ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அரண்யகாண்டம் ।
அத ஷட்ஷஷ்டிதமஸ்ஸர்கஃ ।
தம் ததா ஶோகஸந்தப்தம் விலபந்தமநாதவத் ।
மோஹேந மஹதாவிஷ்டம் பரித்யூநமசேதநம் ॥ 1 ॥
ததஸ்ஸௌமித்ரிராஶ்வாஸ்ய முஹூர்தாதிவ லக்ஷ்மணஃ ।
ராமம் ஸம்போதயாமாஸ சரணௌ சாபிபீடயந் ॥ 2 ॥
மஹதா தபஸா ராம மஹதா சாபி கர்மணா ।
ராஜ்ஞா தஶரதேநாஸி லப்தோऽம்ரு'தமிவாமரைஃ ॥ 3 ॥
தவ சைவ குணைர்பத்தஸ்த்வத்வியோகாந்மஹீபதிஃ ।
ராஜா தேவத்வமாபந்நோ பரதஸ்ய யதாஶ்ருதம் ॥ 4 ॥
யதி துஃகமிதம் ப்ராப்தம் காகுத்ஸ்த ந ஸஹிஷ்யஸே ।
ப்ராக்ரு'தஶ்சால்பஸத்த்வஶ்ச இதரஃ கஸ்ஸஹிஷ்யதி ॥ 5 ॥
துஃகிதோ ஹி பவாந்லோகாம்ஸ்தேஜஸா யதி தக்ஷ்யதே ।
ஆர்தாஃ ப்ரஜா நரவ்யாக்ர க்வ நு யாஸ்யந்தி நிர்வ்ரு'திம் ॥ 6 ॥
லோகஸ்வபாவ ஏவைஷ யயாதிர்நஹுஷாத்மஜஃ ।
கதஶ்ஶக்ரேண ஸாலோக்யமநயஸ்தம் ஸமஸ்ப்ரு'ஶத் ॥ 7 ॥
மஹர்ஷிர்யோ வஸிஷ்டஸ்து யஃ பிதுர்நஃ புரோஹிதஃ ।
அஹ்நா புத்ரஶதம் ஜஜ்ஞே ததைவாஸ்ய புநர்ஹதம் ॥ 8 ॥
யா சேயம் ஜகதாம் மாதா தேவீ லோகநமஸ்க்ரு'தா ।
அஸ்யாஶ்ச சலநம் பூமேர்த்ரு'ஶ்யதே ஸத்யஸம்ஶ்ரவ ॥ 9 ॥
யௌ தர்மௌ ஜகதாம் நேத்ரௌ யத்ர ஸர்வம் ப்ரதிஷ்டிதம் ।
ஆதித்யசந்த்ரௌ க்ரஹணமப்யுபேதௌ மஹாபலௌ ॥ 10 ॥
ஸுமஹாந்த்யபி பூதாநி தேவாஶ்ச புருஷர்ஷப ।
ந தைவஸ்ய ப்ரமுஞ்சந்தி ஸர்வபூதாநி தேஹிநஃ ॥ 11 ॥
ஶக்ராதிஷ்வபி தேவேஷு வர்தமாநௌ நயாநயௌ ।
ஶ்ரூயேதே நரஶார்தூல ந த்வம் ஶோசிதுமர்ஹஸி ॥ 12 ॥
நஷ்டாயாமபி வைதேஹ்யாம் ஹ்ரு'தாயாமபி சாநக ஶோசிதும் நார்ஹஸே வீர யதாந்யஃ ப்ராக்ரு'தஸ்ததா ॥ 13 ॥
த்வவ்திதா ந ஹி ஶோசந்தி ஸததம் ஸத்யதர்ஶிநஃ ।
ஸுமஹத்ஸ்வபி க்ரு'ச்ச்ரேஷு ராமாநிர்விண்ணதர்ஶநாஃ ॥ 14 ॥
தத்த்வதோ ஹி நரஶ்ரேஷ்ட புத்த்யா ஸமநுசிந்தய ।
புத்த்யா யுக்தா மஹாப்ராஜ்ஞா விஜாநந்தி ஶுபாஶுபே ॥ 15 ॥
அத்ரு'ஷ்டகுணதோஷாணாமத்ருவாணாம் து கர்மணாம் ।
நாந்தரேண க்ரியாம் தேஷாம் பலமிஷ்டம் ப்ரவர்ததே ॥ 16 ॥
த்வமேவ ஹி புரா ராம மாமேவம் பஹுஶோऽந்வஶாஃ ।
அநுஶிஷ்யாத்தி கோ நு த்வாமபி ஸாக்ஷாத்ப்ரு'ஹஸ்பதிஃ ॥ 17 ॥
புத்திஶ்ச தே மஹாப்ராஜ்ஞ தேவைரபி துரந்வயா ।
ஶோகேநாபிப்ரஸுப்தம் தே ஜ்ஞாநம் ஸம்போதயாம்யஹம் ॥ 18 ॥
திவ்யம் ச மாநுஷம் ச த்வமாத்மநஶ்ச பராக்ரமம் ।
இக்ஷ்வாகுவ்ரு'ஷபாவேக்ஷ்ய யதஸ்வ த்விஷதாம் வதே ॥ 19 ॥
கிம் தேந ஸர்வநாஶேந க்ரு'தேந புருஷர்ஷப ।
தமேவ த்வம் ரிபும் பாபம் விஜ்ஞாயோத்தர்துமர்ஹஸி ॥ 20 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அரண்யகாண்டே ஷட்ஷஷ்டிதமஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
taṃ tathā śokasantaptaṃ vilapantamanāthavat |
mohena mahatāviṣṭaṃ paridyūnamacetanam || 1 ||
tatassaumitrirāśvāsya muhūrtādiva lakṣmaṇaḥ |
rāmaṃ sambodhayāmāsa caraṇau cābhipīḍayan || 2 ||
mahatā tapasā rāma mahatā cāpi karmaṇā |
rājñā daśarathenāsi labdho'mṛtamivāmaraiḥ || 3 ||
tava caiva guṇairbaddhastvadviyogānmahīpatiḥ |
rājā devatvamāpanno bharatasya yathāśrutam || 4 ||
yadi duḥkhamidaṃ prāptaṃ kākutstha na sahiṣyase |
prākṛtaścālpasattvaśca itaraḥ kassahiṣyati || 5 ||
duḥkhito hi bhavānlokāṃstejasā yadi dhakṣyate |
ārtāḥ prajā naravyāghra kva nu yāsyanti nirvṛtim || 6 ||
lokasvabhāva evaiṣa yayātirnahuṣātmajaḥ |
gataśśakreṇa sālokyamanayastaṃ samaspṛśat || 7 ||
maharṣiryo vasiṣṭhastu yaḥ piturnaḥ purohitaḥ |
ahnā putraśataṃ jajñe tathaivāsya punarhatam || 8 ||
yā ceyaṃ jagatāṃ mātā devī lokanamaskṛtā |
asyāśca calanaṃ bhūmerdṛśyate satyasaṃśrava || 9 ||
yau dharmau jagatāṃ netrau yatra sarvaṃ pratiṣṭhitam |
ādityacandrau grahaṇamabhyupetau mahābalau || 10 ||
sumahāntyapi bhūtāni devāśca puruṣarṣabha |
na daivasya pramuñcanti sarvabhūtāni dehinaḥ || 11 ||
śakrādiṣvapi deveṣu vartamānau nayānayau |
śrūyete naraśārdūla na tvaṃ śocitumarhasi || 12 ||
naṣṭāyāmapi vaidehyāṃ hṛtāyāmapi cānagha śocituṃ nārhase vīra yathānyaḥ prākṛtastathā || 13 ||
tvavdidhā na hi śocanti satataṃ satyadarśinaḥ |
sumahatsvapi kṛcchreṣu rāmānirviṇṇadarśanāḥ || 14 ||
tattvato hi naraśreṣṭha buddhyā samanucintaya |
budhdyā yuktā mahāprājñā vijānanti śubhāśubhe || 15 ||
adṛṣṭaguṇadoṣāṇāmadhruvāṇāṃ tu karmaṇām |
nāntareṇa kriyāṃ teṣāṃ phalamiṣṭaṃ pravartate || 16 ||
tvameva hi purā rāma māmevaṃ bahuśo'nvaśāḥ |
anuśiṣyāddhi ko nu tvāmapi sākṣādbṛhaspatiḥ || 17 ||
buddhiśca te mahāprājña devairapi duranvayā |
śokenābhiprasuptaṃ te jñānaṃ sambodhayāmyaham || 18 ||
divyaṃ ca mānuṣaṃ ca tvamātmanaśca parākramam |
ikṣvākuvṛṣabhāvekṣya yatasva dviṣatāṃ vadhe || 19 ||
kiṃ tena sarvanāśena kṛtena puruṣarṣabha |
tameva tvaṃ ripuṃ pāpaṃ vijñāyoddhartumarhasi || 20 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ षट्षष्टितमस्सर्गः ।
तं तथा शोकसन्तप्तं विलपन्तमनाथवत् ।
मोहेन महताविष्टं परिद्यूनमचेतनम् ॥ 1 ॥
ततस्सौमित्रिराश्वास्य मुहूर्तादिव लक्ष्मणः ।
रामं सम्बोधयामास चरणौ चाभिपीडयन् ॥ 2 ॥
महता तपसा राम महता चापि कर्मणा ।
राज्ञा दशरथेनासि लब्धोऽमृतमिवामरैः ॥ 3 ॥
तव चैव गुणैर्बद्धस्त्वद्वियोगान्महीपतिः ।
राजा देवत्वमापन्नो भरतस्य यथाश्रुतम् ॥ 4 ॥
यदि दुःखमिदं प्राप्तं काकुत्स्थ न सहिष्यसे ।
प्राकृतश्चाल्पसत्त्वश्च इतरः कस्सहिष्यति ॥ 5 ॥
दुःखितो हि भवान्लोकांस्तेजसा यदि धक्ष्यते ।
आर्ताः प्रजा नरव्याघ्र क्व नु यास्यन्ति निर्वृतिम् ॥ 6 ॥
लोकस्वभाव एवैष ययातिर्नहुषात्मजः ।
गतश्शक्रेण सालोक्यमनयस्तं समस्पृशत् ॥ 7 ॥
महर्षिर्यो वसिष्ठस्तु यः पितुर्नः पुरोहितः ।
अह्ना पुत्रशतं जज्ञे तथैवास्य पुनर्हतम् ॥ 8 ॥
या चेयं जगतां माता देवी लोकनमस्कृता ।
अस्याश्च चलनं भूमेर्दृश्यते सत्यसंश्रव ॥ 9 ॥
यौ धर्मौ जगतां नेत्रौ यत्र सर्वं प्रतिष्ठितम् ।
आदित्यचन्द्रौ ग्रहणमभ्युपेतौ महाबलौ ॥ 10 ॥
सुमहान्त्यपि भूतानि देवाश्च पुरुषर्षभ ।
न दैवस्य प्रमुञ्चन्ति सर्वभूतानि देहिनः ॥ 11 ॥
शक्रादिष्वपि देवेषु वर्तमानौ नयानयौ ।
श्रूयेते नरशार्दूल न त्वं शोचितुमर्हसि ॥ 12 ॥
नष्टायामपि वैदेह्यां हृतायामपि चानघ शोचितुं नार्हसे वीर यथान्यः प्राकृतस्तथा ॥ 13 ॥
त्वव्दिधा न हि शोचन्ति सततं सत्यदर्शिनः ।
सुमहत्स्वपि कृच्छ्रेषु रामानिर्विण्णदर्शनाः ॥ 14 ॥
तत्त्वतो हि नरश्रेष्ठ बुद्ध्या समनुचिन्तय ।
बुध्द्या युक्ता महाप्राज्ञा विजानन्ति शुभाशुभे ॥ 15 ॥
अदृष्टगुणदोषाणामध्रुवाणां तु कर्मणाम् ।
नान्तरेण क्रियां तेषां फलमिष्टं प्रवर्तते ॥ 16 ॥
त्वमेव हि पुरा राम मामेवं बहुशोऽन्वशाः ।
अनुशिष्याद्धि को नु त्वामपि साक्षाद्बृहस्पतिः ॥ 17 ॥
बुद्धिश्च ते महाप्राज्ञ देवैरपि दुरन्वया ।
शोकेनाभिप्रसुप्तं ते ज्ञानं सम्बोधयाम्यहम् ॥ 18 ॥
दिव्यं च मानुषं च त्वमात्मनश्च पराक्रमम् ।
इक्ष्वाकुवृषभावेक्ष्य यतस्व द्विषतां वधे ॥ 19 ॥
किं तेन सर्वनाशेन कृतेन पुरुषर्षभ ।
तमेव त्वं रिपुं पापं विज्ञायोद्धर्तुमर्हसि ॥ 20 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे षट्षष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
taṃ tathā śokasantaptaṃ vilapantamanāthavat |
mohena mahatāviṣṭaṃ paridyūnamacetanam || 1 ||
tatassaumitrirāśvāsya muhūrtādiva lakṣmaṇaḥ |
rāmaṃ sambodhayāmāsa caraṇau cābhipīḍayan || 2 ||
mahatā tapasā rāma mahatā cāpi karmaṇā |
rājñā daśarathenāsi labdho'mṛtamivāmaraiḥ || 3 ||
tava caiva guṇairbaddhastvadviyogānmahīpatiḥ |
rājā devatvamāpanno bharatasya yathāśrutam || 4 ||
yadi duḥkhamidaṃ prāptaṃ kākutstha na sahiṣyase |
prākṛtaścālpasattvaśca itaraḥ kassahiṣyati || 5 ||
duḥkhito hi bhavānlokāṃstejasā yadi dhakṣyate |
ārtāḥ prajā naravyāghra kva nu yāsyanti nirvṛtim || 6 ||
lokasvabhāva evaiṣa yayātirnahuṣātmajaḥ |
gataśśakreṇa sālokyamanayastaṃ samaspṛśat || 7 ||
maharṣiryo vasiṣṭhastu yaḥ piturnaḥ purohitaḥ |
ahnā putraśataṃ jajñe tathaivāsya punarhatam || 8 ||
yā ceyaṃ jagatāṃ mātā devī lokanamaskṛtā |
asyāśca calanaṃ bhūmerdṛśyate satyasaṃśrava || 9 ||
yau dharmau jagatāṃ netrau yatra sarvaṃ pratiṣṭhitam |
ādityacandrau grahaṇamabhyupetau mahābalau || 10 ||
sumahāntyapi bhūtāni devāśca puruṣarṣabha |
na daivasya pramuñcanti sarvabhūtāni dehinaḥ || 11 ||
śakrādiṣvapi deveṣu vartamānau nayānayau |
śrūyete naraśārdūla na tvaṃ śocitumarhasi || 12 ||
naṣṭāyāmapi vaidehyāṃ hṛtāyāmapi cānagha śocituṃ nārhase vīra yathānyaḥ prākṛtastathā || 13 ||
tvavdidhā na hi śocanti satataṃ satyadarśinaḥ |
sumahatsvapi kṛcchreṣu rāmānirviṇṇadarśanāḥ || 14 ||
tattvato hi naraśreṣṭha buddhyā samanucintaya |
budhdyā yuktā mahāprājñā vijānanti śubhāśubhe || 15 ||
adṛṣṭaguṇadoṣāṇāmadhruvāṇāṃ tu karmaṇām |
nāntareṇa kriyāṃ teṣāṃ phalamiṣṭaṃ pravartate || 16 ||
tvameva hi purā rāma māmevaṃ bahuśo'nvaśāḥ |
anuśiṣyāddhi ko nu tvāmapi sākṣādbṛhaspatiḥ || 17 ||
buddhiśca te mahāprājña devairapi duranvayā |
śokenābhiprasuptaṃ te jñānaṃ sambodhayāmyaham || 18 ||
divyaṃ ca mānuṣaṃ ca tvamātmanaśca parākramam |
ikṣvākuvṛṣabhāvekṣya yatasva dviṣatāṃ vadhe || 19 ||
kiṃ tena sarvanāśena kṛtena puruṣarṣabha |
tameva tvaṃ ripuṃ pāpaṃ vijñāyoddhartumarhasi || 20 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.