ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଅରଣ୍ଯକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ଷଟ୍ଷଷ୍ଟିତମସ୍ସର୍ଗଃ ।
ତଂ ତଥା ଶୋକସନ୍ତପ୍ତଂ ଵିଲପନ୍ତମନାଥଵତ୍ ।
ମୋହେନ ମହତାଵିଷ୍ଟଂ ପରିଦ୍ଯୂନମଚେତନମ୍ ॥ 1 ॥
ତତସ୍ସୌମିତ୍ରିରାଶ୍ଵାସ୍ଯ ମୁହୂର୍ତାଦିଵ ଲକ୍ଷ୍ମଣଃ ।
ରାମଂ ସମ୍ବୋଧଯାମାସ ଚରଣୌ ଚାଭିପୀଡଯନ୍ ॥ 2 ॥
ମହତା ତପସା ରାମ ମହତା ଚାପି କର୍ମଣା ।
ରାଜ୍ଞା ଦଶରଥେନାସି ଲବ୍ଧୋଽମୃତମିଵାମରୈଃ ॥ 3 ॥
ତଵ ଚୈଵ ଗୁଣୈର୍ବଦ୍ଧସ୍ତ୍ଵଦ୍ଵିଯୋଗାନ୍ମହୀପତିଃ ।
ରାଜା ଦେଵତ୍ଵମାପନ୍ନୋ ଭରତସ୍ଯ ଯଥାଶ୍ରୁତମ୍ ॥ 4 ॥
ଯଦି ଦୁଃଖମିଦଂ ପ୍ରାପ୍ତଂ କାକୁତ୍ସ୍ଥ ନ ସହିଷ୍ଯସେ ।
ପ୍ରାକୃତଶ୍ଚାଲ୍ପସତ୍ତ୍ଵଶ୍ଚ ଇତରଃ କସ୍ସହିଷ୍ଯତି ॥ 5 ॥
ଦୁଃଖିତୋ ହି ଭଵାନ୍ଲୋକାଂସ୍ତେଜସା ଯଦି ଧକ୍ଷ୍ଯତେ ।
ଆର୍ତାଃ ପ୍ରଜା ନରଵ୍ଯାଘ୍ର କ୍ଵ ନୁ ଯାସ୍ଯନ୍ତି ନିର୍ଵୃତିମ୍ ॥ 6 ॥
ଲୋକସ୍ଵଭାଵ ଏଵୈଷ ଯଯାତିର୍ନହୁଷାତ୍ମଜଃ ।
ଗତଶ୍ଶକ୍ରେଣ ସାଲୋକ୍ଯମନଯସ୍ତଂ ସମସ୍ପୃଶତ୍ ॥ 7 ॥
ମହର୍ଷିର୍ଯୋ ଵସିଷ୍ଠସ୍ତୁ ଯଃ ପିତୁର୍ନଃ ପୁରୋହିତଃ ।
ଅହ୍ନା ପୁତ୍ରଶତଂ ଜଜ୍ଞେ ତଥୈଵାସ୍ଯ ପୁନର୍ହତମ୍ ॥ 8 ॥
ଯା ଚେଯଂ ଜଗତାଂ ମାତା ଦେଵୀ ଲୋକନମସ୍କୃତା ।
ଅସ୍ଯାଶ୍ଚ ଚଲନଂ ଭୂମେର୍ଦୃଶ୍ଯତେ ସତ୍ଯସଂଶ୍ରଵ ॥ 9 ॥
ଯୌ ଧର୍ମୌ ଜଗତାଂ ନେତ୍ରୌ ଯତ୍ର ସର୍ଵଂ ପ୍ରତିଷ୍ଠିତମ୍ ।
ଆଦିତ୍ଯଚନ୍ଦ୍ରୌ ଗ୍ରହଣମଭ୍ଯୁପେତୌ ମହାବଲୌ ॥ 10 ॥
ସୁମହାନ୍ତ୍ଯପି ଭୂତାନି ଦେଵାଶ୍ଚ ପୁରୁଷର୍ଷଭ ।
ନ ଦୈଵସ୍ଯ ପ୍ରମୁଞ୍ଚନ୍ତି ସର୍ଵଭୂତାନି ଦେହିନଃ ॥ 11 ॥
ଶକ୍ରାଦିଷ୍ଵପି ଦେଵେଷୁ ଵର୍ତମାନୌ ନଯାନଯୌ ।
ଶ୍ରୂଯେତେ ନରଶାର୍ଦୂଲ ନ ତ୍ଵଂ ଶୋଚିତୁମର୍ହସି ॥ 12 ॥
ନଷ୍ଟାଯାମପି ଵୈଦେହ୍ଯାଂ ହୃତାଯାମପି ଚାନଘ ଶୋଚିତୁଂ ନାର୍ହସେ ଵୀର ଯଥାନ୍ଯଃ ପ୍ରାକୃତସ୍ତଥା ॥ 13 ॥
ତ୍ଵଵ୍ଦିଧା ନ ହି ଶୋଚନ୍ତି ସତତଂ ସତ୍ଯଦର୍ଶିନଃ ।
ସୁମହତ୍ସ୍ଵପି କୃଚ୍ଛ୍ରେଷୁ ରାମାନିର୍ଵିଣ୍ଣଦର୍ଶନାଃ ॥ 14 ॥
ତତ୍ତ୍ଵତୋ ହି ନରଶ୍ରେଷ୍ଠ ବୁଦ୍ଧ୍ଯା ସମନୁଚିନ୍ତଯ ।
ବୁଧ୍ଦ୍ଯା ଯୁକ୍ତା ମହାପ୍ରାଜ୍ଞା ଵିଜାନନ୍ତି ଶୁଭାଶୁଭେ ॥ 15 ॥
ଅଦୃଷ୍ଟଗୁଣଦୋଷାଣାମଧ୍ରୁଵାଣାଂ ତୁ କର୍ମଣାମ୍ ।
ନାନ୍ତରେଣ କ୍ରିଯାଂ ତେଷାଂ ଫଲମିଷ୍ଟଂ ପ୍ରଵର୍ତତେ ॥ 16 ॥
ତ୍ଵମେଵ ହି ପୁରା ରାମ ମାମେଵଂ ବହୁଶୋଽନ୍ଵଶାଃ ।
ଅନୁଶିଷ୍ଯାଦ୍ଧି କୋ ନୁ ତ୍ଵାମପି ସାକ୍ଷାଦ୍ବୃହସ୍ପତିଃ ॥ 17 ॥
ବୁଦ୍ଧିଶ୍ଚ ତେ ମହାପ୍ରାଜ୍ଞ ଦେଵୈରପି ଦୁରନ୍ଵଯା ।
ଶୋକେନାଭିପ୍ରସୁପ୍ତଂ ତେ ଜ୍ଞାନଂ ସମ୍ବୋଧଯାମ୍ଯହମ୍ ॥ 18 ॥
ଦିଵ୍ଯଂ ଚ ମାନୁଷଂ ଚ ତ୍ଵମାତ୍ମନଶ୍ଚ ପରାକ୍ରମମ୍ ।
ଇକ୍ଷ୍ଵାକୁଵୃଷଭାଵେକ୍ଷ୍ଯ ଯତସ୍ଵ ଦ୍ଵିଷତାଂ ଵଧେ ॥ 19 ॥
କିଂ ତେନ ସର୍ଵନାଶେନ କୃତେନ ପୁରୁଷର୍ଷଭ ।
ତମେଵ ତ୍ଵଂ ରିପୁଂ ପାପଂ ଵିଜ୍ଞାଯୋଦ୍ଧର୍ତୁମର୍ହସି ॥ 20 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଅରଣ୍ଯକାଣ୍ଡେ ଷଟ୍ଷଷ୍ଟିତମସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
taṃ tathā śokasantaptaṃ vilapantamanāthavat |
mohena mahatāviṣṭaṃ paridyūnamacetanam || 1 ||
tatassaumitrirāśvāsya muhūrtādiva lakṣmaṇaḥ |
rāmaṃ sambodhayāmāsa caraṇau cābhipīḍayan || 2 ||
mahatā tapasā rāma mahatā cāpi karmaṇā |
rājñā daśarathenāsi labdho'mṛtamivāmaraiḥ || 3 ||
tava caiva guṇairbaddhastvadviyogānmahīpatiḥ |
rājā devatvamāpanno bharatasya yathāśrutam || 4 ||
yadi duḥkhamidaṃ prāptaṃ kākutstha na sahiṣyase |
prākṛtaścālpasattvaśca itaraḥ kassahiṣyati || 5 ||
duḥkhito hi bhavānlokāṃstejasā yadi dhakṣyate |
ārtāḥ prajā naravyāghra kva nu yāsyanti nirvṛtim || 6 ||
lokasvabhāva evaiṣa yayātirnahuṣātmajaḥ |
gataśśakreṇa sālokyamanayastaṃ samaspṛśat || 7 ||
maharṣiryo vasiṣṭhastu yaḥ piturnaḥ purohitaḥ |
ahnā putraśataṃ jajñe tathaivāsya punarhatam || 8 ||
yā ceyaṃ jagatāṃ mātā devī lokanamaskṛtā |
asyāśca calanaṃ bhūmerdṛśyate satyasaṃśrava || 9 ||
yau dharmau jagatāṃ netrau yatra sarvaṃ pratiṣṭhitam |
ādityacandrau grahaṇamabhyupetau mahābalau || 10 ||
sumahāntyapi bhūtāni devāśca puruṣarṣabha |
na daivasya pramuñcanti sarvabhūtāni dehinaḥ || 11 ||
śakrādiṣvapi deveṣu vartamānau nayānayau |
śrūyete naraśārdūla na tvaṃ śocitumarhasi || 12 ||
naṣṭāyāmapi vaidehyāṃ hṛtāyāmapi cānagha śocituṃ nārhase vīra yathānyaḥ prākṛtastathā || 13 ||
tvavdidhā na hi śocanti satataṃ satyadarśinaḥ |
sumahatsvapi kṛcchreṣu rāmānirviṇṇadarśanāḥ || 14 ||
tattvato hi naraśreṣṭha buddhyā samanucintaya |
budhdyā yuktā mahāprājñā vijānanti śubhāśubhe || 15 ||
adṛṣṭaguṇadoṣāṇāmadhruvāṇāṃ tu karmaṇām |
nāntareṇa kriyāṃ teṣāṃ phalamiṣṭaṃ pravartate || 16 ||
tvameva hi purā rāma māmevaṃ bahuśo'nvaśāḥ |
anuśiṣyāddhi ko nu tvāmapi sākṣādbṛhaspatiḥ || 17 ||
buddhiśca te mahāprājña devairapi duranvayā |
śokenābhiprasuptaṃ te jñānaṃ sambodhayāmyaham || 18 ||
divyaṃ ca mānuṣaṃ ca tvamātmanaśca parākramam |
ikṣvākuvṛṣabhāvekṣya yatasva dviṣatāṃ vadhe || 19 ||
kiṃ tena sarvanāśena kṛtena puruṣarṣabha |
tameva tvaṃ ripuṃ pāpaṃ vijñāyoddhartumarhasi || 20 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ षट्षष्टितमस्सर्गः ।
तं तथा शोकसन्तप्तं विलपन्तमनाथवत् ।
मोहेन महताविष्टं परिद्यूनमचेतनम् ॥ 1 ॥
ततस्सौमित्रिराश्वास्य मुहूर्तादिव लक्ष्मणः ।
रामं सम्बोधयामास चरणौ चाभिपीडयन् ॥ 2 ॥
महता तपसा राम महता चापि कर्मणा ।
राज्ञा दशरथेनासि लब्धोऽमृतमिवामरैः ॥ 3 ॥
तव चैव गुणैर्बद्धस्त्वद्वियोगान्महीपतिः ।
राजा देवत्वमापन्नो भरतस्य यथाश्रुतम् ॥ 4 ॥
यदि दुःखमिदं प्राप्तं काकुत्स्थ न सहिष्यसे ।
प्राकृतश्चाल्पसत्त्वश्च इतरः कस्सहिष्यति ॥ 5 ॥
दुःखितो हि भवान्लोकांस्तेजसा यदि धक्ष्यते ।
आर्ताः प्रजा नरव्याघ्र क्व नु यास्यन्ति निर्वृतिम् ॥ 6 ॥
लोकस्वभाव एवैष ययातिर्नहुषात्मजः ।
गतश्शक्रेण सालोक्यमनयस्तं समस्पृशत् ॥ 7 ॥
महर्षिर्यो वसिष्ठस्तु यः पितुर्नः पुरोहितः ।
अह्ना पुत्रशतं जज्ञे तथैवास्य पुनर्हतम् ॥ 8 ॥
या चेयं जगतां माता देवी लोकनमस्कृता ।
अस्याश्च चलनं भूमेर्दृश्यते सत्यसंश्रव ॥ 9 ॥
यौ धर्मौ जगतां नेत्रौ यत्र सर्वं प्रतिष्ठितम् ।
आदित्यचन्द्रौ ग्रहणमभ्युपेतौ महाबलौ ॥ 10 ॥
सुमहान्त्यपि भूतानि देवाश्च पुरुषर्षभ ।
न दैवस्य प्रमुञ्चन्ति सर्वभूतानि देहिनः ॥ 11 ॥
शक्रादिष्वपि देवेषु वर्तमानौ नयानयौ ।
श्रूयेते नरशार्दूल न त्वं शोचितुमर्हसि ॥ 12 ॥
नष्टायामपि वैदेह्यां हृतायामपि चानघ शोचितुं नार्हसे वीर यथान्यः प्राकृतस्तथा ॥ 13 ॥
त्वव्दिधा न हि शोचन्ति सततं सत्यदर्शिनः ।
सुमहत्स्वपि कृच्छ्रेषु रामानिर्विण्णदर्शनाः ॥ 14 ॥
तत्त्वतो हि नरश्रेष्ठ बुद्ध्या समनुचिन्तय ।
बुध्द्या युक्ता महाप्राज्ञा विजानन्ति शुभाशुभे ॥ 15 ॥
अदृष्टगुणदोषाणामध्रुवाणां तु कर्मणाम् ।
नान्तरेण क्रियां तेषां फलमिष्टं प्रवर्तते ॥ 16 ॥
त्वमेव हि पुरा राम मामेवं बहुशोऽन्वशाः ।
अनुशिष्याद्धि को नु त्वामपि साक्षाद्बृहस्पतिः ॥ 17 ॥
बुद्धिश्च ते महाप्राज्ञ देवैरपि दुरन्वया ।
शोकेनाभिप्रसुप्तं ते ज्ञानं सम्बोधयाम्यहम् ॥ 18 ॥
दिव्यं च मानुषं च त्वमात्मनश्च पराक्रमम् ।
इक्ष्वाकुवृषभावेक्ष्य यतस्व द्विषतां वधे ॥ 19 ॥
किं तेन सर्वनाशेन कृतेन पुरुषर्षभ ।
तमेव त्वं रिपुं पापं विज्ञायोद्धर्तुमर्हसि ॥ 20 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे षट्षष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
taṃ tathā śokasantaptaṃ vilapantamanāthavat |
mohena mahatāviṣṭaṃ paridyūnamacetanam || 1 ||
tatassaumitrirāśvāsya muhūrtādiva lakṣmaṇaḥ |
rāmaṃ sambodhayāmāsa caraṇau cābhipīḍayan || 2 ||
mahatā tapasā rāma mahatā cāpi karmaṇā |
rājñā daśarathenāsi labdho'mṛtamivāmaraiḥ || 3 ||
tava caiva guṇairbaddhastvadviyogānmahīpatiḥ |
rājā devatvamāpanno bharatasya yathāśrutam || 4 ||
yadi duḥkhamidaṃ prāptaṃ kākutstha na sahiṣyase |
prākṛtaścālpasattvaśca itaraḥ kassahiṣyati || 5 ||
duḥkhito hi bhavānlokāṃstejasā yadi dhakṣyate |
ārtāḥ prajā naravyāghra kva nu yāsyanti nirvṛtim || 6 ||
lokasvabhāva evaiṣa yayātirnahuṣātmajaḥ |
gataśśakreṇa sālokyamanayastaṃ samaspṛśat || 7 ||
maharṣiryo vasiṣṭhastu yaḥ piturnaḥ purohitaḥ |
ahnā putraśataṃ jajñe tathaivāsya punarhatam || 8 ||
yā ceyaṃ jagatāṃ mātā devī lokanamaskṛtā |
asyāśca calanaṃ bhūmerdṛśyate satyasaṃśrava || 9 ||
yau dharmau jagatāṃ netrau yatra sarvaṃ pratiṣṭhitam |
ādityacandrau grahaṇamabhyupetau mahābalau || 10 ||
sumahāntyapi bhūtāni devāśca puruṣarṣabha |
na daivasya pramuñcanti sarvabhūtāni dehinaḥ || 11 ||
śakrādiṣvapi deveṣu vartamānau nayānayau |
śrūyete naraśārdūla na tvaṃ śocitumarhasi || 12 ||
naṣṭāyāmapi vaidehyāṃ hṛtāyāmapi cānagha śocituṃ nārhase vīra yathānyaḥ prākṛtastathā || 13 ||
tvavdidhā na hi śocanti satataṃ satyadarśinaḥ |
sumahatsvapi kṛcchreṣu rāmānirviṇṇadarśanāḥ || 14 ||
tattvato hi naraśreṣṭha buddhyā samanucintaya |
budhdyā yuktā mahāprājñā vijānanti śubhāśubhe || 15 ||
adṛṣṭaguṇadoṣāṇāmadhruvāṇāṃ tu karmaṇām |
nāntareṇa kriyāṃ teṣāṃ phalamiṣṭaṃ pravartate || 16 ||
tvameva hi purā rāma māmevaṃ bahuśo'nvaśāḥ |
anuśiṣyāddhi ko nu tvāmapi sākṣādbṛhaspatiḥ || 17 ||
buddhiśca te mahāprājña devairapi duranvayā |
śokenābhiprasuptaṃ te jñānaṃ sambodhayāmyaham || 18 ||
divyaṃ ca mānuṣaṃ ca tvamātmanaśca parākramam |
ikṣvākuvṛṣabhāvekṣya yatasva dviṣatāṃ vadhe || 19 ||
kiṃ tena sarvanāśena kṛtena puruṣarṣabha |
tameva tvaṃ ripuṃ pāpaṃ vijñāyoddhartumarhasi || 20 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.