𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇 𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌾𑌷𑍍𑌟𑌕𑍇 𑌅𑌷𑍍𑌟𑌮𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌾𑌠𑌕𑌃 - 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇𑌧𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌂-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇𑌵-𑌙𑍍𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍
𑌓-𑌨𑍍𑌨𑌮𑌃 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇, 𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌮𑌹𑌾𑌗𑌣𑌪𑌤𑌯𑍇 𑌨𑌮𑌃,
𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨𑌮𑌃 । 𑌹॒𑌰𑌿𑌃॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥
(𑌅𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇𑌧𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌂-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇𑌵-𑌙𑍍𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌂)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 1 - 𑌸𑌾𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑍍𑌯𑍇𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑌾𑌦𑌯𑌃 𑌯𑌾𑌜𑌮𑌾𑌨𑌸𑌂𑌸𑍍𑌕𑌾𑌰𑌾𑌃
𑌸𑌾॒𑌗𑍍𑌰𑌂॒𑌹॒𑌣𑍍𑌯𑍇𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑌾॑ 𑌯𑌜𑌤𑍇 । 𑌇॒𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜॒𑌨𑌤𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌙𑍍𑌗॑𑌹𑍍𑌣𑌾॒𑌨𑍀𑌤𑌿॑ ॥ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌾𑌰𑌤𑍍𑌨𑍀 𑌰𑌶॒𑌨𑌾 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚-𑌸𑍍𑌸𑌂𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌃 ।
𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌮𑍇॒𑌵𑌾 𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌮𑍗॒𑌞𑍍𑌜𑍀 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌊𑌰𑍍𑌗𑍍𑌵𑍈 𑌮𑍁𑌞𑍍𑌜𑌾𑌃᳚ । 𑌊𑌰𑍍𑌜॑𑌮𑍇॒ 𑌵𑌾 𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 । 𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌤𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮॑ ॥ 1 ॥
𑌯𑌦॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯॑𑌨𑌾𑌮 𑌦𑍇𑌵॒𑌯𑌜॑𑌨-𑌮॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌵॑𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 । 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑍇𑌨॑ 𑌕𑍀॒𑌰𑍍𑌤𑌿𑌮॒𑌭𑌿𑌜॑𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌅𑌪॑𑌦𑌾𑌤𑍀-𑌨𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌜𑌃॑ 𑌸॒𑌮𑌾𑌵॑𑌹॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍁॑𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾𑌃᳚ ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌕𑍇॒𑌶॒𑌶𑍍𑌮॒𑌶𑍍𑌰𑍁 𑌵॑𑌪𑌤𑍇 । 𑌨॒𑌖𑌾𑌨𑌿॒ 𑌨𑌿𑌕𑍃॑𑌨𑍍𑌤𑌤𑍇 । 𑌦॒𑌤𑍋 𑌧𑌾॑𑌵𑌤𑍇 । 𑌸𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿॑ । 𑌅𑌹॑𑌤𑌂॒-𑌵𑌾𑌁𑌸𑌃॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇 । 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌨𑍋-𑌽𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌵𑌾𑌚𑌂॑-𑌯𑌁॒𑌤𑍍𑌵𑍋𑌪॑𑌵𑌸𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌗𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॑-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌗॒𑌰𑌯॑𑌨𑍍𑌤 𑌆𑌸𑌤𑍇 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 2 ॥
(𑌕𑌰𑍍𑌮॑ - 𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌚) (𑌅. 1)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 2 - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍗𑌦𑌨𑌾𑌭𑌿𑌧𑌾𑌨𑌮𑍍
𑌚𑌤𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌯𑍍𑌯॒ 𑌆𑌪𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌚𑌤𑍁॑𑌶𑍍𑌶𑌫𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌤𑌾 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸॒𑌮𑌾𑌭𑍃॑𑌤𑌾 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌦𑌿॒𑌕𑍍𑌷𑍁 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑌃॑ ।
𑌅𑌨𑍍𑌨𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌨𑍍𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 । 𑌯𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌨𑍍𑌨॒-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌯॑𑌤𑍇 । 𑌤𑌦𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌤𑌾𑌸𑍁॑ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍗𑌦॒𑌨-𑌮𑍍𑌪॑𑌚𑌤𑌿 । 𑌰𑍇𑌤॑ 𑌏॒𑌵 𑌤𑌦𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 3 ॥
𑌚𑌤𑍁॑𑌶𑍍𑌶𑌰𑌾𑌵𑍋 𑌭𑌵𑌤𑌿 । 𑌦𑌿॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌵𑍇॑𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 𑌉॒𑌭॒𑌯𑌤𑍋॑ 𑌰𑍁॒𑌕𑍍𑌮𑍗 𑌭॑𑌵𑌤𑌃 । 𑌉॒𑌭॒𑌯𑌤॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒𑌨𑍍-𑌰𑍁𑌚॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌉𑌦𑍍𑌧॑𑌰𑌤𑌿 𑌶𑍃𑌤॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ।
𑌸॒𑌰𑍍𑌪𑌿𑌷𑍍𑌵𑌾᳚-𑌨𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ । 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰॑ 𑌆𑌰𑍍𑌷𑍇॒𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌶𑍍𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌦𑌿॒𑌶𑌾𑌮𑍇॒𑌵 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌷𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 । 𑌦𑌿॒𑌶𑌾𑌮॒𑌵 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍀॒𑌗𑍍॒𑌷𑍍𑌯 𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 4 ॥
𑌯𑌦𑌾𑌜𑍍𑌯॑-𑌮𑍁॒𑌚𑍍𑌛𑌿𑌷𑍍𑌯॑𑌤𑍇 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍-𑌰𑌶॒𑌨𑌾-𑌨𑍍𑌨𑍍𑌯𑍁॑𑌨𑌤𑍍𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌓॑𑌦॒𑌨𑌃 । 𑌰𑍇𑌤॒ 𑌆𑌜𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌯𑌦𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇॑ 𑌰𑌶॒𑌨𑌾-𑌨𑍍𑌨𑍍𑌯𑍁॒𑌨𑌤𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌮𑍇॒𑌵 𑌰𑍇𑌤॑𑌸𑌾॒ 𑌸𑌮॑𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌦॒𑌰𑍍𑌭॒𑌮𑌯𑍀॑ 𑌰𑌶॒𑌨𑌾 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 ।
𑌬॒𑌹𑍁 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌕𑍁॑𑌚॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌮𑍁𑌪॑𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌯𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॑ । 𑌪॒𑌵𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌦॒𑌰𑍍𑌭𑌾𑌃 ॥ 5 ॥
𑌯𑌦𑍍𑌦॑𑌰𑍍𑌭॒𑌮𑌯𑍀॑ 𑌰𑌶॒𑌨𑌾 𑌭𑌵॑𑌤𑌿 । 𑌪𑍁॒𑌨𑌾𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑍈𑌨᳚𑌮𑍍 । 𑌪𑍂॒𑌤𑌮𑍇॑𑌨॒-𑌮𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒-𑌮𑌾𑌲॑𑌭𑌤𑍇 ॥
𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌾 𑌆𑌲॑𑌬𑍍𑌧𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑍋𑌦॑-𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑍍 ।
𑌸 𑌮॒𑌹𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿॑𑌜𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌵𑌿॑𑌶𑌤𑍍 । 𑌤𑌨𑍍𑌮॒𑌹𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿॑𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌹𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿॒𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 । 𑌯𑌨𑍍𑌮॒𑌹𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿॑𑌜𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌶𑍍𑌞𑌨𑍍𑌤𑌿॑ ।
𑌮॒𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒𑌨𑍍-𑌤𑌦𑍍𑌦॑𑌧𑌤𑌿 ॥
𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌾 𑌆𑌲॑𑌬𑍍𑌧𑌸𑍍𑌯॒ 𑌰𑍇𑌤॒ 𑌉𑌦॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑍍 ।
𑌤𑌥𑍍𑌸𑍁॒𑌵𑌰𑍍𑌣॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯-𑌮𑌭𑌵𑌤𑍍 । 𑌯𑌥𑍍𑌸𑍁॒𑌵𑌰𑍍𑌣॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯॒-𑌨𑍍𑌦𑌦𑌾॑𑌤𑌿 ।
𑌰𑍇𑌤॑ 𑌏॒𑌵 𑌤𑌦𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌓॒𑌦॒𑌨𑍇 𑌦॑𑌦𑌾𑌤𑌿 । 𑌰𑍇𑌤𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌓॑𑌦॒𑌨𑌃 । 𑌰𑍇𑌤𑍋॒ 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌮𑍍 । 𑌰𑍇𑌤॑𑌸𑍈॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒-𑌨𑍍𑌰𑍇𑌤𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 6 ॥
(𑌦॒𑌧𑌾॒𑌤𑌿॒ - 𑌰𑍁॒𑌨𑍍𑌧𑍇॒ - 𑌦॒𑌰𑍍𑌭𑌾 - 𑌅॑𑌭𑌵॒-𑌥𑍍𑌷𑌟𑍍𑌚॑) (𑌅. 2)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 3 - 𑌰𑌶𑌨𑌯𑌾-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌬𑌨𑍍𑌧𑌨𑌮𑍍
𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍇 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤॒𑌯𑍇-𑌽𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿-𑌪𑍍𑌰𑍋॒𑌚𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌬॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿॑ ।
𑌆 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌵𑍃𑌶𑍍𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 । 𑌪𑌾𑌪𑍀॑𑌯𑌾𑌨𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 । 𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌪𑍍𑌰𑍋𑌚𑍍𑌯॑ । 𑌨 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯॒ 𑌆𑌵𑍃॑𑌶𑍍𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 । 𑌵𑌸𑍀॑𑌯𑌾𑌨𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥ 𑌯𑌦𑌾𑌹॑ । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒𑌨𑍍𑌨𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌭𑌨𑍍𑌥𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇॒ 𑌤𑍇𑌨॑ 𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌵𑍈 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣 𑌏॒𑌵 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌪𑍍𑌰𑍋𑌚𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌬𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿 ॥ 7 ॥
𑌨 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯॒ 𑌆𑌵𑍃॑𑌶𑍍𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 । 𑌵𑌸𑍀॑𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥
𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌰𑌶॒𑌨𑌾-𑌮𑌾𑌦॑𑌤𑍍𑌤𑍇॒ 𑌪𑍍𑌰𑌸𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗॒ 𑌹𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑-𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍂 𑌆𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌯𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥
𑌵𑍍𑌯𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ । 𑌯𑌦॑𑌯॒𑌜𑍁𑌷𑍍𑌕𑍇॑𑌣 𑌕𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌤𑍇᳚ ।
𑌇॒𑌮𑌾𑌮॑𑌗𑍃𑌭𑍍𑌣𑌨𑍍-𑌰𑌶॒𑌨𑌾-𑌮𑍃॒𑌤𑌸𑍍𑌯𑍇-𑌤𑍍𑌯𑌧𑌿॑ 𑌵𑌦𑌤𑌿॒ 𑌯𑌜𑍁॑𑌷𑍍𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 8 ॥
𑌤𑌦𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌾𑌰𑌤𑍍𑌨𑍀 𑌰𑌶॒𑌨𑌾 𑌕॑𑌰𑍍𑌤॒𑌵𑍍𑌯𑌾(3) 𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋॑𑌦𑌶𑌾𑌰॒𑌤𑍍𑌨𑍀(3)𑌰𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌋॒𑌷॒𑌭𑍋 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌋॑𑌤𑍂॒𑌨𑌾𑌮𑍍 । 𑌯𑌥𑍍𑌸𑌂॑𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌃 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋𑌦॒𑌶𑍋 𑌮𑌾𑌸𑍋॑ 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌪᳚𑌮𑍍 । 𑌋॒𑌷॒𑌭 𑌏॒𑌷 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌾᳚𑌮𑍍 । 𑌯𑌦॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌃 । 𑌯𑌥𑌾॒ 𑌵𑌾 𑌋॑𑌷॒𑌭𑌸𑍍𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌪᳚𑌮𑍍 । 𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌪᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑍍𑌰॒𑌯𑍋॒𑌦॒𑌶𑌮॑𑌰॒𑌤𑍍𑌨𑌿𑌗𑍍𑌂 𑌰॑𑌶॒𑌨𑌾𑌯𑌾॑-𑌮𑍁॒𑌪𑌾𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 9 ॥
𑌯𑌥॑𑌰𑍍𑌷॒𑌭𑌸𑍍𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌪𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌕॒𑌰𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌤𑌾॒𑌦𑍃𑌗𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍 ॥ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵॒ 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌿 𑌵𑌿॒𑌦𑌥𑍇॑𑌷𑍁 𑌕॒𑌵𑍍𑌯𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌤𑌯𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍁॒𑌤𑌮𑌾𑌬॑𑌭𑍂𑌵𑍁॒-𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌭𑍂𑌤𑌿॑𑌮𑍇॒𑌵𑍋𑌪𑌾𑌵॑𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ॥ 𑌋॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌾𑌮𑌨᳚-𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌮𑌾॒𑌰𑌪॒𑌨𑍍𑌤𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌋॒𑌤𑌮𑍍 ।
𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑ 𑌮𑍃॒𑌤𑍇𑌨𑌾𑌰॑𑌭𑌤𑍇 ॥ 𑌅॒𑌭𑌿॒𑌧𑌾 𑌅॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 10 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑-𑌦𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇𑌧𑌯𑌾॒𑌜𑍀 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌣𑌿 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯॒𑌭𑌿 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌭𑍁𑌵॑𑌨-𑌮॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌭𑍂॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌮𑍇॒𑌵𑍋𑌪॑𑌤𑌿 । 𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾𑌰॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑌾-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑌾𑌰॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌂-𑌵𑍈𑌁᳚𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌾-𑌵𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌂॑-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑍇 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑌪𑍍𑌰॑𑌥𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 11 ॥
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌯𑌤𑌿 ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑𑌕𑍃𑌤॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌹𑍋𑌮॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॒𑌷𑌃 ।
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 । 𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌰𑌾𑌡𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑌾-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌯𑌮॑𑌨𑍋 𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑌾-𑌽𑌸𑌿॑ 𑌧॒𑌰𑍁𑌣॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑍈॒-𑌤𑌨𑍍𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁𑌚॑𑌷𑍍𑌟𑍇 ।
𑌕𑍃॒𑌷𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌕𑍍𑌷𑍇𑌮𑌾॑𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰॒𑌯𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌪𑍋𑌷𑌾॑𑌯॒ 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆॒𑌶𑌿𑌷॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌾𑌮𑌾𑌶𑌾᳚𑌸𑍍𑌤𑍇 ॥
𑌸𑍍𑌵॒𑌗𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌗𑍍𑌗𑍍॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌗𑌾 𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌜𑌾॒𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ ।
𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌏॒𑌵 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌯𑌾 𑌆𑌲॒𑌭𑍍𑌯𑌤᳚ । 𑌤𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌮॑𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 ॥ 12 ॥
(𑌬॒𑌧𑍍𑌨𑌾॒𑌤𑌿॒ - 𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 - 𑌉॒𑌪𑌦॑𑌧𑌾 - 𑌤𑍍𑌯॒𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ - 𑌸𑌪𑍍𑌰॑𑌥𑌸॒𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌚) (𑌅. 3)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 4 - 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌜𑌲𑍇-𑌽𑌵𑌗𑌾𑌹𑌨𑌮𑍍
𑌯𑌃 𑌪𑌿॒𑌤𑍁𑌰॑𑌨𑍁॒𑌜𑌾𑌯𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑌃 । 𑌸 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌨𑍍𑌨𑌯𑌤𑌿 ।
𑌯𑍋 𑌮𑌾॒𑌤𑍁𑌰॑𑌨𑍁॒𑌜𑌾𑌯𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑌃 । 𑌸 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌨𑍍𑌨॑𑌯𑌤𑌿 ।
𑌵𑌿𑌷𑍍𑌵॑𑌞𑍍𑌚𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌤𑍍-𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂॒-𑌵𑌿𑌁𑌵𑍃॑𑌹𑌤𑌃 ॥ 𑌯𑍋 𑌅𑌰𑍍𑌵॑𑌨𑍍𑌤॒-𑌞𑍍𑌜𑌿𑌘𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌤𑌿॒ 𑌤𑌮॒𑌭𑍍𑌯॑𑌮𑍀𑌤𑌿॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣॒ 𑌇𑌤𑌿॒ 𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॑-𑌞𑍍𑌚𑌤𑍁𑌰॒𑌕𑍍𑌷-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑍗॑𑌤𑌿 ।
𑌪॒𑌰𑍋 𑌮𑌰𑍍𑌤𑌃॑ 𑌪॒𑌰-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌵𑍇𑌤𑌿॒ 𑌶𑍁𑌨॑𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁-𑌰॒𑌕𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌹॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌶𑍍𑌵𑍇𑌵॒ 𑌵𑍈 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌃 । 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨॑-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥
𑌸𑍈॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰॒𑌕-𑌮𑍍𑌮𑍁𑌸॑𑌲-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥ 13 ॥
𑌕𑌰𑍍𑌮॑ 𑌕𑌰𑍍𑌮𑍈॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌸𑌾𑌧𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌪𑍗॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒𑌶𑍍𑌚॒𑌲𑍇॒𑌯𑍋 𑌹॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌪𑍁॒𑌗𑍍𑌗𑍍॒𑌶𑍍𑌚॒𑌲𑍍𑌵𑌾𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌦𑍇॒𑌵𑌾-𑌶𑍍𑌶𑍁𑌚॒-𑌨𑍍𑌨𑍍𑌯॑𑌦𑌧𑍁𑌃 । 𑌶𑍁॒𑌚𑍈𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑍁𑌚𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥
𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌮𑍀᳚𑌫𑍍𑌸॒-𑌤𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌤॒ 𑌇𑌤𑌿॑ ।
𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯𑌾𑌧𑌸𑍍𑌪॒𑌦𑌮𑍁𑌪𑌾᳚𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌵॒𑌜𑍍𑌰𑍀 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑌃 ।
𑌵𑌜𑍍𑌰𑍇॑𑌣𑍈॒𑌵 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯॒-𑌮𑌵॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌿 ॥ 𑌦॒𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣𑌾-𑌽𑌪॑𑌪𑍍𑌲𑌾𑌵𑌯𑌤𑌿 ॥ 14 ॥
𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾𑌨॑-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾॒-𑌚𑍍𑌛𑌮॑𑌲॒-𑌮𑌪॑𑌪𑍍𑌲𑌾𑌵𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌐॒𑌷𑍀॒𑌕 𑌉॑𑌦𑍂॒𑌹𑍋 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌆𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌇॒𑌷𑍀𑌕𑌾𑌃᳚ । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒-𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌮𑍃𑌤𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌇॒𑌷𑍀𑌕𑌾𑌃᳚ । 𑌅॒𑌮𑍃𑌤॑𑌮𑍇॒-𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌤𑌿 ॥ 𑌵𑍇॒𑌤॒𑌸॒𑌶𑌾॒𑌖𑍋𑌪॒𑌸𑌮𑍍𑌬॑𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌭𑌵𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌫𑍍𑌸𑍁-𑌯𑍋॑𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ । 𑌅॒𑌫𑍍𑌸𑍁॒𑌜𑍋 𑌵𑍇॑𑌤॒𑌸𑌃 ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌂॒-𑌯𑍋𑌁𑌨𑍇॒𑌰𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌿॑𑌮𑍀𑌤𑍇 ॥
𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌤𑍍-𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚॑-𑌮॒𑌭𑍍𑌯𑍁𑌦𑍂॑𑌹𑌤𑌿 ।
𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾॑-𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍀𑌚𑍍𑌯॒ 𑌮𑍃𑌤॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌅॒𑌹-𑌞𑍍𑌚॒ 𑌤𑍍𑌵-𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵𑍃𑌤𑍍𑌰𑌹॒𑌨𑍍𑌨𑌿𑌤𑌿॑ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯॒ 𑌹𑌸𑍍𑌤॑-𑌙𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 ।
𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌏॒𑌵 𑌸𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌭𑌿 𑌕𑍍𑌰𑌤𑍍𑌵𑍇᳚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌭𑍂॒𑌰𑌧॒ 𑌜𑍍𑌮𑌨𑍍𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯॑-𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁-𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌂-𑌵𑌾𑌁𑌚𑌯𑌤𑍍𑌯॒-𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 15 ॥
(𑌭॒𑌵॒𑌤𑌿॒ - 𑌪𑍍𑌲𑌾॒𑌵॒𑌯॒𑌤𑌿॒ - 𑌮𑌿॒𑌮𑍀॒𑌤𑍇॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌚) (𑌅. 4)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 5 - 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌣-𑌮𑍍𑌮𑌹𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌜𑌾𑌮𑍍
𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰॑ 𑌋॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌜॒-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌆॒𑌭𑍍𑌯 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌚𑌤॒𑌸𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋॑-𑌽𑌭𑌿𑌸𑌮𑍀॑𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌶॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌰𑌾𑌜𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑍈-𑌸𑍍𑌸॒𑌹𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁𑌃 । 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌤𑍍-𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌨𑍇𑌨𑌾𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌨॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑍇॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 ।
𑌅॒𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾॑ 𑌵𑍃॒𑌤𑍍𑌰𑌂-𑌵𑌁॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌰𑌾॒𑌜𑍍𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑍍𑌯𑍁𑌃 । 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾॑𑌜𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑌃 । 𑌰𑌾॒𑌜𑍍𑌯𑍇𑌨𑍈॒-𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌶॒𑌤𑍇𑌨𑌾॑-𑌰𑌾॒𑌜𑌭𑌿॑𑌰𑍁॒𑌗𑍍𑌰𑍈-𑌸𑍍𑌸॒𑌹 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 ॥ 16 ॥
𑌦॒𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣॒𑌤 𑌉𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌨𑍇𑌨𑌾𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌨॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑍇॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 ।
𑌅॒𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾᳚-𑌽𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌧𑍃॒𑌷𑍍𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌬𑌲𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 । 𑌬𑌲॑𑌮𑌰𑌾॒𑌜𑍋𑌗𑍍𑌰𑌃 । 𑌬𑌲॑𑌨𑍈॒-𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒-𑌨𑍍𑌬𑌲॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌶॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌸𑍂𑌤𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮॒𑌣𑌿𑌭𑌿𑌃॑ 𑌸॒𑌹 𑌹𑍋𑌤𑌾᳚ । 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍-𑌪𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌨𑍇𑌨𑌾𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌨॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑍇॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 । 𑌅॒𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾॒-𑌽𑌸𑍍𑌯𑍈 𑌵𑌿॒𑌶𑌃 ॥ 17 ॥
𑌬॒𑌹𑍁॒𑌗𑍍𑌵𑍈 𑌬॑𑌹𑍍𑌵॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌯𑍈॑ 𑌬𑌹𑍍𑌵𑌜𑌾𑌵𑌿॒𑌕𑌾𑌯𑍈᳚ । 𑌬॒𑌹𑍁॒𑌵𑍍𑌰𑍀॒𑌹𑌿॒𑌯॒𑌵𑌾𑌯𑍈॑ 𑌬𑌹𑍁𑌮𑌾𑌷𑌤𑌿॒𑌲𑌾𑌯𑍈᳚ ।
𑌬॒𑌹𑍁॒𑌹𑌿॒𑌰॒𑌣𑍍𑌯𑌾𑌯𑍈॑ 𑌬𑌹𑍁𑌹॒𑌸𑍍𑌤𑌿𑌕𑌾॑𑌯𑍈 । 𑌬॒𑌹𑍁॒𑌦𑌾॒𑌸॒𑌪𑍂॒𑌰𑍁॒𑌷𑌾𑌯𑍈॑ 𑌰𑌯𑌿॒𑌮𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌮𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌬॒𑌹𑍁॒𑌰𑌾॒𑌯॒𑌸𑍍𑌪𑍋॒𑌷𑌾𑌯𑍈॒ 𑌰𑌾𑌜𑌾॒-𑌽𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑌿॑ । 𑌭𑍂॒𑌮𑌾 𑌵𑍈 𑌹𑍋𑌤𑌾᳚ । 𑌭𑍂॒𑌮𑌾 𑌸𑍂॑𑌤𑌗𑍍𑌰𑌾𑌮॒𑌣𑍍𑌯𑌃॑ । 𑌭𑍂॒𑌮𑍍𑌨𑍈𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌭𑍂॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌶॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌕𑍍𑌷𑌤𑍍𑌤-𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑍀॒𑌤𑍃𑌭𑌿𑌃॑ 𑌸॒𑌹𑍋𑌦𑍍𑌗𑌾॒𑌤𑌾 । 𑌉॒𑌤𑍍𑌤॒𑌰॒𑌤𑍋 𑌦॑𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣𑌾 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 ॥ 18 ॥
𑌅॒𑌨𑍇𑌨𑌾𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌨॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॑ 𑌨𑍇॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 ।
𑌅॒𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌮𑌾𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑌿॑ ।
𑌆𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌉॑𑌦𑍍𑌗𑌾॒𑌤𑌾 । 𑌆𑌯𑍁𑌃॑ 𑌕𑍍𑌷𑌤𑍍𑌤-𑌸𑌙𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹𑍀॒𑌤𑌾𑌰𑌃॑ ।
𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑍈॒-𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌯𑍁॑-𑌰𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌶॒𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌶॑𑌤-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌶॒𑌤𑌾𑌯𑍁𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॑𑌯𑌃 ।
𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 𑌚॒𑌤𑍁॒-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌚𑌤॑𑌸𑍍𑌰𑍋॒ 𑌦𑌿𑌶𑌃॑ । 𑌦𑌿॒𑌕𑍍𑌷𑍍𑌵𑍇॑𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 19 ॥
(𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮𑌾 - 𑌵𑌿॒𑌶 - 𑌉॑𑌕𑍍𑌷𑌤𑌿॒ - 𑌦𑌿𑌶॒ 𑌏𑌕॑-𑌞𑍍𑌚) (𑌅. 5)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 6 - 𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌪𑌤𑌤𑌾-𑌮𑍍𑌬𑌿𑌨𑍍𑌦𑍂𑌨𑌾𑌮𑌭𑌿𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌣𑌮𑍍
𑌯𑌥𑌾॒ 𑌵𑍈 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋॑ 𑌗𑍃𑌹𑍀॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦॑𑌤𑌿 । 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿 ।
𑌯𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌕𑍍𑌤𑌮𑌨𑌾॑-𑌲𑌬𑍍𑌧-𑌮𑍁𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌯𑌥𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌕𑍍𑌯𑌾॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌵𑌾𑌹॑ । 𑌸॒𑌰𑍍𑌵॒𑌹𑍁𑌤॑-𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 । 𑌅𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌹𑌿 𑌤𑌤𑍍 ।
𑌯𑌦𑍍𑌧𑍁॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦॑𑌤𑌿 ॥ 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॒-𑌮𑌨𑍍𑌵𑌾॑𑌹 । 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰॑ 𑌸𑌮𑍍𑌮𑌿𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾॒-𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 20 ॥
𑌯𑌤𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌮𑌿𑌤𑌾 𑌅𑌨𑍁𑌬𑍍𑌰𑍂॒𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌪𑌰𑌿॑𑌮𑌿𑌤॒𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍀𑌤 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤𑌾॒ 𑌅𑌨𑍍𑌵𑌾॑𑌹 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌸𑍍𑌤𑍋𑌕𑍍𑌯𑌾॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌯𑌾 𑌏॒𑌵 𑌵𑌰𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾॒ 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌤𑌾 𑌅𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑍈᳚𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑌃 ॥ 21 ॥
𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌾𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌉॒𑌵𑌾𑌚॑ 𑌹 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 । 𑌸𑍍𑌤𑍋𑌕𑍍𑌯𑌾॑𑌸𑍁॒ 𑌵𑌾 𑌅॒𑌹𑌮॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌥𑌾॑𑌪𑌯𑌾𑌮𑌿 । 𑌤𑍇𑌨॒ 𑌤𑌤॒-𑌸𑍍𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑍇𑌨 𑌚𑌰𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑌿॑ ॥ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌸𑍋𑌮𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌸𑍋𑌮𑌾॑𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥ 22 ॥
𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌪𑌾-𑌮𑍍𑌮𑍋𑌦𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌵𑌾॒𑌯𑌵𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑌾॒𑌯𑌵॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥ 23 ॥
𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌏॒𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥
𑌦𑌶॑ 𑌦𑌶 𑌸॒𑌪𑌾𑌨𑍍𑌦॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌦𑌶𑌾᳚𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌟𑍍 । 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌾𑌟𑍍 । 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌜𑍈॒-𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌪𑍍𑌰 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾𑌲𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑌾-𑌚𑍍𑌚𑍍𑌯॑𑌵𑌤𑍇 ।
𑌯𑌃 𑌪𑌰𑌾॑𑌚𑍀॒𑌰𑌾𑌹𑍁॑𑌤𑍀-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌪𑍁𑌨𑌃॑ 𑌪𑍁𑌨𑌰𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌵𑌰𑍍𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌨𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥
𑌏॒𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌹॒ 𑌵𑌾𑌵 𑌸𑍋᳚-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑌿 𑌮𑍁𑌵𑌾॒𑌚𑌾-𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 । 𑌅𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌹𑌿 𑌤𑌤𑍍 ।
𑌯𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌥𑌿॑𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦॑𑌤𑌿 ॥ 24 ॥
(𑌅॒𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 - 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑌃 - 𑌸॑𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 - 𑌵𑌾॒𑌯𑌵॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 - 𑌚𑍍𑌯𑌵𑌤𑍇॒ 𑌷𑌟𑍍𑌚॑) (𑌅. 6)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 7 - 𑌅𑌥𑌾𑌧𑍍𑌵𑌰𑍍𑌯𑍁𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌣𑌮𑍍
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌮𑍀𑌤𑌿॑ 𑌪𑍁𑌰॒𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌤𑍍-𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑-𑌮𑌨𑍍𑌨𑌾॒𑌦𑍋 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑌾𑌨𑍍 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॑-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾-𑌮॑𑌨𑍍𑌨𑌾॒𑌦𑍋 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑌤𑍍𑌤𑌮𑌃 ॥ 𑌇॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑌿॑ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑌃 ।
𑌇॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑍀 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒𑌮𑍋𑌜𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑍗॒ 𑌬𑌲𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑍗 । 𑌓𑌜॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒-𑌨𑍍𑌬𑌲॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌮𑍋𑌜𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑍋॒ 𑌬𑌲𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌃 ॥ 𑌵𑌾॒𑌯𑌵𑍇॒ 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑌿॑ 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍 । 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॑𑌮𑌾॒𑌶𑍁-𑌸𑍍𑌸𑌾॑𑌰𑌸𑌾॒𑌰𑌿𑌤॑𑌮𑌃 ॥ 25 ॥
𑌜॒𑌵𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌮𑌾॒𑌶𑍁-𑌸𑍍𑌸𑌾॑𑌰𑌸𑌾॒𑌰𑌿𑌤॑𑌮𑌃 ॥
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁॑𑌤𑍍𑌤𑌰॒𑌤𑌃 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂᳚-𑌯𑌁𑌶॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌤॑𑌮𑌾𑌃 ।
𑌯𑌶॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌂-𑌯𑌁॑𑌶॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌤॑𑌮𑌃 ॥ 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯॒𑌧𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌤𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑌪॑𑌚𑌿𑌤𑌤𑌮𑌾𑌃 ।
𑌅𑌪॑𑌚𑌿𑌤𑌿-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾-𑌮𑌪॑𑌚𑌿𑌤𑌤𑌮𑌃 ॥ 26 ॥
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁॒𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾𑌤𑍍 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌷𑌿॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌹𑌰॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑌃॑ ।
𑌤𑍍𑌵𑌿𑌷𑌿॑𑌮𑍇॒-𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒𑌨𑍍॒. 𑌹𑌰𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌷𑌿॑𑌮𑌾𑌨𑍍 𑌹𑌰॒𑌸𑍍𑌵𑌿𑌤॑𑌮𑌃 ॥ 𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌏॒𑌭𑍍𑌯 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌂॑-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑌿 ॥
𑌸॒𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌸॑𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒-𑌽𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍗-𑌷॑𑌧𑍀𑌭𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌭𑍂॒𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇𑌧𑌯𑌾॒𑌜𑌿𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌣𑌿 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯𑍁𑌪॑ 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌵𑌾॒𑌦𑌿𑌨𑍋॑ 𑌵𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌃॑ । 𑌅𑌥॒ 𑌕𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑍇𑌨-𑌮॒𑌨𑍍𑌯𑌾𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॒𑌭𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌪𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍀𑌤𑌿॑ ।
𑌅𑌶𑍍𑌵𑍇॒ 𑌵𑍈 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌵𑌾𑌯॑𑌤𑍍𑌤𑌾𑌃 ।
𑌤𑌂-𑌯𑌁𑌦𑍍𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌭𑍂॒𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌕𑍍𑌷𑌤𑌿॑ ।
𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑-𑌨𑍍𑌨॒𑌨𑍍𑌵𑌾𑌯𑌾॑𑌤𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑍇॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌵𑌾𑌯॑𑌤𑍍𑌤𑌾𑌃 ॥ 27 ॥
(𑌸𑌾॒𑌰॒𑌸𑌾॒𑌰𑌿𑌤॒𑌮𑍋 - 𑌽𑌪॑𑌚𑌿𑌤𑌤𑌮𑌃 - 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌶𑍍𑌵॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌚) (𑌅. 7)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 8 - 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌚𑌰𑌿𑌤𑌾𑌨𑌾𑌮𑌶𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌾𑌣𑌾-𑌞𑍍𑌚 𑌹𑍋𑌮𑌾𑌃
𑌯𑌥𑌾॒ 𑌵𑍈 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋॑ 𑌗𑍃𑌹𑍀॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦॑𑌤𑌿 ।
𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿 ।
𑌯𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌤॒-𑌮𑌨𑌾॑𑌲𑌬𑍍𑌧-𑌮𑍁𑌥𑍍𑌸𑍃॒𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌯𑌦॑𑌶𑍍𑌵-𑌚𑌰𑌿॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌸॒𑌰𑍍𑌵॒𑌹𑍁𑌤॑-𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌦𑌾𑌯 । 𑌅𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌹𑌿 𑌤𑌤𑍍 । 𑌯𑌦𑍍𑌧𑍁॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑍍𑌕𑌨𑍍𑌦॑𑌤𑌿 ॥ 𑌈॒𑌙𑍍𑌕𑌾॒𑌰𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇-𑌙𑍍𑌕𑍃॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌏॒𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌵𑌾 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌚𑌰𑌿॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ । 𑌚॒𑌰𑌿॒𑌤𑍈𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌮॑𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 ॥ 28 ॥
𑌤𑌦𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌅𑌨𑌾॑𑌹𑍁𑌤𑌯𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌚𑌰𑌿॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ ।
𑌨𑍈𑌤𑌾 𑌹𑍋॑𑌤॒𑌵𑍍𑌯𑌾॑ 𑌇𑌤𑌿॑ । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌖𑌲𑍍𑌵𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌹𑍋॒𑌤॒𑌵𑍍𑌯𑌾॑ 𑌏॒𑌵 । 𑌅𑌤𑍍𑌰॒ 𑌵𑌾𑌵𑍈𑌵𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌦𑍍𑌵𑌾𑌨॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌗𑍍𑌂
𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌥𑌾॑𑌪𑌯𑌤𑌿 । 𑌯𑌦॑𑌶𑍍𑌵-𑌚𑌰𑌿॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌧𑍋𑌤॒𑌵𑍍𑌯𑌾॑ 𑌇𑌤𑌿॑ ॥ 𑌬॒𑌹𑌿॒𑌰𑍍𑌧𑌾 𑌵𑌾 𑌏॑𑌨𑌮𑍇॒𑌤𑌦𑌾॒𑌯𑌤॑𑌨𑌾-𑌦𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯𑌮𑌸𑍍𑌮𑍈 𑌜𑌨𑌯𑌤𑌿 ॥ 29 ॥
𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾॑ 𑌨𑌾𑌯𑌤॒𑌨𑍇᳚-𑌽𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍𑌰𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑍇-𑌰𑌾𑌹𑍁॑𑌤𑍀-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌸𑌾॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 𑌇𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌥𑍍𑌸𑍍𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟॒ 𑌕𑍃𑌤𑌃॑ ।
𑌆॒𑌹॒𑌵॒𑌨𑍀𑌯𑍇᳚-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌚𑌰𑌿॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌯𑌤॑𑌨 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑌾𑌹𑍁॑𑌤𑍀-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯-𑌞𑍍𑌜𑌨𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌤𑌦𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞॒𑌮𑍁॒𑌖𑍇 𑌯॑𑌜𑍍𑌞𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌹𑍋𑌤॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॒ 𑌕𑍍𑌲𑍃𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌨𑍁॑𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌇𑌤𑌿॑ ॥ 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌖𑌲𑍍𑌵𑌾॑𑌹𑍁𑌃 ॥ 30 ॥
𑌯𑌦𑍍𑌯॑𑌜𑍍𑌞𑌮𑍁॒𑌖𑍇 𑌯॑𑌜𑍍𑌞𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌜𑍁𑌹𑍁॒𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿॒-𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑌁॑𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑌯𑍇𑌤𑍍 ।
𑌅𑌵॑ 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌾𑌲𑍍𑌲𑍋॒𑌕𑌾-𑌤𑍍𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇𑌤 । 𑌪𑌾𑌪𑍀॑𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌥𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑌿॑ ।
𑌸॒𑌕𑍃𑌦𑍇॒𑌵 𑌹𑍋॑𑌤॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ । 𑌨 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿॒-𑌰𑍍𑌵𑍍𑌯॑𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌭𑌿 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕-𑌞𑍍𑌜॑𑌯𑌤𑌿 । 𑌨 𑌪𑌾𑌪𑍀॑𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥ 𑌅॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌚॑𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌮𑌶𑍍𑌵 𑌰𑍂॒𑌪𑌾𑌣𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌚॑𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌦𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍀 । 𑌜𑌾𑌗॒𑌤𑍋-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍃॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌏𑌕॒𑌮𑌤𑌿॑𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑍇𑌕𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌸𑍍𑌵𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑍁॑𑌕𑌃 ॥ 31 ॥
(𑌅॒𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧॒𑌯॒𑌤𑌿॒ - 𑌜॒𑌨॒𑌯॒𑌤𑌿॒ - 𑌖𑌲𑍍𑌵𑌾॑𑌹𑍁॒--𑌰𑍍 𑌜𑌗॑𑌤𑍀॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 8)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 9 - 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌾𑌮𑍍𑌨𑌾𑌮𑌭𑌿𑌵𑌾𑌚𑌨𑌮𑍍, 𑌉𑌥𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌶𑍍𑌚
𑌵𑌿॒𑌭𑍂𑌰𑍍𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌪𑍍𑌰॒𑌭𑍂𑌃 𑌪𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌮𑌾॒𑌤𑌾 । 𑌅॒𑌸𑍗 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 । 𑌆॒𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌅𑌶𑍍𑌵𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌹𑌯𑍋॒-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌶𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑𑌮𑍇॒𑌤𑌤𑍍 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌚𑍍𑌛𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾 𑌜𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌅𑌤𑍍𑌯𑍋॒-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾᳚-𑌨𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑌤𑍍𑌯𑍇॑-𑌽𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵॒-𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇॑𑌷𑌾-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌗𑍍 𑌶𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌠𑍍𑌯॑-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ॥ 32 ॥
𑌪𑍍𑌰 𑌯𑌶॒-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌠𑍍𑌯॑𑌮𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 । 𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ ॥ 𑌨𑌰𑍋॒-𑌽𑌸𑍍𑌯𑌰𑍍𑌵𑌾॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌿॑𑌰𑌸𑌿 𑌵𑌾॒𑌜𑍍𑌯॑𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌤𑌨𑍍𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑌂॒-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁𑌚॑𑌷𑍍𑌟𑍇 ॥
𑌯𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌨𑌾𑌮𑌾॒-𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯-𑌨𑍍𑌨𑌾॑𑌮॒𑌧𑍇𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑍇𑌣𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌮॒𑌧𑍇𑌯𑍇॑𑌨𑌾॒𑌭𑌿𑌵॑𑌦𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌪𑍍𑌯𑌾॑𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌸॒𑌗𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯॑ । 𑌨𑌾𑌮𑍍𑌨𑌾॒ 𑌚𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌯𑍇॑𑌤𑍇 । 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌮𑍇॒𑌵 𑌭॑𑌵𑌤𑌃 ॥ 33 ॥
𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑍍𑌪𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌨𑍍𑌵𑌿॒𑌹𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌙𑍍𑌗𑌮𑌯𑌤𑌿 ॥
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇᳚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑌿॑ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌹𑍋॒𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍂𑌵॑ 𑌏॒𑌵 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌨𑍍𑌤॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯॒-𑌮𑌤𑌿॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌿 ॥ 𑌭𑍂𑌰॑𑌸𑌿 𑌭𑍁॒𑌵𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌭𑌵𑍍𑌯𑌾॑𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑌤𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥ 𑌦𑍇𑌵𑌾॑ 𑌆𑌶𑌾𑌪𑌾𑌲𑌾 𑌏॒𑌤-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑍇𑌧𑌾॑𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌤-𑌙𑍍𑌗𑍋𑌪𑌾𑌯॒𑌤𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌶॒𑌤𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌤𑌲𑍍𑌪𑍍𑌯𑌾॑ 𑌰𑌾𑌜𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌆॑𑌶𑌾𑌪𑌾॒𑌲𑌾𑌃 । 𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌦𑌦𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌈॒𑌶𑍍𑌵॒𑌰𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌤𑌃॒ 𑌪𑌰𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌾॒𑌵𑌤॒-𑌙𑍍𑌗𑌨𑍍𑌤𑍋𑌃᳚ । 𑌇॒𑌹 𑌧𑍃𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇॒𑌹 𑌵𑌿𑌧𑍃॑𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇॒𑌹 𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇॒𑌹 𑌰𑌮॑𑌤𑌿𑌃॒
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌚𑌤𑍃॒𑌷𑍁 𑌪॒𑌥𑍍𑌸𑍁 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥ 34 ॥
𑌏॒𑌤𑌾 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌬𑌨𑍍𑌧॑𑌨𑌮𑍍 ।
𑌤𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌮𑍍𑌬𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑌾𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌤𑍋॒ 𑌬𑌨𑍍𑌧॑𑌨॒-𑌮𑌾𑌗॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌤𑍋॒ 𑌬𑌨𑍍𑌧॑𑌨॒-𑌨𑍍𑌨 𑌜॑𑌹𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌰𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌃 । 𑌰𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍇 𑌖𑌲𑍁॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌯𑍇-𑌽𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑍍𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂॒-𑌯𑌁 𑌉॒𑌦𑍃𑌚॒-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌰𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌤𑍇 𑌰𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰-𑌙𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌥 𑌯 𑌉॒𑌦𑍃𑌚॒-𑌨𑍍𑌨 𑌗𑌚𑍍𑌛॑𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 35 ॥
𑌰𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌯𑌵॑𑌚𑍍𑌛𑌿𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌪𑌰𑌾॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌷 𑌸𑌿॑𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 । 𑌯𑍋॑-𑌽𑌬॒𑌲𑍋᳚-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌤𑍇 । 𑌯𑌦॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾॒ 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌨𑍍𑌦𑍇𑌰𑌨𑍍𑌨𑍍॑ ।
𑌹॒𑌨𑍍𑌯𑍇𑌤𑌾᳚𑌸𑍍𑌯 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 । 𑌚॒𑌤𑍁॒𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌾 𑌰॑𑌕𑍍𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑌾𑌘𑌾𑌤𑌾𑌯 ॥ 𑌅𑌥𑌾॒𑌨𑍍𑌯-𑌮𑌾॒𑌨𑍀𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑍇॑𑌯𑍁𑌃 । 𑌸𑍈𑌵 𑌤𑌤𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯॑𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃 ॥ 36 ॥
(𑌗॒𑌚𑍍𑌛॒𑌤𑌿॒ - 𑌭॒𑌵॒𑌤𑌃॒ - 𑌪॒𑌥𑍍𑌸𑍁 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿॒ - 𑌨 𑌗𑌚𑍍𑌛॑𑌨𑍍𑌤𑌿॒ - +𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 9)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 10 - 𑌦𑍀𑌕𑍍𑌷𑌾𑌭𑌿𑌧𑌾𑌨-𑌨𑍍𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇𑌵𑌹𑍋𑌮𑌃
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑌕𑌾𑌮𑌯𑌤𑌾𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇𑌨॑ 𑌯𑌜𑍇॒𑌯𑍇𑌤𑌿॑ । 𑌸 𑌤𑌪𑍋॑-𑌽𑌤𑌪𑍍𑌯𑌤 । 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍇𑌪𑌾॒𑌨𑌸𑍍𑌯॑ । 𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॒ 𑌉𑌦॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌸𑌾 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾-𑌽𑌭॑𑌵𑌤𑍍 । 𑌸 𑌏॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌯॑𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑍍 ।
𑌤𑍈𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌸 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑌵𑌾॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧 । 𑌯𑌦𑍍𑌵𑍈᳚𑌶𑍍𑌵 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑍇॒𑌵-𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾॒𑌨𑍋-𑌽𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 37 ॥
𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌹𑌿 𑌤𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑ 𑌉॒𑌦𑌕𑍍𑌰𑌾॑𑌮𑌨𑍍𑌨𑍍 ॥ 𑌅॒𑌨𑍍𑌵॒𑌹-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌵॒𑌹𑌮𑍇॒𑌵 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌯𑍗᳚𑌦𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹॒𑌣𑌾𑌨𑌿॑ । 𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌸𑌮𑍍𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌵𑍈 𑌶𑍀॑𑌰.𑌷॒𑌣𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍈𑌰𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌨𑍍𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 38 ॥
𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿𑌂-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌦𑍇॑𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 ।
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾𑌃॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॒𑌰𑍍𑌤𑌵𑌃॑ । 𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌅॒𑌸𑌾𑌵𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯 𑌏॑𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌃 ॥ 𑌏॒𑌷 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 । 𑌤𑌦𑍍𑌦𑍈𑌵𑍍𑌯॑-𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑌮𑍍 ।
𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌃 । 𑌤𑌦𑍍𑌬𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌨𑌸𑍍𑌯॑ 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑌪᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑌥𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌰𑌾᳚𑌜𑍍𑌯-𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 39 ॥
𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌤॑𑌮𑍗𑌦𑍍𑌗𑍍𑌰𑌹॒𑌣𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌦॑𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌟𑍍 । 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌾𑌟𑍍 । 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌜𑍈॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌤𑍍𑌰𑍇॒𑌧𑌾 𑌵𑌿॒𑌭𑌜𑍍𑌯॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾᳚-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑍃𑌤𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌃 । 𑌤𑍍𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌵𑍃𑌤 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌏॒𑌷𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾𑌨𑌾॒𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌏॒𑌷𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾𑌨𑌾॒-𑌙𑍍𑌕𑍍𑌲𑍃𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌅𑌪॒ 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 𑌕𑍍𑌰𑌾॑𑌮𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 40 ॥
𑌯𑍋 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮॑𑌤𑌿-𑌰𑍇॒𑌚𑌯॑𑌤𑌿 । 𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌾॒𑌹-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌵𑍈 𑌶𑍀॑𑌰𑍍𑌷॒𑌣𑍍𑌯𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌃 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍈𑌰𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌨𑍍𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌣𑌾॒𑌹𑍁॒𑌤𑌿-𑌮𑍁॑𑌤𑍍𑌤॒𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌪𑍂᳚𑌰𑍍𑌣𑌾𑌹𑍁॒𑌤𑌿𑌃 । 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋॑𑌤𑌿 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌪𑍂᳚𑌰𑍍𑌣𑌾𑌹𑍁॒𑌤𑌿𑌃 ।
𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 41 ॥
(𑌰𑍁॒𑌨𑍍𑌧𑍇॒ - 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧 - 𑌉𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 - 𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌨𑍍𑌤𑌿 - 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿) (𑌅. 10)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 11 - 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇𑌵𑌹𑍋𑌮𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌵𑍍𑌯𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌨𑌮𑍍
𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧-𑌮॑𑌸𑍃𑌜𑌤 । 𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍃॒𑌷𑍍𑌟-𑌨𑍍𑌨 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚॒𑌨𑍋𑌦॑𑌯𑌚𑍍𑌛𑌤𑍍 ।
𑌤𑌂-𑌵𑍈𑌁᳚𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌯𑍇॒-𑌵𑍋𑌦॑𑌯𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌯𑌦𑍍𑌵𑍈᳚𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯𑍋𑌦𑍍𑌯॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒-𑌽𑌽𑌧𑌿𑌮𑌾𑌧𑍀॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾-𑌽𑌽𑌧𑍀॑𑌤॒-𑌮𑍍𑌮𑌨॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌮𑌨𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌕𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌕𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌕𑌤॒𑌮𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌮𑍁𑌖𑍍𑌯𑍇॑ 𑌭𑌵𑌤𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌮𑍁𑌖𑌾𑌭𑌿𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌭𑌿॒𑌰𑍁𑌦𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍇 ॥ 42 ॥
𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾-𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌮॒𑌹𑍍𑌯𑍈᳚ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾-𑌽𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍁𑌮𑍃𑌡𑍀॒𑌕𑌾𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑌾𑌁 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿𑌃 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌏॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌯𑍋𑌦𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍇 ॥
𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌬𑍃𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌪𑌾𑌵॒𑌕𑌾𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌵𑌾𑌗𑍍𑌵𑍈 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍀 । 𑌵𑌾॒𑌚𑍈𑌵𑍈𑌨॒𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍇 ॥
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌪𑍍𑌰॑𑌪॒𑌥𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌨॒𑌰𑌨𑍍𑌧𑌿॑𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌪॒𑌶𑌵𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌪𑍂॒𑌷𑌾 । 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿॑𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍇 ॥ 𑌤𑍍𑌵𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌤𑍍𑌵𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰॑ 𑌤𑍁॒𑌰𑍀𑌪𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌤𑍍𑌵𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍇॑ 𑌪𑍁𑌰𑍁॒𑌰𑍂𑌪𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌤𑍍𑌵𑌷𑍍𑌟𑌾॒ 𑌵𑍈 𑌪॑𑌶𑍂॒𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌿॑𑌥𑍁॒𑌨𑌾𑌨𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌰𑍂𑌪॒𑌕𑍃𑌤𑍍 । 𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍇॒𑌵 𑌪॒𑌶𑍁𑌷𑍁॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌰𑍂॒𑌪𑍈𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍇 ॥
𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣॑𑌵𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣॑𑌵𑍇 𑌨𑌿𑌖𑍁𑌰𑍍𑌯॒𑌪𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣॑𑌵𑍇 𑌨𑌿𑌭𑍂𑌯॒𑌪𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌵𑍈 𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌃॑ । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑍈॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍇 ॥ 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌣𑌾॒𑌹𑍁॒𑌤𑌿-𑌮𑍁॑𑌤𑍍𑌤॒𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌬𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 𑌸𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॑ ॥ 43 ॥
(𑌯॒𑌚𑍍𑌛॒𑌤𑍇॒ - 𑌪𑍁॒𑌰𑍁॒𑌰𑍂𑌪𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌚॑) (𑌅. 11)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 12 - 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌸𑌞𑍍𑌚𑌰𑌣𑌵𑌥𑍍𑌸𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌦𑌿𑌨-𑌨𑍍𑌦𑍇𑌵𑌯𑌜𑌨𑌦𑍇𑌶𑍇 𑌕𑌰𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑌮𑌿𑌷𑍍𑌟𑌿𑌤𑍍𑌰𑌯𑌮𑌭𑌿𑌧𑍀𑌯𑌤𑍇
𑌸𑌾॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰-𑌮॒𑌷𑍍𑌟𑌕॑𑌪𑌾𑌲-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌤𑌰𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵॑𑌪𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌷𑍍𑌟𑌾𑌕𑍍𑌷॑𑌰𑌾 𑌗𑌾𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍀 ।
𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌤𑌸𑍍𑌸𑌵॒𑌨𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌤॒𑌸𑍍𑌸॒𑌵॒𑌨𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 ॑007𑌆;𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑍋-𑌽𑌧𑌿॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌿॑𑌮𑍀𑌤𑍇 ।
𑌅𑌥𑍋᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌸𑍍𑌸𑌵॒𑌨𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑍇𑌨𑌾᳚𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 । 𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍀-𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌃॑ ॥ 𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑍍𑌰॑𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰 𑌏𑌕𑌾॑𑌦𑌶-𑌕𑌪𑌾𑌲-𑌮𑍍𑌮॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌨𑍍𑌦𑌿॑𑌨𑍇 । 𑌏𑌕𑌾॑𑌦𑌶𑌾𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌪𑍍 ।
𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭॒-𑌮𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌦𑌿𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌵॑𑌨𑌮𑍍 ।
𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌦𑌿𑌨𑌾-𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌵॑𑌨𑌾𑌤𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭𑌃॒-𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑍋-𑌽𑌧𑌿॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌿॑𑌮𑍀𑌤𑍇 ॥ 44 ॥
𑌅𑌥𑍋॒ 𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌦𑌿𑌨𑌮𑍇॒𑌵 𑌸𑌵॑𑌨॒-𑌨𑍍𑌤𑍇𑌨𑌾᳚𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭॒-𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌃॑ ॥ 𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰 𑌆॑𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶-𑌕𑌪𑌾𑌲-𑌮𑌪𑌰𑌾॒𑌹𑍍𑌣𑍇 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶𑌾𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾॒ 𑌜𑌗॑𑌤𑍀 । 𑌜𑌾𑌗॑𑌤-𑌨𑍍𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯 𑌸𑌵॒𑌨𑌮𑍍 ।
𑌤𑍃॒𑌤𑍀॒𑌯॒ 𑌸॒𑌵॒𑌨𑌾𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌞𑍍𑌜𑌗॑𑌤𑍍𑌯𑌾॒ ॑007𑌆;𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑍋-𑌽𑌧𑌿॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌿॑𑌮𑍀𑌤𑍇 ।
𑌅𑌥𑍋॑ 𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯 𑌸𑌵॒𑌨𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑍇𑌨𑌾᳚𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 ।
𑌜𑌗॑𑌤𑍀॒-𑌞𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦𑌃॑ ॥ 𑌈॒𑌶𑍍𑌵॒𑌰𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌤𑌃॒ 𑌪𑌰𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌾॒𑌵𑌤॒-𑌙𑍍𑌗𑌨𑍍𑌤𑍋𑌃᳚ ।
𑌇॒𑌹 𑌧𑍃𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇॒𑌹 𑌵𑌿𑌧𑍃॑𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇॒𑌹 𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇॒𑌹 𑌰𑌮॑𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॒ 𑌚𑌤॑𑌸𑍍𑌰॒ 𑌆𑌹𑍁॑𑌤𑍀-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿
( ) ॥ 45 ॥
𑌚𑌤॑𑌸𑍍𑌰𑍋॒ 𑌦𑌿𑌶𑌃॑ । 𑌦𑌿॒𑌗𑍍𑌭𑌿𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌆𑌶𑍍𑌵॑𑌤𑍍𑌥𑍋 𑌵𑍍𑌰॒𑌜𑍋 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌨𑌿𑌲𑌾॑𑌯𑌤 । 𑌅𑌶𑍍𑌵𑍋॑ 𑌰𑍂॒𑌪-𑌙𑍍𑌕𑍃॒𑌤𑍍𑌵𑌾 ।
𑌸𑍋᳚-𑌽𑌶𑍍𑌵॒𑌤𑍍𑌥𑍇 𑌸𑌂॑𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰-𑌮॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑍍 । 𑌤𑌦॑𑌶𑍍𑌵॒𑌤𑍍𑌥𑌸𑍍𑌯𑌾᳚-𑌶𑍍𑌵𑌤𑍍𑌥॒𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦𑌾𑌶𑍍𑌵॑𑌤𑍍𑌥𑍋 𑌵𑍍𑌰॒𑌜𑍋 𑌭𑌵॑𑌤𑌿 । 𑌸𑍍𑌵 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌂॒-𑌯𑍋𑌁𑌨𑍗॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 ॥ 46 ॥
(𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭॒ ॑𑌶𑍍𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑍋-𑌽𑌧𑌿॒ 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑌿॑𑌮𑍀𑌤𑍇 - 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿॒ - 𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 12)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 13 - 𑌸𑌂𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸𑌰𑌾𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌮𑍁𑌖𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌗𑍍𑌰𑍇𑌰𑍂𑌪𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑌮𑍍
𑌆 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮-𑌨𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍀 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌬𑍍𑌰𑌾॒𑌹𑍍𑌮॒𑌣 𑌏॒𑌵 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌾᳚𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍍𑌯॑ 𑌜𑌾𑌯𑌤 ॥ 𑌆-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿-𑌨𑍍𑌰𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍇 𑌰𑌾॑𑌜॒𑌨𑍍𑌯॑ 𑌇𑌷॒𑌵𑍍𑌯𑌃॑ 𑌶𑍂𑌰𑍋॑ 𑌮𑌹𑌾𑌰॒𑌥𑍋 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌰𑌾॒𑌜॒𑌨𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌵 𑌶𑍗॒𑌰𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌮॑𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌾 𑌰𑌾॑𑌜॒𑌨𑍍𑌯॑ 𑌇𑌷॒𑌵𑍍𑌯𑌃॑ 𑌶𑍂𑌰𑍋॑ 𑌮𑌹𑌾𑌰॒𑌥𑍋॑-𑌽𑌜𑌾𑌯𑌤 ॥
𑌦𑍋𑌗𑍍𑌧𑍍𑌰𑍀॑ 𑌧𑍇॒𑌨𑍁𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌧𑍇॒𑌨𑍍𑌵𑌾𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑌯𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌾 𑌦𑍋𑌗𑍍𑌧𑍍𑌰𑍀॑ 𑌧𑍇॒𑌨𑍁𑌰॑𑌜𑌾𑌯𑌤 । 𑌵𑍋𑌢𑌾॑-𑌽𑌨॒𑌡𑍍𑌵𑌾-𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 47 ॥
𑌅॒𑌨॒𑌡𑍁𑌹𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌾 𑌵𑍋𑌢𑌾॑-𑌽𑌨॒𑌡𑍍𑌵𑌾𑌨॑𑌜𑌾𑌯𑌤 । 𑌆॒𑌶𑍁-𑌸𑍍𑌸𑌪𑍍𑌤𑌿॒𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅𑌶𑍍𑌵॑ 𑌏॒𑌵 𑌜॒𑌵-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌤𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌾-𑌽𑌽𑌶𑍁𑌰𑌶𑍍𑌵𑍋॑-𑌽𑌜𑌾𑌯𑌤 । 𑌪𑍁𑌰॑𑌧𑌿𑌂॒𑌰𑍍𑌯𑍋𑌷𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯𑍋॒𑌷𑌿𑌤𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌰𑍂॒𑌪-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌥𑍍𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌯𑍁॑𑌵॒𑌤𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 𑌭𑌾𑌵𑍁॑𑌕𑌾 ॥ 𑌜𑌿॒𑌷𑍍𑌣𑍂 𑌰॑𑌥𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆 𑌹॒ 𑌵𑍈 𑌤𑌤𑍍𑌰॑ 𑌜𑌿॒𑌷𑍍𑌣𑍂 𑌰॑𑌥𑍇॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑍇 ॥ 48 ॥
𑌯𑌤𑍍𑌰𑍈॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌸॒𑌭𑍇𑌯𑍋॒ 𑌯𑍁𑌵𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌪𑍂᳚𑌰𑍍𑌵𑌵𑌯॒𑌸𑍀 ।
𑌸 𑌸॒𑌭𑍇𑌯𑍋॒ 𑌯𑍁𑌵𑌾᳚ । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒𑌦𑍍𑌯𑍁𑌵𑌾॒ 𑌪𑍁𑌮𑌾᳚-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑍋 𑌭𑌾𑌵𑍁॑𑌕𑌃 ॥ 𑌆-𑌽𑌸𑍍𑌯 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌵𑍀॒𑌰𑍋 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆 𑌹॒ 𑌵𑍈 𑌤𑌤𑍍𑌰॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌵𑍀॒𑌰𑍋 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑍇 ।
𑌯𑌤𑍍𑌰𑍈॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌨𑌿॒𑌕𑌾॒𑌮𑍇𑌨𑌿॑𑌕𑌾𑌮𑍇 𑌨𑌃 𑌪॒𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌵𑌰𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌨𑌿॒𑌕𑌾॒𑌮𑍇𑌨𑌿॑𑌕𑌾𑌮𑍇 𑌹॒ 𑌵𑍈 𑌤𑌤𑍍𑌰॑ 𑌪॒𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌤𑌿 । 𑌯𑌤𑍍𑌰𑍈॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌫॒𑌲𑌿𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌨॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑌃 𑌪𑌚𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌫॒𑌲𑌿𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌹॒ 𑌵𑍈 𑌤𑌤𑍍𑌰𑍗𑌷॑𑌧𑌯𑌃 𑌪𑌚𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌯𑌤𑍍𑌰𑍈॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌨𑍍𑌤𑍇 ।
𑌯𑍋॒𑌗॒𑌕𑍍𑌷𑍇॒𑌮𑍋 𑌨𑌃॑ 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌤𑌾॒-𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌕𑌲𑍍𑌪॑𑌤𑍇 𑌹॒ 𑌵𑍈 𑌤𑌤𑍍𑌰॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌯𑍋𑌗𑌕𑍍𑌷𑍇॒𑌮𑌃 ।
𑌯𑌤𑍍𑌰𑍈॒𑌤𑍇𑌨॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌨𑍍𑌤𑍇 ॥ 49 ॥
(𑌅॒𑌨॒𑌡𑍍𑌵𑌾𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 - 𑌵𑌰𑍍𑌷𑌤𑌿 𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌚॑) (𑌅. 13)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 14 - 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌹𑍋𑌮𑌾𑌃. 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌰𑍂𑌪𑌸𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇𑌧𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌮𑌦𑌿𑌨𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑍗
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍍 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿॑𑌶𑌤𑍍 ।
𑌸 𑌆॒𑌤𑍍𑌮-𑌨𑍍𑌨॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌮॑𑌧𑌤𑍍𑌤 ।
𑌤-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅॑𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌏॒𑌷 𑌵𑌾𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 । 𑌯𑌦॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌃 । 𑌅𑌪𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌨𑍋-𑌽𑌤𑍍𑌰𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑌿॑ ।
𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌏॒𑌤𑌾𑌨॑𑌨𑍍𑌨𑌹𑍋॒𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍍 ।
𑌤𑌾𑌨॑𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑍍 । 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌸 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨॑ 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌤𑍍 ।
𑌯𑌦॑𑌨𑍍𑌨-𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ॥ 50 ॥
𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌃 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌆𑌜𑍍𑌯𑍇॑𑌨 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑍇𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌦𑌾𑌜𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌯𑌦𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇॑𑌨 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀॑𑌣𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌮𑌧𑍁॑𑌨𑌾 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌮॒𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌯𑍈 𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌨𑍍𑌮𑌧𑍁॑ । 𑌯𑌨𑍍𑌮𑌧𑍁॑𑌨𑌾 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ॥ 51 ॥
𑌮॒𑌹॒𑌤𑍀𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌤॒𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑍈-𑌰𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌵𑌸𑍂॑𑌨𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌤𑍍𑌤॑𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑌾𑌃 । 𑌯𑌤𑍍𑌤॑𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑍈-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌵𑌸𑍂॑𑌨𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀॑𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌪𑍃𑌥𑍁॑𑌕𑍈-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ (𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿) ।
𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌤𑍍𑌪𑍃𑌥𑍁॑𑌕𑌾𑌃 । 𑌯𑌤𑍍𑌪𑍃𑌥𑍁॑𑌕𑍈-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ॥ 52 ॥
𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀॑𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌲𑌾॒𑌜𑍈𑌰𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌲𑍍𑌲𑌾॒𑌜𑌾𑌃 । 𑌯𑌲𑍍𑌲𑌾॒𑌜𑍈-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀॑𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌕॒𑌰𑌮𑍍𑌬𑍈᳚-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌷𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾𑌗𑍍𑌂॑ 𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌤𑍍𑌕॒𑌰𑌮𑍍𑌬𑌾𑌃᳚ । 𑌯𑌤𑍍𑌕॒𑌰𑌮𑍍𑌬𑍈᳚-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ॥ 53 ॥
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑𑌨𑍇॒𑌵 𑌤𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀॑𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌧𑌾॒𑌨𑌾𑌭𑌿॑-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌦𑍍𑌧𑌾॒𑌨𑌾𑌃 । 𑌯𑌦𑍍𑌧𑌾॒𑌨𑌾𑌭𑌿॑-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑍍𑌯𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀॑𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌸𑌕𑍍𑌤𑍁॑𑌭𑌿-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑍇॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 ।
𑌯𑌥𑍍𑌸𑌕𑍍𑌤॑𑌵𑌃 । 𑌯𑌥𑍍𑌸𑌕𑍍𑌤𑍁॑𑌭𑌿-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ॥ 54 ॥
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀॑𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌮॒𑌸𑍂𑌸𑍍𑌯𑍈᳚𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌸𑌾𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌤𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॑𑌨𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌰𑍂॒𑌪𑌮𑍍 । 𑌯𑌨𑍍𑌮॒𑌸𑍂𑌸𑍍𑌯𑌾॑𑌨𑌿 । 𑌯𑌨𑍍𑌮॒𑌸𑍂𑌸𑍍𑌯𑍈᳚-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑ 𑌏॒𑌵 𑌤𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯॒𑌙𑍍𑌗𑍁॒𑌤॒𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑍈-𑌰𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾𑌙𑍍𑌗𑌾॑ 𑌹॒ 𑌵𑍈 𑌨𑌾𑌮𑍈॒𑌤𑍇 ।
𑌏॒𑌤𑍈𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌸𑌮॑𑌦𑌧𑍁𑌃 । 𑌯𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॑𑌯𑌙𑍍𑌗𑍁𑌤𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑍈-𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌵𑌾𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌸𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌦𑌶𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾॑𑌨𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌦𑌶𑌾᳚𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌟𑍍 ।
𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌟𑍍-𑌕𑍃॒𑌥𑍍𑌸𑍍𑌨𑌸𑍍𑌯𑌾॒-𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 55 ॥
(𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॒ - 𑌮𑌧𑍁॑𑌨𑌾 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॒ - 𑌪𑍃𑌥𑍁॑𑌕𑍈𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ - 𑌕॒𑌰𑌮𑍍𑌬𑍈᳚𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॒ - 𑌸𑌕𑍍𑌤𑍁॑𑌭𑌿𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ - 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌙𑍍𑌗𑍁𑌤𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑍈𑌰𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 14)
(𑌅॒𑌨𑍍𑌨॒𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌨𑌾𑌜𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑍇𑌰𑍍𑌮𑌧𑍁॑𑌨𑌾 𑌤𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑍈𑌃 𑌪𑍃𑌥𑍁॑𑌕𑍈𑌰𑍍𑌲𑌾॒𑌜𑍈𑌃 𑌕॒𑌰𑌮𑍍𑌬𑍈᳚𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑌾॒𑌨𑌾𑌭𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑌕𑍍𑌤𑍁॑𑌭𑌿𑌰𑍍𑌮॒𑌸𑍂𑌸𑍍𑌯𑍈𑌃᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌙𑍍𑌗𑍁𑌤𑌣𑍍𑌡𑍁॒𑌲𑍈-𑌰𑍍𑌦𑌶𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 15 - 𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌰𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌮॑𑌸𑍃𑌜𑌤 । 𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍃॒𑌷𑍍𑌟𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯 𑌜𑌿𑌘𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌸 𑌏॒𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌰𑍍𑌨𑌕𑍍𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌨॑-𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌨॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑍍 । 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌸 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾-𑌦𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪𑌾॑𑌹𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌯𑌨𑍍𑌨॑𑌕𑍍𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍋॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌆𑌜𑍍𑌯𑍇॑𑌨 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌵𑌜𑍍𑌰𑍋॒ 𑌵𑌾 𑌆𑌜𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍇॑𑌣𑍈॒𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾-𑌦𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 56 ॥
𑌆𑌜𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌪𑌦॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍋 𑌵𑌾 𑌆𑌜𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 ।
𑌮𑍁॒𑌖॒𑌤 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥ 𑌅॒𑌨𑍍𑌨॒𑌹𑍋॒𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌶𑌰𑍀॑𑌰𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌵𑍍𑌯॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌸॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌭𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌨𑌕𑍍𑌤॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾॒𑌮𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌆𑌜𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑌾-𑌨𑍍𑌤॒𑌤𑍋 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥ 57 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍋 𑌵𑌾 𑌆𑌜𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌉॒𑌭॒𑌯𑌤॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 । 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌚𑍍𑌚𑍋॒𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾𑌚𑍍𑌚 ॥ 𑌏𑌕॑𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍𑌨𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅॒𑌮𑍁𑌷𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌨𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌭𑌯𑍋॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑌯𑌾𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑌿𑌗𑍍𑌗𑍍𑌶𑍍𑌚𑌾॒-𑌮𑍁𑌷𑍍𑌮𑌿𑌗𑍍𑌗𑍍॑𑌶𑍍𑌚 ॥ 𑌶॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌶॒𑌤𑌾𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌵𑍀᳚𑌰𑍍𑌯𑌃 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ।
𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰᳚𑌮𑍍 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌵𑌾-𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑌾 𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 58 ॥
(𑌏॒𑌵 𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌦𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪॑𑌹𑌨𑍍 - 𑌤𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤॒𑌤𑍋 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 - 𑌶॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 𑌸𑌪𑍍𑌤 𑌚॑) (𑌅. 15)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 16 - 𑌵𑌿𑌵𑌰𑌣𑌮𑍇𑌤𑌯𑍋𑌃
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌏॒𑌷 𑌈᳚𑌫𑍍𑌸॒𑌤𑍀𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌤॒ 𑌇𑌤𑌿॑ ।
𑌅𑌥𑍋॑ 𑌆𑌹𑍁𑌃 । 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾॑𑌣𑌿 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑍀𑌤𑌿॑ ॥
𑌏𑌕॑𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌏𑌕𑌃॑ । 𑌤𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋॑𑌤𑌿 ॥ 𑌏𑌕॑𑌸𑍍𑌮𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯॑𑌭𑌿-𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑌮𑌾𑌹𑍁॑𑌤𑍀-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌭𑌿॒𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌵 𑌸॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌮𑍇॑𑌤𑌿 ॥ 𑌏॒𑌕𑍋॒𑌤𑍍𑌤॒𑌰-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ॥ 59 ॥
𑌏॒𑌕॒𑌵𑌦𑍇॒𑌵 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌮𑍇॑𑌤𑌿 ॥ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌶॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌶॒𑌤𑌾𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑌵𑍀᳚𑌰𑍍𑌯𑌃 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌆𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌸॒𑌹𑌸𑍍𑌰᳚𑌮𑍍 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌵𑌾 𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌅॒𑌯𑍁𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌨𑌿॒𑌯𑍁𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌪𑍍𑌰॒𑌯𑍁𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 60 ॥
𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌇॒𑌮𑌾𑌨𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌨𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌅𑌰𑍍𑌬𑍁॑𑌦𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌵𑌾𑌗𑍍𑌵𑌾 𑌅𑌰𑍍𑌬𑍁॑𑌦𑌮𑍍 । 𑌵𑌾𑌚॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾 𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌨𑍍𑌯॑𑌰𑍍𑌬𑍁𑌦𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯𑍋 𑌵𑍈 𑌵𑌾॒𑌚𑍋 𑌭𑍂॒𑌮𑌾 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍍𑌯॑𑌰𑍍𑌬𑍁𑌦𑌮𑍍 ।
𑌵𑌾॒𑌚 𑌏॒𑌵 𑌭𑍂॒𑌮𑌾𑌨॒𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌸॒𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ॥ 61 ॥
𑌸॒𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋॑𑌤𑌿 । 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋॑𑌤𑌿 । 𑌅𑌨𑍍𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌅𑌨𑍍𑌤॑𑌮𑍇॒-𑌵𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋॑𑌤𑌿 । 𑌪॒𑌰𑌾॒𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌪॒𑌰𑌾॒𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋॑𑌤𑌿 ॥ 𑌉॒𑌷𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌉॒𑌷𑌾𑌃 ।
𑌅𑌹॒𑌰𑍍𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌿𑌃 । 𑌅॒𑌹𑍋॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌏॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ।
𑌅𑌥𑍋॑ 𑌅𑌹𑍋𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥
𑌤𑌾 𑌯𑌦𑍁॒𑌭𑌯𑍀॒𑌰𑍍𑌦𑌿𑌵𑌾॑ 𑌵𑌾॒ 𑌨𑌕𑍍𑌤𑌂॑-𑌵𑌾𑌁 𑌜𑍁𑌹𑍁॒𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌅॒𑌹𑍋॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌮𑍋॑𑌹𑌯𑍇𑌤𑍍 । 𑌉॒𑌷𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍋॑𑌦𑍇𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍋᳚𑌦𑍍𑌯॒𑌤𑍇
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌨𑍁॑𑌦𑌿𑌤𑍇 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌉𑌦𑌿॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌦𑌿॑𑌤𑍇 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌹𑍋॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋॒-𑌰𑌵𑍍𑌯॑𑌤𑌿𑌮𑍋𑌹𑌾𑌯 ॥ 62 ॥
(𑌏॒𑌕𑍋॒𑌤𑍍𑌤॒𑌰-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 - 𑌪𑍍𑌰॒𑌯𑍁𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 - 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌹𑌾𑌹॒--𑌰𑍍 𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌿-𑌸𑍍𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌚॑) (𑌅. 16)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 17 - 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌮𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌗𑌤𑌾𑌨𑍍𑌨𑌹𑍋𑌮𑌾𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇
𑌵𑌿॒𑌭𑍂𑌰𑍍𑌮𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌪𑍍𑌰॒𑌭𑍂𑌃 𑌪𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌤𑍍𑌯॑𑌶𑍍𑌵-𑌨𑌾॒𑌮𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌉॒𑌭𑌯𑍋॑𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨𑌂॑-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌯𑍋᳚-𑌰𑍍𑌨𑌾𑌮॒𑌧𑍇𑌯॑-𑌙𑍍𑌗𑌮𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌆𑌯॑𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌯॑𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑍁॑-𑌦𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌵𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒-𑌮𑌸𑍍𑌕॑𑌨𑍍𑌨𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕-𑌙𑍍𑌗॑𑌮𑌯𑌤𑌿 ॥
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑍋𑌮𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌹𑌾॒𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵॑ 𑌏॒𑌵 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌨𑍍𑌤॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯॒-𑌮𑌤𑌿॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌿 ॥
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌯॒𑌜𑍁𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌤𑍍 ॥ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑍋𑌮𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵॑ 𑌏॒𑌵 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌨𑍍𑌤॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯॒-𑌮𑌤𑌿॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌿 ॥ 63 ॥
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑍇॑-𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌿𑌨𑍀᳚-𑌨𑍍𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌦𑍇॑𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾𑌃॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॒𑌰𑍍𑌤𑌵𑌃॑ । 𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌅॒𑌸𑌾𑌵𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯 𑌏॑𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌃 । 𑌏॒𑌷 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌭𑍁𑌵𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮॒𑌣𑍇𑌤𑍍𑌯𑍃॑𑌤𑍁-𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌋॒𑌤𑍂𑌨𑍇॒-𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌾॒𑌯𑌵𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌯-𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 64 ॥
𑌅॒𑌰𑍍𑌵𑌾𑌂𑌯𑌁॒𑌜𑍍𑌞-𑌸𑍍𑌸𑌙𑍍𑌕𑍍𑌰𑌾॑𑌮॒𑌤𑍍𑌵𑌿-𑌤𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌤𑍀᳚-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌭𑍂॒𑌤-𑌮𑍍𑌭𑌵𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌯𑌦𑌿𑌤𑌿॒ 𑌪𑌰𑍍𑌯𑌾᳚𑌪𑍍𑌤𑍀-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑌰𑍍𑌯𑌾᳚𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌆 𑌮𑍇॑ 𑌗𑍃॒𑌹𑌾 𑌭॑𑌵॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॒𑌭𑍂-𑌰𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌭𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾॒ 𑌤𑌪𑍋-𑌽𑌨𑍍𑌵॑𑌭𑌵॒𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯॑𑌨𑍁॒𑌭𑍂-𑌰𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍁॑𑌭𑍂𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒-𑌽𑌽𑌧𑌿𑌮𑌾𑌧𑍀॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॒ 𑌸𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑌮𑍇॒𑌵 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌨𑍍𑌤॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯॒-𑌮𑌤𑌿॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌿 ॥ 65 ॥
𑌦॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌹𑌨𑍂᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯॑𑌙𑍍𑌗𑌹𑍋॒𑌮𑌾-𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅𑌙𑍍𑌗𑍇॑ 𑌅𑌙𑍍𑌗𑍇॒ 𑌵𑍈 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑍋𑌪॑𑌶𑍍𑌲𑌿𑌷𑍍𑌟𑌃 ।
𑌅𑌙𑍍𑌗𑌾॑𑌦𑌙𑍍𑌗𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌮𑍍𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌨॒𑌸𑍍𑌤𑍇𑌨॑ 𑌮𑍁𑌞𑍍𑌚𑌤𑌿 ॥ 𑌅॒𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍇॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌕𑍃॒𑌷𑍍𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌶𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯॑-𑌶𑍍𑌵𑌰𑍂॒𑌪𑌾𑌣𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌰𑍂॒𑌪𑍈𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌮॑𑌦𑍍𑌰𑍍𑌧𑌯𑌤𑌿 ॥
𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌮𑍂𑌲𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑍋॑𑌷𑌧𑌿 𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌦𑍍𑌵॒𑌯𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌓𑌷॑𑌧𑌯𑌃 । 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌪𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋॒-𑌽𑌨𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌫𑌲॑-𑌙𑍍𑌗𑍃॒𑌹𑍍𑌣𑌨𑍍𑌤𑌿॑ ।
𑌮𑍂𑌲𑍇᳚𑌭𑍍𑌯𑍋॒-𑌽𑌨𑍍𑌯𑌾𑌃 । 𑌤𑌾 𑌏॒𑌵𑍋𑌭𑌯𑍀॒𑌰𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 66 ॥
𑌵𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॑𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌵𑌨𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿-𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌆॒𑌰॒𑌣𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌮𑍇॒𑌷𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌪𑌚॒𑌤𑍈-𑌰॑𑌵॒𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑍍𑌯-𑌪𑌾᳚𑌵𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾 𑌵𑍈 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅𑌪𑌾᳚𑌵𑍍𑌯𑌾𑌃 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌨𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌕𑍂𑌪𑍍𑌯𑌾᳚𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒-𑌽𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯॒𑌪𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍋𑌮𑌾᳚𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌫𑍍𑌸𑍁 𑌵𑌾 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌆𑌪𑌃॑ । 𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌨𑍍𑌨॑-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 । 𑌯𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌨𑍍𑌨॒-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌯॑𑌤𑍇 । 𑌤𑌦𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 67 ॥
(𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵॒𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿॒ 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵॑ 𑌏॒𑌵 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌨𑍍𑌤॒-𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃॑𑌵𑍍𑌯॒𑌮𑌤𑌿॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮॒ - 𑌤𑍍𑌯𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 - 𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌤𑌿 - 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇॒ - 𑌜𑌾𑌯॑𑌤॒ 𑌏𑌕॑-𑌞𑍍𑌚) (𑌅. 17)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 18 - 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌮𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌗𑌤𑌾𑌨𑍍𑌨𑌹𑍋𑌮𑌾𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇
𑌅𑌮𑍍𑌭𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌲𑍋॒𑌕𑍋-𑌽𑌮𑍍𑌭𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌸॒𑌵𑍋-𑌽𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑌯𑌃 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॑ । 𑌯𑌦𑌮𑍍𑌭𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌇॒𑌮𑌮𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌵𑌸𑍂॑𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌯𑍁॑𑌜𑍍𑌯-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌨𑌭𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌨𑌭𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 ॥ 68 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌅𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑌯𑌃 । 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॑ । 𑌯𑌨𑍍𑌨𑌭𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌮𑍇॒𑌵𑌾-𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌯𑍁॑𑌜𑍍𑌯-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌵𑌾॒𑌯𑍁-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌮𑌹𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌅॒𑌸𑍗 𑌵𑍈 𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌅𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑌯𑌃। 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॑ ॥ 69 ॥
𑌯𑌨𑍍𑌮𑌹𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ । 𑌅॒𑌮𑍁𑌮𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌯𑍁॑𑌜𑍍𑌯-𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 । 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌨𑌮𑍋॒ 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞॒ 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾॒𑌯𑍇𑌤𑌿॑ 𑌯॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌮॒𑌯𑍋॒𑌭𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾𑌤𑍋॑ 𑌅॒𑌭𑌿 𑌵𑌾॑𑌤𑍂॒𑌸𑍍𑌰𑌾 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌗॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌪॒𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌤𑌿-𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 70 ॥
𑌸𑌿॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾-𑌽𑌸𑌿॑𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌤𑍀-𑌰𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 ।
𑌯॒𑌥𑌾॒ 𑌯॒𑌜𑍁𑌰𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌤𑍍 ॥
𑌦॒𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌽𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑌕𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌶𑌰𑍀𑌰-𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌪𑌿॒𑌤𑍃॒𑌲𑍋॒𑌕𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾॒𑌨𑍋-𑌽𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌕𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌯𑍁𑌨𑌕𑍍𑌤𑌿॒ 𑌸 𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌯𑍁𑌨॒𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌿𑌤𑌿॑ 𑌪𑌰𑌿॒𑌧𑍀𑌨𑍍. 𑌯𑍁॑𑌨𑌕𑍍𑌤𑌿 । 𑌇॒𑌮𑍇 𑌵𑍈 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 𑌪॑𑌰𑌿॒𑌧𑌯𑌃॑ । 𑌇॒𑌮𑌾𑌨𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌨𑍍. 𑌯𑍁॑𑌨𑌕𑍍𑌤𑌿 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 71 ॥
𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾॑𑌣॒𑌤𑍋 𑌯 𑌆᳚𑌤𑍍𑌮॒𑌦𑌾 𑌇𑌤𑌿॑ 𑌮𑌹𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑍗॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌵𑍈 𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌮𑌹𑌃॑ । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂᳚-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌂-𑌯𑌁𑌜॑𑌮𑌾॒𑌨𑍋-𑌽𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌆 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑-𑌨𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍋 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵𑌚॒𑌰𑍍𑌸𑍀 𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑌾॒𑌮𑌿𑌤𑌿॒ 𑌸𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑌾𑌨𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌵॒𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾॒𑌨𑍋
-𑌽𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌜𑌜𑍍𑌞𑌿॒ 𑌬𑍀𑌜॒𑌮𑌿𑌤𑌿॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋॒𑌤𑍍𑌯-𑌨॑𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॒ 𑌸𑌮॑𑌨𑌮-𑌤𑍍𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 𑌸𑌮𑌨॑𑌮॒𑌦𑌿𑌤𑌿॑ 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌤𑌿 𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌨𑍍𑌨॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯॒𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑌿॑ 𑌭𑍂𑌤𑌾𑌭॒𑌵𑍍𑌯𑍗 𑌹𑍋𑌮𑍗॑ 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌲𑍋॒𑌕𑍋 𑌭𑍂॒𑌤𑌮𑍍 ॥ 72 ॥
𑌅𑌸𑍗 𑌭॑𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌯𑌤𑍍 । 𑌅॒𑌨𑌯𑍋॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌲𑍋॒𑌕𑌯𑍋𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 । 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌯𑌦𑌕𑍍𑌰॑𑌨𑍍𑌦𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌥॒𑌮-𑌞𑍍𑌜𑌾𑌯॑𑌮𑌾𑌨॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯॑𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌤𑍋॒𑌮𑍀𑌯॑-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ । 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌜𑌿𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ ॥ 𑌸𑌰𑍍𑌵॑𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑍇𑌨𑌾᳚𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑌰𑍍𑌵॑-𑌞𑍍𑌜𑌯𑌤𑌿 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇𑌨॒ 𑌯𑌜॑𑌤𑍇 ॥ 73 ॥
𑌯 𑌉॑ 𑌚𑍈𑌨𑌮𑍇॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ ॥ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌗𑍍॑𑌸𑍍𑌯 𑌜𑌿𑌘𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌸 𑌏॒𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌨𑌕𑍍𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌨॑𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌨॑𑌜𑍁𑌹𑍋𑌤𑍍 ।
𑌤𑍈𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌸 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌦𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪𑌾॑𑌹𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌯𑌨𑍍𑌨॑𑌕𑍍𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹𑍋॒𑌮𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॒𑌹𑍋𑌤𑌿॑ ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌤𑍈𑌰𑍍𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍋॒
𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒𑌸𑍍𑌯𑌪॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌉॒𑌷𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤॒𑌤𑍋 𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 74 ॥
(𑌵𑍈 𑌨𑌭𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿॒ - 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॒ - 𑌸𑌨𑍍𑌤॑𑌤𑍍𑌯𑍈॒ - 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 - 𑌭𑍁॒𑌤𑌮𑍍 - 𑌁𑌯𑌜॑𑌤𑍇॒ - +𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 18)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 19 - 𑌔𑌪𑌸𑌥𑍍𑌯𑌦𑌿𑌨𑍇 𑌯𑍂𑌪𑌪𑍍𑌰𑌯𑍋𑌗𑌾𑌃
𑌏॒𑌕॒𑌯𑍂॒𑌪𑍋 𑌵𑍈॑𑌕𑌾𑌦॒𑌶𑌿𑌨𑍀॑ 𑌵𑌾 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂᳚-𑌯𑌁॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌾𑌂॒-𑌯𑍂𑌁𑌪𑌾॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌶𑌿𑌨𑍍𑌯॑-𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌸𑍍𑌯॑ । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾॒-𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌬𑍈॒𑌲॒.𑌵𑍋 𑌵𑌾॑ 𑌖𑌾𑌦𑌿॒𑌰𑍋 𑌵𑌾॑ 𑌪𑌾𑌲𑌾॒𑌶𑍋 𑌵𑌾᳚ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂᳚-𑌯𑌁𑌜𑍍𑌞𑌕𑍍𑌰𑌤𑍂॒𑌨𑌾𑌂-𑌯𑍂𑌁𑌪𑌾॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌜𑍁॑𑌦𑌾𑌲॒ 𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑍍𑌯-𑌰𑌤𑍍𑌨𑌿𑌰𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑌸𑍍𑌯॑ । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌨𑌾𑌨𑍍𑌯𑍇𑌷𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾-𑌨𑍍𑌤𑍇॑𑌜॒𑌨𑍍𑌯𑌾 𑌅॑𑌵॒𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌅𑌵॑𑌦𑍍𑌯॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 ॥ 75 ॥
𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌾 𑌵𑍈 𑌤𑍇॑𑌜॒𑌨𑍀 । 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌨𑍋-𑌽𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥
𑌪𑍍𑌲॒𑌕𑍍𑌷॒𑌶𑌾॒𑌖𑌾𑌯𑌾॑𑌮॒𑌨𑍍𑌯𑍇𑌷𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌮॑𑌵॒𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌵𑍇॒𑌤॒𑌸॒-𑌶𑌾॒𑌖𑌾𑌯𑌾॒-𑌮𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 । 𑌅॒𑌫𑍍𑌸𑍁𑌯𑍋॑𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ । 𑌅॒𑌫𑍍𑌸𑍁॒𑌜𑍋 𑌵𑍇॑𑌤॒𑌸𑌃 । 𑌸𑍍𑌵 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॒ 𑌯𑍋𑌨𑌾॒𑌵-𑌵॑𑌦𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥
𑌯𑍂𑌪𑍇॑𑌷𑍁 𑌗𑍍𑌰𑌾॒𑌮𑍍𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍍𑌨𑌿॑-𑌯𑍁॒𑌞𑍍𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌆॒𑌰𑍋॒𑌕𑍇𑌷𑍍𑌵𑌾॑-𑌰॒𑌣𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌧𑌾॑𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌪॒𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌂-𑌵𑍍𑌯𑌾𑌁𑌵𑍃॑𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌆 𑌗𑍍𑌰𑌾॒𑌮𑍍𑌯𑌾-𑌨𑍍𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍍-𑌁𑌲𑌭॑𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰॒𑌣𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌥𑍍𑌸𑍃॑𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌪𑌾॒𑌪𑍍𑌮𑌨𑍋-𑌽𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 76 ॥
(𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ - 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌵𑍃॑𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 19)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 20 - 𑌯𑍂𑌪𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑌾𑌦𑌯𑌃
𑌰𑌾𑌜𑍍𑌜𑍁॑𑌦𑌾𑌲-𑌮𑌗𑍍𑌨𑌿॒𑌷𑍍𑌠-𑌮𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍋𑌤𑌿 । 𑌭𑍍𑌰𑍂॒𑌣॒𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾॒ 𑌅𑌪॑𑌹𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌪𑍗𑌤𑍁॑𑌦𑍍𑌰𑌵𑌾𑌵॒𑌭𑌿𑌤𑍋॑ 𑌭𑌵𑌤𑌃 । 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌗॒𑌨𑍍𑌧𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ।
𑌭𑍍𑌰𑍂॒𑌣॒𑌹॒𑌤𑍍𑌯𑌾-𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾॑-𑌦𑌪॒𑌹𑌤𑍍𑌯॑ । 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑍇॑𑌨 𑌗॒𑌨𑍍𑌧𑍇𑌨𑍋॑𑌭॒𑌯𑌤𑌃॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌷𑌡𑍍𑌬𑍈॒𑌲𑍍॒.𑌵𑌾 𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌵॒𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌷𑌟𑍍𑌖𑌾॑𑌦𑌿॒𑌰𑌾𑌃 ।
𑌤𑍇𑌜॒𑌸𑍋-𑌽𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 77 ॥
𑌷𑌟𑍍𑌪𑌾॑𑌲𑌾॒𑌶𑌾𑌃 । 𑌸𑍋॒𑌮॒𑌪𑍀॒𑌥𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑌮𑍍𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 ।
𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌦𑍇॑𑌵𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾𑌃॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॒𑌰𑍍𑌤𑌵𑌃॑ । 𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 𑌲𑍋॒𑌕𑌾𑌃 । 𑌅॒𑌸𑌾𑌵𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯 𑌏॑𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌃 । 𑌏॒𑌷 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍋 𑌲𑍋॒𑌕𑌃 ।
𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌶॒𑌤-𑌮𑍍𑌪॒𑌶𑌵𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 78 ॥
𑌶॒𑌤𑌾𑌯𑍁𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷-𑌶𑍍𑌶॒𑌤𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॑𑌯𑌃 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌯𑍇॒𑌵𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂॒-𑌵𑌾𑌁 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋॑𑌤𑌿 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤𑌾 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌅𑌪॑𑌰𑌿𑌮𑌿𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑌾-𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌵𑌾॒𑌦𑌿𑌨𑍋॑ 𑌵𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌕𑌸𑍍𑌮𑌾᳚𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌦॒𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣॒𑌤𑍋᳚-𑌽𑌨𑍍𑌯𑍇𑌷𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌮॑𑌵॒𑌦𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿॑ । 𑌉॒𑌤𑍍𑌤॒𑌰॒𑌤𑍋-𑌽𑌶𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑍇𑌤𑌿॑ । 𑌵𑌾॒𑌰𑍁॒𑌣𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ ॥ 79 ॥
𑌏॒𑌷𑌾 𑌵𑍈 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌸𑍍𑌯॒ 𑌦𑌿𑌕𑍍 । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌯𑌾॑𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॑ 𑌦𑌿॒𑌶𑍍𑌯𑌵॑𑌦𑍍𑌯𑌤𑌿 । 𑌯𑌦𑌿𑌤॑𑌰𑍇𑌷𑌾-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾𑌮॑𑌵॒𑌦𑍍𑌯𑌤𑌿॑ । 𑌶॒𑌤॒𑌦𑍇॒𑌵॒𑌤𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥
𑌚𑌿॒𑌤𑍇᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌾-𑌵𑌧𑌿॑𑌵𑍈𑌤॒𑌸𑍇 𑌕𑌟𑍇-𑌽𑌶𑍍𑌵॑-𑌞𑍍𑌚𑌿𑌨𑍋𑌤𑌿 ।
𑌅॒𑌫𑍍𑌸𑍁-𑌯𑍋॑𑌨𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ ।
𑌅॒𑌫𑍍𑌸𑍁॒𑌜𑍋 𑌵𑍇॑𑌤॒𑌸𑌃 । 𑌸𑍍𑌵 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌂॒-𑌯𑍋𑌁𑌨𑍗॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌾𑌪𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚॑-𑌨𑍍𑌤𑍂𑌪॒𑌰-𑌞𑍍𑌚𑌿॑𑌨𑍋𑌤𑌿 । 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌚𑍀𑌨॑-𑌙𑍍𑌗𑍋𑌮𑍃॒𑌗𑌮𑍍 ॥ 80 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾॒𑌪𑌾॒𑌨𑌾-𑌵𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨᳚ 𑌥𑍍𑌸॒𑌮𑍍𑌯𑌞𑍍𑌚𑍗॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ॥
𑌅𑌶𑍍𑌵॑-𑌨𑍍𑌤𑍂𑌪॒𑌰-𑌙𑍍𑌗𑍋॑𑌮𑍃॒𑌗𑌮𑌿𑌤𑌿॑ 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌹𑍁𑌤॑ 𑌏॒𑌤𑌾𑌞𑍍𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌏॒𑌷𑌾𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌾𑌨𑌾॑-𑌮॒𑌭𑌿𑌜𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾॒-𑌽𑌭𑌿𑌜𑍁॑𑌹𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾॑𑌨𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌤॑𑌨𑍁-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾॒-𑌽𑌮𑍁𑌷𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍 𑌁𑌲𑌾॒𑌕𑍇 𑌭॑𑌵𑌤𑌿 ।
𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌵𑌸𑍋॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌧𑌾𑌰𑌾॒-𑌨𑍍𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌇॒𑌲𑍁॒𑌵𑌰𑍍𑌦𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌬𑌲𑌿॒𑌵𑌰𑍍𑌦𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋 𑌵𑌾 𑌇॑𑌲𑍁॒𑌵𑌰𑍍𑌦𑌃॑ ।
𑌪॒𑌰𑌿॒𑌵॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋 𑌬॑𑌲𑌿॒𑌵𑌰𑍍𑌦𑌃॑ । 𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌪॑𑌰𑌿𑌵𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌾𑌦𑌾𑌯𑍁॒𑌰 𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॑𑌨𑍍-𑌦𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑌶𑍍𑌵-𑌮𑍇𑌧𑌯𑌾॒𑌜𑍀 𑌜॒𑌰𑌸𑌾॑ 𑌵𑌿॒𑌸𑍍𑌰𑌸𑌾॒-𑌽𑌮𑍁𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌮𑍇॑𑌤𑌿 ॥ 81 ॥
(𑌤𑍇𑌜॒𑌸𑍋-𑌽𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍈 - 𑌭𑌵॒𑌨𑍍 - 𑌤𑍍𑌯𑌶𑍍𑌵𑍋॑ - 𑌗𑍋𑌮𑍃॒𑌗 - 𑌮𑌿॑𑌲𑍁॒𑌵𑌰𑍍𑌦॑ 𑌶𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 20)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 21 - 𑌚𑍇𑌤𑌵𑍍𑌯𑌾𑌗𑍍𑌨𑌯𑌾𑌦𑍇𑌰𑍍𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌃
𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌃॑ । 𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑍂𑌪𑌾𑌃᳚ ॥
𑌯𑌥𑌾॒ 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌾॑ 𑌵𑌰𑍍𑌰𑍍𑌷॒𑌭𑌾 𑌵𑌾॒ 𑌵𑍃𑌷𑌾॑𑌣-𑌸𑍍𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌫𑍁॒𑌰𑍇𑌰𑌨𑍍𑌨𑍍॑ । 𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌤𑌥𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌾॒-𑌸𑍍𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌸𑍍𑌫𑍁॑𑌰𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌯𑌦𑍇॑𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌾𑌃 । 𑌤𑍇 𑌯𑌥𑍍𑌸॑𑌮𑍃॒𑌚𑍍𑌛𑍇𑌰𑌨𑍍𑌨𑍍॑ । 𑌹॒𑌨𑍍𑌯𑍇𑌤𑌾᳚𑌸𑍍𑌯 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 ॥ 𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌦॒𑌶 𑌏॒𑌵𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁𑌃 ।
𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌦॒𑌶-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌃॑ ॥ 82 ॥
𑌏𑌕𑌾॑𑌦𑌶॒ 𑌯𑍂𑌪𑌾𑌃᳚ ॥ 𑌯𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾॑𑌦॒𑌶𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌭𑌵॑𑌤𑌿 । 𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॑𑌶॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚-𑌸𑍍𑌸𑌂𑌵𑌁𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌃 ।
𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍇𑌣𑍈॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌾॒ 𑌅𑌨𑍍𑌨॒𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 𑌯𑌦𑍍𑌦𑌶॒ 𑌯𑍂𑌪𑌾॒ 𑌭𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌦𑌶𑌾᳚𑌕𑍍𑌷𑌰𑌾 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌟𑍍 । 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌂॑-𑌵𑌿𑌁॒𑌰𑌾𑌟𑍍 । 𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌜𑍈॒𑌵𑌾𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯॒-𑌮𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 ।
𑌯 𑌏॑𑌕𑌾𑌦॒𑌶𑌃 । 𑌸𑍍𑌤𑌨॑ 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑌃 ॥ 83 ॥
𑌦𑍁॒𑌹 𑌏॒𑌵𑍈𑌨𑌾॒-𑌨𑍍𑌤𑍇𑌨॑ ॥ 𑌤𑌦𑌾॑𑌹𑍁𑌃 ।
𑌯𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾॑𑌦॒𑌶𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾᳚𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦॒𑌶-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮॒ 𑌏𑌕𑌾॑𑌦𑌶॒ 𑌯𑍂𑌪𑌾𑌃᳚ । 𑌯𑌥𑌾॒ 𑌸𑍍𑌥𑍂𑌰𑌿॑𑌣𑌾 𑌯𑌾॒𑌯𑌾𑌤𑍍 । 𑌤𑌾॒𑌦𑍃𑌕𑍍𑌤𑌤𑍍 ॥ 𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶 𑌏॒𑌵𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃
𑌸𑍍𑌯𑌾॒𑌦𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹𑍁𑌃 । 𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌃॑ ।
𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑍂𑌪𑌾𑌃᳚ । 𑌯𑌥𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑌿॑𑌭𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑌿॑ ।
𑌤𑌾॒𑌦𑍃𑌗𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍 ॥ 84 ॥
𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇 𑌤𑌿॒𑌸𑍍𑌰𑌃 𑌕॒𑌕𑍁𑌭𑍋॒ 𑌵𑍇𑌦॑ । 𑌕॒𑌕𑍁𑌦𑍍𑌧॒ 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾᳚-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ।
𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌃॑ । 𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑍂𑌪𑌾𑌃᳚ ।
𑌏॒𑌤𑌾 𑌵𑌾 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌮॒𑌧𑍇 𑌤𑌿॒𑌸𑍍𑌰𑌃 𑌕॒𑌕𑍁𑌭𑌃॑ ।
𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ । 𑌕॒𑌕𑍁𑌦𑍍𑌧॒ 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾᳚-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥
𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌶𑍀॒𑌰𑍍॒𑌷𑌾𑌣𑌿॒ 𑌵𑍇𑌦॑ ।
𑌶𑌿𑌰𑍋॑ 𑌹॒ 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾᳚-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ।
𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑍋᳚-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑍍𑌭॑𑌵𑌤𑌿 । 𑌏॒𑌕॒𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌃॑ । 𑌏𑌕॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌯𑍂𑌪𑌾𑌃᳚ ।
𑌏॒𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌵𑌾 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ 𑌶𑍀॒𑌰॒.𑌷𑌾𑌣𑌿॑ ।
𑌯 𑌏॒𑌵𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॑ । 𑌶𑌿𑌰𑍋॑ 𑌹॒ 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾᳚-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥ 85 ॥
(𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌦॒𑌶-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌤𑍋𑌮𑌃॒-𑌸- 𑌏॒𑌵 𑌤𑌚𑍍 - 𑌛𑌿𑌰𑍋॑ 𑌹॒ 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾᳚-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌤𑌿॒ 𑌷𑌟𑍍𑌚॑) (𑌅. 21)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 22 - 𑌉𑌕𑍍𑌥𑍍𑌯𑌾𑌖𑍍𑌯𑍇 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌤𑍀𑌯𑍇-𑌽𑌹𑌨𑌿 𑌬𑌹𑌿𑌷𑍍𑌪𑌵𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌸𑍍𑌯𑍋𑌦𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍
𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌵𑌾 𑌅॑𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇 𑌪𑌵॑𑌮𑌾𑌨𑍇 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕-𑌨𑍍𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾॑𑌨𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌤𑌮𑌶𑍍𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾॑𑌨𑌾𑌤𑍍 ।
𑌯𑌦॑𑌶𑍍𑌵𑌮॒𑌧𑍇-𑌽𑌶𑍍𑌵𑍇॑𑌨॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍇॒𑌨𑍋𑌦॑𑌞𑍍𑌚𑍋 𑌬𑌹𑌿𑌷𑍍𑌪𑌵𑌮𑌾॒𑌨𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌪॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 । 𑌨 𑌵𑍈 𑌮॑𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌮𑌞𑍍𑌜॑𑌸𑌾 𑌵𑍇𑌦 ।
𑌅𑌶𑍍𑌵𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌸𑍁॑𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌮𑌞𑍍𑌜॑𑌸𑌾 𑌵𑍇𑌦 ॥ 𑌯𑌦𑍁॑𑌦𑍍𑌗𑌾॒-𑌤𑍋𑌦𑍍𑌗𑌾𑌯𑍇᳚𑌤𑍍 । 𑌯𑌥𑌾-𑌽𑌕𑍍𑌷𑍇᳚𑌤𑍍𑌰𑌜𑍍𑌞𑍋॒-𑌽𑌨𑍍𑌯𑍇𑌨॑ 𑌪॒𑌥𑌾 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿𑌪𑌾॒𑌦𑌯𑍇᳚𑌤𑍍 । 𑌤𑌾॒𑌦𑍃𑌕𑍍𑌤𑌤𑍍 ॥ 86 ॥
𑌉॒𑌦𑍍𑌗𑌾॒𑌤𑌾𑌰॑-𑌮𑌪॒𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑ । 𑌅𑌶𑍍𑌵॑-𑌮𑍁𑌦𑍍𑌗𑍀॒𑌥𑌾𑌯॑ 𑌵𑍃𑌣𑍀𑌤𑍇 । 𑌯𑌥𑌾᳚ 𑌕𑍍𑌷𑍇𑌤𑍍𑌰॒𑌜𑍍𑌞𑍋-𑌽𑌞𑍍𑌜॑𑌸𑌾॒ 𑌨𑌯॑𑌤𑌿 ।
𑌏॒𑌵𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌨॒𑌮𑌶𑍍𑌵𑌃॑ 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌮𑌞𑍍𑌜॑𑌸𑌾 𑌨𑌯𑌤𑌿 ॥ 𑌪𑍁𑌚𑍍𑌛॑𑌮॒𑌨𑍍𑌵𑌾𑌰॑𑌭𑌨𑍍𑌤𑍇 । 𑌸𑍁॒𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌸𑍍𑌯॑ 𑌲𑍋॒𑌕𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌮॑𑌷𑍍𑌟𑍍𑌯𑍈 ॥ 𑌹𑌿-𑌙𑍍𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌸𑌾𑌮𑍈॒𑌵𑌾𑌕𑌃॑ ।
𑌹𑌿-𑌙𑍍𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 । 𑌉॒𑌦𑍍𑌗𑍀॒𑌥 𑌏॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯॒ 𑌸𑌃 ॥ 87 ॥
𑌵𑌡॑𑌬𑌾॒ 𑌉𑌪॑ 𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌮𑌿॒𑌥𑍁॒𑌨॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾᳚𑌤𑍍𑌯𑍈 ।
𑌅𑌥𑍋॒ 𑌯𑌥𑍋॑𑌪𑌗𑌾॒𑌤𑌾𑌰॑ 𑌉𑌪॒𑌗𑌾𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑌿 । 𑌤𑌾॒𑌦𑍃𑌗𑍇॒𑌵 𑌤𑌤𑍍 ॥ 𑌉𑌦॑𑌗𑌾𑌸𑍀॒𑌦𑌶𑍍𑌵𑍋॒ 𑌮𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॒ 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾॑𑌹 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌜𑌾॒𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌃॑ । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍁𑌦𑍍𑌗𑍀॒𑌥𑌃 । 𑌉॒𑌦𑍍𑌗𑍀॒𑌥𑌮𑍇॒𑌵𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌋𑌖𑍍𑌸𑌾॒𑌮𑌯𑍋॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑍇𑌨𑍋॒𑌪𑌾𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 ।
𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌵𑍈 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌮𑍍 । 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌮𑍁॑𑌖॒𑌤𑍋 𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌿 ।
𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌚 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌸𑍁॑ 𑌚 । 𑌅𑌥𑍋॒ 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌰𑍇॒𑌵 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨-𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌂-𑌲𑍋𑌁॒𑌕𑌮𑍇॑𑌤𑌿 ॥ 88 ॥
(𑌤𑌥𑍍 - 𑌸 - 𑌉॒𑌪𑌾𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑌿 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॑ 𑌚) (𑌅. 22)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 23 - 𑌅𑌶𑍍𑌵𑍇 𑌪𑌰𑍍𑌯𑌗𑍍𑌨𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑌾𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌪𑌶𑍂𑌨𑌾-𑌨𑍍𑌨𑌿𑌯𑍋𑌜𑌨𑌂
𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷𑍋॒ 𑌵𑍈 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌃 । 𑌯𑌦𑌶𑍍𑌵𑍇॑ 𑌪॒𑌶𑍂𑌨𑍍𑌨𑌿॑𑌯𑍁॒𑌞𑍍𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॑ ।
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌾𑌦𑍇॒𑌵 𑌤𑌦𑍍𑌯॒𑌜𑍍𑌞-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌯𑍁॑𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇 ॥ 𑌅𑌶𑍍𑌵॑-𑌨𑍍𑌤𑍂𑌪॒𑌰-𑌙𑍍𑌗𑍋॑𑌮𑍃॒𑌗𑌮𑍍 । 𑌤𑌾𑌨॑𑌗𑍍𑌨𑌿॒𑌷𑍍𑌠 𑌆𑌲॑𑌭𑌤𑍇 ।
𑌸𑍇॒𑌨𑌾॒𑌮𑍁॒𑌖𑌮𑍇॒𑌵 𑌤𑌥𑍍𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌶𑍍𑌯॑𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑌮𑍁॒𑌖-𑌮𑍍𑌭𑍀॒𑌷𑍍𑌮-𑌮𑍍𑌭𑌾𑌵𑍁॑𑌕𑌮𑍍 ॥
𑌆॒𑌗𑍍𑌨𑍇॒𑌯-𑌙𑍍𑌕𑍃॒𑌷𑍍𑌣𑌗𑍍𑌰𑍀॑𑌵-𑌮𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌲𑍍𑌲॒𑌲𑌾𑌟𑍇᳚ । 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌙𑍍𑌕𑍁॑𑌰𑍁𑌤𑍇 ॥ 89 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌮𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌪𑍗॒𑌷𑍍𑌣𑌮॒𑌨𑍍𑌵𑌞𑍍𑌚᳚𑌮𑍍 । 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌂॒-𑌵𑍈𑌁 𑌪𑍂॒𑌷𑌾 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌤𑍍𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑌾-𑌵𑌾॑𑌹𑌾॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌮𑌾𑌹॑𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥
𑌐॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌪𑍗॒𑌷𑍍𑌣 𑌮𑍁॒𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾𑌤𑍍 । 𑌐॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌵𑍈 𑌰𑌾॑𑌜॒𑌨𑍍𑌯𑍋-𑌽𑌨𑍍𑌨॑-𑌮𑍍𑌪𑍂॒𑌷𑌾 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌨𑍈॒𑌵𑍈𑌨॑-𑌮𑍁𑌭॒𑌯𑌤𑌃॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜॒𑌨𑍍𑌯𑍋᳚𑌨𑍍𑌨𑌾॒𑌦𑍋 𑌭𑌾𑌵𑍁॑𑌕𑌃 ॥
𑌆॒𑌗𑍍𑌨𑍇॒𑌯𑍗 𑌕𑍃॒𑌷𑍍𑌣𑌗𑍍𑌰𑍀॑𑌵𑍗 𑌬𑌾𑌹𑍁॒𑌵𑍋𑌃 । 𑌬𑌾॒𑌹𑍁॒𑌵𑍋𑌰𑍇॒𑌵 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇 ॥ 90 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜॒𑌨𑍍𑌯𑍋॑ 𑌬𑌾𑌹𑍁𑌬॒𑌲𑍀 𑌭𑌾𑌵𑍁॑𑌕𑌃 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑍗 𑌲𑍋॑𑌮𑌶𑌸॒𑌕𑍍𑌥𑍗 𑌸॒𑌕𑍍𑌥𑍍𑌯𑍋𑌃 ।
𑌸॒𑌕𑍍𑌥𑍍𑌯𑍋𑌰𑍇॒𑌵 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇 । 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜॒𑌨𑍍𑌯॑ 𑌊𑌰𑍁𑌬॒𑌲𑍀 𑌭𑌾𑌵𑍁॑𑌕𑌃 ॥ 𑌶𑌿॒𑌤𑌿॒𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑍗 𑌬𑌾॑𑌰𑍍𑌹𑌸𑍍𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍗 𑌪𑍃॒𑌷𑍍𑌠𑍇 ।
𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌵॒𑌰𑍍𑌚॒𑌸-𑌮𑍇॒𑌵𑍋𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾𑌦𑍍𑌧𑌤𑍍𑌤𑍇 ।
𑌅𑌥𑍋॑ 𑌕॒𑌵𑌚𑍇॑ 𑌏॒𑌵𑍈𑌤𑍇 𑌅॒𑌭𑌿𑌤𑌃॒ 𑌪𑌰𑍍𑌯𑍂॑𑌹𑌤𑍇 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜॒𑌨𑍍𑌯𑌃॑ 𑌸𑌨𑍍𑌨॑𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌵𑍀॒𑌰𑍍𑌯॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌤𑌿 ॥ 𑌧𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑍃॑𑌷𑍋𑌦॒𑌰-𑌮॒𑌧𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌤𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌮𑍇॒𑌵𑍈𑌤𑌾-𑌙𑍍𑌕𑍁॑𑌰𑍁𑌤𑍇 ।
𑌅𑌥𑍋॑ 𑌇॒𑌯𑌂-𑌵𑍈𑌁 𑌧𑌾॒𑌤𑌾 ।
𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍇॒𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 ॥ 𑌸𑍗॒𑌰𑍍𑌯-𑌮𑍍𑌬॒𑌲𑌕𑍍𑌷॒-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌚𑍍𑌛𑍇᳚ । 𑌉॒𑌥𑍍𑌸𑍇॒𑌧𑌮𑍇॒𑌵 𑌤-𑌙𑍍𑌕𑍁॑𑌰𑍁𑌤𑍇 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑍁𑌥𑍍𑌸𑍇॒𑌧-𑌮𑍍𑌭॒𑌯𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾
𑌅॒𑌭𑌿𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌶𑍍𑌰॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 ॥ 91 ॥
(𑌕𑍁॒𑌰𑍁॒𑌤𑍇॒ - 𑌧॒𑌤𑍍𑌤𑍇॒ - 𑌕𑍁॒𑌰𑍁॒𑌤𑍇॒ 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌚) (𑌅. 23)
(𑌸𑌾॒𑌗𑍍𑌰𑌂॒𑌹॒𑌣𑍍𑌯𑌾 - 𑌚𑌤𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑌯𑍍𑌯𑍋॒ - 𑌯𑍋 𑌵𑍈 - 𑌯𑌃 𑌪𑌿॒𑌤𑍁 - 𑌶𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌾॒ - 𑌯𑌥𑌾॑ 𑌨𑌿॒𑌕𑍍𑌤𑌮𑍍 - 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒- 𑌯𑌥𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌤𑌂 - 𑌵𑌿॒𑌭𑍂𑌰𑌾॑𑌹- 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌰𑌕𑌾𑌮𑌯𑌤𑌾𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇॒𑌧𑍇𑌨॑ - 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌨 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚॒ 𑌨 - 𑌸𑌾॑𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰 - 𑌮𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌨𑍍 - 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ - 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿॒ 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿 - 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌮𑍀𑌫𑍍𑌸𑌤𑌿 - 𑌵𑌿॒𑌭𑍁𑌰॑𑌶𑍍𑌵𑌨𑌾॒𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯 - 𑌮𑍍𑌭𑌾𑌗𑍍॑ - 𑌸𑍍𑌯𑍇𑌕𑌯𑍂॒𑌪𑍋 - 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌜𑍁॑𑌦𑌾𑌲 - 𑌮𑍇𑌕𑌵𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑍋 - 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌃 - 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷॒ 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌯𑍋॑𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑌿𑌃)
(𑌸𑌾॒𑌗𑍍𑌰𑌂॒𑌹॒𑌣𑍍𑌯𑌾 - 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑𑌦𑌶𑍍𑌵𑌮𑍇𑌧𑌯𑌾॒𑌜𑍀 - 𑌯-𑌤𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌮𑌿𑌤𑌾॒ - 𑌯-𑌦𑍍𑌯॑𑌜𑍍𑌞𑌮𑍁॒𑌖𑍇 - 𑌯𑍋 𑌦𑍀॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑍍 - 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍇॒𑌵 - 𑌤𑍍𑌰𑌯॑ 𑌇॒𑌮𑍇 - 𑌸𑌿॒𑌤𑌾𑌯॑ - 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌪𑌾॒𑌨𑌾𑌵𑍇॒𑌵𑌾𑌸𑍍𑌮𑌿॒𑌨𑍍 - 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜॒𑌨𑍍𑌯॑ 𑌏𑌕॑𑌨𑌵𑌤𑌿𑌃)
(𑌸𑌾॒𑌗𑍍𑌰𑌂॒𑌹॒𑌣𑍍𑌯𑌾 - 𑌸𑌗𑍍𑌗𑍍𑌶𑍍𑌰॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿)
॥ 𑌹𑌰𑌿𑌃 𑌓𑌮𑍍 ॥
॥ 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍇 𑌤𑍃𑌤𑍀𑌯𑌾𑌷𑍍𑌟𑌕𑍇 𑌅𑌷𑍍𑌟𑌮𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌾𑌠𑌕-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌃 ॥
+++++++++++++++++++++++++++
Roman (IAST) Transliteration
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake aṣṭamaḥ prapāṭhakaḥ - aśvamedhabrāhmaṇaṃ-vai~śvadeva-ṅkāṇḍam
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
(aśvamedhabrāhmaṇaṃ-vai~śvadeva-ṅkāṇḍaṃ)
anuvākaṃ 1 - sāṅgrahaṇyeṣṭyādayaḥ yājamānasaṃskārāḥ
sā॒graṃ॒ha॒ṇyeṣṭyā̭ yajate | i॒mā-ñja॒natā॒gṃ॒ saṅga̭hṇā॒nīti̭ || dvāda̭śāratnī raśa॒nā bha̭vati | dvāda̭śa॒ māsā᳚-ssaṃva~thsa॒raḥ |
saṃ॒va~॒thsa॒rame॒vā va̭rundhe | mau॒ñjī bha̭vati | ūrgvai muñjāḥ᳚ | ūrja̭me॒ vā va̭rundhe || ci॒trā nakṣa̭tra-mbhavati | ci॒traṃ-vā~ e॒tatkarma̭ || 1 ||
yada̭śvame॒dha-ssamṛ̭ddhyai || puṇya̭nāma deva॒yaja̭na-ma॒ddhyava̭syati | puṇyā̭me॒va tena̭ kī॒rtima॒bhija̭yati || apa̭dātī-nṛ॒tvijaḥ̭ sa॒māva̭ha॒ntyā sṷbrahma॒ṇyāyāḥ᳚ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || ke॒śa॒śma॒śru va̭pate | na॒khāni॒ nikṛ̭ntate | da॒to dhā̭vate | snāti̭ | aha̭taṃ॒-vā~saḥ॒ pari̭dhatte | pā॒pmano-'pa̭hatyai |
vācaṃ̭-ya~॒tvopa̭vasati | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ guptyai᳚ | rātri̭-ñjāga॒raya̭nta āsate | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 2 ||
(karma̭ - dhatte॒ pañca̭ ca) (a. 1)
anuvākaṃ 2 - brahmaudanābhidhānam
catṷṣṭayya॒ āpo̭ bhavanti |
catṷśśapho॒ vā aśvaḥ̭ prājāpa॒tya-ssamṛ̭ddhyai ||
tā di॒gbhya-ssa॒mābhṛ̭tā bhavanti | di॒kṣu vā āpaḥ̭ |
annaṃ॒-vā~ āpaḥ̭ | a॒dbhyo vā anna̭-ñjāyate | yade॒vādbhyo-'nna॒-ñjāya̭te | tadava̭rundhe || tāsṷ brahmauda॒na-mpa̭cati | reta̭ e॒va tadda̭dhāti || 3 ||
catṷśśarāvo bhavati | di॒kṣvḙva prati̭tiṣṭhati || u॒bha॒yato̭ ru॒kmau bha̭vataḥ | u॒bha॒yata̭ e॒vāsmi॒n-ruca̭-ndadhāti | uddha̭rati śṛta॒tvāya̭ |
sa॒rpiṣvā᳚-nbhavati meddhya॒tvāya̭ | ca॒tvāra̭ ārṣe॒yāḥ prāśna̭nti | di॒śāme॒va jyoti̭ṣi juhoti | ca॒tvāri॒ hira̭ṇyāni dadāti | di॒śāma॒va jyotī॒g॒ṣya va̭rundhe || 4 ||
yadājya̭-mu॒cchiṣya̭te | tasmi̭n-raśa॒nā-nnyṷnatti | pra॒jāpa̭ti॒rvā o̭da॒naḥ | reta॒ ājya᳚m | yadājyḙ raśa॒nā-nnyu॒natti̭ | pra॒jāpa̭time॒va reta̭sā॒ sama̭rdhayati || da॒rbha॒mayī̭ raśa॒nā bha̭vati |
ba॒hu vā e॒ṣa kṷca॒ro̭-'me॒ddhyamupa̭gacchati |
yadaśvaḥ̭ | pa॒vitraṃ॒-vai~ da॒rbhāḥ || 5 ||
yadda̭rbha॒mayī̭ raśa॒nā bhava̭ti | pu॒nātye॒vaina᳚m | pū॒tamḙna॒-mmeddhya॒-māla̭bhate ||
aśva̭sya॒ vā āla̭bdhasya mahi॒moda̭-krāmat |
sa ma॒hartvi̭jaḥ॒ prāvi̭śat | tanma॒hartvi̭jā-mmahartvi॒ktvam | yanma॒hartvi̭jaḥ prā॒śñanti̭ |
ma॒hi॒māna̭-me॒vāsmi॒n-tadda̭dhati ||
aśva̭sya॒ vā āla̭bdhasya॒ reta॒ uda̭krāmat |
tathsu॒varṇa॒gṃ॒ hira̭ṇya-mabhavat | yathsu॒varṇa॒gṃ॒ hira̭ṇya॒-ndadā̭ti |
reta̭ e॒va tadda̭dhāti || o॒da॒ne da̭dāti | reto॒ vā o̭da॒naḥ | reto॒ hira̭ṇyam | reta̭sai॒vāsmi॒-nreto̭ dadhāti || 6 ||
(da॒dhā॒ti॒ - ru॒ndhe॒ - da॒rbhā - a̭bhava॒-thṣaṭca̭) (a. 2)
anuvākaṃ 3 - raśanayā-'śvabandhanam
yo vai brahma̭ṇe de॒vebhyaḥ̭ pra॒jāpa̭ta॒ye-'pra̭ti-pro॒cyāśva॒-mmeddhya̭-mba॒ddhnāti̭ |
ā de॒vatā᳚bhyo vṛścyate | pāpī̭yānbhavati | yaḥ pra̭ti॒procya̭ | na de॒vatā᳚bhya॒ āvṛ̭ścyate | vasī̭yānbhavati || yadāha̭ | brahma॒nnaśva॒-mmeddhya̭-mbhanthsyāmi de॒vebhyaḥ̭ pra॒jāpa̭taye॒ tena̭ rāddhyāsa॒miti̭ | brahma॒ vai bra॒hmā |
brahma̭ṇa e॒va de॒vebhyaḥ̭ pra॒jāpa̭taye prati॒procyāśva॒-mmeddhya̭-mbaddhnāti || 7 ||
na de॒vatā᳚bhya॒ āvṛ̭ścyate | vasī̭yā-nbhavati ||
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va iti̭ raśa॒nā-māda̭tte॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒-mityā̭ha | a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭-maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒-mityā̭ha॒ yatyai᳚ ||
vyṛ̭ddhaṃ॒-vā~ e॒tadya॒jñasya̭ | yada̭ya॒juṣkḙṇa kri॒yate᳚ |
i॒māma̭gṛbhṇan-raśa॒nā-mṛ॒tasye-tyadhi̭ vadati॒ yajṷṣkṛtyai | ya॒jñasya॒ samṛ̭ddhyai || 8 ||
tadā̭huḥ | dvāda̭śāratnī raśa॒nā ka̭rta॒vyā(3) trayo̭daśāra॒tnī(3)riti̭ | ṛ॒ṣa॒bho vā e॒ṣa ṛ̭tū॒nām | yathsaṃ̭va~thsa॒raḥ |
tasya̭ trayoda॒śo māso̭ vi॒ṣṭapa᳚m | ṛ॒ṣa॒bha e॒ṣa ya॒jñānā᳚m | yada̭śvame॒dhaḥ | yathā॒ vā ṛ̭ṣa॒bhasya̭ vi॒ṣṭapa᳚m | e॒vame॒tasya̭ vi॒ṣṭapa᳚m | tra॒yo॒da॒śama̭ra॒tnigṃ ra̭śa॒nāyā̭-mu॒pāda̭dhāti || 9 ||
yatha̭rṣa॒bhasya̭ vi॒ṣṭapagṃ̭ saggska॒roti̭ | tā॒dṛge॒va tat || pūrva॒ āyṷṣi vi॒dathḙṣu ka॒vyetyā̭ha | āyṷre॒vāsmi̭-ndadhāti ||
tayā̭ de॒vā-ssu॒tamāba̭bhūvu॒-rityā̭ha | bhūti̭me॒vopāva̭rtate || ṛ॒tasya॒ sāmana᳚-thsa॒ramā॒rapa॒ntītyā̭ha | sa॒tyaṃ-vā~ ṛ॒tam |
sa॒tyenai॒vaina̭ mṛ॒tenāra̭bhate || a॒bhi॒dhā a॒sītyā̭ha || 10 ||
tasmā̭-daśvamedhayā॒jī sarvā̭ṇi bhū॒tānya॒bhi bha̭vati | bhuva̭na-ma॒sītyā̭ha |
bhū॒māna̭-me॒vopa̭ti | ya॒ntā-'sītyā̭ha | ya॒ntāra̭me॒vaina̭-ṅkaroti |
dha॒rtā-'sītyā̭ha | dha॒rtāra̭me॒vaina̭-ṅkaroti | so᳚-'gniṃ-vai~᳚śvāna॒ra-mityā̭ha |
a॒gnā-ve॒vainaṃ̭-vai~śvāna॒re jṷhoti | sapra̭thasa॒mityā̭ha || 11 ||
pra॒jayai॒vaina̭-mpa॒śubhiḥ̭ prathayati |
svāhā̭kṛta॒ ityā̭ha | homa̭ e॒vāsya॒ṣaḥ |
pṛ॒thi॒vyā-mityā̭ha | a॒syāme॒vaina॒-mprati̭ṣṭhāpayati | ya॒ntā rāḍya॒ntā-'si॒ yama̭no dha॒rtā-'si̭ dha॒ruṇa॒ ityā̭ha |
rū॒pame॒vāsyai॒-tanma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe |
kṛ॒ṣyai tvā॒ kṣemā̭ya tvā ra॒yyai tvā॒ poṣā̭ya॒ tvetyā̭ha | ā॒śiṣa̭me॒vaitāmāśā᳚ste ||
sva॒gā tvā̭ de॒vebhya॒ ityā̭ha |
de॒vebhya̭ e॒vainagg̭ sva॒gā ka̭roti |
svāhā᳚ tvā pra॒jāpa̭taya॒ ityā̭ha | prā॒jā॒pa॒tyo vā aśvaḥ̭ |
yasyā̭ e॒va de॒vatā̭yā āla॒bhyata᳚ | tayai॒vaina॒gṃ॒ sama̭rdhayati || 12 ||
(ba॒dhnā॒ti॒ - samṛ̭ddhyā - u॒pada̭dhā - tya॒sītyā̭ha॒ - sapra̭thasa॒mītyā̭ha - de॒vebhya॒ ityā̭ha॒ pañca̭ ca) (a. 3)
anuvākaṃ 4 - aśvasya jale-'vagāhanam
yaḥ pi॒tura̭nu॒jāyāḥ᳚ pu॒traḥ | sa pu॒rastā᳚nnayati |
yo mā॒tura̭nu॒jāyāḥ᳚ pu॒traḥ | sa pa॒ścānna̭yati |
viṣva̭ñcame॒vāsmā᳚t-pā॒pmānaṃ॒-vi~vṛ̭hataḥ || yo arva̭nta॒-ñjighāgṃ̭sati॒ tama॒bhya̭mīti॒ varṷṇa॒ iti॒ śvāna̭-ñcatura॒kṣa-mprasaṷti |
pa॒ro martaḥ̭ pa॒ra-śśveti॒ śuna̭ścatu-ra॒kṣasya॒ praha̭nti | śveva॒ vai pā॒pmā bhrātṛ̭vyaḥ | pā॒pmāna̭-me॒vāsya॒ bhrātṛ̭vyagṃ hanti ||
sai॒ddhra॒ka-mmusa̭la-mbhavati || 13 ||
karma̭ karmai॒vāsmai̭ sādhayati || pau॒gg॒śca॒le॒yo ha̭nti |
pu॒gg॒śca॒lvāṃ-vai~ de॒vā-śśuca॒-nnya̭dadhuḥ | śu॒caivāsya॒ śucagṃ̭ hanti ||
pā॒pmā vā e॒tamī᳚phsa॒-tītyā̭huḥ | yo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭ta॒ iti̭ |
aśva̭syādhaspa॒damupā᳚syati |
va॒jrī vā aśvaḥ̭ prājāpa॒tyaḥ |
vajrḙṇai॒va pā॒pmāna॒-mbhrātṛ̭vya॒-mava̭krāmati || da॒kṣi॒ṇā-'pa̭plāvayati || 14 ||
pā॒pmāna̭-me॒vāsmā॒-cchama̭la॒-mapa̭plāvayati || ai॒ṣī॒ka ṷdū॒ho bha̭vati | āyu॒rvā i॒ṣīkāḥ᳚ | āyṷre॒-vāsmi̭-ndadhati | a॒mṛtaṃ॒-vā~ i॒ṣīkāḥ᳚ | a॒mṛta̭me॒-vāsmi̭-ndadhati || ve॒ta॒sa॒śā॒khopa॒samba̭ddhā bhavati |
a॒phsu-yo̭ni॒rvā aśvaḥ̭ | a॒phsu॒jo vḙta॒saḥ |
svāde॒vainaṃ॒-yo~ne॒rnirmi̭mīte ||
pu॒rastā᳚t-pra॒tyañca̭-ma॒bhyudṷ̄hati |
pu॒rastā̭-de॒vāsmi̭-npra॒tīcya॒ mṛta̭-ndadhāti ||
a॒ha-ñca॒ tva-ñca̭ vṛtraha॒nniti̭ bra॒hmā yaja̭mānasya॒ hasta̭-ṅgṛhṇāti |
bra॒hma॒kṣa॒tre e॒va sanda̭dhāti |
a॒bhi kratve᳚ndra bhū॒radha॒ jmannitya̭-dhva॒ryu-ryaja̭mānaṃ-vā~cayatya॒-bhiji̭tyai || 15 ||
(bha॒va॒ti॒ - plā॒va॒ya॒ti॒ - mi॒mī॒te॒ pañca̭ ca) (a. 4)
anuvākaṃ 5 - aśvasya prokṣaṇa-mmahartvijām
ca॒tvāra̭ ṛ॒tvija॒-ssamṷkṣanti |
ā॒bhya e॒vaina̭-ñcata॒sṛbhyo̭ di॒gbhyo̭-'bhisamī̭rayanti || śa॒tena̭ rājapu॒trai-ssa॒hāddhva॒ryuḥ | pu॒rastā᳚t-pra॒tyantiṣṭha॒-nprokṣa̭ti | a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙne॒ṣṭvā |
a॒yagṃ rājā̭ vṛ॒traṃ-va~̭ddhyā॒diti̭ | rā॒jyaṃ-vā~ a̭ddhva॒ryuḥ | kṣa॒tragṃ rā̭japu॒traḥ | rā॒jyenai॒-vāsmi̭n kṣa॒tra-nda̭dhāti ||
śa॒tenā̭-rā॒jabhi̭ru॒grai-ssa॒ha bra॒hmā || 16 ||
da॒kṣi॒ṇa॒ta uda॒ntiṣṭha॒-nprokṣa̭ti | a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙne॒ṣṭvā |
a॒yagṃ rājā᳚-'pratidhṛ॒ṣyo᳚-'stviti̭ | balaṃ॒-vai~ bra॒hmā | bala̭marā॒jograḥ | bala̭nai॒-vāsmi॒-nbala̭-ndadhāti || śa॒tena̭ sūtagrāma॒ṇibhiḥ̭ sa॒ha hotā᳚ | pa॒ścāt-prāntiṣṭha॒-nprokṣa̭ti |
a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙne॒ṣṭvā | a॒yagṃ rājā॒-'syai vi॒śaḥ || 17 ||
ba॒hu॒gvai ba̭hva॒śvāyai̭ bahvajāvi॒kāyai᳚ | ba॒hu॒vrī॒hi॒ya॒vāyai̭ bahumāṣati॒lāyai᳚ |
ba॒hu॒hi॒ra॒ṇyāyai̭ bahuha॒stikā̭yai | ba॒hu॒dā॒sa॒pū॒ru॒ṣāyai̭ rayi॒matyai॒ puṣṭi̭matyai | ba॒hu॒rā॒ya॒spo॒ṣāyai॒ rājā॒-'stviti̭ | bhū॒mā vai hotā᳚ | bhū॒mā sṷ̄tagrāma॒ṇyaḥ̭ | bhū॒mnaivāsmi̭-nbhū॒māna̭-ndadhāti || śa॒tena̭ kṣatta-saṅgrahī॒tṛbhiḥ̭ sa॒hodgā॒tā | u॒tta॒ra॒to da̭kṣi॒ṇā tiṣṭha॒-nprokṣa̭ti || 18 ||
a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙ ne॒ṣṭvā |
a॒yagṃ rājā॒ sarva॒māyṷre॒tviti̭ |
āyu॒rvā ṷdgā॒tā | āyuḥ̭ kṣatta-saṅgrahī॒tāraḥ̭ |
āyṷṣai॒-vāsmi॒nnāyṷ-rdadhāti || śa॒tagṃ śa̭ta-mbhavanti | śa॒tāyuḥ॒ purṷṣa-śśa॒tendri̭yaḥ |
āyṷṣye॒vendri॒ye prati̭tiṣṭhati || ca॒tu॒-śśa॒tā bha̭vanti | cata̭sro॒ diśaḥ̭ | di॒kṣvḙva prati̭tiṣṭhati || 19 ||
(bra॒hmā - vi॒śa - ṷkṣati॒ - diśa॒ eka̭-ñca) (a. 5)
anuvākaṃ 6 - bhūmau patatā-mbindūnāmabhimantraṇam
yathā॒ vai ha॒viṣo̭ gṛhī॒tasya॒ skanda̭ti | e॒vaṃ-vā~ e॒tadaśva̭sya skandati |
yanni॒ktamanā̭-labdha-muthsṛ॒janti̭ | yathstokyā̭ a॒nvāha̭ | sa॒rva॒huta̭-me॒vaina̭-ṅkaro॒tya-ska̭ndāya | aska̭nna॒gṃ॒ hi tat |
yaddhu॒tasya॒ skanda̭ti || sa॒hasra॒-manvā̭ha | sa॒hasra̭ sammita-ssuva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā॒-bhiji̭tyai || 20 ||
yatpari̭mitā anubrū॒yāt | pari̭mita॒mava̭rundhīta | apa̭rimitā॒ anvā̭ha | apa̭rimita-ssuva॒rgo lo॒kaḥ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai ||
stokyā̭ juhoti | yā e॒va varṣyā॒ āpaḥ̭ | tā ava̭rundhe || a॒syā-ñjṷhoti | i॒yaṃ-vā~ a॒gnirvai᳚śvāna॒raḥ || 21 ||
a॒syāme॒vaināḥ॒ prati̭ṣṭhāpayati || u॒vāca̭ ha pra॒jāpa̭tiḥ | stokyā̭su॒ vā a॒hama̭śvame॒dhagṃ saggsthā̭payāmi | tena॒ tata॒-ssaggsthi̭tena carā॒mīti̭ || a॒gnaye॒ svāhetyā̭ha |
a॒gnaya̭ e॒vaina̭-ñjuhoti || somā̭ya॒ svāhetyā̭ha | somā̭yai॒vaina̭-ñjuhoti | sa॒vi॒tre svāhetyā̭ha | sa॒vi॒tra e॒vaina̭-ñjuhoti || 22 ||
sara̭svatyai॒ svāhetyā̭ha | sara̭svatyā e॒vaina̭-ñjuhoti | pū॒ṣṇe svāhetyā̭ha | pū॒ṣṇa e॒vaina̭-ñjuhoti | bṛha॒spata̭ye॒ svāhetyā̭ha |
bṛha॒spata̭ya e॒vaina̭-ñjuhoti | a॒pā-mmodā̭ya॒ svāhetyā̭ha | a॒dbhya e॒vaina̭-ñjuhoti | vā॒yave॒ svāhetyā̭ha | vā॒yava̭ e॒vaina̭-ñjuhoti || 23 ||
mi॒trāya॒ svāhetyā̭ha | mi॒trāyai॒vaina̭-ñjuhoti | varṷṇāya॒ svāhetyā̭ha | varṷṇāyai॒vaina̭-ñjuhoti || e॒tābhya̭ e॒vaina̭-nde॒vatā᳚bhyo juhoti ||
daśa̭ daśa sa॒pānda̭-ñjuhoti | daśā᳚kṣarā vi॒rāṭ | annaṃ̭-vi~॒rāṭ | vi॒rājai॒-vānnādya॒mava̭rundhe || pra vā e॒ṣo᳚-'smāllo॒kā-ccya̭vate |
yaḥ parā̭cī॒rāhṷtī-rju॒hoti̭ |
punaḥ̭ punarabhyā॒varta̭-ñjuhoti |
a॒sminne॒va lo॒ke prati̭tiṣṭhati ||
e॒tāgṃ ha॒ vāva so᳚-'śvame॒dhasya॒ saggsthi̭ti muvā॒cā-ska̭ndāya | aska̭nna॒gṃ॒ hi tat |
yadya॒jñasya॒ saggsthi̭tasya॒ skanda̭ti || 24 ||
(a॒bhiji̭tyai - vaiśvāna॒raḥ - sa̭vi॒tra e॒vaina̭-ñjuhoti - vā॒yava̭ e॒vaina̭-ñjuhoti - cyavate॒ ṣaṭca̭) (a. 6)
anuvākaṃ 7 - athādhvaryuprokṣaṇam
pra॒jāpa̭taye tvā॒ juṣṭa॒-mprokṣā॒mīti̭ pura॒stā᳚t-pa॒tyantiṣṭha॒-nprokṣa̭ti |
pra॒jāpa̭ti॒rvai de॒vānā̭-mannā॒do vī॒ryā̭vān |
a॒nnādya̭-me॒vāsmi̭n vī॒rya̭-ndadhāti |
tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nā-ma̭nnā॒do vī॒ryā̭vattamaḥ || i॒ndrā॒gnibhyā॒-ntveti̭ dakṣiṇa॒taḥ |
i॒ndrā॒gnī vai de॒vānā॒moji̭ṣṭhau॒ bali̭ṣṭhau | oja̭ e॒vāsmi॒-nbala̭-ndadhāti | tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nāmoji̭ṣṭho॒ bali̭ṣṭhaḥ || vā॒yave॒ tveti̭ pa॒ścāt | vā॒yurvai de॒vānā̭mā॒śu-ssā̭rasā॒rita̭maḥ || 25 ||
ja॒vame॒vāsmi̭ndadhāti | tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nāmā॒śu-ssā̭rasā॒rita̭maḥ ||
viśve᳚bhyastvā de॒vebhya॒ ityṷttara॒taḥ |
viśve॒ vai de॒vā de॒vānāṃ᳚-ya~śa॒svita̭māḥ |
yaśa̭ e॒vāsmi̭ndadhāti | tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nāṃ-ya~̭śa॒svita̭maḥ || de॒vebhya॒-stvetya॒dhastā᳚t | de॒vā vai de॒vānā॒-mapa̭citatamāḥ |
apa̭citi-me॒vāsmi̭-ndadhāti |
tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nā-mapa̭citatamaḥ || 26 ||
sarve᳚bhyastvā de॒vebhya॒ ityu॒pari̭ṣṭāt |
sarve॒ vai de॒vāstviṣi̭manto hara॒svinaḥ̭ |
tviṣi̭me॒-vāsmi॒n॒. haro̭ dadhāti |
tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nā-ntviṣi̭mān hara॒svita̭maḥ || di॒ve tvā॒-'ntari̭kṣāya tvā pṛthi॒vyai tvetyā̭ha |
e॒bhya e॒vainaṃ̭-lo~॒kebhyaḥ॒ prokṣa̭ti ||
sa॒te tvā-'sa̭te tvā॒-'dbhyastvau-ṣa̭dhībhyastvā॒ viśve᳚bhyastvā bhū॒tebhya॒ ityā̭ha |
tasmā̭daśvamedhayā॒jina॒gṃ॒ sarvā̭ṇi bhū॒tānyupa̭ jīvanti || bra॒hma॒vā॒dino̭ vadanti | yatprā̭jāpa॒tyo-'śvaḥ̭ | atha॒ kasmā̭dena-ma॒nyābhyo̭ de॒vatā॒bhyo-'pi॒ prokṣa॒tīti̭ |
aśve॒ vai sarvā̭ de॒vatā̭ a॒nvāya̭ttāḥ |
taṃ-ya~dviśve᳚bhyastvā bhū॒tebhya॒ iti̭ prā॒kṣati̭ |
de॒vatā̭ e॒vāsmi̭-nna॒nvāyā̭tayati |
tasmā॒daśve॒ sarvā̭ de॒vatā̭ a॒nvāya̭ttāḥ || 27 ||
(sā॒ra॒sā॒rita॒mo - 'pa̭citatamaḥ - prājāpa॒tyo-'śva॒ pañca̭ ca) (a. 7)
anuvākaṃ 8 - aśvacaritānāmaśvarūpāṇā-ñca homāḥ
yathā॒ vai ha॒viṣo̭ gṛhī॒tasya॒ skanda̭ti |
e॒vaṃ-vā~ e॒tadaśva̭sya skandati |
yatprokṣi̭ta॒-manā̭labdha-muthsṛ॒janti̭ | yada̭śva-cari॒tāni̭ ju॒hoti̭ | sa॒rva॒huta̭-me॒vaina̭-ṅkaro॒tya-ska̭ndāya | aska̭nna॒gṃ॒ hi tat | yaddhu॒tasya॒ skanda̭ti || ī॒ṅkā॒rāya॒ svāhe-ṅkṛ̭tāya॒ svāhetyā̭ha | e॒tāni॒ vā a̭śvacari॒tāni̭ | ca॒ri॒taire॒vaina॒gṃ॒ sama̭rdhayati || 28 ||
tadā̭huḥ | anā̭hutayo॒ vā a̭śvacari॒tāni̭ |
naitā ho̭ta॒vyā̭ iti̭ | atho॒ khalvā̭huḥ | ho॒ta॒vyā̭ e॒va | atra॒ vāvaivaṃ-vi~॒dvāna̭śvame॒dhagṃ
saggsthā̭payati | yada̭śva-cari॒tāni̭ ju॒hoti̭ | tasmā᳚-ddhota॒vyā̭ iti̭ || ba॒hi॒rdhā vā ḙname॒tadā॒yata̭nā-ddadhāti |
bhrātṛ̭vyamasmai janayati || 29 ||
yasyā̭ nāyata॒ne᳚-'nyatrā॒gne-rāhṷtī-rju॒hoti̭ |
sā॒vi॒tri॒yā iṣṭyāḥ᳚ pu॒rastā᳚thsviṣṭa॒ kṛtaḥ̭ |
ā॒ha॒va॒nīye᳚-'śvacari॒tāni̭ juhoti | ā॒yata̭na e॒vāsyāhṷtī-rjuhoti | nāsmai॒ bhrātṛ̭vya-ñjanayati || tadā̭huḥ | ya॒jña॒mu॒khe ya̭jñamukhe hota॒vyāḥ᳚ | ya॒jñasya॒ klṛptyai᳚ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā-nṷkhyātyā॒ iti̭ || atho॒ khalvā̭huḥ || 30 ||
yadya̭jñamu॒khe ya̭jñamukhe juhu॒yāt |
pa॒śubhi॒-ryaja̭mānaṃ॒-vya~̭drdhayet |
ava̭ suva॒rgāllo॒kā-tpa̭dyeta | pāpī̭yā-nthsyā॒diti̭ |
sa॒kṛde॒va ho̭ta॒vyāḥ᳚ | na yaja̭māna-mpa॒śubhi॒-rvya̭drdhayati | a॒bhi sṷva॒rgaṃ-lo~॒ka-ñja̭yati | na pāpī̭yā-nbhavati || a॒ṣṭāca̭tvārigṃśatamaśva rū॒pāṇi̭ juhoti | a॒ṣṭāca̭tvārigṃśadakṣarā॒ jaga̭tī | jāga॒to-'śvaḥ̭ prājāpa॒tya-ssamṛ̭ddhyai || eka॒mati̭rikta-ñjuhoti | tasmā॒dekaḥ̭ pra॒jāsvadrdhṷkaḥ || 31 ||
(a॒drdha॒ya॒ti॒ - ja॒na॒ya॒ti॒ - khalvā̭hu॒--r jaga̭tī॒ trīṇi̭ ca) (a. 8)
anuvākaṃ 9 - aśvasya nāmnāmabhivācanam, uthsargaśca
vi॒bhūrmā॒trā pra॒bhūḥ pi॒tretyā̭ha | i॒yaṃ-vai~ mā॒tā | a॒sau pi॒tā | ā॒bhyāme॒vaina॒-mpari̭dadāti || aśvo̭-'si॒ hayo॒-'sītyā̭ha | śāstye॒vaina̭me॒tat | tasmā᳚cchi॒ṣṭāḥ pra॒jā jā̭yante || atyo॒-'sītyā̭ha |
tasmā॒daśva॒-ssarvā᳚-npa॒śūnatyḙ-'ti |
tasmā॒daśva॒-ssarvḙṣā-mpaśū॒nāg śraiṣṭhya̭-ṅgacchati || 32 ||
pra yaśa॒-śśraiṣṭhya̭māpnoti | ya e॒vaṃ-ve~da̭ || naro॒-'syarvā̭-'si॒ sapti̭rasi vā॒jya̭sītyā̭ha |
rū॒pame॒vāsyai॒tanma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe ||
yayu॒rnāmā॒-'sītyā̭ha | e॒tadvā aśva̭sya pri॒ya-nnā̭ma॒dheya᳚m | pri॒yeṇai॒vaina̭-nnāma॒dheyḙnā॒bhiva̭dati | tasmā॒dapyā̭mi॒trau sa॒gantya̭ | nāmnā॒ ceddhvayḙte | mi॒trame॒va bha̭vataḥ || 33 ||
ā॒di॒tyānā॒-mpatvā-'nvi॒hītyā̭ha | ā॒di॒tyāne॒vaina̭-ṅgamayati ||
a॒gnaye॒ svāhā॒ svāhe᳚ndrā॒gnibhyā॒miti̭ pūrvaho॒mā-ñjṷhoti | pūva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati || bhūra̭si bhu॒ve tvā॒ bhavyā̭ya tvā bhaviṣya॒te tvetyuthsṛ̭jati sarva॒tvāya̭ || devā̭ āśāpālā e॒ta-nde॒vebhyo-'śva॒-mmedhā̭ya॒ prokṣi̭ta-ṅgopāya॒tetyā̭ha | śa॒taṃ-vai~ talpyā̭ rājapu॒trā de॒vā ā̭śāpā॒lāḥ | tebhya̭ e॒vaina॒-mpari̭dadāti ||
ī॒śva॒ro vā aśvaḥ॒ pramṷktaḥ॒ parā᳚-mparā॒vata॒-ṅgantoḥ᳚ | i॒ha dhṛti॒-ssvāhe॒ha vidhṛ̭ti॒-ssvāhe॒ha ranti॒-ssvāhe॒ha rama̭tiḥ॒
svāheti̭ catṛ॒ṣu pa॒thsu jṷhoti || 34 ||
e॒tā vā aśva̭sya॒ bandha̭nam |
tābhi̭re॒vaina̭-mbaddhnāti |
tasmā॒daśvaḥ॒ pramṷkto॒ bandha̭na॒-māga̭cchati |
tasmā॒daśvaḥ॒ pramṷkto॒ bandha̭na॒-nna ja̭hāti ||
rā॒ṣṭraṃ-vā~ a̭śvame॒dhaḥ | rā॒ṣṭre khalu॒ vā e॒te vyāya̭cchante | ye-'śva॒-mmeddhya॒gṃ॒ rakṣa̭nti | teṣāṃ॒-ya~ u॒dṛca॒-ṅgaccha̭nti |
rā॒ṣṭrāde॒va te rā॒ṣṭra-ṅga̭cchanti | a॒tha ya u॒dṛca॒-nna gaccha̭nti || 35 ||
rā॒ṣṭrāde॒va te vyava̭cchidyante | parā॒ vā e॒ṣa si̭cyate | yo̭-'ba॒lo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭te | yada॒mitrā॒ aśvaṃ̭-vi~॒nderanṋ |
ha॒nyetā᳚sya ya॒jñaḥ | ca॒tu॒śśa॒tā ra̭kṣanti | ya॒jñasyāghātāya || athā॒nya-mā॒nīya॒ prokṣḙyuḥ | saiva tataḥ॒ prāya̭ścittiḥ || 36 ||
(ga॒ccha॒ti॒ - bha॒va॒taḥ॒ - pa॒thsu jṷhoti॒ - na gaccha̭nti॒ - +nava̭ ca) (a. 9)
anuvākaṃ 10 - dīkṣābhidhāna-ntatra vaiśvadevahomaḥ
pra॒jāpa̭ti-rakāmayatāśvame॒dhena̭ yaje॒yeti̭ | sa tapo̭-'tapyata | tasya̭ tepā॒nasya̭ | sa॒ptātmano̭ de॒vatā॒ uda̭krāmann | sā dī॒kṣā-'bha̭vat | sa e॒tāni̭ vaiśvade॒vānya̭paśyat | tānya̭ juhot |
tairvai sa dī॒kṣāmavā̭rundha | yadvai᳚śva de॒vāni̭ ju॒hoti̭ | dī॒kṣāme॒va-tairyaja̭mā॒no-'va̭rundhe || 37 ||
sa॒pta jṷhoti | sa॒pta hi tā de॒vatā̭ u॒dakrā̭mann || a॒nva॒ha-ñjṷhoti | a॒nva॒hame॒va dī॒kṣāmava̭rundhe || trīṇi̭ vaiśvade॒vāni̭ juhoti |
ca॒tvāryau᳚dgraha॒ṇāni̭ | sa॒pta sampa̭dyante | sa॒pta vai śī̭ra.ṣa॒ṇyāḥ᳚ prā॒ṇāḥ |
prā॒ṇā dī॒kṣā | prā॒ṇaire॒va prā॒ṇāndī॒kṣāmava̭rundhe || 38 ||
eka̭vigṃśatiṃ-vai~śvade॒vāni̭ juhoti | eka̭vigṃśati॒rvai dḙvalo॒kāḥ |
dvāda̭śa॒ māsāḥ॒ pañca॒rtavaḥ̭ | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | a॒sāvā̭di॒tya ḙkavi॒gṃ॒śaḥ || e॒ṣa sṷva॒rgo lo॒kaḥ | taddaivya̭-ṅkṣa॒ttram |
sā śrīḥ | tadbra॒ddhnasya̭ vi॒ṣṭapa᳚m | tathsvārā᳚jya-mucyate || 39 ||
tri॒gṃ॒śata̭maudgraha॒ṇāni̭ juhoti | tri॒gṃ॒śada̭kṣarā vi॒rāṭ | annaṃ̭-vi~॒rāṭ | vi॒rājai॒vānnādya॒mava̭rundhe ||
tre॒dhā vi॒bhajya̭ de॒vatā᳚-ñjuhoti | tryā̭vṛto॒ vai de॒vāḥ | tryā̭vṛta i॒me lo॒kāḥ | e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒māptyai᳚ | e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒-ṅklṛptyai᳚ || apa॒ vā e॒tasmā᳚tprā॒ṇāḥ krā̭manti || 40 ||
yo dī॒kṣāma̭ti-re॒caya̭ti | sa॒ptā॒ha-mpraca̭ranti |
sa॒pta vai śī̭rṣa॒ṇyāḥ᳚ prā॒ṇāḥ | prā॒ṇā dī॒kṣā |
prā॒ṇaire॒va prā॒ṇāndī॒kṣāmava̭rundhe || pū॒rṇā॒hu॒ti-mṷtta॒mā-ñjṷhoti |
sarvaṃ॒-vai~ pū᳚rṇāhu॒tiḥ | sarva̭me॒vāpno̭ti | atho̭ i॒yaṃ-vai~ pū᳚rṇāhu॒tiḥ |
a॒syāme॒va prati̭tiṣṭhati || 41 ||
(ru॒ndhe॒ - prā॒ṇā-ndī॒kṣāmava̭rundha - ucyate - krāmanti - tiṣṭhati) (a. 10)
anuvākaṃ 11 - vaiśvadevahomamantravyākhyānam
prajāpa̭ti-raśvame॒dha-ma̭sṛjata | tagṃ sṛ॒ṣṭa-nna kiñca॒noda̭yacchat |
taṃ-vai~᳚śvade॒vānye॒-voda̭yacchann | yadvai᳚śvade॒vāni̭ ju॒hoti̭ |
ya॒jñasyodya̭tyai || svāhā॒-''dhimādhī̭tāya॒ svāhā᳚ | svāhā-''dhī̭ta॒-mmana̭se॒ svāhā᳚ |
svāhā॒ manaḥ̭ pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ |
kāya॒ svāhā॒ kasmai॒ svāhā̭ kata॒masmai॒ svāheti̭ prājāpa॒tye mukhyḙ bhavataḥ |
pra॒jāpa̭ti-mukhābhire॒vaina̭-nde॒vatā̭bhi॒rudya̭cchate || 42 ||
adi̭tyai॒ svāhā-'di̭tyai ma॒hyai᳚ svāhā-'di̭tyai sumṛḍī॒kāyai॒ svāhetyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ | a॒syā e॒vaina̭-mprati॒ṣṭhāyodya̭cchate ||
sara̭svatyai॒ svāhā॒ sara̭svatyai bṛha॒tyai᳚ svāhā॒ sara̭svatyai pāva॒kāyai॒ svāhetyā̭ha |
vāgvai sara̭svatī | vā॒caivaina॒mudya̭cchate ||
pū॒ṣṇe svāhā̭ pū॒ṣṇe pra̭pa॒thyā̭ya॒ svāhā̭ pū॒ṣṇe na॒randhi̭ṣāya॒ svāhetyā̭ha |
pa॒śavo॒ vai pū॒ṣā | pa॒śubhi̭re॒vaina॒-mudya̭cchate || tvaṣṭre॒ svāhā॒ tvaṣṭra̭ tu॒rīpā̭ya॒ svāhā॒ tvaṣṭrḙ puru॒rūpā̭ya॒ svāhetyā̭ha | tvaṣṭā॒ vai pa̭śū॒nā-mmi̭thu॒nānāgṃ̭ rūpa॒kṛt | rū॒pame॒va pa॒śuṣṷ dadhāti | atho̭ rū॒paire॒vaina॒-mudya̭cchate ||
viṣṇa̭ve॒ svāhā॒ viṣṇa̭ve nikhurya॒pāya॒ svāhā॒ viṣṇa̭ve nibhūya॒pāya॒ svāhetyā̭ha |
ya॒jño vai viṣṇuḥ̭ | ya॒jñāyai॒vaina॒-mudya̭cchate || pū॒rṇā॒hu॒ti-mṷtta॒mā-ñjṷhoti | pratyutta̭bdhyai saya॒tvāya̭ || 43 ||
(ya॒ccha॒te॒ - pu॒ru॒rūpā̭ya॒ svāhetyā̭hā॒ṣṭau ca̭) (a. 11)
anuvākaṃ 12 - aśvasañcaraṇavathsare pratidina-ndevayajanadeśe kartavyamiṣṭitrayamabhidhīyate
sā॒vi॒tra-ma॒ṣṭaka̭pāla-mprā॒tarnirva̭pati | a॒ṣṭākṣa̭rā gāya॒trī |
gā॒ya॒tra-mprā̭tassava॒nam |
prā॒ta॒ssa॒va॒nā de॒vaina̭-ṅgāyatri॒yā ̭007ā;chanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte |
atho᳚ prātassava॒name॒va tenā᳚pnoti | gā॒ya॒trī-ñchandaḥ̭ || sa॒vi॒tre pra̭savi॒tra ekā̭daśa-kapāla-mma॒ddhyandi̭ne | ekā̭daśākṣarā tri॒ṣṭup |
traiṣṭṷbha॒-mmāddhya̭ndina॒gṃ॒ sava̭nam |
māddhya̭ndinā-de॒vaina॒gṃ॒ sava̭nāttri॒ṣṭubhaḥ॒-chanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte || 44 ||
atho॒ māddhya̭ndiname॒va sava̭na॒-ntenā᳚pnoti | tri॒ṣṭubha॒-ñchandaḥ̭ || sa॒vi॒tra ā̭savi॒tre dvāda̭śa-kapāla-maparā॒hṇe | dvāda̭śākṣarā॒ jaga̭tī | jāga̭ta-ntṛtīya sava॒nam |
tṛ॒tī॒ya॒ sa॒va॒nāde॒vaina॒-ñjaga̭tyā॒ ̭007ā;chanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte |
atho̭ tṛtīya sava॒name॒va tenā᳚pnoti |
jaga̭tī॒-ñchandaḥ̭ || ī॒śva॒ro vā aśvaḥ॒ pramṷktaḥ॒ parā᳚-mparā॒vata॒-ṅgantoḥ᳚ |
i॒ha dhṛti॒-ssvāhe॒ha vidhṛ̭ti॒-ssvāhe॒ha ranti॒-ssvāhe॒ha rama̭ti॒-ssvāheti॒ cata̭sra॒ āhṷtī-rjuhoti
( ) || 45 ||
cata̭sro॒ diśaḥ̭ | di॒gbhire॒vaina॒-mpari̭gṛhṇāti || āśva̭ttho vra॒jo bha̭vati | pra॒jāpa̭ti-rde॒vebhyo॒ nilā̭yata | aśvo̭ rū॒pa-ṅkṛ॒tvā |
so᳚-'śva॒tthe saṃ̭va~thsa॒ra-ma̭tiṣṭhat | tada̭śva॒tthasyā᳚-śvattha॒tvam |
yadāśva̭ttho vra॒jo bhava̭ti | sva e॒vainaṃ॒-yo~nau॒ prati̭ṣṭhāpayati || 46 ||
(tri॒ṣṭubha॒ ̭śchanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte - juhoti॒ - nava̭ ca) (a. 12)
anuvākaṃ 13 - saṃva~thsarādrdhvamukhyasyāgrerūpasthānam
ā bra̭hma-nbrāhma॒ṇo bra̭hmavarca॒sī jā̭yatā॒-mityā̭ha | brā॒hma॒ṇa e॒va bra̭hmavarca॒sa-ndadhāti | tasmā᳚tpu॒rā brā᳚hma॒ṇo bra̭hmavarca॒sya̭ jāyata || ā-'smi-nrā॒ṣṭre rā̭ja॒nya̭ iṣa॒vyaḥ̭ śūro̭ mahāra॒tho jā̭yatā॒-mityā̭ha | rā॒ja॒nya̭ e॒va śau॒rya-mma̭hi॒māna̭-ndadhāti | tasmā᳚tpu॒rā rā̭ja॒nya̭ iṣa॒vyaḥ̭ śūro̭ mahāra॒tho̭-'jāyata ||
dogdhrī̭ dhe॒nurityā̭ha | dhe॒nvāme॒va payo̭ dadhāti | tasmā᳚tpu॒rā dogdhrī̭ dhe॒nura̭jāyata | voḍhā̭-'na॒ḍvā-nityā̭ha || 47 ||
a॒na॒ḍuhye॒va vī॒rya̭-ndadhāti | tasmā᳚tpu॒rā voḍhā̭-'na॒ḍvāna̭jāyata | ā॒śu-ssapti॒rityā̭ha | aśva̭ e॒va ja॒va-nda̭dhāti | tasmā᳚tpu॒rā-''śuraśvo̭-'jāyata | pura̭dhiṃ॒ryoṣetyā̭ha |
yo॒ṣitye॒va rū॒pa-nda̭dhāti | tasmā॒thstrī yṷva॒tiḥ pri॒yā bhāvṷkā || ji॒ṣṇū ra̭the॒ṣṭhā ityā̭ha | ā ha॒ vai tatra̭ ji॒ṣṇū ra̭the॒ṣṭhā jā̭yate || 48 ||
yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || sa॒bheyo॒ yuvetyā̭ha | yo vai pū᳚rvavaya॒sī |
sa sa॒bheyo॒ yuvā᳚ | tasmā॒dyuvā॒ pumā᳚-npri॒yo bhāvṷkaḥ || ā-'sya yaja̭mānasya vī॒ro jā̭yatā॒-mityā̭ha | ā ha॒ vai tatra॒ yaja̭mānasya vī॒ro jā̭yate |
yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || ni॒kā॒meni̭kāme naḥ pa॒rjanyo̭ varṣa॒tvityā̭ha |
ni॒kā॒meni̭kāme ha॒ vai tatra̭ pa॒rjanyo̭ varṣati | yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || pha॒linyo̭ na॒ oṣa̭dhayaḥ pacyantā॒-mityā̭ha |
pha॒linyo̭ ha॒ vai tatrauṣa̭dhayaḥ pacyante | yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte |
yo॒ga॒kṣe॒mo naḥ̭ kalpatā॒-mityā̭ha |
kalpa̭te ha॒ vai tatra̭ pra॒jābhyo̭ yogakṣe॒maḥ |
yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || 49 ||
(a॒na॒ḍvānityā̭ha - jāyate - varṣati sa॒pta ca̭) (a. 13)
anuvākaṃ 14 - annahomāḥ. trirātrarūpasyāśvamedhasya prathamadinarātrau
pra॒jāpa̭ti-rde॒vebhyo̭ ya॒jñān vyādi̭śat |
sa ā॒tma-nna̭śvame॒dhama̭dhatta |
ta-nde॒vā a̭bruvann | e॒ṣa vāva ya॒jñaḥ | yada̭śvame॒dhaḥ | apye॒va no-'trā॒stviti̭ |
tebhya̭ e॒tāna̭nnaho॒mā-nprāya̭cchat |
tāna̭juhot | tairvai sa de॒vāna̭ prīṇāt |
yada̭nna-ho॒māñju॒hoti̭ || 50 ||
de॒vāne॒va tairyaja̭mānaḥ prīṇāti || ājyḙna juhoti |
a॒gnervā e॒tadrū॒pam | yadājya᳚m | yadājyḙna ju॒hoti̭ | a॒gnime॒va tatprī̭ṇāti || madhṷnā juhoti |
ma॒ha॒tyai vā e॒tadde॒vatā̭yai rū॒pam | yanmadhṷ | yanmadhṷnā ju॒hoti̭ || 51 ||
ma॒ha॒tīme॒va tadde॒vatā᳚-mprīṇāti | ta॒ṇḍu॒lai-rjṷhoti | vasṷ̄nāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yatta̭ṇḍu॒lāḥ | yatta̭ṇḍu॒lai-rju॒hoti̭ |
vasṷ̄ne॒va tatprī̭ṇāti | pṛthṷkai-rju॒hoti̭ (rjuhoti) |
ru॒drāṇāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yatpṛthṷkāḥ | yatpṛthṷkai-rju॒hoti̭ || 52 ||
ru॒drāne॒va tatprī̭ṇāti | lā॒jairjṷhoti | ā॒di॒tyānāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yallā॒jāḥ | yallā॒jai-rju॒hoti̭ | ā॒di॒tyāne॒va tatprī̭ṇāti | ka॒rambai᳚-rjuhoti | viśvḙṣāṃ॒-vā~ e॒tadde॒vānāgṃ̭ rū॒pam | yatka॒rambāḥ᳚ | yatka॒rambai᳚-rju॒hoti̭ || 53 ||
viśvā̭ne॒va tadde॒vā-nprī̭ṇāti | dhā॒nābhi̭-rjuhoti |
nakṣa̭trāṇāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yaddhā॒nāḥ | yaddhā॒nābhi̭-rju॒hoti̭ | nakṣa̭trāṇye॒va tatprī̭ṇāti | saktṷbhi-rjuhoti | pra॒jāpa̭te॒rvā e॒tadrū॒pam |
yathsakta̭vaḥ | yathsaktṷbhi-rju॒hoti̭ || 54 ||
pra॒jāpa̭time॒va tatprī̭ṇāti | ma॒sūsyai᳚rjuhoti |
sarvā̭sāṃ॒-vā~ e॒tadde॒vatā̭nāgṃ rū॒pam | yanma॒sūsyā̭ni | yanma॒sūsyai᳚-rju॒hoti̭ | sarvā̭ e॒va tadde॒vatāḥ᳚ prīṇāti | pri॒ya॒ṅgu॒ta॒ṇḍu॒lai-rjṷhoti | pri॒yāṅgā̭ ha॒ vai nāmai॒te |
e॒tairvai de॒vā aśva॒syāṅgā̭ni॒ sama̭dadhuḥ | yatpri̭yaṅgutaṇḍu॒lai-rju॒hoti̭ | aśva̭syai॒vāṅgā̭ni॒ sanda̭dhāti || daśānnā̭ni juhoti | daśā᳚kṣarā vi॒rāṭ |
vi॒rāṭ-kṛ॒thsnasyā॒-nnādya॒syā-va̭ruddhyai || 55 ||
(ju॒hoti॒ - madhṷnā ju॒hoti॒ - pṛthṷkairju॒hoti̭ - ka॒rambai᳚rju॒hoti॒ - saktṷbhirju॒hoti̭ - priyaṅgutaṇḍu॒lairju॒hoti̭ ca॒tvāri̭ ca) (a. 14)
(a॒nna॒ho॒mānājyḙnā॒gnermadhṷnā taṇḍu॒laiḥ pṛthṷkairlā॒jaiḥ ka॒rambai᳚drdhā॒nābhi॒-ssaktṷbhirma॒sūsyaiḥ᳚ priyaṅgutaṇḍu॒lai-rdaśānnā̭ni॒ dvāda̭śa)
anuvākaṃ 15 - tatprakāraviśeṣa
pra॒jāpa̭ti-raśvame॒dhama̭sṛjata | tagṃ sṛ॒ṣṭagṃ rakṣāg̭sya jighāgṃsann |
sa e॒tā-npra॒jāpa̭tirnaktagṃ ho॒māna̭-paśyat | tāna̭ juhot | tairvai sa ya॒jñā-drakṣā॒g॒syapā̭hann | yanna̭ktagṃ ho॒māñju॒hoti̭ | ya॒jñāde॒va tairyaja̭māno॒ rakṣā॒g॒syapa̭hanti || ājyḙna juhoti |
vajro॒ vā ājya᳚m | vajrḙṇai॒va ya॒jñā-drakṣā॒g॒syapa̭hanti || 56 ||
ājya̭sya prati॒pada̭-ṅkaroti | prā॒ṇo vā ājya᳚m |
mu॒kha॒ta e॒vāsya̭ prā॒ṇa-nda̭dhāti || a॒nna॒ho॒mā-ñjṷhoti | śarī̭ravade॒vāva̭rundhe || vya॒tyāsa̭-ñjuhoti | u॒bhaya॒syā va̭ruddhyai ||
nakta̭-ñjuhoti | rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai || ājyḙnā-nta॒to jṷhoti || 57 ||
prā॒ṇo vā ājya᳚m | u॒bha॒yata̭ e॒vāsya̭ prā॒ṇa-nda̭dhāti | pu॒rastā᳚-cco॒pari̭ṣṭācca || eka̭smai॒ svāhetyā̭ha | a॒sminne॒va lo॒ke prati̭tiṣṭhati | dvābhyā॒g॒ svāhetyā̭ha | a॒muṣmi̭nne॒va lo॒ke prati̭tiṣṭhati | u॒bhayo̭re॒va lo॒kayāḥ॒ prati̭tiṣṭhati | a॒smiggścā॒-muṣmigg̭śca || śa॒tāya॒ svāhetyā̭ha | śa॒tāyu॒rvai purṷṣa-śśa॒tavī᳚ryaḥ | āyṷre॒va vī॒rya̭mava̭rundhe |
sa॒hasrā̭ya॒ svāhetyā̭ha | āyu॒rvai sa॒hasra᳚m | āyṷre॒vā-va̭rundhe ||
sarva̭smai॒ svāhetyā̭ha | apa̭rimitame॒vā va̭rundhe || 58 ||
(e॒va ya॒jña-drakṣā॒g॒syapa̭han - tyanta॒to jṷhoti - śa॒tāya॒ svāhetyā̭ha sapta ca̭) (a. 15)
anuvākaṃ 16 - vivaraṇametayoḥ
pra॒jāpa̭tiṃ॒-vā~ e॒ṣa ī᳚phsa॒tītyā̭huḥ | yo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭ta॒ iti̭ |
atho̭ āhuḥ | sarvā̭ṇi bhū॒tānīti̭ ||
eka̭smai॒ svāhetyā̭ha | pra॒jāpa̭ti॒rvā ekaḥ̭ | tame॒vāpno̭ti || eka̭smai॒ svāhā॒ dvābhyā॒g॒ svāhetya̭bhi-pū॒rvamāhṷtī-rjuhoti |
a॒bhi॒pū॒rvame॒va sa̭va॒rgaṃ-lo~॒kamḙti || e॒ko॒tta॒ra-ñjṷhoti || 59 ||
e॒ka॒vade॒va sṷva॒rgaṃ-lo~॒kamḙti || santa̭ta-ñjuhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ santa̭tyai || śa॒tāya॒ svāhetyā̭ha | śa॒tāyu॒rvai purṷṣa-śśa॒tavī᳚ryaḥ | āyṷre॒va vī॒rya̭mava̭rundhe | sa॒hasrā̭ya॒ svāhetyā̭ha | āyu॒rvai sa॒hasra᳚m | āyṷre॒vā va̭rundhe || a॒yutā̭ya॒ svāhā̭ ni॒yutā̭ya॒ svāhā᳚ pra॒yutā̭ya॒ svāhetyā̭ha || 60 ||
traya̭ i॒me lo॒kāḥ | i॒māne॒va lo॒kānava̭rundhe || arbṷdāya॒ svāhetyā̭ha | vāgvā arbṷdam | vāca̭me॒vā va̭rundhe || nya̭rbudāya॒ svāhetyā̭ha |
yo vai vā॒co bhū॒mā | tannya̭rbudam |
vā॒ca e॒va bhū॒māna॒mava̭rundhe ||
sa॒mu॒drāya॒ svāhetyā̭ha || 61 ||
sa॒mu॒drame॒vāpno̭ti | maddhyā̭ya॒ svāhetyā̭ha | maddhya̭me॒vāpno̭ti | antā̭ya॒ svāhetyā̭ha | anta̭me॒-vāpno̭ti | pa॒rā॒drdhāya॒ svāhetyā̭ha |
pa॒rā॒drdhame॒vāpno̭ti || u॒ṣase॒ svāhā॒ vyṷṣṭyai॒ svāhetyā̭ha | rātri॒rvā u॒ṣāḥ |
aha॒rvyṷṣṭiḥ | a॒ho॒rā॒tre e॒vāva̭rundhe |
atho̭ ahorā॒trayo̭re॒va prati̭tiṣṭhati ||
tā yadu॒bhayī॒rdivā̭ vā॒ naktaṃ̭-vā~ juhu॒yāt | a॒ho॒rā॒tre mo̭hayet | u॒ṣase॒ svāhā॒ vyṷṣṭyai॒ svāho̭deṣya॒te svāho᳚dya॒te
svāhetyanṷdite juhoti | udi̭tāya॒ svāhā̭ suva॒rgāya॒ svāhā̭ lo॒kāya॒ svāhetyudi̭te juhoti |
a॒ho॒rā॒trayo॒-ravya̭timohāya || 62 ||
(e॒ko॒tta॒ra-ñjṷhoti - pra॒yutā̭ya॒ svāhetyā̭ha - samu॒drāya॒ svāhetyā॒hāha॒--r vyṷṣṭi-ssa॒pta ca̭) (a. 16)
anuvākaṃ 17 - saptamakāṇḍagatānnahomānuvākā vyākhyāyante
vi॒bhūrmā॒trā pra॒bhūḥ pi॒tretya̭śva-nā॒māni̭ juhoti |
u॒bhayo̭re॒vainaṃ̭-lo~॒kayo᳚-rnāma॒dheya̭-ṅgamayati || āya̭nāya॒ svāhā॒ prāya̭ṇāya॒ svāhetyṷ-ddrā॒vāñjṷhoti | sarva̭me॒vaina॒-maska̭nnagṃ suva॒rgaṃ-lo~॒ka-ṅga̭mayati ||
a॒gnaye॒ svāhā॒ somā̭ya॒ svāheti̭ pūrvahā॒mā-ñjṷhoti | pūrva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati ||
pṛ॒thi॒vyai svāhā॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhetyā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vaitat || a॒gnaye॒ svāhā॒ somā̭ya॒ svāheti̭ pūrvadī॒kṣā jṷhoti |
pūrva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati || 63 ||
pṛ॒thi॒vyai svāhā॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhetyḙ-kavi॒gṃ॒śinī᳚-ndī॒kṣā-ñjṷhoti |
eka̭vigṃśati॒rvai dḙvalo॒kāḥ | dvāda̭śa॒ māsāḥ॒ pañca॒rtavaḥ̭ | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | a॒sāvā̭di॒tya ḙkavi॒gṃ॒śaḥ | e॒ṣa sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai ||
bhuvo̭ de॒vānā॒-ṅkarma॒ṇetyṛ̭tu-dī॒kṣā jṷhoti |
ṛ॒tūne॒-vāsmai̭ kalpayati || a॒gnaye॒ svāhā̭ vā॒yave॒ svāheti̭ juho॒tya-na̭ntarityai || 64 ||
a॒rvāṃya~॒jña-ssaṅkrā̭ma॒tvi-tyāptī᳚-rjuhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyāptyai᳚ || bhū॒ta-mbhavya̭-mbhavi॒ṣyaditi॒ paryā᳚ptī-rjuhoti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ paryā᳚ptyai ||
ā mḙ gṛ॒hā bha̭va॒ntvityā॒bhū-rjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā bhū᳚tyai ||
a॒gninā॒ tapo-'nva̭bhava॒ditya̭nu॒bhū-rjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyānṷbhūtyai ||
svāhā॒-''dhimādhī̭tāya॒ svāheti॒ sama̭stāni vaiśvade॒vāni̭ juhoti | sama̭stame॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati || 65 ||
da॒dbhya-ssvāhā॒ hanū᳚bhyā॒g॒ svāhetya̭ṅgaho॒mā-ñjṷhoti |
aṅgḙ aṅge॒ vai purṷṣasya pā॒pmopa̭śliṣṭaḥ |
aṅgā̭daṅgā de॒vaina̭-mpā॒pmana॒stena̭ muñcati || a॒ñjye॒tāya॒ svāhā̭ kṛ॒ṣṇāya॒ svāhā᳚ śve॒tāya॒ svāhetya̭-śvarū॒pāṇi̭ juhoti |
rū॒paire॒vaina॒gṃ॒ sama̭drdhayati ||
oṣa̭dhībhya॒-ssvāhā॒ mūle᳚bhya॒-ssvāhetyo̭ṣadhi ho॒māñjṷhoti | dva॒yyo vā oṣa̭dhayaḥ | puṣpe᳚bhyo॒-'nyāḥ phala̭-ṅgṛ॒hṇanti̭ |
mūle᳚bhyo॒-'nyāḥ | tā e॒vobhayī॒rava̭rundhe || 66 ||
vana॒spati̭bhya॒-ssvāheti̭ vanaspati-ho॒māñjṷhoti |
ā॒ra॒ṇyasyā॒nnādya॒syāva̭ruddhyai ||
me॒ṣastvā̭ paca॒tai-ra̭va॒tvitya-pā᳚vyāni juhoti |
prā॒ṇā vai de॒vā apā᳚vyāḥ | prā॒ṇāne॒vāva̭rundhe || kūpyā᳚bhya॒-ssvāhā॒-'dbhya-ssvāhetya॒pāgṃ homā᳚ñjuhoti | a॒phsu vā āpaḥ̭ | annaṃ॒-vā~ āpaḥ̭ | a॒dbhyo vā anna̭-ñjāyate | yade॒vādbhyo-'nna॒-ñjāya̭te | tadava̭rundhe || 67 ||
(pū॒rva॒dī॒kṣā jṷhoti॒ pūrva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒mati̭krāma॒ - tyana̭ntarityai - krāmati - rundhe॒ - jāya̭ta॒ eka̭-ñca) (a. 17)
anuvākaṃ 18 - saptamakāṇḍagatānnahomānuvākā vyākhyāyante
ambhāgṃ̭si juhoti | a॒yaṃ-vai~ lo॒ko-'mbhāgṃ̭si |
tasya॒ vasa॒vo-'dhi̭patayaḥ | a॒gnirjyotiḥ̭ | yadambhāgṃ̭si ju॒hoti̭ |
i॒mame॒va lo॒kamava̭rundhe | vasṷ̄nā॒gṃ॒ sāyṷjya-ṅgacchati | a॒gni-ñjyoti॒rava̭rundhe || nabhāgṃ̭si juhoti | a॒ntari̭kṣaṃ-vai~ nabhāgṃ̭si || 68 ||
tasya̭ ru॒drā adhi̭patayaḥ | vā॒yurjyotiḥ̭ | yannabhāgṃ̭si ju॒hoti̭ | a॒ntari̭kṣame॒vā-va̭rundhe | ru॒drāṇā॒gṃ॒ sāyṷjya-ṅgacchati |
vā॒yu-ñjyoti॒rava̭rundhe | mahāgṃ̭si juhoti | a॒sau vai lo॒ko mahāgṃ̭si | tasyā̭di॒tyā adhi̭patayaḥ| sūryo॒ jyotiḥ̭ || 69 ||
yanmahāgṃ̭si ju॒hoti̭ | a॒mume॒va lo॒kamava̭rundhe | ā॒di॒tyānā॒gṃ॒ sāyṷjya-ṅgacchati | sūrya॒-ñjyoti॒rava̭rundhe ||
namo॒ rājña॒ namo॒ varṷṇā॒yeti̭ ya॒vyāni̭ juhoti |
a॒nnādya॒syāva̭ruddhyai || ma॒yo॒bhūrvāto̭ a॒bhi vā̭tū॒srā iti̭ ga॒vyāni̭ juhoti |
pa॒śū॒nāmava̭ruddhyai ||
prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ vyā॒nāya॒ svāheti̭ santati-ho॒māñjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ santa̭tyai || 70 ||
si॒tāya॒ svāhā-'si̭tāya॒ svāheti॒ pramṷktī-rjuhoti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ pramṷktyai || pṛ॒thi॒vyai svāhā॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhetyā̭ha |
ya॒thā॒ ya॒jure॒vaitat ||
da॒ttvate॒ svāhā̭-'da॒ntakā̭ya॒ svāheti̭ śarīra-ho॒māñjṷhoti | pi॒tṛ॒lo॒kame॒va tairyaja̭mā॒no-'va̭rundhe || kastvā̭ yunakti॒ sa tvā̭ yuna॒ktviti̭ pari॒dhīn. yṷnakti | i॒me vai lo॒kāḥ pa̭ri॒dhayaḥ̭ | i॒māne॒vāsmai̭ lo॒kān. yṷnakti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 71 ||
yaḥ prā̭ṇa॒to ya ā᳚tma॒dā iti̭ mahi॒mānaṷ juhoti |
su॒va॒rgo vai lo॒ko mahaḥ̭ | su॒va॒rgame॒va tābhyāṃ᳚-lo~॒kaṃ-ya~ja̭mā॒no-'va̭rundhe ||
ā brahma̭-nbrāhma॒ṇo bra̭hmavaca॒rsī jā̭yatā॒miti॒ sama̭stāni brahmavarca॒sāni̭ juhoti |
bra॒hma॒va॒rca॒same॒va tairyaja̭mā॒no
-'va̭rundhe || jajñi॒ bīja॒miti̭ juho॒tya-na̭ntarityai ||
a॒gnaye॒ sama̭nama-tpṛthi॒vyai samana̭ma॒diti̭ sannati ho॒māñjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sanna̭tyai || bhū॒tāya॒ svāhā̭ bhaviṣya॒te svāheti̭ bhūtābha॒vyau homaṷ juhoti |
a॒yaṃ-vai~ lo॒ko bhū॒tam || 72 ||
asau bha̭vi॒ṣyat | a॒nayo̭re॒va lo॒kayoḥ॒ prati̭tiṣṭhati | sarva॒syāptyai᳚ | sarva॒syāva̭ruddhyai || yadakra̭ndaḥ pratha॒ma-ñjāya̭māna॒ itya̭śvasto॒mīya̭-ñjuhoti | sarva॒syāptyai᳚ | sarva̭sya॒ jityai᳚ || sarva̭me॒va tenā᳚pnoti |
sarva̭-ñjayati | yo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭te || 73 ||
ya ṷ cainame॒vaṃ-ve~da̭ || ya॒jñagṃ rakṣāg̭sya jighāgṃsann | sa e॒tā-npra॒jāpa̭ti-rnaktagṃ ho॒māna̭paśyat | tāna̭juhot |
tairvai sa ya॒jñādrakṣā॒g॒syapā̭hann | yanna̭ktagṃ ho॒māñju॒hoti̭ |
ya॒jñāde॒va tairyaja̭māno॒
rakṣā॒g॒syapa̭hanti || u॒ṣase॒ svāhā॒ vyṷṣṭyai॒ svāhetya̭nta॒to jṷhoti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 74 ||
(vai nabhāgṃ̭si॒ - sūryo॒ jyotiḥ॒ - santa̭tyai॒ - sama̭ṣṭyai - bhu॒tam - ~yaja̭te॒ - +nava̭ ca) (a. 18)
anuvākaṃ 19 - aupasathyadine yūpaprayogāḥ
e॒ka॒yū॒po vai̭kāda॒śinī̭ vā | a॒nyeṣāṃ᳚-ya~॒jñānāṃ॒-yū~pā̭ bhavanti |
e॒ka॒vi॒śinya̭-śvame॒dhasya̭ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā॒-bhiji̭tyai || bai॒la॒.vo vā̭ khādi॒ro vā̭ pālā॒śo vā᳚ | a॒nyeṣāṃ᳚-ya~jñakratū॒nāṃ-yū~pā̭ bhavanti | rājjṷdāla॒ eka̭vigṃśatya-ratniraśvame॒dhasya̭ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || nānyeṣā᳚-mpaśū॒nā-ntḙja॒nyā a̭va॒dyanti̭ | ava̭dya॒ntyaśva̭sya || 75 ||
pā॒pmā vai tḙja॒nī | pā॒pmano-'pa̭hatyai ||
pla॒kṣa॒śā॒khāyā̭ma॒nyeṣā᳚-mpaśū॒nāma̭va॒dyanti̭ | ve॒ta॒sa॒-śā॒khāyā॒-maśva̭sya | a॒phsuyo̭ni॒rvā aśvaḥ̭ | a॒phsu॒jo vḙta॒saḥ | sva e॒vāsya॒ yonā॒va-va̭dyati ||
yūpḙṣu grā॒myā-npa॒śūnni̭-yu॒ñjanti̭ | ā॒ro॒keṣvā̭-ra॒ṇyāndhā̭rayanti |
pa॒śū॒nāṃ-vyā~vṛ̭ttyai || ā grā॒myā-npa॒śūn-~labha̭nte | prāra॒ṇyānthsṛ̭janti | pā॒pmano-'pa̭hatyai || 76 ||
(aśva̭sya॒ - vyāvṛ̭ttya॒ trīṇi̭ ca) (a. 19)
anuvākaṃ 20 - yūpānāṃ sthānādayaḥ
rājjṷdāla-magni॒ṣṭha-mmi̭noti | bhrū॒ṇa॒ha॒tyāyā॒ apa̭hatyai || pautṷdravāva॒bhito̭ bhavataḥ | puṇya̭sya ga॒ndhasyāva̭ruddhyai |
bhrū॒ṇa॒ha॒tyā-me॒vāsmā̭-dapa॒hatya̭ | puṇyḙna ga॒ndheno̭bha॒yataḥ॒ pari̭gṛhṇāti ||
ṣaḍbai॒l॒.vā bha̭vanti | bra॒hma॒va॒rca॒sasyā-va̭ruddhyai || ṣaṭkhā̭di॒rāḥ |
teja॒so-'va̭ruddhyai || 77 ||
ṣaṭpā̭lā॒śāḥ | so॒ma॒pī॒thasyā-va̭ruddhyai || eka̭vigṃśati॒-ssampa̭dyante |
eka̭vigṃśati॒rvai dḙvalo॒kāḥ | dvāda̭śa॒ māsāḥ॒ pañca॒rtavaḥ̭ | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | a॒sāvā̭di॒tya ḙkavi॒gṃ॒śaḥ | e॒ṣa sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || śa॒ta-mpa॒śavo̭ bhavanti || 78 ||
śa॒tāyuḥ॒ purṷṣa-śśa॒tendri̭yaḥ | āyṷṣye॒vendri॒ye prati̭tiṣṭhati ||
sarvaṃ॒-vā~ a̭śvame॒ddhyāpno̭ti | apa̭rimitā bhavanti | apa̭rimita॒syā-va̭ruddhyai || bra॒hma॒vā॒dino̭ vadanti | kasmā᳚thsa॒tyāt |
da॒kṣi॒ṇa॒to᳚-'nyeṣā᳚-mpaśū॒nāma̭va॒dyanti̭ | u॒tta॒ra॒to-'śva॒syeti̭ | vā॒ru॒ṇo vā aśvaḥ̭ || 79 ||
e॒ṣā vai varṷṇasya॒ dik | svāyā̭me॒vāsya̭ di॒śyava̭dyati | yadita̭reṣā-mpaśū॒nāma̭va॒dyati̭ | śa॒ta॒de॒va॒tya̭-ntenāva̭rundhe ||
ci॒te᳚-'gnā-vadhi̭vaita॒se kaṭe-'śva̭-ñcinoti |
a॒phsu-yo̭ni॒rvā aśvaḥ̭ |
a॒phsu॒jo vḙta॒saḥ | sva e॒vainaṃ॒-yo~nau॒ prati̭ṣṭhāpayati || pu॒rastā᳚-tpra॒tyañca̭-ntūpa॒ra-ñci̭noti | pa॒ścātprā॒cīna̭-ṅgomṛ॒gam || 80 ||
prā॒ṇā॒pā॒nā-ve॒vāsmina᳚ thsa॒myañcaṷ dadhāti ||
aśva̭-ntūpa॒ra-ṅgo̭mṛ॒gamiti̭ sarva॒huta̭ e॒tāñjṷhoti | e॒ṣāṃ-lo~॒kānā̭-ma॒bhiji̭tyai || ā॒tmanā॒-'bhijṷhoti | sātmā̭name॒vaina॒gṃ॒ sata̭nu-ṅkaroti || sātmā॒-'muṣmi̭n ~lā॒ke bha̭vati |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ | atho॒ vaso̭re॒va dhārā॒-ntenāva̭rundhe || i॒lu॒vardā̭ya॒ svāhā̭ bali॒vardā̭ya॒ svāhetyā̭ha | saṃ॒va~॒thsa॒ro vā i̭lu॒vardaḥ̭ |
pa॒ri॒va॒thsa॒ro ba̭li॒vardaḥ̭ | saṃ॒va~॒thsa॒rāde॒va pa̭rivathsa॒rādāyu॒ra va̭rundhe | āyṷre॒vāsmi̭n-dadhāti |
tasmā̭daśva-medhayā॒jī ja॒rasā̭ vi॒srasā॒-'muṃ-lo~॒kamḙti || 81 ||
(teja॒so-'va̭ruddhai - bhava॒n - tyaśvo̭ - gomṛ॒ga - mi̭lu॒varda̭ śca॒tvāri̭ ca) (a. 20)
anuvākaṃ 21 - cetavyāgnayāderviśeṣaḥ
e॒ka॒vi॒gṃ॒śo᳚-'gnirbha̭vati | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ | eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ ||
yathā॒ vā aśvā̭ varrṣa॒bhā vā॒ vṛṣā̭ṇa-ssaggsphu॒reranṋ | e॒vame॒tathstomā॒-ssaggsphṷrante | yadḙkavi॒gṃ॒śāḥ | te yathsa̭mṛ॒ccheranṋ | ha॒nyetā᳚sya ya॒jñaḥ || dvā॒da॒śa e॒vāgni-ssyā॒dityā̭huḥ |
dvā॒da॒śa-sstomaḥ̭ || 82 ||
ekā̭daśa॒ yūpāḥ᳚ || yaddvā̭da॒śo᳚-'gnirbhava̭ti | dvāda̭śa॒ māsā᳚-ssaṃva~thsa॒raḥ |
saṃ॒va~॒thsa॒reṇai॒vāsmā॒ anna॒mava̭rundhe || yaddaśa॒ yūpā॒ bhava̭nti | daśā᳚kṣarā vi॒rāṭ | annaṃ̭-vi~॒rāṭ | vi॒rājai॒vānnādya॒-mava̭rundhe |
ya ḙkāda॒śaḥ | stana̭ e॒vāsyai॒ saḥ || 83 ||
du॒ha e॒vainā॒-ntena̭ || tadā̭huḥ |
yaddvā̭da॒śo᳚-'gni-ssyā᳚ddvāda॒śa-sstoma॒ ekā̭daśa॒ yūpāḥ᳚ | yathā॒ sthūri̭ṇā yā॒yāt | tā॒dṛktat || e॒ka॒vi॒gṃ॒śa e॒vāgniḥ
syā॒dityā̭huḥ | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ |
eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ | yathā॒ praṣṭi̭bhi॒ryāti̭ |
tā॒dṛge॒va tat || 84 ||
yo vā a̭śvame॒dhe ti॒sraḥ ka॒kubho॒ veda̭ | ka॒kuddha॒ rājñā᳚-mbhavati |
e॒ka॒vi॒gṃ॒śo᳚-'gnirbha̭vati | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ | eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ |
e॒tā vā a̭śvama॒dhe ti॒sraḥ ka॒kubhaḥ̭ |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ | ka॒kuddha॒ rājñā᳚-mbhavati ||
yo vā a̭śvame॒dhe trīṇi̭ śī॒r॒ṣāṇi॒ veda̭ |
śiro̭ ha॒ rājñā᳚-mbhavati |
e॒ka॒vi॒gṃ॒śo᳚-'gnirbha̭vati | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ | eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ |
e॒tāni॒ vā a̭śvame॒dhe trīṇi̭ śī॒ra॒.ṣāṇi̭ |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ | śiro̭ ha॒ rājñā᳚-mbhavati || 85 ||
(dvā॒da॒śa-sstomaḥ॒-sa- e॒va tac - chiro̭ ha॒ rājñā᳚-mbhavati॒ ṣaṭca̭) (a. 21)
anuvākaṃ 22 - ukthyākhye dvitīye-'hani bahiṣpavamāne aśvasyodrātṛtvam
de॒vā vā a̭śvame॒dhe pava̭māne | su॒va॒rgaṃ-lo~॒ka-nna prājā̭nann | tamaśvaḥ॒ prājā̭nāt |
yada̭śvama॒dhe-'śvḙna॒ meddhye॒noda̭ñco bahiṣpavamā॒nagṃ sarpa̭nti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ prajñā᳚tyai | na vai ma̭nu॒ṣyaḥ̭ suva॒rgaṃ-lo~॒kamañja̭sā veda |
aśvo॒ vai sṷva॒rgaṃ-lo~॒kamañja̭sā veda || yadṷdgā॒-todgāye᳚t | yathā-'kṣe᳚trajño॒-'nyena̭ pa॒thā pra̭tipā॒daye᳚t | tā॒dṛktat || 86 ||
u॒dgā॒tāra̭-mapa॒ruddhya̭ | aśva̭-mudgī॒thāya̭ vṛṇīte | yathā᳚ kṣetra॒jño-'ñja̭sā॒ naya̭ti |
e॒vame॒vaina॒maśvaḥ̭ suva॒rgaṃ-lo~॒kamañja̭sā nayati || puccha̭ma॒nvāra̭bhante | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || hi-ṅka̭roti | sāmai॒vākaḥ̭ |
hi-ṅka̭roti | u॒dgī॒tha e॒vāsya॒ saḥ || 87 ||
vaḍa̭bā॒ upa̭ rundhanti | mi॒thu॒na॒tvāya॒ prajā᳚tyai |
atho॒ yatho̭pagā॒tāra̭ upa॒gāya̭nti | tā॒dṛge॒va tat || uda̭gāsī॒daśvo॒ meddhya॒ ityā̭ha | prā॒jā॒pa॒tyo vā aśvaḥ̭ | pra॒jāpa̭ti-rudgī॒thaḥ | u॒dgī॒thame॒vāva̭rundhe | atho̭ ṛkhsā॒mayo̭re॒va prati̭tiṣṭhati || hira̭ṇyeno॒pāka̭roti |
jyoti॒rvai hira̭ṇyam | jyoti̭re॒va mṷkha॒to da̭dhāti |
yaja̭māne ca pra॒jāsṷ ca | atho॒ hira̭ṇyajyotire॒va yaja̭māna-ssuva॒rgaṃ-lo~॒kamḙti || 88 ||
(tath - sa - u॒pāka̭roti ca॒tvāri̭ ca) (a. 22)
anuvākaṃ 23 - aśve paryagnyaprayantānā-mpaśūnā-nniyojanaṃ
purṷṣo॒ vai ya॒jñaḥ | ya॒jñaḥ pra॒jāpa̭tiḥ | yadaśvḙ pa॒śūnni̭yu॒ñjanti̭ |
ya॒jñāde॒va tadya॒jña-mprayṷṅkte || aśva̭-ntūpa॒ra-ṅgo̭mṛ॒gam | tāna̭gni॒ṣṭha āla̭bhate |
se॒nā॒mu॒khame॒va tathsaggśya̭ti | tasmā᳚-drājamu॒kha-mbhī॒ṣma-mbhāvṷkam ||
ā॒gne॒ya-ṅkṛ॒ṣṇagrī̭va-mpu॒rastā᳚-lla॒lāṭe᳚ | pū॒rvā॒gnime॒va ta-ṅkṷrute || 89 ||
tasmā᳚-tpūrvā॒gni-mpu॒rastā᳚-thsthāpayanti || pau॒ṣṇama॒nvañca᳚m | annaṃ॒-vai~ pū॒ṣā | tasmā᳚-tpūrvā॒gnā-vā̭hā॒rya̭-māha̭ranti ||
ai॒ndrā॒pau॒ṣṇa mu॒pari̭ṣṭāt | ai॒ndro vai rā̭ja॒nyo-'nna̭-mpū॒ṣā |
a॒nnādyḙnai॒vaina̭-mubha॒yataḥ॒ pari̭gṛhṇāti | tasmā᳚-drāja॒nyo᳚nnā॒do bhāvṷkaḥ ||
ā॒gne॒yau kṛ॒ṣṇagrī̭vau bāhu॒voḥ | bā॒hu॒vore॒va vī॒rya̭-ndhatte || 90 ||
tasmā᳚-drāja॒nyo̭ bāhuba॒lī bhāvṷkaḥ ||
tvā॒ṣṭrau lo̭maśasa॒kthau sa॒kthyoḥ |
sa॒kthyore॒va vī॒rya̭-ndhatte | tasmā᳚-drāja॒nya̭ ūruba॒lī bhāvṷkaḥ || śi॒ti॒pṛ॒ṣṭhau bā̭rhaspa॒tyau pṛ॒ṣṭhe |
bra॒hma॒va॒rca॒sa-me॒vopari̭ṣṭāddhatte |
atho̭ ka॒vacḙ e॒vaite a॒bhitaḥ॒ paryṷ̄hate |
tasmā᳚-drāja॒nyaḥ̭ sanna̭ddho vī॒rya̭-ṅkaroti || dhā॒tre pṛ̭ṣoda॒ra-ma॒dhastā᳚t |
pra॒ti॒ṣṭhāme॒vaitā-ṅkṷrute |
atho̭ i॒yaṃ-vai~ dhā॒tā |
a॒syāme॒va prati̭tiṣṭhati || sau॒rya-mba॒lakṣa॒-mpucche᳚ | u॒thse॒dhame॒va ta-ṅkṷrute |
tasmā̭duthse॒dha-mbha॒ye pra॒jā
a॒bhisaggśra̭yanti || 91 ||
(ku॒ru॒te॒ - dha॒tte॒ - ku॒ru॒te॒ pañca̭ ca) (a. 23)
(sā॒graṃ॒ha॒ṇyā - catṷṣṭayyo॒ - yo vai - yaḥ pi॒tu - śca॒tvārā॒ - yathā̭ ni॒ktam - pra॒jāpa̭taye tvā॒- yathā॒ prokṣi̭taṃ - vi॒bhūrā̭ha- pra॒jāpa̭tirakāmayatāśvame॒dhena̭ - pra॒jāpa̭ti॒rna kiñca॒ na - sā̭vi॒tra - mā brahma̭n - pra॒jāpa̭ti-rde॒vebhyaḥ̭ - pra॒jāpa̭ti॒ rakṣāgṃ̭si - pra॒jāpa̭timīphsati - vi॒bhura̭śvanā॒mānya - mbhāg̭ - syekayū॒po - rājjṷdāla - mekavi॒gṃ॒śo - de॒vāḥ - purṷṣa॒ strayo̭vigṃśatiḥ)
(sā॒graṃ॒ha॒ṇyā - tasmā̭daśvamedhayā॒jī - ya-tpari̭mitā॒ - ya-dya̭jñamu॒khe - yo dī॒kṣām - de॒vāne॒va - traya̭ i॒me - si॒tāya̭ - prāṇāpā॒nāve॒vāsmi॒n - tasmā᳚-drāja॒nya̭ eka̭navatiḥ)
(sā॒graṃ॒ha॒ṇyā - saggśra̭yanti)
|| hariḥ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake aṣṭamaḥ prapāṭhaka-ssamāptaḥ ||
+++++++++++++++++++++++++++
Sanskrit — Devanagari (original)
कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय ब्राह्मणे तृतीयाष्टके अष्टमः प्रपाठकः - अश्वमेधब्राह्मणं-वैँश्वदेव-ङ्काण्डम्
ओ-न्नमः परमात्मने, श्री महागणपतये नमः,
श्री गुरुभ्यो नमः । ह॒रिः॒ ओम् ॥
(अश्वमेधब्राह्मणं-वैँश्वदेव-ङ्काण्डं)
अनुवाकं 1 - साङ्ग्रहण्येष्ट्यादयः याजमानसंस्काराः
सा॒ग्रं॒ह॒ण्येष्ट्या॑ यजते । इ॒मा-ञ्ज॒नता॒ग्ं॒ सङ्ग॑ह्णा॒नीति॑ ॥ द्वाद॑शारत्नी रश॒ना भ॑वति । द्वाद॑श॒ मासा᳚-स्संवँथ्स॒रः ।
सं॒वँ॒थ्स॒रमे॒वा व॑रुन्धे । मौ॒ञ्जी भ॑वति । ऊर्ग्वै मुञ्जाः᳚ । ऊर्ज॑मे॒ वा व॑रुन्धे ॥ चि॒त्रा नक्ष॑त्र-म्भवति । चि॒त्रं-वाँ ए॒तत्कर्म॑ ॥ 1 ॥
यद॑श्वमे॒ध-स्समृ॑द्ध्यै ॥ पुण्य॑नाम देव॒यज॑न-म॒द्ध्यव॑स्यति । पुण्या॑मे॒व तेन॑ की॒र्तिम॒भिज॑यति ॥ अप॑दाती-नृ॒त्विजः॑ स॒माव॑ह॒न्त्या सु॑ब्रह्म॒ण्यायाः᳚ ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ के॒श॒श्म॒श्रु व॑पते । न॒खानि॒ निकृ॑न्तते । द॒तो धा॑वते । स्नाति॑ । अह॑तं॒-वाँसः॒ परि॑धत्ते । पा॒प्मनो-ऽप॑हत्यै ।
वाचं॑-यँ॒त्वोप॑वसति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ गुप्त्यै᳚ । रात्रि॑-ञ्जाग॒रय॑न्त आसते । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ 2 ॥
(कर्म॑ - धत्ते॒ पञ्च॑ च) (अ. 1)
अनुवाकं 2 - ब्रह्मौदनाभिधानम्
चतु॑ष्टय्य॒ आपो॑ भवन्ति ।
चतु॑श्शफो॒ वा अश्वः॑ प्राजाप॒त्य-स्समृ॑द्ध्यै ॥
ता दि॒ग्भ्य-स्स॒माभृ॑ता भवन्ति । दि॒क्षु वा आपः॑ ।
अन्नं॒-वाँ आपः॑ । अ॒द्भ्यो वा अन्न॑-ञ्जायते । यदे॒वाद्भ्यो-ऽन्न॒-ञ्जाय॑ते । तदव॑रुन्धे ॥ तासु॑ ब्रह्मौद॒न-म्प॑चति । रेत॑ ए॒व तद्द॑धाति ॥ 3 ॥
चतु॑श्शरावो भवति । दि॒क्ष्वे॑व प्रति॑तिष्ठति ॥ उ॒भ॒यतो॑ रु॒क्मौ भ॑वतः । उ॒भ॒यत॑ ए॒वास्मि॒न्-रुच॑-न्दधाति । उद्ध॑रति शृत॒त्वाय॑ ।
स॒र्पिष्वा᳚-न्भवति मेद्ध्य॒त्वाय॑ । च॒त्वार॑ आर्षे॒याः प्राश्न॑न्ति । दि॒शामे॒व ज्योति॑षि जुहोति । च॒त्वारि॒ हिर॑ण्यानि ददाति । दि॒शाम॒व ज्योती॒ग्॒ष्य व॑रुन्धे ॥ 4 ॥
यदाज्य॑-मु॒च्छिष्य॑ते । तस्मि॑न्-रश॒ना-न्न्यु॑नत्ति । प्र॒जाप॑ति॒र्वा ओ॑द॒नः । रेत॒ आज्य᳚म् । यदाज्ये॑ रश॒ना-न्न्यु॒नत्ति॑ । प्र॒जाप॑तिमे॒व रेत॑सा॒ सम॑र्धयति ॥ द॒र्भ॒मयी॑ रश॒ना भ॑वति ।
ब॒हु वा ए॒ष कु॑च॒रो॑-ऽमे॒द्ध्यमुप॑गच्छति ।
यदश्वः॑ । प॒वित्रं॒-वैँ द॒र्भाः ॥ 5 ॥
यद्द॑र्भ॒मयी॑ रश॒ना भव॑ति । पु॒नात्ये॒वैन᳚म् । पू॒तमे॑न॒-म्मेद्ध्य॒-माल॑भते ॥
अश्व॑स्य॒ वा आल॑ब्धस्य महि॒मोद॑-क्रामत् ।
स म॒हर्त्वि॑जः॒ प्रावि॑शत् । तन्म॒हर्त्वि॑जा-म्महर्त्वि॒क्त्वम् । यन्म॒हर्त्वि॑जः प्रा॒श्ञन्ति॑ ।
म॒हि॒मान॑-मे॒वास्मि॒न्-तद्द॑धति ॥
अश्व॑स्य॒ वा आल॑ब्धस्य॒ रेत॒ उद॑क्रामत् ।
तथ्सु॒वर्ण॒ग्ं॒ हिर॑ण्य-मभवत् । यथ्सु॒वर्ण॒ग्ं॒ हिर॑ण्य॒-न्ददा॑ति ।
रेत॑ ए॒व तद्द॑धाति ॥ ओ॒द॒ने द॑दाति । रेतो॒ वा ओ॑द॒नः । रेतो॒ हिर॑ण्यम् । रेत॑सै॒वास्मि॒-न्रेतो॑ दधाति ॥ 6 ॥
(द॒धा॒ति॒ - रु॒न्धे॒ - द॒र्भा - अ॑भव॒-थ्षट्च॑) (अ. 2)
अनुवाकं 3 - रशनया-ऽश्वबन्धनम्
यो वै ब्रह्म॑णे दे॒वेभ्यः॑ प्र॒जाप॑त॒ये-ऽप्र॑ति-प्रो॒च्याश्व॒-म्मेद्ध्य॑-म्ब॒द्ध्नाति॑ ।
आ दे॒वता᳚भ्यो वृश्च्यते । पापी॑यान्भवति । यः प्र॑ति॒प्रोच्य॑ । न दे॒वता᳚भ्य॒ आवृ॑श्च्यते । वसी॑यान्भवति ॥ यदाह॑ । ब्रह्म॒न्नश्व॒-म्मेद्ध्य॑-म्भन्थ्स्यामि दे॒वेभ्यः॑ प्र॒जाप॑तये॒ तेन॑ राद्ध्यास॒मिति॑ । ब्रह्म॒ वै ब्र॒ह्मा ।
ब्रह्म॑ण ए॒व दे॒वेभ्यः॑ प्र॒जाप॑तये प्रति॒प्रोच्याश्व॒-म्मेद्ध्य॑-म्बद्ध्नाति ॥ 7 ॥
न दे॒वता᳚भ्य॒ आवृ॑श्च्यते । वसी॑या-न्भवति ॥
दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः प्र॑स॒व इति॑ रश॒ना-माद॑त्ते॒ प्रसू᳚त्यै । अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या॒-मित्या॑ह । अ॒श्विनौ॒ हि दे॒वाना॑-मद्ध्व॒र्यू आस्ता᳚म् ।
पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒-मित्या॑ह॒ यत्यै᳚ ॥
व्यृ॑द्धं॒-वाँ ए॒तद्य॒ज्ञस्य॑ । यद॑य॒जुष्के॑ण क्रि॒यते᳚ ।
इ॒माम॑गृभ्णन्-रश॒ना-मृ॒तस्ये-त्यधि॑ वदति॒ यजु॑ष्कृत्यै । य॒ज्ञस्य॒ समृ॑द्ध्यै ॥ 8 ॥
तदा॑हुः । द्वाद॑शारत्नी रश॒ना क॑र्त॒व्या(3) त्रयो॑दशार॒त्नी(3)रिति॑ । ऋ॒ष॒भो वा ए॒ष ऋ॑तू॒नाम् । यथ्सं॑वँथ्स॒रः ।
तस्य॑ त्रयोद॒शो मासो॑ वि॒ष्टप᳚म् । ऋ॒ष॒भ ए॒ष य॒ज्ञाना᳚म् । यद॑श्वमे॒धः । यथा॒ वा ऋ॑ष॒भस्य॑ वि॒ष्टप᳚म् । ए॒वमे॒तस्य॑ वि॒ष्टप᳚म् । त्र॒यो॒द॒शम॑र॒त्निग्ं र॑श॒नाया॑-मु॒पाद॑धाति ॥ 9 ॥
यथ॑र्ष॒भस्य॑ वि॒ष्टपग्ं॑ सग्ग्स्क॒रोति॑ । ता॒दृगे॒व तत् ॥ पूर्व॒ आयु॑षि वि॒दथे॑षु क॒व्येत्या॑ह । आयु॑रे॒वास्मि॑-न्दधाति ॥
तया॑ दे॒वा-स्सु॒तमाब॑भूवु॒-रित्या॑ह । भूति॑मे॒वोपाव॑र्तते ॥ ऋ॒तस्य॒ सामन᳚-थ्स॒रमा॒रप॒न्तीत्या॑ह । स॒त्यं-वाँ ऋ॒तम् ।
स॒त्येनै॒वैन॑ मृ॒तेनार॑भते ॥ अ॒भि॒धा अ॒सीत्या॑ह ॥ 10 ॥
तस्मा॑-दश्वमेधया॒जी सर्वा॑णि भू॒तान्य॒भि भ॑वति । भुव॑न-म॒सीत्या॑ह ।
भू॒मान॑-मे॒वोप॑ति । य॒न्ता-ऽसीत्या॑ह । य॒न्तार॑मे॒वैन॑-ङ्करोति ।
ध॒र्ता-ऽसीत्या॑ह । ध॒र्तार॑मे॒वैन॑-ङ्करोति । सो᳚-ऽग्निं-वैँ᳚श्वान॒र-मित्या॑ह ।
अ॒ग्ना-वे॒वैनं॑-वैँश्वान॒रे जु॑होति । सप्र॑थस॒मित्या॑ह ॥ 11 ॥
प्र॒जयै॒वैन॑-म्प॒शुभिः॑ प्रथयति ।
स्वाहा॑कृत॒ इत्या॑ह । होम॑ ए॒वास्य॒षः ।
पृ॒थि॒व्या-मित्या॑ह । अ॒स्यामे॒वैन॒-म्प्रति॑ष्ठापयति । य॒न्ता राड्य॒न्ता-ऽसि॒ यम॑नो ध॒र्ता-ऽसि॑ ध॒रुण॒ इत्या॑ह ।
रू॒पमे॒वास्यै॒-तन्म॑हि॒मानं॒-व्याँच॑ष्टे ।
कृ॒ष्यै त्वा॒ क्षेमा॑य त्वा र॒य्यै त्वा॒ पोषा॑य॒ त्वेत्या॑ह । आ॒शिष॑मे॒वैतामाशा᳚स्ते ॥
स्व॒गा त्वा॑ दे॒वेभ्य॒ इत्या॑ह ।
दे॒वेभ्य॑ ए॒वैनग्ग्॑ स्व॒गा क॑रोति ।
स्वाहा᳚ त्वा प्र॒जाप॑तय॒ इत्या॑ह । प्रा॒जा॒प॒त्यो वा अश्वः॑ ।
यस्या॑ ए॒व दे॒वता॑या आल॒भ्यत᳚ । तयै॒वैन॒ग्ं॒ सम॑र्धयति ॥ 12 ॥
(ब॒ध्ना॒ति॒ - समृ॑द्ध्या - उ॒पद॑धा - त्य॒सीत्या॑ह॒ - सप्र॑थस॒मीत्या॑ह - दे॒वेभ्य॒ इत्या॑ह॒ पञ्च॑ च) (अ. 3)
अनुवाकं 4 - अश्वस्य जले-ऽवगाहनम्
यः पि॒तुर॑नु॒जायाः᳚ पु॒त्रः । स पु॒रस्ता᳚न्नयति ।
यो मा॒तुर॑नु॒जायाः᳚ पु॒त्रः । स प॒श्चान्न॑यति ।
विष्व॑ञ्चमे॒वास्मा᳚त्-पा॒प्मानं॒-विँवृ॑हतः ॥ यो अर्व॑न्त॒-ञ्जिघाग्ं॑सति॒ तम॒भ्य॑मीति॒ वरु॑ण॒ इति॒ श्वान॑-ञ्चतुर॒क्ष-म्प्रसौ॑ति ।
प॒रो मर्तः॑ प॒र-श्श्वेति॒ शुन॑श्चतु-र॒क्षस्य॒ प्रह॑न्ति । श्वेव॒ वै पा॒प्मा भ्रातृ॑व्यः । पा॒प्मान॑-मे॒वास्य॒ भ्रातृ॑व्यग्ं हन्ति ॥
सै॒द्ध्र॒क-म्मुस॑ल-म्भवति ॥ 13 ॥
कर्म॑ कर्मै॒वास्मै॑ साधयति ॥ पौ॒ग्ग्॒श्च॒ले॒यो ह॑न्ति ।
पु॒ग्ग्॒श्च॒ल्वां-वैँ दे॒वा-श्शुच॒-न्न्य॑दधुः । शु॒चैवास्य॒ शुचग्ं॑ हन्ति ॥
पा॒प्मा वा ए॒तमी᳚फ्स॒-तीत्या॑हुः । यो᳚-ऽश्वमे॒धेन॒ यज॑त॒ इति॑ ।
अश्व॑स्याधस्प॒दमुपा᳚स्यति ।
व॒ज्री वा अश्वः॑ प्राजाप॒त्यः ।
वज्रे॑णै॒व पा॒प्मान॒-म्भ्रातृ॑व्य॒-मव॑क्रामति ॥ द॒क्षि॒णा-ऽप॑प्लावयति ॥ 14 ॥
पा॒प्मान॑-मे॒वास्मा॒-च्छम॑ल॒-मप॑प्लावयति ॥ ऐ॒षी॒क उ॑दू॒हो भ॑वति । आयु॒र्वा इ॒षीकाः᳚ । आयु॑रे॒-वास्मि॑-न्दधति । अ॒मृतं॒-वाँ इ॒षीकाः᳚ । अ॒मृत॑मे॒-वास्मि॑-न्दधति ॥ वे॒त॒स॒शा॒खोप॒सम्ब॑द्धा भवति ।
अ॒फ्सु-यो॑नि॒र्वा अश्वः॑ । अ॒फ्सु॒जो वे॑त॒सः ।
स्वादे॒वैनं॒-योँने॒र्निर्मि॑मीते ॥
पु॒रस्ता᳚त्-प्र॒त्यञ्च॑-म॒भ्युदू॑हति ।
पु॒रस्ता॑-दे॒वास्मि॑-न्प्र॒तीच्य॒ मृत॑-न्दधाति ॥
अ॒ह-ञ्च॒ त्व-ञ्च॑ वृत्रह॒न्निति॑ ब्र॒ह्मा यज॑मानस्य॒ हस्त॑-ङ्गृह्णाति ।
ब्र॒ह्म॒क्ष॒त्रे ए॒व सन्द॑धाति ।
अ॒भि क्रत्वे᳚न्द्र भू॒रध॒ ज्मन्नित्य॑-ध्व॒र्यु-र्यज॑मानं-वाँचयत्य॒-भिजि॑त्यै ॥ 15 ॥
(भ॒व॒ति॒ - प्ला॒व॒य॒ति॒ - मि॒मी॒ते॒ पञ्च॑ च) (अ. 4)
अनुवाकं 5 - अश्वस्य प्रोक्षण-म्महर्त्विजाम्
च॒त्वार॑ ऋ॒त्विज॒-स्समु॑क्षन्ति ।
आ॒भ्य ए॒वैन॑-ञ्चत॒सृभ्यो॑ दि॒ग्भ्यो॑-ऽभिसमी॑रयन्ति ॥ श॒तेन॑ राजपु॒त्रै-स्स॒हाद्ध्व॒र्युः । पु॒रस्ता᳚त्-प्र॒त्यन्तिष्ठ॒-न्प्रोक्ष॑ति । अ॒नेनाश्वे॑न॒ मेद्ध्ये॑ने॒ष्ट्वा ।
अ॒यग्ं राजा॑ वृ॒त्रं-वँ॑द्ध्या॒दिति॑ । रा॒ज्यं-वाँ अ॑द्ध्व॒र्युः । क्ष॒त्रग्ं रा॑जपु॒त्रः । रा॒ज्येनै॒-वास्मि॑न् क्ष॒त्र-न्द॑धाति ॥
श॒तेना॑-रा॒जभि॑रु॒ग्रै-स्स॒ह ब्र॒ह्मा ॥ 16 ॥
द॒क्षि॒ण॒त उद॒न्तिष्ठ॒-न्प्रोक्ष॑ति । अ॒नेनाश्वे॑न॒ मेद्ध्ये॑ने॒ष्ट्वा ।
अ॒यग्ं राजा᳚-ऽप्रतिधृ॒ष्यो᳚-ऽस्त्विति॑ । बलं॒-वैँ ब्र॒ह्मा । बल॑मरा॒जोग्रः । बल॑नै॒-वास्मि॒-न्बल॑-न्दधाति ॥ श॒तेन॑ सूतग्राम॒णिभिः॑ स॒ह होता᳚ । प॒श्चात्-प्रान्तिष्ठ॒-न्प्रोक्ष॑ति ।
अ॒नेनाश्वे॑न॒ मेद्ध्ये॑ने॒ष्ट्वा । अ॒यग्ं राजा॒-ऽस्यै वि॒शः ॥ 17 ॥
ब॒हु॒ग्वै ब॑ह्व॒श्वायै॑ बह्वजावि॒कायै᳚ । ब॒हु॒व्री॒हि॒य॒वायै॑ बहुमाषति॒लायै᳚ ।
ब॒हु॒हि॒र॒ण्यायै॑ बहुह॒स्तिका॑यै । ब॒हु॒दा॒स॒पू॒रु॒षायै॑ रयि॒मत्यै॒ पुष्टि॑मत्यै । ब॒हु॒रा॒य॒स्पो॒षायै॒ राजा॒-ऽस्त्विति॑ । भू॒मा वै होता᳚ । भू॒मा सू॑तग्राम॒ण्यः॑ । भू॒म्नैवास्मि॑-न्भू॒मान॑-न्दधाति ॥ श॒तेन॑ क्षत्त-सङ्ग्रही॒तृभिः॑ स॒होद्गा॒ता । उ॒त्त॒र॒तो द॑क्षि॒णा तिष्ठ॒-न्प्रोक्ष॑ति ॥ 18 ॥
अ॒नेनाश्वे॑न॒ मेद्ध्ये॑ ने॒ष्ट्वा ।
अ॒यग्ं राजा॒ सर्व॒मायु॑रे॒त्विति॑ ।
आयु॒र्वा उ॑द्गा॒ता । आयुः॑ क्षत्त-सङ्ग्रही॒तारः॑ ।
आयु॑षै॒-वास्मि॒न्नायु॑-र्दधाति ॥ श॒तग्ं श॑त-म्भवन्ति । श॒तायुः॒ पुरु॑ष-श्श॒तेन्द्रि॑यः ।
आयु॑ष्ये॒वेन्द्रि॒ये प्रति॑तिष्ठति ॥ च॒तु॒-श्श॒ता भ॑वन्ति । चत॑स्रो॒ दिशः॑ । दि॒क्ष्वे॑व प्रति॑तिष्ठति ॥ 19 ॥
(ब्र॒ह्मा - वि॒श - उ॑क्षति॒ - दिश॒ एक॑-ञ्च) (अ. 5)
अनुवाकं 6 - भूमौ पतता-म्बिन्दूनामभिमन्त्रणम्
यथा॒ वै ह॒विषो॑ गृही॒तस्य॒ स्कन्द॑ति । ए॒वं-वाँ ए॒तदश्व॑स्य स्कन्दति ।
यन्नि॒क्तमना॑-लब्ध-मुथ्सृ॒जन्ति॑ । यथ्स्तोक्या॑ अ॒न्वाह॑ । स॒र्व॒हुत॑-मे॒वैन॑-ङ्करो॒त्य-स्क॑न्दाय । अस्क॑न्न॒ग्ं॒ हि तत् ।
यद्धु॒तस्य॒ स्कन्द॑ति ॥ स॒हस्र॒-मन्वा॑ह । स॒हस्र॑ सम्मित-स्सुव॒र्गो लो॒कः ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्या॒-भिजि॑त्यै ॥ 20 ॥
यत्परि॑मिता अनुब्रू॒यात् । परि॑मित॒मव॑रुन्धीत । अप॑रिमिता॒ अन्वा॑ह । अप॑रिमित-स्सुव॒र्गो लो॒कः । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥
स्तोक्या॑ जुहोति । या ए॒व वर्ष्या॒ आपः॑ । ता अव॑रुन्धे ॥ अ॒स्या-ञ्जु॑होति । इ॒यं-वाँ अ॒ग्निर्वै᳚श्वान॒रः ॥ 21 ॥
अ॒स्यामे॒वैनाः॒ प्रति॑ष्ठापयति ॥ उ॒वाच॑ ह प्र॒जाप॑तिः । स्तोक्या॑सु॒ वा अ॒हम॑श्वमे॒धग्ं सग्ग्स्था॑पयामि । तेन॒ तत॒-स्सग्ग्स्थि॑तेन चरा॒मीति॑ ॥ अ॒ग्नये॒ स्वाहेत्या॑ह ।
अ॒ग्नय॑ ए॒वैन॑-ञ्जुहोति ॥ सोमा॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । सोमा॑यै॒वैन॑-ञ्जुहोति । स॒वि॒त्रे स्वाहेत्या॑ह । स॒वि॒त्र ए॒वैन॑-ञ्जुहोति ॥ 22 ॥
सर॑स्वत्यै॒ स्वाहेत्या॑ह । सर॑स्वत्या ए॒वैन॑-ञ्जुहोति । पू॒ष्णे स्वाहेत्या॑ह । पू॒ष्ण ए॒वैन॑-ञ्जुहोति । बृह॒स्पत॑ये॒ स्वाहेत्या॑ह ।
बृह॒स्पत॑य ए॒वैन॑-ञ्जुहोति । अ॒पा-म्मोदा॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । अ॒द्भ्य ए॒वैन॑-ञ्जुहोति । वा॒यवे॒ स्वाहेत्या॑ह । वा॒यव॑ ए॒वैन॑-ञ्जुहोति ॥ 23 ॥
मि॒त्राय॒ स्वाहेत्या॑ह । मि॒त्रायै॒वैन॑-ञ्जुहोति । वरु॑णाय॒ स्वाहेत्या॑ह । वरु॑णायै॒वैन॑-ञ्जुहोति ॥ ए॒ताभ्य॑ ए॒वैन॑-न्दे॒वता᳚भ्यो जुहोति ॥
दश॑ दश स॒पान्द॑-ञ्जुहोति । दशा᳚क्षरा वि॒राट् । अन्नं॑-विँ॒राट् । वि॒राजै॒-वान्नाद्य॒मव॑रुन्धे ॥ प्र वा ए॒षो᳚-ऽस्माल्लो॒का-च्च्य॑वते ।
यः परा॑ची॒राहु॑ती-र्जु॒होति॑ ।
पुनः॑ पुनरभ्या॒वर्त॑-ञ्जुहोति ।
अ॒स्मिन्ने॒व लो॒के प्रति॑तिष्ठति ॥
ए॒ताग्ं ह॒ वाव सो᳚-ऽश्वमे॒धस्य॒ सग्ग्स्थि॑ति मुवा॒चा-स्क॑न्दाय । अस्क॑न्न॒ग्ं॒ हि तत् ।
यद्य॒ज्ञस्य॒ सग्ग्स्थि॑तस्य॒ स्कन्द॑ति ॥ 24 ॥
(अ॒भिजि॑त्यै - वैश्वान॒रः - स॑वि॒त्र ए॒वैन॑-ञ्जुहोति - वा॒यव॑ ए॒वैन॑-ञ्जुहोति - च्यवते॒ षट्च॑) (अ. 6)
अनुवाकं 7 - अथाध्वर्युप्रोक्षणम्
प्र॒जाप॑तये त्वा॒ जुष्ट॒-म्प्रोक्षा॒मीति॑ पुर॒स्ता᳚त्-प॒त्यन्तिष्ठ॒-न्प्रोक्ष॑ति ।
प्र॒जाप॑ति॒र्वै दे॒वाना॑-मन्ना॒दो वी॒र्या॑वान् ।
अ॒न्नाद्य॑-मे॒वास्मि॑न् वी॒र्य॑-न्दधाति ।
तस्मा॒दश्वः॑ पशू॒ना-म॑न्ना॒दो वी॒र्या॑वत्तमः ॥ इ॒न्द्रा॒ग्निभ्या॒-न्त्वेति॑ दक्षिण॒तः ।
इ॒न्द्रा॒ग्नी वै दे॒वाना॒मोजि॑ष्ठौ॒ बलि॑ष्ठौ । ओज॑ ए॒वास्मि॒-न्बल॑-न्दधाति । तस्मा॒दश्वः॑ पशू॒नामोजि॑ष्ठो॒ बलि॑ष्ठः ॥ वा॒यवे॒ त्वेति॑ प॒श्चात् । वा॒युर्वै दे॒वाना॑मा॒शु-स्सा॑रसा॒रित॑मः ॥ 25 ॥
ज॒वमे॒वास्मि॑न्दधाति । तस्मा॒दश्वः॑ पशू॒नामा॒शु-स्सा॑रसा॒रित॑मः ॥
विश्वे᳚भ्यस्त्वा दे॒वेभ्य॒ इत्यु॑त्तर॒तः ।
विश्वे॒ वै दे॒वा दे॒वानां᳚-यँश॒स्वित॑माः ।
यश॑ ए॒वास्मि॑न्दधाति । तस्मा॒दश्वः॑ पशू॒नां-यँ॑श॒स्वित॑मः ॥ दे॒वेभ्य॒-स्त्वेत्य॒धस्ता᳚त् । दे॒वा वै दे॒वाना॒-मप॑चिततमाः ।
अप॑चिति-मे॒वास्मि॑-न्दधाति ।
तस्मा॒दश्वः॑ पशू॒ना-मप॑चिततमः ॥ 26 ॥
सर्वे᳚भ्यस्त्वा दे॒वेभ्य॒ इत्यु॒परि॑ष्टात् ।
सर्वे॒ वै दे॒वास्त्विषि॑मन्तो हर॒स्विनः॑ ।
त्विषि॑मे॒-वास्मि॒न्॒. हरो॑ दधाति ।
तस्मा॒दश्वः॑ पशू॒ना-न्त्विषि॑मान् हर॒स्वित॑मः ॥ दि॒वे त्वा॒-ऽन्तरि॑क्षाय त्वा पृथि॒व्यै त्वेत्या॑ह ।
ए॒भ्य ए॒वैनं॑-लोँ॒केभ्यः॒ प्रोक्ष॑ति ॥
स॒ते त्वा-ऽस॑ते त्वा॒-ऽद्भ्यस्त्वौ-ष॑धीभ्यस्त्वा॒ विश्वे᳚भ्यस्त्वा भू॒तेभ्य॒ इत्या॑ह ।
तस्मा॑दश्वमेधया॒जिन॒ग्ं॒ सर्वा॑णि भू॒तान्युप॑ जीवन्ति ॥ ब्र॒ह्म॒वा॒दिनो॑ वदन्ति । यत्प्रा॑जाप॒त्यो-ऽश्वः॑ । अथ॒ कस्मा॑देन-म॒न्याभ्यो॑ दे॒वता॒भ्यो-ऽपि॒ प्रोक्ष॒तीति॑ ।
अश्वे॒ वै सर्वा॑ दे॒वता॑ अ॒न्वाय॑त्ताः ।
तं-यँद्विश्वे᳚भ्यस्त्वा भू॒तेभ्य॒ इति॑ प्रा॒क्षति॑ ।
दे॒वता॑ ए॒वास्मि॑-न्न॒न्वाया॑तयति ।
तस्मा॒दश्वे॒ सर्वा॑ दे॒वता॑ अ॒न्वाय॑त्ताः ॥ 27 ॥
(सा॒र॒सा॒रित॒मो - ऽप॑चिततमः - प्राजाप॒त्यो-ऽश्व॒ पञ्च॑ च) (अ. 7)
अनुवाकं 8 - अश्वचरितानामश्वरूपाणा-ञ्च होमाः
यथा॒ वै ह॒विषो॑ गृही॒तस्य॒ स्कन्द॑ति ।
ए॒वं-वाँ ए॒तदश्व॑स्य स्कन्दति ।
यत्प्रोक्षि॑त॒-मना॑लब्ध-मुथ्सृ॒जन्ति॑ । यद॑श्व-चरि॒तानि॑ जु॒होति॑ । स॒र्व॒हुत॑-मे॒वैन॑-ङ्करो॒त्य-स्क॑न्दाय । अस्क॑न्न॒ग्ं॒ हि तत् । यद्धु॒तस्य॒ स्कन्द॑ति ॥ ई॒ङ्का॒राय॒ स्वाहे-ङ्कृ॑ताय॒ स्वाहेत्या॑ह । ए॒तानि॒ वा अ॑श्वचरि॒तानि॑ । च॒रि॒तैरे॒वैन॒ग्ं॒ सम॑र्धयति ॥ 28 ॥
तदा॑हुः । अना॑हुतयो॒ वा अ॑श्वचरि॒तानि॑ ।
नैता हो॑त॒व्या॑ इति॑ । अथो॒ खल्वा॑हुः । हो॒त॒व्या॑ ए॒व । अत्र॒ वावैवं-विँ॒द्वान॑श्वमे॒धग्ं
सग्ग्स्था॑पयति । यद॑श्व-चरि॒तानि॑ जु॒होति॑ । तस्मा᳚-द्धोत॒व्या॑ इति॑ ॥ ब॒हि॒र्धा वा ए॑नमे॒तदा॒यत॑ना-द्दधाति ।
भ्रातृ॑व्यमस्मै जनयति ॥ 29 ॥
यस्या॑ नायत॒ने᳚-ऽन्यत्रा॒ग्ने-राहु॑ती-र्जु॒होति॑ ।
सा॒वि॒त्रि॒या इष्ट्याः᳚ पु॒रस्ता᳚थ्स्विष्ट॒ कृतः॑ ।
आ॒ह॒व॒नीये᳚-ऽश्वचरि॒तानि॑ जुहोति । आ॒यत॑न ए॒वास्याहु॑ती-र्जुहोति । नास्मै॒ भ्रातृ॑व्य-ञ्जनयति ॥ तदा॑हुः । य॒ज्ञ॒मु॒खे य॑ज्ञमुखे होत॒व्याः᳚ । य॒ज्ञस्य॒ क्लृप्त्यै᳚ । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्या-नु॑ख्यात्या॒ इति॑ ॥ अथो॒ खल्वा॑हुः ॥ 30 ॥
यद्य॑ज्ञमु॒खे य॑ज्ञमुखे जुहु॒यात् ।
प॒शुभि॒-र्यज॑मानं॒-व्यँ॑द्र्धयेत् ।
अव॑ सुव॒र्गाल्लो॒का-त्प॑द्येत । पापी॑या-न्थ्स्या॒दिति॑ ।
स॒कृदे॒व हो॑त॒व्याः᳚ । न यज॑मान-म्प॒शुभि॒-र्व्य॑द्र्धयति । अ॒भि सु॑व॒र्गं-लोँ॒क-ञ्ज॑यति । न पापी॑या-न्भवति ॥ अ॒ष्टाच॑त्वारिग्ंशतमश्व रू॒पाणि॑ जुहोति । अ॒ष्टाच॑त्वारिग्ंशदक्षरा॒ जग॑ती । जाग॒तो-ऽश्वः॑ प्राजाप॒त्य-स्समृ॑द्ध्यै ॥ एक॒मति॑रिक्त-ञ्जुहोति । तस्मा॒देकः॑ प्र॒जास्वद्र्धु॑कः ॥ 31 ॥
(अ॒द्र्ध॒य॒ति॒ - ज॒न॒य॒ति॒ - खल्वा॑हु॒--र् जग॑ती॒ त्रीणि॑ च) (अ. 8)
अनुवाकं 9 - अश्वस्य नाम्नामभिवाचनम्, उथ्सर्गश्च
वि॒भूर्मा॒त्रा प्र॒भूः पि॒त्रेत्या॑ह । इ॒यं-वैँ मा॒ता । अ॒सौ पि॒ता । आ॒भ्यामे॒वैन॒-म्परि॑ददाति ॥ अश्वो॑-ऽसि॒ हयो॒-ऽसीत्या॑ह । शास्त्ये॒वैन॑मे॒तत् । तस्मा᳚च्छि॒ष्टाः प्र॒जा जा॑यन्ते ॥ अत्यो॒-ऽसीत्या॑ह ।
तस्मा॒दश्व॒-स्सर्वा᳚-न्प॒शूनत्ये॑-ऽति ।
तस्मा॒दश्व॒-स्सर्वे॑षा-म्पशू॒नाग् श्रैष्ठ्य॑-ङ्गच्छति ॥ 32 ॥
प्र यश॒-श्श्रैष्ठ्य॑माप्नोति । य ए॒वं-वेँद॑ ॥ नरो॒-ऽस्यर्वा॑-ऽसि॒ सप्ति॑रसि वा॒ज्य॑सीत्या॑ह ।
रू॒पमे॒वास्यै॒तन्म॑हि॒मानं॒-व्याँच॑ष्टे ॥
ययु॒र्नामा॒-ऽसीत्या॑ह । ए॒तद्वा अश्व॑स्य प्रि॒य-न्ना॑म॒धेय᳚म् । प्रि॒येणै॒वैन॑-न्नाम॒धेये॑ना॒भिव॑दति । तस्मा॒दप्या॑मि॒त्रौ स॒गन्त्य॑ । नाम्ना॒ चेद्ध्वये॑ते । मि॒त्रमे॒व भ॑वतः ॥ 33 ॥
आ॒दि॒त्याना॒-म्पत्वा-ऽन्वि॒हीत्या॑ह । आ॒दि॒त्याने॒वैन॑-ङ्गमयति ॥
अ॒ग्नये॒ स्वाहा॒ स्वाहे᳚न्द्रा॒ग्निभ्या॒मिति॑ पूर्वहो॒मा-ञ्जु॑होति । पूव॑ ए॒व द्वि॒षन्त॒-म्भ्रातृ॑व्य॒-मति॑क्रामति ॥ भूर॑सि भु॒वे त्वा॒ भव्या॑य त्वा भविष्य॒ते त्वेत्युथ्सृ॑जति सर्व॒त्वाय॑ ॥ देवा॑ आशापाला ए॒त-न्दे॒वेभ्यो-ऽश्व॒-म्मेधा॑य॒ प्रोक्षि॑त-ङ्गोपाय॒तेत्या॑ह । श॒तं-वैँ तल्प्या॑ राजपु॒त्रा दे॒वा आ॑शापा॒लाः । तेभ्य॑ ए॒वैन॒-म्परि॑ददाति ॥
ई॒श्व॒रो वा अश्वः॒ प्रमु॑क्तः॒ परा᳚-म्परा॒वत॒-ङ्गन्तोः᳚ । इ॒ह धृति॒-स्स्वाहे॒ह विधृ॑ति॒-स्स्वाहे॒ह रन्ति॒-स्स्वाहे॒ह रम॑तिः॒
स्वाहेति॑ चतृ॒षु प॒थ्सु जु॑होति ॥ 34 ॥
ए॒ता वा अश्व॑स्य॒ बन्ध॑नम् ।
ताभि॑रे॒वैन॑-म्बद्ध्नाति ।
तस्मा॒दश्वः॒ प्रमु॑क्तो॒ बन्ध॑न॒-माग॑च्छति ।
तस्मा॒दश्वः॒ प्रमु॑क्तो॒ बन्ध॑न॒-न्न ज॑हाति ॥
रा॒ष्ट्रं-वाँ अ॑श्वमे॒धः । रा॒ष्ट्रे खलु॒ वा ए॒ते व्याय॑च्छन्ते । ये-ऽश्व॒-म्मेद्ध्य॒ग्ं॒ रक्ष॑न्ति । तेषां॒-यँ उ॒दृच॒-ङ्गच्छ॑न्ति ।
रा॒ष्ट्रादे॒व ते रा॒ष्ट्र-ङ्ग॑च्छन्ति । अ॒थ य उ॒दृच॒-न्न गच्छ॑न्ति ॥ 35 ॥
रा॒ष्ट्रादे॒व ते व्यव॑च्छिद्यन्ते । परा॒ वा ए॒ष सि॑च्यते । यो॑-ऽब॒लो᳚-ऽश्वमे॒धेन॒ यज॑ते । यद॒मित्रा॒ अश्वं॑-विँ॒न्देरन्न्॑ ।
ह॒न्येता᳚स्य य॒ज्ञः । च॒तु॒श्श॒ता र॑क्षन्ति । य॒ज्ञस्याघाताय ॥ अथा॒न्य-मा॒नीय॒ प्रोक्षे॑युः । सैव ततः॒ प्राय॑श्चित्तिः ॥ 36 ॥
(ग॒च्छ॒ति॒ - भ॒व॒तः॒ - प॒थ्सु जु॑होति॒ - न गच्छ॑न्ति॒ - +नव॑ च) (अ. 9)
अनुवाकं 10 - दीक्षाभिधान-न्तत्र वैश्वदेवहोमः
प्र॒जाप॑ति-रकामयताश्वमे॒धेन॑ यजे॒येति॑ । स तपो॑-ऽतप्यत । तस्य॑ तेपा॒नस्य॑ । स॒प्तात्मनो॑ दे॒वता॒ उद॑क्रामन्न् । सा दी॒क्षा-ऽभ॑वत् । स ए॒तानि॑ वैश्वदे॒वान्य॑पश्यत् । तान्य॑ जुहोत् ।
तैर्वै स दी॒क्षामवा॑रुन्ध । यद्वै᳚श्व दे॒वानि॑ जु॒होति॑ । दी॒क्षामे॒व-तैर्यज॑मा॒नो-ऽव॑रुन्धे ॥ 37 ॥
स॒प्त जु॑होति । स॒प्त हि ता दे॒वता॑ उ॒दक्रा॑मन्न् ॥ अ॒न्व॒ह-ञ्जु॑होति । अ॒न्व॒हमे॒व दी॒क्षामव॑रुन्धे ॥ त्रीणि॑ वैश्वदे॒वानि॑ जुहोति ।
च॒त्वार्यौ᳚द्ग्रह॒णानि॑ । स॒प्त सम्प॑द्यन्ते । स॒प्त वै शी॑र.ष॒ण्याः᳚ प्रा॒णाः ।
प्रा॒णा दी॒क्षा । प्रा॒णैरे॒व प्रा॒णान्दी॒क्षामव॑रुन्धे ॥ 38 ॥
एक॑विग्ंशतिं-वैँश्वदे॒वानि॑ जुहोति । एक॑विग्ंशति॒र्वै दे॑वलो॒काः ।
द्वाद॑श॒ मासाः॒ पञ्च॒र्तवः॑ । त्रय॑ इ॒मे लो॒काः । अ॒सावा॑दि॒त्य ए॑कवि॒ग्ं॒शः ॥ ए॒ष सु॑व॒र्गो लो॒कः । तद्दैव्य॑-ङ्क्ष॒त्त्रम् ।
सा श्रीः । तद्ब्र॒द्ध्नस्य॑ वि॒ष्टप᳚म् । तथ्स्वारा᳚ज्य-मुच्यते ॥ 39 ॥
त्रि॒ग्ं॒शत॑मौद्ग्रह॒णानि॑ जुहोति । त्रि॒ग्ं॒शद॑क्षरा वि॒राट् । अन्नं॑-विँ॒राट् । वि॒राजै॒वान्नाद्य॒मव॑रुन्धे ॥
त्रे॒धा वि॒भज्य॑ दे॒वता᳚-ञ्जुहोति । त्र्या॑वृतो॒ वै दे॒वाः । त्र्या॑वृत इ॒मे लो॒काः । ए॒षां-लोँ॒काना॒माप्त्यै᳚ । ए॒षां-लोँ॒काना॒-ङ्क्लृप्त्यै᳚ ॥ अप॒ वा ए॒तस्मा᳚त्प्रा॒णाः क्रा॑मन्ति ॥ 40 ॥
यो दी॒क्षाम॑ति-रे॒चय॑ति । स॒प्ता॒ह-म्प्रच॑रन्ति ।
स॒प्त वै शी॑र्ष॒ण्याः᳚ प्रा॒णाः । प्रा॒णा दी॒क्षा ।
प्रा॒णैरे॒व प्रा॒णान्दी॒क्षामव॑रुन्धे ॥ पू॒र्णा॒हु॒ति-मु॑त्त॒मा-ञ्जु॑होति ।
सर्वं॒-वैँ पू᳚र्णाहु॒तिः । सर्व॑मे॒वाप्नो॑ति । अथो॑ इ॒यं-वैँ पू᳚र्णाहु॒तिः ।
अ॒स्यामे॒व प्रति॑तिष्ठति ॥ 41 ॥
(रु॒न्धे॒ - प्रा॒णा-न्दी॒क्षामव॑रुन्ध - उच्यते - क्रामन्ति - तिष्ठति) (अ. 10)
अनुवाकं 11 - वैश्वदेवहोममन्त्रव्याख्यानम्
प्रजाप॑ति-रश्वमे॒ध-म॑सृजत । तग्ं सृ॒ष्ट-न्न किञ्च॒नोद॑यच्छत् ।
तं-वैँ᳚श्वदे॒वान्ये॒-वोद॑यच्छन्न् । यद्वै᳚श्वदे॒वानि॑ जु॒होति॑ ।
य॒ज्ञस्योद्य॑त्यै ॥ स्वाहा॒-ऽऽधिमाधी॑ताय॒ स्वाहा᳚ । स्वाहा-ऽऽधी॑त॒-म्मन॑से॒ स्वाहा᳚ ।
स्वाहा॒ मनः॑ प्र॒जाप॑तये॒ स्वाहा᳚ ।
काय॒ स्वाहा॒ कस्मै॒ स्वाहा॑ कत॒मस्मै॒ स्वाहेति॑ प्राजाप॒त्ये मुख्ये॑ भवतः ।
प्र॒जाप॑ति-मुखाभिरे॒वैन॑-न्दे॒वता॑भि॒रुद्य॑च्छते ॥ 42 ॥
अदि॑त्यै॒ स्वाहा-ऽदि॑त्यै म॒ह्यै᳚ स्वाहा-ऽदि॑त्यै सुमृडी॒कायै॒ स्वाहेत्या॑ह । इ॒यं-वाँ अदि॑तिः । अ॒स्या ए॒वैन॑-म्प्रति॒ष्ठायोद्य॑च्छते ॥
सर॑स्वत्यै॒ स्वाहा॒ सर॑स्वत्यै बृह॒त्यै᳚ स्वाहा॒ सर॑स्वत्यै पाव॒कायै॒ स्वाहेत्या॑ह ।
वाग्वै सर॑स्वती । वा॒चैवैन॒मुद्य॑च्छते ॥
पू॒ष्णे स्वाहा॑ पू॒ष्णे प्र॑प॒थ्या॑य॒ स्वाहा॑ पू॒ष्णे न॒रन्धि॑षाय॒ स्वाहेत्या॑ह ।
प॒शवो॒ वै पू॒षा । प॒शुभि॑रे॒वैन॒-मुद्य॑च्छते ॥ त्वष्ट्रे॒ स्वाहा॒ त्वष्ट्र॑ तु॒रीपा॑य॒ स्वाहा॒ त्वष्ट्रे॑ पुरु॒रूपा॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । त्वष्टा॒ वै प॑शू॒ना-म्मि॑थु॒नानाग्ं॑ रूप॒कृत् । रू॒पमे॒व प॒शुषु॑ दधाति । अथो॑ रू॒पैरे॒वैन॒-मुद्य॑च्छते ॥
विष्ण॑वे॒ स्वाहा॒ विष्ण॑वे निखुर्य॒पाय॒ स्वाहा॒ विष्ण॑वे निभूय॒पाय॒ स्वाहेत्या॑ह ।
य॒ज्ञो वै विष्णुः॑ । य॒ज्ञायै॒वैन॒-मुद्य॑च्छते ॥ पू॒र्णा॒हु॒ति-मु॑त्त॒मा-ञ्जु॑होति । प्रत्युत्त॑ब्ध्यै सय॒त्वाय॑ ॥ 43 ॥
(य॒च्छ॒ते॒ - पु॒रु॒रूपा॑य॒ स्वाहेत्या॑हा॒ष्टौ च॑) (अ. 11)
अनुवाकं 12 - अश्वसञ्चरणवथ्सरे प्रतिदिन-न्देवयजनदेशे कर्तव्यमिष्टित्रयमभिधीयते
सा॒वि॒त्र-म॒ष्टक॑पाल-म्प्रा॒तर्निर्व॑पति । अ॒ष्टाक्ष॑रा गाय॒त्री ।
गा॒य॒त्र-म्प्रा॑तस्सव॒नम् ।
प्रा॒त॒स्स॒व॒ना दे॒वैन॑-ङ्गायत्रि॒या ॑007आ;छन्द॒सो-ऽधि॒ निर्मि॑मीते ।
अथो᳚ प्रातस्सव॒नमे॒व तेना᳚प्नोति । गा॒य॒त्री-ञ्छन्दः॑ ॥ स॒वि॒त्रे प्र॑सवि॒त्र एका॑दश-कपाल-म्म॒द्ध्यन्दि॑ने । एका॑दशाक्षरा त्रि॒ष्टुप् ।
त्रैष्टु॑भ॒-म्माद्ध्य॑न्दिन॒ग्ं॒ सव॑नम् ।
माद्ध्य॑न्दिना-दे॒वैन॒ग्ं॒ सव॑नात्त्रि॒ष्टुभः॒-छन्द॒सो-ऽधि॒ निर्मि॑मीते ॥ 44 ॥
अथो॒ माद्ध्य॑न्दिनमे॒व सव॑न॒-न्तेना᳚प्नोति । त्रि॒ष्टुभ॒-ञ्छन्दः॑ ॥ स॒वि॒त्र आ॑सवि॒त्रे द्वाद॑श-कपाल-मपरा॒ह्णे । द्वाद॑शाक्षरा॒ जग॑ती । जाग॑त-न्तृतीय सव॒नम् ।
तृ॒ती॒य॒ स॒व॒नादे॒वैन॒-ञ्जग॑त्या॒ ॑007आ;छन्द॒सो-ऽधि॒ निर्मि॑मीते ।
अथो॑ तृतीय सव॒नमे॒व तेना᳚प्नोति ।
जग॑ती॒-ञ्छन्दः॑ ॥ ई॒श्व॒रो वा अश्वः॒ प्रमु॑क्तः॒ परा᳚-म्परा॒वत॒-ङ्गन्तोः᳚ ।
इ॒ह धृति॒-स्स्वाहे॒ह विधृ॑ति॒-स्स्वाहे॒ह रन्ति॒-स्स्वाहे॒ह रम॑ति॒-स्स्वाहेति॒ चत॑स्र॒ आहु॑ती-र्जुहोति
( ) ॥ 45 ॥
चत॑स्रो॒ दिशः॑ । दि॒ग्भिरे॒वैन॒-म्परि॑गृह्णाति ॥ आश्व॑त्थो व्र॒जो भ॑वति । प्र॒जाप॑ति-र्दे॒वेभ्यो॒ निला॑यत । अश्वो॑ रू॒प-ङ्कृ॒त्वा ।
सो᳚-ऽश्व॒त्थे सं॑वँथ्स॒र-म॑तिष्ठत् । तद॑श्व॒त्थस्या᳚-श्वत्थ॒त्वम् ।
यदाश्व॑त्थो व्र॒जो भव॑ति । स्व ए॒वैनं॒-योँनौ॒ प्रति॑ष्ठापयति ॥ 46 ॥
(त्रि॒ष्टुभ॒ ॑श्छन्द॒सो-ऽधि॒ निर्मि॑मीते - जुहोति॒ - नव॑ च) (अ. 12)
अनुवाकं 13 - संवँथ्सराद्र्ध्वमुख्यस्याग्रेरूपस्थानम्
आ ब्र॑ह्म-न्ब्राह्म॒णो ब्र॑ह्मवर्च॒सी जा॑यता॒-मित्या॑ह । ब्रा॒ह्म॒ण ए॒व ब्र॑ह्मवर्च॒स-न्दधाति । तस्मा᳚त्पु॒रा ब्रा᳚ह्म॒णो ब्र॑ह्मवर्च॒स्य॑ जायत ॥ आ-ऽस्मि-न्रा॒ष्ट्रे रा॑ज॒न्य॑ इष॒व्यः॑ शूरो॑ महार॒थो जा॑यता॒-मित्या॑ह । रा॒ज॒न्य॑ ए॒व शौ॒र्य-म्म॑हि॒मान॑-न्दधाति । तस्मा᳚त्पु॒रा रा॑ज॒न्य॑ इष॒व्यः॑ शूरो॑ महार॒थो॑-ऽजायत ॥
दोग्ध्री॑ धे॒नुरित्या॑ह । धे॒न्वामे॒व पयो॑ दधाति । तस्मा᳚त्पु॒रा दोग्ध्री॑ धे॒नुर॑जायत । वोढा॑-ऽन॒ड्वा-नित्या॑ह ॥ 47 ॥
अ॒न॒डुह्ये॒व वी॒र्य॑-न्दधाति । तस्मा᳚त्पु॒रा वोढा॑-ऽन॒ड्वान॑जायत । आ॒शु-स्सप्ति॒रित्या॑ह । अश्व॑ ए॒व ज॒व-न्द॑धाति । तस्मा᳚त्पु॒रा-ऽऽशुरश्वो॑-ऽजायत । पुर॑धिं॒र्योषेत्या॑ह ।
यो॒षित्ये॒व रू॒प-न्द॑धाति । तस्मा॒थ्स्त्री यु॑व॒तिः प्रि॒या भावु॑का ॥ जि॒ष्णू र॑थे॒ष्ठा इत्या॑ह । आ ह॒ वै तत्र॑ जि॒ष्णू र॑थे॒ष्ठा जा॑यते ॥ 48 ॥
यत्रै॒तेन॑ य॒ज्ञेन॒ यज॑न्ते ॥ स॒भेयो॒ युवेत्या॑ह । यो वै पू᳚र्ववय॒सी ।
स स॒भेयो॒ युवा᳚ । तस्मा॒द्युवा॒ पुमा᳚-न्प्रि॒यो भावु॑कः ॥ आ-ऽस्य यज॑मानस्य वी॒रो जा॑यता॒-मित्या॑ह । आ ह॒ वै तत्र॒ यज॑मानस्य वी॒रो जा॑यते ।
यत्रै॒तेन॑ य॒ज्ञेन॒ यज॑न्ते ॥ नि॒का॒मेनि॑कामे नः प॒र्जन्यो॑ वर्ष॒त्वित्या॑ह ।
नि॒का॒मेनि॑कामे ह॒ वै तत्र॑ प॒र्जन्यो॑ वर्षति । यत्रै॒तेन॑ य॒ज्ञेन॒ यज॑न्ते ॥ फ॒लिन्यो॑ न॒ ओष॑धयः पच्यन्ता॒-मित्या॑ह ।
फ॒लिन्यो॑ ह॒ वै तत्रौष॑धयः पच्यन्ते । यत्रै॒तेन॑ य॒ज्ञेन॒ यज॑न्ते ।
यो॒ग॒क्षे॒मो नः॑ कल्पता॒-मित्या॑ह ।
कल्प॑ते ह॒ वै तत्र॑ प्र॒जाभ्यो॑ योगक्षे॒मः ।
यत्रै॒तेन॑ य॒ज्ञेन॒ यज॑न्ते ॥ 49 ॥
(अ॒न॒ड्वानित्या॑ह - जायते - वर्षति स॒प्त च॑) (अ. 13)
अनुवाकं 14 - अन्नहोमाः. त्रिरात्ररूपस्याश्वमेधस्य प्रथमदिनरात्रौ
प्र॒जाप॑ति-र्दे॒वेभ्यो॑ य॒ज्ञान् व्यादि॑शत् ।
स आ॒त्म-न्न॑श्वमे॒धम॑धत्त ।
त-न्दे॒वा अ॑ब्रुवन्न् । ए॒ष वाव य॒ज्ञः । यद॑श्वमे॒धः । अप्ये॒व नो-ऽत्रा॒स्त्विति॑ ।
तेभ्य॑ ए॒तान॑न्नहो॒मा-न्प्राय॑च्छत् ।
तान॑जुहोत् । तैर्वै स दे॒वान॑ प्रीणात् ।
यद॑न्न-हो॒माञ्जु॒होति॑ ॥ 50 ॥
दे॒वाने॒व तैर्यज॑मानः प्रीणाति ॥ आज्ये॑न जुहोति ।
अ॒ग्नेर्वा ए॒तद्रू॒पम् । यदाज्य᳚म् । यदाज्ये॑न जु॒होति॑ । अ॒ग्निमे॒व तत्प्री॑णाति ॥ मधु॑ना जुहोति ।
म॒ह॒त्यै वा ए॒तद्दे॒वता॑यै रू॒पम् । यन्मधु॑ । यन्मधु॑ना जु॒होति॑ ॥ 51 ॥
म॒ह॒तीमे॒व तद्दे॒वता᳚-म्प्रीणाति । त॒ण्डु॒लै-र्जु॑होति । वसू॑नां॒-वाँ ए॒तद्रू॒पम् । यत्त॑ण्डु॒लाः । यत्त॑ण्डु॒लै-र्जु॒होति॑ ।
वसू॑ने॒व तत्प्री॑णाति । पृथु॑कै-र्जु॒होति॑ (र्जुहोति) ।
रु॒द्राणां॒-वाँ ए॒तद्रू॒पम् । यत्पृथु॑काः । यत्पृथु॑कै-र्जु॒होति॑ ॥ 52 ॥
रु॒द्राने॒व तत्प्री॑णाति । ला॒जैर्जु॑होति । आ॒दि॒त्यानां॒-वाँ ए॒तद्रू॒पम् । यल्ला॒जाः । यल्ला॒जै-र्जु॒होति॑ । आ॒दि॒त्याने॒व तत्प्री॑णाति । क॒रम्बै᳚-र्जुहोति । विश्वे॑षां॒-वाँ ए॒तद्दे॒वानाग्ं॑ रू॒पम् । यत्क॒रम्बाः᳚ । यत्क॒रम्बै᳚-र्जु॒होति॑ ॥ 53 ॥
विश्वा॑ने॒व तद्दे॒वा-न्प्री॑णाति । धा॒नाभि॑-र्जुहोति ।
नक्ष॑त्राणां॒-वाँ ए॒तद्रू॒पम् । यद्धा॒नाः । यद्धा॒नाभि॑-र्जु॒होति॑ । नक्ष॑त्राण्ये॒व तत्प्री॑णाति । सक्तु॑भि-र्जुहोति । प्र॒जाप॑ते॒र्वा ए॒तद्रू॒पम् ।
यथ्सक्त॑वः । यथ्सक्तु॑भि-र्जु॒होति॑ ॥ 54 ॥
प्र॒जाप॑तिमे॒व तत्प्री॑णाति । म॒सूस्यै᳚र्जुहोति ।
सर्वा॑सां॒-वाँ ए॒तद्दे॒वता॑नाग्ं रू॒पम् । यन्म॒सूस्या॑नि । यन्म॒सूस्यै᳚-र्जु॒होति॑ । सर्वा॑ ए॒व तद्दे॒वताः᳚ प्रीणाति । प्रि॒य॒ङ्गु॒त॒ण्डु॒लै-र्जु॑होति । प्रि॒याङ्गा॑ ह॒ वै नामै॒ते ।
ए॒तैर्वै दे॒वा अश्व॒स्याङ्गा॑नि॒ सम॑दधुः । यत्प्रि॑यङ्गुतण्डु॒लै-र्जु॒होति॑ । अश्व॑स्यै॒वाङ्गा॑नि॒ सन्द॑धाति ॥ दशान्ना॑नि जुहोति । दशा᳚क्षरा वि॒राट् ।
वि॒राट्-कृ॒थ्स्नस्या॒-न्नाद्य॒स्या-व॑रुद्ध्यै ॥ 55 ॥
(जु॒होति॒ - मधु॑ना जु॒होति॒ - पृथु॑कैर्जु॒होति॑ - क॒रम्बै᳚र्जु॒होति॒ - सक्तु॑भिर्जु॒होति॑ - प्रियङ्गुतण्डु॒लैर्जु॒होति॑ च॒त्वारि॑ च) (अ. 14)
(अ॒न्न॒हो॒मानाज्ये॑ना॒ग्नेर्मधु॑ना तण्डु॒लैः पृथु॑कैर्ला॒जैः क॒रम्बै᳚द्र्धा॒नाभि॒-स्सक्तु॑भिर्म॒सूस्यैः᳚ प्रियङ्गुतण्डु॒लै-र्दशान्ना॑नि॒ द्वाद॑श)
अनुवाकं 15 - तत्प्रकारविशेष
प्र॒जाप॑ति-रश्वमे॒धम॑सृजत । तग्ं सृ॒ष्टग्ं रक्षाग्॑स्य जिघाग्ंसन्न् ।
स ए॒ता-न्प्र॒जाप॑तिर्नक्तग्ं हो॒मान॑-पश्यत् । तान॑ जुहोत् । तैर्वै स य॒ज्ञा-द्रक्षा॒ग्॒स्यपा॑हन्न् । यन्न॑क्तग्ं हो॒माञ्जु॒होति॑ । य॒ज्ञादे॒व तैर्यज॑मानो॒ रक्षा॒ग्॒स्यप॑हन्ति ॥ आज्ये॑न जुहोति ।
वज्रो॒ वा आज्य᳚म् । वज्रे॑णै॒व य॒ज्ञा-द्रक्षा॒ग्॒स्यप॑हन्ति ॥ 56 ॥
आज्य॑स्य प्रति॒पद॑-ङ्करोति । प्रा॒णो वा आज्य᳚म् ।
मु॒ख॒त ए॒वास्य॑ प्रा॒ण-न्द॑धाति ॥ अ॒न्न॒हो॒मा-ञ्जु॑होति । शरी॑रवदे॒वाव॑रुन्धे ॥ व्य॒त्यास॑-ञ्जुहोति । उ॒भय॒स्या व॑रुद्ध्यै ॥
नक्त॑-ञ्जुहोति । रक्ष॑सा॒मप॑हत्यै ॥ आज्ये॑ना-न्त॒तो जु॑होति ॥ 57 ॥
प्रा॒णो वा आज्य᳚म् । उ॒भ॒यत॑ ए॒वास्य॑ प्रा॒ण-न्द॑धाति । पु॒रस्ता᳚-च्चो॒परि॑ष्टाच्च ॥ एक॑स्मै॒ स्वाहेत्या॑ह । अ॒स्मिन्ने॒व लो॒के प्रति॑तिष्ठति । द्वाभ्या॒ग्॒ स्वाहेत्या॑ह । अ॒मुष्मि॑न्ने॒व लो॒के प्रति॑तिष्ठति । उ॒भयो॑रे॒व लो॒कयाः॒ प्रति॑तिष्ठति । अ॒स्मिग्ग्श्चा॒-मुष्मिग्ग्॑श्च ॥ श॒ताय॒ स्वाहेत्या॑ह । श॒तायु॒र्वै पुरु॑ष-श्श॒तवी᳚र्यः । आयु॑रे॒व वी॒र्य॑मव॑रुन्धे ।
स॒हस्रा॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । आयु॒र्वै स॒हस्र᳚म् । आयु॑रे॒वा-व॑रुन्धे ॥
सर्व॑स्मै॒ स्वाहेत्या॑ह । अप॑रिमितमे॒वा व॑रुन्धे ॥ 58 ॥
(ए॒व य॒ज्ञ-द्रक्षा॒ग्॒स्यप॑हन् - त्यन्त॒तो जु॑होति - श॒ताय॒ स्वाहेत्या॑ह सप्त च॑) (अ. 15)
अनुवाकं 16 - विवरणमेतयोः
प्र॒जाप॑तिं॒-वाँ ए॒ष ई᳚फ्स॒तीत्या॑हुः । यो᳚-ऽश्वमे॒धेन॒ यज॑त॒ इति॑ ।
अथो॑ आहुः । सर्वा॑णि भू॒तानीति॑ ॥
एक॑स्मै॒ स्वाहेत्या॑ह । प्र॒जाप॑ति॒र्वा एकः॑ । तमे॒वाप्नो॑ति ॥ एक॑स्मै॒ स्वाहा॒ द्वाभ्या॒ग्॒ स्वाहेत्य॑भि-पू॒र्वमाहु॑ती-र्जुहोति ।
अ॒भि॒पू॒र्वमे॒व स॑व॒र्गं-लोँ॒कमे॑ति ॥ ए॒को॒त्त॒र-ञ्जु॑होति ॥ 59 ॥
ए॒क॒वदे॒व सु॑व॒र्गं-लोँ॒कमे॑ति ॥ सन्त॑त-ञ्जुहोति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सन्त॑त्यै ॥ श॒ताय॒ स्वाहेत्या॑ह । श॒तायु॒र्वै पुरु॑ष-श्श॒तवी᳚र्यः । आयु॑रे॒व वी॒र्य॑मव॑रुन्धे । स॒हस्रा॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । आयु॒र्वै स॒हस्र᳚म् । आयु॑रे॒वा व॑रुन्धे ॥ अ॒युता॑य॒ स्वाहा॑ नि॒युता॑य॒ स्वाहा᳚ प्र॒युता॑य॒ स्वाहेत्या॑ह ॥ 60 ॥
त्रय॑ इ॒मे लो॒काः । इ॒माने॒व लो॒कानव॑रुन्धे ॥ अर्बु॑दाय॒ स्वाहेत्या॑ह । वाग्वा अर्बु॑दम् । वाच॑मे॒वा व॑रुन्धे ॥ न्य॑र्बुदाय॒ स्वाहेत्या॑ह ।
यो वै वा॒चो भू॒मा । तन्न्य॑र्बुदम् ।
वा॒च ए॒व भू॒मान॒मव॑रुन्धे ॥
स॒मु॒द्राय॒ स्वाहेत्या॑ह ॥ 61 ॥
स॒मु॒द्रमे॒वाप्नो॑ति । मद्ध्या॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । मद्ध्य॑मे॒वाप्नो॑ति । अन्ता॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । अन्त॑मे॒-वाप्नो॑ति । प॒रा॒द्र्धाय॒ स्वाहेत्या॑ह ।
प॒रा॒द्र्धमे॒वाप्नो॑ति ॥ उ॒षसे॒ स्वाहा॒ व्यु॑ष्ट्यै॒ स्वाहेत्या॑ह । रात्रि॒र्वा उ॒षाः ।
अह॒र्व्यु॑ष्टिः । अ॒हो॒रा॒त्रे ए॒वाव॑रुन्धे ।
अथो॑ अहोरा॒त्रयो॑रे॒व प्रति॑तिष्ठति ॥
ता यदु॒भयी॒र्दिवा॑ वा॒ नक्तं॑-वाँ जुहु॒यात् । अ॒हो॒रा॒त्रे मो॑हयेत् । उ॒षसे॒ स्वाहा॒ व्यु॑ष्ट्यै॒ स्वाहो॑देष्य॒ते स्वाहो᳚द्य॒ते
स्वाहेत्यनु॑दिते जुहोति । उदि॑ताय॒ स्वाहा॑ सुव॒र्गाय॒ स्वाहा॑ लो॒काय॒ स्वाहेत्युदि॑ते जुहोति ।
अ॒हो॒रा॒त्रयो॒-रव्य॑तिमोहाय ॥ 62 ॥
(ए॒को॒त्त॒र-ञ्जु॑होति - प्र॒युता॑य॒ स्वाहेत्या॑ह - समु॒द्राय॒ स्वाहेत्या॒हाह॒--र् व्यु॑ष्टि-स्स॒प्त च॑) (अ. 16)
अनुवाकं 17 - सप्तमकाण्डगतान्नहोमानुवाका व्याख्यायन्ते
वि॒भूर्मा॒त्रा प्र॒भूः पि॒त्रेत्य॑श्व-ना॒मानि॑ जुहोति ।
उ॒भयो॑रे॒वैनं॑-लोँ॒कयो᳚-र्नाम॒धेय॑-ङ्गमयति ॥ आय॑नाय॒ स्वाहा॒ प्राय॑णाय॒ स्वाहेत्यु॑-द्द्रा॒वाञ्जु॑होति । सर्व॑मे॒वैन॒-मस्क॑न्नग्ं सुव॒र्गं-लोँ॒क-ङ्ग॑मयति ॥
अ॒ग्नये॒ स्वाहा॒ सोमा॑य॒ स्वाहेति॑ पूर्वहा॒मा-ञ्जु॑होति । पूर्व॑ ए॒व द्वि॒षन्त॒-म्भ्रातृ॑व्य॒-मति॑क्रामति ॥
पृ॒थि॒व्यै स्वाहा॒-ऽन्तरि॑क्षाय॒ स्वाहेत्या॑ह । य॒था॒ य॒जुरे॒वैतत् ॥ अ॒ग्नये॒ स्वाहा॒ सोमा॑य॒ स्वाहेति॑ पूर्वदी॒क्षा जु॑होति ।
पूर्व॑ ए॒व द्वि॒षन्त॒-म्भ्रातृ॑व्य॒-मति॑क्रामति ॥ 63 ॥
पृ॒थि॒व्यै स्वाहा॒-ऽन्तरि॑क्षाय॒ स्वाहेत्ये॑-कवि॒ग्ं॒शिनी᳚-न्दी॒क्षा-ञ्जु॑होति ।
एक॑विग्ंशति॒र्वै दे॑वलो॒काः । द्वाद॑श॒ मासाः॒ पञ्च॒र्तवः॑ । त्रय॑ इ॒मे लो॒काः । अ॒सावा॑दि॒त्य ए॑कवि॒ग्ं॒शः । ए॒ष सु॑व॒र्गो लो॒कः ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥
भुवो॑ दे॒वाना॒-ङ्कर्म॒णेत्यृ॑तु-दी॒क्षा जु॑होति ।
ऋ॒तूने॒-वास्मै॑ कल्पयति ॥ अ॒ग्नये॒ स्वाहा॑ वा॒यवे॒ स्वाहेति॑ जुहो॒त्य-न॑न्तरित्यै ॥ 64 ॥
अ॒र्वांयँ॒ज्ञ-स्सङ्क्रा॑म॒त्वि-त्याप्ती᳚-र्जुहोति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्याप्त्यै᳚ ॥ भू॒त-म्भव्य॑-म्भवि॒ष्यदिति॒ पर्या᳚प्ती-र्जुहोति ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ पर्या᳚प्त्यै ॥
आ मे॑ गृ॒हा भ॑व॒न्त्वित्या॒भू-र्जु॑होति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्या भू᳚त्यै ॥
अ॒ग्निना॒ तपो-ऽन्व॑भव॒दित्य॑नु॒भू-र्जु॑होति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्यानु॑भूत्यै ॥
स्वाहा॒-ऽऽधिमाधी॑ताय॒ स्वाहेति॒ सम॑स्तानि वैश्वदे॒वानि॑ जुहोति । सम॑स्तमे॒व द्वि॒षन्त॒-म्भ्रातृ॑व्य॒-मति॑क्रामति ॥ 65 ॥
द॒द्भ्य-स्स्वाहा॒ हनू᳚भ्या॒ग्॒ स्वाहेत्य॑ङ्गहो॒मा-ञ्जु॑होति ।
अङ्गे॑ अङ्गे॒ वै पुरु॑षस्य पा॒प्मोप॑श्लिष्टः ।
अङ्गा॑दङ्गा दे॒वैन॑-म्पा॒प्मन॒स्तेन॑ मुञ्चति ॥ अ॒ञ्ज्ये॒ताय॒ स्वाहा॑ कृ॒ष्णाय॒ स्वाहा᳚ श्वे॒ताय॒ स्वाहेत्य॑-श्वरू॒पाणि॑ जुहोति ।
रू॒पैरे॒वैन॒ग्ं॒ सम॑द्र्धयति ॥
ओष॑धीभ्य॒-स्स्वाहा॒ मूले᳚भ्य॒-स्स्वाहेत्यो॑षधि हो॒माञ्जु॑होति । द्व॒य्यो वा ओष॑धयः । पुष्पे᳚भ्यो॒-ऽन्याः फल॑-ङ्गृ॒ह्णन्ति॑ ।
मूले᳚भ्यो॒-ऽन्याः । ता ए॒वोभयी॒रव॑रुन्धे ॥ 66 ॥
वन॒स्पति॑भ्य॒-स्स्वाहेति॑ वनस्पति-हो॒माञ्जु॑होति ।
आ॒र॒ण्यस्या॒न्नाद्य॒स्याव॑रुद्ध्यै ॥
मे॒षस्त्वा॑ पच॒तै-र॑व॒त्वित्य-पा᳚व्यानि जुहोति ।
प्रा॒णा वै दे॒वा अपा᳚व्याः । प्रा॒णाने॒वाव॑रुन्धे ॥ कूप्या᳚भ्य॒-स्स्वाहा॒-ऽद्भ्य-स्स्वाहेत्य॒पाग्ं होमा᳚ञ्जुहोति । अ॒फ्सु वा आपः॑ । अन्नं॒-वाँ आपः॑ । अ॒द्भ्यो वा अन्न॑-ञ्जायते । यदे॒वाद्भ्यो-ऽन्न॒-ञ्जाय॑ते । तदव॑रुन्धे ॥ 67 ॥
(पू॒र्व॒दी॒क्षा जु॑होति॒ पूर्व॑ ए॒व द्वि॒षन्त॒-म्भ्रातृ॑व्य॒मति॑क्राम॒ - त्यन॑न्तरित्यै - क्रामति - रुन्धे॒ - जाय॑त॒ एक॑-ञ्च) (अ. 17)
अनुवाकं 18 - सप्तमकाण्डगतान्नहोमानुवाका व्याख्यायन्ते
अम्भाग्ं॑सि जुहोति । अ॒यं-वैँ लो॒को-ऽम्भाग्ं॑सि ।
तस्य॒ वस॒वो-ऽधि॑पतयः । अ॒ग्निर्ज्योतिः॑ । यदम्भाग्ं॑सि जु॒होति॑ ।
इ॒ममे॒व लो॒कमव॑रुन्धे । वसू॑ना॒ग्ं॒ सायु॑ज्य-ङ्गच्छति । अ॒ग्नि-ञ्ज्योति॒रव॑रुन्धे ॥ नभाग्ं॑सि जुहोति । अ॒न्तरि॑क्षं-वैँ नभाग्ं॑सि ॥ 68 ॥
तस्य॑ रु॒द्रा अधि॑पतयः । वा॒युर्ज्योतिः॑ । यन्नभाग्ं॑सि जु॒होति॑ । अ॒न्तरि॑क्षमे॒वा-व॑रुन्धे । रु॒द्राणा॒ग्ं॒ सायु॑ज्य-ङ्गच्छति ।
वा॒यु-ञ्ज्योति॒रव॑रुन्धे । महाग्ं॑सि जुहोति । अ॒सौ वै लो॒को महाग्ं॑सि । तस्या॑दि॒त्या अधि॑पतयः। सूर्यो॒ ज्योतिः॑ ॥ 69 ॥
यन्महाग्ं॑सि जु॒होति॑ । अ॒मुमे॒व लो॒कमव॑रुन्धे । आ॒दि॒त्याना॒ग्ं॒ सायु॑ज्य-ङ्गच्छति । सूर्य॒-ञ्ज्योति॒रव॑रुन्धे ॥
नमो॒ राज्ञ॒ नमो॒ वरु॑णा॒येति॑ य॒व्यानि॑ जुहोति ।
अ॒न्नाद्य॒स्याव॑रुद्ध्यै ॥ म॒यो॒भूर्वातो॑ अ॒भि वा॑तू॒स्रा इति॑ ग॒व्यानि॑ जुहोति ।
प॒शू॒नामव॑रुद्ध्यै ॥
प्रा॒णाय॒ स्वाहा᳚ व्या॒नाय॒ स्वाहेति॑ सन्तति-हो॒माञ्जु॑होति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सन्त॑त्यै ॥ 70 ॥
सि॒ताय॒ स्वाहा-ऽसि॑ताय॒ स्वाहेति॒ प्रमु॑क्ती-र्जुहोति ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ प्रमु॑क्त्यै ॥ पृ॒थि॒व्यै स्वाहा॒-ऽन्तरि॑क्षाय॒ स्वाहेत्या॑ह ।
य॒था॒ य॒जुरे॒वैतत् ॥
द॒त्त्वते॒ स्वाहा॑-ऽद॒न्तका॑य॒ स्वाहेति॑ शरीर-हो॒माञ्जु॑होति । पि॒तृ॒लो॒कमे॒व तैर्यज॑मा॒नो-ऽव॑रुन्धे ॥ कस्त्वा॑ युनक्ति॒ स त्वा॑ युन॒क्त्विति॑ परि॒धीन्. यु॑नक्ति । इ॒मे वै लो॒काः प॑रि॒धयः॑ । इ॒माने॒वास्मै॑ लो॒कान्. यु॑नक्ति ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ 71 ॥
यः प्रा॑ण॒तो य आ᳚त्म॒दा इति॑ महि॒मानौ॑ जुहोति ।
सु॒व॒र्गो वै लो॒को महः॑ । सु॒व॒र्गमे॒व ताभ्यां᳚-लोँ॒कं-यँज॑मा॒नो-ऽव॑रुन्धे ॥
आ ब्रह्म॑-न्ब्राह्म॒णो ब्र॑ह्मवच॒र्सी जा॑यता॒मिति॒ सम॑स्तानि ब्रह्मवर्च॒सानि॑ जुहोति ।
ब्र॒ह्म॒व॒र्च॒समे॒व तैर्यज॑मा॒नो
-ऽव॑रुन्धे ॥ जज्ञि॒ बीज॒मिति॑ जुहो॒त्य-न॑न्तरित्यै ॥
अ॒ग्नये॒ सम॑नम-त्पृथि॒व्यै समन॑म॒दिति॑ सन्नति हो॒माञ्जु॑होति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सन्न॑त्यै ॥ भू॒ताय॒ स्वाहा॑ भविष्य॒ते स्वाहेति॑ भूताभ॒व्यौ होमौ॑ जुहोति ।
अ॒यं-वैँ लो॒को भू॒तम् ॥ 72 ॥
असौ भ॑वि॒ष्यत् । अ॒नयो॑रे॒व लो॒कयोः॒ प्रति॑तिष्ठति । सर्व॒स्याप्त्यै᳚ । सर्व॒स्याव॑रुद्ध्यै ॥ यदक्र॑न्दः प्रथ॒म-ञ्जाय॑मान॒ इत्य॑श्वस्तो॒मीय॑-ञ्जुहोति । सर्व॒स्याप्त्यै᳚ । सर्व॑स्य॒ जित्यै᳚ ॥ सर्व॑मे॒व तेना᳚प्नोति ।
सर्व॑-ञ्जयति । यो᳚-ऽश्वमे॒धेन॒ यज॑ते ॥ 73 ॥
य उ॑ चैनमे॒वं-वेँद॑ ॥ य॒ज्ञग्ं रक्षाग्॑स्य जिघाग्ंसन्न् । स ए॒ता-न्प्र॒जाप॑ति-र्नक्तग्ं हो॒मान॑पश्यत् । तान॑जुहोत् ।
तैर्वै स य॒ज्ञाद्रक्षा॒ग्॒स्यपा॑हन्न् । यन्न॑क्तग्ं हो॒माञ्जु॒होति॑ ।
य॒ज्ञादे॒व तैर्यज॑मानो॒
रक्षा॒ग्॒स्यप॑हन्ति ॥ उ॒षसे॒ स्वाहा॒ व्यु॑ष्ट्यै॒ स्वाहेत्य॑न्त॒तो जु॑होति ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ 74 ॥
(वै नभाग्ं॑सि॒ - सूर्यो॒ ज्योतिः॒ - सन्त॑त्यै॒ - सम॑ष्ट्यै - भु॒तम् - ँयज॑ते॒ - +नव॑ च) (अ. 18)
अनुवाकं 19 - औपसथ्यदिने यूपप्रयोगाः
ए॒क॒यू॒पो वै॑काद॒शिनी॑ वा । अ॒न्येषां᳚-यँ॒ज्ञानां॒-यूँपा॑ भवन्ति ।
ए॒क॒वि॒शिन्य॑-श्वमे॒धस्य॑ । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्या॒-भिजि॑त्यै ॥ बै॒ल॒.वो वा॑ खादि॒रो वा॑ पाला॒शो वा᳚ । अ॒न्येषां᳚-यँज्ञक्रतू॒नां-यूँपा॑ भवन्ति । राज्जु॑दाल॒ एक॑विग्ंशत्य-रत्निरश्वमे॒धस्य॑ । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ नान्येषा᳚-म्पशू॒ना-न्ते॑ज॒न्या अ॑व॒द्यन्ति॑ । अव॑द्य॒न्त्यश्व॑स्य ॥ 75 ॥
पा॒प्मा वै ते॑ज॒नी । पा॒प्मनो-ऽप॑हत्यै ॥
प्ल॒क्ष॒शा॒खाया॑म॒न्येषा᳚-म्पशू॒नाम॑व॒द्यन्ति॑ । वे॒त॒स॒-शा॒खाया॒-मश्व॑स्य । अ॒फ्सुयो॑नि॒र्वा अश्वः॑ । अ॒फ्सु॒जो वे॑त॒सः । स्व ए॒वास्य॒ योना॒व-व॑द्यति ॥
यूपे॑षु ग्रा॒म्या-न्प॒शून्नि॑-यु॒ञ्जन्ति॑ । आ॒रो॒केष्वा॑-र॒ण्यान्धा॑रयन्ति ।
प॒शू॒नां-व्याँवृ॑त्त्यै ॥ आ ग्रा॒म्या-न्प॒शून्-ँलभ॑न्ते । प्रार॒ण्यान्थ्सृ॑जन्ति । पा॒प्मनो-ऽप॑हत्यै ॥ 76 ॥
(अश्व॑स्य॒ - व्यावृ॑त्त्य॒ त्रीणि॑ च) (अ. 19)
अनुवाकं 20 - यूपानां स्थानादयः
राज्जु॑दाल-मग्नि॒ष्ठ-म्मि॑नोति । भ्रू॒ण॒ह॒त्याया॒ अप॑हत्यै ॥ पौतु॑द्रवाव॒भितो॑ भवतः । पुण्य॑स्य ग॒न्धस्याव॑रुद्ध्यै ।
भ्रू॒ण॒ह॒त्या-मे॒वास्मा॑-दप॒हत्य॑ । पुण्ये॑न ग॒न्धेनो॑भ॒यतः॒ परि॑गृह्णाति ॥
षड्बै॒ल्॒.वा भ॑वन्ति । ब्र॒ह्म॒व॒र्च॒सस्या-व॑रुद्ध्यै ॥ षट्खा॑दि॒राः ।
तेज॒सो-ऽव॑रुद्ध्यै ॥ 77 ॥
षट्पा॑ला॒शाः । सो॒म॒पी॒थस्या-व॑रुद्ध्यै ॥ एक॑विग्ंशति॒-स्सम्प॑द्यन्ते ।
एक॑विग्ंशति॒र्वै दे॑वलो॒काः । द्वाद॑श॒ मासाः॒ पञ्च॒र्तवः॑ । त्रय॑ इ॒मे लो॒काः । अ॒सावा॑दि॒त्य ए॑कवि॒ग्ं॒शः । ए॒ष सु॑व॒र्गो लो॒कः ।
सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ श॒त-म्प॒शवो॑ भवन्ति ॥ 78 ॥
श॒तायुः॒ पुरु॑ष-श्श॒तेन्द्रि॑यः । आयु॑ष्ये॒वेन्द्रि॒ये प्रति॑तिष्ठति ॥
सर्वं॒-वाँ अ॑श्वमे॒द्ध्याप्नो॑ति । अप॑रिमिता भवन्ति । अप॑रिमित॒स्या-व॑रुद्ध्यै ॥ ब्र॒ह्म॒वा॒दिनो॑ वदन्ति । कस्मा᳚थ्स॒त्यात् ।
द॒क्षि॒ण॒तो᳚-ऽन्येषा᳚-म्पशू॒नाम॑व॒द्यन्ति॑ । उ॒त्त॒र॒तो-ऽश्व॒स्येति॑ । वा॒रु॒णो वा अश्वः॑ ॥ 79 ॥
ए॒षा वै वरु॑णस्य॒ दिक् । स्वाया॑मे॒वास्य॑ दि॒श्यव॑द्यति । यदित॑रेषा-म्पशू॒नाम॑व॒द्यति॑ । श॒त॒दे॒व॒त्य॑-न्तेनाव॑रुन्धे ॥
चि॒ते᳚-ऽग्ना-वधि॑वैत॒से कटे-ऽश्व॑-ञ्चिनोति ।
अ॒फ्सु-यो॑नि॒र्वा अश्वः॑ ।
अ॒फ्सु॒जो वे॑त॒सः । स्व ए॒वैनं॒-योँनौ॒ प्रति॑ष्ठापयति ॥ पु॒रस्ता᳚-त्प्र॒त्यञ्च॑-न्तूप॒र-ञ्चि॑नोति । प॒श्चात्प्रा॒चीन॑-ङ्गोमृ॒गम् ॥ 80 ॥
प्रा॒णा॒पा॒ना-वे॒वास्मिन᳚ थ्स॒म्यञ्चौ॑ दधाति ॥
अश्व॑-न्तूप॒र-ङ्गो॑मृ॒गमिति॑ सर्व॒हुत॑ ए॒ताञ्जु॑होति । ए॒षां-लोँ॒काना॑-म॒भिजि॑त्यै ॥ आ॒त्मना॒-ऽभिजु॑होति । सात्मा॑नमे॒वैन॒ग्ं॒ सत॑नु-ङ्करोति ॥ सात्मा॒-ऽमुष्मि॑न् ँला॒के भ॑वति ।
य ए॒वं-वेँद॑ । अथो॒ वसो॑रे॒व धारा॒-न्तेनाव॑रुन्धे ॥ इ॒लु॒वर्दा॑य॒ स्वाहा॑ बलि॒वर्दा॑य॒ स्वाहेत्या॑ह । सं॒वँ॒थ्स॒रो वा इ॑लु॒वर्दः॑ ।
प॒रि॒व॒थ्स॒रो ब॑लि॒वर्दः॑ । सं॒वँ॒थ्स॒रादे॒व प॑रिवथ्स॒रादायु॒र व॑रुन्धे । आयु॑रे॒वास्मि॑न्-दधाति ।
तस्मा॑दश्व-मेधया॒जी ज॒रसा॑ वि॒स्रसा॒-ऽमुं-लोँ॒कमे॑ति ॥ 81 ॥
(तेज॒सो-ऽव॑रुद्धै - भव॒न् - त्यश्वो॑ - गोमृ॒ग - मि॑लु॒वर्द॑ श्च॒त्वारि॑ च) (अ. 20)
अनुवाकं 21 - चेतव्याग्नयादेर्विशेषः
ए॒क॒वि॒ग्ं॒शो᳚-ऽग्निर्भ॑वति । ए॒क॒वि॒ग्ं॒श-स्स्तोमः॑ । एक॑विग्ंशति॒र्यूपाः᳚ ॥
यथा॒ वा अश्वा॑ वर्र्ष॒भा वा॒ वृषा॑ण-स्सग्ग्स्फु॒रेरन्न्॑ । ए॒वमे॒तथ्स्तोमा॒-स्सग्ग्स्फु॑रन्ते । यदे॑कवि॒ग्ं॒शाः । ते यथ्स॑मृ॒च्छेरन्न्॑ । ह॒न्येता᳚स्य य॒ज्ञः ॥ द्वा॒द॒श ए॒वाग्नि-स्स्या॒दित्या॑हुः ।
द्वा॒द॒श-स्स्तोमः॑ ॥ 82 ॥
एका॑दश॒ यूपाः᳚ ॥ यद्द्वा॑द॒शो᳚-ऽग्निर्भव॑ति । द्वाद॑श॒ मासा᳚-स्संवँथ्स॒रः ।
सं॒वँ॒थ्स॒रेणै॒वास्मा॒ अन्न॒मव॑रुन्धे ॥ यद्दश॒ यूपा॒ भव॑न्ति । दशा᳚क्षरा वि॒राट् । अन्नं॑-विँ॒राट् । वि॒राजै॒वान्नाद्य॒-मव॑रुन्धे ।
य ए॑काद॒शः । स्तन॑ ए॒वास्यै॒ सः ॥ 83 ॥
दु॒ह ए॒वैना॒-न्तेन॑ ॥ तदा॑हुः ।
यद्द्वा॑द॒शो᳚-ऽग्नि-स्स्या᳚द्द्वाद॒श-स्स्तोम॒ एका॑दश॒ यूपाः᳚ । यथा॒ स्थूरि॑णा या॒यात् । ता॒दृक्तत् ॥ ए॒क॒वि॒ग्ं॒श ए॒वाग्निः
स्या॒दित्या॑हुः । ए॒क॒वि॒ग्ं॒श-स्स्तोमः॑ ।
एक॑विग्ंशति॒र्यूपाः᳚ । यथा॒ प्रष्टि॑भि॒र्याति॑ ।
ता॒दृगे॒व तत् ॥ 84 ॥
यो वा अ॑श्वमे॒धे ति॒स्रः क॒कुभो॒ वेद॑ । क॒कुद्ध॒ राज्ञा᳚-म्भवति ।
ए॒क॒वि॒ग्ं॒शो᳚-ऽग्निर्भ॑वति । ए॒क॒वि॒ग्ं॒श-स्स्तोमः॑ । एक॑विग्ंशति॒र्यूपाः᳚ ।
ए॒ता वा अ॑श्वम॒धे ति॒स्रः क॒कुभः॑ ।
य ए॒वं-वेँद॑ । क॒कुद्ध॒ राज्ञा᳚-म्भवति ॥
यो वा अ॑श्वमे॒धे त्रीणि॑ शी॒र्॒षाणि॒ वेद॑ ।
शिरो॑ ह॒ राज्ञा᳚-म्भवति ।
ए॒क॒वि॒ग्ं॒शो᳚-ऽग्निर्भ॑वति । ए॒क॒वि॒ग्ं॒श-स्स्तोमः॑ । एक॑विग्ंशति॒र्यूपाः᳚ ।
ए॒तानि॒ वा अ॑श्वमे॒धे त्रीणि॑ शी॒र॒.षाणि॑ ।
य ए॒वं-वेँद॑ । शिरो॑ ह॒ राज्ञा᳚-म्भवति ॥ 85 ॥
(द्वा॒द॒श-स्स्तोमः॒-स- ए॒व तच् - छिरो॑ ह॒ राज्ञा᳚-म्भवति॒ षट्च॑) (अ. 21)
अनुवाकं 22 - उक्थ्याख्ये द्वितीये-ऽहनि बहिष्पवमाने अश्वस्योद्रातृत्वम्
दे॒वा वा अ॑श्वमे॒धे पव॑माने । सु॒व॒र्गं-लोँ॒क-न्न प्राजा॑नन्न् । तमश्वः॒ प्राजा॑नात् ।
यद॑श्वम॒धे-ऽश्वे॑न॒ मेद्ध्ये॒नोद॑ञ्चो बहिष्पवमा॒नग्ं सर्प॑न्ति । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ प्रज्ञा᳚त्यै । न वै म॑नु॒ष्यः॑ सुव॒र्गं-लोँ॒कमञ्ज॑सा वेद ।
अश्वो॒ वै सु॑व॒र्गं-लोँ॒कमञ्ज॑सा वेद ॥ यदु॑द्गा॒-तोद्गाये᳚त् । यथा-ऽक्षे᳚त्रज्ञो॒-ऽन्येन॑ प॒था प्र॑तिपा॒दये᳚त् । ता॒दृक्तत् ॥ 86 ॥
उ॒द्गा॒तार॑-मप॒रुद्ध्य॑ । अश्व॑-मुद्गी॒थाय॑ वृणीते । यथा᳚ क्षेत्र॒ज्ञो-ऽञ्ज॑सा॒ नय॑ति ।
ए॒वमे॒वैन॒मश्वः॑ सुव॒र्गं-लोँ॒कमञ्ज॑सा नयति ॥ पुच्छ॑म॒न्वार॑भन्ते । सु॒व॒र्गस्य॑ लो॒कस्य॒ सम॑ष्ट्यै ॥ हि-ङ्क॑रोति । सामै॒वाकः॑ ।
हि-ङ्क॑रोति । उ॒द्गी॒थ ए॒वास्य॒ सः ॥ 87 ॥
वड॑बा॒ उप॑ रुन्धन्ति । मि॒थु॒न॒त्वाय॒ प्रजा᳚त्यै ।
अथो॒ यथो॑पगा॒तार॑ उप॒गाय॑न्ति । ता॒दृगे॒व तत् ॥ उद॑गासी॒दश्वो॒ मेद्ध्य॒ इत्या॑ह । प्रा॒जा॒प॒त्यो वा अश्वः॑ । प्र॒जाप॑ति-रुद्गी॒थः । उ॒द्गी॒थमे॒वाव॑रुन्धे । अथो॑ ऋख्सा॒मयो॑रे॒व प्रति॑तिष्ठति ॥ हिर॑ण्येनो॒पाक॑रोति ।
ज्योति॒र्वै हिर॑ण्यम् । ज्योति॑रे॒व मु॑ख॒तो द॑धाति ।
यज॑माने च प्र॒जासु॑ च । अथो॒ हिर॑ण्यज्योतिरे॒व यज॑मान-स्सुव॒र्गं-लोँ॒कमे॑ति ॥ 88 ॥
(तथ् - स - उ॒पाक॑रोति च॒त्वारि॑ च) (अ. 22)
अनुवाकं 23 - अश्वे पर्यग्न्यप्रयन्ताना-म्पशूना-न्नियोजनं
पुरु॑षो॒ वै य॒ज्ञः । य॒ज्ञः प्र॒जाप॑तिः । यदश्वे॑ प॒शून्नि॑यु॒ञ्जन्ति॑ ।
य॒ज्ञादे॒व तद्य॒ज्ञ-म्प्रयु॑ङ्क्ते ॥ अश्व॑-न्तूप॒र-ङ्गो॑मृ॒गम् । तान॑ग्नि॒ष्ठ आल॑भते ।
से॒ना॒मु॒खमे॒व तथ्सग्ग्श्य॑ति । तस्मा᳚-द्राजमु॒ख-म्भी॒ष्म-म्भावु॑कम् ॥
आ॒ग्ने॒य-ङ्कृ॒ष्णग्री॑व-म्पु॒रस्ता᳚-ल्ल॒लाटे᳚ । पू॒र्वा॒ग्निमे॒व त-ङ्कु॑रुते ॥ 89 ॥
तस्मा᳚-त्पूर्वा॒ग्नि-म्पु॒रस्ता᳚-थ्स्थापयन्ति ॥ पौ॒ष्णम॒न्वञ्च᳚म् । अन्नं॒-वैँ पू॒षा । तस्मा᳚-त्पूर्वा॒ग्ना-वा॑हा॒र्य॑-माह॑रन्ति ॥
ऐ॒न्द्रा॒पौ॒ष्ण मु॒परि॑ष्टात् । ऐ॒न्द्रो वै रा॑ज॒न्यो-ऽन्न॑-म्पू॒षा ।
अ॒न्नाद्ये॑नै॒वैन॑-मुभ॒यतः॒ परि॑गृह्णाति । तस्मा᳚-द्राज॒न्यो᳚न्ना॒दो भावु॑कः ॥
आ॒ग्ने॒यौ कृ॒ष्णग्री॑वौ बाहु॒वोः । बा॒हु॒वोरे॒व वी॒र्य॑-न्धत्ते ॥ 90 ॥
तस्मा᳚-द्राज॒न्यो॑ बाहुब॒ली भावु॑कः ॥
त्वा॒ष्ट्रौ लो॑मशस॒क्थौ स॒क्थ्योः ।
स॒क्थ्योरे॒व वी॒र्य॑-न्धत्ते । तस्मा᳚-द्राज॒न्य॑ ऊरुब॒ली भावु॑कः ॥ शि॒ति॒पृ॒ष्ठौ बा॑र्हस्प॒त्यौ पृ॒ष्ठे ।
ब्र॒ह्म॒व॒र्च॒स-मे॒वोपरि॑ष्टाद्धत्ते ।
अथो॑ क॒वचे॑ ए॒वैते अ॒भितः॒ पर्यू॑हते ।
तस्मा᳚-द्राज॒न्यः॑ सन्न॑द्धो वी॒र्य॑-ङ्करोति ॥ धा॒त्रे पृ॑षोद॒र-म॒धस्ता᳚त् ।
प्र॒ति॒ष्ठामे॒वैता-ङ्कु॑रुते ।
अथो॑ इ॒यं-वैँ धा॒ता ।
अ॒स्यामे॒व प्रति॑तिष्ठति ॥ सौ॒र्य-म्ब॒लक्ष॒-म्पुच्छे᳚ । उ॒थ्से॒धमे॒व त-ङ्कु॑रुते ।
तस्मा॑दुथ्से॒ध-म्भ॒ये प्र॒जा
अ॒भिसग्ग्श्र॑यन्ति ॥ 91 ॥
(कु॒रु॒ते॒ - ध॒त्ते॒ - कु॒रु॒ते॒ पञ्च॑ च) (अ. 23)
(सा॒ग्रं॒ह॒ण्या - चतु॑ष्टय्यो॒ - यो वै - यः पि॒तु - श्च॒त्वारा॒ - यथा॑ नि॒क्तम् - प्र॒जाप॑तये त्वा॒- यथा॒ प्रोक्षि॑तं - वि॒भूरा॑ह- प्र॒जाप॑तिरकामयताश्वमे॒धेन॑ - प्र॒जाप॑ति॒र्न किञ्च॒ न - सा॑वि॒त्र - मा ब्रह्म॑न् - प्र॒जाप॑ति-र्दे॒वेभ्यः॑ - प्र॒जाप॑ति॒ रक्षाग्ं॑सि - प्र॒जाप॑तिमीफ्सति - वि॒भुर॑श्वना॒मान्य - म्भाग्॑ - स्येकयू॒पो - राज्जु॑दाल - मेकवि॒ग्ं॒शो - दे॒वाः - पुरु॑ष॒ स्त्रयो॑विग्ंशतिः)
(सा॒ग्रं॒ह॒ण्या - तस्मा॑दश्वमेधया॒जी - य-त्परि॑मिता॒ - य-द्य॑ज्ञमु॒खे - यो दी॒क्षाम् - दे॒वाने॒व - त्रय॑ इ॒मे - सि॒ताय॑ - प्राणापा॒नावे॒वास्मि॒न् - तस्मा᳚-द्राज॒न्य॑ एक॑नवतिः)
(सा॒ग्रं॒ह॒ण्या - सग्ग्श्र॑यन्ति)
॥ हरिः ओम् ॥
॥ कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय ब्राह्मणे तृतीयाष्टके अष्टमः प्रपाठक-स्समाप्तः ॥
+++++++++++++++++++++++++++
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake aṣṭamaḥ prapāṭhakaḥ - aśvamedhabrāhmaṇaṃ-vai~śvadeva-ṅkāṇḍam
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
(aśvamedhabrāhmaṇaṃ-vai~śvadeva-ṅkāṇḍaṃ)
anuvākaṃ 1 - sāṅgrahaṇyeṣṭyādayaḥ yājamānasaṃskārāḥ
sā॒graṃ॒ha॒ṇyeṣṭyā̭ yajate | i॒mā-ñja॒natā॒gṃ॒ saṅga̭hṇā॒nīti̭ || dvāda̭śāratnī raśa॒nā bha̭vati | dvāda̭śa॒ māsā᳚-ssaṃva~thsa॒raḥ |
saṃ॒va~॒thsa॒rame॒vā va̭rundhe | mau॒ñjī bha̭vati | ūrgvai muñjāḥ᳚ | ūrja̭me॒ vā va̭rundhe || ci॒trā nakṣa̭tra-mbhavati | ci॒traṃ-vā~ e॒tatkarma̭ || 1 ||
yada̭śvame॒dha-ssamṛ̭ddhyai || puṇya̭nāma deva॒yaja̭na-ma॒ddhyava̭syati | puṇyā̭me॒va tena̭ kī॒rtima॒bhija̭yati || apa̭dātī-nṛ॒tvijaḥ̭ sa॒māva̭ha॒ntyā sṷbrahma॒ṇyāyāḥ᳚ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || ke॒śa॒śma॒śru va̭pate | na॒khāni॒ nikṛ̭ntate | da॒to dhā̭vate | snāti̭ | aha̭taṃ॒-vā~saḥ॒ pari̭dhatte | pā॒pmano-'pa̭hatyai |
vācaṃ̭-ya~॒tvopa̭vasati | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ guptyai᳚ | rātri̭-ñjāga॒raya̭nta āsate | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 2 ||
(karma̭ - dhatte॒ pañca̭ ca) (a. 1)
anuvākaṃ 2 - brahmaudanābhidhānam
catṷṣṭayya॒ āpo̭ bhavanti |
catṷśśapho॒ vā aśvaḥ̭ prājāpa॒tya-ssamṛ̭ddhyai ||
tā di॒gbhya-ssa॒mābhṛ̭tā bhavanti | di॒kṣu vā āpaḥ̭ |
annaṃ॒-vā~ āpaḥ̭ | a॒dbhyo vā anna̭-ñjāyate | yade॒vādbhyo-'nna॒-ñjāya̭te | tadava̭rundhe || tāsṷ brahmauda॒na-mpa̭cati | reta̭ e॒va tadda̭dhāti || 3 ||
catṷśśarāvo bhavati | di॒kṣvḙva prati̭tiṣṭhati || u॒bha॒yato̭ ru॒kmau bha̭vataḥ | u॒bha॒yata̭ e॒vāsmi॒n-ruca̭-ndadhāti | uddha̭rati śṛta॒tvāya̭ |
sa॒rpiṣvā᳚-nbhavati meddhya॒tvāya̭ | ca॒tvāra̭ ārṣe॒yāḥ prāśna̭nti | di॒śāme॒va jyoti̭ṣi juhoti | ca॒tvāri॒ hira̭ṇyāni dadāti | di॒śāma॒va jyotī॒g॒ṣya va̭rundhe || 4 ||
yadājya̭-mu॒cchiṣya̭te | tasmi̭n-raśa॒nā-nnyṷnatti | pra॒jāpa̭ti॒rvā o̭da॒naḥ | reta॒ ājya᳚m | yadājyḙ raśa॒nā-nnyu॒natti̭ | pra॒jāpa̭time॒va reta̭sā॒ sama̭rdhayati || da॒rbha॒mayī̭ raśa॒nā bha̭vati |
ba॒hu vā e॒ṣa kṷca॒ro̭-'me॒ddhyamupa̭gacchati |
yadaśvaḥ̭ | pa॒vitraṃ॒-vai~ da॒rbhāḥ || 5 ||
yadda̭rbha॒mayī̭ raśa॒nā bhava̭ti | pu॒nātye॒vaina᳚m | pū॒tamḙna॒-mmeddhya॒-māla̭bhate ||
aśva̭sya॒ vā āla̭bdhasya mahi॒moda̭-krāmat |
sa ma॒hartvi̭jaḥ॒ prāvi̭śat | tanma॒hartvi̭jā-mmahartvi॒ktvam | yanma॒hartvi̭jaḥ prā॒śñanti̭ |
ma॒hi॒māna̭-me॒vāsmi॒n-tadda̭dhati ||
aśva̭sya॒ vā āla̭bdhasya॒ reta॒ uda̭krāmat |
tathsu॒varṇa॒gṃ॒ hira̭ṇya-mabhavat | yathsu॒varṇa॒gṃ॒ hira̭ṇya॒-ndadā̭ti |
reta̭ e॒va tadda̭dhāti || o॒da॒ne da̭dāti | reto॒ vā o̭da॒naḥ | reto॒ hira̭ṇyam | reta̭sai॒vāsmi॒-nreto̭ dadhāti || 6 ||
(da॒dhā॒ti॒ - ru॒ndhe॒ - da॒rbhā - a̭bhava॒-thṣaṭca̭) (a. 2)
anuvākaṃ 3 - raśanayā-'śvabandhanam
yo vai brahma̭ṇe de॒vebhyaḥ̭ pra॒jāpa̭ta॒ye-'pra̭ti-pro॒cyāśva॒-mmeddhya̭-mba॒ddhnāti̭ |
ā de॒vatā᳚bhyo vṛścyate | pāpī̭yānbhavati | yaḥ pra̭ti॒procya̭ | na de॒vatā᳚bhya॒ āvṛ̭ścyate | vasī̭yānbhavati || yadāha̭ | brahma॒nnaśva॒-mmeddhya̭-mbhanthsyāmi de॒vebhyaḥ̭ pra॒jāpa̭taye॒ tena̭ rāddhyāsa॒miti̭ | brahma॒ vai bra॒hmā |
brahma̭ṇa e॒va de॒vebhyaḥ̭ pra॒jāpa̭taye prati॒procyāśva॒-mmeddhya̭-mbaddhnāti || 7 ||
na de॒vatā᳚bhya॒ āvṛ̭ścyate | vasī̭yā-nbhavati ||
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒va iti̭ raśa॒nā-māda̭tte॒ prasū᳚tyai | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā॒-mityā̭ha | a॒śvinau॒ hi de॒vānā̭-maddhva॒ryū āstā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒-mityā̭ha॒ yatyai᳚ ||
vyṛ̭ddhaṃ॒-vā~ e॒tadya॒jñasya̭ | yada̭ya॒juṣkḙṇa kri॒yate᳚ |
i॒māma̭gṛbhṇan-raśa॒nā-mṛ॒tasye-tyadhi̭ vadati॒ yajṷṣkṛtyai | ya॒jñasya॒ samṛ̭ddhyai || 8 ||
tadā̭huḥ | dvāda̭śāratnī raśa॒nā ka̭rta॒vyā(3) trayo̭daśāra॒tnī(3)riti̭ | ṛ॒ṣa॒bho vā e॒ṣa ṛ̭tū॒nām | yathsaṃ̭va~thsa॒raḥ |
tasya̭ trayoda॒śo māso̭ vi॒ṣṭapa᳚m | ṛ॒ṣa॒bha e॒ṣa ya॒jñānā᳚m | yada̭śvame॒dhaḥ | yathā॒ vā ṛ̭ṣa॒bhasya̭ vi॒ṣṭapa᳚m | e॒vame॒tasya̭ vi॒ṣṭapa᳚m | tra॒yo॒da॒śama̭ra॒tnigṃ ra̭śa॒nāyā̭-mu॒pāda̭dhāti || 9 ||
yatha̭rṣa॒bhasya̭ vi॒ṣṭapagṃ̭ saggska॒roti̭ | tā॒dṛge॒va tat || pūrva॒ āyṷṣi vi॒dathḙṣu ka॒vyetyā̭ha | āyṷre॒vāsmi̭-ndadhāti ||
tayā̭ de॒vā-ssu॒tamāba̭bhūvu॒-rityā̭ha | bhūti̭me॒vopāva̭rtate || ṛ॒tasya॒ sāmana᳚-thsa॒ramā॒rapa॒ntītyā̭ha | sa॒tyaṃ-vā~ ṛ॒tam |
sa॒tyenai॒vaina̭ mṛ॒tenāra̭bhate || a॒bhi॒dhā a॒sītyā̭ha || 10 ||
tasmā̭-daśvamedhayā॒jī sarvā̭ṇi bhū॒tānya॒bhi bha̭vati | bhuva̭na-ma॒sītyā̭ha |
bhū॒māna̭-me॒vopa̭ti | ya॒ntā-'sītyā̭ha | ya॒ntāra̭me॒vaina̭-ṅkaroti |
dha॒rtā-'sītyā̭ha | dha॒rtāra̭me॒vaina̭-ṅkaroti | so᳚-'gniṃ-vai~᳚śvāna॒ra-mityā̭ha |
a॒gnā-ve॒vainaṃ̭-vai~śvāna॒re jṷhoti | sapra̭thasa॒mityā̭ha || 11 ||
pra॒jayai॒vaina̭-mpa॒śubhiḥ̭ prathayati |
svāhā̭kṛta॒ ityā̭ha | homa̭ e॒vāsya॒ṣaḥ |
pṛ॒thi॒vyā-mityā̭ha | a॒syāme॒vaina॒-mprati̭ṣṭhāpayati | ya॒ntā rāḍya॒ntā-'si॒ yama̭no dha॒rtā-'si̭ dha॒ruṇa॒ ityā̭ha |
rū॒pame॒vāsyai॒-tanma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe |
kṛ॒ṣyai tvā॒ kṣemā̭ya tvā ra॒yyai tvā॒ poṣā̭ya॒ tvetyā̭ha | ā॒śiṣa̭me॒vaitāmāśā᳚ste ||
sva॒gā tvā̭ de॒vebhya॒ ityā̭ha |
de॒vebhya̭ e॒vainagg̭ sva॒gā ka̭roti |
svāhā᳚ tvā pra॒jāpa̭taya॒ ityā̭ha | prā॒jā॒pa॒tyo vā aśvaḥ̭ |
yasyā̭ e॒va de॒vatā̭yā āla॒bhyata᳚ | tayai॒vaina॒gṃ॒ sama̭rdhayati || 12 ||
(ba॒dhnā॒ti॒ - samṛ̭ddhyā - u॒pada̭dhā - tya॒sītyā̭ha॒ - sapra̭thasa॒mītyā̭ha - de॒vebhya॒ ityā̭ha॒ pañca̭ ca) (a. 3)
anuvākaṃ 4 - aśvasya jale-'vagāhanam
yaḥ pi॒tura̭nu॒jāyāḥ᳚ pu॒traḥ | sa pu॒rastā᳚nnayati |
yo mā॒tura̭nu॒jāyāḥ᳚ pu॒traḥ | sa pa॒ścānna̭yati |
viṣva̭ñcame॒vāsmā᳚t-pā॒pmānaṃ॒-vi~vṛ̭hataḥ || yo arva̭nta॒-ñjighāgṃ̭sati॒ tama॒bhya̭mīti॒ varṷṇa॒ iti॒ śvāna̭-ñcatura॒kṣa-mprasaṷti |
pa॒ro martaḥ̭ pa॒ra-śśveti॒ śuna̭ścatu-ra॒kṣasya॒ praha̭nti | śveva॒ vai pā॒pmā bhrātṛ̭vyaḥ | pā॒pmāna̭-me॒vāsya॒ bhrātṛ̭vyagṃ hanti ||
sai॒ddhra॒ka-mmusa̭la-mbhavati || 13 ||
karma̭ karmai॒vāsmai̭ sādhayati || pau॒gg॒śca॒le॒yo ha̭nti |
pu॒gg॒śca॒lvāṃ-vai~ de॒vā-śśuca॒-nnya̭dadhuḥ | śu॒caivāsya॒ śucagṃ̭ hanti ||
pā॒pmā vā e॒tamī᳚phsa॒-tītyā̭huḥ | yo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭ta॒ iti̭ |
aśva̭syādhaspa॒damupā᳚syati |
va॒jrī vā aśvaḥ̭ prājāpa॒tyaḥ |
vajrḙṇai॒va pā॒pmāna॒-mbhrātṛ̭vya॒-mava̭krāmati || da॒kṣi॒ṇā-'pa̭plāvayati || 14 ||
pā॒pmāna̭-me॒vāsmā॒-cchama̭la॒-mapa̭plāvayati || ai॒ṣī॒ka ṷdū॒ho bha̭vati | āyu॒rvā i॒ṣīkāḥ᳚ | āyṷre॒-vāsmi̭-ndadhati | a॒mṛtaṃ॒-vā~ i॒ṣīkāḥ᳚ | a॒mṛta̭me॒-vāsmi̭-ndadhati || ve॒ta॒sa॒śā॒khopa॒samba̭ddhā bhavati |
a॒phsu-yo̭ni॒rvā aśvaḥ̭ | a॒phsu॒jo vḙta॒saḥ |
svāde॒vainaṃ॒-yo~ne॒rnirmi̭mīte ||
pu॒rastā᳚t-pra॒tyañca̭-ma॒bhyudṷ̄hati |
pu॒rastā̭-de॒vāsmi̭-npra॒tīcya॒ mṛta̭-ndadhāti ||
a॒ha-ñca॒ tva-ñca̭ vṛtraha॒nniti̭ bra॒hmā yaja̭mānasya॒ hasta̭-ṅgṛhṇāti |
bra॒hma॒kṣa॒tre e॒va sanda̭dhāti |
a॒bhi kratve᳚ndra bhū॒radha॒ jmannitya̭-dhva॒ryu-ryaja̭mānaṃ-vā~cayatya॒-bhiji̭tyai || 15 ||
(bha॒va॒ti॒ - plā॒va॒ya॒ti॒ - mi॒mī॒te॒ pañca̭ ca) (a. 4)
anuvākaṃ 5 - aśvasya prokṣaṇa-mmahartvijām
ca॒tvāra̭ ṛ॒tvija॒-ssamṷkṣanti |
ā॒bhya e॒vaina̭-ñcata॒sṛbhyo̭ di॒gbhyo̭-'bhisamī̭rayanti || śa॒tena̭ rājapu॒trai-ssa॒hāddhva॒ryuḥ | pu॒rastā᳚t-pra॒tyantiṣṭha॒-nprokṣa̭ti | a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙne॒ṣṭvā |
a॒yagṃ rājā̭ vṛ॒traṃ-va~̭ddhyā॒diti̭ | rā॒jyaṃ-vā~ a̭ddhva॒ryuḥ | kṣa॒tragṃ rā̭japu॒traḥ | rā॒jyenai॒-vāsmi̭n kṣa॒tra-nda̭dhāti ||
śa॒tenā̭-rā॒jabhi̭ru॒grai-ssa॒ha bra॒hmā || 16 ||
da॒kṣi॒ṇa॒ta uda॒ntiṣṭha॒-nprokṣa̭ti | a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙne॒ṣṭvā |
a॒yagṃ rājā᳚-'pratidhṛ॒ṣyo᳚-'stviti̭ | balaṃ॒-vai~ bra॒hmā | bala̭marā॒jograḥ | bala̭nai॒-vāsmi॒-nbala̭-ndadhāti || śa॒tena̭ sūtagrāma॒ṇibhiḥ̭ sa॒ha hotā᳚ | pa॒ścāt-prāntiṣṭha॒-nprokṣa̭ti |
a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙne॒ṣṭvā | a॒yagṃ rājā॒-'syai vi॒śaḥ || 17 ||
ba॒hu॒gvai ba̭hva॒śvāyai̭ bahvajāvi॒kāyai᳚ | ba॒hu॒vrī॒hi॒ya॒vāyai̭ bahumāṣati॒lāyai᳚ |
ba॒hu॒hi॒ra॒ṇyāyai̭ bahuha॒stikā̭yai | ba॒hu॒dā॒sa॒pū॒ru॒ṣāyai̭ rayi॒matyai॒ puṣṭi̭matyai | ba॒hu॒rā॒ya॒spo॒ṣāyai॒ rājā॒-'stviti̭ | bhū॒mā vai hotā᳚ | bhū॒mā sṷ̄tagrāma॒ṇyaḥ̭ | bhū॒mnaivāsmi̭-nbhū॒māna̭-ndadhāti || śa॒tena̭ kṣatta-saṅgrahī॒tṛbhiḥ̭ sa॒hodgā॒tā | u॒tta॒ra॒to da̭kṣi॒ṇā tiṣṭha॒-nprokṣa̭ti || 18 ||
a॒nenāśvḙna॒ meddhyḙ ne॒ṣṭvā |
a॒yagṃ rājā॒ sarva॒māyṷre॒tviti̭ |
āyu॒rvā ṷdgā॒tā | āyuḥ̭ kṣatta-saṅgrahī॒tāraḥ̭ |
āyṷṣai॒-vāsmi॒nnāyṷ-rdadhāti || śa॒tagṃ śa̭ta-mbhavanti | śa॒tāyuḥ॒ purṷṣa-śśa॒tendri̭yaḥ |
āyṷṣye॒vendri॒ye prati̭tiṣṭhati || ca॒tu॒-śśa॒tā bha̭vanti | cata̭sro॒ diśaḥ̭ | di॒kṣvḙva prati̭tiṣṭhati || 19 ||
(bra॒hmā - vi॒śa - ṷkṣati॒ - diśa॒ eka̭-ñca) (a. 5)
anuvākaṃ 6 - bhūmau patatā-mbindūnāmabhimantraṇam
yathā॒ vai ha॒viṣo̭ gṛhī॒tasya॒ skanda̭ti | e॒vaṃ-vā~ e॒tadaśva̭sya skandati |
yanni॒ktamanā̭-labdha-muthsṛ॒janti̭ | yathstokyā̭ a॒nvāha̭ | sa॒rva॒huta̭-me॒vaina̭-ṅkaro॒tya-ska̭ndāya | aska̭nna॒gṃ॒ hi tat |
yaddhu॒tasya॒ skanda̭ti || sa॒hasra॒-manvā̭ha | sa॒hasra̭ sammita-ssuva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā॒-bhiji̭tyai || 20 ||
yatpari̭mitā anubrū॒yāt | pari̭mita॒mava̭rundhīta | apa̭rimitā॒ anvā̭ha | apa̭rimita-ssuva॒rgo lo॒kaḥ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai ||
stokyā̭ juhoti | yā e॒va varṣyā॒ āpaḥ̭ | tā ava̭rundhe || a॒syā-ñjṷhoti | i॒yaṃ-vā~ a॒gnirvai᳚śvāna॒raḥ || 21 ||
a॒syāme॒vaināḥ॒ prati̭ṣṭhāpayati || u॒vāca̭ ha pra॒jāpa̭tiḥ | stokyā̭su॒ vā a॒hama̭śvame॒dhagṃ saggsthā̭payāmi | tena॒ tata॒-ssaggsthi̭tena carā॒mīti̭ || a॒gnaye॒ svāhetyā̭ha |
a॒gnaya̭ e॒vaina̭-ñjuhoti || somā̭ya॒ svāhetyā̭ha | somā̭yai॒vaina̭-ñjuhoti | sa॒vi॒tre svāhetyā̭ha | sa॒vi॒tra e॒vaina̭-ñjuhoti || 22 ||
sara̭svatyai॒ svāhetyā̭ha | sara̭svatyā e॒vaina̭-ñjuhoti | pū॒ṣṇe svāhetyā̭ha | pū॒ṣṇa e॒vaina̭-ñjuhoti | bṛha॒spata̭ye॒ svāhetyā̭ha |
bṛha॒spata̭ya e॒vaina̭-ñjuhoti | a॒pā-mmodā̭ya॒ svāhetyā̭ha | a॒dbhya e॒vaina̭-ñjuhoti | vā॒yave॒ svāhetyā̭ha | vā॒yava̭ e॒vaina̭-ñjuhoti || 23 ||
mi॒trāya॒ svāhetyā̭ha | mi॒trāyai॒vaina̭-ñjuhoti | varṷṇāya॒ svāhetyā̭ha | varṷṇāyai॒vaina̭-ñjuhoti || e॒tābhya̭ e॒vaina̭-nde॒vatā᳚bhyo juhoti ||
daśa̭ daśa sa॒pānda̭-ñjuhoti | daśā᳚kṣarā vi॒rāṭ | annaṃ̭-vi~॒rāṭ | vi॒rājai॒-vānnādya॒mava̭rundhe || pra vā e॒ṣo᳚-'smāllo॒kā-ccya̭vate |
yaḥ parā̭cī॒rāhṷtī-rju॒hoti̭ |
punaḥ̭ punarabhyā॒varta̭-ñjuhoti |
a॒sminne॒va lo॒ke prati̭tiṣṭhati ||
e॒tāgṃ ha॒ vāva so᳚-'śvame॒dhasya॒ saggsthi̭ti muvā॒cā-ska̭ndāya | aska̭nna॒gṃ॒ hi tat |
yadya॒jñasya॒ saggsthi̭tasya॒ skanda̭ti || 24 ||
(a॒bhiji̭tyai - vaiśvāna॒raḥ - sa̭vi॒tra e॒vaina̭-ñjuhoti - vā॒yava̭ e॒vaina̭-ñjuhoti - cyavate॒ ṣaṭca̭) (a. 6)
anuvākaṃ 7 - athādhvaryuprokṣaṇam
pra॒jāpa̭taye tvā॒ juṣṭa॒-mprokṣā॒mīti̭ pura॒stā᳚t-pa॒tyantiṣṭha॒-nprokṣa̭ti |
pra॒jāpa̭ti॒rvai de॒vānā̭-mannā॒do vī॒ryā̭vān |
a॒nnādya̭-me॒vāsmi̭n vī॒rya̭-ndadhāti |
tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nā-ma̭nnā॒do vī॒ryā̭vattamaḥ || i॒ndrā॒gnibhyā॒-ntveti̭ dakṣiṇa॒taḥ |
i॒ndrā॒gnī vai de॒vānā॒moji̭ṣṭhau॒ bali̭ṣṭhau | oja̭ e॒vāsmi॒-nbala̭-ndadhāti | tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nāmoji̭ṣṭho॒ bali̭ṣṭhaḥ || vā॒yave॒ tveti̭ pa॒ścāt | vā॒yurvai de॒vānā̭mā॒śu-ssā̭rasā॒rita̭maḥ || 25 ||
ja॒vame॒vāsmi̭ndadhāti | tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nāmā॒śu-ssā̭rasā॒rita̭maḥ ||
viśve᳚bhyastvā de॒vebhya॒ ityṷttara॒taḥ |
viśve॒ vai de॒vā de॒vānāṃ᳚-ya~śa॒svita̭māḥ |
yaśa̭ e॒vāsmi̭ndadhāti | tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nāṃ-ya~̭śa॒svita̭maḥ || de॒vebhya॒-stvetya॒dhastā᳚t | de॒vā vai de॒vānā॒-mapa̭citatamāḥ |
apa̭citi-me॒vāsmi̭-ndadhāti |
tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nā-mapa̭citatamaḥ || 26 ||
sarve᳚bhyastvā de॒vebhya॒ ityu॒pari̭ṣṭāt |
sarve॒ vai de॒vāstviṣi̭manto hara॒svinaḥ̭ |
tviṣi̭me॒-vāsmi॒n॒. haro̭ dadhāti |
tasmā॒daśvaḥ̭ paśū॒nā-ntviṣi̭mān hara॒svita̭maḥ || di॒ve tvā॒-'ntari̭kṣāya tvā pṛthi॒vyai tvetyā̭ha |
e॒bhya e॒vainaṃ̭-lo~॒kebhyaḥ॒ prokṣa̭ti ||
sa॒te tvā-'sa̭te tvā॒-'dbhyastvau-ṣa̭dhībhyastvā॒ viśve᳚bhyastvā bhū॒tebhya॒ ityā̭ha |
tasmā̭daśvamedhayā॒jina॒gṃ॒ sarvā̭ṇi bhū॒tānyupa̭ jīvanti || bra॒hma॒vā॒dino̭ vadanti | yatprā̭jāpa॒tyo-'śvaḥ̭ | atha॒ kasmā̭dena-ma॒nyābhyo̭ de॒vatā॒bhyo-'pi॒ prokṣa॒tīti̭ |
aśve॒ vai sarvā̭ de॒vatā̭ a॒nvāya̭ttāḥ |
taṃ-ya~dviśve᳚bhyastvā bhū॒tebhya॒ iti̭ prā॒kṣati̭ |
de॒vatā̭ e॒vāsmi̭-nna॒nvāyā̭tayati |
tasmā॒daśve॒ sarvā̭ de॒vatā̭ a॒nvāya̭ttāḥ || 27 ||
(sā॒ra॒sā॒rita॒mo - 'pa̭citatamaḥ - prājāpa॒tyo-'śva॒ pañca̭ ca) (a. 7)
anuvākaṃ 8 - aśvacaritānāmaśvarūpāṇā-ñca homāḥ
yathā॒ vai ha॒viṣo̭ gṛhī॒tasya॒ skanda̭ti |
e॒vaṃ-vā~ e॒tadaśva̭sya skandati |
yatprokṣi̭ta॒-manā̭labdha-muthsṛ॒janti̭ | yada̭śva-cari॒tāni̭ ju॒hoti̭ | sa॒rva॒huta̭-me॒vaina̭-ṅkaro॒tya-ska̭ndāya | aska̭nna॒gṃ॒ hi tat | yaddhu॒tasya॒ skanda̭ti || ī॒ṅkā॒rāya॒ svāhe-ṅkṛ̭tāya॒ svāhetyā̭ha | e॒tāni॒ vā a̭śvacari॒tāni̭ | ca॒ri॒taire॒vaina॒gṃ॒ sama̭rdhayati || 28 ||
tadā̭huḥ | anā̭hutayo॒ vā a̭śvacari॒tāni̭ |
naitā ho̭ta॒vyā̭ iti̭ | atho॒ khalvā̭huḥ | ho॒ta॒vyā̭ e॒va | atra॒ vāvaivaṃ-vi~॒dvāna̭śvame॒dhagṃ
saggsthā̭payati | yada̭śva-cari॒tāni̭ ju॒hoti̭ | tasmā᳚-ddhota॒vyā̭ iti̭ || ba॒hi॒rdhā vā ḙname॒tadā॒yata̭nā-ddadhāti |
bhrātṛ̭vyamasmai janayati || 29 ||
yasyā̭ nāyata॒ne᳚-'nyatrā॒gne-rāhṷtī-rju॒hoti̭ |
sā॒vi॒tri॒yā iṣṭyāḥ᳚ pu॒rastā᳚thsviṣṭa॒ kṛtaḥ̭ |
ā॒ha॒va॒nīye᳚-'śvacari॒tāni̭ juhoti | ā॒yata̭na e॒vāsyāhṷtī-rjuhoti | nāsmai॒ bhrātṛ̭vya-ñjanayati || tadā̭huḥ | ya॒jña॒mu॒khe ya̭jñamukhe hota॒vyāḥ᳚ | ya॒jñasya॒ klṛptyai᳚ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā-nṷkhyātyā॒ iti̭ || atho॒ khalvā̭huḥ || 30 ||
yadya̭jñamu॒khe ya̭jñamukhe juhu॒yāt |
pa॒śubhi॒-ryaja̭mānaṃ॒-vya~̭drdhayet |
ava̭ suva॒rgāllo॒kā-tpa̭dyeta | pāpī̭yā-nthsyā॒diti̭ |
sa॒kṛde॒va ho̭ta॒vyāḥ᳚ | na yaja̭māna-mpa॒śubhi॒-rvya̭drdhayati | a॒bhi sṷva॒rgaṃ-lo~॒ka-ñja̭yati | na pāpī̭yā-nbhavati || a॒ṣṭāca̭tvārigṃśatamaśva rū॒pāṇi̭ juhoti | a॒ṣṭāca̭tvārigṃśadakṣarā॒ jaga̭tī | jāga॒to-'śvaḥ̭ prājāpa॒tya-ssamṛ̭ddhyai || eka॒mati̭rikta-ñjuhoti | tasmā॒dekaḥ̭ pra॒jāsvadrdhṷkaḥ || 31 ||
(a॒drdha॒ya॒ti॒ - ja॒na॒ya॒ti॒ - khalvā̭hu॒--r jaga̭tī॒ trīṇi̭ ca) (a. 8)
anuvākaṃ 9 - aśvasya nāmnāmabhivācanam, uthsargaśca
vi॒bhūrmā॒trā pra॒bhūḥ pi॒tretyā̭ha | i॒yaṃ-vai~ mā॒tā | a॒sau pi॒tā | ā॒bhyāme॒vaina॒-mpari̭dadāti || aśvo̭-'si॒ hayo॒-'sītyā̭ha | śāstye॒vaina̭me॒tat | tasmā᳚cchi॒ṣṭāḥ pra॒jā jā̭yante || atyo॒-'sītyā̭ha |
tasmā॒daśva॒-ssarvā᳚-npa॒śūnatyḙ-'ti |
tasmā॒daśva॒-ssarvḙṣā-mpaśū॒nāg śraiṣṭhya̭-ṅgacchati || 32 ||
pra yaśa॒-śśraiṣṭhya̭māpnoti | ya e॒vaṃ-ve~da̭ || naro॒-'syarvā̭-'si॒ sapti̭rasi vā॒jya̭sītyā̭ha |
rū॒pame॒vāsyai॒tanma̭hi॒mānaṃ॒-vyā~ca̭ṣṭe ||
yayu॒rnāmā॒-'sītyā̭ha | e॒tadvā aśva̭sya pri॒ya-nnā̭ma॒dheya᳚m | pri॒yeṇai॒vaina̭-nnāma॒dheyḙnā॒bhiva̭dati | tasmā॒dapyā̭mi॒trau sa॒gantya̭ | nāmnā॒ ceddhvayḙte | mi॒trame॒va bha̭vataḥ || 33 ||
ā॒di॒tyānā॒-mpatvā-'nvi॒hītyā̭ha | ā॒di॒tyāne॒vaina̭-ṅgamayati ||
a॒gnaye॒ svāhā॒ svāhe᳚ndrā॒gnibhyā॒miti̭ pūrvaho॒mā-ñjṷhoti | pūva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati || bhūra̭si bhu॒ve tvā॒ bhavyā̭ya tvā bhaviṣya॒te tvetyuthsṛ̭jati sarva॒tvāya̭ || devā̭ āśāpālā e॒ta-nde॒vebhyo-'śva॒-mmedhā̭ya॒ prokṣi̭ta-ṅgopāya॒tetyā̭ha | śa॒taṃ-vai~ talpyā̭ rājapu॒trā de॒vā ā̭śāpā॒lāḥ | tebhya̭ e॒vaina॒-mpari̭dadāti ||
ī॒śva॒ro vā aśvaḥ॒ pramṷktaḥ॒ parā᳚-mparā॒vata॒-ṅgantoḥ᳚ | i॒ha dhṛti॒-ssvāhe॒ha vidhṛ̭ti॒-ssvāhe॒ha ranti॒-ssvāhe॒ha rama̭tiḥ॒
svāheti̭ catṛ॒ṣu pa॒thsu jṷhoti || 34 ||
e॒tā vā aśva̭sya॒ bandha̭nam |
tābhi̭re॒vaina̭-mbaddhnāti |
tasmā॒daśvaḥ॒ pramṷkto॒ bandha̭na॒-māga̭cchati |
tasmā॒daśvaḥ॒ pramṷkto॒ bandha̭na॒-nna ja̭hāti ||
rā॒ṣṭraṃ-vā~ a̭śvame॒dhaḥ | rā॒ṣṭre khalu॒ vā e॒te vyāya̭cchante | ye-'śva॒-mmeddhya॒gṃ॒ rakṣa̭nti | teṣāṃ॒-ya~ u॒dṛca॒-ṅgaccha̭nti |
rā॒ṣṭrāde॒va te rā॒ṣṭra-ṅga̭cchanti | a॒tha ya u॒dṛca॒-nna gaccha̭nti || 35 ||
rā॒ṣṭrāde॒va te vyava̭cchidyante | parā॒ vā e॒ṣa si̭cyate | yo̭-'ba॒lo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭te | yada॒mitrā॒ aśvaṃ̭-vi~॒nderanṋ |
ha॒nyetā᳚sya ya॒jñaḥ | ca॒tu॒śśa॒tā ra̭kṣanti | ya॒jñasyāghātāya || athā॒nya-mā॒nīya॒ prokṣḙyuḥ | saiva tataḥ॒ prāya̭ścittiḥ || 36 ||
(ga॒ccha॒ti॒ - bha॒va॒taḥ॒ - pa॒thsu jṷhoti॒ - na gaccha̭nti॒ - +nava̭ ca) (a. 9)
anuvākaṃ 10 - dīkṣābhidhāna-ntatra vaiśvadevahomaḥ
pra॒jāpa̭ti-rakāmayatāśvame॒dhena̭ yaje॒yeti̭ | sa tapo̭-'tapyata | tasya̭ tepā॒nasya̭ | sa॒ptātmano̭ de॒vatā॒ uda̭krāmann | sā dī॒kṣā-'bha̭vat | sa e॒tāni̭ vaiśvade॒vānya̭paśyat | tānya̭ juhot |
tairvai sa dī॒kṣāmavā̭rundha | yadvai᳚śva de॒vāni̭ ju॒hoti̭ | dī॒kṣāme॒va-tairyaja̭mā॒no-'va̭rundhe || 37 ||
sa॒pta jṷhoti | sa॒pta hi tā de॒vatā̭ u॒dakrā̭mann || a॒nva॒ha-ñjṷhoti | a॒nva॒hame॒va dī॒kṣāmava̭rundhe || trīṇi̭ vaiśvade॒vāni̭ juhoti |
ca॒tvāryau᳚dgraha॒ṇāni̭ | sa॒pta sampa̭dyante | sa॒pta vai śī̭ra.ṣa॒ṇyāḥ᳚ prā॒ṇāḥ |
prā॒ṇā dī॒kṣā | prā॒ṇaire॒va prā॒ṇāndī॒kṣāmava̭rundhe || 38 ||
eka̭vigṃśatiṃ-vai~śvade॒vāni̭ juhoti | eka̭vigṃśati॒rvai dḙvalo॒kāḥ |
dvāda̭śa॒ māsāḥ॒ pañca॒rtavaḥ̭ | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | a॒sāvā̭di॒tya ḙkavi॒gṃ॒śaḥ || e॒ṣa sṷva॒rgo lo॒kaḥ | taddaivya̭-ṅkṣa॒ttram |
sā śrīḥ | tadbra॒ddhnasya̭ vi॒ṣṭapa᳚m | tathsvārā᳚jya-mucyate || 39 ||
tri॒gṃ॒śata̭maudgraha॒ṇāni̭ juhoti | tri॒gṃ॒śada̭kṣarā vi॒rāṭ | annaṃ̭-vi~॒rāṭ | vi॒rājai॒vānnādya॒mava̭rundhe ||
tre॒dhā vi॒bhajya̭ de॒vatā᳚-ñjuhoti | tryā̭vṛto॒ vai de॒vāḥ | tryā̭vṛta i॒me lo॒kāḥ | e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒māptyai᳚ | e॒ṣāṃ-lo~॒kānā॒-ṅklṛptyai᳚ || apa॒ vā e॒tasmā᳚tprā॒ṇāḥ krā̭manti || 40 ||
yo dī॒kṣāma̭ti-re॒caya̭ti | sa॒ptā॒ha-mpraca̭ranti |
sa॒pta vai śī̭rṣa॒ṇyāḥ᳚ prā॒ṇāḥ | prā॒ṇā dī॒kṣā |
prā॒ṇaire॒va prā॒ṇāndī॒kṣāmava̭rundhe || pū॒rṇā॒hu॒ti-mṷtta॒mā-ñjṷhoti |
sarvaṃ॒-vai~ pū᳚rṇāhu॒tiḥ | sarva̭me॒vāpno̭ti | atho̭ i॒yaṃ-vai~ pū᳚rṇāhu॒tiḥ |
a॒syāme॒va prati̭tiṣṭhati || 41 ||
(ru॒ndhe॒ - prā॒ṇā-ndī॒kṣāmava̭rundha - ucyate - krāmanti - tiṣṭhati) (a. 10)
anuvākaṃ 11 - vaiśvadevahomamantravyākhyānam
prajāpa̭ti-raśvame॒dha-ma̭sṛjata | tagṃ sṛ॒ṣṭa-nna kiñca॒noda̭yacchat |
taṃ-vai~᳚śvade॒vānye॒-voda̭yacchann | yadvai᳚śvade॒vāni̭ ju॒hoti̭ |
ya॒jñasyodya̭tyai || svāhā॒-''dhimādhī̭tāya॒ svāhā᳚ | svāhā-''dhī̭ta॒-mmana̭se॒ svāhā᳚ |
svāhā॒ manaḥ̭ pra॒jāpa̭taye॒ svāhā᳚ |
kāya॒ svāhā॒ kasmai॒ svāhā̭ kata॒masmai॒ svāheti̭ prājāpa॒tye mukhyḙ bhavataḥ |
pra॒jāpa̭ti-mukhābhire॒vaina̭-nde॒vatā̭bhi॒rudya̭cchate || 42 ||
adi̭tyai॒ svāhā-'di̭tyai ma॒hyai᳚ svāhā-'di̭tyai sumṛḍī॒kāyai॒ svāhetyā̭ha | i॒yaṃ-vā~ adi̭tiḥ | a॒syā e॒vaina̭-mprati॒ṣṭhāyodya̭cchate ||
sara̭svatyai॒ svāhā॒ sara̭svatyai bṛha॒tyai᳚ svāhā॒ sara̭svatyai pāva॒kāyai॒ svāhetyā̭ha |
vāgvai sara̭svatī | vā॒caivaina॒mudya̭cchate ||
pū॒ṣṇe svāhā̭ pū॒ṣṇe pra̭pa॒thyā̭ya॒ svāhā̭ pū॒ṣṇe na॒randhi̭ṣāya॒ svāhetyā̭ha |
pa॒śavo॒ vai pū॒ṣā | pa॒śubhi̭re॒vaina॒-mudya̭cchate || tvaṣṭre॒ svāhā॒ tvaṣṭra̭ tu॒rīpā̭ya॒ svāhā॒ tvaṣṭrḙ puru॒rūpā̭ya॒ svāhetyā̭ha | tvaṣṭā॒ vai pa̭śū॒nā-mmi̭thu॒nānāgṃ̭ rūpa॒kṛt | rū॒pame॒va pa॒śuṣṷ dadhāti | atho̭ rū॒paire॒vaina॒-mudya̭cchate ||
viṣṇa̭ve॒ svāhā॒ viṣṇa̭ve nikhurya॒pāya॒ svāhā॒ viṣṇa̭ve nibhūya॒pāya॒ svāhetyā̭ha |
ya॒jño vai viṣṇuḥ̭ | ya॒jñāyai॒vaina॒-mudya̭cchate || pū॒rṇā॒hu॒ti-mṷtta॒mā-ñjṷhoti | pratyutta̭bdhyai saya॒tvāya̭ || 43 ||
(ya॒ccha॒te॒ - pu॒ru॒rūpā̭ya॒ svāhetyā̭hā॒ṣṭau ca̭) (a. 11)
anuvākaṃ 12 - aśvasañcaraṇavathsare pratidina-ndevayajanadeśe kartavyamiṣṭitrayamabhidhīyate
sā॒vi॒tra-ma॒ṣṭaka̭pāla-mprā॒tarnirva̭pati | a॒ṣṭākṣa̭rā gāya॒trī |
gā॒ya॒tra-mprā̭tassava॒nam |
prā॒ta॒ssa॒va॒nā de॒vaina̭-ṅgāyatri॒yā ̭007ā;chanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte |
atho᳚ prātassava॒name॒va tenā᳚pnoti | gā॒ya॒trī-ñchandaḥ̭ || sa॒vi॒tre pra̭savi॒tra ekā̭daśa-kapāla-mma॒ddhyandi̭ne | ekā̭daśākṣarā tri॒ṣṭup |
traiṣṭṷbha॒-mmāddhya̭ndina॒gṃ॒ sava̭nam |
māddhya̭ndinā-de॒vaina॒gṃ॒ sava̭nāttri॒ṣṭubhaḥ॒-chanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte || 44 ||
atho॒ māddhya̭ndiname॒va sava̭na॒-ntenā᳚pnoti | tri॒ṣṭubha॒-ñchandaḥ̭ || sa॒vi॒tra ā̭savi॒tre dvāda̭śa-kapāla-maparā॒hṇe | dvāda̭śākṣarā॒ jaga̭tī | jāga̭ta-ntṛtīya sava॒nam |
tṛ॒tī॒ya॒ sa॒va॒nāde॒vaina॒-ñjaga̭tyā॒ ̭007ā;chanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte |
atho̭ tṛtīya sava॒name॒va tenā᳚pnoti |
jaga̭tī॒-ñchandaḥ̭ || ī॒śva॒ro vā aśvaḥ॒ pramṷktaḥ॒ parā᳚-mparā॒vata॒-ṅgantoḥ᳚ |
i॒ha dhṛti॒-ssvāhe॒ha vidhṛ̭ti॒-ssvāhe॒ha ranti॒-ssvāhe॒ha rama̭ti॒-ssvāheti॒ cata̭sra॒ āhṷtī-rjuhoti
( ) || 45 ||
cata̭sro॒ diśaḥ̭ | di॒gbhire॒vaina॒-mpari̭gṛhṇāti || āśva̭ttho vra॒jo bha̭vati | pra॒jāpa̭ti-rde॒vebhyo॒ nilā̭yata | aśvo̭ rū॒pa-ṅkṛ॒tvā |
so᳚-'śva॒tthe saṃ̭va~thsa॒ra-ma̭tiṣṭhat | tada̭śva॒tthasyā᳚-śvattha॒tvam |
yadāśva̭ttho vra॒jo bhava̭ti | sva e॒vainaṃ॒-yo~nau॒ prati̭ṣṭhāpayati || 46 ||
(tri॒ṣṭubha॒ ̭śchanda॒so-'dhi॒ nirmi̭mīte - juhoti॒ - nava̭ ca) (a. 12)
anuvākaṃ 13 - saṃva~thsarādrdhvamukhyasyāgrerūpasthānam
ā bra̭hma-nbrāhma॒ṇo bra̭hmavarca॒sī jā̭yatā॒-mityā̭ha | brā॒hma॒ṇa e॒va bra̭hmavarca॒sa-ndadhāti | tasmā᳚tpu॒rā brā᳚hma॒ṇo bra̭hmavarca॒sya̭ jāyata || ā-'smi-nrā॒ṣṭre rā̭ja॒nya̭ iṣa॒vyaḥ̭ śūro̭ mahāra॒tho jā̭yatā॒-mityā̭ha | rā॒ja॒nya̭ e॒va śau॒rya-mma̭hi॒māna̭-ndadhāti | tasmā᳚tpu॒rā rā̭ja॒nya̭ iṣa॒vyaḥ̭ śūro̭ mahāra॒tho̭-'jāyata ||
dogdhrī̭ dhe॒nurityā̭ha | dhe॒nvāme॒va payo̭ dadhāti | tasmā᳚tpu॒rā dogdhrī̭ dhe॒nura̭jāyata | voḍhā̭-'na॒ḍvā-nityā̭ha || 47 ||
a॒na॒ḍuhye॒va vī॒rya̭-ndadhāti | tasmā᳚tpu॒rā voḍhā̭-'na॒ḍvāna̭jāyata | ā॒śu-ssapti॒rityā̭ha | aśva̭ e॒va ja॒va-nda̭dhāti | tasmā᳚tpu॒rā-''śuraśvo̭-'jāyata | pura̭dhiṃ॒ryoṣetyā̭ha |
yo॒ṣitye॒va rū॒pa-nda̭dhāti | tasmā॒thstrī yṷva॒tiḥ pri॒yā bhāvṷkā || ji॒ṣṇū ra̭the॒ṣṭhā ityā̭ha | ā ha॒ vai tatra̭ ji॒ṣṇū ra̭the॒ṣṭhā jā̭yate || 48 ||
yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || sa॒bheyo॒ yuvetyā̭ha | yo vai pū᳚rvavaya॒sī |
sa sa॒bheyo॒ yuvā᳚ | tasmā॒dyuvā॒ pumā᳚-npri॒yo bhāvṷkaḥ || ā-'sya yaja̭mānasya vī॒ro jā̭yatā॒-mityā̭ha | ā ha॒ vai tatra॒ yaja̭mānasya vī॒ro jā̭yate |
yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || ni॒kā॒meni̭kāme naḥ pa॒rjanyo̭ varṣa॒tvityā̭ha |
ni॒kā॒meni̭kāme ha॒ vai tatra̭ pa॒rjanyo̭ varṣati | yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || pha॒linyo̭ na॒ oṣa̭dhayaḥ pacyantā॒-mityā̭ha |
pha॒linyo̭ ha॒ vai tatrauṣa̭dhayaḥ pacyante | yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte |
yo॒ga॒kṣe॒mo naḥ̭ kalpatā॒-mityā̭ha |
kalpa̭te ha॒ vai tatra̭ pra॒jābhyo̭ yogakṣe॒maḥ |
yatrai॒tena̭ ya॒jñena॒ yaja̭nte || 49 ||
(a॒na॒ḍvānityā̭ha - jāyate - varṣati sa॒pta ca̭) (a. 13)
anuvākaṃ 14 - annahomāḥ. trirātrarūpasyāśvamedhasya prathamadinarātrau
pra॒jāpa̭ti-rde॒vebhyo̭ ya॒jñān vyādi̭śat |
sa ā॒tma-nna̭śvame॒dhama̭dhatta |
ta-nde॒vā a̭bruvann | e॒ṣa vāva ya॒jñaḥ | yada̭śvame॒dhaḥ | apye॒va no-'trā॒stviti̭ |
tebhya̭ e॒tāna̭nnaho॒mā-nprāya̭cchat |
tāna̭juhot | tairvai sa de॒vāna̭ prīṇāt |
yada̭nna-ho॒māñju॒hoti̭ || 50 ||
de॒vāne॒va tairyaja̭mānaḥ prīṇāti || ājyḙna juhoti |
a॒gnervā e॒tadrū॒pam | yadājya᳚m | yadājyḙna ju॒hoti̭ | a॒gnime॒va tatprī̭ṇāti || madhṷnā juhoti |
ma॒ha॒tyai vā e॒tadde॒vatā̭yai rū॒pam | yanmadhṷ | yanmadhṷnā ju॒hoti̭ || 51 ||
ma॒ha॒tīme॒va tadde॒vatā᳚-mprīṇāti | ta॒ṇḍu॒lai-rjṷhoti | vasṷ̄nāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yatta̭ṇḍu॒lāḥ | yatta̭ṇḍu॒lai-rju॒hoti̭ |
vasṷ̄ne॒va tatprī̭ṇāti | pṛthṷkai-rju॒hoti̭ (rjuhoti) |
ru॒drāṇāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yatpṛthṷkāḥ | yatpṛthṷkai-rju॒hoti̭ || 52 ||
ru॒drāne॒va tatprī̭ṇāti | lā॒jairjṷhoti | ā॒di॒tyānāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yallā॒jāḥ | yallā॒jai-rju॒hoti̭ | ā॒di॒tyāne॒va tatprī̭ṇāti | ka॒rambai᳚-rjuhoti | viśvḙṣāṃ॒-vā~ e॒tadde॒vānāgṃ̭ rū॒pam | yatka॒rambāḥ᳚ | yatka॒rambai᳚-rju॒hoti̭ || 53 ||
viśvā̭ne॒va tadde॒vā-nprī̭ṇāti | dhā॒nābhi̭-rjuhoti |
nakṣa̭trāṇāṃ॒-vā~ e॒tadrū॒pam | yaddhā॒nāḥ | yaddhā॒nābhi̭-rju॒hoti̭ | nakṣa̭trāṇye॒va tatprī̭ṇāti | saktṷbhi-rjuhoti | pra॒jāpa̭te॒rvā e॒tadrū॒pam |
yathsakta̭vaḥ | yathsaktṷbhi-rju॒hoti̭ || 54 ||
pra॒jāpa̭time॒va tatprī̭ṇāti | ma॒sūsyai᳚rjuhoti |
sarvā̭sāṃ॒-vā~ e॒tadde॒vatā̭nāgṃ rū॒pam | yanma॒sūsyā̭ni | yanma॒sūsyai᳚-rju॒hoti̭ | sarvā̭ e॒va tadde॒vatāḥ᳚ prīṇāti | pri॒ya॒ṅgu॒ta॒ṇḍu॒lai-rjṷhoti | pri॒yāṅgā̭ ha॒ vai nāmai॒te |
e॒tairvai de॒vā aśva॒syāṅgā̭ni॒ sama̭dadhuḥ | yatpri̭yaṅgutaṇḍu॒lai-rju॒hoti̭ | aśva̭syai॒vāṅgā̭ni॒ sanda̭dhāti || daśānnā̭ni juhoti | daśā᳚kṣarā vi॒rāṭ |
vi॒rāṭ-kṛ॒thsnasyā॒-nnādya॒syā-va̭ruddhyai || 55 ||
(ju॒hoti॒ - madhṷnā ju॒hoti॒ - pṛthṷkairju॒hoti̭ - ka॒rambai᳚rju॒hoti॒ - saktṷbhirju॒hoti̭ - priyaṅgutaṇḍu॒lairju॒hoti̭ ca॒tvāri̭ ca) (a. 14)
(a॒nna॒ho॒mānājyḙnā॒gnermadhṷnā taṇḍu॒laiḥ pṛthṷkairlā॒jaiḥ ka॒rambai᳚drdhā॒nābhi॒-ssaktṷbhirma॒sūsyaiḥ᳚ priyaṅgutaṇḍu॒lai-rdaśānnā̭ni॒ dvāda̭śa)
anuvākaṃ 15 - tatprakāraviśeṣa
pra॒jāpa̭ti-raśvame॒dhama̭sṛjata | tagṃ sṛ॒ṣṭagṃ rakṣāg̭sya jighāgṃsann |
sa e॒tā-npra॒jāpa̭tirnaktagṃ ho॒māna̭-paśyat | tāna̭ juhot | tairvai sa ya॒jñā-drakṣā॒g॒syapā̭hann | yanna̭ktagṃ ho॒māñju॒hoti̭ | ya॒jñāde॒va tairyaja̭māno॒ rakṣā॒g॒syapa̭hanti || ājyḙna juhoti |
vajro॒ vā ājya᳚m | vajrḙṇai॒va ya॒jñā-drakṣā॒g॒syapa̭hanti || 56 ||
ājya̭sya prati॒pada̭-ṅkaroti | prā॒ṇo vā ājya᳚m |
mu॒kha॒ta e॒vāsya̭ prā॒ṇa-nda̭dhāti || a॒nna॒ho॒mā-ñjṷhoti | śarī̭ravade॒vāva̭rundhe || vya॒tyāsa̭-ñjuhoti | u॒bhaya॒syā va̭ruddhyai ||
nakta̭-ñjuhoti | rakṣa̭sā॒mapa̭hatyai || ājyḙnā-nta॒to jṷhoti || 57 ||
prā॒ṇo vā ājya᳚m | u॒bha॒yata̭ e॒vāsya̭ prā॒ṇa-nda̭dhāti | pu॒rastā᳚-cco॒pari̭ṣṭācca || eka̭smai॒ svāhetyā̭ha | a॒sminne॒va lo॒ke prati̭tiṣṭhati | dvābhyā॒g॒ svāhetyā̭ha | a॒muṣmi̭nne॒va lo॒ke prati̭tiṣṭhati | u॒bhayo̭re॒va lo॒kayāḥ॒ prati̭tiṣṭhati | a॒smiggścā॒-muṣmigg̭śca || śa॒tāya॒ svāhetyā̭ha | śa॒tāyu॒rvai purṷṣa-śśa॒tavī᳚ryaḥ | āyṷre॒va vī॒rya̭mava̭rundhe |
sa॒hasrā̭ya॒ svāhetyā̭ha | āyu॒rvai sa॒hasra᳚m | āyṷre॒vā-va̭rundhe ||
sarva̭smai॒ svāhetyā̭ha | apa̭rimitame॒vā va̭rundhe || 58 ||
(e॒va ya॒jña-drakṣā॒g॒syapa̭han - tyanta॒to jṷhoti - śa॒tāya॒ svāhetyā̭ha sapta ca̭) (a. 15)
anuvākaṃ 16 - vivaraṇametayoḥ
pra॒jāpa̭tiṃ॒-vā~ e॒ṣa ī᳚phsa॒tītyā̭huḥ | yo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭ta॒ iti̭ |
atho̭ āhuḥ | sarvā̭ṇi bhū॒tānīti̭ ||
eka̭smai॒ svāhetyā̭ha | pra॒jāpa̭ti॒rvā ekaḥ̭ | tame॒vāpno̭ti || eka̭smai॒ svāhā॒ dvābhyā॒g॒ svāhetya̭bhi-pū॒rvamāhṷtī-rjuhoti |
a॒bhi॒pū॒rvame॒va sa̭va॒rgaṃ-lo~॒kamḙti || e॒ko॒tta॒ra-ñjṷhoti || 59 ||
e॒ka॒vade॒va sṷva॒rgaṃ-lo~॒kamḙti || santa̭ta-ñjuhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ santa̭tyai || śa॒tāya॒ svāhetyā̭ha | śa॒tāyu॒rvai purṷṣa-śśa॒tavī᳚ryaḥ | āyṷre॒va vī॒rya̭mava̭rundhe | sa॒hasrā̭ya॒ svāhetyā̭ha | āyu॒rvai sa॒hasra᳚m | āyṷre॒vā va̭rundhe || a॒yutā̭ya॒ svāhā̭ ni॒yutā̭ya॒ svāhā᳚ pra॒yutā̭ya॒ svāhetyā̭ha || 60 ||
traya̭ i॒me lo॒kāḥ | i॒māne॒va lo॒kānava̭rundhe || arbṷdāya॒ svāhetyā̭ha | vāgvā arbṷdam | vāca̭me॒vā va̭rundhe || nya̭rbudāya॒ svāhetyā̭ha |
yo vai vā॒co bhū॒mā | tannya̭rbudam |
vā॒ca e॒va bhū॒māna॒mava̭rundhe ||
sa॒mu॒drāya॒ svāhetyā̭ha || 61 ||
sa॒mu॒drame॒vāpno̭ti | maddhyā̭ya॒ svāhetyā̭ha | maddhya̭me॒vāpno̭ti | antā̭ya॒ svāhetyā̭ha | anta̭me॒-vāpno̭ti | pa॒rā॒drdhāya॒ svāhetyā̭ha |
pa॒rā॒drdhame॒vāpno̭ti || u॒ṣase॒ svāhā॒ vyṷṣṭyai॒ svāhetyā̭ha | rātri॒rvā u॒ṣāḥ |
aha॒rvyṷṣṭiḥ | a॒ho॒rā॒tre e॒vāva̭rundhe |
atho̭ ahorā॒trayo̭re॒va prati̭tiṣṭhati ||
tā yadu॒bhayī॒rdivā̭ vā॒ naktaṃ̭-vā~ juhu॒yāt | a॒ho॒rā॒tre mo̭hayet | u॒ṣase॒ svāhā॒ vyṷṣṭyai॒ svāho̭deṣya॒te svāho᳚dya॒te
svāhetyanṷdite juhoti | udi̭tāya॒ svāhā̭ suva॒rgāya॒ svāhā̭ lo॒kāya॒ svāhetyudi̭te juhoti |
a॒ho॒rā॒trayo॒-ravya̭timohāya || 62 ||
(e॒ko॒tta॒ra-ñjṷhoti - pra॒yutā̭ya॒ svāhetyā̭ha - samu॒drāya॒ svāhetyā॒hāha॒--r vyṷṣṭi-ssa॒pta ca̭) (a. 16)
anuvākaṃ 17 - saptamakāṇḍagatānnahomānuvākā vyākhyāyante
vi॒bhūrmā॒trā pra॒bhūḥ pi॒tretya̭śva-nā॒māni̭ juhoti |
u॒bhayo̭re॒vainaṃ̭-lo~॒kayo᳚-rnāma॒dheya̭-ṅgamayati || āya̭nāya॒ svāhā॒ prāya̭ṇāya॒ svāhetyṷ-ddrā॒vāñjṷhoti | sarva̭me॒vaina॒-maska̭nnagṃ suva॒rgaṃ-lo~॒ka-ṅga̭mayati ||
a॒gnaye॒ svāhā॒ somā̭ya॒ svāheti̭ pūrvahā॒mā-ñjṷhoti | pūrva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati ||
pṛ॒thi॒vyai svāhā॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhetyā̭ha | ya॒thā॒ ya॒jure॒vaitat || a॒gnaye॒ svāhā॒ somā̭ya॒ svāheti̭ pūrvadī॒kṣā jṷhoti |
pūrva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati || 63 ||
pṛ॒thi॒vyai svāhā॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhetyḙ-kavi॒gṃ॒śinī᳚-ndī॒kṣā-ñjṷhoti |
eka̭vigṃśati॒rvai dḙvalo॒kāḥ | dvāda̭śa॒ māsāḥ॒ pañca॒rtavaḥ̭ | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | a॒sāvā̭di॒tya ḙkavi॒gṃ॒śaḥ | e॒ṣa sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai ||
bhuvo̭ de॒vānā॒-ṅkarma॒ṇetyṛ̭tu-dī॒kṣā jṷhoti |
ṛ॒tūne॒-vāsmai̭ kalpayati || a॒gnaye॒ svāhā̭ vā॒yave॒ svāheti̭ juho॒tya-na̭ntarityai || 64 ||
a॒rvāṃya~॒jña-ssaṅkrā̭ma॒tvi-tyāptī᳚-rjuhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyāptyai᳚ || bhū॒ta-mbhavya̭-mbhavi॒ṣyaditi॒ paryā᳚ptī-rjuhoti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ paryā᳚ptyai ||
ā mḙ gṛ॒hā bha̭va॒ntvityā॒bhū-rjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā bhū᳚tyai ||
a॒gninā॒ tapo-'nva̭bhava॒ditya̭nu॒bhū-rjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyānṷbhūtyai ||
svāhā॒-''dhimādhī̭tāya॒ svāheti॒ sama̭stāni vaiśvade॒vāni̭ juhoti | sama̭stame॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒-mati̭krāmati || 65 ||
da॒dbhya-ssvāhā॒ hanū᳚bhyā॒g॒ svāhetya̭ṅgaho॒mā-ñjṷhoti |
aṅgḙ aṅge॒ vai purṷṣasya pā॒pmopa̭śliṣṭaḥ |
aṅgā̭daṅgā de॒vaina̭-mpā॒pmana॒stena̭ muñcati || a॒ñjye॒tāya॒ svāhā̭ kṛ॒ṣṇāya॒ svāhā᳚ śve॒tāya॒ svāhetya̭-śvarū॒pāṇi̭ juhoti |
rū॒paire॒vaina॒gṃ॒ sama̭drdhayati ||
oṣa̭dhībhya॒-ssvāhā॒ mūle᳚bhya॒-ssvāhetyo̭ṣadhi ho॒māñjṷhoti | dva॒yyo vā oṣa̭dhayaḥ | puṣpe᳚bhyo॒-'nyāḥ phala̭-ṅgṛ॒hṇanti̭ |
mūle᳚bhyo॒-'nyāḥ | tā e॒vobhayī॒rava̭rundhe || 66 ||
vana॒spati̭bhya॒-ssvāheti̭ vanaspati-ho॒māñjṷhoti |
ā॒ra॒ṇyasyā॒nnādya॒syāva̭ruddhyai ||
me॒ṣastvā̭ paca॒tai-ra̭va॒tvitya-pā᳚vyāni juhoti |
prā॒ṇā vai de॒vā apā᳚vyāḥ | prā॒ṇāne॒vāva̭rundhe || kūpyā᳚bhya॒-ssvāhā॒-'dbhya-ssvāhetya॒pāgṃ homā᳚ñjuhoti | a॒phsu vā āpaḥ̭ | annaṃ॒-vā~ āpaḥ̭ | a॒dbhyo vā anna̭-ñjāyate | yade॒vādbhyo-'nna॒-ñjāya̭te | tadava̭rundhe || 67 ||
(pū॒rva॒dī॒kṣā jṷhoti॒ pūrva̭ e॒va dvi॒ṣanta॒-mbhrātṛ̭vya॒mati̭krāma॒ - tyana̭ntarityai - krāmati - rundhe॒ - jāya̭ta॒ eka̭-ñca) (a. 17)
anuvākaṃ 18 - saptamakāṇḍagatānnahomānuvākā vyākhyāyante
ambhāgṃ̭si juhoti | a॒yaṃ-vai~ lo॒ko-'mbhāgṃ̭si |
tasya॒ vasa॒vo-'dhi̭patayaḥ | a॒gnirjyotiḥ̭ | yadambhāgṃ̭si ju॒hoti̭ |
i॒mame॒va lo॒kamava̭rundhe | vasṷ̄nā॒gṃ॒ sāyṷjya-ṅgacchati | a॒gni-ñjyoti॒rava̭rundhe || nabhāgṃ̭si juhoti | a॒ntari̭kṣaṃ-vai~ nabhāgṃ̭si || 68 ||
tasya̭ ru॒drā adhi̭patayaḥ | vā॒yurjyotiḥ̭ | yannabhāgṃ̭si ju॒hoti̭ | a॒ntari̭kṣame॒vā-va̭rundhe | ru॒drāṇā॒gṃ॒ sāyṷjya-ṅgacchati |
vā॒yu-ñjyoti॒rava̭rundhe | mahāgṃ̭si juhoti | a॒sau vai lo॒ko mahāgṃ̭si | tasyā̭di॒tyā adhi̭patayaḥ| sūryo॒ jyotiḥ̭ || 69 ||
yanmahāgṃ̭si ju॒hoti̭ | a॒mume॒va lo॒kamava̭rundhe | ā॒di॒tyānā॒gṃ॒ sāyṷjya-ṅgacchati | sūrya॒-ñjyoti॒rava̭rundhe ||
namo॒ rājña॒ namo॒ varṷṇā॒yeti̭ ya॒vyāni̭ juhoti |
a॒nnādya॒syāva̭ruddhyai || ma॒yo॒bhūrvāto̭ a॒bhi vā̭tū॒srā iti̭ ga॒vyāni̭ juhoti |
pa॒śū॒nāmava̭ruddhyai ||
prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ vyā॒nāya॒ svāheti̭ santati-ho॒māñjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ santa̭tyai || 70 ||
si॒tāya॒ svāhā-'si̭tāya॒ svāheti॒ pramṷktī-rjuhoti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ pramṷktyai || pṛ॒thi॒vyai svāhā॒-'ntari̭kṣāya॒ svāhetyā̭ha |
ya॒thā॒ ya॒jure॒vaitat ||
da॒ttvate॒ svāhā̭-'da॒ntakā̭ya॒ svāheti̭ śarīra-ho॒māñjṷhoti | pi॒tṛ॒lo॒kame॒va tairyaja̭mā॒no-'va̭rundhe || kastvā̭ yunakti॒ sa tvā̭ yuna॒ktviti̭ pari॒dhīn. yṷnakti | i॒me vai lo॒kāḥ pa̭ri॒dhayaḥ̭ | i॒māne॒vāsmai̭ lo॒kān. yṷnakti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 71 ||
yaḥ prā̭ṇa॒to ya ā᳚tma॒dā iti̭ mahi॒mānaṷ juhoti |
su॒va॒rgo vai lo॒ko mahaḥ̭ | su॒va॒rgame॒va tābhyāṃ᳚-lo~॒kaṃ-ya~ja̭mā॒no-'va̭rundhe ||
ā brahma̭-nbrāhma॒ṇo bra̭hmavaca॒rsī jā̭yatā॒miti॒ sama̭stāni brahmavarca॒sāni̭ juhoti |
bra॒hma॒va॒rca॒same॒va tairyaja̭mā॒no
-'va̭rundhe || jajñi॒ bīja॒miti̭ juho॒tya-na̭ntarityai ||
a॒gnaye॒ sama̭nama-tpṛthi॒vyai samana̭ma॒diti̭ sannati ho॒māñjṷhoti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sanna̭tyai || bhū॒tāya॒ svāhā̭ bhaviṣya॒te svāheti̭ bhūtābha॒vyau homaṷ juhoti |
a॒yaṃ-vai~ lo॒ko bhū॒tam || 72 ||
asau bha̭vi॒ṣyat | a॒nayo̭re॒va lo॒kayoḥ॒ prati̭tiṣṭhati | sarva॒syāptyai᳚ | sarva॒syāva̭ruddhyai || yadakra̭ndaḥ pratha॒ma-ñjāya̭māna॒ itya̭śvasto॒mīya̭-ñjuhoti | sarva॒syāptyai᳚ | sarva̭sya॒ jityai᳚ || sarva̭me॒va tenā᳚pnoti |
sarva̭-ñjayati | yo᳚-'śvame॒dhena॒ yaja̭te || 73 ||
ya ṷ cainame॒vaṃ-ve~da̭ || ya॒jñagṃ rakṣāg̭sya jighāgṃsann | sa e॒tā-npra॒jāpa̭ti-rnaktagṃ ho॒māna̭paśyat | tāna̭juhot |
tairvai sa ya॒jñādrakṣā॒g॒syapā̭hann | yanna̭ktagṃ ho॒māñju॒hoti̭ |
ya॒jñāde॒va tairyaja̭māno॒
rakṣā॒g॒syapa̭hanti || u॒ṣase॒ svāhā॒ vyṷṣṭyai॒ svāhetya̭nta॒to jṷhoti |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || 74 ||
(vai nabhāgṃ̭si॒ - sūryo॒ jyotiḥ॒ - santa̭tyai॒ - sama̭ṣṭyai - bhu॒tam - ~yaja̭te॒ - +nava̭ ca) (a. 18)
anuvākaṃ 19 - aupasathyadine yūpaprayogāḥ
e॒ka॒yū॒po vai̭kāda॒śinī̭ vā | a॒nyeṣāṃ᳚-ya~॒jñānāṃ॒-yū~pā̭ bhavanti |
e॒ka॒vi॒śinya̭-śvame॒dhasya̭ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasyā॒-bhiji̭tyai || bai॒la॒.vo vā̭ khādi॒ro vā̭ pālā॒śo vā᳚ | a॒nyeṣāṃ᳚-ya~jñakratū॒nāṃ-yū~pā̭ bhavanti | rājjṷdāla॒ eka̭vigṃśatya-ratniraśvame॒dhasya̭ | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || nānyeṣā᳚-mpaśū॒nā-ntḙja॒nyā a̭va॒dyanti̭ | ava̭dya॒ntyaśva̭sya || 75 ||
pā॒pmā vai tḙja॒nī | pā॒pmano-'pa̭hatyai ||
pla॒kṣa॒śā॒khāyā̭ma॒nyeṣā᳚-mpaśū॒nāma̭va॒dyanti̭ | ve॒ta॒sa॒-śā॒khāyā॒-maśva̭sya | a॒phsuyo̭ni॒rvā aśvaḥ̭ | a॒phsu॒jo vḙta॒saḥ | sva e॒vāsya॒ yonā॒va-va̭dyati ||
yūpḙṣu grā॒myā-npa॒śūnni̭-yu॒ñjanti̭ | ā॒ro॒keṣvā̭-ra॒ṇyāndhā̭rayanti |
pa॒śū॒nāṃ-vyā~vṛ̭ttyai || ā grā॒myā-npa॒śūn-~labha̭nte | prāra॒ṇyānthsṛ̭janti | pā॒pmano-'pa̭hatyai || 76 ||
(aśva̭sya॒ - vyāvṛ̭ttya॒ trīṇi̭ ca) (a. 19)
anuvākaṃ 20 - yūpānāṃ sthānādayaḥ
rājjṷdāla-magni॒ṣṭha-mmi̭noti | bhrū॒ṇa॒ha॒tyāyā॒ apa̭hatyai || pautṷdravāva॒bhito̭ bhavataḥ | puṇya̭sya ga॒ndhasyāva̭ruddhyai |
bhrū॒ṇa॒ha॒tyā-me॒vāsmā̭-dapa॒hatya̭ | puṇyḙna ga॒ndheno̭bha॒yataḥ॒ pari̭gṛhṇāti ||
ṣaḍbai॒l॒.vā bha̭vanti | bra॒hma॒va॒rca॒sasyā-va̭ruddhyai || ṣaṭkhā̭di॒rāḥ |
teja॒so-'va̭ruddhyai || 77 ||
ṣaṭpā̭lā॒śāḥ | so॒ma॒pī॒thasyā-va̭ruddhyai || eka̭vigṃśati॒-ssampa̭dyante |
eka̭vigṃśati॒rvai dḙvalo॒kāḥ | dvāda̭śa॒ māsāḥ॒ pañca॒rtavaḥ̭ | traya̭ i॒me lo॒kāḥ | a॒sāvā̭di॒tya ḙkavi॒gṃ॒śaḥ | e॒ṣa sṷva॒rgo lo॒kaḥ |
su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || śa॒ta-mpa॒śavo̭ bhavanti || 78 ||
śa॒tāyuḥ॒ purṷṣa-śśa॒tendri̭yaḥ | āyṷṣye॒vendri॒ye prati̭tiṣṭhati ||
sarvaṃ॒-vā~ a̭śvame॒ddhyāpno̭ti | apa̭rimitā bhavanti | apa̭rimita॒syā-va̭ruddhyai || bra॒hma॒vā॒dino̭ vadanti | kasmā᳚thsa॒tyāt |
da॒kṣi॒ṇa॒to᳚-'nyeṣā᳚-mpaśū॒nāma̭va॒dyanti̭ | u॒tta॒ra॒to-'śva॒syeti̭ | vā॒ru॒ṇo vā aśvaḥ̭ || 79 ||
e॒ṣā vai varṷṇasya॒ dik | svāyā̭me॒vāsya̭ di॒śyava̭dyati | yadita̭reṣā-mpaśū॒nāma̭va॒dyati̭ | śa॒ta॒de॒va॒tya̭-ntenāva̭rundhe ||
ci॒te᳚-'gnā-vadhi̭vaita॒se kaṭe-'śva̭-ñcinoti |
a॒phsu-yo̭ni॒rvā aśvaḥ̭ |
a॒phsu॒jo vḙta॒saḥ | sva e॒vainaṃ॒-yo~nau॒ prati̭ṣṭhāpayati || pu॒rastā᳚-tpra॒tyañca̭-ntūpa॒ra-ñci̭noti | pa॒ścātprā॒cīna̭-ṅgomṛ॒gam || 80 ||
prā॒ṇā॒pā॒nā-ve॒vāsmina᳚ thsa॒myañcaṷ dadhāti ||
aśva̭-ntūpa॒ra-ṅgo̭mṛ॒gamiti̭ sarva॒huta̭ e॒tāñjṷhoti | e॒ṣāṃ-lo~॒kānā̭-ma॒bhiji̭tyai || ā॒tmanā॒-'bhijṷhoti | sātmā̭name॒vaina॒gṃ॒ sata̭nu-ṅkaroti || sātmā॒-'muṣmi̭n ~lā॒ke bha̭vati |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ | atho॒ vaso̭re॒va dhārā॒-ntenāva̭rundhe || i॒lu॒vardā̭ya॒ svāhā̭ bali॒vardā̭ya॒ svāhetyā̭ha | saṃ॒va~॒thsa॒ro vā i̭lu॒vardaḥ̭ |
pa॒ri॒va॒thsa॒ro ba̭li॒vardaḥ̭ | saṃ॒va~॒thsa॒rāde॒va pa̭rivathsa॒rādāyu॒ra va̭rundhe | āyṷre॒vāsmi̭n-dadhāti |
tasmā̭daśva-medhayā॒jī ja॒rasā̭ vi॒srasā॒-'muṃ-lo~॒kamḙti || 81 ||
(teja॒so-'va̭ruddhai - bhava॒n - tyaśvo̭ - gomṛ॒ga - mi̭lu॒varda̭ śca॒tvāri̭ ca) (a. 20)
anuvākaṃ 21 - cetavyāgnayāderviśeṣaḥ
e॒ka॒vi॒gṃ॒śo᳚-'gnirbha̭vati | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ | eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ ||
yathā॒ vā aśvā̭ varrṣa॒bhā vā॒ vṛṣā̭ṇa-ssaggsphu॒reranṋ | e॒vame॒tathstomā॒-ssaggsphṷrante | yadḙkavi॒gṃ॒śāḥ | te yathsa̭mṛ॒ccheranṋ | ha॒nyetā᳚sya ya॒jñaḥ || dvā॒da॒śa e॒vāgni-ssyā॒dityā̭huḥ |
dvā॒da॒śa-sstomaḥ̭ || 82 ||
ekā̭daśa॒ yūpāḥ᳚ || yaddvā̭da॒śo᳚-'gnirbhava̭ti | dvāda̭śa॒ māsā᳚-ssaṃva~thsa॒raḥ |
saṃ॒va~॒thsa॒reṇai॒vāsmā॒ anna॒mava̭rundhe || yaddaśa॒ yūpā॒ bhava̭nti | daśā᳚kṣarā vi॒rāṭ | annaṃ̭-vi~॒rāṭ | vi॒rājai॒vānnādya॒-mava̭rundhe |
ya ḙkāda॒śaḥ | stana̭ e॒vāsyai॒ saḥ || 83 ||
du॒ha e॒vainā॒-ntena̭ || tadā̭huḥ |
yaddvā̭da॒śo᳚-'gni-ssyā᳚ddvāda॒śa-sstoma॒ ekā̭daśa॒ yūpāḥ᳚ | yathā॒ sthūri̭ṇā yā॒yāt | tā॒dṛktat || e॒ka॒vi॒gṃ॒śa e॒vāgniḥ
syā॒dityā̭huḥ | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ |
eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ | yathā॒ praṣṭi̭bhi॒ryāti̭ |
tā॒dṛge॒va tat || 84 ||
yo vā a̭śvame॒dhe ti॒sraḥ ka॒kubho॒ veda̭ | ka॒kuddha॒ rājñā᳚-mbhavati |
e॒ka॒vi॒gṃ॒śo᳚-'gnirbha̭vati | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ | eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ |
e॒tā vā a̭śvama॒dhe ti॒sraḥ ka॒kubhaḥ̭ |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ | ka॒kuddha॒ rājñā᳚-mbhavati ||
yo vā a̭śvame॒dhe trīṇi̭ śī॒r॒ṣāṇi॒ veda̭ |
śiro̭ ha॒ rājñā᳚-mbhavati |
e॒ka॒vi॒gṃ॒śo᳚-'gnirbha̭vati | e॒ka॒vi॒gṃ॒śa-sstomaḥ̭ | eka̭vigṃśati॒ryūpāḥ᳚ |
e॒tāni॒ vā a̭śvame॒dhe trīṇi̭ śī॒ra॒.ṣāṇi̭ |
ya e॒vaṃ-ve~da̭ | śiro̭ ha॒ rājñā᳚-mbhavati || 85 ||
(dvā॒da॒śa-sstomaḥ॒-sa- e॒va tac - chiro̭ ha॒ rājñā᳚-mbhavati॒ ṣaṭca̭) (a. 21)
anuvākaṃ 22 - ukthyākhye dvitīye-'hani bahiṣpavamāne aśvasyodrātṛtvam
de॒vā vā a̭śvame॒dhe pava̭māne | su॒va॒rgaṃ-lo~॒ka-nna prājā̭nann | tamaśvaḥ॒ prājā̭nāt |
yada̭śvama॒dhe-'śvḙna॒ meddhye॒noda̭ñco bahiṣpavamā॒nagṃ sarpa̭nti | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ prajñā᳚tyai | na vai ma̭nu॒ṣyaḥ̭ suva॒rgaṃ-lo~॒kamañja̭sā veda |
aśvo॒ vai sṷva॒rgaṃ-lo~॒kamañja̭sā veda || yadṷdgā॒-todgāye᳚t | yathā-'kṣe᳚trajño॒-'nyena̭ pa॒thā pra̭tipā॒daye᳚t | tā॒dṛktat || 86 ||
u॒dgā॒tāra̭-mapa॒ruddhya̭ | aśva̭-mudgī॒thāya̭ vṛṇīte | yathā᳚ kṣetra॒jño-'ñja̭sā॒ naya̭ti |
e॒vame॒vaina॒maśvaḥ̭ suva॒rgaṃ-lo~॒kamañja̭sā nayati || puccha̭ma॒nvāra̭bhante | su॒va॒rgasya̭ lo॒kasya॒ sama̭ṣṭyai || hi-ṅka̭roti | sāmai॒vākaḥ̭ |
hi-ṅka̭roti | u॒dgī॒tha e॒vāsya॒ saḥ || 87 ||
vaḍa̭bā॒ upa̭ rundhanti | mi॒thu॒na॒tvāya॒ prajā᳚tyai |
atho॒ yatho̭pagā॒tāra̭ upa॒gāya̭nti | tā॒dṛge॒va tat || uda̭gāsī॒daśvo॒ meddhya॒ ityā̭ha | prā॒jā॒pa॒tyo vā aśvaḥ̭ | pra॒jāpa̭ti-rudgī॒thaḥ | u॒dgī॒thame॒vāva̭rundhe | atho̭ ṛkhsā॒mayo̭re॒va prati̭tiṣṭhati || hira̭ṇyeno॒pāka̭roti |
jyoti॒rvai hira̭ṇyam | jyoti̭re॒va mṷkha॒to da̭dhāti |
yaja̭māne ca pra॒jāsṷ ca | atho॒ hira̭ṇyajyotire॒va yaja̭māna-ssuva॒rgaṃ-lo~॒kamḙti || 88 ||
(tath - sa - u॒pāka̭roti ca॒tvāri̭ ca) (a. 22)
anuvākaṃ 23 - aśve paryagnyaprayantānā-mpaśūnā-nniyojanaṃ
purṷṣo॒ vai ya॒jñaḥ | ya॒jñaḥ pra॒jāpa̭tiḥ | yadaśvḙ pa॒śūnni̭yu॒ñjanti̭ |
ya॒jñāde॒va tadya॒jña-mprayṷṅkte || aśva̭-ntūpa॒ra-ṅgo̭mṛ॒gam | tāna̭gni॒ṣṭha āla̭bhate |
se॒nā॒mu॒khame॒va tathsaggśya̭ti | tasmā᳚-drājamu॒kha-mbhī॒ṣma-mbhāvṷkam ||
ā॒gne॒ya-ṅkṛ॒ṣṇagrī̭va-mpu॒rastā᳚-lla॒lāṭe᳚ | pū॒rvā॒gnime॒va ta-ṅkṷrute || 89 ||
tasmā᳚-tpūrvā॒gni-mpu॒rastā᳚-thsthāpayanti || pau॒ṣṇama॒nvañca᳚m | annaṃ॒-vai~ pū॒ṣā | tasmā᳚-tpūrvā॒gnā-vā̭hā॒rya̭-māha̭ranti ||
ai॒ndrā॒pau॒ṣṇa mu॒pari̭ṣṭāt | ai॒ndro vai rā̭ja॒nyo-'nna̭-mpū॒ṣā |
a॒nnādyḙnai॒vaina̭-mubha॒yataḥ॒ pari̭gṛhṇāti | tasmā᳚-drāja॒nyo᳚nnā॒do bhāvṷkaḥ ||
ā॒gne॒yau kṛ॒ṣṇagrī̭vau bāhu॒voḥ | bā॒hu॒vore॒va vī॒rya̭-ndhatte || 90 ||
tasmā᳚-drāja॒nyo̭ bāhuba॒lī bhāvṷkaḥ ||
tvā॒ṣṭrau lo̭maśasa॒kthau sa॒kthyoḥ |
sa॒kthyore॒va vī॒rya̭-ndhatte | tasmā᳚-drāja॒nya̭ ūruba॒lī bhāvṷkaḥ || śi॒ti॒pṛ॒ṣṭhau bā̭rhaspa॒tyau pṛ॒ṣṭhe |
bra॒hma॒va॒rca॒sa-me॒vopari̭ṣṭāddhatte |
atho̭ ka॒vacḙ e॒vaite a॒bhitaḥ॒ paryṷ̄hate |
tasmā᳚-drāja॒nyaḥ̭ sanna̭ddho vī॒rya̭-ṅkaroti || dhā॒tre pṛ̭ṣoda॒ra-ma॒dhastā᳚t |
pra॒ti॒ṣṭhāme॒vaitā-ṅkṷrute |
atho̭ i॒yaṃ-vai~ dhā॒tā |
a॒syāme॒va prati̭tiṣṭhati || sau॒rya-mba॒lakṣa॒-mpucche᳚ | u॒thse॒dhame॒va ta-ṅkṷrute |
tasmā̭duthse॒dha-mbha॒ye pra॒jā
a॒bhisaggśra̭yanti || 91 ||
(ku॒ru॒te॒ - dha॒tte॒ - ku॒ru॒te॒ pañca̭ ca) (a. 23)
(sā॒graṃ॒ha॒ṇyā - catṷṣṭayyo॒ - yo vai - yaḥ pi॒tu - śca॒tvārā॒ - yathā̭ ni॒ktam - pra॒jāpa̭taye tvā॒- yathā॒ prokṣi̭taṃ - vi॒bhūrā̭ha- pra॒jāpa̭tirakāmayatāśvame॒dhena̭ - pra॒jāpa̭ti॒rna kiñca॒ na - sā̭vi॒tra - mā brahma̭n - pra॒jāpa̭ti-rde॒vebhyaḥ̭ - pra॒jāpa̭ti॒ rakṣāgṃ̭si - pra॒jāpa̭timīphsati - vi॒bhura̭śvanā॒mānya - mbhāg̭ - syekayū॒po - rājjṷdāla - mekavi॒gṃ॒śo - de॒vāḥ - purṷṣa॒ strayo̭vigṃśatiḥ)
(sā॒graṃ॒ha॒ṇyā - tasmā̭daśvamedhayā॒jī - ya-tpari̭mitā॒ - ya-dya̭jñamu॒khe - yo dī॒kṣām - de॒vāne॒va - traya̭ i॒me - si॒tāya̭ - prāṇāpā॒nāve॒vāsmi॒n - tasmā᳚-drāja॒nya̭ eka̭navatiḥ)
(sā॒graṃ॒ha॒ṇyā - saggśra̭yanti)
|| hariḥ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya brāhmaṇe tṛtīyāṣṭake aṣṭamaḥ prapāṭhaka-ssamāptaḥ ||
+++++++++++++++++++++++++++
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.