శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే యుద్ధకాణ్డమ్ ।
అథ అష్టచత్వారింశస్సర్గః ।
భర్తారన్నిహతన్దృష్టవాలక్ష్మణఞ్చమహాబలమ్ ।
విలలాపభృశంసీతాకరుణంశోకకర్శితా ॥ 1 ॥
ఊచుర్లక్షణికాయేమామ్పుత్రిణ్యవిధవేతిచ ।
తేఽద్యసర్వేహతేరామేజ్ఞానినోఽనృతవాదినః ॥ 2 ॥
యజ్వనోమహిషీంయేమామూచుఃపత్నీఞ్చసత్త్రిణః ।
తేఽద్యసర్వేహతేరామేజ్ఞానినోఽనృతవాదినః ॥ 3 ॥
ఊచుస్సంశ్రవణేయేమాన్ద్విజాఃకార్తాన్తికాశ్శుభామ్ ।
తేఽద్యసర్వేహతేరామేజ్ఞానినోఽనృతవాదినః ॥ 4 ॥
వీరపార్థివపత్నీత్వాంయేవిదుర్భర్తృపూజితామ్ ।
తేఽద్యసర్వేహతేరామేజ్ఞానినోఽనృతవాదినః ॥ 5 ॥
ఇమానిఖలుపద్మానిపాదయోర్యైఃకులస్త్రియః ।
అధిరాజ్యేఽభిషిచ్యన్తేనరేన్ద్రైఃపతిభిఃసహ ॥ 6 ॥
వైధవ్యంయాన్తియైర్నార్యోఽలక్షణైర్భాగ్యదుర్లభాః ।
నాత్మనన్తానిపశ్యామిపశ్యన్తీహతలక్షణా ॥ 7 ॥
సత్యనామానిపద్మానిస్త్రీణాముక్తానిలక్షణైః ।
తాన్యద్యనిహతేరామేవితథానిభవన్తిమే ॥ 8 ॥
కేశాహ్ సూక్ష్మాహ్ సమా నీలా భ్రువౌ చ అసమ్గతే మమ ।
వృత్తే చ అలోమశే జన్ఘే దన్తాశ్ చ అవిరలా మమ ॥ 9 ॥
శఙ్ఖేనేత్రేకరౌపాదౌగుల్ఫావూరూచమేచితౌ ।
అనువృత్తనఖాస్స్నిగ్ధాస్సమాశ్చాఙ్గులయోమమ ॥ 10 ॥
స్తనౌ చ అవిరలౌ పీనౌ మమ ఇమౌ మగ్న చూచుకౌ ।
మగ్నా చ ఉత్సన్గినీ నాభిహ్ పార్శ్వ ఉరస్కం చ మే చితమ్ ॥ 11 ॥
మమవర్ణోమణినిభోమృదూన్యఙ్గరుహాణిచ ।
ప్రతిష్ఠితాన్ద్వాదశభిర్మామూచుశ్శుభలక్షణామ్ ॥ 12 ॥
సమగ్రయవమచ్ఛ్రిద్రపాణిపాదఞ్చవర్ణవత్ ।
మన్దస్మితేత్యేవచమాఙ్కన్యాలాక్షణినోద్విజాః ॥ 13 ॥
ఆధిరాజ్యేఽభిషేకోమేబ్రాహ్మణైఃపతినాసహ ।
కృతాన్తకుశలైరుక్తన్తత్సర్వంవితథీకృతమ్ ॥ 14 ॥
శోధయిత్వాజనస్థానమ్ప్రవృతతిముపలభ్యచ ।
తీర్త్వాసాగరమక్షోభ్యమ్భ్రాతరౌగోష్పదేహతౌ ॥ 15 ॥
ననువారుణమాగ్నేయమైన్ద్రంవాయవ్యమేవచ ।
అస్త్రమ్బ్రహ్మశిరశ్చైవప్రత్యపద్యతామ్ ॥ 16 ॥
అదృశ్యమానేనరణేమాయయావాసవోపమౌ ।
మమనాథావనాథాయానిహతౌరామలక్ష్మణౌ ॥ 17 ॥
నహిదృష్టిపథమ్ప్రాప్యరాఘవస్యరణేరిపుః ।
జీవన్ప్రన్తివర్తేతయద్యపిస్యాన్మనోజవః ॥ 18 ॥
నకలస్యాతిభారోఽస్తికృతాన్తశ్చసుదుర్జయః ।
యత్రరామఃసహభ్రాత్రాశేతేయుధినిపాతితః ॥ 19 ॥
నశోచామితథారామంలక్ష్మణఞ్చమహారథమ్ ।
వాత్మానఞ్జననీఞ్చాపియథాశ్వశ్రూన్తపస్వినీమ్ ॥ 20 ॥
సాతుచిన్తయతేనిత్యంసమాప్తవ్రతమాగతమ్ ।
కదాద్రక్ష్యామిసీతాఞ్చలక్ష్మణఞ్చసరాఘవమ్ ॥ 21 ॥
పరిదేవయమానాన్తాంరాక్షసీత్రిజటాబ్రవీత్ ।
మావిషాదఙ్కృథాదేవీ భర్తాఽయన్తవజీవతి ॥ 22 ॥
కారణానిచవక్ష్యామిమహాన్తిసదృశానిచ ।
యథేమౌజీవతోదేవీభ్రాతరౌరామలక్ష్మణౌ ॥ 23 ॥
నహికోపపరీతానిహర్షపర్యుత్సుకానిచ ।
భవన్తియుధియోధానామ్ముఖానినిహతేపతౌ ॥ 24 ॥
ఇదంవిమానంవైదేహీ పుష్పకన్నామనామతః ।
దివ్యన్త్వాన్దారయన్నైవంయద్యేతౌగతజీవితౌ ॥ 25 ॥
హతవీరప్రధానాహిగతోత్సాహానిరుద్యమా ।
సేనాభ్రమతిసఙ్ ఖ్యేషుహతకర్ణేవనౌర్జలే ॥ 26 ॥
ఇయమ్పునరసమ్భ్రాన్తానిరుద్విగ్నాతరస్వినీ ।
సేనారక్షతికాకుత్స్థౌమయాప్రీత్యానివేదితౌ ॥ 27 ॥
సాత్వమ్భవసువిస్రబ్ధాఅనుమానైస్సుఖోదయైః ।
అహతౌపశ్యకాకుత్స్థౌస్నేహాదేతద్బ్ర్రవీమితే ॥ 28 ॥
అనృతన్నోక్తపూర్వమ్మేనచవక్ష్యేకదాచన ।
చారిత్రసుఖశీలత్వాత్ ప్రవిష్టాఅసిమనఃమమ ॥ 29 ॥
నేమౌశక్యారణేజేతుంసేన్ద్రైరపిసురాసురైః ।
తాదృశన్దర్శనన్దృష్టవామయాచావేదితన్తవ ॥ 30 ॥
ఇదఞ్చసుమహచచిత్రంశరైఃపశ్యస్వమైథిలి ।
నిస్సఞ్జ్ఞావప్యుభావేతౌనైవలక్ష్మీర్విముఞ్చతి ॥ 31 ॥
ప్రాయేణగతసత్త్వానామ్పురుషాణాఙ్గతాయుషామ్ ।
దృశ్యమానేషువక్త్రేషుపరమ్భవతివైకృతమ్ ॥ 32 ॥
త్యజశోకఞ్చమోహఞ్చదుఃఖఞ్చజనకాత్మజే ।
రామలక్ష్మణయోరర్థేనాద్యశక్యమజీవితుమ్ ॥ 33 ॥
శుత్వాతువచనన్తస్యాఃసీతాసురసుతోపమా ।
కృతాఞ్జలిరువాచేమామేవమస్త్వితిమైథిలి ॥ 34 ॥
విమానమ్పుష్పకన్తత్తుసన్నివర్త్యమనోజవమ్ ।
దీనాత్రిజటయాసీతాలఙ్కామేవప్రవేశితా ॥ 35 ॥
తతస్త్రిజటయాసార్థమ్పుష్పకాదవరుహ్యసా ।
అశోకవనికామేవరాక్షసీభిఃప్రవేశితా ॥ 36 ॥
ప్రవిశ్యసీతాబహువృక్షషణ్డాన్తాంరాక్షసేన్ద్రస్యవిహారభూమిమ్ ।
సమ్ప్రేక్ష్యసఞ్చిన్త్యచరాజపుత్రౌపరంవిషాదంసముపాజగామ ॥ 37 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే యుద్ధకాణ్డే అష్టచత్వారింశస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha aṣṭacatvāriṃśassargaḥ |
bhartārannihatandṛṣṭavālakṣmaṇañcamahābalam |
vilalāpabhṛśaṃsītākaruṇaṃśokakarśitā || 1 ||
ūcurlakṣaṇikāyemāmputriṇyavidhavetica |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 2 ||
yajvanomahiṣīṃyemāmūcuḥpatnīñcasattriṇaḥ |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 3 ||
ūcussaṃśravaṇeyemāndvijāḥkārtāntikāśśubhām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 4 ||
vīrapārthivapatnītvāṃyevidurbhartṛpūjitām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 5 ||
imānikhalupadmānipādayoryaiḥkulastriyaḥ |
adhirājye'bhiṣicyantenarendraiḥpatibhiḥsaha || 6 ||
vaidhavyaṃyāntiyairnāryo'lakṣaṇairbhāgyadurlabhāḥ |
nātmanantānipaśyāmipaśyantīhatalakṣaṇā || 7 ||
satyanāmānipadmānistrīṇāmuktānilakṣaṇaiḥ |
tānyadyanihaterāmevitathānibhavantime || 8 ||
keśāh sūkṣmāh samā nīlā bhruvau ca asamgate mama |
vṛtte ca alomaśe janghe dantāś ca aviralā mama || 9 ||
śaṅkhenetrekaraupādaugulphāvūrūcamecitau |
anuvṛttanakhāssnigdhāssamāścāṅgulayomama || 10 ||
stanau ca aviralau pīnau mama imau magna cūcukau |
magnā ca utsanginī nābhih pārśva uraskaṃ ca me citam || 11 ||
mamavarṇomaṇinibhomṛdūnyaṅgaruhāṇica |
pratiṣṭhitāndvādaśabhirmāmūcuśśubhalakṣaṇām || 12 ||
samagrayavamacchridrapāṇipādañcavarṇavat |
mandasmitetyevacamāṅkanyālākṣaṇinodvijāḥ || 13 ||
ādhirājye'bhiṣekomebrāhmaṇaiḥpatināsaha |
kṛtāntakuśalairuktantatsarvaṃvitathīkṛtam || 14 ||
śodhayitvājanasthānampravṛtatimupalabhyaca |
tīrtvāsāgaramakṣobhyambhrātaraugoṣpadehatau || 15 ||
nanuvāruṇamāgneyamaindraṃvāyavyamevaca |
astrambrahmaśiraścaivapratyapadyatām || 16 ||
adṛśyamānenaraṇemāyayāvāsavopamau |
mamanāthāvanāthāyānihataurāmalakṣmaṇau || 17 ||
nahidṛṣṭipathamprāpyarāghavasyaraṇeripuḥ |
jīvanprantivartetayadyapisyānmanojavaḥ || 18 ||
nakalasyātibhāro'stikṛtāntaścasudurjayaḥ |
yatrarāmaḥsahabhrātrāśeteyudhinipātitaḥ || 19 ||
naśocāmitathārāmaṃlakṣmaṇañcamahāratham |
vātmānañjananīñcāpiyathāśvaśrūntapasvinīm || 20 ||
sātucintayatenityaṃsamāptavratamāgatam |
kadādrakṣyāmisītāñcalakṣmaṇañcasarāghavam || 21 ||
paridevayamānāntāṃrākṣasītrijaṭābravīt |
māviṣādaṅkṛthādevī bhartā'yantavajīvati || 22 ||
kāraṇānicavakṣyāmimahāntisadṛśānica |
yathemaujīvatodevībhrātaraurāmalakṣmaṇau || 23 ||
nahikopaparītāniharṣaparyutsukānica |
bhavantiyudhiyodhānāmmukhāninihatepatau || 24 ||
idaṃvimānaṃvaidehī puṣpakannāmanāmataḥ |
divyantvāndārayannaivaṃyadyetaugatajīvitau || 25 ||
hatavīrapradhānāhigatotsāhānirudyamā |
senābhramatisaṅ khyeṣuhatakarṇevanaurjale || 26 ||
iyampunarasambhrāntānirudvignātarasvinī |
senārakṣatikākutsthaumayāprītyāniveditau || 27 ||
sātvambhavasuvisrabdhāanumānaissukhodayaiḥ |
ahataupaśyakākutsthausnehādetadbrravīmite || 28 ||
anṛtannoktapūrvammenacavakṣyekadācana |
cāritrasukhaśīlatvāt praviṣṭāasimanaḥmama || 29 ||
nemauśakyāraṇejetuṃsendrairapisurāsuraiḥ |
tādṛśandarśanandṛṣṭavāmayācāveditantava || 30 ||
idañcasumahacacitraṃśaraiḥpaśyasvamaithili |
nissañjñāvapyubhāvetaunaivalakṣmīrvimuñcati || 31 ||
prāyeṇagatasattvānāmpuruṣāṇāṅgatāyuṣām |
dṛśyamāneṣuvaktreṣuparambhavativaikṛtam || 32 ||
tyajaśokañcamohañcaduḥkhañcajanakātmaje |
rāmalakṣmaṇayorarthenādyaśakyamajīvitum || 33 ||
śutvātuvacanantasyāḥsītāsurasutopamā |
kṛtāñjaliruvācemāmevamastvitimaithili || 34 ||
vimānampuṣpakantattusannivartyamanojavam |
dīnātrijaṭayāsītālaṅkāmevapraveśitā || 35 ||
tatastrijaṭayāsārthampuṣpakādavaruhyasā |
aśokavanikāmevarākṣasībhiḥpraveśitā || 36 ||
praviśyasītābahuvṛkṣaṣaṇḍāntāṃrākṣasendrasyavihārabhūmim |
samprekṣyasañcintyacarājaputrauparaṃviṣādaṃsamupājagāma || 37 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe aṣṭacatvāriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे युद्धकाण्डम् ।
अथ अष्टचत्वारिंशस्सर्गः ।
भर्तारन्निहतन्दृष्टवालक्ष्मणञ्चमहाबलम् ।
विललापभृशंसीताकरुणंशोककर्शिता ॥ 1 ॥
ऊचुर्लक्षणिकायेमाम्पुत्रिण्यविधवेतिच ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 2 ॥
यज्वनोमहिषींयेमामूचुःपत्नीञ्चसत्त्रिणः ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 3 ॥
ऊचुस्संश्रवणेयेमान्द्विजाःकार्तान्तिकाश्शुभाम् ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 4 ॥
वीरपार्थिवपत्नीत्वांयेविदुर्भर्तृपूजिताम् ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 5 ॥
इमानिखलुपद्मानिपादयोर्यैःकुलस्त्रियः ।
अधिराज्येऽभिषिच्यन्तेनरेन्द्रैःपतिभिःसह ॥ 6 ॥
वैधव्यंयान्तियैर्नार्योऽलक्षणैर्भाग्यदुर्लभाः ।
नात्मनन्तानिपश्यामिपश्यन्तीहतलक्षणा ॥ 7 ॥
सत्यनामानिपद्मानिस्त्रीणामुक्तानिलक्षणैः ।
तान्यद्यनिहतेरामेवितथानिभवन्तिमे ॥ 8 ॥
केशाह् सूक्ष्माह् समा नीला भ्रुवौ च असम्गते मम ।
वृत्ते च अलोमशे जन्घे दन्ताश् च अविरला मम ॥ 9 ॥
शङ्खेनेत्रेकरौपादौगुल्फावूरूचमेचितौ ।
अनुवृत्तनखास्स्निग्धास्समाश्चाङ्गुलयोमम ॥ 10 ॥
स्तनौ च अविरलौ पीनौ मम इमौ मग्न चूचुकौ ।
मग्ना च उत्सन्गिनी नाभिह् पार्श्व उरस्कं च मे चितम् ॥ 11 ॥
ममवर्णोमणिनिभोमृदून्यङ्गरुहाणिच ।
प्रतिष्ठितान्द्वादशभिर्मामूचुश्शुभलक्षणाम् ॥ 12 ॥
समग्रयवमच्छ्रिद्रपाणिपादञ्चवर्णवत् ।
मन्दस्मितेत्येवचमाङ्कन्यालाक्षणिनोद्विजाः ॥ 13 ॥
आधिराज्येऽभिषेकोमेब्राह्मणैःपतिनासह ।
कृतान्तकुशलैरुक्तन्तत्सर्वंवितथीकृतम् ॥ 14 ॥
शोधयित्वाजनस्थानम्प्रवृततिमुपलभ्यच ।
तीर्त्वासागरमक्षोभ्यम्भ्रातरौगोष्पदेहतौ ॥ 15 ॥
ननुवारुणमाग्नेयमैन्द्रंवायव्यमेवच ।
अस्त्रम्ब्रह्मशिरश्चैवप्रत्यपद्यताम् ॥ 16 ॥
अदृश्यमानेनरणेमाययावासवोपमौ ।
ममनाथावनाथायानिहतौरामलक्ष्मणौ ॥ 17 ॥
नहिदृष्टिपथम्प्राप्यराघवस्यरणेरिपुः ।
जीवन्प्रन्तिवर्तेतयद्यपिस्यान्मनोजवः ॥ 18 ॥
नकलस्यातिभारोऽस्तिकृतान्तश्चसुदुर्जयः ।
यत्ररामःसहभ्रात्राशेतेयुधिनिपातितः ॥ 19 ॥
नशोचामितथारामंलक्ष्मणञ्चमहारथम् ।
वात्मानञ्जननीञ्चापियथाश्वश्रून्तपस्विनीम् ॥ 20 ॥
सातुचिन्तयतेनित्यंसमाप्तव्रतमागतम् ।
कदाद्रक्ष्यामिसीताञ्चलक्ष्मणञ्चसराघवम् ॥ 21 ॥
परिदेवयमानान्तांराक्षसीत्रिजटाब्रवीत् ।
माविषादङ्कृथादेवी भर्ताऽयन्तवजीवति ॥ 22 ॥
कारणानिचवक्ष्यामिमहान्तिसदृशानिच ।
यथेमौजीवतोदेवीभ्रातरौरामलक्ष्मणौ ॥ 23 ॥
नहिकोपपरीतानिहर्षपर्युत्सुकानिच ।
भवन्तियुधियोधानाम्मुखानिनिहतेपतौ ॥ 24 ॥
इदंविमानंवैदेही पुष्पकन्नामनामतः ।
दिव्यन्त्वान्दारयन्नैवंयद्येतौगतजीवितौ ॥ 25 ॥
हतवीरप्रधानाहिगतोत्साहानिरुद्यमा ।
सेनाभ्रमतिसङ् ख्येषुहतकर्णेवनौर्जले ॥ 26 ॥
इयम्पुनरसम्भ्रान्तानिरुद्विग्नातरस्विनी ।
सेनारक्षतिकाकुत्स्थौमयाप्रीत्यानिवेदितौ ॥ 27 ॥
सात्वम्भवसुविस्रब्धाअनुमानैस्सुखोदयैः ।
अहतौपश्यकाकुत्स्थौस्नेहादेतद्ब्र्रवीमिते ॥ 28 ॥
अनृतन्नोक्तपूर्वम्मेनचवक्ष्येकदाचन ।
चारित्रसुखशीलत्वात् प्रविष्टाअसिमनःमम ॥ 29 ॥
नेमौशक्यारणेजेतुंसेन्द्रैरपिसुरासुरैः ।
तादृशन्दर्शनन्दृष्टवामयाचावेदितन्तव ॥ 30 ॥
इदञ्चसुमहचचित्रंशरैःपश्यस्वमैथिलि ।
निस्सञ्ज्ञावप्युभावेतौनैवलक्ष्मीर्विमुञ्चति ॥ 31 ॥
प्रायेणगतसत्त्वानाम्पुरुषाणाङ्गतायुषाम् ।
दृश्यमानेषुवक्त्रेषुपरम्भवतिवैकृतम् ॥ 32 ॥
त्यजशोकञ्चमोहञ्चदुःखञ्चजनकात्मजे ।
रामलक्ष्मणयोरर्थेनाद्यशक्यमजीवितुम् ॥ 33 ॥
शुत्वातुवचनन्तस्याःसीतासुरसुतोपमा ।
कृताञ्जलिरुवाचेमामेवमस्त्वितिमैथिलि ॥ 34 ॥
विमानम्पुष्पकन्तत्तुसन्निवर्त्यमनोजवम् ।
दीनात्रिजटयासीतालङ्कामेवप्रवेशिता ॥ 35 ॥
ततस्त्रिजटयासार्थम्पुष्पकादवरुह्यसा ।
अशोकवनिकामेवराक्षसीभिःप्रवेशिता ॥ 36 ॥
प्रविश्यसीताबहुवृक्षषण्डान्तांराक्षसेन्द्रस्यविहारभूमिम् ।
सम्प्रेक्ष्यसञ्चिन्त्यचराजपुत्रौपरंविषादंसमुपाजगाम ॥ 37 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये युद्धकाण्डे अष्टचत्वारिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha aṣṭacatvāriṃśassargaḥ |
bhartārannihatandṛṣṭavālakṣmaṇañcamahābalam |
vilalāpabhṛśaṃsītākaruṇaṃśokakarśitā || 1 ||
ūcurlakṣaṇikāyemāmputriṇyavidhavetica |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 2 ||
yajvanomahiṣīṃyemāmūcuḥpatnīñcasattriṇaḥ |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 3 ||
ūcussaṃśravaṇeyemāndvijāḥkārtāntikāśśubhām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 4 ||
vīrapārthivapatnītvāṃyevidurbhartṛpūjitām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 5 ||
imānikhalupadmānipādayoryaiḥkulastriyaḥ |
adhirājye'bhiṣicyantenarendraiḥpatibhiḥsaha || 6 ||
vaidhavyaṃyāntiyairnāryo'lakṣaṇairbhāgyadurlabhāḥ |
nātmanantānipaśyāmipaśyantīhatalakṣaṇā || 7 ||
satyanāmānipadmānistrīṇāmuktānilakṣaṇaiḥ |
tānyadyanihaterāmevitathānibhavantime || 8 ||
keśāh sūkṣmāh samā nīlā bhruvau ca asamgate mama |
vṛtte ca alomaśe janghe dantāś ca aviralā mama || 9 ||
śaṅkhenetrekaraupādaugulphāvūrūcamecitau |
anuvṛttanakhāssnigdhāssamāścāṅgulayomama || 10 ||
stanau ca aviralau pīnau mama imau magna cūcukau |
magnā ca utsanginī nābhih pārśva uraskaṃ ca me citam || 11 ||
mamavarṇomaṇinibhomṛdūnyaṅgaruhāṇica |
pratiṣṭhitāndvādaśabhirmāmūcuśśubhalakṣaṇām || 12 ||
samagrayavamacchridrapāṇipādañcavarṇavat |
mandasmitetyevacamāṅkanyālākṣaṇinodvijāḥ || 13 ||
ādhirājye'bhiṣekomebrāhmaṇaiḥpatināsaha |
kṛtāntakuśalairuktantatsarvaṃvitathīkṛtam || 14 ||
śodhayitvājanasthānampravṛtatimupalabhyaca |
tīrtvāsāgaramakṣobhyambhrātaraugoṣpadehatau || 15 ||
nanuvāruṇamāgneyamaindraṃvāyavyamevaca |
astrambrahmaśiraścaivapratyapadyatām || 16 ||
adṛśyamānenaraṇemāyayāvāsavopamau |
mamanāthāvanāthāyānihataurāmalakṣmaṇau || 17 ||
nahidṛṣṭipathamprāpyarāghavasyaraṇeripuḥ |
jīvanprantivartetayadyapisyānmanojavaḥ || 18 ||
nakalasyātibhāro'stikṛtāntaścasudurjayaḥ |
yatrarāmaḥsahabhrātrāśeteyudhinipātitaḥ || 19 ||
naśocāmitathārāmaṃlakṣmaṇañcamahāratham |
vātmānañjananīñcāpiyathāśvaśrūntapasvinīm || 20 ||
sātucintayatenityaṃsamāptavratamāgatam |
kadādrakṣyāmisītāñcalakṣmaṇañcasarāghavam || 21 ||
paridevayamānāntāṃrākṣasītrijaṭābravīt |
māviṣādaṅkṛthādevī bhartā'yantavajīvati || 22 ||
kāraṇānicavakṣyāmimahāntisadṛśānica |
yathemaujīvatodevībhrātaraurāmalakṣmaṇau || 23 ||
nahikopaparītāniharṣaparyutsukānica |
bhavantiyudhiyodhānāmmukhāninihatepatau || 24 ||
idaṃvimānaṃvaidehī puṣpakannāmanāmataḥ |
divyantvāndārayannaivaṃyadyetaugatajīvitau || 25 ||
hatavīrapradhānāhigatotsāhānirudyamā |
senābhramatisaṅ khyeṣuhatakarṇevanaurjale || 26 ||
iyampunarasambhrāntānirudvignātarasvinī |
senārakṣatikākutsthaumayāprītyāniveditau || 27 ||
sātvambhavasuvisrabdhāanumānaissukhodayaiḥ |
ahataupaśyakākutsthausnehādetadbrravīmite || 28 ||
anṛtannoktapūrvammenacavakṣyekadācana |
cāritrasukhaśīlatvāt praviṣṭāasimanaḥmama || 29 ||
nemauśakyāraṇejetuṃsendrairapisurāsuraiḥ |
tādṛśandarśanandṛṣṭavāmayācāveditantava || 30 ||
idañcasumahacacitraṃśaraiḥpaśyasvamaithili |
nissañjñāvapyubhāvetaunaivalakṣmīrvimuñcati || 31 ||
prāyeṇagatasattvānāmpuruṣāṇāṅgatāyuṣām |
dṛśyamāneṣuvaktreṣuparambhavativaikṛtam || 32 ||
tyajaśokañcamohañcaduḥkhañcajanakātmaje |
rāmalakṣmaṇayorarthenādyaśakyamajīvitum || 33 ||
śutvātuvacanantasyāḥsītāsurasutopamā |
kṛtāñjaliruvācemāmevamastvitimaithili || 34 ||
vimānampuṣpakantattusannivartyamanojavam |
dīnātrijaṭayāsītālaṅkāmevapraveśitā || 35 ||
tatastrijaṭayāsārthampuṣpakādavaruhyasā |
aśokavanikāmevarākṣasībhiḥpraveśitā || 36 ||
praviśyasītābahuvṛkṣaṣaṇḍāntāṃrākṣasendrasyavihārabhūmim |
samprekṣyasañcintyacarājaputrauparaṃviṣādaṃsamupājagāma || 37 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe aṣṭacatvāriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.