6.48 যুদ্ধকাণ্ড - অষ্টচত্বারিংশ সর্গঃ

6.48 Yuddhakanda - Ashtachatvarimsha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Bengali script
📄 Download PDF
শ্রীমদ্বাল্মীকীয রামাযণে যুদ্ধকাণ্ডম্ ।
অথ অষ্টচত্বারিংশস্সর্গঃ ।
ভর্তারন্নিহতন্দৃষ্টবালক্ষ্মণঞ্চমহাবলম্ ।
বিললাপভৃশংসীতাকরুণংশোককর্শিতা ॥ 1 ॥
ঊচুর্লক্ষণিকাযেমাম্পুত্রিণ্যবিধবেতিচ ।
তেঽদ্যসর্বেহতেরামেজ্ঞানিনোঽনৃতবাদিনঃ ॥ 2 ॥
যজ্বনোমহিষীংযেমামূচুঃপত্নীঞ্চসত্ত্রিণঃ ।
তেঽদ্যসর্বেহতেরামেজ্ঞানিনোঽনৃতবাদিনঃ ॥ 3 ॥
ঊচুস্সংশ্রবণেযেমান্দ্বিজাঃকার্তান্তিকাশ্শুভাম্ ।
তেঽদ্যসর্বেহতেরামেজ্ঞানিনোঽনৃতবাদিনঃ ॥ 4 ॥
বীরপার্থিবপত্নীত্বাংযেবিদুর্ভর্তৃপূজিতাম্ ।
তেঽদ্যসর্বেহতেরামেজ্ঞানিনোঽনৃতবাদিনঃ ॥ 5 ॥
ইমানিখলুপদ্মানিপাদযোর্যৈঃকুলস্ত্রিযঃ ।
অধিরাজ্যেঽভিষিচ্যন্তেনরেন্দ্রৈঃপতিভিঃসহ ॥ 6 ॥
বৈধব্যংযান্তিযৈর্নার্যোঽলক্ষণৈর্ভাগ্যদুর্লভাঃ ।
নাত্মনন্তানিপশ্যামিপশ্যন্তীহতলক্ষণা ॥ 7 ॥
সত্যনামানিপদ্মানিস্ত্রীণামুক্তানিলক্ষণৈঃ ।
তান্যদ্যনিহতেরামেবিতথানিভবন্তিমে ॥ 8 ॥
কেশাহ্ সূক্ষ্মাহ্ সমা নীলা ভ্রুবৌ চ অসম্গতে মম ।
বৃত্তে চ অলোমশে জন্ঘে দন্তাশ্ চ অবিরলা মম ॥ 9 ॥
শঙ্খেনেত্রেকরৌপাদৌগুল্ফাবূরূচমেচিতৌ ।
অনুবৃত্তনখাস্স্নিগ্ধাস্সমাশ্চাঙ্গুলযোমম ॥ 10 ॥
স্তনৌ চ অবিরলৌ পীনৌ মম ইমৌ মগ্ন চূচুকৌ ।
মগ্না চ উত্সন্গিনী নাভিহ্ পার্শ্ব উরস্কং চ মে চিতম্ ॥ 11 ॥
মমবর্ণোমণিনিভোমৃদূন্যঙ্গরুহাণিচ ।
প্রতিষ্ঠিতান্দ্বাদশভির্মামূচুশ্শুভলক্ষণাম্ ॥ 12 ॥
সমগ্রযবমচ্ছ্রিদ্রপাণিপাদঞ্চবর্ণবত্ ।
মন্দস্মিতেত্যেবচমাঙ্কন্যালাক্ষণিনোদ্বিজাঃ ॥ 13 ॥
আধিরাজ্যেঽভিষেকোমেব্রাহ্মণৈঃপতিনাসহ ।
কৃতান্তকুশলৈরুক্তন্তত্সর্বংবিতথীকৃতম্ ॥ 14 ॥
শোধযিত্বাজনস্থানম্প্রবৃততিমুপলভ্যচ ।
তীর্ত্বাসাগরমক্ষোভ্যম্ভ্রাতরৌগোষ্পদেহতৌ ॥ 15 ॥
ননুবারুণমাগ্নেযমৈন্দ্রংবাযব্যমেবচ ।
অস্ত্রম্ব্রহ্মশিরশ্চৈবপ্রত্যপদ্যতাম্ ॥ 16 ॥
অদৃশ্যমানেনরণেমাযযাবাসবোপমৌ ।
মমনাথাবনাথাযানিহতৌরামলক্ষ্মণৌ ॥ 17 ॥
নহিদৃষ্টিপথম্প্রাপ্যরাঘবস্যরণেরিপুঃ ।
জীবন্প্রন্তিবর্তেতযদ্যপিস্যান্মনোজবঃ ॥ 18 ॥
নকলস্যাতিভারোঽস্তিকৃতান্তশ্চসুদুর্জযঃ ।
যত্ররামঃসহভ্রাত্রাশেতেযুধিনিপাতিতঃ ॥ 19 ॥
নশোচামিতথারামংলক্ষ্মণঞ্চমহারথম্ ।
বাত্মানঞ্জননীঞ্চাপিযথাশ্বশ্রূন্তপস্বিনীম্ ॥ 20 ॥
সাতুচিন্তযতেনিত্যংসমাপ্তব্রতমাগতম্ ।
কদাদ্রক্ষ্যামিসীতাঞ্চলক্ষ্মণঞ্চসরাঘবম্ ॥ 21 ॥
পরিদেবযমানান্তাংরাক্ষসীত্রিজটাব্রবীত্ ।
মাবিষাদঙ্কৃথাদেবী ভর্তাঽযন্তবজীবতি ॥ 22 ॥
কারণানিচবক্ষ্যামিমহান্তিসদৃশানিচ ।
যথেমৌজীবতোদেবীভ্রাতরৌরামলক্ষ্মণৌ ॥ 23 ॥
নহিকোপপরীতানিহর্ষপর্যুত্সুকানিচ ।
ভবন্তিযুধিযোধানাম্মুখানিনিহতেপতৌ ॥ 24 ॥
ইদংবিমানংবৈদেহী পুষ্পকন্নামনামতঃ ।
দিব্যন্ত্বান্দারযন্নৈবংযদ্যেতৌগতজীবিতৌ ॥ 25 ॥
হতবীরপ্রধানাহিগতোত্সাহানিরুদ্যমা ।
সেনাভ্রমতিসঙ্ খ্যেষুহতকর্ণেবনৌর্জলে ॥ 26 ॥
ইযম্পুনরসম্ভ্রান্তানিরুদ্বিগ্নাতরস্বিনী ।
সেনারক্ষতিকাকুত্স্থৌমযাপ্রীত্যানিবেদিতৌ ॥ 27 ॥
সাত্বম্ভবসুবিস্রব্ধাঅনুমানৈস্সুখোদযৈঃ ।
অহতৌপশ্যকাকুত্স্থৌস্নেহাদেতদ্ব্র্রবীমিতে ॥ 28 ॥
অনৃতন্নোক্তপূর্বম্মেনচবক্ষ্যেকদাচন ।
চারিত্রসুখশীলত্বাত্ প্রবিষ্টাঅসিমনঃমম ॥ 29 ॥
নেমৌশক্যারণেজেতুংসেন্দ্রৈরপিসুরাসুরৈঃ ।
তাদৃশন্দর্শনন্দৃষ্টবামযাচাবেদিতন্তব ॥ 30 ॥
ইদঞ্চসুমহচচিত্রংশরৈঃপশ্যস্বমৈথিলি ।
নিস্সঞ্জ্ঞাবপ্যুভাবেতৌনৈবলক্ষ্মীর্বিমুঞ্চতি ॥ 31 ॥
প্রাযেণগতসত্ত্বানাম্পুরুষাণাঙ্গতাযুষাম্ ।
দৃশ্যমানেষুবক্ত্রেষুপরম্ভবতিবৈকৃতম্ ॥ 32 ॥
ত্যজশোকঞ্চমোহঞ্চদুঃখঞ্চজনকাত্মজে ।
রামলক্ষ্মণযোরর্থেনাদ্যশক্যমজীবিতুম্ ॥ 33 ॥
শুত্বাতুবচনন্তস্যাঃসীতাসুরসুতোপমা ।
কৃতাঞ্জলিরুবাচেমামেবমস্ত্বিতিমৈথিলি ॥ 34 ॥
বিমানম্পুষ্পকন্তত্তুসন্নিবর্ত্যমনোজবম্ ।
দীনাত্রিজটযাসীতালঙ্কামেবপ্রবেশিতা ॥ 35 ॥
ততস্ত্রিজটযাসার্থম্পুষ্পকাদবরুহ্যসা ।
অশোকবনিকামেবরাক্ষসীভিঃপ্রবেশিতা ॥ 36 ॥
প্রবিশ্যসীতাবহুবৃক্ষষণ্ডান্তাংরাক্ষসেন্দ্রস্যবিহারভূমিম্ ।
সম্প্রেক্ষ্যসঞ্চিন্ত্যচরাজপুত্রৌপরংবিষাদংসমুপাজগাম ॥ 37 ॥
ইত্যার্ষে শ্রীমদ্রামাযণে বাল্মীকীয আদিকাব্যে যুদ্ধকাণ্ডে অষ্টচত্বারিংশস্সর্গঃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha aṣṭacatvāriṃśassargaḥ |
bhartārannihatandṛṣṭavālakṣmaṇañcamahābalam |
vilalāpabhṛśaṃsītākaruṇaṃśokakarśitā || 1 ||
ūcurlakṣaṇikāyemāmputriṇyavidhavetica |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 2 ||
yajvanomahiṣīṃyemāmūcuḥpatnīñcasattriṇaḥ |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 3 ||
ūcussaṃśravaṇeyemāndvijāḥkārtāntikāśśubhām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 4 ||
vīrapārthivapatnītvāṃyevidurbhartṛpūjitām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 5 ||
imānikhalupadmānipādayoryaiḥkulastriyaḥ |
adhirājye'bhiṣicyantenarendraiḥpatibhiḥsaha || 6 ||
vaidhavyaṃyāntiyairnāryo'lakṣaṇairbhāgyadurlabhāḥ |
nātmanantānipaśyāmipaśyantīhatalakṣaṇā || 7 ||
satyanāmānipadmānistrīṇāmuktānilakṣaṇaiḥ |
tānyadyanihaterāmevitathānibhavantime || 8 ||
keśāh sūkṣmāh samā nīlā bhruvau ca asamgate mama |
vṛtte ca alomaśe janghe dantāś ca aviralā mama || 9 ||
śaṅkhenetrekaraupādaugulphāvūrūcamecitau |
anuvṛttanakhāssnigdhāssamāścāṅgulayomama || 10 ||
stanau ca aviralau pīnau mama imau magna cūcukau |
magnā ca utsanginī nābhih pārśva uraskaṃ ca me citam || 11 ||
mamavarṇomaṇinibhomṛdūnyaṅgaruhāṇica |
pratiṣṭhitāndvādaśabhirmāmūcuśśubhalakṣaṇām || 12 ||
samagrayavamacchridrapāṇipādañcavarṇavat |
mandasmitetyevacamāṅkanyālākṣaṇinodvijāḥ || 13 ||
ādhirājye'bhiṣekomebrāhmaṇaiḥpatināsaha |
kṛtāntakuśalairuktantatsarvaṃvitathīkṛtam || 14 ||
śodhayitvājanasthānampravṛtatimupalabhyaca |
tīrtvāsāgaramakṣobhyambhrātaraugoṣpadehatau || 15 ||
nanuvāruṇamāgneyamaindraṃvāyavyamevaca |
astrambrahmaśiraścaivapratyapadyatām || 16 ||
adṛśyamānenaraṇemāyayāvāsavopamau |
mamanāthāvanāthāyānihataurāmalakṣmaṇau || 17 ||
nahidṛṣṭipathamprāpyarāghavasyaraṇeripuḥ |
jīvanprantivartetayadyapisyānmanojavaḥ || 18 ||
nakalasyātibhāro'stikṛtāntaścasudurjayaḥ |
yatrarāmaḥsahabhrātrāśeteyudhinipātitaḥ || 19 ||
naśocāmitathārāmaṃlakṣmaṇañcamahāratham |
vātmānañjananīñcāpiyathāśvaśrūntapasvinīm || 20 ||
sātucintayatenityaṃsamāptavratamāgatam |
kadādrakṣyāmisītāñcalakṣmaṇañcasarāghavam || 21 ||
paridevayamānāntāṃrākṣasītrijaṭābravīt |
māviṣādaṅkṛthādevī bhartā'yantavajīvati || 22 ||
kāraṇānicavakṣyāmimahāntisadṛśānica |
yathemaujīvatodevībhrātaraurāmalakṣmaṇau || 23 ||
nahikopaparītāniharṣaparyutsukānica |
bhavantiyudhiyodhānāmmukhāninihatepatau || 24 ||
idaṃvimānaṃvaidehī puṣpakannāmanāmataḥ |
divyantvāndārayannaivaṃyadyetaugatajīvitau || 25 ||
hatavīrapradhānāhigatotsāhānirudyamā |
senābhramatisaṅ khyeṣuhatakarṇevanaurjale || 26 ||
iyampunarasambhrāntānirudvignātarasvinī |
senārakṣatikākutsthaumayāprītyāniveditau || 27 ||
sātvambhavasuvisrabdhāanumānaissukhodayaiḥ |
ahataupaśyakākutsthausnehādetadbrravīmite || 28 ||
anṛtannoktapūrvammenacavakṣyekadācana |
cāritrasukhaśīlatvāt praviṣṭāasimanaḥmama || 29 ||
nemauśakyāraṇejetuṃsendrairapisurāsuraiḥ |
tādṛśandarśanandṛṣṭavāmayācāveditantava || 30 ||
idañcasumahacacitraṃśaraiḥpaśyasvamaithili |
nissañjñāvapyubhāvetaunaivalakṣmīrvimuñcati || 31 ||
prāyeṇagatasattvānāmpuruṣāṇāṅgatāyuṣām |
dṛśyamāneṣuvaktreṣuparambhavativaikṛtam || 32 ||
tyajaśokañcamohañcaduḥkhañcajanakātmaje |
rāmalakṣmaṇayorarthenādyaśakyamajīvitum || 33 ||
śutvātuvacanantasyāḥsītāsurasutopamā |
kṛtāñjaliruvācemāmevamastvitimaithili || 34 ||
vimānampuṣpakantattusannivartyamanojavam |
dīnātrijaṭayāsītālaṅkāmevapraveśitā || 35 ||
tatastrijaṭayāsārthampuṣpakādavaruhyasā |
aśokavanikāmevarākṣasībhiḥpraveśitā || 36 ||
praviśyasītābahuvṛkṣaṣaṇḍāntāṃrākṣasendrasyavihārabhūmim |
samprekṣyasañcintyacarājaputrauparaṃviṣādaṃsamupājagāma || 37 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe aṣṭacatvāriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे युद्धकाण्डम् ।
अथ अष्टचत्वारिंशस्सर्गः ।
भर्तारन्निहतन्दृष्टवालक्ष्मणञ्चमहाबलम् ।
विललापभृशंसीताकरुणंशोककर्शिता ॥ 1 ॥
ऊचुर्लक्षणिकायेमाम्पुत्रिण्यविधवेतिच ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 2 ॥
यज्वनोमहिषींयेमामूचुःपत्नीञ्चसत्त्रिणः ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 3 ॥
ऊचुस्संश्रवणेयेमान्द्विजाःकार्तान्तिकाश्शुभाम् ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 4 ॥
वीरपार्थिवपत्नीत्वांयेविदुर्भर्तृपूजिताम् ।
तेऽद्यसर्वेहतेरामेज्ञानिनोऽनृतवादिनः ॥ 5 ॥
इमानिखलुपद्मानिपादयोर्यैःकुलस्त्रियः ।
अधिराज्येऽभिषिच्यन्तेनरेन्द्रैःपतिभिःसह ॥ 6 ॥
वैधव्यंयान्तियैर्नार्योऽलक्षणैर्भाग्यदुर्लभाः ।
नात्मनन्तानिपश्यामिपश्यन्तीहतलक्षणा ॥ 7 ॥
सत्यनामानिपद्मानिस्त्रीणामुक्तानिलक्षणैः ।
तान्यद्यनिहतेरामेवितथानिभवन्तिमे ॥ 8 ॥
केशाह् सूक्ष्माह् समा नीला भ्रुवौ च असम्गते मम ।
वृत्ते च अलोमशे जन्घे दन्ताश् च अविरला मम ॥ 9 ॥
शङ्खेनेत्रेकरौपादौगुल्फावूरूचमेचितौ ।
अनुवृत्तनखास्स्निग्धास्समाश्चाङ्गुलयोमम ॥ 10 ॥
स्तनौ च अविरलौ पीनौ मम इमौ मग्न चूचुकौ ।
मग्ना च उत्सन्गिनी नाभिह् पार्श्व उरस्कं च मे चितम् ॥ 11 ॥
ममवर्णोमणिनिभोमृदून्यङ्गरुहाणिच ।
प्रतिष्ठितान्द्वादशभिर्मामूचुश्शुभलक्षणाम् ॥ 12 ॥
समग्रयवमच्छ्रिद्रपाणिपादञ्चवर्णवत् ।
मन्दस्मितेत्येवचमाङ्कन्यालाक्षणिनोद्विजाः ॥ 13 ॥
आधिराज्येऽभिषेकोमेब्राह्मणैःपतिनासह ।
कृतान्तकुशलैरुक्तन्तत्सर्वंवितथीकृतम् ॥ 14 ॥
शोधयित्वाजनस्थानम्प्रवृततिमुपलभ्यच ।
तीर्त्वासागरमक्षोभ्यम्भ्रातरौगोष्पदेहतौ ॥ 15 ॥
ननुवारुणमाग्नेयमैन्द्रंवायव्यमेवच ।
अस्त्रम्ब्रह्मशिरश्चैवप्रत्यपद्यताम् ॥ 16 ॥
अदृश्यमानेनरणेमाययावासवोपमौ ।
ममनाथावनाथायानिहतौरामलक्ष्मणौ ॥ 17 ॥
नहिदृष्टिपथम्प्राप्यराघवस्यरणेरिपुः ।
जीवन्प्रन्तिवर्तेतयद्यपिस्यान्मनोजवः ॥ 18 ॥
नकलस्यातिभारोऽस्तिकृतान्तश्चसुदुर्जयः ।
यत्ररामःसहभ्रात्राशेतेयुधिनिपातितः ॥ 19 ॥
नशोचामितथारामंलक्ष्मणञ्चमहारथम् ।
वात्मानञ्जननीञ्चापियथाश्वश्रून्तपस्विनीम् ॥ 20 ॥
सातुचिन्तयतेनित्यंसमाप्तव्रतमागतम् ।
कदाद्रक्ष्यामिसीताञ्चलक्ष्मणञ्चसराघवम् ॥ 21 ॥
परिदेवयमानान्तांराक्षसीत्रिजटाब्रवीत् ।
माविषादङ्कृथादेवी भर्ताऽयन्तवजीवति ॥ 22 ॥
कारणानिचवक्ष्यामिमहान्तिसदृशानिच ।
यथेमौजीवतोदेवीभ्रातरौरामलक्ष्मणौ ॥ 23 ॥
नहिकोपपरीतानिहर्षपर्युत्सुकानिच ।
भवन्तियुधियोधानाम्मुखानिनिहतेपतौ ॥ 24 ॥
इदंविमानंवैदेही पुष्पकन्नामनामतः ।
दिव्यन्त्वान्दारयन्नैवंयद्येतौगतजीवितौ ॥ 25 ॥
हतवीरप्रधानाहिगतोत्साहानिरुद्यमा ।
सेनाभ्रमतिसङ् ख्येषुहतकर्णेवनौर्जले ॥ 26 ॥
इयम्पुनरसम्भ्रान्तानिरुद्विग्नातरस्विनी ।
सेनारक्षतिकाकुत्स्थौमयाप्रीत्यानिवेदितौ ॥ 27 ॥
सात्वम्भवसुविस्रब्धाअनुमानैस्सुखोदयैः ।
अहतौपश्यकाकुत्स्थौस्नेहादेतद्ब्र्रवीमिते ॥ 28 ॥
अनृतन्नोक्तपूर्वम्मेनचवक्ष्येकदाचन ।
चारित्रसुखशीलत्वात् प्रविष्टाअसिमनःमम ॥ 29 ॥
नेमौशक्यारणेजेतुंसेन्द्रैरपिसुरासुरैः ।
तादृशन्दर्शनन्दृष्टवामयाचावेदितन्तव ॥ 30 ॥
इदञ्चसुमहचचित्रंशरैःपश्यस्वमैथिलि ।
निस्सञ्ज्ञावप्युभावेतौनैवलक्ष्मीर्विमुञ्चति ॥ 31 ॥
प्रायेणगतसत्त्वानाम्पुरुषाणाङ्गतायुषाम् ।
दृश्यमानेषुवक्त्रेषुपरम्भवतिवैकृतम् ॥ 32 ॥
त्यजशोकञ्चमोहञ्चदुःखञ्चजनकात्मजे ।
रामलक्ष्मणयोरर्थेनाद्यशक्यमजीवितुम् ॥ 33 ॥
शुत्वातुवचनन्तस्याःसीतासुरसुतोपमा ।
कृताञ्जलिरुवाचेमामेवमस्त्वितिमैथिलि ॥ 34 ॥
विमानम्पुष्पकन्तत्तुसन्निवर्त्यमनोजवम् ।
दीनात्रिजटयासीतालङ्कामेवप्रवेशिता ॥ 35 ॥
ततस्त्रिजटयासार्थम्पुष्पकादवरुह्यसा ।
अशोकवनिकामेवराक्षसीभिःप्रवेशिता ॥ 36 ॥
प्रविश्यसीताबहुवृक्षषण्डान्तांराक्षसेन्द्रस्यविहारभूमिम् ।
सम्प्रेक्ष्यसञ्चिन्त्यचराजपुत्रौपरंविषादंसमुपाजगाम ॥ 37 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये युद्धकाण्डे अष्टचत्वारिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha aṣṭacatvāriṃśassargaḥ |
bhartārannihatandṛṣṭavālakṣmaṇañcamahābalam |
vilalāpabhṛśaṃsītākaruṇaṃśokakarśitā || 1 ||
ūcurlakṣaṇikāyemāmputriṇyavidhavetica |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 2 ||
yajvanomahiṣīṃyemāmūcuḥpatnīñcasattriṇaḥ |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 3 ||
ūcussaṃśravaṇeyemāndvijāḥkārtāntikāśśubhām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 4 ||
vīrapārthivapatnītvāṃyevidurbhartṛpūjitām |
te'dyasarvehaterāmejñānino'nṛtavādinaḥ || 5 ||
imānikhalupadmānipādayoryaiḥkulastriyaḥ |
adhirājye'bhiṣicyantenarendraiḥpatibhiḥsaha || 6 ||
vaidhavyaṃyāntiyairnāryo'lakṣaṇairbhāgyadurlabhāḥ |
nātmanantānipaśyāmipaśyantīhatalakṣaṇā || 7 ||
satyanāmānipadmānistrīṇāmuktānilakṣaṇaiḥ |
tānyadyanihaterāmevitathānibhavantime || 8 ||
keśāh sūkṣmāh samā nīlā bhruvau ca asamgate mama |
vṛtte ca alomaśe janghe dantāś ca aviralā mama || 9 ||
śaṅkhenetrekaraupādaugulphāvūrūcamecitau |
anuvṛttanakhāssnigdhāssamāścāṅgulayomama || 10 ||
stanau ca aviralau pīnau mama imau magna cūcukau |
magnā ca utsanginī nābhih pārśva uraskaṃ ca me citam || 11 ||
mamavarṇomaṇinibhomṛdūnyaṅgaruhāṇica |
pratiṣṭhitāndvādaśabhirmāmūcuśśubhalakṣaṇām || 12 ||
samagrayavamacchridrapāṇipādañcavarṇavat |
mandasmitetyevacamāṅkanyālākṣaṇinodvijāḥ || 13 ||
ādhirājye'bhiṣekomebrāhmaṇaiḥpatināsaha |
kṛtāntakuśalairuktantatsarvaṃvitathīkṛtam || 14 ||
śodhayitvājanasthānampravṛtatimupalabhyaca |
tīrtvāsāgaramakṣobhyambhrātaraugoṣpadehatau || 15 ||
nanuvāruṇamāgneyamaindraṃvāyavyamevaca |
astrambrahmaśiraścaivapratyapadyatām || 16 ||
adṛśyamānenaraṇemāyayāvāsavopamau |
mamanāthāvanāthāyānihataurāmalakṣmaṇau || 17 ||
nahidṛṣṭipathamprāpyarāghavasyaraṇeripuḥ |
jīvanprantivartetayadyapisyānmanojavaḥ || 18 ||
nakalasyātibhāro'stikṛtāntaścasudurjayaḥ |
yatrarāmaḥsahabhrātrāśeteyudhinipātitaḥ || 19 ||
naśocāmitathārāmaṃlakṣmaṇañcamahāratham |
vātmānañjananīñcāpiyathāśvaśrūntapasvinīm || 20 ||
sātucintayatenityaṃsamāptavratamāgatam |
kadādrakṣyāmisītāñcalakṣmaṇañcasarāghavam || 21 ||
paridevayamānāntāṃrākṣasītrijaṭābravīt |
māviṣādaṅkṛthādevī bhartā'yantavajīvati || 22 ||
kāraṇānicavakṣyāmimahāntisadṛśānica |
yathemaujīvatodevībhrātaraurāmalakṣmaṇau || 23 ||
nahikopaparītāniharṣaparyutsukānica |
bhavantiyudhiyodhānāmmukhāninihatepatau || 24 ||
idaṃvimānaṃvaidehī puṣpakannāmanāmataḥ |
divyantvāndārayannaivaṃyadyetaugatajīvitau || 25 ||
hatavīrapradhānāhigatotsāhānirudyamā |
senābhramatisaṅ khyeṣuhatakarṇevanaurjale || 26 ||
iyampunarasambhrāntānirudvignātarasvinī |
senārakṣatikākutsthaumayāprītyāniveditau || 27 ||
sātvambhavasuvisrabdhāanumānaissukhodayaiḥ |
ahataupaśyakākutsthausnehādetadbrravīmite || 28 ||
anṛtannoktapūrvammenacavakṣyekadācana |
cāritrasukhaśīlatvāt praviṣṭāasimanaḥmama || 29 ||
nemauśakyāraṇejetuṃsendrairapisurāsuraiḥ |
tādṛśandarśanandṛṣṭavāmayācāveditantava || 30 ||
idañcasumahacacitraṃśaraiḥpaśyasvamaithili |
nissañjñāvapyubhāvetaunaivalakṣmīrvimuñcati || 31 ||
prāyeṇagatasattvānāmpuruṣāṇāṅgatāyuṣām |
dṛśyamāneṣuvaktreṣuparambhavativaikṛtam || 32 ||
tyajaśokañcamohañcaduḥkhañcajanakātmaje |
rāmalakṣmaṇayorarthenādyaśakyamajīvitum || 33 ||
śutvātuvacanantasyāḥsītāsurasutopamā |
kṛtāñjaliruvācemāmevamastvitimaithili || 34 ||
vimānampuṣpakantattusannivartyamanojavam |
dīnātrijaṭayāsītālaṅkāmevapraveśitā || 35 ||
tatastrijaṭayāsārthampuṣpakādavaruhyasā |
aśokavanikāmevarākṣasībhiḥpraveśitā || 36 ||
praviśyasītābahuvṛkṣaṣaṇḍāntāṃrākṣasendrasyavihārabhūmim |
samprekṣyasañcintyacarājaputrauparaṃviṣādaṃsamupājagāma || 37 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe aṣṭacatvāriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in