to - dḙva॒yānḙnai॒va - vī॒ryaṃ̭ - trayo̭daśa ca) (a. 1)
gāvo॒ vā e॒ta-thsa॒tramā̭satāśṛ॒ṅgā-ssa॒tī-śśṛṅgā̭ṇi॒ siṣā̭santī॒stāsā॒-ndaśa॒ māsā॒ niṣa̭ṇṇā॒ āsa॒nnatha॒ śṛṅgā᳚ṇyajāyanta॒ tā a̭bruva॒nnarā॒thsmo-tti̭ṣṭhā॒māva॒ ta-ṅkāma̭maruthsmahi॒ yena॒ kāmḙna॒ nyaṣa̭dā॒meti॒ tāsā̭mu॒ tvā a̭bruvanna॒rdhāvā॒ yāva̭tī॒rvā-''sā̭mahā e॒vemaudvā̭da॒śau māsaṷ saṃ​va~thsa॒ragṃ sa॒pāndyo-tti̭ṣṭhā॒meti॒ tāsā᳚- [tāsā᳚m, dvā॒da॒śe mā॒si] 7
-ndvāda॒śe mā॒si śṛṅgā̭ṇi॒ prāva̭rtanta śra॒ddhayā॒ vā-'śra̭ddhayā vā॒ tā i॒mā yāstṷ̄pa॒rā u॒bhayyo॒ vāva tā ā᳚rdhnuva॒n॒. yāśca॒ śṛṅgā॒ṇyasa̭nva॒n॒. yāścorja̭ma॒vārṷndhata॒rdhnoti̭ da॒śasṷ mā॒sū᳚ttiṣṭha̭nnṛ॒ddhnoti̭ dvāda॒śasu॒ ya e॒vaṃ-ve~da̭ pa॒dena॒ khalu॒ vā e॒te ya̭nti vi॒ndati॒ khalu॒ vai pa॒dena॒ ya-ntadvā e॒tadṛ॒ddhamaya̭na॒-ntasmā̭ de॒ta-dgo॒sani̭ || 8 ||
(ti॒ṣṭhā॒meti॒ tāsāṃ॒ - tasmā॒-d- dve ca̭) (a. 2)
pra॒tha॒me mā॒si pṛ॒ṣṭhānyupa̭ yanti maddhya॒ma upa̭ yantyutta॒ma upa̭ yanti॒ tadā̭hu॒ryāṃ-vai~ trireka॒syāhna̭ upa॒sīda̭nti da॒hraṃ-vai~ sā-'pa̭rābhyā॒-ndohā᳚bhyā-ndu॒he-'tha॒ kuta॒-ssā dho᳚kṣyate॒ yā-ndvāda̭śa॒ kṛtva̭ upa॒sīda॒ntīti̭ saṃ​va~thsa॒ragṃ sa॒pāndyo᳚tta॒me mā॒si sa॒kṛ-tpṛ॒ṣṭhānyupḙyu॒sta-dyaja̭mānā ya॒jña-mpa॒śūnava̭ rundhate samu॒draṃ-vā~ [samu॒draṃ-vai~, e॒tḙ-'navā॒rama̭pā॒ra-mpra] 9
e॒tḙ-'navā॒rama̭pā॒ra-mpra pla̭vante॒ ye saṃ̭​va~thsa॒ramṷpa॒yanti॒ ya-dbṛ̭ha-drathanta॒re a॒nvarjḙyu॒ryathā॒ maddhyḙ samu॒drasya̭ pla॒vama॒nvarjḙyustā॒dṛ-ktadanṷthsarga-mbṛha-drathanta॒rābhyā̭mi॒tvā pra̭ti॒ṣṭhā-ṅga̭cchanti॒ sarve᳚bhyo॒ vai kāme᳚bhya-ssa॒ndhirdṷhe॒ ta-dyaja̭mānā॒-ssarvā॒n kāmā॒nava̭ rundhate || 10 ||
(sa॒mu॒draṃ-vai~ - catṷstrigṃśacca) (a. 3)
sa॒mā॒nya̭ ṛco̭ bhavanti manuṣyalo॒ko vā ṛco̭ manuṣyalo॒kāde॒va na ya̭ntya॒nyada̭nya॒-thsāma̭ bhavati devalo॒ko vai sāma̭ devalo॒kāde॒vānyama̭nya-mmanuṣyalo॒ka-mpra̭tyava॒roha̭nto yanti॒ jaga̭tī॒magra॒ upa̭ yanti॒ jaga̭tīṃ॒-vai~ chandāgṃ̭si pra॒tyava̭rohantyā-graya॒ṇa-ṅgrahā̭ bṛ॒ha-tpṛ॒ṣṭhāni̭ trayastri॒gṃ॒śagg​stomā॒-stasmā॒-jjyāyāgṃ̭sa॒-ṅkanī̭yā-npra॒tyava̭rohati vaiśvakarma॒ṇo gṛ̭hyate॒viśvā᳚nye॒va tena॒ karmā̭ṇi॒ yaja̭mānā॒ ava̭ rundhata ādi॒tyo [ādi॒tyaḥ, gṛ॒hya॒ta॒ i॒yaṃ-vā~] 11
gṛ̭hyata i॒yaṃ-vā~ adi̭tira॒syāme॒va prati̭ tiṣṭhantya॒nyo᳚-'nyo gṛhyete mithuna॒tvāya॒ prajā᳚tyā avānta॒raṃ-vai~ da̭śarā॒treṇa̭ pra॒jāpa̭tiḥ pra॒jā a̭sṛjata॒ ya-dda̭śarā॒tro bhava̭ti pra॒jā e॒va ta-dyaja̭mānā-ssṛjanta e॒tāgṃ ha॒ vā ṷda॒ṅka-śśau᳚lbāya॒na-ssa॒trasyardhi̭muvāca॒ ya-dda̭śarā॒troya-dda̭śarā॒tro bhava̭ti sa॒trasyardhyā॒ atho॒ yade॒va pūrve॒ṣvaha̭ssu॒ vilo̭ma kri॒yate॒ tasyai॒vai ( )-ṣā śāntiḥ̭ || 12 ||
(ā॒di॒tya - stasyai॒va - dve ca̭) (a. 4)
yadi॒ somau॒ sagṃsṷtau॒ syātā᳚-mmaha॒ti rātri̭yai prātaranuvā॒ka-mu॒pākṷryā॒-tpūrvo॒ vāca॒-mpūrvo̭ de॒vatāḥ॒ pūrva॒-śchandāgṃ̭si vṛṅkte॒ vṛṣa̭ṇvatī-mprati॒pada̭-ṅkuryā-tprātassava॒nāde॒vaiṣā॒mindraṃ̭-vṛ~॒ṅkte 'tho॒ khalvā̭hussavanamu॒khe-sa̭vanamukhe kā॒ryeti̭ savanamu॒khā-thsa̭vanamukhā-de॒vaiṣā॒mindraṃ̭-vṛ~ṅkte saṃ​ve~॒śāyo̭pave॒śāya̭ gāyatri॒yāstri॒ṣṭubho॒ jaga̭tyā anu॒ṣṭubhaḥ̭ pa॒ṅktyā a॒bhibhū᳚tyai॒ svāhā॒ chandāgṃ̭si॒ vai saṃ̭​ve~॒śa ṷpave॒śa-śchando̭bhi-re॒vaiṣā॒- [ṷpave॒śa-śchando̭bhi-re॒vaiṣā᳚m, chandāgṃ̭si] 13
-ñchandāgṃ̭si vṛṅkte saja॒nīya॒gṃ॒ śasyaṃ̭-vi~ha॒vyagṃ̭ śasya̭ma॒gastya̭sya kayāśu॒bhīya॒gṃ॒ śasya̭me॒tāva॒dvā a̭sti॒ yāva̭de॒ta-dyāva̭de॒vāsti॒ tadḙṣāṃ-vṛ~ṅkte॒ yadi̭ prātassava॒ne ka॒laśo॒ dīryḙta vaiṣṇa॒vīṣṷ śipivi॒ṣṭava̭tīṣu stuvīra॒n॒.yadvai ya॒jñasyā̭-ti॒ricya̭te॒ viṣṇu॒-ntacchi̭pivi॒ṣṭama॒bhyati̭ ricyate॒ tadviṣṇuḥ̭ śipivi॒ṣṭo-'ti̭rikta e॒vāti̭rikta-ndadhā॒tyatho॒ ati̭riktenai॒vā-ti̭riktamā॒ptvā-'va̭ rundhate॒ yadi̭ ma॒ddhyandi̭ne॒ dīryḙta vaṣaṭkā॒rani̭dhana॒gṃ॒ sāma̭ kuryurvaṣaṭkā॒ro vai ya॒jñasya̭ prati॒ṣṭhā pra̭ti॒ṣṭhāme॒vaina̭-dgamayanti॒ yadi̭ tṛtīyasava॒na e॒tade॒va || 14 ||
(chando̭bhire॒vaiṣā॒ - mavai - kā॒nnavigṃ̭śa॒tiśca̭) (a. 5)
ṣa॒ḍa॒hai-rmāsā᳚n-thsa॒mpādyā-'ha॒ru-thsṛ̭janti ṣaḍa॒hair​hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭ntya-rdhamā॒sairmāsā᳚n-thsa॒mpādyāha॒ru-thsṛ̭jantya-rdhamā॒sair​hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭ntyamāvā॒sya̭yā॒ māsā᳚n-thsa॒mpādyāha॒ru-thsṛ̭jantyamāvā॒sya̭yā॒ hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭nti paurṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒mpādyā-'haru-thsṛ̭janti paurṇamā॒syā hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭nti॒ yo vai pū॒rṇa ā̭si॒ñcati॒ parā॒ sa si̭ñcati॒ yaḥ pū॒rṇādu॒daca̭ti [ ] 15
prā॒ṇama̭smi॒n​thsa da̭dhāti॒ ya-tpau᳚rṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒pāndyāha̭ru-thsṛ॒janti̭ saṃ​va~thsa॒rāyai॒va ta-tprā॒ṇa-nda̭dhati॒ tadanṷ sa॒triṇaḥ॒ prāṇa̭nti॒ yadaha॒rno-thsṛ॒jeyu॒ryathā॒ dṛti॒rupa̭naddho vi॒pata̭tye॒vagṃ saṃ̭​va~thsa॒ro vi pa̭te॒dārti॒-mārcchḙyu॒rya-tpau᳚rṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒pāndyāha̭ru-thsṛ॒janti̭ saṃ​va~thsa॒rāyai॒va tadṷdā॒na-nda̭dhati॒ tadanṷ sa॒triṇa॒ u- [sa॒triṇa॒ ut, a॒na॒nti॒ nā-''rti॒-mārccha̭nti] 16
-da̭nanti॒ nā-''rti॒-mārccha̭nti pū॒rṇamā̭se॒ vai de॒vānāgṃ̭ su॒to ya-tpau᳚rṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒pāndyāha̭ru-thsṛ॒janti̭ de॒vānā̭me॒va ta-dya॒jñena̭ ya॒jña-mpra॒tyava̭rohanti॒ vi vā e॒ta-dya॒jña-ñchi̭ndanti॒ ya-thṣa̭ḍa॒hasa̭tanta॒gṃ॒ santa॒mathāha̭ru-thsṛ॒janti̭ prājāpa॒tya-mpa॒śumā la̭bhante pra॒jāpa̭ti॒-ssarvā̭ de॒vatā̭ de॒vatā̭bhire॒va ya॒jñagṃ sa-nta̭nvanti॒ yanti॒ vā e॒te sava̭nā॒dye-'ha̭- [sava̭nā॒dye-'haḥ̭, u॒-thsṛ॒janti̭] 17
-ru-thsṛ॒janti̭ tu॒rīya॒-ṅkhalu॒ vā e॒ta-thsava̭naṃ॒-ya~-thsā᳚nāṃ॒yyaṃ-ya~-thsā᳚nāṃ॒yya-mbhava̭ti॒ tenai॒va sava̭nā॒nna ya̭nti samupa॒hūya̭ bhakṣayantye॒tath- so̭mapīthā॒ hyḙtar​hi̭ yathāyata॒naṃ-vā~ e॒teṣāgṃ̭ savana॒bhājo̭ de॒vatā̭ gacchanti॒ ye-'ha̭ru-thsṛ॒jantya̭nusava॒na-mpṷro॒ḍāśā॒-nnirva̭panti yathāyata॒nāde॒va sa̭vana॒bhājo̭ de॒vatā॒ ava̭ rundhate॒ 'ṣṭāka̭pālā-nprātassava॒na ekā̭daśakapālā॒-nmāddhya̭ndine॒ sava̭ne॒ dvāda̭śakapālāg​-stṛtīyasava॒ne chandāg̭sye॒vā-''ptvā -'va̭ rundhate vaiśvade॒va-ñca॒ru-ntṛ̭tīyasava॒ne nirva̭panti vaiśvade॒vaṃ-vai~ tṛ̭tīyasava॒na-ntenai॒va tṛ̭tīyasava॒nānna ya̭nti || 18 ||
(u॒daca॒ - tyu - dye-'ha̭ - rā॒ptvā - pañca̭daśa ca) (a. 6)
u॒thsṛjyāṃ(3)nothsṛjyā(3)miti̭ mīmāgṃsante brahmavā॒dina॒-stadvā̭huru॒-thsṛjya̭me॒vetya̭-māvā॒syā̭yā-ñca paurṇamā॒syā-ñco॒-thsṛjya॒mityā̭hure॒te hi ya॒jñaṃ-va~ha̭ta॒ iti॒ te tvāva nothsṛjye॒ ityā̭hu॒rye a̭vānta॒raṃ-ya~॒jña-mbhe॒jāte॒ iti॒ yā pra̭tha॒mā vya̭ṣṭakā॒ tasyā̭mu॒-thsṛjya॒mityā̭hure॒ṣa vai mā॒so vi̭śa॒ra iti॒ nā-''di̭ṣṭa॒- [nā-''di̭ṣṭam, uthsṛ̭jeyu॒-] 19
-muthsṛ̭jeyu॒-ryadādi̭ṣṭa-muthsṛ॒jeyṷryā॒dṛśe॒ punaḥ̭ paryāplā॒ve maddhyḙ ṣaḍa॒hasya̭ sa॒pandyḙta ṣaḍa॒hairmāsā᳚n-thsa॒pāndya॒ ya-thsa̭pta॒ma- maha॒stasmi॒nnu-thsṛ̭jeyu॒-stada॒gnaye॒ vasṷmate puro॒ḍāśa̭ma॒ṣṭāka̭pāla॒-nnirva̭peyurai॒ndra-ndadhīndrā̭ya ma॒rutva̭te puro॒ḍāśa॒mekā̭daśakapālaṃ-vai~śvade॒va-ndvāda̭śakapālama॒gnervai vasṷmataḥ prātassava॒naṃ-ya~da॒gnaye॒ vasṷmate puro॒ḍāśa̭ma॒ṣṭāka̭pāla-nni॒rvapa̭nti de॒vatā̭me॒va ta-dbhā॒ginī᳚-ṅku॒rvanti॒ [-ṅku॒rvanti̭, sava̭na] 20
sava̭na-maṣṭā॒bhirupa̭ yanti॒ yadai॒ndra-ndadhi॒ bhava॒tīndra̭me॒va ta-dbhā̭ga॒dheyā॒nna cyā̭vaya॒ntīndra̭sya॒ vai ma॒rutva̭to॒ māddhya̭ndina॒gṃ॒ sava̭naṃ॒-ya~dindrā̭ya ma॒rutva̭te puro॒ḍāśa॒mekā̭daśakapāla-nni॒rvapa̭nti de॒vatā̭me॒va ta-dbhā॒ginī᳚-ṅku॒rvanti॒ sava̭namekāda॒śabhi॒rupa̭ yanti॒ viśvḙṣāṃ॒-vai~ de॒vānā̭mṛbhu॒matā᳚-ntṛtīyasava॒naṃ​ya~-dvai᳚śvade॒va-ndvāda̭śakapāla-nni॒rvapa̭nti de॒vatā̭ e॒va ta-dbhā॒ginīḥ᳚ ku॒rvanti॒ sava̭na-ndvāda॒śabhi॒- [sava̭na-ndvāda॒śabhiḥ̭, upa̭ yanti] 21
-rupa̭ yanti prājāpa॒tya-mpa॒śumā la̭bhante ya॒jño vai pra॒jāpa̭ti-rya॒jñasyā-na̭nusargāyābhiva॒rta i॒ta-ṣṣaṇmā॒so bra̭hmasā॒ma-mbha̭vati॒ brahma॒ vā a̭bhiva॒rto brahma̭ṇai॒va ta-thsṷva॒rgaṃ-lo~॒ka-ma̭bhiva॒rtaya̭nto yanti pratikū॒lami̭va॒ hīta-ssṷva॒rgo lo॒ka indra॒ kratṷ-nna॒ ā bha̭ra pi॒tā pu॒trebhyo॒ yathā᳚ | śikṣā̭ no a॒smi-npṷruhūta॒ yāma̭ni jī॒vā jyoti̭-raśīma॒hītya॒-muta̭ āya॒tāgṃ ṣaṇmā॒so bra̭hmasā॒ma-mbha̭vatya॒yaṃ-vai~ lo॒ko jyotiḥ̭ pra॒jā jyoti̭ri॒mame॒va tallo॒ka-mpaśya̭nto-'bhi॒vada̭nta॒ ā ya̭nti || 22 ||
(nā-''di̭ṣṭaṃ - ku॒rvanti̭ - dvāda॒śabhi॒ - riti̭- vigṃśa॒tiśca̭) (a. 7)
de॒vānāṃ॒-vā~ anta̭-ñja॒gmuṣā̭mindri॒yaṃ-vī~॒rya̭-mapā᳚krāma॒-tta-tkro॒śenāvā̭rundhata॒ ta-tkro॒śasya̭ krośa॒tvaṃ-ya~-tkro॒śena॒ cātvā̭la॒syānte᳚ stu॒vanti̭ ya॒jñasyai॒vānta̭-ṅga॒tvendri॒yaṃ-vī~॒rya̭mava̭ rundhate sa॒trasyardhyā̭ ''hava॒nīya॒syānte᳚ stuvantya॒gni-me॒vopa̭-dra॒ṣṭāra̭-ṅkṛ॒tvardhi॒mupa̭ yanti pra॒jāpa̭te॒r॒hṛda̭yena havi॒rdhāne॒-'nta-sstṷvanti pre॒māṇa̭me॒vāsya̭ gacchanti ślo॒kena̭ pu॒rastā॒-thsada̭sa- [pu॒rastā॒-thsada̭saḥ, stu॒va॒ntyanṷślokena] 23
-sstuva॒ntyanṷślokena pa॒ścā-dya॒jñasyai॒vānta̭-ṅga॒tvā ślo̭ka॒bhājo̭ bhavanti na॒vabhi̭-raddhva॒ryuru-dgā̭yati॒ nava॒ vai purṷṣe prā॒ṇāḥ prā॒ṇāne॒va yaja̭māneṣu dadhāti॒ sarvā̭ ai॒ndriyo̭ bhavanti prā॒ṇeṣve॒vendri॒ya-nda̭dha॒-tyapra̭tihṛtābhi॒ru-dgā̭yati॒ tasmā॒-tpurṷṣa॒-ssarvā᳚ṇya॒nyāni̭ śī॒r​ṣṇo-'ṅgā̭ni॒ pratya̭cati॒ śira̭ e॒va na pa̭ñcada॒śagṃra̭thanta॒ra-mbha̭vatīndri॒yame॒vāva̭ rundhate saptada॒śa- [saptada॒śam, bṛ॒ha-da॒nnādya॒syā] 24
-mbṛ॒ha-da॒nnādya॒syā-'va̭ruddhyā॒ atho॒ praiva tena̭ jāyanta ekavi॒gṃ॒śa-mbha॒dra-ndvi॒padā̭su॒ prati̭ṣṭhityai॒ patna̭ya॒ upa̭ gāyanti mithuna॒tvāya॒ prajā᳚tyai pra॒jā̭patiḥ pra॒jā a̭sṛjata॒ so̭-'kāmayatā॒-''sāma॒hagṃ rā॒jya-mparī̭yā॒miti॒ tāsāgṃ̭ rāja॒nenai॒va rā॒jya-mparyai॒-tta-drā̭ja॒nasya̭ rājana॒tvaṃ-ya~-drā̭ja॒na-mbhava̭ti pra॒jānā̭me॒va ta-dyaja̭mānā rā॒jya-mpari̭ yanti pañcavi॒gṃ॒śa-mbha̭vati pra॒jāpa̭te॒- [pra॒jāpa̭teḥ, āptyai̭ pa॒ñcabhi॒-stiṣṭha̭nta-sstuvanti] 25
-rāptyai̭ pa॒ñcabhi॒-stiṣṭha̭nta-sstuvanti devalo॒kame॒vābhi ja̭yanti pa॒ñcabhi॒rāsī̭nā manuṣyalo॒kame॒vābhi ja̭yanti॒ daśa॒ sampa̭dyante॒ daśā᳚kṣarā vi॒rāḍannaṃ̭-vi~॒rā-ḍvi॒rājai॒vā-nnādya॒mava̭ rundhate pañca॒dhā vi̭ni॒ṣadya̭ stuvanti॒ pañca॒ diśo̭ di॒kṣvḙva prati̭tiṣṭha॒ntyekai̭ka॒yā-'stṷtayā sa॒māya̭nti di॒gbhya e॒vānnādya॒gṃ॒ sa-mbha̭ranti॒ tābhi̭-rudgā॒to-dgā̭yati di॒gbhya e॒vā-'nnādyagṃ̭ [e॒vā-'nnādya᳚m, sa॒mbhṛtya॒ teja̭] 26
sa॒mbhṛtya॒ teja̭ ā॒tma-nda̭dhate॒ tasmā॒dekaḥ̭ prā॒ṇa-ssarvā॒ṇyaṅgā᳚nyava॒tyatho॒ yathā̭ supa॒rṇa ṷtpati॒ṣyañchira̭ utta॒ma-ṅkṷru॒ta e॒vame॒va ta-dyaja̭mānāḥ pra॒jānā̭mutta॒mā bha̭vantyāsa॒ndī-mṷdgā॒tā ''ro̭hati॒ sāmrā᳚jyame॒va ga̭cchanti ple॒ṅkhagṃ hotā॒ nāka̭syai॒va pṛ॒ṣṭhagṃ ro̭hanti kū॒rcāva̭ddhva॒ryu-rbra॒ddhnasyai॒va vi॒ṣṭapa̭-ṅgacchantye॒tāva̭nto॒ vai dḙvalo॒kāsteṣve॒va ya̭thāpū॒rva-mprati̭ tiṣṭha॒ntyatho̭ ā॒krama̭ṇame॒va ta-thsetuṃ॒-ya~ja̭mānāḥ kurvate suva॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 27 ||
(sada̭saḥ-saptada॒śaṃ-pra॒jāpa̭te-rgāyati di॒gbhya e॒vānnādyaṃ॒-pratye-kā̭daśa ca) (a. 8)
a॒rkyḙṇa॒ vai sa̭hasra॒śaḥ pra॒jāpa̭tiḥ pra॒jā a̭sṛjata॒ tābhya॒ ilā᳚de॒nnerāṃ॒-lū~tā॒mavā̭rundha॒ yada॒rkya̭-mbhava̭ti pra॒jā e॒va ta-dyaja̭mānā-ssṛjanta॒ ilā᳚da-mbhavati pra॒jābhya̭ e॒va sṛ॒ṣṭābhya॒ irāṃ॒-lū~tā॒mava̭ rundhate॒ tasmā॒dyāgṃ samāgṃ̭ sa॒tragṃ samṛ̭ddha॒-ṅkṣodhṷkā॒stāgṃ samā᳚-mpra॒jā iṣa॒gg॒ hyā̭sā॒mūrja̭mā॒dada̭te॒ yāgṃ samāṃ॒-vyṛ~̭ddha॒-makṣo̭dhukā॒stāgṃ samā᳚-mpra॒jā [samā᳚-mpra॒jāḥ, na hyā̭sā॒miṣa॒] 28
na hyā̭sā॒miṣa॒-mūrja̭-mā॒dada̭ta utkro॒da-ṅkṷrvate॒ yathā̭ ba॒ndhā-nmṷmucā॒nā ṷtkro॒da-ṅku॒rvata̭ e॒vame॒va ta-dyaja̭mānā devaba॒ndhā-nmṷmucā॒nā ṷtkro॒da-ṅkṷrvata॒ iṣa॒mūrja̭mā॒tma-ndadhā̭nā vā॒ṇa-śśa॒tata̭nturbhavati śa॒tāyuḥ॒ purṷṣa-śśa॒tendri̭ya॒ āyṷṣye॒vendri॒ye prati̭ tiṣṭhantyā॒ji-ndhā̭va॒ntyana̭bhijitasyā॒-bhiji̭tyai dundu॒bhīn-thsa॒māghna̭nti para॒mā vā e॒ṣā vāgyā dṷndu॒bhau pa̭ra॒māme॒va [ ] 29
vāca॒mava̭ rundhate bhūmidundu॒bhimā ghna̭nti॒ yaivemāṃ-vā~-kpravi̭ṣṭā॒ tāme॒vāva̭ rundha॒te 'tho̭ i॒māme॒va ja̭yanti॒ sarvā॒ vāco̭ vadanti॒ sarvā̭sāṃ-vā~॒cāmava̭ruddhyā ā॒rdrecarma॒n vyāya̭cchete indri॒yasyā va̭ruddhyā॒ ā-'nyaḥ krośa̭ti॒ prānya-śśagṃ̭sati॒ ya ā॒krośa̭ti pu॒nātye॒vainā॒n​thsa yaḥ pra॒śagṃsa̭ti pū॒teṣve॒vā-'nnādya̭-ndadhā॒tyṛṣi̭kṛta-ñca॒ [-ndadhā॒tyṛṣi̭kṛta-ñca॒, vā e॒te] 30
vā e॒te de॒vakṛ̭ta-ñca॒ pūrvai॒rmāsai॒rava̭ rundhate॒ ya-dbhṷ̄te॒cchadā॒gṃ॒ sāmā̭ni॒ bhava̭ntyu॒bhaya॒syāva̭ruddhyai॒ yanti॒ vā e॒te mi̭thu॒nādye saṃ̭​va~thsa॒ra-mṷpa॒yantya̭ntarve॒di mi̭thu॒nau sa-mbha̭vata॒stenai॒va mi̭thu॒nānna ya̭nti || 31 ||
(vyṛ̭ddha॒makṣo̭dhukā॒stāgṃ samā᳚-mpra॒jāḥ - pa̭ra॒māme॒va - ca̭ - tri॒gṃ॒śacca̭) (a. 9)
carmāva̭ bhindanti pā॒pmāna̭me॒vaiṣā॒mava̭ bhindanti॒ mā-'pa̭ rāthsī॒rmā-'ti̭ vyāthsī॒rityā̭ha sampra॒tyḙvaiṣā᳚-mpā॒pmāna॒mava̭ bhindantyudaku॒mbhāna̭dhini॒dhāya̭ dā॒syo̭ mārjā॒līya॒-mpari̭ nṛtyanti pa॒do ni̭ghna॒tīri॒damma̭dhu॒-ṅgāya̭ntyo॒ madhu॒ vai de॒vānā᳚-mpara॒ma-ma॒nnādya̭-mpara॒mame॒vā-nnādya॒mava̭ rundhate pa॒do ni ghna̭nti mahī॒yāme॒vaiṣṷ dadhati || 32 ||
(carmai - kā॒nnapa̭ñcā॒śat) (a. 10)
pṛ॒thi॒vyai svāhā॒ 'ntari̭kṣāya॒ svāhā̭ di॒ve svāhā̭ samploṣya॒te svāhā̭ sa॒plaṃ​va~̭mānāya॒ svāhā॒ samplṷtāya॒ svāhā̭ meghāyiṣya॒te svāhā̭ meghāya॒te svāhā̭ meghi॒tāya॒ svāhā̭ me॒ghāya॒ svāhā̭ nīhā॒rāya॒ svāhā̭ ni॒hākā̭yai॒ svāhā᳚ prāsa॒cāya॒ svāhā᳚ praca॒lākā̭yai॒ svāhā̭ vidyotiṣya॒te svāhā̭ vi॒dyota̭mānāya॒ svāhā̭ saṃ​vi~॒dyota̭mānāya॒ svāhā᳚ stanayiṣya॒te svāhā᳚ sta॒naya̭te॒ svāho॒ -gragg​ sta॒naya̭te॒ svāhā̭ var​ṣiṣya॒te svāhā॒ var​ṣa̭te॒ svāhā̭ 'bhi॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭ pari॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭ saṃ॒​va~r​ṣa̭te॒ [saṃ॒​va~r​ṣa̭te, svāhā̭ 'nu॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭] 33
svāhā̭ 'nu॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭ śīkāyiṣya॒te svāhā̭ śīkāya॒te svāhā̭ śīki॒tāya॒ svāhā᳚proṣiṣya॒te svāhā᳚ pruṣṇa॒te svāhā̭ paripruṣṇa॒te svāho᳚-dgrahīṣya॒te svāho᳚ dgṛhṇa॒te svāho-dgṛ̭hītāya॒ svāhā̭ viploṣya॒te svāhā̭ vi॒plava̭mānāya॒ svāhā॒ viplṷtāya॒ svāhā̭ ''taphsya॒te svāhā॒ ''tapa̭te ॒svāho॒-gramā॒tapa̭te॒ svāha॒ -rgbhya-ssvāhā॒ yajṷrbhya॒-ssvāhā॒ sāma̭bhya॒-ssvāhā 'ṅgi̭robhya॒-ssvāhā॒ vede᳚bhya॒-ssvāhā॒ gāthā᳚bhya॒-ssvāhā̭ nārāśa॒gṃ॒sībhya॒-ssvāhā॒ raibhī᳚bhya॒-ssvāhā॒ sarva̭smai॒ svāhā᳚ || 34 ||
(saṃ॒​va~r​ṣa̭te॒ - raibhī᳚bhya॒-ssvāhā॒ - dve ca̭) (a. 11)
da॒tvate॒ svāhā̭ 'da॒ntakā̭ya॒ svāhā᳚ prā॒ṇine॒ svāhā᳚ 'prā॒ṇāya॒ svāhā॒ mukha̭vate॒ svāhā̭-'mu॒khāya॒ svāhā॒ nāsi̭kavate॒ svāhā̭ 'nāsi॒kāya॒ svāhā᳚ 'kṣa॒ṇvate॒ svāhā̭-'na॒kṣikā̭ya॒ svāhā̭ ka॒rṇine॒ svāhā̭ 'ka॒rṇakā̭ya॒ svāhā̭ śīr​ṣa॒ṇvate॒ svāhā̭-'śī॒r॒ṣakā̭ya॒ svāhā̭ pa॒dvate॒ svāhā̭ 'pā॒dakā̭ya॒ svāhā᳚ prāṇa॒te svāhā 'prā̭ṇate॒ svāhā॒ vada̭te॒ svāhā 'va̭date॒ svāhā॒ paśya̭te॒ svāhā 'pa̭śyate॒ svāhā̭ śṛṇva॒te svāhā 'śṛ̭ṇvate॒ svāhā̭ mana॒svine॒ svāhā̭- [mana॒svine॒ svāhā᳚, a॒ma॒nase॒ svāhā̭] 35
-'ma॒nase॒ svāhā̭ reta॒svine॒ svāhā̭ 're॒taskā̭ya॒ svāhā᳚ pra॒jābhya॒-ssvāhā᳚ pra॒jana̭nāya॒ svāhā॒ loma̭vate॒ svāhā̭ 'lo॒makā̭ya॒ svāhā᳚ tva॒ce svāhā॒ 'tvakkā̭ya॒ svāhā॒ carma̭ṇvate॒ svāhā̭ 'ca॒rmakā̭ya॒ svāhā॒ lohi̭tavate॒ svāhā̭-'lohi॒tāya॒ svāhā̭ māgṃsa॒nvate॒ svāhā̭ 'mā॒gṃ॒sakā̭ya॒ svāhā॒ snāva̭bhya॒-ssvāhā᳚ 'snā॒vakā̭ya॒ svāhā᳚ stha॒nvate॒ svāhā̭-'na॒sthikā̭ya॒ svāhā̭ majja॒nvate॒ svāhā̭ 'ma॒jjakā̭ya॒ svāhā॒ 'ṅgine॒ svāhā̭-'na॒ṅgāya॒ svāhā॒ ''tmane॒ svāhā 'nā᳚tmane॒ svāhā॒ sarva̭smai॒ svāhā᳚ || 36 ||
(ma॒na॒svine॒ svāhā - 'nā᳚tmane॒ svāhā॒ - dve ca̭) (a. 12)
kastvā̭ yunakti॒ sa tvā̭ yunaktu॒ viṣṇṷstvā yunaktva॒sya ya॒jñasyardhyai॒ mahya॒gṃ॒ sanna̭tyā a॒muṣmai॒ kāmā॒yā-''yṷṣe tvā prā॒ṇāya̭ tvā 'pā॒nāya̭ tvā vyā॒nāya̭ tvā॒ vyṷṣṭyai tvā ra॒yyai tvā॒ rādha̭se tvā॒ ghoṣā̭ya tvā॒ poṣā̭ya tvā ''rādgho॒ṣāya̭ tvā॒ pracyṷtyai tvā || 37 ||
(kastvā॒ - 'ṣṭātrigṃ̭śat) (a. 13)
a॒gnayḙ gāya॒trāya̭ tri॒vṛte॒ rātha̭ntarāya vāsa॒ntāyā॒-ṣṭāka̭pāla॒ indrā̭ya॒ traiṣṭṷbhāya pañcada॒śāya॒ bār​ha̭tāya॒ graiṣmā॒yaikā̭daśakapālo॒ viśve᳚bhyo de॒vebhyo॒ jāga̭tebhya-ssaptada॒śebhyo̭ vairū॒pebhyo॒ vār​ṣi̭kebhyo॒ dvāda̭śakapālo mi॒trāvarṷṇābhyā॒-mānṷṣṭubhābhyā-mekavi॒gṃ॒śābhyāṃ᳚-vai~rā॒jābhyāgṃ̭ śāra॒dābhyā᳚-mpaya॒syā̭ bṛha॒spata̭ye॒ pāṅktā̭ya triṇa॒vāya̭ śākva॒rāya॒ haima̭ntikāya ca॒ru-ssa̭vi॒tra ā̭ticchanda॒sāya̭ trayastri॒gṃ॒śāya̭ raiva॒tāya̭ śaiśi॒rāya॒ dvāda̭śakapā॒lo 'di̭tyai॒ viṣṇṷpatnyai ca॒rura॒gnayḙ vaiśvāna॒rāya॒ dvāda̭śakapā॒lo 'nṷmatyai ca॒ruḥ kā॒ya eka̭kapālaḥ || 38 ||
(a॒gnaye-'di̭tyā॒ anṷmatyai - sa॒ptaca̭tvārigṃśat) (a. 14)
yo vā a॒gnāva॒gniḥ pra̭hri॒yate॒ yaśca॒ somo॒ rājā॒ tayo̭re॒ṣa ā̭ti॒thyaṃ-ya~da̭gnīṣo॒mīyo-'thai॒ṣa ru॒dro yaścī॒yate॒ ya-thsañci̭te॒-'gnāve॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi॒ na ni॒rvapḙde॒ṣa e॒va ru॒dro-'śā᳚nta upo॒tthāya̭ pra॒jā-mpa॒śūn yaja̭mānasyā॒bhi ma̭nyeta॒ ya-thsañci̭te॒-'gnāve॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi̭ ni॒rvapa̭ti bhāga॒dheyḙnai॒vainagṃ̭ śamayati॒ nāsya̭ ru॒dro-'śā᳚nta [ru॒dro-'śā᳚ntaḥ, u॒po॒tthāya̭] 39
upo॒tthāya̭ pra॒jā-mpa॒śūna॒bhi ma̭nyate॒ daśa̭ ha॒vīgṃṣi̭ bhavanti॒ nava॒ vai purṷṣe prā॒ṇā nābhi̭rdaśa॒mī prā॒ṇāne॒va yaja̭māne dadhā॒tyatho॒ daśā᳚kṣarā vi॒rāḍannaṃ̭-vi~॒rā-ḍvi॒rājye॒vānnādye॒ prati̭ tiṣṭhatyṛ॒tubhi॒rvā e॒ṣa chando̭bhi॒-sstomaiḥ᳚ pṛ॒ṣṭhaiścḙta॒vya̭ ityā̭hu॒ryade॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi̭ ni॒rvapa̭tyṛ॒tubhi̭re॒vaina॒-ñchando̭bhi॒-sstomaiḥ᳚ pṛ॒ṣṭhaiści̭nute॒ diśaḥ̭ suṣuvā॒ṇenā̭ - [ ] 40
-bhi॒jityā॒ ityā̭hu॒ryade॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi̭ ni॒rvapa̭ti di॒śāma॒bhiji̭tyā e॒tayā॒ vā indra̭-nde॒vā a̭yājaya॒-ntasmā̭dindrasa॒va e॒tayā॒ manṷ-mmanu॒ṣyā᳚stasmā᳚-nmanusa॒vo yathendro̭ de॒vānāṃ॒-ya~thā॒ manṷrmanu॒ṣyā̭ṇāme॒va-mbha̭vati॒ ya e॒vaṃ-vi~॒dvāne॒tayeṣṭyā॒ yaja̭te॒ digva̭tīḥ puro-'nuvā॒kyā̭ bhavanti॒ sarvā̭sā-ndi॒śāma॒bhiji̭tyai || 41 ||
(aśā᳚ntaḥ - suṣuvā॒ṇenai - ka̭catvārigṃśacca) (a. 15)
yaḥ prā̭ṇa॒to ni̭miṣa॒to ma̭hi॒tvaika॒ idrājā॒ jaga̭to ba॒bhūva̭ | ya īśḙ a॒sya dvi॒pada॒ścatṷṣpadaḥ॒ kasmai̭ de॒vāya̭ ha॒viṣā̭ vidhema || u॒pa॒yā॒magṛ̭hīto-'si pra॒jāpa̭taye tvā॒ juṣṭa̭-ṅgṛhṇāmi॒ tasya̭ te॒ dyaurma̭hi॒mā nakṣa̭trāṇi rū॒pamā̭di॒tyaste॒ teja॒stasmai᳚ tvā mahi॒mne pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ || 42 ||
(yaḥ prā̭ṇa॒to dyaurā̭di॒tyo᳚ - 'ṣṭātrigṃ̭śat ) (a. 16)
ya ā᳚tma॒dā ba̭la॒dā yasya॒ viśva̭ u॒pāsa̭te pra॒śiṣaṃ॒-ya~sya̭ de॒vāḥ | yasya̭ chā॒yā-'mṛtaṃ॒-ya~sya̭ mṛ॒tyuḥ kasmai̭ de॒vāya̭ ha॒viṣā̭ vidhema || u॒pa॒yā॒magṛ̭hīto-'si pra॒jāpa̭taye tvā॒ juṣṭa̭-ṅgṛhṇāmi॒ tasya̭ te pṛthi॒vī ma̭hi॒mauṣa̭dhayo॒ vana॒spata̭yo rū॒pama॒gniste॒ teja॒stasmai᳚ tvā mahi॒mne pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ || 43 ||
(ya ā᳚tma॒dāḥ pṛ̭thi॒vya̭gni-rekā॒nnaca̭tvāri॒gṃ॒śat) (a. 17)
ā brahma̭-nbrāhma॒ṇo bra̭hmavarca॒sī jā̭yatā॒mā 'smi-nrā॒ṣṭre rā̭ja॒nya̭ iṣa॒vyaḥ̭ śūro̭ mahāra॒tho jā̭yatā॒-ndogdhrī̭dhe॒nurvoḍhā̭ 'na॒ḍvānā॒śu-ssaptiḥ॒ pura̭ndhi॒ryoṣā̭ ji॒ṣṇū ra̭the॒ṣṭhā-ssa॒bheyo॒ yuvā ''sya yaja̭mānasya vī॒ro jā̭yatā-nnikā॒meni̭kāme naḥ pa॒rjanyo̭ var​ṣatu pha॒linyo̭ na॒ oṣa̭dhayaḥ pacyantāṃ-yo~gakṣe॒monaḥ̭ kalpatām || 44 ||
(ā brahma॒ - nneka̭catvārigṃśat )(ā18)
ā-'krāṋ vā॒jī pṛ̭thi॒vīma॒gniṃ-yu~ja̭makṛta vā॒jyarvā ''krāṋ vā॒jya̭ntari̭kṣaṃ-vā~॒yuṃ-yu~ja̭makṛta vā॒jyarvā॒ dyāṃ-vā~॒jyā-'kragg̭sta॒ sūryaṃ॒-yu~ja̭makṛta vā॒jyarvā॒ 'gnistḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ sa-mpā̭raya vā॒yustḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ sa- [sva॒sti mā॒ sam, pā॒ra॒yā॒ ''di॒tyastḙ] 45
-mpā̭rayā ''di॒tyastḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ sa-mpā̭raya prāṇa॒dhṛga̭si prā॒ṇa-mmḙ dṛgṃha vyāna॒dhṛga̭si vyā॒na-mmḙ dṛgṃhā 'pāna॒dhṛga̭syapā॒na-mma̭ dṛgṃha॒ cakṣṷrasi॒ cakṣu॒rmayi̭ dhehi॒ śrotra̭masi॒ śrotra॒-mmayi̭ dhe॒hyāyṷra॒syāyu॒rmayi̭ dhehi || 46 ||
(vā॒yustḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ saṃ - trica̭tvārigṃśacca) (a. 19)
jajñi॒ bījaṃ॒-va~r​ṣṭā̭ pa॒rjanyaḥ॒ paktā̭ sa॒syagṃ sṷpippa॒lā oṣa̭dhaya-ssvadhicara॒ṇeyagṃ sṷ̄pasada॒no᳚-'gni-ssva̭ddhya॒kṣama॒ntari̭kṣagṃsupā॒vaḥ pava̭māna-ssūpasthā॒nā dyau-śśi॒vama॒sau tapa̭n yathāpū॒rvama̭horā॒tre pa̭ñcada॒śino᳚ 'rdhamā॒sā-stri॒gṃ॒śino॒ māsāḥ᳚ kḷ॒ptā ṛ॒tavaḥ̭ śā॒nta-ssaṃ̭​va~thsa॒raḥ || 47 ||
(jajñi॒ bīja॒ - meka̭trigṃśat) (a. 20)
ā॒gne॒yo᳚-'ṣṭāka̭pāla-ssau॒myaśca॒ru-ssā̭vi॒tro᳚-'ṣṭāka̭pālaḥ pau॒ṣṇaśca॒rū rau॒draśca॒rura॒gnayḙ vaiśvāna॒rāya॒ dvāda̭śakapālo mṛgākha॒re yadi॒ nā-''gacchḙ-da॒gnaye-'gṃ̭ho॒muce॒-'ṣṭāka̭pāla-ssau॒rya-mpayo̭ vāya॒vya̭ ājya̭bhāgaḥ || 48 ||
(ā॒gne॒ya - ścatṷrvigṃśatiḥ) (a. 21)
a॒gnaye-'gṃ̭ho॒muce॒-'ṣṭāka̭pāla॒ indrā̭yā-'gṃho॒muca॒ ekā̭daśakapālo mi॒trāvarṷṇābhyā-māgo॒mugbhyā᳚-mpaya॒syā̭ vāyosāvi॒tra ā̭go॒mugbhyā᳚-ñca॒rura॒śvibhyā̭-māgo॒mugbhyā᳚-ndhā॒nā ma॒rudbhya̭ eno॒mugbhyaḥ̭ sa॒ptaka̭pālo॒ viśve᳚bhyo de॒vebhya̭ eno॒mugbhyo॒ dvāda̭śakapā॒lo 'nṷmatyai ca॒rura॒gnayḙ vaiśvāna॒rāya॒ dvāda̭śakapālo॒ dyāvā̭pṛthi॒vībhyā̭-magṃho॒mugbhyā᳚-ndvikapā॒laḥ || 49 ||
(a॒gnaye-'gṃ̭ho॒muce᳚ - tri॒gṃ॒śat) (a. 22)
a॒gnaye॒ sama̭nama-tpṛthi॒vyai sama̭nama॒dyathā॒-'gniḥ pṛ̭thi॒vyā sa॒mana̭made॒va-mmahya̭-mbha॒drā-ssanna̭taya॒-ssa-nna̭mantu vā॒yave॒ sama̭namada॒ntari̭kṣāya॒ sama̭nama॒dyathā̭ vā॒yura॒ntari̭kṣeṇa॒ sūryā̭ya॒ sama̭namaddi॒ve sama̭nama॒dyathā॒ sūryo̭ di॒vā ca॒ndrama̭se॒ sama̭nama॒nnakṣa̭trebhya॒-ssama̭nama॒dyathā̭ ca॒ndramā॒ nakṣa̭trai॒rvarṷṇāya॒ sama̭namada॒dbhya-ssama̭nama॒-dyathā॒ [-ssama̭nama॒-dyathā᳚, varṷṇo॒-'dbhi-ssāmne॒] 50
varṷṇo॒-'dbhi-ssāmne॒ sama̭namadṛ॒ce sama̭nama॒dyathā॒ sāma॒rcā brahma̭ṇe॒ sama̭nama-tkṣa॒trāya॒ sama̭nama॒dyathā॒ brahma̭ kṣa॒treṇa॒ rājñe॒ sama̭nama-dvi॒śe sama̭nama॒dyathā॒ rājā̭ vi॒śā rathā̭ya॒-ssama̭nama॒daśve᳚bhya॒-ssama̭nama॒dyathā॒ ratho-'śvaiḥ᳚ pra॒jāpa̭taye॒ sama̭nama-dbhū॒tebhya॒-ssama̭nama॒dyathā᳚ pra॒jāpa̭tirbhū॒tai-ssa॒mana̭made॒va-mmahya̭-mbha॒drā-ssanna̭taya॒-ssa-nna̭mantu || 51 ||
(a॒dbhya-ssama̭nama॒dyathā॒-mahyaṃ̭-ca॒tvāri̭ ca) (a. 23)
ye te॒ panthā̭na-ssavitaḥ pū॒rvyāso̭-'re॒ṇavo॒ vita̭tā a॒ntari̭kṣe | tebhi̭rno a॒dya pa॒thibhiḥ̭ su॒gebhī॒ rakṣā̭ ca no॒ adhi̭ ca deva brūhi || namo॒-'gnayḙ pṛthivi॒kṣitḙ loka॒spṛtḙ lo॒kama॒smai yaja̭mānāya dehi॒ namo̭ vā॒yave᳚-'ntarikṣa॒kṣitḙ loka॒spṛtḙ lo॒kama॒smai yaja̭mānāya dehi॒ nama॒-ssūryā̭ya divi॒kṣitḙ loka॒spṛtḙ lo॒kama॒smai yaja̭mānāya dehi || 52 ||
(ye te॒ - catṷścatvārigṃśat) (a. 24)
yo vā aśva̭sya॒ meddhya̭sya॒ śiro॒ veda̭ śīr​ṣa॒ṇvā-nmeddhyo̭ bhavatyu॒ṣā vā aśva̭sya॒ meddhya̭sya॒ śira॒-ssūrya॒ścakṣu॒rvātaḥ̭ prā॒ṇaśca॒ndramā॒-śśrotra॒-ndiśaḥ॒ pādā̭ avāntaradi॒śāḥ par​śa̭vo-'horā॒tre ni̭me॒ṣo᳚-'rdhamā॒sāḥ parvā̭ṇi॒ māsā᳚-ssa॒dhānnā᳚nyṛ॒tavo-'ṅgā̭ni saṃ​va~thsa॒ra ā॒tmā ra॒śmayaḥ॒ keśā॒ nakṣa̭trāṇi rū॒pa-ntāra̭kā a॒sthāni॒ nabho̭ mā॒gṃ॒sānyoṣa̭dhayo॒ lomā̭ni॒ vana॒spata̭yo॒ vālā̭ a॒gnirmukhaṃ̭-vai~śvāna॒ro vyāttagṃ̭ [vyātta᳚m, sa॒mu॒dra u॒dara̭ma॒ntari̭kṣa-] 53
samu॒dra u॒dara̭ma॒ntari̭kṣa-mpā॒yu-rdyāvā̭pṛthi॒vī ā॒ṇḍau grāvā॒ śepa॒-ssomo॒ reto॒ yajja̭ñja॒bhyate॒ tadvi dyo̭tate॒ yadvi̭dhūnu॒te ta-thsta̭nayati॒ yanmeha̭ti॒ tadva̭r​ṣati॒ vāge॒vāsya॒ vāgaha॒rvā aśva̭sya॒ jāya̭mānasya mahi॒mā pu॒rastā᳚jjāyate॒ rātri̭rena-mmahi॒mā pa॒ścādanṷ jāyata e॒tau vai ma̭hi॒mānā॒-vaśva̭ma॒bhita॒-ssa-mba̭bhūvatu॒r॒hayo̭ de॒vāna̭vaha॒ darvā-'sṷrān vā॒jī ga̭ndha॒rvā-naśvo̭ manu॒ṣyā᳚n-thsamu॒dro vā aśva̭sya॒ yoniḥ̭ samu॒dro bandhuḥ̭ || 54 ||
(vyātta̭ - mavaha॒-d- dvāda̭śa ca ) (a. 25)
(gāvo॒ - gāva॒-ssiṣā̭santīḥ- pratha॒me mā॒si - sa̭mā॒nyo̭ - yadi॒ somaṷ- ṣaḍa॒hai - ru॒-thsṛjyā(3)n - de॒vānā̭ - ma॒rkyḙṇa॒ - carmā-'va̭ - pṛthi॒vyai - da॒tvate॒ - kastvā॒ - 'gnaye॒ - yo vai - yaḥ prā̭ṇa॒to - ya ā᳚tma॒dā - ā brahma॒ - nnā-'krā॒n - jajñi॒ bīja̭ - māgne॒yo᳚-'ṣṭāka̭pālo॒ - 'gnaye-'gṃ̭ho॒muce॒-'ṣṭāka̭pālo॒ - 'gnaye॒sama̭nama॒--dye te॒ panthā̭no॒ - yo vā aśva̭sya॒meddhya̭sya॒ śiraḥ॒ - pañca̭vigṃśatiḥ)
(gāvaḥ̭ - samā॒nyaḥ̭ - sava̭namaṣṭā॒bhi - rvā e॒te de॒vakṛ̭tañcā - 'bhi॒jityā॒ ityā̭hu॒ -rvarṷṇo॒-'dbhi-ssāmne॒ - catṷṣ pañcā॒sat)
(gāvo॒, yoni̭ ssamu॒dro bandhuḥ̭)
(pra॒janana̭gṃ - sādyāḥ - pra॒javaṃ॒ - bṛha॒spati॒ - rgāvaḥ - pañca̭) (7)
(i॒ṣe, vā̭ya॒vya̭, mpra॒jāpa̭ti, ryuñjā॒nā, ssā̭vi॒trāṇi̭, prācīna̭vagṃśa, mpra॒jana̭nagṃ, sapta) (7)
|| hariḥ̭ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya saṃhitāyāṃ saptamakāṇḍe pañcamaḥ praśna-ssamāptaḥ ||
|| iti taittirīyasaṃhitā samāptā ||
Sanskrit — Devanagari (original)
कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय संहितायां सप्तमकाण्डे पञ्चमः प्रश्नः - सत्रविशेषाभिधानं
ओ-न्नमः परमात्मने, श्री महागणपतये नमः,
श्री गुरुभ्यो नमः । ह॒रिः॒ ओम् ॥
गावो॒ वा ए॒त-थ्स॒त्र-मा॑सताशृ॒ङ्गा-स्स॒ती-श्शृङ्गा॑णि नो जायन्ता॒ इति॒ कामे॑न॒ तासा॒-न्दश॒मासा॒ निष॑ण्णा॒ आस॒न्नथ॒ शृङ्गा᳚ण्यजायन्त॒ ता उद॑तिष्ठ॒न्नरा॒थ्स्मेत्यथ॒ यासा॒-न्नाजा॑यन्त॒ ता-स्सं॑​वँथ्स॒र-मा॒प्त्वोद॑तिष्ठ॒ -न्नरा॒थ्स्मेति॒ यासा॒-ञ्चाजा॑यन्त॒ यासा᳚-ञ्च॒ न ता उ॒भयी॒रु-द॑तिष्ठ॒-न्नरा॒थ्स्मेति॑ गोस॒त्रं-वैँ [गोस॒त्रं-वैँ, सं॒​वँ॒थ्स॒रो य] 1
सं॑​वँथ्स॒रो य ए॒वं-विँ॒द्वाग्ंसः॑ सं​वँथ्स॒र-मु॑प॒यन्त्यृ॑द्ध्नु॒वन्त्ये॒व तस्मा᳚-त्तूप॒रा वार्​षि॑कौ॒ मासौ॒ पर्त्वा॑ चरति स॒त्राभि॑जित॒ग्ग्॒ह्य॑स्यै॒ तस्मा᳚-थ्सं​वँथ्सर॒सदो॒ य-त्कि-ञ्च॑ गृ॒हे क्रि॒यते॒ तदा॒प्त-मव॑रुद्ध-म॒भिजि॑त-ङ्क्रियते समु॒द्रं-वाँ ए॒ते प्र प्ल॑वन्ते॒ ये सं॑​वँथ्स॒रमु॑प॒यन्ति॒ यो वै स॑मु॒द्रस्य॑ पा॒र-न्न पश्य॑ति॒ न वै स तत॒ उदे॑ति सं​वँथ्स॒रो [उदे॑ति सं​वँथ्स॒रः, वै स॑मु॒द्र-] 2
वै स॑मु॒द्र-स्तस्यै॒त-त्पा॒रं-यँद॑तिरा॒त्रौ य ए॒वं-विँ॒द्वाग्ंसः॑ सं​वँथ्स॒र-मु॑प॒यन्त्यना᳚र्ता ए॒वोदृच॑-ङ्गच्छन्ती॒यं-वैँ पूर्वो॑-ऽतिरा॒त्रो॑ ऽसावुत्त॑रो॒ मनः॒ पूर्वो॒ वागुत्त॑रः प्रा॒णः पूर्वो॑-ऽपा॒न उत्त॑रः प्र॒रोध॑न॒-म्पूर्व॑ उ॒दय॑न॒मुत्त॑रो॒ ज्योति॑ष्टोमो वैश्वान॒रो॑ ऽतिरा॒त्रो भ॑वति॒ ज्योति॑रे॒व पु॒रस्ता᳚द्दधते सुव॒र्गस्य॑ लो॒कस्या-नु॑ख्यात्यै चतुर्वि॒ग्ं॒शः प्रा॑य॒णीयो॑ भवति॒ चतु॑र्विग्ंशति-रर्धमा॒सा- [चतु॑र्विग्ंशति-रर्धमा॒साः, सं॒​वँ॒थ्स॒रः] 3
-स्सं॑​वँथ्स॒रः प्र॒यन्त॑ ए॒व सं॑​वँथ्स॒रे प्रति॑ तिष्ठन्ति॒ तस्य॒ त्रीणि॑ च श॒तानि॑ ष॒ष्टिश्च॑ स्तो॒त्रीया॒स्ताव॑ती-स्सं​वँथ्स॒रस्य॒ रात्र॑य उ॒भे ए॒व सं॑​वँथ्स॒रस्य॑ रू॒पे आ᳚प्नुवन्ति॒ ते सग्ग्​स्थि॑त्या॒ अरि॑ष्ट्या॒ उत्त॑रै॒रहो॑भिश्चरन्ति षड॒हा भ॑वन्ति॒ ष-ड्वा ऋ॒तवः॑ सं​वँथ्स॒र ऋ॒तुष्वे॒व सं॑​वँथ्स॒रे प्रति॑ तिष्ठन्ति॒ गौश्चा-ऽऽयु॑श्च मद्ध्य॒त-स्स्तोमौ॑ भवत-स्सं​वँथ्स॒रस्यै॒व तन्मि॑थु॒न-म्म॑द्ध्य॒तो [तन्मि॑थु॒न-म्म॑द्ध्य॒तः, द॒ध॒ति॒ प्र॒जन॑नाय॒] 4
द॑धति प्र॒जन॑नाय॒ ज्योति॑र॒भितो॑ भवति वि॒मोच॑नमे॒व तच्छन्दाग्॑स्ये॒व त-द्वि॒मोकं॑-यँ॒न्त्यथो॑ उभ॒यतो᳚ज्योतिषै॒व ष॑ड॒हेन॑ सुव॒र्गं-लोँ॒कं-यँ॑न्ति ब्रह्मवा॒दिनो॑ वद॒न्त्यास॑ते॒ केन॑ य॒न्तीति॑ देव॒याने॑न प॒थेति॑ ब्रूया॒च्छन्दाग्ं॑सि॒ वै दे॑व॒यानः॒ पन्था॑ गाय॒त्री त्रि॒ष्टुब्-जग॑ती॒ज्योति॒र्वै गा॑य॒त्री गौस्त्रि॒ष्टुगायु॒र्जग॑ती॒ यदे॒ते स्तोमा॒ भव॑न्ति देव॒याने॑नै॒व [ ] 5
त-त्प॒था य॑न्ति समा॒नग्ं साम॑ भवति देवलो॒को वै साम॑ देवलो॒कादे॒व नय॑न्त्य॒न्याअ॑न्या॒ ऋचो॑ भवन्ति मनुष्यलो॒को वा ऋचो॑ मनुष्यलो॒कादे॒वान्यम॑न्य-न्देवलो॒कम॑भ्या॒रोह॑न्तो यन्त्यभिव॒र्तो ब्र॑ह्मसा॒म-म्भ॑वति सुव॒र्गस्य॑ लो॒कस्या॒भिवृ॑त्या अभि॒जि-द्भ॑वति सुव॒र्गस्य॑ लो॒कस्या॒भिजि॑त्यै विश्व॒जि-द्भ॑वति॒ विश्व॑स्य॒ जित्यै॑ मा॒सिमा॑सि पृ॒ष्ठान्युप॑ यन्ति मा॒सिमा᳚स्यतिग्रा॒ह्या॑ गृह्यन्ते मा॒सिमा᳚स्ये॒व वी॒र्य॑-न्दधति मा॒सा-म्प्रति॑ष्ठित्या उ॒परि॑ष्टान्मा॒सा-म्पृ॒ष्ठान्युप॑ यन्ति॒ तस्मा॑दु॒परि॑ष्टा॒दोष॑धयः॒ फल॑-ङ्गृह्णन्ति ॥ 6 ॥
(गो॒स॒त्रं-वाँ - ए॑ति सं​वँथ्स॒रो᳚ - ऽर्धमा॒सा - मि॑थु॒न-म्म॑द्ध्य॒तो - दे॑व॒याने॑नै॒व - वी॒र्यं॑ - त्रयो॑दश च) (अ. 1)
गावो॒ वा ए॒त-थ्स॒त्रमा॑सताशृ॒ङ्गा-स्स॒ती-श्शृङ्गा॑णि॒ सिषा॑सन्ती॒स्तासा॒-न्दश॒ मासा॒ निष॑ण्णा॒ आस॒न्नथ॒ शृङ्गा᳚ण्यजायन्त॒ ता अ॑ब्रुव॒न्नरा॒थ्स्मो-त्ति॑ष्ठा॒माव॒ त-ङ्काम॑मरुथ्स्महि॒ येन॒ कामे॑न॒ न्यष॑दा॒मेति॒ तासा॑मु॒ त्वा अ॑ब्रुवन्न॒र्धावा॒ याव॑ती॒र्वा-ऽऽसा॑महा ए॒वेमौद्वा॑द॒शौ मासौ॑ सं​वँथ्स॒रग्ं स॒पान्द्यो-त्ति॑ष्ठा॒मेति॒ तासा᳚- [तासा᳚म्, द्वा॒द॒शे मा॒सि] 7
-न्द्वाद॒शे मा॒सि शृङ्गा॑णि॒ प्राव॑र्तन्त श्र॒द्धया॒ वा-ऽश्र॑द्धया वा॒ ता इ॒मा यास्तू॑प॒रा उ॒भय्यो॒ वाव ता आ᳚र्ध्नुव॒न्॒. याश्च॒ शृङ्गा॒ण्यस॑न्व॒न्॒. याश्चोर्ज॑म॒वारु॑न्धत॒र्ध्नोति॑ द॒शसु॑ मा॒सू᳚त्तिष्ठ॑न्नृ॒द्ध्नोति॑ द्वाद॒शसु॒ य ए॒वं-वेँद॑ प॒देन॒ खलु॒ वा ए॒ते य॑न्ति वि॒न्दति॒ खलु॒ वै प॒देन॒ य-न्तद्वा ए॒तदृ॒द्धमय॑न॒-न्तस्मा॑ दे॒त-द्गो॒सनि॑ ॥ 8 ॥
(ति॒ष्ठा॒मेति॒ तासां॒ - तस्मा॒-द्- द्वे च॑) (अ. 2)
प्र॒थ॒मे मा॒सि पृ॒ष्ठान्युप॑ यन्ति मद्ध्य॒म उप॑ यन्त्युत्त॒म उप॑ यन्ति॒ तदा॑हु॒र्यां-वैँ त्रिरेक॒स्याह्न॑ उप॒सीद॑न्ति द॒ह्रं-वैँ सा-ऽप॑राभ्या॒-न्दोहा᳚भ्या-न्दु॒हे-ऽथ॒ कुत॒-स्सा धो᳚क्ष्यते॒ या-न्द्वाद॑श॒ कृत्व॑ उप॒सीद॒न्तीति॑ सं​वँथ्स॒रग्ं स॒पान्द्यो᳚त्त॒मे मा॒सि स॒कृ-त्पृ॒ष्ठान्युपे॑यु॒स्त-द्यज॑माना य॒ज्ञ-म्प॒शूनव॑ रुन्धते समु॒द्रं-वाँ [समु॒द्रं-वैँ, ए॒ते॑-ऽनवा॒रम॑पा॒र-म्प्र] 9
ए॒ते॑-ऽनवा॒रम॑पा॒र-म्प्र प्ल॑वन्ते॒ ये सं॑​वँथ्स॒रमु॑प॒यन्ति॒ य-द्बृ॑ह-द्रथन्त॒रे अ॒न्वर्जे॑यु॒र्यथा॒ मद्ध्ये॑ समु॒द्रस्य॑ प्ल॒वम॒न्वर्जे॑युस्ता॒दृ-क्तदनु॑थ्सर्ग-म्बृह-द्रथन्त॒राभ्या॑मि॒त्वा प्र॑ति॒ष्ठा-ङ्ग॑च्छन्ति॒ सर्वे᳚भ्यो॒ वै कामे᳚भ्य-स्स॒न्धिर्दु॑हे॒ त-द्यज॑माना॒-स्सर्वा॒न् कामा॒नव॑ रुन्धते ॥ 10 ॥
(स॒मु॒द्रं-वैँ - चतु॑स्त्रिग्ंशच्च) (अ. 3)
स॒मा॒न्य॑ ऋचो॑ भवन्ति मनुष्यलो॒को वा ऋचो॑ मनुष्यलो॒कादे॒व न य॑न्त्य॒न्यद॑न्य॒-थ्साम॑ भवति देवलो॒को वै साम॑ देवलो॒कादे॒वान्यम॑न्य-म्मनुष्यलो॒क-म्प्र॑त्यव॒रोह॑न्तो यन्ति॒ जग॑ती॒मग्र॒ उप॑ यन्ति॒ जग॑तीं॒-वैँ छन्दाग्ं॑सि प्र॒त्यव॑रोहन्त्या-ग्रय॒ण-ङ्ग्रहा॑ बृ॒ह-त्पृ॒ष्ठानि॑ त्रयस्त्रि॒ग्ं॒शग्ग्​स्तोमा॒-स्तस्मा॒-ज्ज्यायाग्ं॑स॒-ङ्कनी॑या-न्प्र॒त्यव॑रोहति वैश्वकर्म॒णो गृ॑ह्यते॒विश्वा᳚न्ये॒व तेन॒ कर्मा॑णि॒ यज॑माना॒ अव॑ रुन्धत आदि॒त्यो [आदि॒त्यः, गृ॒ह्य॒त॒ इ॒यं-वाँ] 11
गृ॑ह्यत इ॒यं-वाँ अदि॑तिर॒स्यामे॒व प्रति॑ तिष्ठन्त्य॒न्यो᳚-ऽन्यो गृह्येते मिथुन॒त्वाय॒ प्रजा᳚त्या अवान्त॒रं-वैँ द॑शरा॒त्रेण॑ प्र॒जाप॑तिः प्र॒जा अ॑सृजत॒ य-द्द॑शरा॒त्रो भव॑ति प्र॒जा ए॒व त-द्यज॑माना-स्सृजन्त ए॒ताग्ं ह॒ वा उ॑द॒ङ्क-श्शौ᳚ल्बाय॒न-स्स॒त्रस्यर्धि॑मुवाच॒ य-द्द॑शरा॒त्रोय-द्द॑शरा॒त्रो भव॑ति स॒त्रस्यर्ध्या॒ अथो॒ यदे॒व पूर्वे॒ष्वह॑स्सु॒ विलो॑म क्रि॒यते॒ तस्यै॒वै ( )-षा शान्तिः॑ ॥ 12 ॥
(आ॒दि॒त्य - स्तस्यै॒व - द्वे च॑) (अ. 4)
यदि॒ सोमौ॒ सग्ंसु॑तौ॒ स्याता᳚-म्मह॒ति रात्रि॑यै प्रातरनुवा॒क-मु॒पाकु॑र्या॒-त्पूर्वो॒ वाच॒-म्पूर्वो॑ दे॒वताः॒ पूर्व॒-श्छन्दाग्ं॑सि वृङ्क्ते॒ वृष॑ण्वती-म्प्रति॒पद॑-ङ्कुर्या-त्प्रातस्सव॒नादे॒वैषा॒मिन्द्रं॑-वृँ॒ङ्क्ते ऽथो॒ खल्वा॑हुस्सवनमु॒खे-स॑वनमुखे का॒र्येति॑ सवनमु॒खा-थ्स॑वनमुखा-दे॒वैषा॒मिन्द्रं॑-वृँङ्क्ते सं​वेँ॒शायो॑पवे॒शाय॑ गायत्रि॒यास्त्रि॒ष्टुभो॒ जग॑त्या अनु॒ष्टुभः॑ प॒ङ्क्त्या अ॒भिभू᳚त्यै॒ स्वाहा॒ छन्दाग्ं॑सि॒ वै सं॑​वेँ॒श उ॑पवे॒श-श्छन्दो॑भि-रे॒वैषा॒- [उ॑पवे॒श-श्छन्दो॑भि-रे॒वैषा᳚म्, छन्दाग्ं॑सि] 13
-ञ्छन्दाग्ं॑सि वृङ्क्ते सज॒नीय॒ग्ं॒ शस्यं॑-विँह॒व्यग्ं॑ शस्य॑म॒गस्त्य॑स्य कयाशु॒भीय॒ग्ं॒ शस्य॑मे॒ताव॒द्वा अ॑स्ति॒ याव॑दे॒त-द्याव॑दे॒वास्ति॒ तदे॑षां-वृँङ्क्ते॒ यदि॑ प्रातस्सव॒ने क॒लशो॒ दीर्ये॑त वैष्ण॒वीषु॑ शिपिवि॒ष्टव॑तीषु स्तुवीर॒न्॒.यद्वै य॒ज्ञस्या॑-ति॒रिच्य॑ते॒ विष्णु॒-न्तच्छि॑पिवि॒ष्टम॒भ्यति॑ रिच्यते॒ तद्विष्णुः॑ शिपिवि॒ष्टो-ऽति॑रिक्त ए॒वाति॑रिक्त-न्दधा॒त्यथो॒ अति॑रिक्तेनै॒वा-ति॑रिक्तमा॒प्त्वा-ऽव॑ रुन्धते॒ यदि॑ म॒द्ध्यन्दि॑ने॒ दीर्ये॑त वषट्का॒रनि॑धन॒ग्ं॒ साम॑ कुर्युर्वषट्का॒रो वै य॒ज्ञस्य॑ प्रति॒ष्ठा प्र॑ति॒ष्ठामे॒वैन॑-द्गमयन्ति॒ यदि॑ तृतीयसव॒न ए॒तदे॒व ॥ 14 ॥
(छन्दो॑भिरे॒वैषा॒ - मवै - का॒न्नविग्ं॑श॒तिश्च॑) (अ. 5)
ष॒ड॒है-र्मासा᳚न्-थ्स॒म्पाद्या-ऽह॒रु-थ्सृ॑जन्ति षड॒हैर्​हि मासा᳚न्-थ्स॒म्पश्य॑न्त्य-र्धमा॒सैर्मासा᳚न्-थ्स॒म्पाद्याह॒रु-थ्सृ॑जन्त्य-र्धमा॒सैर्​हि मासा᳚न्-थ्स॒म्पश्य॑न्त्यमावा॒स्य॑या॒ मासा᳚न्-थ्स॒म्पाद्याह॒रु-थ्सृ॑जन्त्यमावा॒स्य॑या॒ हि मासा᳚न्-थ्स॒म्पश्य॑न्ति पौर्णमा॒स्या मासा᳚न्-थ्स॒म्पाद्या-ऽहरु-थ्सृ॑जन्ति पौर्णमा॒स्या हि मासा᳚न्-थ्स॒म्पश्य॑न्ति॒ यो वै पू॒र्ण आ॑सि॒ञ्चति॒ परा॒ स सि॑ञ्चति॒ यः पू॒र्णादु॒दच॑ति [ ] 15
प्रा॒णम॑स्मि॒न्​थ्स द॑धाति॒ य-त्पौ᳚र्णमा॒स्या मासा᳚न्-थ्स॒पान्द्याह॑रु-थ्सृ॒जन्ति॑ सं​वँथ्स॒रायै॒व त-त्प्रा॒ण-न्द॑धति॒ तदनु॑ स॒त्रिणः॒ प्राण॑न्ति॒ यदह॒र्नो-थ्सृ॒जेयु॒र्यथा॒ दृति॒रुप॑नद्धो वि॒पत॑त्ये॒वग्ं सं॑​वँथ्स॒रो वि प॑ते॒दार्ति॒-मार्च्छे॑यु॒र्य-त्पौ᳚र्णमा॒स्या मासा᳚न्-थ्स॒पान्द्याह॑रु-थ्सृ॒जन्ति॑ सं​वँथ्स॒रायै॒व तदु॑दा॒न-न्द॑धति॒ तदनु॑ स॒त्रिण॒ उ- [स॒त्रिण॒ उत्, अ॒न॒न्ति॒ ना-ऽऽर्ति॒-मार्च्छ॑न्ति] 16
-द॑नन्ति॒ ना-ऽऽर्ति॒-मार्च्छ॑न्ति पू॒र्णमा॑से॒ वै दे॒वानाग्ं॑ सु॒तो य-त्पौ᳚र्णमा॒स्या मासा᳚न्-थ्स॒पान्द्याह॑रु-थ्सृ॒जन्ति॑ दे॒वाना॑मे॒व त-द्य॒ज्ञेन॑ य॒ज्ञ-म्प्र॒त्यव॑रोहन्ति॒ वि वा ए॒त-द्य॒ज्ञ-ञ्छि॑न्दन्ति॒ य-थ्ष॑ड॒हस॑तन्त॒ग्ं॒ सन्त॒मथाह॑रु-थ्सृ॒जन्ति॑ प्राजाप॒त्य-म्प॒शुमा ल॑भन्ते प्र॒जाप॑ति॒-स्सर्वा॑ दे॒वता॑ दे॒वता॑भिरे॒व य॒ज्ञग्ं स-न्त॑न्वन्ति॒ यन्ति॒ वा ए॒ते सव॑ना॒द्ये-ऽह॑- [सव॑ना॒द्ये-ऽहः॑, उ॒-थ्सृ॒जन्ति॑] 17
-रु-थ्सृ॒जन्ति॑ तु॒रीय॒-ङ्खलु॒ वा ए॒त-थ्सव॑नं॒-यँ-थ्सा᳚नां॒य्यं-यँ-थ्सा᳚नां॒य्य-म्भव॑ति॒ तेनै॒व सव॑ना॒न्न य॑न्ति समुप॒हूय॑ भक्षयन्त्ये॒तथ्- सो॑मपीथा॒ ह्ये॑तर्​हि॑ यथायत॒नं-वाँ ए॒तेषाग्ं॑ सवन॒भाजो॑ दे॒वता॑ गच्छन्ति॒ ये-ऽह॑रु-थ्सृ॒जन्त्य॑नुसव॒न-म्पु॑रो॒डाशा॒-न्निर्व॑पन्ति यथायत॒नादे॒व स॑वन॒भाजो॑ दे॒वता॒ अव॑ रुन्धते॒ ऽष्टाक॑पाला-न्प्रातस्सव॒न एका॑दशकपाला॒-न्माद्ध्य॑न्दिने॒ सव॑ने॒ द्वाद॑शकपालाग्​-स्तृतीयसव॒ने छन्दाग्॑स्ये॒वा-ऽऽप्त्वा -ऽव॑ रुन्धते वैश्वदे॒व-ञ्च॒रु-न्तृ॑तीयसव॒ने निर्व॑पन्ति वैश्वदे॒वं-वैँ तृ॑तीयसव॒न-न्तेनै॒व तृ॑तीयसव॒नान्न य॑न्ति ॥ 18 ॥
(उ॒दच॒ - त्यु - द्ये-ऽह॑ - रा॒प्त्वा - पञ्च॑दश च) (अ. 6)
उ॒थ्सृज्यां(3)नोथ्सृज्या(3)मिति॑ मीमाग्ंसन्ते ब्रह्मवा॒दिन॒-स्तद्वा॑हुरु॒-थ्सृज्य॑मे॒वेत्य॑-मावा॒स्या॑या-ञ्च पौर्णमा॒स्या-ञ्चो॒-थ्सृज्य॒मित्या॑हुरे॒ते हि य॒ज्ञं-वँह॑त॒ इति॒ ते त्वाव नोथ्सृज्ये॒ इत्या॑हु॒र्ये अ॑वान्त॒रं-यँ॒ज्ञ-म्भे॒जाते॒ इति॒ या प्र॑थ॒मा व्य॑ष्टका॒ तस्या॑मु॒-थ्सृज्य॒मित्या॑हुरे॒ष वै मा॒सो वि॑श॒र इति॒ ना-ऽऽदि॑ष्ट॒- [ना-ऽऽदि॑ष्टम्, उथ्सृ॑जेयु॒-] 19
-मुथ्सृ॑जेयु॒-र्यदादि॑ष्ट-मुथ्सृ॒जेयु॑र्या॒दृशे॒ पुनः॑ पर्याप्ला॒वे मद्ध्ये॑ षड॒हस्य॑ स॒पन्द्ये॑त षड॒हैर्मासा᳚न्-थ्स॒पान्द्य॒ य-थ्स॑प्त॒म- मह॒स्तस्मि॒न्नु-थ्सृ॑जेयु॒-स्तद॒ग्नये॒ वसु॑मते पुरो॒डाश॑म॒ष्टाक॑पाल॒-न्निर्व॑पेयुरै॒न्द्र-न्दधीन्द्रा॑य म॒रुत्व॑ते पुरो॒डाश॒मेका॑दशकपालं-वैँश्वदे॒व-न्द्वाद॑शकपालम॒ग्नेर्वै वसु॑मतः प्रातस्सव॒नं-यँद॒ग्नये॒ वसु॑मते पुरो॒डाश॑म॒ष्टाक॑पाल-न्नि॒र्वप॑न्ति दे॒वता॑मे॒व त-द्भा॒गिनी᳚-ङ्कु॒र्वन्ति॒ [-ङ्कु॒र्वन्ति॑, सव॑न] 20
सव॑न-मष्टा॒भिरुप॑ यन्ति॒ यदै॒न्द्र-न्दधि॒ भव॒तीन्द्र॑मे॒व त-द्भा॑ग॒धेया॒न्न च्या॑वय॒न्तीन्द्र॑स्य॒ वै म॒रुत्व॑तो॒ माद्ध्य॑न्दिन॒ग्ं॒ सव॑नं॒-यँदिन्द्रा॑य म॒रुत्व॑ते पुरो॒डाश॒मेका॑दशकपाल-न्नि॒र्वप॑न्ति दे॒वता॑मे॒व त-द्भा॒गिनी᳚-ङ्कु॒र्वन्ति॒ सव॑नमेकाद॒शभि॒रुप॑ यन्ति॒ विश्वे॑षां॒-वैँ दे॒वाना॑मृभु॒मता᳚-न्तृतीयसव॒नं​यँ-द्वै᳚श्वदे॒व-न्द्वाद॑शकपाल-न्नि॒र्वप॑न्ति दे॒वता॑ ए॒व त-द्भा॒गिनीः᳚ कु॒र्वन्ति॒ सव॑न-न्द्वाद॒शभि॒- [सव॑न-न्द्वाद॒शभिः॑, उप॑ यन्ति] 21
-रुप॑ यन्ति प्राजाप॒त्य-म्प॒शुमा ल॑भन्ते य॒ज्ञो वै प्र॒जाप॑ति-र्य॒ज्ञस्या-न॑नुसर्गायाभिव॒र्त इ॒त-ष्षण्मा॒सो ब्र॑ह्मसा॒म-म्भ॑वति॒ ब्रह्म॒ वा अ॑भिव॒र्तो ब्रह्म॑णै॒व त-थ्सु॑व॒र्गं-लोँ॒क-म॑भिव॒र्तय॑न्तो यन्ति प्रतिकू॒लमि॑व॒ हीत-स्सु॑व॒र्गो लो॒क इन्द्र॒ क्रतु॑-न्न॒ आ भ॑र पि॒ता पु॒त्रेभ्यो॒ यथा᳚ । शिक्षा॑ नो अ॒स्मि-न्पु॑रुहूत॒ याम॑नि जी॒वा ज्योति॑-रशीम॒हीत्य॒-मुत॑ आय॒ताग्ं षण्मा॒सो ब्र॑ह्मसा॒म-म्भ॑वत्य॒यं-वैँ लो॒को ज्योतिः॑ प्र॒जा ज्योति॑रि॒ममे॒व तल्लो॒क-म्पश्य॑न्तो-ऽभि॒वद॑न्त॒ आ य॑न्ति ॥ 22 ॥
(ना-ऽऽदि॑ष्टं - कु॒र्वन्ति॑ - द्वाद॒शभि॒ - रिति॑- विग्ंश॒तिश्च॑) (अ. 7)
दे॒वानां॒-वाँ अन्त॑-ञ्ज॒ग्मुषा॑मिन्द्रि॒यं-वीँ॒र्य॑-मपा᳚क्राम॒-त्त-त्क्रो॒शेनावा॑रुन्धत॒ त-त्क्रो॒शस्य॑ क्रोश॒त्वं-यँ-त्क्रो॒शेन॒ चात्वा॑ल॒स्यान्ते᳚ स्तु॒वन्ति॑ य॒ज्ञस्यै॒वान्त॑-ङ्ग॒त्वेन्द्रि॒यं-वीँ॒र्य॑मव॑ रुन्धते स॒त्रस्यर्ध्या॑ ऽऽहव॒नीय॒स्यान्ते᳚ स्तुवन्त्य॒ग्नि-मे॒वोप॑-द्र॒ष्टार॑-ङ्कृ॒त्वर्धि॒मुप॑ यन्ति प्र॒जाप॑ते॒र्॒हृद॑येन हवि॒र्धाने॒-ऽन्त-स्स्तु॑वन्ति प्रे॒माण॑मे॒वास्य॑ गच्छन्ति श्लो॒केन॑ पु॒रस्ता॒-थ्सद॑स- [पु॒रस्ता॒-थ्सद॑सः, स्तु॒व॒न्त्यनु॑श्लोकेन] 23
-स्स्तुव॒न्त्यनु॑श्लोकेन प॒श्चा-द्य॒ज्ञस्यै॒वान्त॑-ङ्ग॒त्वा श्लो॑क॒भाजो॑ भवन्ति न॒वभि॑-रद्ध्व॒र्युरु-द्गा॑यति॒ नव॒ वै पुरु॑षे प्रा॒णाः प्रा॒णाने॒व यज॑मानेषु दधाति॒ सर्वा॑ ऐ॒न्द्रियो॑ भवन्ति प्रा॒णेष्वे॒वेन्द्रि॒य-न्द॑ध॒-त्यप्र॑तिहृताभि॒रु-द्गा॑यति॒ तस्मा॒-त्पुरु॑ष॒-स्सर्वा᳚ण्य॒न्यानि॑ शी॒र्​ष्णो-ऽङ्गा॑नि॒ प्रत्य॑चति॒ शिर॑ ए॒व न प॑ञ्चद॒शग्ंर॑थन्त॒र-म्भ॑वतीन्द्रि॒यमे॒वाव॑ रुन्धते सप्तद॒श- [सप्तद॒शम्, बृ॒ह-द॒न्नाद्य॒स्या] 24
-म्बृ॒ह-द॒न्नाद्य॒स्या-ऽव॑रुद्ध्या॒ अथो॒ प्रैव तेन॑ जायन्त एकवि॒ग्ं॒श-म्भ॒द्र-न्द्वि॒पदा॑सु॒ प्रति॑ष्ठित्यै॒ पत्न॑य॒ उप॑ गायन्ति मिथुन॒त्वाय॒ प्रजा᳚त्यै प्र॒जा॑पतिः प्र॒जा अ॑सृजत॒ सो॑-ऽकामयता॒-ऽऽसाम॒हग्ं रा॒ज्य-म्परी॑या॒मिति॒ तासाग्ं॑ राज॒नेनै॒व रा॒ज्य-म्पर्यै॒-त्त-द्रा॑ज॒नस्य॑ राजन॒त्वं-यँ-द्रा॑ज॒न-म्भव॑ति प्र॒जाना॑मे॒व त-द्यज॑माना रा॒ज्य-म्परि॑ यन्ति पञ्चवि॒ग्ं॒श-म्भ॑वति प्र॒जाप॑ते॒- [प्र॒जाप॑तेः, आप्त्यै॑ प॒ञ्चभि॒-स्तिष्ठ॑न्त-स्स्तुवन्ति] 25
-राप्त्यै॑ प॒ञ्चभि॒-स्तिष्ठ॑न्त-स्स्तुवन्ति देवलो॒कमे॒वाभि ज॑यन्ति प॒ञ्चभि॒रासी॑ना मनुष्यलो॒कमे॒वाभि ज॑यन्ति॒ दश॒ सम्प॑द्यन्ते॒ दशा᳚क्षरा वि॒राडन्नं॑-विँ॒रा-ड्वि॒राजै॒वा-न्नाद्य॒मव॑ रुन्धते पञ्च॒धा वि॑नि॒षद्य॑ स्तुवन्ति॒ पञ्च॒ दिशो॑ दि॒क्ष्वे॑व प्रति॑तिष्ठ॒न्त्येकै॑क॒या-ऽस्तु॑तया स॒माय॑न्ति दि॒ग्भ्य ए॒वान्नाद्य॒ग्ं॒ स-म्भ॑रन्ति॒ ताभि॑-रुद्गा॒तो-द्गा॑यति दि॒ग्भ्य ए॒वा-ऽन्नाद्यग्ं॑ [ए॒वा-ऽन्नाद्य᳚म्, स॒म्भृत्य॒ तेज॑] 26
स॒म्भृत्य॒ तेज॑ आ॒त्म-न्द॑धते॒ तस्मा॒देकः॑ प्रा॒ण-स्सर्वा॒ण्यङ्गा᳚न्यव॒त्यथो॒ यथा॑ सुप॒र्ण उ॑त्पति॒ष्यञ्छिर॑ उत्त॒म-ङ्कु॑रु॒त ए॒वमे॒व त-द्यज॑मानाः प्र॒जाना॑मुत्त॒मा भ॑वन्त्यास॒न्दी-मु॑द्गा॒ता ऽऽरो॑हति॒ साम्रा᳚ज्यमे॒व ग॑च्छन्ति प्ले॒ङ्खग्ं होता॒ नाक॑स्यै॒व पृ॒ष्ठग्ं रो॑हन्ति कू॒र्चाव॑द्ध्व॒र्यु-र्ब्र॒द्ध्नस्यै॒व वि॒ष्टप॑-ङ्गच्छन्त्ये॒ताव॑न्तो॒ वै दे॑वलो॒कास्तेष्वे॒व य॑थापू॒र्व-म्प्रति॑ तिष्ठ॒न्त्यथो॑ आ॒क्रम॑णमे॒व त-थ्सेतुं॒-यँज॑मानाः कुर्वते सुव॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ 27 ॥
(सद॑सः-सप्तद॒शं-प्र॒जाप॑ते-र्गायति दि॒ग्भ्य ए॒वान्नाद्यं॒-प्रत्ये-का॑दश च) (अ. 8)
अ॒र्क्ये॑ण॒ वै स॑हस्र॒शः प्र॒जाप॑तिः प्र॒जा अ॑सृजत॒ ताभ्य॒ इला᳚दे॒न्नेरां॒-लूँता॒मवा॑रुन्ध॒ यद॒र्क्य॑-म्भव॑ति प्र॒जा ए॒व त-द्यज॑माना-स्सृजन्त॒ इला᳚द-म्भवति प्र॒जाभ्य॑ ए॒व सृ॒ष्टाभ्य॒ इरां॒-लूँता॒मव॑ रुन्धते॒ तस्मा॒द्याग्ं समाग्ं॑ स॒त्रग्ं समृ॑द्ध॒-ङ्क्षोधु॑का॒स्ताग्ं समा᳚-म्प्र॒जा इष॒ग्ग्॒ ह्या॑सा॒मूर्ज॑मा॒दद॑ते॒ याग्ं समां॒-व्यृँ॑द्ध॒-मक्षो॑धुका॒स्ताग्ं समा᳚-म्प्र॒जा [समा᳚-म्प्र॒जाः, न ह्या॑सा॒मिष॒] 28
न ह्या॑सा॒मिष॒-मूर्ज॑-मा॒दद॑त उत्क्रो॒द-ङ्कु॑र्वते॒ यथा॑ ब॒न्धा-न्मु॑मुचा॒ना उ॑त्क्रो॒द-ङ्कु॒र्वत॑ ए॒वमे॒व त-द्यज॑माना देवब॒न्धा-न्मु॑मुचा॒ना उ॑त्क्रो॒द-ङ्कु॑र्वत॒ इष॒मूर्ज॑मा॒त्म-न्दधा॑ना वा॒ण-श्श॒तत॑न्तुर्भवति श॒तायुः॒ पुरु॑ष-श्श॒तेन्द्रि॑य॒ आयु॑ष्ये॒वेन्द्रि॒ये प्रति॑ तिष्ठन्त्या॒जि-न्धा॑व॒न्त्यन॑भिजितस्या॒-भिजि॑त्यै दुन्दु॒भीन्-थ्स॒माघ्न॑न्ति पर॒मा वा ए॒षा वाग्या दु॑न्दु॒भौ प॑र॒मामे॒व [ ] 29
वाच॒मव॑ रुन्धते भूमिदुन्दु॒भिमा घ्न॑न्ति॒ यैवेमां-वाँ-क्प्रवि॑ष्टा॒ तामे॒वाव॑ रुन्ध॒ते ऽथो॑ इ॒मामे॒व ज॑यन्ति॒ सर्वा॒ वाचो॑ वदन्ति॒ सर्वा॑सां-वाँ॒चामव॑रुद्ध्या आ॒र्द्रेचर्म॒न् व्याय॑च्छेते इन्द्रि॒यस्या व॑रुद्ध्या॒ आ-ऽन्यः क्रोश॑ति॒ प्रान्य-श्शग्ं॑सति॒ य आ॒क्रोश॑ति पु॒नात्ये॒वैना॒न्​थ्स यः प्र॒शग्ंस॑ति पू॒तेष्वे॒वा-ऽन्नाद्य॑-न्दधा॒त्यृषि॑कृत-ञ्च॒ [-न्दधा॒त्यृषि॑कृत-ञ्च॒, वा ए॒ते] 30
वा ए॒ते दे॒वकृ॑त-ञ्च॒ पूर्वै॒र्मासै॒रव॑ रुन्धते॒ य-द्भू॑ते॒च्छदा॒ग्ं॒ सामा॑नि॒ भव॑न्त्यु॒भय॒स्याव॑रुद्ध्यै॒ यन्ति॒ वा ए॒ते मि॑थु॒नाद्ये सं॑​वँथ्स॒र-मु॑प॒यन्त्य॑न्तर्वे॒दि मि॑थु॒नौ स-म्भ॑वत॒स्तेनै॒व मि॑थु॒नान्न य॑न्ति ॥ 31 ॥
(व्यृ॑द्ध॒मक्षो॑धुका॒स्ताग्ं समा᳚-म्प्र॒जाः - प॑र॒मामे॒व - च॑ - त्रि॒ग्ं॒शच्च॑) (अ. 9)
चर्माव॑ भिन्दन्ति पा॒प्मान॑मे॒वैषा॒मव॑ भिन्दन्ति॒ मा-ऽप॑ राथ्सी॒र्मा-ऽति॑ व्याथ्सी॒रित्या॑ह सम्प्र॒त्ये॑वैषा᳚-म्पा॒प्मान॒मव॑ भिन्दन्त्युदकु॒म्भान॑धिनि॒धाय॑ दा॒स्यो॑ मार्जा॒लीय॒-म्परि॑ नृत्यन्ति प॒दो नि॑घ्न॒तीरि॒दम्म॑धु॒-ङ्गाय॑न्त्यो॒ मधु॒ वै दे॒वाना᳚-म्पर॒म-म॒न्नाद्य॑-म्पर॒ममे॒वा-न्नाद्य॒मव॑ रुन्धते प॒दो नि घ्न॑न्ति मही॒यामे॒वैषु॑ दधति ॥ 32 ॥
(चर्मै - का॒न्नप॑ञ्चा॒शत्) (अ. 10)
पृ॒थि॒व्यै स्वाहा॒ ऽन्तरि॑क्षाय॒ स्वाहा॑ दि॒वे स्वाहा॑ सम्प्लोष्य॒ते स्वाहा॑ स॒प्लं​वँ॑मानाय॒ स्वाहा॒ सम्प्लु॑ताय॒ स्वाहा॑ मेघायिष्य॒ते स्वाहा॑ मेघाय॒ते स्वाहा॑ मेघि॒ताय॒ स्वाहा॑ मे॒घाय॒ स्वाहा॑ नीहा॒राय॒ स्वाहा॑ नि॒हाका॑यै॒ स्वाहा᳚ प्रास॒चाय॒ स्वाहा᳚ प्रच॒लाका॑यै॒ स्वाहा॑ विद्योतिष्य॒ते स्वाहा॑ वि॒द्योत॑मानाय॒ स्वाहा॑ सं​विँ॒द्योत॑मानाय॒ स्वाहा᳚ स्तनयिष्य॒ते स्वाहा᳚ स्त॒नय॑ते॒ स्वाहो॒ -ग्रग्ग्​ स्त॒नय॑ते॒ स्वाहा॑ वर्​षिष्य॒ते स्वाहा॒ वर्​ष॑ते॒ स्वाहा॑ ऽभि॒वर्​ष॑ते॒ स्वाहा॑ परि॒वर्​ष॑ते॒ स्वाहा॑ सं॒​वँर्​ष॑ते॒ [सं॒​वँर्​ष॑ते, स्वाहा॑ ऽनु॒वर्​ष॑ते॒ स्वाहा॑] 33
स्वाहा॑ ऽनु॒वर्​ष॑ते॒ स्वाहा॑ शीकायिष्य॒ते स्वाहा॑ शीकाय॒ते स्वाहा॑ शीकि॒ताय॒ स्वाहा᳚प्रोषिष्य॒ते स्वाहा᳚ प्रुष्ण॒ते स्वाहा॑ परिप्रुष्ण॒ते स्वाहो᳚-द्ग्रहीष्य॒ते स्वाहो᳚ द्गृह्ण॒ते स्वाहो-द्गृ॑हीताय॒ स्वाहा॑ विप्लोष्य॒ते स्वाहा॑ वि॒प्लव॑मानाय॒ स्वाहा॒ विप्लु॑ताय॒ स्वाहा॑ ऽऽतफ्स्य॒ते स्वाहा॒ ऽऽतप॑ते ॒स्वाहो॒-ग्रमा॒तप॑ते॒ स्वाह॒ -र्ग्भ्य-स्स्वाहा॒ यजु॑र्भ्य॒-स्स्वाहा॒ साम॑भ्य॒-स्स्वाहा ऽङ्गि॑रोभ्य॒-स्स्वाहा॒ वेदे᳚भ्य॒-स्स्वाहा॒ गाथा᳚भ्य॒-स्स्वाहा॑ नाराश॒ग्ं॒सीभ्य॒-स्स्वाहा॒ रैभी᳚भ्य॒-स्स्वाहा॒ सर्व॑स्मै॒ स्वाहा᳚ ॥ 34 ॥
(सं॒​वँर्​ष॑ते॒ - रैभी᳚भ्य॒-स्स्वाहा॒ - द्वे च॑) (अ. 11)
द॒त्वते॒ स्वाहा॑ ऽद॒न्तका॑य॒ स्वाहा᳚ प्रा॒णिने॒ स्वाहा᳚ ऽप्रा॒णाय॒ स्वाहा॒ मुख॑वते॒ स्वाहा॑-ऽमु॒खाय॒ स्वाहा॒ नासि॑कवते॒ स्वाहा॑ ऽनासि॒काय॒ स्वाहा᳚ ऽक्ष॒ण्वते॒ स्वाहा॑-ऽन॒क्षिका॑य॒ स्वाहा॑ क॒र्णिने॒ स्वाहा॑ ऽक॒र्णका॑य॒ स्वाहा॑ शीर्​ष॒ण्वते॒ स्वाहा॑-ऽशी॒र्॒षका॑य॒ स्वाहा॑ प॒द्वते॒ स्वाहा॑ ऽपा॒दका॑य॒ स्वाहा᳚ प्राण॒ते स्वाहा ऽप्रा॑णते॒ स्वाहा॒ वद॑ते॒ स्वाहा ऽव॑दते॒ स्वाहा॒ पश्य॑ते॒ स्वाहा ऽप॑श्यते॒ स्वाहा॑ शृण्व॒ते स्वाहा ऽशृ॑ण्वते॒ स्वाहा॑ मन॒स्विने॒ स्वाहा॑- [मन॒स्विने॒ स्वाहा᳚, अ॒म॒नसे॒ स्वाहा॑] 35
-ऽम॒नसे॒ स्वाहा॑ रेत॒स्विने॒ स्वाहा॑ ऽरे॒तस्का॑य॒ स्वाहा᳚ प्र॒जाभ्य॒-स्स्वाहा᳚ प्र॒जन॑नाय॒ स्वाहा॒ लोम॑वते॒ स्वाहा॑ ऽलो॒मका॑य॒ स्वाहा᳚ त्व॒चे स्वाहा॒ ऽत्वक्का॑य॒ स्वाहा॒ चर्म॑ण्वते॒ स्वाहा॑ ऽच॒र्मका॑य॒ स्वाहा॒ लोहि॑तवते॒ स्वाहा॑-ऽलोहि॒ताय॒ स्वाहा॑ माग्ंस॒न्वते॒ स्वाहा॑ ऽमा॒ग्ं॒सका॑य॒ स्वाहा॒ स्नाव॑भ्य॒-स्स्वाहा᳚ ऽस्ना॒वका॑य॒ स्वाहा᳚ स्थ॒न्वते॒ स्वाहा॑-ऽन॒स्थिका॑य॒ स्वाहा॑ मज्ज॒न्वते॒ स्वाहा॑ ऽम॒ज्जका॑य॒ स्वाहा॒ ऽङ्गिने॒ स्वाहा॑-ऽन॒ङ्गाय॒ स्वाहा॒ ऽऽत्मने॒ स्वाहा ऽना᳚त्मने॒ स्वाहा॒ सर्व॑स्मै॒ स्वाहा᳚ ॥ 36 ॥
(म॒न॒स्विने॒ स्वाहा - ऽना᳚त्मने॒ स्वाहा॒ - द्वे च॑) (अ. 12)
कस्त्वा॑ युनक्ति॒ स त्वा॑ युनक्तु॒ विष्णु॑स्त्वा युनक्त्व॒स्य य॒ज्ञस्यर्ध्यै॒ मह्य॒ग्ं॒ सन्न॑त्या अ॒मुष्मै॒ कामा॒या-ऽऽयु॑षे त्वा प्रा॒णाय॑ त्वा ऽपा॒नाय॑ त्वा व्या॒नाय॑ त्वा॒ व्यु॑ष्ट्यै त्वा र॒य्यै त्वा॒ राध॑से त्वा॒ घोषा॑य त्वा॒ पोषा॑य त्वा ऽऽराद्घो॒षाय॑ त्वा॒ प्रच्यु॑त्यै त्वा ॥ 37 ॥
(कस्त्वा॒ - ऽष्टात्रिग्ं॑शत्) (अ. 13)
अ॒ग्नये॑ गाय॒त्राय॑ त्रि॒वृते॒ राथ॑न्तराय वास॒न्ताया॒-ष्टाक॑पाल॒ इन्द्रा॑य॒ त्रैष्टु॑भाय पञ्चद॒शाय॒ बार्​ह॑ताय॒ ग्रैष्मा॒यैका॑दशकपालो॒ विश्वे᳚भ्यो दे॒वेभ्यो॒ जाग॑तेभ्य-स्सप्तद॒शेभ्यो॑ वैरू॒पेभ्यो॒ वार्​षि॑केभ्यो॒ द्वाद॑शकपालो मि॒त्रावरु॑णाभ्या॒-मानु॑ष्टुभाभ्या-मेकवि॒ग्ं॒शाभ्यां᳚-वैँरा॒जाभ्याग्ं॑ शार॒दाभ्या᳚-म्पय॒स्या॑ बृह॒स्पत॑ये॒ पाङ्क्ता॑य त्रिण॒वाय॑ शाक्व॒राय॒ हैम॑न्तिकाय च॒रु-स्स॑वि॒त्र आ॑तिच्छन्द॒साय॑ त्रयस्त्रि॒ग्ं॒शाय॑ रैव॒ताय॑ शैशि॒राय॒ द्वाद॑शकपा॒लो ऽदि॑त्यै॒ विष्णु॑पत्न्यै च॒रुर॒ग्नये॑ वैश्वान॒राय॒ द्वाद॑शकपा॒लो ऽनु॑मत्यै च॒रुः का॒य एक॑कपालः ॥ 38 ॥
(अ॒ग्नये-ऽदि॑त्या॒ अनु॑मत्यै - स॒प्तच॑त्वारिग्ंशत्) (अ. 14)
यो वा अ॒ग्नाव॒ग्निः प्र॑ह्रि॒यते॒ यश्च॒ सोमो॒ राजा॒ तयो॑रे॒ष आ॑ति॒थ्यं-यँद॑ग्नीषो॒मीयो-ऽथै॒ष रु॒द्रो यश्ची॒यते॒ य-थ्सञ्चि॑ते॒-ऽग्नावे॒तानि॑ ह॒वीग्ंषि॒ न नि॒र्वपे॑दे॒ष ए॒व रु॒द्रो-ऽशा᳚न्त उपो॒त्थाय॑ प्र॒जा-म्प॒शून् यज॑मानस्या॒भि म॑न्येत॒ य-थ्सञ्चि॑ते॒-ऽग्नावे॒तानि॑ ह॒वीग्ंषि॑ नि॒र्वप॑ति भाग॒धेये॑नै॒वैनग्ं॑ शमयति॒ नास्य॑ रु॒द्रो-ऽशा᳚न्त [रु॒द्रो-ऽशा᳚न्तः, उ॒पो॒त्थाय॑] 39
उपो॒त्थाय॑ प्र॒जा-म्प॒शून॒भि म॑न्यते॒ दश॑ ह॒वीग्ंषि॑ भवन्ति॒ नव॒ वै पुरु॑षे प्रा॒णा नाभि॑र्दश॒मी प्रा॒णाने॒व यज॑माने दधा॒त्यथो॒ दशा᳚क्षरा वि॒राडन्नं॑-विँ॒रा-ड्वि॒राज्ये॒वान्नाद्ये॒ प्रति॑ तिष्ठत्यृ॒तुभि॒र्वा ए॒ष छन्दो॑भि॒-स्स्तोमैः᳚ पृ॒ष्ठैश्चे॑त॒व्य॑ इत्या॑हु॒र्यदे॒तानि॑ ह॒वीग्ंषि॑ नि॒र्वप॑त्यृ॒तुभि॑रे॒वैन॒-ञ्छन्दो॑भि॒-स्स्तोमैः᳚ पृ॒ष्ठैश्चि॑नुते॒ दिशः॑ सुषुवा॒णेना॑ - [ ] 40
-भि॒जित्या॒ इत्या॑हु॒र्यदे॒तानि॑ ह॒वीग्ंषि॑ नि॒र्वप॑ति दि॒शाम॒भिजि॑त्या ए॒तया॒ वा इन्द्र॑-न्दे॒वा अ॑याजय॒-न्तस्मा॑दिन्द्रस॒व ए॒तया॒ मनु॑-म्मनु॒ष्या᳚स्तस्मा᳚-न्मनुस॒वो यथेन्द्रो॑ दे॒वानां॒-यँथा॒ मनु॑र्मनु॒ष्या॑णामे॒व-म्भ॑वति॒ य ए॒वं-विँ॒द्वाने॒तयेष्ट्या॒ यज॑ते॒ दिग्व॑तीः पुरो-ऽनुवा॒क्या॑ भवन्ति॒ सर्वा॑सा-न्दि॒शाम॒भिजि॑त्यै ॥ 41 ॥
(अशा᳚न्तः - सुषुवा॒णेनै - क॑चत्वारिग्ंशच्च) (अ. 15)
यः प्रा॑ण॒तो नि॑मिष॒तो म॑हि॒त्वैक॒ इद्राजा॒ जग॑तो ब॒भूव॑ । य ईशे॑ अ॒स्य द्वि॒पद॒श्चतु॑ष्पदः॒ कस्मै॑ दे॒वाय॑ ह॒विषा॑ विधेम ॥ उ॒प॒या॒मगृ॑हीतो-ऽसि प्र॒जाप॑तये त्वा॒ जुष्ट॑-ङ्गृह्णामि॒ तस्य॑ ते॒ द्यौर्म॑हि॒मा नक्ष॑त्राणि रू॒पमा॑दि॒त्यस्ते॒ तेज॒स्तस्मै᳚ त्वा महि॒म्ने प्र॒जाप॑तये॒ स्वाहा᳚ ॥ 42 ॥
(यः प्रा॑ण॒तो द्यौरा॑दि॒त्यो᳚ - ऽष्टात्रिग्ं॑शत् ) (अ. 16)
य आ᳚त्म॒दा ब॑ल॒दा यस्य॒ विश्व॑ उ॒पास॑ते प्र॒शिषं॒-यँस्य॑ दे॒वाः । यस्य॑ छा॒या-ऽमृतं॒-यँस्य॑ मृ॒त्युः कस्मै॑ दे॒वाय॑ ह॒विषा॑ विधेम ॥ उ॒प॒या॒मगृ॑हीतो-ऽसि प्र॒जाप॑तये त्वा॒ जुष्ट॑-ङ्गृह्णामि॒ तस्य॑ ते पृथि॒वी म॑हि॒मौष॑धयो॒ वन॒स्पत॑यो रू॒पम॒ग्निस्ते॒ तेज॒स्तस्मै᳚ त्वा महि॒म्ने प्र॒जाप॑तये॒ स्वाहा᳚ ॥ 43 ॥
(य आ᳚त्म॒दाः पृ॑थि॒व्य॑ग्नि-रेका॒न्नच॑त्वारि॒ग्ं॒शत्) (अ. 17)
आ ब्रह्म॑-न्ब्राह्म॒णो ब्र॑ह्मवर्च॒सी जा॑यता॒मा ऽस्मि-न्रा॒ष्ट्रे रा॑ज॒न्य॑ इष॒व्यः॑ शूरो॑ महार॒थो जा॑यता॒-न्दोग्ध्री॑धे॒नुर्वोढा॑ ऽन॒ड्वाना॒शु-स्सप्तिः॒ पुर॑न्धि॒र्योषा॑ जि॒ष्णू र॑थे॒ष्ठा-स्स॒भेयो॒ युवा ऽऽस्य यज॑मानस्य वी॒रो जा॑यता-न्निका॒मेनि॑कामे नः प॒र्जन्यो॑ वर्​षतु फ॒लिन्यो॑ न॒ ओष॑धयः पच्यन्तां-योँगक्षे॒मोनः॑ कल्पताम् ॥ 44 ॥
(आ ब्रह्म॒ - न्नेक॑चत्वारिग्ंशत् )(आ18)
आ-ऽक्रान्॑ वा॒जी पृ॑थि॒वीम॒ग्निं-युँज॑मकृत वा॒ज्यर्वा ऽऽक्रान्॑ वा॒ज्य॑न्तरि॑क्षं-वाँ॒युं-युँज॑मकृत वा॒ज्यर्वा॒ द्यां-वाँ॒ज्या-ऽक्रग्ग्॑स्त॒ सूर्यं॒-युँज॑मकृत वा॒ज्यर्वा॒ ऽग्निस्ते॑ वाजि॒न्॒ युङ्ङनु॒ त्वा ऽऽ र॑भे स्व॒स्ति मा॒ स-म्पा॑रय वा॒युस्ते॑ वाजि॒न्॒ युङ्ङनु॒ त्वा ऽऽ र॑भे स्व॒स्ति मा॒ स- [स्व॒स्ति मा॒ सम्, पा॒र॒या॒ ऽऽदि॒त्यस्ते॑] 45
-म्पा॑रया ऽऽदि॒त्यस्ते॑ वाजि॒न्॒ युङ्ङनु॒ त्वा ऽऽ र॑भे स्व॒स्ति मा॒ स-म्पा॑रय प्राण॒धृग॑सि प्रा॒ण-म्मे॑ दृग्ंह व्यान॒धृग॑सि व्या॒न-म्मे॑ दृग्ंहा ऽपान॒धृग॑स्यपा॒न-म्म॑ दृग्ंह॒ चक्षु॑रसि॒ चक्षु॒र्मयि॑ धेहि॒ श्रोत्र॑मसि॒ श्रोत्र॒-म्मयि॑ धे॒ह्यायु॑र॒स्यायु॒र्मयि॑ धेहि ॥ 46 ॥
(वा॒युस्ते॑ वाजि॒न्॒ युङ्ङनु॒ त्वा ऽऽ र॑भे स्व॒स्ति मा॒ सं - त्रिच॑त्वारिग्ंशच्च) (अ. 19)
जज्ञि॒ बीजं॒-वँर्​ष्टा॑ प॒र्जन्यः॒ पक्ता॑ स॒स्यग्ं सु॑पिप्प॒ला ओष॑धय-स्स्वधिचर॒णेयग्ं सू॑पसद॒नो᳚-ऽग्नि-स्स्व॑द्ध्य॒क्षम॒न्तरि॑क्षग्ंसुपा॒वः पव॑मान-स्सूपस्था॒ना द्यौ-श्शि॒वम॒सौ तप॑न् यथापू॒र्वम॑होरा॒त्रे प॑ञ्चद॒शिनो᳚ ऽर्धमा॒सा-स्त्रि॒ग्ं॒शिनो॒ मासाः᳚ कॢ॒प्ता ऋ॒तवः॑ शा॒न्त-स्सं॑​वँथ्स॒रः ॥ 47 ॥
(जज्ञि॒ बीज॒ - मेक॑त्रिग्ंशत्) (अ. 20)
आ॒ग्ने॒यो᳚-ऽष्टाक॑पाल-स्सौ॒म्यश्च॒रु-स्सा॑वि॒त्रो᳚-ऽष्टाक॑पालः पौ॒ष्णश्च॒रू रौ॒द्रश्च॒रुर॒ग्नये॑ वैश्वान॒राय॒ द्वाद॑शकपालो मृगाख॒रे यदि॒ ना-ऽऽगच्छे॑-द॒ग्नये-ऽग्ं॑हो॒मुचे॒-ऽष्टाक॑पाल-स्सौ॒र्य-म्पयो॑ वाय॒व्य॑ आज्य॑भागः ॥ 48 ॥
(आ॒ग्ने॒य - श्चतु॑र्विग्ंशतिः) (अ. 21)
अ॒ग्नये-ऽग्ं॑हो॒मुचे॒-ऽष्टाक॑पाल॒ इन्द्रा॑या-ऽग्ंहो॒मुच॒ एका॑दशकपालो मि॒त्रावरु॑णाभ्या-मागो॒मुग्भ्या᳚-म्पय॒स्या॑ वायोसावि॒त्र आ॑गो॒मुग्भ्या᳚-ञ्च॒रुर॒श्विभ्या॑-मागो॒मुग्भ्या᳚-न्धा॒ना म॒रुद्भ्य॑ एनो॒मुग्भ्यः॑ स॒प्तक॑पालो॒ विश्वे᳚भ्यो दे॒वेभ्य॑ एनो॒मुग्भ्यो॒ द्वाद॑शकपा॒लो ऽनु॑मत्यै च॒रुर॒ग्नये॑ वैश्वान॒राय॒ द्वाद॑शकपालो॒ द्यावा॑पृथि॒वीभ्या॑-मग्ंहो॒मुग्भ्या᳚-न्द्विकपा॒लः ॥ 49 ॥
(अ॒ग्नये-ऽग्ं॑हो॒मुचे᳚ - त्रि॒ग्ं॒शत्) (अ. 22)
अ॒ग्नये॒ सम॑नम-त्पृथि॒व्यै सम॑नम॒द्यथा॒-ऽग्निः पृ॑थि॒व्या स॒मन॑मदे॒व-म्मह्य॑-म्भ॒द्रा-स्सन्न॑तय॒-स्स-न्न॑मन्तु वा॒यवे॒ सम॑नमद॒न्तरि॑क्षाय॒ सम॑नम॒द्यथा॑ वा॒युर॒न्तरि॑क्षेण॒ सूर्या॑य॒ सम॑नमद्दि॒वे सम॑नम॒द्यथा॒ सूर्यो॑ दि॒वा च॒न्द्रम॑से॒ सम॑नम॒न्नक्ष॑त्रेभ्य॒-स्सम॑नम॒द्यथा॑ च॒न्द्रमा॒ नक्ष॑त्रै॒र्वरु॑णाय॒ सम॑नमद॒द्भ्य-स्सम॑नम॒-द्यथा॒ [-स्सम॑नम॒-द्यथा᳚, वरु॑णो॒-ऽद्भि-स्साम्ने॒] 50
वरु॑णो॒-ऽद्भि-स्साम्ने॒ सम॑नमदृ॒चे सम॑नम॒द्यथा॒ साम॒र्चा ब्रह्म॑णे॒ सम॑नम-त्क्ष॒त्राय॒ सम॑नम॒द्यथा॒ ब्रह्म॑ क्ष॒त्रेण॒ राज्ञे॒ सम॑नम-द्वि॒शे सम॑नम॒द्यथा॒ राजा॑ वि॒शा रथा॑य॒-स्सम॑नम॒दश्वे᳚भ्य॒-स्सम॑नम॒द्यथा॒ रथो-ऽश्वैः᳚ प्र॒जाप॑तये॒ सम॑नम-द्भू॒तेभ्य॒-स्सम॑नम॒द्यथा᳚ प्र॒जाप॑तिर्भू॒तै-स्स॒मन॑मदे॒व-म्मह्य॑-म्भ॒द्रा-स्सन्न॑तय॒-स्स-न्न॑मन्तु ॥ 51 ॥
(अ॒द्भ्य-स्सम॑नम॒द्यथा॒-मह्यं॑-च॒त्वारि॑ च) (अ. 23)
ये ते॒ पन्था॑न-स्सवितः पू॒र्व्यासो॑-ऽरे॒णवो॒ वित॑ता अ॒न्तरि॑क्षे । तेभि॑र्नो अ॒द्य प॒थिभिः॑ सु॒गेभी॒ रक्षा॑ च नो॒ अधि॑ च देव ब्रूहि ॥ नमो॒-ऽग्नये॑ पृथिवि॒क्षिते॑ लोक॒स्पृते॑ लो॒कम॒स्मै यज॑मानाय देहि॒ नमो॑ वा॒यवे᳚-ऽन्तरिक्ष॒क्षिते॑ लोक॒स्पृते॑ लो॒कम॒स्मै यज॑मानाय देहि॒ नम॒-स्सूर्या॑य दिवि॒क्षिते॑ लोक॒स्पृते॑ लो॒कम॒स्मै यज॑मानाय देहि ॥ 52 ॥
(ये ते॒ - चतु॑श्चत्वारिग्ंशत्) (अ. 24)
यो वा अश्व॑स्य॒ मेद्ध्य॑स्य॒ शिरो॒ वेद॑ शीर्​ष॒ण्वा-न्मेद्ध्यो॑ भवत्यु॒षा वा अश्व॑स्य॒ मेद्ध्य॑स्य॒ शिर॒-स्सूर्य॒श्चक्षु॒र्वातः॑ प्रा॒णश्च॒न्द्रमा॒-श्श्रोत्र॒-न्दिशः॒ पादा॑ अवान्तरदि॒शाः पर्​श॑वो-ऽहोरा॒त्रे नि॑मे॒षो᳚-ऽर्धमा॒साः पर्वा॑णि॒ मासा᳚-स्स॒धान्ना᳚न्यृ॒तवो-ऽङ्गा॑नि सं​वँथ्स॒र आ॒त्मा र॒श्मयः॒ केशा॒ नक्ष॑त्राणि रू॒प-न्तार॑का अ॒स्थानि॒ नभो॑ मा॒ग्ं॒सान्योष॑धयो॒ लोमा॑नि॒ वन॒स्पत॑यो॒ वाला॑ अ॒ग्निर्मुखं॑-वैँश्वान॒रो व्यात्तग्ं॑ [व्यात्त᳚म्, स॒मु॒द्र उ॒दर॑म॒न्तरि॑क्ष-] 53
समु॒द्र उ॒दर॑म॒न्तरि॑क्ष-म्पा॒यु-र्द्यावा॑पृथि॒वी आ॒ण्डौ ग्रावा॒ शेप॒-स्सोमो॒ रेतो॒ यज्ज॑ञ्ज॒भ्यते॒ तद्वि द्यो॑तते॒ यद्वि॑धूनु॒ते त-थ्स्त॑नयति॒ यन्मेह॑ति॒ तद्व॑र्​षति॒ वागे॒वास्य॒ वागह॒र्वा अश्व॑स्य॒ जाय॑मानस्य महि॒मा पु॒रस्ता᳚ज्जायते॒ रात्रि॑रेन-म्महि॒मा प॒श्चादनु॑ जायत ए॒तौ वै म॑हि॒माना॒-वश्व॑म॒भित॒-स्स-म्ब॑भूवतु॒र्॒हयो॑ दे॒वान॑वह॒ दर्वा-ऽसु॑रान् वा॒जी ग॑न्ध॒र्वा-नश्वो॑ मनु॒ष्या᳚न्-थ्समु॒द्रो वा अश्व॑स्य॒ योनिः॑ समु॒द्रो बन्धुः॑ ॥ 54 ॥
(व्यात्त॑ - मवह॒-द्- द्वाद॑श च ) (अ. 25)
(गावो॒ - गाव॒-स्सिषा॑सन्तीः- प्रथ॒मे मा॒सि - स॑मा॒न्यो॑ - यदि॒ सोमौ॑- षड॒है - रु॒-थ्सृज्या(3)न् - दे॒वाना॑ - म॒र्क्ये॑ण॒ - चर्मा-ऽव॑ - पृथि॒व्यै - द॒त्वते॒ - कस्त्वा॒ - ऽग्नये॒ - यो वै - यः प्रा॑ण॒तो - य आ᳚त्म॒दा - आ ब्रह्म॒ - न्ना-ऽक्रा॒न् - जज्ञि॒ बीज॑ - माग्ने॒यो᳚-ऽष्टाक॑पालो॒ - ऽग्नये-ऽग्ं॑हो॒मुचे॒-ऽष्टाक॑पालो॒ - ऽग्नये॒सम॑नम॒--द्ये ते॒ पन्था॑नो॒ - यो वा अश्व॑स्य॒मेद्ध्य॑स्य॒ शिरः॒ - पञ्च॑विग्ंशतिः)
(गावः॑ - समा॒न्यः॑ - सव॑नमष्टा॒भि - र्वा ए॒ते दे॒वकृ॑तञ्चा - ऽभि॒जित्या॒ इत्या॑हु॒ -र्वरु॑णो॒-ऽद्भि-स्साम्ने॒ - चतु॑ष् पञ्चा॒सत्)
(गावो॒, योनि॑ स्समु॒द्रो बन्धुः॑)
(प्र॒जनन॑ग्ं - साद्याः - प्र॒जवं॒ - बृह॒स्पति॒ - र्गावः - पञ्च॑) (7)
(इ॒षे, वा॑य॒व्य॑, म्प्र॒जाप॑ति, र्युञ्जा॒ना, स्सा॑वि॒त्राणि॑, प्राचीन॑वग्ंश, म्प्र॒जन॑नग्ं, सप्त) (7)
॥ हरिः॑ ओम् ॥
॥ कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय संहितायां सप्तमकाण्डे पञ्चमः प्रश्न-स्समाप्तः ॥
॥ इति तैत्तिरीयसंहिता समाप्ता ॥
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya saṃhitāyāṃ saptamakāṇḍe pañcamaḥ praśnaḥ - satraviśeṣābhidhānaṃ
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
gāvo॒ vā e॒ta-thsa॒tra-mā̭satāśṛ॒ṅgā-ssa॒tī-śśṛṅgā̭ṇi no jāyantā॒ iti॒ kāmḙna॒ tāsā॒-ndaśa॒māsā॒ niṣa̭ṇṇā॒ āsa॒nnatha॒ śṛṅgā᳚ṇyajāyanta॒ tā uda̭tiṣṭha॒nnarā॒thsmetyatha॒ yāsā॒-nnājā̭yanta॒ tā-ssaṃ̭​va~thsa॒ra-mā॒ptvoda̭tiṣṭha॒ -nnarā॒thsmeti॒ yāsā॒-ñcājā̭yanta॒ yāsā᳚-ñca॒ na tā u॒bhayī॒ru-da̭tiṣṭha॒-nnarā॒thsmeti̭ gosa॒traṃ-vai~ [gosa॒traṃ-vai~, saṃ॒​va~॒thsa॒ro ya] 1
saṃ̭​va~thsa॒ro ya e॒vaṃ-vi~॒dvāgṃsaḥ̭ saṃ​va~thsa॒ra-mṷpa॒yantyṛ̭ddhnu॒vantye॒va tasmā᳚-ttūpa॒rā vār​ṣi̭kau॒ māsau॒ partvā̭ carati sa॒trābhi̭jita॒gg॒hya̭syai॒ tasmā᳚-thsaṃ​va~thsara॒sado॒ ya-tki-ñca̭ gṛ॒he kri॒yate॒ tadā॒pta-mava̭ruddha-ma॒bhiji̭ta-ṅkriyate samu॒draṃ-vā~ e॒te pra pla̭vante॒ ye saṃ̭​va~thsa॒ramṷpa॒yanti॒ yo vai sa̭mu॒drasya̭ pā॒ra-nna paśya̭ti॒ na vai sa tata॒ udḙti saṃ​va~thsa॒ro [udḙti saṃ​va~thsa॒raḥ, vai sa̭mu॒dra-] 2
vai sa̭mu॒dra-stasyai॒ta-tpā॒raṃ-ya~da̭tirā॒trau ya e॒vaṃ-vi~॒dvāgṃsaḥ̭ saṃ​va~thsa॒ra-mṷpa॒yantyanā᳚rtā e॒vodṛca̭-ṅgacchantī॒yaṃ-vai~ pūrvo̭-'tirā॒tro̭ 'sāvutta̭ro॒ manaḥ॒ pūrvo॒ vāgutta̭raḥ prā॒ṇaḥ pūrvo̭-'pā॒na utta̭raḥ pra॒rodha̭na॒-mpūrva̭ u॒daya̭na॒mutta̭ro॒ jyoti̭ṣṭomo vaiśvāna॒ro̭ 'tirā॒tro bha̭vati॒ jyoti̭re॒va pu॒rastā᳚ddadhate suva॒rgasya̭ lo॒kasyā-nṷkhyātyai caturvi॒gṃ॒śaḥ prā̭ya॒ṇīyo̭ bhavati॒ catṷrvigṃśati-rardhamā॒sā- [catṷrvigṃśati-rardhamā॒sāḥ, saṃ॒​va~॒thsa॒raḥ] 3
-ssaṃ̭​va~thsa॒raḥ pra॒yanta̭ e॒va saṃ̭​va~thsa॒re prati̭ tiṣṭhanti॒ tasya॒ trīṇi̭ ca śa॒tāni̭ ṣa॒ṣṭiśca̭ sto॒trīyā॒stāva̭tī-ssaṃ​va~thsa॒rasya॒ rātra̭ya u॒bhe e॒va saṃ̭​va~thsa॒rasya̭ rū॒pe ā᳚pnuvanti॒ te sagg​sthi̭tyā॒ ari̭ṣṭyā॒ utta̭rai॒raho̭bhiścaranti ṣaḍa॒hā bha̭vanti॒ ṣa-ḍvā ṛ॒tavaḥ̭ saṃ​va~thsa॒ra ṛ॒tuṣve॒va saṃ̭​va~thsa॒re prati̭ tiṣṭhanti॒ gauścā-''yṷśca maddhya॒ta-sstomaṷ bhavata-ssaṃ​va~thsa॒rasyai॒va tanmi̭thu॒na-mma̭ddhya॒to [tanmi̭thu॒na-mma̭ddhya॒taḥ, da॒dha॒ti॒ pra॒jana̭nāya॒] 4
da̭dhati pra॒jana̭nāya॒ jyoti̭ra॒bhito̭ bhavati vi॒moca̭name॒va tacchandāg̭sye॒va ta-dvi॒mokaṃ̭-ya~॒ntyatho̭ ubha॒yato᳚jyotiṣai॒va ṣa̭ḍa॒hena̭ suva॒rgaṃ-lo~॒kaṃ-ya~̭nti brahmavā॒dino̭ vada॒ntyāsa̭te॒ kena̭ ya॒ntīti̭ deva॒yānḙna pa॒theti̭ brūyā॒cchandāgṃ̭si॒ vai dḙva॒yānaḥ॒ panthā̭ gāya॒trī tri॒ṣṭub-jaga̭tī॒jyoti॒rvai gā̭ya॒trī gaustri॒ṣṭugāyu॒rjaga̭tī॒ yade॒te stomā॒ bhava̭nti deva॒yānḙnai॒va [ ] 5
ta-tpa॒thā ya̭nti samā॒nagṃ sāma̭ bhavati devalo॒ko vai sāma̭ devalo॒kāde॒va naya̭ntya॒nyāa̭nyā॒ ṛco̭ bhavanti manuṣyalo॒ko vā ṛco̭ manuṣyalo॒kāde॒vānyama̭nya-ndevalo॒kama̭bhyā॒roha̭nto yantyabhiva॒rto bra̭hmasā॒ma-mbha̭vati suva॒rgasya̭ lo॒kasyā॒bhivṛ̭tyā abhi॒ji-dbha̭vati suva॒rgasya̭ lo॒kasyā॒bhiji̭tyai viśva॒ji-dbha̭vati॒ viśva̭sya॒ jityai̭ mā॒simā̭si pṛ॒ṣṭhānyupa̭ yanti mā॒simā᳚syatigrā॒hyā̭ gṛhyante mā॒simā᳚sye॒va vī॒rya̭-ndadhati mā॒sā-mprati̭ṣṭhityā u॒pari̭ṣṭānmā॒sā-mpṛ॒ṣṭhānyupa̭ yanti॒ tasmā̭du॒pari̭ṣṭā॒doṣa̭dhayaḥ॒ phala̭-ṅgṛhṇanti || 6 ||
(go॒sa॒traṃ-vā~ - ḙti saṃ​va~thsa॒ro᳚ - 'rdhamā॒sā - mi̭thu॒na-mma̭ddhya॒to - dḙva॒yānḙnai॒va - vī॒ryaṃ̭ - trayo̭daśa ca) (a. 1)
gāvo॒ vā e॒ta-thsa॒tramā̭satāśṛ॒ṅgā-ssa॒tī-śśṛṅgā̭ṇi॒ siṣā̭santī॒stāsā॒-ndaśa॒ māsā॒ niṣa̭ṇṇā॒ āsa॒nnatha॒ śṛṅgā᳚ṇyajāyanta॒ tā a̭bruva॒nnarā॒thsmo-tti̭ṣṭhā॒māva॒ ta-ṅkāma̭maruthsmahi॒ yena॒ kāmḙna॒ nyaṣa̭dā॒meti॒ tāsā̭mu॒ tvā a̭bruvanna॒rdhāvā॒ yāva̭tī॒rvā-''sā̭mahā e॒vemaudvā̭da॒śau māsaṷ saṃ​va~thsa॒ragṃ sa॒pāndyo-tti̭ṣṭhā॒meti॒ tāsā᳚- [tāsā᳚m, dvā॒da॒śe mā॒si] 7
-ndvāda॒śe mā॒si śṛṅgā̭ṇi॒ prāva̭rtanta śra॒ddhayā॒ vā-'śra̭ddhayā vā॒ tā i॒mā yāstṷ̄pa॒rā u॒bhayyo॒ vāva tā ā᳚rdhnuva॒n॒. yāśca॒ śṛṅgā॒ṇyasa̭nva॒n॒. yāścorja̭ma॒vārṷndhata॒rdhnoti̭ da॒śasṷ mā॒sū᳚ttiṣṭha̭nnṛ॒ddhnoti̭ dvāda॒śasu॒ ya e॒vaṃ-ve~da̭ pa॒dena॒ khalu॒ vā e॒te ya̭nti vi॒ndati॒ khalu॒ vai pa॒dena॒ ya-ntadvā e॒tadṛ॒ddhamaya̭na॒-ntasmā̭ de॒ta-dgo॒sani̭ || 8 ||
(ti॒ṣṭhā॒meti॒ tāsāṃ॒ - tasmā॒-d- dve ca̭) (a. 2)
pra॒tha॒me mā॒si pṛ॒ṣṭhānyupa̭ yanti maddhya॒ma upa̭ yantyutta॒ma upa̭ yanti॒ tadā̭hu॒ryāṃ-vai~ trireka॒syāhna̭ upa॒sīda̭nti da॒hraṃ-vai~ sā-'pa̭rābhyā॒-ndohā᳚bhyā-ndu॒he-'tha॒ kuta॒-ssā dho᳚kṣyate॒ yā-ndvāda̭śa॒ kṛtva̭ upa॒sīda॒ntīti̭ saṃ​va~thsa॒ragṃ sa॒pāndyo᳚tta॒me mā॒si sa॒kṛ-tpṛ॒ṣṭhānyupḙyu॒sta-dyaja̭mānā ya॒jña-mpa॒śūnava̭ rundhate samu॒draṃ-vā~ [samu॒draṃ-vai~, e॒tḙ-'navā॒rama̭pā॒ra-mpra] 9
e॒tḙ-'navā॒rama̭pā॒ra-mpra pla̭vante॒ ye saṃ̭​va~thsa॒ramṷpa॒yanti॒ ya-dbṛ̭ha-drathanta॒re a॒nvarjḙyu॒ryathā॒ maddhyḙ samu॒drasya̭ pla॒vama॒nvarjḙyustā॒dṛ-ktadanṷthsarga-mbṛha-drathanta॒rābhyā̭mi॒tvā pra̭ti॒ṣṭhā-ṅga̭cchanti॒ sarve᳚bhyo॒ vai kāme᳚bhya-ssa॒ndhirdṷhe॒ ta-dyaja̭mānā॒-ssarvā॒n kāmā॒nava̭ rundhate || 10 ||
(sa॒mu॒draṃ-vai~ - catṷstrigṃśacca) (a. 3)
sa॒mā॒nya̭ ṛco̭ bhavanti manuṣyalo॒ko vā ṛco̭ manuṣyalo॒kāde॒va na ya̭ntya॒nyada̭nya॒-thsāma̭ bhavati devalo॒ko vai sāma̭ devalo॒kāde॒vānyama̭nya-mmanuṣyalo॒ka-mpra̭tyava॒roha̭nto yanti॒ jaga̭tī॒magra॒ upa̭ yanti॒ jaga̭tīṃ॒-vai~ chandāgṃ̭si pra॒tyava̭rohantyā-graya॒ṇa-ṅgrahā̭ bṛ॒ha-tpṛ॒ṣṭhāni̭ trayastri॒gṃ॒śagg​stomā॒-stasmā॒-jjyāyāgṃ̭sa॒-ṅkanī̭yā-npra॒tyava̭rohati vaiśvakarma॒ṇo gṛ̭hyate॒viśvā᳚nye॒va tena॒ karmā̭ṇi॒ yaja̭mānā॒ ava̭ rundhata ādi॒tyo [ādi॒tyaḥ, gṛ॒hya॒ta॒ i॒yaṃ-vā~] 11
gṛ̭hyata i॒yaṃ-vā~ adi̭tira॒syāme॒va prati̭ tiṣṭhantya॒nyo᳚-'nyo gṛhyete mithuna॒tvāya॒ prajā᳚tyā avānta॒raṃ-vai~ da̭śarā॒treṇa̭ pra॒jāpa̭tiḥ pra॒jā a̭sṛjata॒ ya-dda̭śarā॒tro bhava̭ti pra॒jā e॒va ta-dyaja̭mānā-ssṛjanta e॒tāgṃ ha॒ vā ṷda॒ṅka-śśau᳚lbāya॒na-ssa॒trasyardhi̭muvāca॒ ya-dda̭śarā॒troya-dda̭śarā॒tro bhava̭ti sa॒trasyardhyā॒ atho॒ yade॒va pūrve॒ṣvaha̭ssu॒ vilo̭ma kri॒yate॒ tasyai॒vai ( )-ṣā śāntiḥ̭ || 12 ||
(ā॒di॒tya - stasyai॒va - dve ca̭) (a. 4)
yadi॒ somau॒ sagṃsṷtau॒ syātā᳚-mmaha॒ti rātri̭yai prātaranuvā॒ka-mu॒pākṷryā॒-tpūrvo॒ vāca॒-mpūrvo̭ de॒vatāḥ॒ pūrva॒-śchandāgṃ̭si vṛṅkte॒ vṛṣa̭ṇvatī-mprati॒pada̭-ṅkuryā-tprātassava॒nāde॒vaiṣā॒mindraṃ̭-vṛ~॒ṅkte 'tho॒ khalvā̭hussavanamu॒khe-sa̭vanamukhe kā॒ryeti̭ savanamu॒khā-thsa̭vanamukhā-de॒vaiṣā॒mindraṃ̭-vṛ~ṅkte saṃ​ve~॒śāyo̭pave॒śāya̭ gāyatri॒yāstri॒ṣṭubho॒ jaga̭tyā anu॒ṣṭubhaḥ̭ pa॒ṅktyā a॒bhibhū᳚tyai॒ svāhā॒ chandāgṃ̭si॒ vai saṃ̭​ve~॒śa ṷpave॒śa-śchando̭bhi-re॒vaiṣā॒- [ṷpave॒śa-śchando̭bhi-re॒vaiṣā᳚m, chandāgṃ̭si] 13
-ñchandāgṃ̭si vṛṅkte saja॒nīya॒gṃ॒ śasyaṃ̭-vi~ha॒vyagṃ̭ śasya̭ma॒gastya̭sya kayāśu॒bhīya॒gṃ॒ śasya̭me॒tāva॒dvā a̭sti॒ yāva̭de॒ta-dyāva̭de॒vāsti॒ tadḙṣāṃ-vṛ~ṅkte॒ yadi̭ prātassava॒ne ka॒laśo॒ dīryḙta vaiṣṇa॒vīṣṷ śipivi॒ṣṭava̭tīṣu stuvīra॒n॒.yadvai ya॒jñasyā̭-ti॒ricya̭te॒ viṣṇu॒-ntacchi̭pivi॒ṣṭama॒bhyati̭ ricyate॒ tadviṣṇuḥ̭ śipivi॒ṣṭo-'ti̭rikta e॒vāti̭rikta-ndadhā॒tyatho॒ ati̭riktenai॒vā-ti̭riktamā॒ptvā-'va̭ rundhate॒ yadi̭ ma॒ddhyandi̭ne॒ dīryḙta vaṣaṭkā॒rani̭dhana॒gṃ॒ sāma̭ kuryurvaṣaṭkā॒ro vai ya॒jñasya̭ prati॒ṣṭhā pra̭ti॒ṣṭhāme॒vaina̭-dgamayanti॒ yadi̭ tṛtīyasava॒na e॒tade॒va || 14 ||
(chando̭bhire॒vaiṣā॒ - mavai - kā॒nnavigṃ̭śa॒tiśca̭) (a. 5)
ṣa॒ḍa॒hai-rmāsā᳚n-thsa॒mpādyā-'ha॒ru-thsṛ̭janti ṣaḍa॒hair​hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭ntya-rdhamā॒sairmāsā᳚n-thsa॒mpādyāha॒ru-thsṛ̭jantya-rdhamā॒sair​hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭ntyamāvā॒sya̭yā॒ māsā᳚n-thsa॒mpādyāha॒ru-thsṛ̭jantyamāvā॒sya̭yā॒ hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭nti paurṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒mpādyā-'haru-thsṛ̭janti paurṇamā॒syā hi māsā᳚n-thsa॒mpaśya̭nti॒ yo vai pū॒rṇa ā̭si॒ñcati॒ parā॒ sa si̭ñcati॒ yaḥ pū॒rṇādu॒daca̭ti [ ] 15
prā॒ṇama̭smi॒n​thsa da̭dhāti॒ ya-tpau᳚rṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒pāndyāha̭ru-thsṛ॒janti̭ saṃ​va~thsa॒rāyai॒va ta-tprā॒ṇa-nda̭dhati॒ tadanṷ sa॒triṇaḥ॒ prāṇa̭nti॒ yadaha॒rno-thsṛ॒jeyu॒ryathā॒ dṛti॒rupa̭naddho vi॒pata̭tye॒vagṃ saṃ̭​va~thsa॒ro vi pa̭te॒dārti॒-mārcchḙyu॒rya-tpau᳚rṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒pāndyāha̭ru-thsṛ॒janti̭ saṃ​va~thsa॒rāyai॒va tadṷdā॒na-nda̭dhati॒ tadanṷ sa॒triṇa॒ u- [sa॒triṇa॒ ut, a॒na॒nti॒ nā-''rti॒-mārccha̭nti] 16
-da̭nanti॒ nā-''rti॒-mārccha̭nti pū॒rṇamā̭se॒ vai de॒vānāgṃ̭ su॒to ya-tpau᳚rṇamā॒syā māsā᳚n-thsa॒pāndyāha̭ru-thsṛ॒janti̭ de॒vānā̭me॒va ta-dya॒jñena̭ ya॒jña-mpra॒tyava̭rohanti॒ vi vā e॒ta-dya॒jña-ñchi̭ndanti॒ ya-thṣa̭ḍa॒hasa̭tanta॒gṃ॒ santa॒mathāha̭ru-thsṛ॒janti̭ prājāpa॒tya-mpa॒śumā la̭bhante pra॒jāpa̭ti॒-ssarvā̭ de॒vatā̭ de॒vatā̭bhire॒va ya॒jñagṃ sa-nta̭nvanti॒ yanti॒ vā e॒te sava̭nā॒dye-'ha̭- [sava̭nā॒dye-'haḥ̭, u॒-thsṛ॒janti̭] 17
-ru-thsṛ॒janti̭ tu॒rīya॒-ṅkhalu॒ vā e॒ta-thsava̭naṃ॒-ya~-thsā᳚nāṃ॒yyaṃ-ya~-thsā᳚nāṃ॒yya-mbhava̭ti॒ tenai॒va sava̭nā॒nna ya̭nti samupa॒hūya̭ bhakṣayantye॒tath- so̭mapīthā॒ hyḙtar​hi̭ yathāyata॒naṃ-vā~ e॒teṣāgṃ̭ savana॒bhājo̭ de॒vatā̭ gacchanti॒ ye-'ha̭ru-thsṛ॒jantya̭nusava॒na-mpṷro॒ḍāśā॒-nnirva̭panti yathāyata॒nāde॒va sa̭vana॒bhājo̭ de॒vatā॒ ava̭ rundhate॒ 'ṣṭāka̭pālā-nprātassava॒na ekā̭daśakapālā॒-nmāddhya̭ndine॒ sava̭ne॒ dvāda̭śakapālāg​-stṛtīyasava॒ne chandāg̭sye॒vā-''ptvā -'va̭ rundhate vaiśvade॒va-ñca॒ru-ntṛ̭tīyasava॒ne nirva̭panti vaiśvade॒vaṃ-vai~ tṛ̭tīyasava॒na-ntenai॒va tṛ̭tīyasava॒nānna ya̭nti || 18 ||
(u॒daca॒ - tyu - dye-'ha̭ - rā॒ptvā - pañca̭daśa ca) (a. 6)
u॒thsṛjyāṃ(3)nothsṛjyā(3)miti̭ mīmāgṃsante brahmavā॒dina॒-stadvā̭huru॒-thsṛjya̭me॒vetya̭-māvā॒syā̭yā-ñca paurṇamā॒syā-ñco॒-thsṛjya॒mityā̭hure॒te hi ya॒jñaṃ-va~ha̭ta॒ iti॒ te tvāva nothsṛjye॒ ityā̭hu॒rye a̭vānta॒raṃ-ya~॒jña-mbhe॒jāte॒ iti॒ yā pra̭tha॒mā vya̭ṣṭakā॒ tasyā̭mu॒-thsṛjya॒mityā̭hure॒ṣa vai mā॒so vi̭śa॒ra iti॒ nā-''di̭ṣṭa॒- [nā-''di̭ṣṭam, uthsṛ̭jeyu॒-] 19
-muthsṛ̭jeyu॒-ryadādi̭ṣṭa-muthsṛ॒jeyṷryā॒dṛśe॒ punaḥ̭ paryāplā॒ve maddhyḙ ṣaḍa॒hasya̭ sa॒pandyḙta ṣaḍa॒hairmāsā᳚n-thsa॒pāndya॒ ya-thsa̭pta॒ma- maha॒stasmi॒nnu-thsṛ̭jeyu॒-stada॒gnaye॒ vasṷmate puro॒ḍāśa̭ma॒ṣṭāka̭pāla॒-nnirva̭peyurai॒ndra-ndadhīndrā̭ya ma॒rutva̭te puro॒ḍāśa॒mekā̭daśakapālaṃ-vai~śvade॒va-ndvāda̭śakapālama॒gnervai vasṷmataḥ prātassava॒naṃ-ya~da॒gnaye॒ vasṷmate puro॒ḍāśa̭ma॒ṣṭāka̭pāla-nni॒rvapa̭nti de॒vatā̭me॒va ta-dbhā॒ginī᳚-ṅku॒rvanti॒ [-ṅku॒rvanti̭, sava̭na] 20
sava̭na-maṣṭā॒bhirupa̭ yanti॒ yadai॒ndra-ndadhi॒ bhava॒tīndra̭me॒va ta-dbhā̭ga॒dheyā॒nna cyā̭vaya॒ntīndra̭sya॒ vai ma॒rutva̭to॒ māddhya̭ndina॒gṃ॒ sava̭naṃ॒-ya~dindrā̭ya ma॒rutva̭te puro॒ḍāśa॒mekā̭daśakapāla-nni॒rvapa̭nti de॒vatā̭me॒va ta-dbhā॒ginī᳚-ṅku॒rvanti॒ sava̭namekāda॒śabhi॒rupa̭ yanti॒ viśvḙṣāṃ॒-vai~ de॒vānā̭mṛbhu॒matā᳚-ntṛtīyasava॒naṃ​ya~-dvai᳚śvade॒va-ndvāda̭śakapāla-nni॒rvapa̭nti de॒vatā̭ e॒va ta-dbhā॒ginīḥ᳚ ku॒rvanti॒ sava̭na-ndvāda॒śabhi॒- [sava̭na-ndvāda॒śabhiḥ̭, upa̭ yanti] 21
-rupa̭ yanti prājāpa॒tya-mpa॒śumā la̭bhante ya॒jño vai pra॒jāpa̭ti-rya॒jñasyā-na̭nusargāyābhiva॒rta i॒ta-ṣṣaṇmā॒so bra̭hmasā॒ma-mbha̭vati॒ brahma॒ vā a̭bhiva॒rto brahma̭ṇai॒va ta-thsṷva॒rgaṃ-lo~॒ka-ma̭bhiva॒rtaya̭nto yanti pratikū॒lami̭va॒ hīta-ssṷva॒rgo lo॒ka indra॒ kratṷ-nna॒ ā bha̭ra pi॒tā pu॒trebhyo॒ yathā᳚ | śikṣā̭ no a॒smi-npṷruhūta॒ yāma̭ni jī॒vā jyoti̭-raśīma॒hītya॒-muta̭ āya॒tāgṃ ṣaṇmā॒so bra̭hmasā॒ma-mbha̭vatya॒yaṃ-vai~ lo॒ko jyotiḥ̭ pra॒jā jyoti̭ri॒mame॒va tallo॒ka-mpaśya̭nto-'bhi॒vada̭nta॒ ā ya̭nti || 22 ||
(nā-''di̭ṣṭaṃ - ku॒rvanti̭ - dvāda॒śabhi॒ - riti̭- vigṃśa॒tiśca̭) (a. 7)
de॒vānāṃ॒-vā~ anta̭-ñja॒gmuṣā̭mindri॒yaṃ-vī~॒rya̭-mapā᳚krāma॒-tta-tkro॒śenāvā̭rundhata॒ ta-tkro॒śasya̭ krośa॒tvaṃ-ya~-tkro॒śena॒ cātvā̭la॒syānte᳚ stu॒vanti̭ ya॒jñasyai॒vānta̭-ṅga॒tvendri॒yaṃ-vī~॒rya̭mava̭ rundhate sa॒trasyardhyā̭ ''hava॒nīya॒syānte᳚ stuvantya॒gni-me॒vopa̭-dra॒ṣṭāra̭-ṅkṛ॒tvardhi॒mupa̭ yanti pra॒jāpa̭te॒r॒hṛda̭yena havi॒rdhāne॒-'nta-sstṷvanti pre॒māṇa̭me॒vāsya̭ gacchanti ślo॒kena̭ pu॒rastā॒-thsada̭sa- [pu॒rastā॒-thsada̭saḥ, stu॒va॒ntyanṷślokena] 23
-sstuva॒ntyanṷślokena pa॒ścā-dya॒jñasyai॒vānta̭-ṅga॒tvā ślo̭ka॒bhājo̭ bhavanti na॒vabhi̭-raddhva॒ryuru-dgā̭yati॒ nava॒ vai purṷṣe prā॒ṇāḥ prā॒ṇāne॒va yaja̭māneṣu dadhāti॒ sarvā̭ ai॒ndriyo̭ bhavanti prā॒ṇeṣve॒vendri॒ya-nda̭dha॒-tyapra̭tihṛtābhi॒ru-dgā̭yati॒ tasmā॒-tpurṷṣa॒-ssarvā᳚ṇya॒nyāni̭ śī॒r​ṣṇo-'ṅgā̭ni॒ pratya̭cati॒ śira̭ e॒va na pa̭ñcada॒śagṃra̭thanta॒ra-mbha̭vatīndri॒yame॒vāva̭ rundhate saptada॒śa- [saptada॒śam, bṛ॒ha-da॒nnādya॒syā] 24
-mbṛ॒ha-da॒nnādya॒syā-'va̭ruddhyā॒ atho॒ praiva tena̭ jāyanta ekavi॒gṃ॒śa-mbha॒dra-ndvi॒padā̭su॒ prati̭ṣṭhityai॒ patna̭ya॒ upa̭ gāyanti mithuna॒tvāya॒ prajā᳚tyai pra॒jā̭patiḥ pra॒jā a̭sṛjata॒ so̭-'kāmayatā॒-''sāma॒hagṃ rā॒jya-mparī̭yā॒miti॒ tāsāgṃ̭ rāja॒nenai॒va rā॒jya-mparyai॒-tta-drā̭ja॒nasya̭ rājana॒tvaṃ-ya~-drā̭ja॒na-mbhava̭ti pra॒jānā̭me॒va ta-dyaja̭mānā rā॒jya-mpari̭ yanti pañcavi॒gṃ॒śa-mbha̭vati pra॒jāpa̭te॒- [pra॒jāpa̭teḥ, āptyai̭ pa॒ñcabhi॒-stiṣṭha̭nta-sstuvanti] 25
-rāptyai̭ pa॒ñcabhi॒-stiṣṭha̭nta-sstuvanti devalo॒kame॒vābhi ja̭yanti pa॒ñcabhi॒rāsī̭nā manuṣyalo॒kame॒vābhi ja̭yanti॒ daśa॒ sampa̭dyante॒ daśā᳚kṣarā vi॒rāḍannaṃ̭-vi~॒rā-ḍvi॒rājai॒vā-nnādya॒mava̭ rundhate pañca॒dhā vi̭ni॒ṣadya̭ stuvanti॒ pañca॒ diśo̭ di॒kṣvḙva prati̭tiṣṭha॒ntyekai̭ka॒yā-'stṷtayā sa॒māya̭nti di॒gbhya e॒vānnādya॒gṃ॒ sa-mbha̭ranti॒ tābhi̭-rudgā॒to-dgā̭yati di॒gbhya e॒vā-'nnādyagṃ̭ [e॒vā-'nnādya᳚m, sa॒mbhṛtya॒ teja̭] 26
sa॒mbhṛtya॒ teja̭ ā॒tma-nda̭dhate॒ tasmā॒dekaḥ̭ prā॒ṇa-ssarvā॒ṇyaṅgā᳚nyava॒tyatho॒ yathā̭ supa॒rṇa ṷtpati॒ṣyañchira̭ utta॒ma-ṅkṷru॒ta e॒vame॒va ta-dyaja̭mānāḥ pra॒jānā̭mutta॒mā bha̭vantyāsa॒ndī-mṷdgā॒tā ''ro̭hati॒ sāmrā᳚jyame॒va ga̭cchanti ple॒ṅkhagṃ hotā॒ nāka̭syai॒va pṛ॒ṣṭhagṃ ro̭hanti kū॒rcāva̭ddhva॒ryu-rbra॒ddhnasyai॒va vi॒ṣṭapa̭-ṅgacchantye॒tāva̭nto॒ vai dḙvalo॒kāsteṣve॒va ya̭thāpū॒rva-mprati̭ tiṣṭha॒ntyatho̭ ā॒krama̭ṇame॒va ta-thsetuṃ॒-ya~ja̭mānāḥ kurvate suva॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 27 ||
(sada̭saḥ-saptada॒śaṃ-pra॒jāpa̭te-rgāyati di॒gbhya e॒vānnādyaṃ॒-pratye-kā̭daśa ca) (a. 8)
a॒rkyḙṇa॒ vai sa̭hasra॒śaḥ pra॒jāpa̭tiḥ pra॒jā a̭sṛjata॒ tābhya॒ ilā᳚de॒nnerāṃ॒-lū~tā॒mavā̭rundha॒ yada॒rkya̭-mbhava̭ti pra॒jā e॒va ta-dyaja̭mānā-ssṛjanta॒ ilā᳚da-mbhavati pra॒jābhya̭ e॒va sṛ॒ṣṭābhya॒ irāṃ॒-lū~tā॒mava̭ rundhate॒ tasmā॒dyāgṃ samāgṃ̭ sa॒tragṃ samṛ̭ddha॒-ṅkṣodhṷkā॒stāgṃ samā᳚-mpra॒jā iṣa॒gg॒ hyā̭sā॒mūrja̭mā॒dada̭te॒ yāgṃ samāṃ॒-vyṛ~̭ddha॒-makṣo̭dhukā॒stāgṃ samā᳚-mpra॒jā [samā᳚-mpra॒jāḥ, na hyā̭sā॒miṣa॒] 28
na hyā̭sā॒miṣa॒-mūrja̭-mā॒dada̭ta utkro॒da-ṅkṷrvate॒ yathā̭ ba॒ndhā-nmṷmucā॒nā ṷtkro॒da-ṅku॒rvata̭ e॒vame॒va ta-dyaja̭mānā devaba॒ndhā-nmṷmucā॒nā ṷtkro॒da-ṅkṷrvata॒ iṣa॒mūrja̭mā॒tma-ndadhā̭nā vā॒ṇa-śśa॒tata̭nturbhavati śa॒tāyuḥ॒ purṷṣa-śśa॒tendri̭ya॒ āyṷṣye॒vendri॒ye prati̭ tiṣṭhantyā॒ji-ndhā̭va॒ntyana̭bhijitasyā॒-bhiji̭tyai dundu॒bhīn-thsa॒māghna̭nti para॒mā vā e॒ṣā vāgyā dṷndu॒bhau pa̭ra॒māme॒va [ ] 29
vāca॒mava̭ rundhate bhūmidundu॒bhimā ghna̭nti॒ yaivemāṃ-vā~-kpravi̭ṣṭā॒ tāme॒vāva̭ rundha॒te 'tho̭ i॒māme॒va ja̭yanti॒ sarvā॒ vāco̭ vadanti॒ sarvā̭sāṃ-vā~॒cāmava̭ruddhyā ā॒rdrecarma॒n vyāya̭cchete indri॒yasyā va̭ruddhyā॒ ā-'nyaḥ krośa̭ti॒ prānya-śśagṃ̭sati॒ ya ā॒krośa̭ti pu॒nātye॒vainā॒n​thsa yaḥ pra॒śagṃsa̭ti pū॒teṣve॒vā-'nnādya̭-ndadhā॒tyṛṣi̭kṛta-ñca॒ [-ndadhā॒tyṛṣi̭kṛta-ñca॒, vā e॒te] 30
vā e॒te de॒vakṛ̭ta-ñca॒ pūrvai॒rmāsai॒rava̭ rundhate॒ ya-dbhṷ̄te॒cchadā॒gṃ॒ sāmā̭ni॒ bhava̭ntyu॒bhaya॒syāva̭ruddhyai॒ yanti॒ vā e॒te mi̭thu॒nādye saṃ̭​va~thsa॒ra-mṷpa॒yantya̭ntarve॒di mi̭thu॒nau sa-mbha̭vata॒stenai॒va mi̭thu॒nānna ya̭nti || 31 ||
(vyṛ̭ddha॒makṣo̭dhukā॒stāgṃ samā᳚-mpra॒jāḥ - pa̭ra॒māme॒va - ca̭ - tri॒gṃ॒śacca̭) (a. 9)
carmāva̭ bhindanti pā॒pmāna̭me॒vaiṣā॒mava̭ bhindanti॒ mā-'pa̭ rāthsī॒rmā-'ti̭ vyāthsī॒rityā̭ha sampra॒tyḙvaiṣā᳚-mpā॒pmāna॒mava̭ bhindantyudaku॒mbhāna̭dhini॒dhāya̭ dā॒syo̭ mārjā॒līya॒-mpari̭ nṛtyanti pa॒do ni̭ghna॒tīri॒damma̭dhu॒-ṅgāya̭ntyo॒ madhu॒ vai de॒vānā᳚-mpara॒ma-ma॒nnādya̭-mpara॒mame॒vā-nnādya॒mava̭ rundhate pa॒do ni ghna̭nti mahī॒yāme॒vaiṣṷ dadhati || 32 ||
(carmai - kā॒nnapa̭ñcā॒śat) (a. 10)
pṛ॒thi॒vyai svāhā॒ 'ntari̭kṣāya॒ svāhā̭ di॒ve svāhā̭ samploṣya॒te svāhā̭ sa॒plaṃ​va~̭mānāya॒ svāhā॒ samplṷtāya॒ svāhā̭ meghāyiṣya॒te svāhā̭ meghāya॒te svāhā̭ meghi॒tāya॒ svāhā̭ me॒ghāya॒ svāhā̭ nīhā॒rāya॒ svāhā̭ ni॒hākā̭yai॒ svāhā᳚ prāsa॒cāya॒ svāhā᳚ praca॒lākā̭yai॒ svāhā̭ vidyotiṣya॒te svāhā̭ vi॒dyota̭mānāya॒ svāhā̭ saṃ​vi~॒dyota̭mānāya॒ svāhā᳚ stanayiṣya॒te svāhā᳚ sta॒naya̭te॒ svāho॒ -gragg​ sta॒naya̭te॒ svāhā̭ var​ṣiṣya॒te svāhā॒ var​ṣa̭te॒ svāhā̭ 'bhi॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭ pari॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭ saṃ॒​va~r​ṣa̭te॒ [saṃ॒​va~r​ṣa̭te, svāhā̭ 'nu॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭] 33
svāhā̭ 'nu॒var​ṣa̭te॒ svāhā̭ śīkāyiṣya॒te svāhā̭ śīkāya॒te svāhā̭ śīki॒tāya॒ svāhā᳚proṣiṣya॒te svāhā᳚ pruṣṇa॒te svāhā̭ paripruṣṇa॒te svāho᳚-dgrahīṣya॒te svāho᳚ dgṛhṇa॒te svāho-dgṛ̭hītāya॒ svāhā̭ viploṣya॒te svāhā̭ vi॒plava̭mānāya॒ svāhā॒ viplṷtāya॒ svāhā̭ ''taphsya॒te svāhā॒ ''tapa̭te ॒svāho॒-gramā॒tapa̭te॒ svāha॒ -rgbhya-ssvāhā॒ yajṷrbhya॒-ssvāhā॒ sāma̭bhya॒-ssvāhā 'ṅgi̭robhya॒-ssvāhā॒ vede᳚bhya॒-ssvāhā॒ gāthā᳚bhya॒-ssvāhā̭ nārāśa॒gṃ॒sībhya॒-ssvāhā॒ raibhī᳚bhya॒-ssvāhā॒ sarva̭smai॒ svāhā᳚ || 34 ||
(saṃ॒​va~r​ṣa̭te॒ - raibhī᳚bhya॒-ssvāhā॒ - dve ca̭) (a. 11)
da॒tvate॒ svāhā̭ 'da॒ntakā̭ya॒ svāhā᳚ prā॒ṇine॒ svāhā᳚ 'prā॒ṇāya॒ svāhā॒ mukha̭vate॒ svāhā̭-'mu॒khāya॒ svāhā॒ nāsi̭kavate॒ svāhā̭ 'nāsi॒kāya॒ svāhā᳚ 'kṣa॒ṇvate॒ svāhā̭-'na॒kṣikā̭ya॒ svāhā̭ ka॒rṇine॒ svāhā̭ 'ka॒rṇakā̭ya॒ svāhā̭ śīr​ṣa॒ṇvate॒ svāhā̭-'śī॒r॒ṣakā̭ya॒ svāhā̭ pa॒dvate॒ svāhā̭ 'pā॒dakā̭ya॒ svāhā᳚ prāṇa॒te svāhā 'prā̭ṇate॒ svāhā॒ vada̭te॒ svāhā 'va̭date॒ svāhā॒ paśya̭te॒ svāhā 'pa̭śyate॒ svāhā̭ śṛṇva॒te svāhā 'śṛ̭ṇvate॒ svāhā̭ mana॒svine॒ svāhā̭- [mana॒svine॒ svāhā᳚, a॒ma॒nase॒ svāhā̭] 35
-'ma॒nase॒ svāhā̭ reta॒svine॒ svāhā̭ 're॒taskā̭ya॒ svāhā᳚ pra॒jābhya॒-ssvāhā᳚ pra॒jana̭nāya॒ svāhā॒ loma̭vate॒ svāhā̭ 'lo॒makā̭ya॒ svāhā᳚ tva॒ce svāhā॒ 'tvakkā̭ya॒ svāhā॒ carma̭ṇvate॒ svāhā̭ 'ca॒rmakā̭ya॒ svāhā॒ lohi̭tavate॒ svāhā̭-'lohi॒tāya॒ svāhā̭ māgṃsa॒nvate॒ svāhā̭ 'mā॒gṃ॒sakā̭ya॒ svāhā॒ snāva̭bhya॒-ssvāhā᳚ 'snā॒vakā̭ya॒ svāhā᳚ stha॒nvate॒ svāhā̭-'na॒sthikā̭ya॒ svāhā̭ majja॒nvate॒ svāhā̭ 'ma॒jjakā̭ya॒ svāhā॒ 'ṅgine॒ svāhā̭-'na॒ṅgāya॒ svāhā॒ ''tmane॒ svāhā 'nā᳚tmane॒ svāhā॒ sarva̭smai॒ svāhā᳚ || 36 ||
(ma॒na॒svine॒ svāhā - 'nā᳚tmane॒ svāhā॒ - dve ca̭) (a. 12)
kastvā̭ yunakti॒ sa tvā̭ yunaktu॒ viṣṇṷstvā yunaktva॒sya ya॒jñasyardhyai॒ mahya॒gṃ॒ sanna̭tyā a॒muṣmai॒ kāmā॒yā-''yṷṣe tvā prā॒ṇāya̭ tvā 'pā॒nāya̭ tvā vyā॒nāya̭ tvā॒ vyṷṣṭyai tvā ra॒yyai tvā॒ rādha̭se tvā॒ ghoṣā̭ya tvā॒ poṣā̭ya tvā ''rādgho॒ṣāya̭ tvā॒ pracyṷtyai tvā || 37 ||
(kastvā॒ - 'ṣṭātrigṃ̭śat) (a. 13)
a॒gnayḙ gāya॒trāya̭ tri॒vṛte॒ rātha̭ntarāya vāsa॒ntāyā॒-ṣṭāka̭pāla॒ indrā̭ya॒ traiṣṭṷbhāya pañcada॒śāya॒ bār​ha̭tāya॒ graiṣmā॒yaikā̭daśakapālo॒ viśve᳚bhyo de॒vebhyo॒ jāga̭tebhya-ssaptada॒śebhyo̭ vairū॒pebhyo॒ vār​ṣi̭kebhyo॒ dvāda̭śakapālo mi॒trāvarṷṇābhyā॒-mānṷṣṭubhābhyā-mekavi॒gṃ॒śābhyāṃ᳚-vai~rā॒jābhyāgṃ̭ śāra॒dābhyā᳚-mpaya॒syā̭ bṛha॒spata̭ye॒ pāṅktā̭ya triṇa॒vāya̭ śākva॒rāya॒ haima̭ntikāya ca॒ru-ssa̭vi॒tra ā̭ticchanda॒sāya̭ trayastri॒gṃ॒śāya̭ raiva॒tāya̭ śaiśi॒rāya॒ dvāda̭śakapā॒lo 'di̭tyai॒ viṣṇṷpatnyai ca॒rura॒gnayḙ vaiśvāna॒rāya॒ dvāda̭śakapā॒lo 'nṷmatyai ca॒ruḥ kā॒ya eka̭kapālaḥ || 38 ||
(a॒gnaye-'di̭tyā॒ anṷmatyai - sa॒ptaca̭tvārigṃśat) (a. 14)
yo vā a॒gnāva॒gniḥ pra̭hri॒yate॒ yaśca॒ somo॒ rājā॒ tayo̭re॒ṣa ā̭ti॒thyaṃ-ya~da̭gnīṣo॒mīyo-'thai॒ṣa ru॒dro yaścī॒yate॒ ya-thsañci̭te॒-'gnāve॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi॒ na ni॒rvapḙde॒ṣa e॒va ru॒dro-'śā᳚nta upo॒tthāya̭ pra॒jā-mpa॒śūn yaja̭mānasyā॒bhi ma̭nyeta॒ ya-thsañci̭te॒-'gnāve॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi̭ ni॒rvapa̭ti bhāga॒dheyḙnai॒vainagṃ̭ śamayati॒ nāsya̭ ru॒dro-'śā᳚nta [ru॒dro-'śā᳚ntaḥ, u॒po॒tthāya̭] 39
upo॒tthāya̭ pra॒jā-mpa॒śūna॒bhi ma̭nyate॒ daśa̭ ha॒vīgṃṣi̭ bhavanti॒ nava॒ vai purṷṣe prā॒ṇā nābhi̭rdaśa॒mī prā॒ṇāne॒va yaja̭māne dadhā॒tyatho॒ daśā᳚kṣarā vi॒rāḍannaṃ̭-vi~॒rā-ḍvi॒rājye॒vānnādye॒ prati̭ tiṣṭhatyṛ॒tubhi॒rvā e॒ṣa chando̭bhi॒-sstomaiḥ᳚ pṛ॒ṣṭhaiścḙta॒vya̭ ityā̭hu॒ryade॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi̭ ni॒rvapa̭tyṛ॒tubhi̭re॒vaina॒-ñchando̭bhi॒-sstomaiḥ᳚ pṛ॒ṣṭhaiści̭nute॒ diśaḥ̭ suṣuvā॒ṇenā̭ - [ ] 40
-bhi॒jityā॒ ityā̭hu॒ryade॒tāni̭ ha॒vīgṃṣi̭ ni॒rvapa̭ti di॒śāma॒bhiji̭tyā e॒tayā॒ vā indra̭-nde॒vā a̭yājaya॒-ntasmā̭dindrasa॒va e॒tayā॒ manṷ-mmanu॒ṣyā᳚stasmā᳚-nmanusa॒vo yathendro̭ de॒vānāṃ॒-ya~thā॒ manṷrmanu॒ṣyā̭ṇāme॒va-mbha̭vati॒ ya e॒vaṃ-vi~॒dvāne॒tayeṣṭyā॒ yaja̭te॒ digva̭tīḥ puro-'nuvā॒kyā̭ bhavanti॒ sarvā̭sā-ndi॒śāma॒bhiji̭tyai || 41 ||
(aśā᳚ntaḥ - suṣuvā॒ṇenai - ka̭catvārigṃśacca) (a. 15)
yaḥ prā̭ṇa॒to ni̭miṣa॒to ma̭hi॒tvaika॒ idrājā॒ jaga̭to ba॒bhūva̭ | ya īśḙ a॒sya dvi॒pada॒ścatṷṣpadaḥ॒ kasmai̭ de॒vāya̭ ha॒viṣā̭ vidhema || u॒pa॒yā॒magṛ̭hīto-'si pra॒jāpa̭taye tvā॒ juṣṭa̭-ṅgṛhṇāmi॒ tasya̭ te॒ dyaurma̭hi॒mā nakṣa̭trāṇi rū॒pamā̭di॒tyaste॒ teja॒stasmai᳚ tvā mahi॒mne pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ || 42 ||
(yaḥ prā̭ṇa॒to dyaurā̭di॒tyo᳚ - 'ṣṭātrigṃ̭śat ) (a. 16)
ya ā᳚tma॒dā ba̭la॒dā yasya॒ viśva̭ u॒pāsa̭te pra॒śiṣaṃ॒-ya~sya̭ de॒vāḥ | yasya̭ chā॒yā-'mṛtaṃ॒-ya~sya̭ mṛ॒tyuḥ kasmai̭ de॒vāya̭ ha॒viṣā̭ vidhema || u॒pa॒yā॒magṛ̭hīto-'si pra॒jāpa̭taye tvā॒ juṣṭa̭-ṅgṛhṇāmi॒ tasya̭ te pṛthi॒vī ma̭hi॒mauṣa̭dhayo॒ vana॒spata̭yo rū॒pama॒gniste॒ teja॒stasmai᳚ tvā mahi॒mne pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ || 43 ||
(ya ā᳚tma॒dāḥ pṛ̭thi॒vya̭gni-rekā॒nnaca̭tvāri॒gṃ॒śat) (a. 17)
ā brahma̭-nbrāhma॒ṇo bra̭hmavarca॒sī jā̭yatā॒mā 'smi-nrā॒ṣṭre rā̭ja॒nya̭ iṣa॒vyaḥ̭ śūro̭ mahāra॒tho jā̭yatā॒-ndogdhrī̭dhe॒nurvoḍhā̭ 'na॒ḍvānā॒śu-ssaptiḥ॒ pura̭ndhi॒ryoṣā̭ ji॒ṣṇū ra̭the॒ṣṭhā-ssa॒bheyo॒ yuvā ''sya yaja̭mānasya vī॒ro jā̭yatā-nnikā॒meni̭kāme naḥ pa॒rjanyo̭ var​ṣatu pha॒linyo̭ na॒ oṣa̭dhayaḥ pacyantāṃ-yo~gakṣe॒monaḥ̭ kalpatām || 44 ||
(ā brahma॒ - nneka̭catvārigṃśat )(ā18)
ā-'krāṋ vā॒jī pṛ̭thi॒vīma॒gniṃ-yu~ja̭makṛta vā॒jyarvā ''krāṋ vā॒jya̭ntari̭kṣaṃ-vā~॒yuṃ-yu~ja̭makṛta vā॒jyarvā॒ dyāṃ-vā~॒jyā-'kragg̭sta॒ sūryaṃ॒-yu~ja̭makṛta vā॒jyarvā॒ 'gnistḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ sa-mpā̭raya vā॒yustḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ sa- [sva॒sti mā॒ sam, pā॒ra॒yā॒ ''di॒tyastḙ] 45
-mpā̭rayā ''di॒tyastḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ sa-mpā̭raya prāṇa॒dhṛga̭si prā॒ṇa-mmḙ dṛgṃha vyāna॒dhṛga̭si vyā॒na-mmḙ dṛgṃhā 'pāna॒dhṛga̭syapā॒na-mma̭ dṛgṃha॒ cakṣṷrasi॒ cakṣu॒rmayi̭ dhehi॒ śrotra̭masi॒ śrotra॒-mmayi̭ dhe॒hyāyṷra॒syāyu॒rmayi̭ dhehi || 46 ||
(vā॒yustḙ vāji॒n॒ yuṅṅanu॒ tvā '' ra̭bhe sva॒sti mā॒ saṃ - trica̭tvārigṃśacca) (a. 19)
jajñi॒ bījaṃ॒-va~r​ṣṭā̭ pa॒rjanyaḥ॒ paktā̭ sa॒syagṃ sṷpippa॒lā oṣa̭dhaya-ssvadhicara॒ṇeyagṃ sṷ̄pasada॒no᳚-'gni-ssva̭ddhya॒kṣama॒ntari̭kṣagṃsupā॒vaḥ pava̭māna-ssūpasthā॒nā dyau-śśi॒vama॒sau tapa̭n yathāpū॒rvama̭horā॒tre pa̭ñcada॒śino᳚ 'rdhamā॒sā-stri॒gṃ॒śino॒ māsāḥ᳚ kḷ॒ptā ṛ॒tavaḥ̭ śā॒nta-ssaṃ̭​va~thsa॒raḥ || 47 ||
(jajñi॒ bīja॒ - meka̭trigṃśat) (a. 20)
ā॒gne॒yo᳚-'ṣṭāka̭pāla-ssau॒myaśca॒ru-ssā̭vi॒tro᳚-'ṣṭāka̭pālaḥ pau॒ṣṇaśca॒rū rau॒draśca॒rura॒gnayḙ vaiśvāna॒rāya॒ dvāda̭śakapālo mṛgākha॒re yadi॒ nā-''gacchḙ-da॒gnaye-'gṃ̭ho॒muce॒-'ṣṭāka̭pāla-ssau॒rya-mpayo̭ vāya॒vya̭ ājya̭bhāgaḥ || 48 ||
(ā॒gne॒ya - ścatṷrvigṃśatiḥ) (a. 21)
a॒gnaye-'gṃ̭ho॒muce॒-'ṣṭāka̭pāla॒ indrā̭yā-'gṃho॒muca॒ ekā̭daśakapālo mi॒trāvarṷṇābhyā-māgo॒mugbhyā᳚-mpaya॒syā̭ vāyosāvi॒tra ā̭go॒mugbhyā᳚-ñca॒rura॒śvibhyā̭-māgo॒mugbhyā᳚-ndhā॒nā ma॒rudbhya̭ eno॒mugbhyaḥ̭ sa॒ptaka̭pālo॒ viśve᳚bhyo de॒vebhya̭ eno॒mugbhyo॒ dvāda̭śakapā॒lo 'nṷmatyai ca॒rura॒gnayḙ vaiśvāna॒rāya॒ dvāda̭śakapālo॒ dyāvā̭pṛthi॒vībhyā̭-magṃho॒mugbhyā᳚-ndvikapā॒laḥ || 49 ||
(a॒gnaye-'gṃ̭ho॒muce᳚ - tri॒gṃ॒śat) (a. 22)
a॒gnaye॒ sama̭nama-tpṛthi॒vyai sama̭nama॒dyathā॒-'gniḥ pṛ̭thi॒vyā sa॒mana̭made॒va-mmahya̭-mbha॒drā-ssanna̭taya॒-ssa-nna̭mantu vā॒yave॒ sama̭namada॒ntari̭kṣāya॒ sama̭nama॒dyathā̭ vā॒yura॒ntari̭kṣeṇa॒ sūryā̭ya॒ sama̭namaddi॒ve sama̭nama॒dyathā॒ sūryo̭ di॒vā ca॒ndrama̭se॒ sama̭nama॒nnakṣa̭trebhya॒-ssama̭nama॒dyathā̭ ca॒ndramā॒ nakṣa̭trai॒rvarṷṇāya॒ sama̭namada॒dbhya-ssama̭nama॒-dyathā॒ [-ssama̭nama॒-dyathā᳚, varṷṇo॒-'dbhi-ssāmne॒] 50
varṷṇo॒-'dbhi-ssāmne॒ sama̭namadṛ॒ce sama̭nama॒dyathā॒ sāma॒rcā brahma̭ṇe॒ sama̭nama-tkṣa॒trāya॒ sama̭nama॒dyathā॒ brahma̭ kṣa॒treṇa॒ rājñe॒ sama̭nama-dvi॒śe sama̭nama॒dyathā॒ rājā̭ vi॒śā rathā̭ya॒-ssama̭nama॒daśve᳚bhya॒-ssama̭nama॒dyathā॒ ratho-'śvaiḥ᳚ pra॒jāpa̭taye॒ sama̭nama-dbhū॒tebhya॒-ssama̭nama॒dyathā᳚ pra॒jāpa̭tirbhū॒tai-ssa॒mana̭made॒va-mmahya̭-mbha॒drā-ssanna̭taya॒-ssa-nna̭mantu || 51 ||
(a॒dbhya-ssama̭nama॒dyathā॒-mahyaṃ̭-ca॒tvāri̭ ca) (a. 23)
ye te॒ panthā̭na-ssavitaḥ pū॒rvyāso̭-'re॒ṇavo॒ vita̭tā a॒ntari̭kṣe | tebhi̭rno a॒dya pa॒thibhiḥ̭ su॒gebhī॒ rakṣā̭ ca no॒ adhi̭ ca deva brūhi || namo॒-'gnayḙ pṛthivi॒kṣitḙ loka॒spṛtḙ lo॒kama॒smai yaja̭mānāya dehi॒ namo̭ vā॒yave᳚-'ntarikṣa॒kṣitḙ loka॒spṛtḙ lo॒kama॒smai yaja̭mānāya dehi॒ nama॒-ssūryā̭ya divi॒kṣitḙ loka॒spṛtḙ lo॒kama॒smai yaja̭mānāya dehi || 52 ||
(ye te॒ - catṷścatvārigṃśat) (a. 24)
yo vā aśva̭sya॒ meddhya̭sya॒ śiro॒ veda̭ śīr​ṣa॒ṇvā-nmeddhyo̭ bhavatyu॒ṣā vā aśva̭sya॒ meddhya̭sya॒ śira॒-ssūrya॒ścakṣu॒rvātaḥ̭ prā॒ṇaśca॒ndramā॒-śśrotra॒-ndiśaḥ॒ pādā̭ avāntaradi॒śāḥ par​śa̭vo-'horā॒tre ni̭me॒ṣo᳚-'rdhamā॒sāḥ parvā̭ṇi॒ māsā᳚-ssa॒dhānnā᳚nyṛ॒tavo-'ṅgā̭ni saṃ​va~thsa॒ra ā॒tmā ra॒śmayaḥ॒ keśā॒ nakṣa̭trāṇi rū॒pa-ntāra̭kā a॒sthāni॒ nabho̭ mā॒gṃ॒sānyoṣa̭dhayo॒ lomā̭ni॒ vana॒spata̭yo॒ vālā̭ a॒gnirmukhaṃ̭-vai~śvāna॒ro vyāttagṃ̭ [vyātta᳚m, sa॒mu॒dra u॒dara̭ma॒ntari̭kṣa-] 53
samu॒dra u॒dara̭ma॒ntari̭kṣa-mpā॒yu-rdyāvā̭pṛthi॒vī ā॒ṇḍau grāvā॒ śepa॒-ssomo॒ reto॒ yajja̭ñja॒bhyate॒ tadvi dyo̭tate॒ yadvi̭dhūnu॒te ta-thsta̭nayati॒ yanmeha̭ti॒ tadva̭r​ṣati॒ vāge॒vāsya॒ vāgaha॒rvā aśva̭sya॒ jāya̭mānasya mahi॒mā pu॒rastā᳚jjāyate॒ rātri̭rena-mmahi॒mā pa॒ścādanṷ jāyata e॒tau vai ma̭hi॒mānā॒-vaśva̭ma॒bhita॒-ssa-mba̭bhūvatu॒r॒hayo̭ de॒vāna̭vaha॒ darvā-'sṷrān vā॒jī ga̭ndha॒rvā-naśvo̭ manu॒ṣyā᳚n-thsamu॒dro vā aśva̭sya॒ yoniḥ̭ samu॒dro bandhuḥ̭ || 54 ||
(vyātta̭ - mavaha॒-d- dvāda̭śa ca ) (a. 25)
(gāvo॒ - gāva॒-ssiṣā̭santīḥ- pratha॒me mā॒si - sa̭mā॒nyo̭ - yadi॒ somaṷ- ṣaḍa॒hai - ru॒-thsṛjyā(3)n - de॒vānā̭ - ma॒rkyḙṇa॒ - carmā-'va̭ - pṛthi॒vyai - da॒tvate॒ - kastvā॒ - 'gnaye॒ - yo vai - yaḥ prā̭ṇa॒to - ya ā᳚tma॒dā - ā brahma॒ - nnā-'krā॒n - jajñi॒ bīja̭ - māgne॒yo᳚-'ṣṭāka̭pālo॒ - 'gnaye-'gṃ̭ho॒muce॒-'ṣṭāka̭pālo॒ - 'gnaye॒sama̭nama॒--dye te॒ panthā̭no॒ - yo vā aśva̭sya॒meddhya̭sya॒ śiraḥ॒ - pañca̭vigṃśatiḥ)
(gāvaḥ̭ - samā॒nyaḥ̭ - sava̭namaṣṭā॒bhi - rvā e॒te de॒vakṛ̭tañcā - 'bhi॒jityā॒ ityā̭hu॒ -rvarṷṇo॒-'dbhi-ssāmne॒ - catṷṣ pañcā॒sat)
(gāvo॒, yoni̭ ssamu॒dro bandhuḥ̭)
(pra॒janana̭gṃ - sādyāḥ - pra॒javaṃ॒ - bṛha॒spati॒ - rgāvaḥ - pañca̭) (7)
(i॒ṣe, vā̭ya॒vya̭, mpra॒jāpa̭ti, ryuñjā॒nā, ssā̭vi॒trāṇi̭, prācīna̭vagṃśa, mpra॒jana̭nagṃ, sapta) (7)
|| hariḥ̭ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya saṃhitāyāṃ saptamakāṇḍe pañcamaḥ praśna-ssamāptaḥ ||
|| iti taittirīyasaṃhitā samāptā ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in