శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే అయోధ్యాకాణ్డమ్ ।
అథ శతతమస్సర్గః ।
జటిలం చీరవసనం ప్రాఞ్జలిం పతితం భువి ।
దదర్శ రామో దుర్దర్శం యుగాన్తే భాస్కరంయథా ॥ 1 ॥
కథఞ్చిదభివిజ్ఞాయ వివర్ణవదనం కృశమ్ ।
భ్రాతరం భరతం రామః పరిజగ్రాహ బాహునా ॥ 2 ॥
ఆఘ్రాయ రామస్తం మూర్ధ్ని పరిష్వజ్య చ రాఘవః ।
అఙ్కే భరతమారోప్య పర్యపృచ్ఛత్సమాహితః ॥ 3 ॥
క్వ ను తేఽభూత్పితా తాత యదరణ్యం త్వమాగతః ।
న హి త్వం జీవతస్తస్య వనమాగన్తుమర్హసి ॥ 4 ॥
చిరస్య బత పశ్యామి దూరాద్భరతమాగతమ్ ।
దుష్ప్రతీకమరణ్యేఽస్మిన్ కిం తాత వనమాగతః ॥ 5 ॥
కచ్చిద్ధారయతే తాత రాజా యత్త్వమిహాఽగతః ।
కచ్చిన్న దీన స్సహసా రాజా లోకాన్తరం గతః ॥ 6 ॥
కచ్చిత్సౌమ్య న తే రాజ్యం భ్రష్టం బాలస్య శాశ్వతమ్ ।
కచ్చిచ్ఛుశ్రూషసే తాత పితరం సత్యవిక్రమమ్ ॥ 7 ॥
కచ్చిద్ధశరథో రాజా కుశలీ సత్యసంఙ్గరః ।
రాజసూయాశ్వమేధానామాహర్తా ధర్మనిశ్చయః ॥ 8 ॥
స కచ్చిద్బ్రాహ్మణో విద్వాన్ ధర్మనిత్యో మహాద్యుతిః ।
ఇక్ష్వాకూణాముపాధ్యాయో యథావత్తాత పూజ్యతే ॥ 9 ॥
సా తాత కచ్చిత్కౌసల్యా సుమిత్రా చ ప్రజావతీ ।
సుఖినీ కచ్చిదార్యా చ దేవీ నన్దతి కైకయీ ॥ 10 ॥
కచ్చిద్వినయసమ్పన్నః కులపుత్రో బహుశ్రుతః ।
అనసూయురనుద్రష్టా సత్కృతస్తే పురోహితః ॥ 11 ॥
కచ్చిదగ్నిషు తే యుక్తో విధిజ్ఞో మతిమానృజుః ।
హుతం చ హోష్యమాణం చ కాలే వేదయతే సదా ॥ 12 ॥
కచ్చిద్దేవాన్పిత్రూన్ మాతృర్గురూన్పితృసమానపి ।
వృద్ధాంశ్చ తాత వైద్యాంశ్చ బ్రాహ్మణాంశ్చాభిమన్యసే ॥ 13 ॥
ఇష్వస్త్రవరసమ్పన్నమర్థశాస్త్ర విశారదమ్ ।
సుధన్వానముపాధ్యాయం కచ్చిత్త్వం తాత మన్యసే ॥ 14 ॥
కచ్చిదాత్మసమా శ్శూరా శ్శ్రుతవన్తో జితేన్ద్రియాః ।
కులీనాశ్చేఙ్గితజ్ఞాశ్చ కృతాస్తే తాత మన్త్రిణః ॥ 15 ॥
మన్త్రో విజయమూలం హి రాజ్ఞాం భవతి రాఘవ ।
సుసంవృతో మన్త్రధరైరమాత్యై శ్శాస్త్రకోవిదైః ॥ 16 ॥
కచ్చిన్నిద్రావశం నైషీః కచ్చిత్ కాలేఽవబుధ్యసే ।
కచ్చిచ్చాపరరాత్రేషు చిన్తియస్యర్థనైపుణమ్ ॥ 17 ॥
కచ్చిన్మన్త్రయసే నైకః కచ్చిన్న బహుభిస్సహ ।
కచ్చిత్తే మన్త్రితో మన్త్రో రాష్ట్రం న పరిధావతి ॥ 18 ॥
కచ్చిదర్థం వినిశ్చిత్య లఘుమూలం మహోదయమ్ ।
క్షిప్రమారభసే కర్తుం న దీర్ఘయసి రాఘవ ॥ 19 ॥
కచ్చిత్తు సుకృతాన్యేవ కృతరూపాణి వా పునః ।
విదుస్తే సర్వకార్యాణి న కర్తవ్యాని పార్థివాః ॥ 20 ॥
కచ్చిన్నతర్కైర్యుక్త్యా వా యే చాప్యపరికీర్తితాః ।
త్వయా వా తవామాత్యైర్బుధ్యతే తాత మన్త్రితమ్ ॥ 21 ॥
కచ్చిత్సహస్రాన్మూర్ఖాణామేకమిచ్ఛసి పణ్డితమ్ ।
పణ్డితో హ్యర్థకృచ్ఛ్రేషు కుర్యాన్నిశ్రేయసం మహత్ ॥ 22 ॥
సహస్రాణ్యపి మూర్ఖాణాం యుద్యుపాస్తే మహీపతిః ।
అథవాప్యయుతాన్యేవ నాస్తి తేషు సహాయతా ॥ 23 ॥
ఏకోఽప్యమాత్యో మేధావీ శూరో దక్షో విచక్షణః ।
రాజానం రాజపుత్రం వా ప్రాపయేన్మహతీం శ్రియమ్ ॥ 24 ॥
కచ్చిన్ముఖ్యా మహాత్స్వేవ మధ్యమేషు చ మధ్యమాః ।
జఘన్యాశ్చ జఘన్యేషు భృత్యాః కర్మసు యోజితాః ॥ 25 ॥
అమాత్యానుపధాతీతాన్పితృపైతామహాఞ్ఛుచీన్ ।
శ్రేష్ఠాఞ్ఛ్రేష్ఠేషుకచ్చిత్వం నియోజయసి కర్మసు ॥ 26 ॥
కచ్చిన్నోగ్రేణ దణ్డేన భృశముద్వేజితప్రజమ్ ।
రాష్ట్రం తవానుజానన్తి మన్త్రిణః కైకయీసుత ॥ 27 ॥
కచ్చిత్త్వాం నావజానన్తి యాజకాః పతితం యథా ।
ఉగ్రప్రతిగ్రహీతారం కామయానమివ స్త్రియః ॥ 28 ॥
ఉపాయకుశలం వైద్యం భృత్యసన్దూషణే రతమ్ ।
శూరమైశ్వర్యకామం చ యో న హన్తి స హన్యతే ॥ 29 ॥
కచ్చిద్ధృష్టశ్చ శూరశ్చ మతిమాన్ ధృతిమాన్ శుచిః ।
కులీనశ్చానురక్తశ్చ దక్షస్సేనాపతిః కృతః ॥ 30 ॥
బలవన్తశ్చ కచ్చిత్తే ముఖ్యా యుధ్దవిశారదాః ।
దృష్టాపదానా విక్రాన్తాస్త్వయా సత్కృత్యమానితాః ॥ 31 ॥
కచ్చిద్బలస్య భక్తం చ వేతనం చ యథోచితమ్ ।
సమ్ప్రాప్తకాలం దాతవ్యం దదాసి న విలమ్బసే ॥ 32 ॥
కాలాతిక్రమణాచ్చైవ భక్తవేతనయోర్భృతాః ।
భర్తుః కుప్యన్తి దుష్యన్తి సోఽనర్థ స్సుమహాన్ స్మృతః ॥ 33 ॥
కచ్చిత్సర్వేఽనురక్తాస్త్వాం కులపుత్రాః ప్రధానతః ।
కచ్చిత్ప్రాణాం స్తవార్థేషు సన్త్యజన్తి సమాహితాః ॥ 34 ॥
కచ్చిజ్జానపదో విద్వాన్దక్షిణః ప్రతిభానవాన్ ।
యథోక్తవాదీ దూతస్తే కృతో భరత పణ్డితః ॥ 35 ॥
కచ్చిదష్టాదశాన్యేషు స్వపక్షే దశ పఞ్చ చ ।
త్రిభిస్త్రిభిరవిజ్ఞాతైర్వేత్సి తీర్థాని చారకైః ॥ 36 ॥
కచ్చిద్వ్యపాస్తానహితాన్ప్రతియాతాంశ్చ సర్వదా ।
దుర్బలాననవజ్ఞాయ వర్తసే రిపుసూదన ॥ 37 ॥
కచ్చిన్న లౌకాయతికాన్బ్రాహ్మణాంస్తాత సేవసే ।
అనర్థకుశలా హ్యేతే బాలాః పణ్డితమానినః ॥ 38 ॥
ధర్మశాస్త్రేషు ముఖ్యేషు విద్యమానేషు దుర్బుధాః ।
బుద్ధిమాన్వీక్షికీం ప్రాప్య నిరర్థం ప్రవదన్తి తే ॥ 39 ॥
వీరైరధ్యుషితాం పూర్వమస్మాకం తాత పూర్వకైః ।
సత్యనామాం దృఢ ద్వారాం హస్త్యశ్వరథసఙ్కులామ్ ॥ 40 ॥
బ్రాహ్మణైః క్షత్రియైర్వైశ్యై స్స్వకర్మనిరతైస్సదా ।
జితేన్ద్రియైర్మహోత్సాహైర్వృతామార్యై స్సహస్రశః ॥ 41 ॥
ప్రాసాదైర్వివిధాకారైర్వృతాం వైద్యజనాకులామ్ ।
కచ్చిత్సుముదితాం స్ఫీతామయోధ్యాం పరిరక్షసి ॥ 42 ॥
కచ్చిచ్చైత్యశతైర్జుష్ట స్సునివిష్టజనాకులః ।
దేవస్థానైః ప్రపాభిశ్చ తటాకైశ్చోపశోభితః ॥ 43 ॥
ప్రహృష్టనరనారీకస్సమాజోత్సవశోభితః ।
సుకృష్టసీమా పశుమాన్హింసాభిః పరివర్జితః ॥ 44 ॥
అదేవమాతృకో రమ్య శ్శ్వాపదైః పరివర్జితః ।
పరిత్యక్తో భయైస్సర్వైః ఖనిభిశ్చోపశోభితః ॥ 45 ॥
వివర్జితో నరైః పాపైర్మమ పూర్వై స్సురక్షితః ।
కచ్చిజ్జనపదస్స్ఫీతః సుఖం వసతి రాఘవ ॥ 46 ॥
కచ్చిత్తే దయితాస్సర్వే కృషిగోరక్షజీవినః ।
వార్తాయాం సంశ్రితస్తాత లోకో హి సుఖమేధతే ॥ 47 ॥
తేషాం గుప్తిపరీహారైః కచ్చిత్తే భరణం కృతమ్ ।
రక్ష్యా హి రాజ్ఞా ధర్మేణ సర్వే విషయవాసినః ॥ 48 ॥
కచ్చిస్త్రియ స్సాన్త్వయసి కచ్చిత్తాశ్చ సురక్షితాః ।
కచ్చిన్న శ్రద్ధాస్యాసాం కచ్చిద్గుహ్యం న భాషసే ॥ 49 ॥
కచ్చిన్నాగవనం గుప్తం కచ్చిత్తే సన్తి ధేనుకాః ।
కచ్చిన్న గణికాశ్వానాం కుఞ్జరాణాం చ తృప్యసి ॥ 50 ॥
కచ్చిద్దర్శయసే నిత్యం మనుష్యాణాం విభూషితమ్ ।
ఉత్థాయోత్థాయ పూర్వాహ్ణే రాజపుత్ర మహాపథే ॥ 51 ॥
కచ్చిన్న సర్వే కర్మాన్తాః ప్రత్యక్షాస్తేఽవిశఙ్కయా ।
సర్వే వా పునరుత్సృష్టా మధ్యమేవాత్ర కారణమ్ ॥ 52 ॥
కచ్చిత్సర్వాణి దుర్గాణి ధనధాన్యాయుధోదకైః ।
యన్త్రైశ్చ పరిపూర్ణాని తథా శిల్పిధనుర్ధరైః ॥ 53 ॥
ఆయస్తే విపులః కచ్చిత్కచ్చిదల్పతరో వ్యయః ।
అపాత్రేషు న తే కచ్చిత్కోశో గచ్ఛతి రాఘవ ॥ 54 ॥
దేవతార్థే చ పిత్రర్థేబ్రాహ్మణాభ్యాగతేషు చ ।
యోధేషు మిత్రవర్గేషు కచ్చిద్గచ్ఛతి తే వ్యయః ॥ 55 ॥
కచ్చిదార్యో విశుద్ధాత్మా క్షారిత శ్చాపరకర్మణా ।
అపృష్ట శ్శాస్త్రకుశలైర్న లోభాద్వధ్యతే శుచిః ॥ 56 ॥
గృహీతశ్చైవ పృష్టశ్చ కాలే దృష్టస్సకారణః ।
కచ్చిన్న ముచ్యతే చోరో ధనలోభాన్నరర్షభ ॥ 57 ॥
వ్యసనే కచ్చిదాఢ్యస్య దుర్గతస్య చ రాఘవ ।
అర్థం విరాగాః పశ్యన్తి తవామాత్యా బహుశ్రుతాః ॥ 58 ॥
యాని మిథ్యాభిశస్తానాం పతన్త్యశ్రూణి రాఘవ ।
తాని పుత్రాన్పశూన్ఘ్నన్తి ప్రీత్యర్థమనుశాసతః ॥ 59 ॥
కచ్చిద్వృద్ధాంశ్చ బాలాంశ్చ వైద్యాముఖ్యాంశ్చ రాఘవ ।
దానేన మనసా వాచా త్రిభిరేతైర్బుభూషసే ॥ 60 ॥
కచ్చిద్గురూంశ్చ వృద్ధాంశ్చ తాపసాన్ దేవతాతిథీన్ ।
చైత్యాంశ్చ సర్వాన్సిధ్దార్థాన్బ్రాహ్మణాంశ్చ నమస్యసి ॥ 61 ॥
కచ్చిదర్థేన వా ధర్మమర్థం ధర్మేణ వా పునః ।
ఉభౌ వా ప్రీతిలోభేన కామేన చ న బాధసే ॥ 62 ॥
కచ్చిదర్థం చ ధర్మం చ కామం చ జయతాం వర ।
విభజ్య కాలే కాలజ్ఞ సర్వాన్వరద సేవసే ॥ 63 ॥
కచ్చిత్తే బ్రాహ్మణా శ్శర్మ సర్వశాస్త్రార్థకోవిదాః ।
ఆశంసన్తే మహాప్రాజ్ఞ పౌరజానపదైస్సహ ॥ 64 ॥
నాస్తిక్యమనృతం క్రోధం ప్రమాదం దీర్ఘసూత్రతామ్ ।
అదర్శనం జ్ఞానవతామాలస్యం పఞ్చవృత్తితామ్ ॥ 65 ॥
ఏకచిన్తనమర్థానామనర్థజ్ఞైశ్చ మన్త్రణమ్ ।
నిశ్చితానామనారమ్భం మన్త్రస్యాపరిరక్షణమ్ ॥ 66 ॥
మఙ్గలాద్యప్రయోగం చ ప్రత్యుత్థానం చ సర్వతః ।
కచ్చిత్వం వర్జయస్యేతాన్రాజదోషాంశ్చతుర్దశ ॥ 67 ॥
దశపఞ్చచతుర్వర్గాన్సప్తవర్గం చ తత్త్వతః ।
అష్టవర్గం త్రివర్గం చ విద్యాస్తిస్రశ్చ రాఘవ ॥ 68 ॥
ఇన్ద్రియాణాం జయం బుద్ధ్యా షాడ్గుణ్యం దైవమానుషమ్ ।
కృత్యం వింశతివర్గం చ తథా ప్రకృతిమణ్డలమ్ ॥ 69 ॥
యాత్రాదణ్డవిధానం చ ద్వియోనీ సన్ధివిగ్రహౌ ।
కచ్చిదేతాన్మహాప్రాజ్ఞ యథావదనుమన్యసే ॥ 70 ॥
మన్త్రిభిస్త్వం యథోద్దిష్టైశ్చతుర్భిస్త్రిభిరేవ వా ।
కచ్చిత్సమస్తైర్వ్యస్తైశ్చ మన్త్రం మన్త్రయసే మిథః ॥ 71 ॥
కచ్చిత్తే సఫలా వేదాః కచ్చిత్తే సఫలాః క్రియాః ।
కచ్చిత్తే సఫలా దారాః కచ్చిత్తే సఫలం శ్రుతమ్ ॥ 72 ॥
కచ్చిదేషైవ తే బుద్ధిర్యథోక్తా మమ రాఘవ ।
ఆయుష్యా చ యశస్యా చ ధర్మకామార్థ సంహితా ॥ 73 ॥
యాం వృత్తిం వర్తతే తాతో యాం చ నః ప్రపితామహాః ।
తాం వృత్తిం వర్తసే కచ్చిద్యాచ సత్పథగా శుభా ॥ 74 ॥
కచ్చిత్స్వాదు కృతం భోజ్యమేకో నాశ్నాసి రాఘవ ।
కచ్చిదాశంసమానేభ్యో మిత్రేభ్య స్సమ్ప్రయచ్ఛసి ॥ 75 ॥
రాజా తు ధర్మేణ హి పాలయిత్వా మహామతిర్దణ్డధరః ప్రజానామ్ ।
అవాప్య కృత్స్నాం వసుధాం యథావదితశ్చ్యుత స్స్వర్గముపైతి విద్వాన్ ॥ 76 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే అయోధ్యాకాణ్డే శతతమస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha śatatamassargaḥ |
jaṭilaṃ cīravasanaṃ prāñjaliṃ patitaṃ bhuvi |
dadarśa rāmo durdarśaṃ yugānte bhāskaraṃyathā || 1 ||
kathañcidabhivijñāya vivarṇavadanaṃ kṛśam |
bhrātaraṃ bharataṃ rāmaḥ parijagrāha bāhunā || 2 ||
āghrāya rāmastaṃ mūrdhni pariṣvajya ca rāghavaḥ |
aṅke bharatamāropya paryapṛcchatsamāhitaḥ || 3 ||
kva nu te'bhūtpitā tāta yadaraṇyaṃ tvamāgataḥ |
na hi tvaṃ jīvatastasya vanamāgantumarhasi || 4 ||
cirasya bata paśyāmi dūrādbharatamāgatam |
duṣpratīkamaraṇye'smin kiṃ tāta vanamāgataḥ || 5 ||
kacciddhārayate tāta rājā yattvamihā'gataḥ |
kaccinna dīna ssahasā rājā lokāntaraṃ gataḥ || 6 ||
kaccitsaumya na te rājyaṃ bhraṣṭaṃ bālasya śāśvatam |
kaccicchuśrūṣase tāta pitaraṃ satyavikramam || 7 ||
kacciddhaśaratho rājā kuśalī satyasaṃṅgaraḥ |
rājasūyāśvamedhānāmāhartā dharmaniścayaḥ || 8 ||
sa kaccidbrāhmaṇo vidvān dharmanityo mahādyutiḥ |
ikṣvākūṇāmupādhyāyo yathāvattāta pūjyate || 9 ||
sā tāta kaccitkausalyā sumitrā ca prajāvatī |
sukhinī kaccidāryā ca devī nandati kaikayī || 10 ||
kaccidvinayasampannaḥ kulaputro bahuśrutaḥ |
anasūyuranudraṣṭā satkṛtaste purohitaḥ || 11 ||
kaccidagniṣu te yukto vidhijño matimānṛjuḥ |
hutaṃ ca hoṣyamāṇaṃ ca kāle vedayate sadā || 12 ||
kacciddevānpitrūn mātṛrgurūnpitṛsamānapi |
vṛddhāṃśca tāta vaidyāṃśca brāhmaṇāṃścābhimanyase || 13 ||
iṣvastravarasampannamarthaśāstra viśāradam |
sudhanvānamupādhyāyaṃ kaccittvaṃ tāta manyase || 14 ||
kaccidātmasamā śśūrā śśrutavanto jitendriyāḥ |
kulīnāśceṅgitajñāśca kṛtāste tāta mantriṇaḥ || 15 ||
mantro vijayamūlaṃ hi rājñāṃ bhavati rāghava |
susaṃvṛto mantradharairamātyai śśāstrakovidaiḥ || 16 ||
kaccinnidrāvaśaṃ naiṣīḥ kaccit kāle'vabudhyase |
kacciccāpararātreṣu cintiyasyarthanaipuṇam || 17 ||
kaccinmantrayase naikaḥ kaccinna bahubhissaha |
kaccitte mantrito mantro rāṣṭraṃ na paridhāvati || 18 ||
kaccidarthaṃ viniścitya laghumūlaṃ mahodayam |
kṣipramārabhase kartuṃ na dīrghayasi rāghava || 19 ||
kaccittu sukṛtānyeva kṛtarūpāṇi vā punaḥ |
viduste sarvakāryāṇi na kartavyāni pārthivāḥ || 20 ||
kaccinnatarkairyuktyā vā ye cāpyaparikīrtitāḥ |
tvayā vā tavāmātyairbudhyate tāta mantritam || 21 ||
kaccitsahasrānmūrkhāṇāmekamicchasi paṇḍitam |
paṇḍito hyarthakṛcchreṣu kuryānniśreyasaṃ mahat || 22 ||
sahasrāṇyapi mūrkhāṇāṃ yudyupāste mahīpatiḥ |
athavāpyayutānyeva nāsti teṣu sahāyatā || 23 ||
eko'pyamātyo medhāvī śūro dakṣo vicakṣaṇaḥ |
rājānaṃ rājaputraṃ vā prāpayenmahatīṃ śriyam || 24 ||
kaccinmukhyā mahātsveva madhyameṣu ca madhyamāḥ |
jaghanyāśca jaghanyeṣu bhṛtyāḥ karmasu yojitāḥ || 25 ||
amātyānupadhātītānpitṛpaitāmahāñchucīn |
śreṣṭhāñchreṣṭheṣukaccitvaṃ niyojayasi karmasu || 26 ||
kaccinnogreṇa daṇḍena bhṛśamudvejitaprajam |
rāṣṭraṃ tavānujānanti mantriṇaḥ kaikayīsuta || 27 ||
kaccittvāṃ nāvajānanti yājakāḥ patitaṃ yathā |
ugrapratigrahītāraṃ kāmayānamiva striyaḥ || 28 ||
upāyakuśalaṃ vaidyaṃ bhṛtyasandūṣaṇe ratam |
śūramaiśvaryakāmaṃ ca yo na hanti sa hanyate || 29 ||
kacciddhṛṣṭaśca śūraśca matimān dhṛtimān śuciḥ |
kulīnaścānuraktaśca dakṣassenāpatiḥ kṛtaḥ || 30 ||
balavantaśca kaccitte mukhyā yudhdaviśāradāḥ |
dṛṣṭāpadānā vikrāntāstvayā satkṛtyamānitāḥ || 31 ||
kaccidbalasya bhaktaṃ ca vetanaṃ ca yathocitam |
samprāptakālaṃ dātavyaṃ dadāsi na vilambase || 32 ||
kālātikramaṇāccaiva bhaktavetanayorbhṛtāḥ |
bhartuḥ kupyanti duṣyanti so'nartha ssumahān smṛtaḥ || 33 ||
kaccitsarve'nuraktāstvāṃ kulaputrāḥ pradhānataḥ |
kaccitprāṇāṃ stavārtheṣu santyajanti samāhitāḥ || 34 ||
kaccijjānapado vidvāndakṣiṇaḥ pratibhānavān |
yathoktavādī dūtaste kṛto bharata paṇḍitaḥ || 35 ||
kaccidaṣṭādaśānyeṣu svapakṣe daśa pañca ca |
tribhistribhiravijñātairvetsi tīrthāni cārakaiḥ || 36 ||
kaccidvyapāstānahitānpratiyātāṃśca sarvadā |
durbalānanavajñāya vartase ripusūdana || 37 ||
kaccinna laukāyatikānbrāhmaṇāṃstāta sevase |
anarthakuśalā hyete bālāḥ paṇḍitamāninaḥ || 38 ||
dharmaśāstreṣu mukhyeṣu vidyamāneṣu durbudhāḥ |
buddhimānvīkṣikīṃ prāpya nirarthaṃ pravadanti te || 39 ||
vīrairadhyuṣitāṃ pūrvamasmākaṃ tāta pūrvakaiḥ |
satyanāmāṃ dṛḍha dvārāṃ hastyaśvarathasaṅkulām || 40 ||
brāhmaṇaiḥ kṣatriyairvaiśyai ssvakarmanirataissadā |
jitendriyairmahotsāhairvṛtāmāryai ssahasraśaḥ || 41 ||
prāsādairvividhākārairvṛtāṃ vaidyajanākulām |
kaccitsumuditāṃ sphītāmayodhyāṃ parirakṣasi || 42 ||
kacciccaityaśatairjuṣṭa ssuniviṣṭajanākulaḥ |
devasthānaiḥ prapābhiśca taṭākaiścopaśobhitaḥ || 43 ||
prahṛṣṭanaranārīkassamājotsavaśobhitaḥ |
sukṛṣṭasīmā paśumānhiṃsābhiḥ parivarjitaḥ || 44 ||
adevamātṛko ramya śśvāpadaiḥ parivarjitaḥ |
parityakto bhayaissarvaiḥ khanibhiścopaśobhitaḥ || 45 ||
vivarjito naraiḥ pāpairmama pūrvai ssurakṣitaḥ |
kaccijjanapadassphītaḥ sukhaṃ vasati rāghava || 46 ||
kaccitte dayitāssarve kṛṣigorakṣajīvinaḥ |
vārtāyāṃ saṃśritastāta loko hi sukhamedhate || 47 ||
teṣāṃ guptiparīhāraiḥ kaccitte bharaṇaṃ kṛtam |
rakṣyā hi rājñā dharmeṇa sarve viṣayavāsinaḥ || 48 ||
kaccistriya ssāntvayasi kaccittāśca surakṣitāḥ |
kaccinna śraddhāsyāsāṃ kaccidguhyaṃ na bhāṣase || 49 ||
kaccinnāgavanaṃ guptaṃ kaccitte santi dhenukāḥ |
kaccinna gaṇikāśvānāṃ kuñjarāṇāṃ ca tṛpyasi || 50 ||
kacciddarśayase nityaṃ manuṣyāṇāṃ vibhūṣitam |
utthāyotthāya pūrvāhṇe rājaputra mahāpathe || 51 ||
kaccinna sarve karmāntāḥ pratyakṣāste'viśaṅkayā |
sarve vā punarutsṛṣṭā madhyamevātra kāraṇam || 52 ||
kaccitsarvāṇi durgāṇi dhanadhānyāyudhodakaiḥ |
yantraiśca paripūrṇāni tathā śilpidhanurdharaiḥ || 53 ||
āyaste vipulaḥ kaccitkaccidalpataro vyayaḥ |
apātreṣu na te kaccitkośo gacchati rāghava || 54 ||
devatārthe ca pitrarthebrāhmaṇābhyāgateṣu ca |
yodheṣu mitravargeṣu kaccidgacchati te vyayaḥ || 55 ||
kaccidāryo viśuddhātmā kṣārita ścāparakarmaṇā |
apṛṣṭa śśāstrakuśalairna lobhādvadhyate śuciḥ || 56 ||
gṛhītaścaiva pṛṣṭaśca kāle dṛṣṭassakāraṇaḥ |
kaccinna mucyate coro dhanalobhānnararṣabha || 57 ||
vyasane kaccidāḍhyasya durgatasya ca rāghava |
arthaṃ virāgāḥ paśyanti tavāmātyā bahuśrutāḥ || 58 ||
yāni mithyābhiśastānāṃ patantyaśrūṇi rāghava |
tāni putrānpaśūnghnanti prītyarthamanuśāsataḥ || 59 ||
kaccidvṛddhāṃśca bālāṃśca vaidyāmukhyāṃśca rāghava |
dānena manasā vācā tribhiretairbubhūṣase || 60 ||
kaccidgurūṃśca vṛddhāṃśca tāpasān devatātithīn |
caityāṃśca sarvānsidhdārthānbrāhmaṇāṃśca namasyasi || 61 ||
kaccidarthena vā dharmamarthaṃ dharmeṇa vā punaḥ |
ubhau vā prītilobhena kāmena ca na bādhase || 62 ||
kaccidarthaṃ ca dharmaṃ ca kāmaṃ ca jayatāṃ vara |
vibhajya kāle kālajña sarvānvarada sevase || 63 ||
kaccitte brāhmaṇā śśarma sarvaśāstrārthakovidāḥ |
āśaṃsante mahāprājña paurajānapadaissaha || 64 ||
nāstikyamanṛtaṃ krodhaṃ pramādaṃ dīrghasūtratām |
adarśanaṃ jñānavatāmālasyaṃ pañcavṛttitām || 65 ||
ekacintanamarthānāmanarthajñaiśca mantraṇam |
niścitānāmanārambhaṃ mantrasyāparirakṣaṇam || 66 ||
maṅgalādyaprayogaṃ ca pratyutthānaṃ ca sarvataḥ |
kaccitvaṃ varjayasyetānrājadoṣāṃścaturdaśa || 67 ||
daśapañcacaturvargānsaptavargaṃ ca tattvataḥ |
aṣṭavargaṃ trivargaṃ ca vidyāstisraśca rāghava || 68 ||
indriyāṇāṃ jayaṃ buddhyā ṣāḍguṇyaṃ daivamānuṣam |
kṛtyaṃ viṃśativargaṃ ca tathā prakṛtimaṇḍalam || 69 ||
yātrādaṇḍavidhānaṃ ca dviyonī sandhivigrahau |
kaccidetānmahāprājña yathāvadanumanyase || 70 ||
mantribhistvaṃ yathoddiṣṭaiścaturbhistribhireva vā |
kaccitsamastairvyastaiśca mantraṃ mantrayase mithaḥ || 71 ||
kaccitte saphalā vedāḥ kaccitte saphalāḥ kriyāḥ |
kaccitte saphalā dārāḥ kaccitte saphalaṃ śrutam || 72 ||
kaccideṣaiva te buddhiryathoktā mama rāghava |
āyuṣyā ca yaśasyā ca dharmakāmārtha saṃhitā || 73 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate tāto yāṃ ca naḥ prapitāmahāḥ |
tāṃ vṛttiṃ vartase kaccidyāca satpathagā śubhā || 74 ||
kaccitsvādu kṛtaṃ bhojyameko nāśnāsi rāghava |
kaccidāśaṃsamānebhyo mitrebhya ssamprayacchasi || 75 ||
rājā tu dharmeṇa hi pālayitvā mahāmatirdaṇḍadharaḥ prajānām |
avāpya kṛtsnāṃ vasudhāṃ yathāvaditaścyuta ssvargamupaiti vidvān || 76 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe śatatamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ शततमस्सर्गः ।
जटिलं चीरवसनं प्राञ्जलिं पतितं भुवि ।
ददर्श रामो दुर्दर्शं युगान्ते भास्करंयथा ॥ 1 ॥
कथञ्चिदभिविज्ञाय विवर्णवदनं कृशम् ।
भ्रातरं भरतं रामः परिजग्राह बाहुना ॥ 2 ॥
आघ्राय रामस्तं मूर्ध्नि परिष्वज्य च राघवः ।
अङ्के भरतमारोप्य पर्यपृच्छत्समाहितः ॥ 3 ॥
क्व नु तेऽभूत्पिता तात यदरण्यं त्वमागतः ।
न हि त्वं जीवतस्तस्य वनमागन्तुमर्हसि ॥ 4 ॥
चिरस्य बत पश्यामि दूराद्भरतमागतम् ।
दुष्प्रतीकमरण्येऽस्मिन् किं तात वनमागतः ॥ 5 ॥
कच्चिद्धारयते तात राजा यत्त्वमिहाऽगतः ।
कच्चिन्न दीन स्सहसा राजा लोकान्तरं गतः ॥ 6 ॥
कच्चित्सौम्य न ते राज्यं भ्रष्टं बालस्य शाश्वतम् ।
कच्चिच्छुश्रूषसे तात पितरं सत्यविक्रमम् ॥ 7 ॥
कच्चिद्धशरथो राजा कुशली सत्यसंङ्गरः ।
राजसूयाश्वमेधानामाहर्ता धर्मनिश्चयः ॥ 8 ॥
स कच्चिद्ब्राह्मणो विद्वान् धर्मनित्यो महाद्युतिः ।
इक्ष्वाकूणामुपाध्यायो यथावत्तात पूज्यते ॥ 9 ॥
सा तात कच्चित्कौसल्या सुमित्रा च प्रजावती ।
सुखिनी कच्चिदार्या च देवी नन्दति कैकयी ॥ 10 ॥
कच्चिद्विनयसम्पन्नः कुलपुत्रो बहुश्रुतः ।
अनसूयुरनुद्रष्टा सत्कृतस्ते पुरोहितः ॥ 11 ॥
कच्चिदग्निषु ते युक्तो विधिज्ञो मतिमानृजुः ।
हुतं च होष्यमाणं च काले वेदयते सदा ॥ 12 ॥
कच्चिद्देवान्पित्रून् मातृर्गुरून्पितृसमानपि ।
वृद्धांश्च तात वैद्यांश्च ब्राह्मणांश्चाभिमन्यसे ॥ 13 ॥
इष्वस्त्रवरसम्पन्नमर्थशास्त्र विशारदम् ।
सुधन्वानमुपाध्यायं कच्चित्त्वं तात मन्यसे ॥ 14 ॥
कच्चिदात्मसमा श्शूरा श्श्रुतवन्तो जितेन्द्रियाः ।
कुलीनाश्चेङ्गितज्ञाश्च कृतास्ते तात मन्त्रिणः ॥ 15 ॥
मन्त्रो विजयमूलं हि राज्ञां भवति राघव ।
सुसंवृतो मन्त्रधरैरमात्यै श्शास्त्रकोविदैः ॥ 16 ॥
कच्चिन्निद्रावशं नैषीः कच्चित् कालेऽवबुध्यसे ।
कच्चिच्चापररात्रेषु चिन्तियस्यर्थनैपुणम् ॥ 17 ॥
कच्चिन्मन्त्रयसे नैकः कच्चिन्न बहुभिस्सह ।
कच्चित्ते मन्त्रितो मन्त्रो राष्ट्रं न परिधावति ॥ 18 ॥
कच्चिदर्थं विनिश्चित्य लघुमूलं महोदयम् ।
क्षिप्रमारभसे कर्तुं न दीर्घयसि राघव ॥ 19 ॥
कच्चित्तु सुकृतान्येव कृतरूपाणि वा पुनः ।
विदुस्ते सर्वकार्याणि न कर्तव्यानि पार्थिवाः ॥ 20 ॥
कच्चिन्नतर्कैर्युक्त्या वा ये चाप्यपरिकीर्तिताः ।
त्वया वा तवामात्यैर्बुध्यते तात मन्त्रितम् ॥ 21 ॥
कच्चित्सहस्रान्मूर्खाणामेकमिच्छसि पण्डितम् ।
पण्डितो ह्यर्थकृच्छ्रेषु कुर्यान्निश्रेयसं महत् ॥ 22 ॥
सहस्राण्यपि मूर्खाणां युद्युपास्ते महीपतिः ।
अथवाप्ययुतान्येव नास्ति तेषु सहायता ॥ 23 ॥
एकोऽप्यमात्यो मेधावी शूरो दक्षो विचक्षणः ।
राजानं राजपुत्रं वा प्रापयेन्महतीं श्रियम् ॥ 24 ॥
कच्चिन्मुख्या महात्स्वेव मध्यमेषु च मध्यमाः ।
जघन्याश्च जघन्येषु भृत्याः कर्मसु योजिताः ॥ 25 ॥
अमात्यानुपधातीतान्पितृपैतामहाञ्छुचीन् ।
श्रेष्ठाञ्छ्रेष्ठेषुकच्चित्वं नियोजयसि कर्मसु ॥ 26 ॥
कच्चिन्नोग्रेण दण्डेन भृशमुद्वेजितप्रजम् ।
राष्ट्रं तवानुजानन्ति मन्त्रिणः कैकयीसुत ॥ 27 ॥
कच्चित्त्वां नावजानन्ति याजकाः पतितं यथा ।
उग्रप्रतिग्रहीतारं कामयानमिव स्त्रियः ॥ 28 ॥
उपायकुशलं वैद्यं भृत्यसन्दूषणे रतम् ।
शूरमैश्वर्यकामं च यो न हन्ति स हन्यते ॥ 29 ॥
कच्चिद्धृष्टश्च शूरश्च मतिमान् धृतिमान् शुचिः ।
कुलीनश्चानुरक्तश्च दक्षस्सेनापतिः कृतः ॥ 30 ॥
बलवन्तश्च कच्चित्ते मुख्या युध्दविशारदाः ।
दृष्टापदाना विक्रान्तास्त्वया सत्कृत्यमानिताः ॥ 31 ॥
कच्चिद्बलस्य भक्तं च वेतनं च यथोचितम् ।
सम्प्राप्तकालं दातव्यं ददासि न विलम्बसे ॥ 32 ॥
कालातिक्रमणाच्चैव भक्तवेतनयोर्भृताः ।
भर्तुः कुप्यन्ति दुष्यन्ति सोऽनर्थ स्सुमहान् स्मृतः ॥ 33 ॥
कच्चित्सर्वेऽनुरक्तास्त्वां कुलपुत्राः प्रधानतः ।
कच्चित्प्राणां स्तवार्थेषु सन्त्यजन्ति समाहिताः ॥ 34 ॥
कच्चिज्जानपदो विद्वान्दक्षिणः प्रतिभानवान् ।
यथोक्तवादी दूतस्ते कृतो भरत पण्डितः ॥ 35 ॥
कच्चिदष्टादशान्येषु स्वपक्षे दश पञ्च च ।
त्रिभिस्त्रिभिरविज्ञातैर्वेत्सि तीर्थानि चारकैः ॥ 36 ॥
कच्चिद्व्यपास्तानहितान्प्रतियातांश्च सर्वदा ।
दुर्बलाननवज्ञाय वर्तसे रिपुसूदन ॥ 37 ॥
कच्चिन्न लौकायतिकान्ब्राह्मणांस्तात सेवसे ।
अनर्थकुशला ह्येते बालाः पण्डितमानिनः ॥ 38 ॥
धर्मशास्त्रेषु मुख्येषु विद्यमानेषु दुर्बुधाः ।
बुद्धिमान्वीक्षिकीं प्राप्य निरर्थं प्रवदन्ति ते ॥ 39 ॥
वीरैरध्युषितां पूर्वमस्माकं तात पूर्वकैः ।
सत्यनामां दृढ द्वारां हस्त्यश्वरथसङ्कुलाम् ॥ 40 ॥
ब्राह्मणैः क्षत्रियैर्वैश्यै स्स्वकर्मनिरतैस्सदा ।
जितेन्द्रियैर्महोत्साहैर्वृतामार्यै स्सहस्रशः ॥ 41 ॥
प्रासादैर्विविधाकारैर्वृतां वैद्यजनाकुलाम् ।
कच्चित्सुमुदितां स्फीतामयोध्यां परिरक्षसि ॥ 42 ॥
कच्चिच्चैत्यशतैर्जुष्ट स्सुनिविष्टजनाकुलः ।
देवस्थानैः प्रपाभिश्च तटाकैश्चोपशोभितः ॥ 43 ॥
प्रहृष्टनरनारीकस्समाजोत्सवशोभितः ।
सुकृष्टसीमा पशुमान्हिंसाभिः परिवर्जितः ॥ 44 ॥
अदेवमातृको रम्य श्श्वापदैः परिवर्जितः ।
परित्यक्तो भयैस्सर्वैः खनिभिश्चोपशोभितः ॥ 45 ॥
विवर्जितो नरैः पापैर्मम पूर्वै स्सुरक्षितः ।
कच्चिज्जनपदस्स्फीतः सुखं वसति राघव ॥ 46 ॥
कच्चित्ते दयितास्सर्वे कृषिगोरक्षजीविनः ।
वार्तायां संश्रितस्तात लोको हि सुखमेधते ॥ 47 ॥
तेषां गुप्तिपरीहारैः कच्चित्ते भरणं कृतम् ।
रक्ष्या हि राज्ञा धर्मेण सर्वे विषयवासिनः ॥ 48 ॥
कच्चिस्त्रिय स्सान्त्वयसि कच्चित्ताश्च सुरक्षिताः ।
कच्चिन्न श्रद्धास्यासां कच्चिद्गुह्यं न भाषसे ॥ 49 ॥
कच्चिन्नागवनं गुप्तं कच्चित्ते सन्ति धेनुकाः ।
कच्चिन्न गणिकाश्वानां कुञ्जराणां च तृप्यसि ॥ 50 ॥
कच्चिद्दर्शयसे नित्यं मनुष्याणां विभूषितम् ।
उत्थायोत्थाय पूर्वाह्णे राजपुत्र महापथे ॥ 51 ॥
कच्चिन्न सर्वे कर्मान्ताः प्रत्यक्षास्तेऽविशङ्कया ।
सर्वे वा पुनरुत्सृष्टा मध्यमेवात्र कारणम् ॥ 52 ॥
कच्चित्सर्वाणि दुर्गाणि धनधान्यायुधोदकैः ।
यन्त्रैश्च परिपूर्णानि तथा शिल्पिधनुर्धरैः ॥ 53 ॥
आयस्ते विपुलः कच्चित्कच्चिदल्पतरो व्ययः ।
अपात्रेषु न ते कच्चित्कोशो गच्छति राघव ॥ 54 ॥
देवतार्थे च पित्रर्थेब्राह्मणाभ्यागतेषु च ।
योधेषु मित्रवर्गेषु कच्चिद्गच्छति ते व्ययः ॥ 55 ॥
कच्चिदार्यो विशुद्धात्मा क्षारित श्चापरकर्मणा ।
अपृष्ट श्शास्त्रकुशलैर्न लोभाद्वध्यते शुचिः ॥ 56 ॥
गृहीतश्चैव पृष्टश्च काले दृष्टस्सकारणः ।
कच्चिन्न मुच्यते चोरो धनलोभान्नरर्षभ ॥ 57 ॥
व्यसने कच्चिदाढ्यस्य दुर्गतस्य च राघव ।
अर्थं विरागाः पश्यन्ति तवामात्या बहुश्रुताः ॥ 58 ॥
यानि मिथ्याभिशस्तानां पतन्त्यश्रूणि राघव ।
तानि पुत्रान्पशून्घ्नन्ति प्रीत्यर्थमनुशासतः ॥ 59 ॥
कच्चिद्वृद्धांश्च बालांश्च वैद्यामुख्यांश्च राघव ।
दानेन मनसा वाचा त्रिभिरेतैर्बुभूषसे ॥ 60 ॥
कच्चिद्गुरूंश्च वृद्धांश्च तापसान् देवतातिथीन् ।
चैत्यांश्च सर्वान्सिध्दार्थान्ब्राह्मणांश्च नमस्यसि ॥ 61 ॥
कच्चिदर्थेन वा धर्ममर्थं धर्मेण वा पुनः ।
उभौ वा प्रीतिलोभेन कामेन च न बाधसे ॥ 62 ॥
कच्चिदर्थं च धर्मं च कामं च जयतां वर ।
विभज्य काले कालज्ञ सर्वान्वरद सेवसे ॥ 63 ॥
कच्चित्ते ब्राह्मणा श्शर्म सर्वशास्त्रार्थकोविदाः ।
आशंसन्ते महाप्राज्ञ पौरजानपदैस्सह ॥ 64 ॥
नास्तिक्यमनृतं क्रोधं प्रमादं दीर्घसूत्रताम् ।
अदर्शनं ज्ञानवतामालस्यं पञ्चवृत्तिताम् ॥ 65 ॥
एकचिन्तनमर्थानामनर्थज्ञैश्च मन्त्रणम् ।
निश्चितानामनारम्भं मन्त्रस्यापरिरक्षणम् ॥ 66 ॥
मङ्गलाद्यप्रयोगं च प्रत्युत्थानं च सर्वतः ।
कच्चित्वं वर्जयस्येतान्राजदोषांश्चतुर्दश ॥ 67 ॥
दशपञ्चचतुर्वर्गान्सप्तवर्गं च तत्त्वतः ।
अष्टवर्गं त्रिवर्गं च विद्यास्तिस्रश्च राघव ॥ 68 ॥
इन्द्रियाणां जयं बुद्ध्या षाड्गुण्यं दैवमानुषम् ।
कृत्यं विंशतिवर्गं च तथा प्रकृतिमण्डलम् ॥ 69 ॥
यात्रादण्डविधानं च द्वियोनी सन्धिविग्रहौ ।
कच्चिदेतान्महाप्राज्ञ यथावदनुमन्यसे ॥ 70 ॥
मन्त्रिभिस्त्वं यथोद्दिष्टैश्चतुर्भिस्त्रिभिरेव वा ।
कच्चित्समस्तैर्व्यस्तैश्च मन्त्रं मन्त्रयसे मिथः ॥ 71 ॥
कच्चित्ते सफला वेदाः कच्चित्ते सफलाः क्रियाः ।
कच्चित्ते सफला दाराः कच्चित्ते सफलं श्रुतम् ॥ 72 ॥
कच्चिदेषैव ते बुद्धिर्यथोक्ता मम राघव ।
आयुष्या च यशस्या च धर्मकामार्थ संहिता ॥ 73 ॥
यां वृत्तिं वर्तते तातो यां च नः प्रपितामहाः ।
तां वृत्तिं वर्तसे कच्चिद्याच सत्पथगा शुभा ॥ 74 ॥
कच्चित्स्वादु कृतं भोज्यमेको नाश्नासि राघव ।
कच्चिदाशंसमानेभ्यो मित्रेभ्य स्सम्प्रयच्छसि ॥ 75 ॥
राजा तु धर्मेण हि पालयित्वा महामतिर्दण्डधरः प्रजानाम् ।
अवाप्य कृत्स्नां वसुधां यथावदितश्च्युत स्स्वर्गमुपैति विद्वान् ॥ 76 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे शततमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha śatatamassargaḥ |
jaṭilaṃ cīravasanaṃ prāñjaliṃ patitaṃ bhuvi |
dadarśa rāmo durdarśaṃ yugānte bhāskaraṃyathā || 1 ||
kathañcidabhivijñāya vivarṇavadanaṃ kṛśam |
bhrātaraṃ bharataṃ rāmaḥ parijagrāha bāhunā || 2 ||
āghrāya rāmastaṃ mūrdhni pariṣvajya ca rāghavaḥ |
aṅke bharatamāropya paryapṛcchatsamāhitaḥ || 3 ||
kva nu te'bhūtpitā tāta yadaraṇyaṃ tvamāgataḥ |
na hi tvaṃ jīvatastasya vanamāgantumarhasi || 4 ||
cirasya bata paśyāmi dūrādbharatamāgatam |
duṣpratīkamaraṇye'smin kiṃ tāta vanamāgataḥ || 5 ||
kacciddhārayate tāta rājā yattvamihā'gataḥ |
kaccinna dīna ssahasā rājā lokāntaraṃ gataḥ || 6 ||
kaccitsaumya na te rājyaṃ bhraṣṭaṃ bālasya śāśvatam |
kaccicchuśrūṣase tāta pitaraṃ satyavikramam || 7 ||
kacciddhaśaratho rājā kuśalī satyasaṃṅgaraḥ |
rājasūyāśvamedhānāmāhartā dharmaniścayaḥ || 8 ||
sa kaccidbrāhmaṇo vidvān dharmanityo mahādyutiḥ |
ikṣvākūṇāmupādhyāyo yathāvattāta pūjyate || 9 ||
sā tāta kaccitkausalyā sumitrā ca prajāvatī |
sukhinī kaccidāryā ca devī nandati kaikayī || 10 ||
kaccidvinayasampannaḥ kulaputro bahuśrutaḥ |
anasūyuranudraṣṭā satkṛtaste purohitaḥ || 11 ||
kaccidagniṣu te yukto vidhijño matimānṛjuḥ |
hutaṃ ca hoṣyamāṇaṃ ca kāle vedayate sadā || 12 ||
kacciddevānpitrūn mātṛrgurūnpitṛsamānapi |
vṛddhāṃśca tāta vaidyāṃśca brāhmaṇāṃścābhimanyase || 13 ||
iṣvastravarasampannamarthaśāstra viśāradam |
sudhanvānamupādhyāyaṃ kaccittvaṃ tāta manyase || 14 ||
kaccidātmasamā śśūrā śśrutavanto jitendriyāḥ |
kulīnāśceṅgitajñāśca kṛtāste tāta mantriṇaḥ || 15 ||
mantro vijayamūlaṃ hi rājñāṃ bhavati rāghava |
susaṃvṛto mantradharairamātyai śśāstrakovidaiḥ || 16 ||
kaccinnidrāvaśaṃ naiṣīḥ kaccit kāle'vabudhyase |
kacciccāpararātreṣu cintiyasyarthanaipuṇam || 17 ||
kaccinmantrayase naikaḥ kaccinna bahubhissaha |
kaccitte mantrito mantro rāṣṭraṃ na paridhāvati || 18 ||
kaccidarthaṃ viniścitya laghumūlaṃ mahodayam |
kṣipramārabhase kartuṃ na dīrghayasi rāghava || 19 ||
kaccittu sukṛtānyeva kṛtarūpāṇi vā punaḥ |
viduste sarvakāryāṇi na kartavyāni pārthivāḥ || 20 ||
kaccinnatarkairyuktyā vā ye cāpyaparikīrtitāḥ |
tvayā vā tavāmātyairbudhyate tāta mantritam || 21 ||
kaccitsahasrānmūrkhāṇāmekamicchasi paṇḍitam |
paṇḍito hyarthakṛcchreṣu kuryānniśreyasaṃ mahat || 22 ||
sahasrāṇyapi mūrkhāṇāṃ yudyupāste mahīpatiḥ |
athavāpyayutānyeva nāsti teṣu sahāyatā || 23 ||
eko'pyamātyo medhāvī śūro dakṣo vicakṣaṇaḥ |
rājānaṃ rājaputraṃ vā prāpayenmahatīṃ śriyam || 24 ||
kaccinmukhyā mahātsveva madhyameṣu ca madhyamāḥ |
jaghanyāśca jaghanyeṣu bhṛtyāḥ karmasu yojitāḥ || 25 ||
amātyānupadhātītānpitṛpaitāmahāñchucīn |
śreṣṭhāñchreṣṭheṣukaccitvaṃ niyojayasi karmasu || 26 ||
kaccinnogreṇa daṇḍena bhṛśamudvejitaprajam |
rāṣṭraṃ tavānujānanti mantriṇaḥ kaikayīsuta || 27 ||
kaccittvāṃ nāvajānanti yājakāḥ patitaṃ yathā |
ugrapratigrahītāraṃ kāmayānamiva striyaḥ || 28 ||
upāyakuśalaṃ vaidyaṃ bhṛtyasandūṣaṇe ratam |
śūramaiśvaryakāmaṃ ca yo na hanti sa hanyate || 29 ||
kacciddhṛṣṭaśca śūraśca matimān dhṛtimān śuciḥ |
kulīnaścānuraktaśca dakṣassenāpatiḥ kṛtaḥ || 30 ||
balavantaśca kaccitte mukhyā yudhdaviśāradāḥ |
dṛṣṭāpadānā vikrāntāstvayā satkṛtyamānitāḥ || 31 ||
kaccidbalasya bhaktaṃ ca vetanaṃ ca yathocitam |
samprāptakālaṃ dātavyaṃ dadāsi na vilambase || 32 ||
kālātikramaṇāccaiva bhaktavetanayorbhṛtāḥ |
bhartuḥ kupyanti duṣyanti so'nartha ssumahān smṛtaḥ || 33 ||
kaccitsarve'nuraktāstvāṃ kulaputrāḥ pradhānataḥ |
kaccitprāṇāṃ stavārtheṣu santyajanti samāhitāḥ || 34 ||
kaccijjānapado vidvāndakṣiṇaḥ pratibhānavān |
yathoktavādī dūtaste kṛto bharata paṇḍitaḥ || 35 ||
kaccidaṣṭādaśānyeṣu svapakṣe daśa pañca ca |
tribhistribhiravijñātairvetsi tīrthāni cārakaiḥ || 36 ||
kaccidvyapāstānahitānpratiyātāṃśca sarvadā |
durbalānanavajñāya vartase ripusūdana || 37 ||
kaccinna laukāyatikānbrāhmaṇāṃstāta sevase |
anarthakuśalā hyete bālāḥ paṇḍitamāninaḥ || 38 ||
dharmaśāstreṣu mukhyeṣu vidyamāneṣu durbudhāḥ |
buddhimānvīkṣikīṃ prāpya nirarthaṃ pravadanti te || 39 ||
vīrairadhyuṣitāṃ pūrvamasmākaṃ tāta pūrvakaiḥ |
satyanāmāṃ dṛḍha dvārāṃ hastyaśvarathasaṅkulām || 40 ||
brāhmaṇaiḥ kṣatriyairvaiśyai ssvakarmanirataissadā |
jitendriyairmahotsāhairvṛtāmāryai ssahasraśaḥ || 41 ||
prāsādairvividhākārairvṛtāṃ vaidyajanākulām |
kaccitsumuditāṃ sphītāmayodhyāṃ parirakṣasi || 42 ||
kacciccaityaśatairjuṣṭa ssuniviṣṭajanākulaḥ |
devasthānaiḥ prapābhiśca taṭākaiścopaśobhitaḥ || 43 ||
prahṛṣṭanaranārīkassamājotsavaśobhitaḥ |
sukṛṣṭasīmā paśumānhiṃsābhiḥ parivarjitaḥ || 44 ||
adevamātṛko ramya śśvāpadaiḥ parivarjitaḥ |
parityakto bhayaissarvaiḥ khanibhiścopaśobhitaḥ || 45 ||
vivarjito naraiḥ pāpairmama pūrvai ssurakṣitaḥ |
kaccijjanapadassphītaḥ sukhaṃ vasati rāghava || 46 ||
kaccitte dayitāssarve kṛṣigorakṣajīvinaḥ |
vārtāyāṃ saṃśritastāta loko hi sukhamedhate || 47 ||
teṣāṃ guptiparīhāraiḥ kaccitte bharaṇaṃ kṛtam |
rakṣyā hi rājñā dharmeṇa sarve viṣayavāsinaḥ || 48 ||
kaccistriya ssāntvayasi kaccittāśca surakṣitāḥ |
kaccinna śraddhāsyāsāṃ kaccidguhyaṃ na bhāṣase || 49 ||
kaccinnāgavanaṃ guptaṃ kaccitte santi dhenukāḥ |
kaccinna gaṇikāśvānāṃ kuñjarāṇāṃ ca tṛpyasi || 50 ||
kacciddarśayase nityaṃ manuṣyāṇāṃ vibhūṣitam |
utthāyotthāya pūrvāhṇe rājaputra mahāpathe || 51 ||
kaccinna sarve karmāntāḥ pratyakṣāste'viśaṅkayā |
sarve vā punarutsṛṣṭā madhyamevātra kāraṇam || 52 ||
kaccitsarvāṇi durgāṇi dhanadhānyāyudhodakaiḥ |
yantraiśca paripūrṇāni tathā śilpidhanurdharaiḥ || 53 ||
āyaste vipulaḥ kaccitkaccidalpataro vyayaḥ |
apātreṣu na te kaccitkośo gacchati rāghava || 54 ||
devatārthe ca pitrarthebrāhmaṇābhyāgateṣu ca |
yodheṣu mitravargeṣu kaccidgacchati te vyayaḥ || 55 ||
kaccidāryo viśuddhātmā kṣārita ścāparakarmaṇā |
apṛṣṭa śśāstrakuśalairna lobhādvadhyate śuciḥ || 56 ||
gṛhītaścaiva pṛṣṭaśca kāle dṛṣṭassakāraṇaḥ |
kaccinna mucyate coro dhanalobhānnararṣabha || 57 ||
vyasane kaccidāḍhyasya durgatasya ca rāghava |
arthaṃ virāgāḥ paśyanti tavāmātyā bahuśrutāḥ || 58 ||
yāni mithyābhiśastānāṃ patantyaśrūṇi rāghava |
tāni putrānpaśūnghnanti prītyarthamanuśāsataḥ || 59 ||
kaccidvṛddhāṃśca bālāṃśca vaidyāmukhyāṃśca rāghava |
dānena manasā vācā tribhiretairbubhūṣase || 60 ||
kaccidgurūṃśca vṛddhāṃśca tāpasān devatātithīn |
caityāṃśca sarvānsidhdārthānbrāhmaṇāṃśca namasyasi || 61 ||
kaccidarthena vā dharmamarthaṃ dharmeṇa vā punaḥ |
ubhau vā prītilobhena kāmena ca na bādhase || 62 ||
kaccidarthaṃ ca dharmaṃ ca kāmaṃ ca jayatāṃ vara |
vibhajya kāle kālajña sarvānvarada sevase || 63 ||
kaccitte brāhmaṇā śśarma sarvaśāstrārthakovidāḥ |
āśaṃsante mahāprājña paurajānapadaissaha || 64 ||
nāstikyamanṛtaṃ krodhaṃ pramādaṃ dīrghasūtratām |
adarśanaṃ jñānavatāmālasyaṃ pañcavṛttitām || 65 ||
ekacintanamarthānāmanarthajñaiśca mantraṇam |
niścitānāmanārambhaṃ mantrasyāparirakṣaṇam || 66 ||
maṅgalādyaprayogaṃ ca pratyutthānaṃ ca sarvataḥ |
kaccitvaṃ varjayasyetānrājadoṣāṃścaturdaśa || 67 ||
daśapañcacaturvargānsaptavargaṃ ca tattvataḥ |
aṣṭavargaṃ trivargaṃ ca vidyāstisraśca rāghava || 68 ||
indriyāṇāṃ jayaṃ buddhyā ṣāḍguṇyaṃ daivamānuṣam |
kṛtyaṃ viṃśativargaṃ ca tathā prakṛtimaṇḍalam || 69 ||
yātrādaṇḍavidhānaṃ ca dviyonī sandhivigrahau |
kaccidetānmahāprājña yathāvadanumanyase || 70 ||
mantribhistvaṃ yathoddiṣṭaiścaturbhistribhireva vā |
kaccitsamastairvyastaiśca mantraṃ mantrayase mithaḥ || 71 ||
kaccitte saphalā vedāḥ kaccitte saphalāḥ kriyāḥ |
kaccitte saphalā dārāḥ kaccitte saphalaṃ śrutam || 72 ||
kaccideṣaiva te buddhiryathoktā mama rāghava |
āyuṣyā ca yaśasyā ca dharmakāmārtha saṃhitā || 73 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate tāto yāṃ ca naḥ prapitāmahāḥ |
tāṃ vṛttiṃ vartase kaccidyāca satpathagā śubhā || 74 ||
kaccitsvādu kṛtaṃ bhojyameko nāśnāsi rāghava |
kaccidāśaṃsamānebhyo mitrebhya ssamprayacchasi || 75 ||
rājā tu dharmeṇa hi pālayitvā mahāmatirdaṇḍadharaḥ prajānām |
avāpya kṛtsnāṃ vasudhāṃ yathāvaditaścyuta ssvargamupaiti vidvān || 76 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe śatatamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.