.. ඉති ශ්රීමහාභාරතේ උද්යෝගපර්වණි ප්රජාගරපර්වණි
විදුරනීතිවාක්යේ චතුස්ත්රිංශෝ(අ)ධ්යායඃ ..
ධෘතරාෂ්ට්ර උවාච .
ජාග්රතෝ දහ්යමානස්ය යත්කාර්යමනුපශ්යසි .
තද්බ්රූහි ත්වං හි නස්තාත ධර්මාර්ථකුශලඃ ශුචිඃ .. 1..
ත්වං මාං යථාවද්විදුර ප්රශාධි
ප්රජ්ඤා පූර්වං සර්වමජාතශත්රෝඃ .
යන්මන්යසේ පථ්යමදීනසත්ත්ව
ශ්රේයඃ කරං බ්රූහි තද්වෛ කුරූණාම් .. 2..
පාපාශඞ්ගී පාපමේව නෞපශ්යන්
පෘච්ඡාමි ත්වාං ව්යාකුලේනාත්මනාහම් .
කවේ තන්මේ බ්රූහි සර්වං යථාවන්
මනීෂිතං සර්වමජාතශත්රෝඃ .. 3..
විදුර උවාච .
ශුභං වා යදි වා පාපං ද්වේෂ්යං වා යදි වා ප්රියම් .
අපෘෂ්ටස්තස්ය තද්බ්රූයාද්යස්ය නේච්ඡේත්පරාභවම් .. 4..
තස්මාද්වක්ෂ්යාමි තේ රාජන්භවමිච්ඡන්කුරූන්ප්රති .
වචඃ ශ්රේයඃ කරං ධර්ම්යං බ්රුවතස්තන්නිබෝධ මේ .. 5..
මිථ්යෝපේතානි කර්මාණි සිධ්යේයුර්යානි භාරත .
අනුපාය ප්රයුක්තානි මා ස්ම තේෂු මනඃ කෘථාඃ .. 6..
තථෛව යෝගවිහිතං න සිධ්යේත්කර්ම යන්නෘප .
උපායයුක්තං මේධාවී න තත්ර ග්ලපයේන්මනඃ .. 7..
අනුබන්ධානවේක්ෂේත සානුබන්ධේෂු කර්මසු .
සම්ප්රධාර්ය ච කුර්වීත න වේගේන සමාචරේත් .. 8..
අනුබන්ධං ච සම්ප්රේක්ෂ්ය විපාකාංශ්චෛව කර්මණාම් .
උත්ථානමාත්මනශ්චෛව ධීරඃ කුර්වීත වා න වා .. 9..
යඃ ප්රමාණං න ජානාති ස්ථානේ වෘද්ධෞ තථා ක්ෂයේ .
කෝශේ ජනපදේ දණ්ඩේ න ස රාජ්යාවතිෂ්ඨතේ .. 10..
යස්ත්වේතානි ප්රමාණානි යථෝක්තාන්යනුපශ්යති .
යුක්තෝ ධර්මාර්ථයෝර්ජ්ඤානේ ස රාජ්යමධිගච්ඡති .. 11..
න රාජ්යං ප්රාප්තමිත්යේව වර්තිතව්යමසාම්ප්රතම් .
ශ්රියං හ්යවිනයෝ හන්ති ජරා රූපමිවෝත්තමම් .. 12..
භක්ෂ්යෝත්තම ප්රතිච්ඡන්නං මත්ස්යෝ බඩිශමායසම් .
රූපාභිපාතී ග්රසතේ නානුබන්ධමවේක්ෂතේ .. 13..
යච්ඡක්යං ග්රසිතුං ග්රස්යං ග්රස්තං පරිණමේච්ච යත් .
හිතං ච පරිණාමේ යත්තදද්යං භූතිමිච්ඡතා .. 14..
වනස්පතේරපක්වානි ඵලානි ප්රචිනෝති යඃ .
ස නාප්නෝති රසං තේභ්යෝ බීජං චාස්ය විනශ්යති .. 15..
යස්තු පක්වමුපාදත්තේ කාලේ පරිණතං ඵලම් .
ඵලාද්රසං ස ලභතේ බීජාච්චෛව ඵලං පුනඃ .. 16..
යථා මධු සමාදත්තේ රක්ෂන්පුෂ්පාණි ෂට්පදඃ .
තද්වදර්ථාන්මනුෂ්යේභ්ය ආදද්යාදවිහිංසයා .. 17..
පුෂ්පං පුෂ්පං විචින්වීත මූලච්ඡේදං න කාරයේත් .
මාලාකාර ඉවාරාමේ න යථාඞ්ගාරකාරකඃ .. 18..
කිං නු මේ ස්යාදිදං කෘත්වා කිං නු මේ ස්යාදකුර්වතඃ .
ඉති කර්මාණි සඤ්චින්ත්ය කුර්යාද්වා පුරුෂෝ න වා .. 19..
අනාරභ්යා භවන්ත්යර්ථාඃ කේ චින්නිත්යං තථාගතාඃ .
කෘතඃ පුරුෂකාරෝ(අ)පි භවේද්යේෂු නිරර්ථකඃ .. 20..
කාංශ්චිදර්ථාන්නරඃ ප්රාජ්ඤෝ ලභු මූලාන්මහාඵලාන් .
ක්ෂිප්රමාරභතේ කර්තුං න විඝ්නයති තාදෘශාන් .. 21..
ඍජු පශ්යති යඃ සර්වං චක්ෂුෂානුපිබන්නිව .
ආසීනමපි තූෂ්ණීකමනුරජ්යන්ති තං ප්රජාඃ .. 22..
චක්ෂුෂා මනසා වාචා කර්මණා ච චතුර්විධම් .
ප්රසාදයති ලෝකං යස්තං ලෝකෝ(අ)නුප්රසීදති .. 23..
යස්මාත්ත්රස්යන්ති භූතානි මෘගව්යාධාන්මෘගා ඉව .
සාගරාන්තාමපි මහීං ලබ්ධ්වා ස පරිහීයතේ .. 24..
පිතෘපෛතාමහං රාජ්යං ප්රාප්තවාන්ස්වේන තේජසා .
වායුරභ්රමිවාසාද්ය භ්රංශයත්යනයේ ස්ථිතඃ .. 25..
ධර්මමාචරතෝ රාජ්ඤඃ සද්භිශ්චරිතමාදිතඃ .
වසුධා වසුසම්පූර්ණා වර්ධතේ භූතිවර්ධනී .. 26..
අථ සන්ත්යජතෝ ධර්මමධර්මං චානුතිෂ්ඨතඃ .
ප්රතිසංවේෂ්ටතේ භූමිරග්නෞ චර්මාහිතං යථා .. 27..
ය ඒව යත්නඃ ක්රියතේ ප්රර රාෂ්ට්රාවමර්දනේ .
ස ඒව යත්නඃ කර්තව්යඃ ස්වරාෂ්ට්ර පරිපාලනේ .. 28..
ධර්මේණ රාජ්යං වින්දේත ධර්මේණ පරිපාලයේත් .
ධර්මමූලාං ශ්රියං ප්රාප්ය න ජහාති න හීයතේ .. 29..
අප්යුන්මත්තාත්ප්රලපතෝ බාලාච්ච පරිසර්පතඃ .
සර්වතඃ සාරමාදද්යාදශ්මභ්ය ඉව කාඤ්චනම් .. 30..
සුව්යාහෘතානි සුධියාං සුකෘතානි තතස්තතඃ .
සඤ්චින්වන්ධීර ආසීත ශිලා හාරී ශිලං යථා .. 31..
ගන්ධේන ගාවඃ පශ්යන්ති වේදෛඃ පශ්යන්ති බ්රාහ්මණාඃ .
චාරෛඃ පශ්යන්ති රාජානශ්චක්ෂුර්භ්යාමිතරේ ජනාඃ .. 32..
භූයාංසං ලභතේ ක්ලේශං යා ගෞර්භවති දුර්දුහා .
අථ යා සුදුහා රාජන්නෛව තාං විනයන්ත්යපි .. 33..
යදතප්තං ප්රණමති න තත්සන්තාපයන්ත්යපි .
යච්ච ස්වයං නතං දාරු න තත්සන්නාමයන්ත්යපි .. 34..
ඒතයෝපමයා ධීරඃ සන්නමේත බලීයසේ .
ඉන්ද්රාය ස ප්රණමතේ නමතේ යෝ බලීයසේ .. 35..
පර්ජන්යනාථාඃ පශවෝ රාජානෝ මිත්ර බාන්ධවාඃ .
පතයෝ බාන්ධවාඃ ස්ත්රීණාං බ්රාහ්මණා වේද බාන්ධවාඃ .. 36..
සත්යේන රක්ෂ්යතේ ධර්මෝ විද්යා යෝගේන රක්ෂ්යතේ .
මෘජයා රක්ෂ්යතේ රූපං කුලං වෘත්තේන රක්ෂ්යතේ .. 37..
මානේන රක්ෂ්යතේ ධාන්යමශ්වාන්රක්ෂ්යත්යනුක්රමඃ .
අභීක්ෂ්ණදර්ශනාද්ගාවඃ ස්ත්රියෝ රක්ෂ්යාඃ කුචේලතඃ .. 38..
න කුලං වෘත්ති හීනස්ය ප්රමාණමිති මේ මතිඃ .
අන්ත්යේෂ්වපි හි ජාතානාං වෘත්තමේව විශිෂ්යතේ .. 39..
ය ඊර්ෂ්යුඃ පරවිත්තේෂු රූපේ වීර්යේ කුලාන්වයේ .
සුඛේ සෞභාග්යසත්කාරේ තස්ය ව්යාධිරනන්තකඃ .. 40..
අකාර්ය කරණාද්භීතඃ කාර්යාණාං ච විවර්ජනාත් .
අකාලේ මන්ත්රභේදාච්ච යේන මාද්යේන්න තත්පිබේත් .. 41..
විද්යාමදෝ ධනමදස්තෘතීයෝ(අ)භිජනෝ මදඃ .
ඒතේ මදාවලිප්තානාමේත ඒව සතාං දමාඃ .. 42..
අසන්තෝ(අ)භ්යර්ථිතාඃ සද්භිඃ කිං චිත්කාර්යං කදා චන .
මන්යන්තේ සන්තමාත්මානමසන්තමපි විශ්රුතම් .. 43..
ගතිරාත්මවතාං සන්තඃ සන්ත ඒව සතාං ගතිඃ .
අසතාං ච ගතිඃ සන්තෝ න ත්වසන්තඃ සතාං ගතිඃ .. 44..
ජිතා සභා වස්ත්රවතා සමාශා ගෝමතා ජිතා .
අධ්වා ජිතෝ යානවතා සර්වං ශීලවතා ජිතම් .. 45..
ශීලං ප්රධානං පුරුෂේ තද්යස්යේහ ප්රණශ්යති .
න තස්ය ජීවිතේනාර්ථෝ න ධනේන න බන්ධුභිඃ .. 46..
ආඪ්යානාං මාංසපරමං මධ්යානාං ගෝරසෝත්තරම් .
ලවණෝත්තරං දරිද්රාණාං භෝජනං භරතර්ෂභ .. 47..
සම්පන්නතරමේවාන්නං දරිද්රා භුඤ්ජතේ සදා .
ක්ෂුත්ස්වාදුතාං ජනයති සා චාඪ්යේෂු සුදුර්ලභා .. 48..
ප්රායේණ ශ්රීමතාං ලෝකේ භෝක්තුං ශක්තිර්න විද්යතේ .
දරිද්රාණාං තු රාජේන්ද්ර අපි කාෂ්ඨං හි ජීර්යතේ .. 49..
අවෘත්තිර්භයමන්ත්යානාං මධ්යානාං මරණාද්භයම් .
උත්තමානාං තු මර්ත්යානාමවමානාත්පරං භයම් .. 50..
ඓශ්වර්යමදපාපිෂ්ඨා මදාඃ පානමදාදයඃ .
ඓශ්වර්යමදමත්තෝ හි නාපතිත්වා විබුධ්යතේ .. 51..
ඉන්ද්රියෞරින්ද්රියාර්ථේෂු වර්තමානෛරනිග්රහෛඃ .
තෛරයං තාප්යතේ ලෝකෝ නක්ෂත්රාණි ග්රහෛරිව .. 52..
යෝ ජිතඃ පඤ්චවර්ගේණ සහජේනාත්ම කර්ශිනා .
ආපදස්තස්ය වර්ධන්තේ ශුක්ලපක්ෂ ඉවෝඩුරාඩ් .. 53..
අවිජිත්ය ය ආත්මානමමාත්යාන්විජිගීෂතේ .
අමිත්රාන්වාජිතාමාත්යඃ සෝ(අ)වශඃ පරිහීයතේ .. 54..
ආත්මානමේව ප්රථමං දේශරූපේණ යෝ ජයේත් .
තතෝ(අ)මාත්යානමිත්රාංශ්ච න මෝඝං විජිගීෂතේ .. 55..
වශ්යේන්ද්රියං ජිතාමාත්යං ධෘතදණ්ඩං විකාරිෂු .
පරීක්ෂ්ය කාරිණං ධීරමත්යන්තං ශ්රීර්නිෂේවතේ .. 56..
රථඃ ශරීරං පුරුෂස්ය රාජන්
නාත්මා නියන්තේන්ද්රියාණ්යස්ය චාශ්වාඃ .
තෛරප්රමත්තඃ කුශලඃ සදශ්වෛර්
දාන්තෛඃ සුඛං යාති රථීව ධීරඃ .. 57..
ඒතාන්යනිගෘහීතානි ව්යාපාදයිතුමප්යලම් .
අවිධේයා ඉවාදාන්තා හයාඃ පථි කුසාරථිම් .. 58..
අනර්ථමර්ථතඃ පශ්යන්නර්තං චෛවාප්යනර්ථතඃ .
ඉන්ද්රියෛඃ ප්රසෘතෝ බාලඃ සුදුඃඛං මන්යතේ සුඛම් .. 59..
ධර්මාර්ථෞ යඃ පරිත්යජ්ය ස්යාදින්ද්රියවශානුගඃ .
ශ්රීප්රාණධනදාරේභ්ය ක්ෂිප්රං ස පරිහීයතේ .. 60..
අර්ථානාමීශ්වරෝ යඃ ස්යාදින්ද්රියාණාමනීශ්වරඃ .
ඉන්ද්රියාණාමනෛශ්වර්යාදෛශ්වර්යාද්භ්රශ්යතේ හි සඃ .. 61..
ආත්මනාත්මානමන්විච්ඡේන්මනෝ බුද්ධීන්ද්රියෛර්යතෛඃ .
ආත්මෛව හ්යාත්මනෝ බන්ධුරාත්මෛව රිපුරාත්මනඃ .. 62..
ක්ෂුද්රාක්ෂේණේව ජාලේන ඣෂාවපිහිතාවුභෞ .
කාමශ්ච රාජන්ක්රෝධශ්ච තෞ ප්රාජ්ඤානං විලුම්පතඃ .. 63..
සමවේක්ෂ්යේහ ධර්මාර්ථෞ සම්භාරාන්යෝ(අ)ධිගච්ඡති .
ස වෛ සම්භෘත සම්භාරඃ සතතං සුඛමේධතේ .. 64..
යඃ පඤ්චාභ්යන්තරාඤ්ශත්රූනවිජිත්ය මතික්ෂයාන් .
ජිගීෂති රිපූනන්යාන්රිපවෝ(අ)භිභවන්ති තම් .. 65..
දෘශ්යන්තේ හි දුරාත්මානෝ වධ්යමානාඃ ස්වකර්ම භිඃ .
ඉන්ද්රියාණාමනීශත්වාද්රාජානෝ රාජ්යවිභ්රමෛඃ .. 66..
අසන්ත්යාගාත්පාපකෘතාමපාපාංස්
තුල්යෝ දණ්ඩඃ ස්පෘශතේ මිශ්රභාවාත් .
ශුෂ්කේණාර්ද්රං දහ්යතේ මිශ්රභාවාත්
තස්මාත්පාපෛඃ සහ සන්ධිං න කුර්යාත් .. 67..
නිජානුත්පතතඃ ශත්රූන්පඤ්ච පඤ්ච ප්රයෝජනාන් .
යෝ මෝහාන්න නිඝෘහ්ණාති තමාපද්ග්රසතේ නරම් .. 68..
අනසූයාර්ජවං ශෞචං සන්තෝෂඃ ප්රියවාදිතා .
දමඃ සත්යමනායාසෝ න භවන්ති දුරාත්මනාම් .. 69..
ආත්මජ්ඤානමනායාසස්තිතික්ෂා ධර්මනිත්යතා .
වාක්චෛව ගුප්තා දානං ච නෛතාන්යන්ත්යේෂු භාරත .. 70..
ආක්රෝශ පරිවාදාභ්යාං විහිංසන්ත්යබුධා බුධාන් .
වක්තා පාපමුපාදත්තේ ක්ෂමමාණෝ විමුච්යතේ .. 71..
හිංසා බලමසාධූනාං රාජ්ඤාං දණ්ඩවිධිර්බලම් .
ශුශ්රූෂා තු බලං ස්ත්රීණාං ක්ෂමාගුණවතාං බලම් .. 72..
වාක්සංයමෝ හි නෘපතේ සුදුෂ්කරතමෝ මතඃ .
අර්ථවච්ච විචිත්රං ච න ශක්යං බහුභාෂිතුම් .. 73..
අභ්යාවහති කල්යාණං විවිධා වාක්සුභාෂිතා .
සෛව දුර්භාෂිතා රාජන්නනර්ථායෝපපද්යතේ .. 74..
සංරෝහති ශරෛර්විද්ධං වනං පරශුනා හතම් .
වාචා දුරුක්තං බීභත්සං න සංරෝහති වාක්ක්ෂතම් .. 75..
කර්ණිනාලීකනාරාචා නිර්හරන්ති ශරීරතඃ .
වාක්ෂල්යස්තු න නිර්හර්තුං ශක්යෝ හෘදි ශයෝ හි සඃ .. 76..
වාක්සායකා වදනාන්නිෂ්පතන්ති
යෛරාහතඃ ශෝචති රත්ර්යහානි .
පරස්ය නාමර්මසු තේ පතන්ති
තාන්පණ්ඩිතෝ නාවසෘජේත්පරේෂු .. 77..
යස්මෛ දේවාඃ ප්රයච්ඡන්ති පුරුෂාය පරාභවම් .
බුද්ධිං තස්යාපකර්ෂන්ති සෝ(අ)පාචීනානි පශ්යති .. 78..
බුද්ධෞ කලුෂ භූතායාං විනාශේ ප්රත්යුපස්ථිතේ .
අනයෝ නයසඞ්කාශෝ හෘදයාන්නාපසර්පති .. 79..
සේයං බුද්ධිඃ පරීතා තේ පුත්රාණාං තව භාරත .
පාණ්ඩවානාං විරෝධේන න චෛනාං අවබුධ්යසේ .. 80..
රාජා ලක්ෂණසම්පන්නස්ත්රෛලෝක්යස්යාපි යෝ භවේත් .
ශිෂ්යස්තේ ශාසිතා සෝ(අ)ස්තු ධෘතරාෂ්ට්ර යුධිෂ්ඨිරඃ .. 81..
අතීව සර්වාන්පුත්රාංස්තේ භාගධේය පුරස්කෘතඃ .
තේජසා ප්රජ්ඤයා චෛව යුක්තෝ ධර්මාර්ථතත්ත්වවිත් .. 82..
ආනෘශංස්යාදනුක්රෝශාද්යෝ(අ)සෞ ධර්මභෘතාං වරඃ .
ගෞරවාත්තව රාජේන්ද්ර බහූන්ක්ලේශාංස්තිතික්ෂති .. 83..
.. ඉති ශ්රීමහාභාරතේ උද්යෝගපර්වණි ප්රජාගරපර්වණි
විදුරනීතිවාක්යේ චතුස්ත්රිංශෝ(අ)ධ්යායඃ .. 34..
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
jāgrato dahyamānasya yatkāryamanupaśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalaḥ śuciḥ || 1||
tvaṃ māṃ yathāvadvidura praśādhi
prajñā pūrvaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yanmanyase pathyamadīnasattva
śreyaḥ karaṃ brūhi tadvai kurūṇām || 2||
pāpāśaṅgī pāpameva naupaśyan
pṛcchāmi tvāṃ vyākulenātmanāham |
kave tanme brūhi sarvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ || 3||
vidura uvāca |
śubhaṃ vā yadi vā pāpaṃ dveṣyaṃ vā yadi vā priyam |
apṛṣṭastasya tadbrūyādyasya necchetparābhavam || 4||
tasmādvakṣyāmi te rājanbhavamicchankurūnprati |
vacaḥ śreyaḥ karaṃ dharmyaṃ bruvatastannibodha me || 5||
mithyopetāni karmāṇi sidhyeyuryāni bhārata |
anupāya prayuktāni mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 6||
tathaiva yogavihitaṃ na sidhyetkarma yannṛpa |
upāyayuktaṃ medhāvī na tatra glapayenmanaḥ || 7||
anubandhānavekṣeta sānubandheṣu karmasu |
sampradhārya ca kurvīta na vegena samācaret || 8||
anubandhaṃ ca samprekṣya vipākāṃścaiva karmaṇām |
utthānamātmanaścaiva dhīraḥ kurvīta vā na vā || 9||
yaḥ pramāṇaṃ na jānāti sthāne vṛddhau tathā kṣaye |
kośe janapade daṇḍe na sa rājyāvatiṣṭhate || 10||
yastvetāni pramāṇāni yathoktānyanupaśyati |
yukto dharmārthayorjñāne sa rājyamadhigacchati || 11||
na rājyaṃ prāptamityeva vartitavyamasāmpratam |
śriyaṃ hyavinayo hanti jarā rūpamivottamam || 12||
bhakṣyottama praticchannaṃ matsyo baḍiśamāyasam |
rūpābhipātī grasate nānubandhamavekṣate || 13||
yacchakyaṃ grasituṃ grasyaṃ grastaṃ pariṇamecca yat |
hitaṃ ca pariṇāme yattadadyaṃ bhūtimicchatā || 14||
vanaspaterapakvāni phalāni pracinoti yaḥ |
sa nāpnoti rasaṃ tebhyo bījaṃ cāsya vinaśyati || 15||
yastu pakvamupādatte kāle pariṇataṃ phalam |
phalādrasaṃ sa labhate bījāccaiva phalaṃ punaḥ || 16||
yathā madhu samādatte rakṣanpuṣpāṇi ṣaṭpadaḥ |
tadvadarthānmanuṣyebhya ādadyādavihiṃsayā || 17||
puṣpaṃ puṣpaṃ vicinvīta mūlacchedaṃ na kārayet |
mālākāra ivārāme na yathāṅgārakārakaḥ || 18||
kiṃ nu me syādidaṃ kṛtvā kiṃ nu me syādakurvataḥ |
iti karmāṇi sañcintya kuryādvā puruṣo na vā || 19||
anārabhyā bhavantyarthāḥ ke cinnityaṃ tathāgatāḥ |
kṛtaḥ puruṣakāro'pi bhavedyeṣu nirarthakaḥ || 20||
kāṃścidarthānnaraḥ prājño labhu mūlānmahāphalān |
kṣipramārabhate kartuṃ na vighnayati tādṛśān || 21||
ṛju paśyati yaḥ sarvaṃ cakṣuṣānupibanniva |
āsīnamapi tūṣṇīkamanurajyanti taṃ prajāḥ || 22||
cakṣuṣā manasā vācā karmaṇā ca caturvidham |
prasādayati lokaṃ yastaṃ loko'nuprasīdati || 23||
yasmāttrasyanti bhūtāni mṛgavyādhānmṛgā iva |
sāgarāntāmapi mahīṃ labdhvā sa parihīyate || 24||
pitṛpaitāmahaṃ rājyaṃ prāptavānsvena tejasā |
vāyurabhramivāsādya bhraṃśayatyanaye sthitaḥ || 25||
dharmamācarato rājñaḥ sadbhiścaritamāditaḥ |
vasudhā vasusampūrṇā vardhate bhūtivardhanī || 26||
atha santyajato dharmamadharmaṃ cānutiṣṭhataḥ |
pratisaṃveṣṭate bhūmiragnau carmāhitaṃ yathā || 27||
ya eva yatnaḥ kriyate prara rāṣṭrāvamardane |
sa eva yatnaḥ kartavyaḥ svarāṣṭra paripālane || 28||
dharmeṇa rājyaṃ vindeta dharmeṇa paripālayet |
dharmamūlāṃ śriyaṃ prāpya na jahāti na hīyate || 29||
apyunmattātpralapato bālācca parisarpataḥ |
sarvataḥ sāramādadyādaśmabhya iva kāñcanam || 30||
suvyāhṛtāni sudhiyāṃ sukṛtāni tatastataḥ |
sañcinvandhīra āsīta śilā hārī śilaṃ yathā || 31||
gandhena gāvaḥ paśyanti vedaiḥ paśyanti brāhmaṇāḥ |
cāraiḥ paśyanti rājānaścakṣurbhyāmitare janāḥ || 32||
bhūyāṃsaṃ labhate kleśaṃ yā gaurbhavati durduhā |
atha yā suduhā rājannaiva tāṃ vinayantyapi || 33||
yadataptaṃ praṇamati na tatsantāpayantyapi |
yacca svayaṃ nataṃ dāru na tatsannāmayantyapi || 34||
etayopamayā dhīraḥ sannameta balīyase |
indrāya sa praṇamate namate yo balīyase || 35||
parjanyanāthāḥ paśavo rājāno mitra bāndhavāḥ |
patayo bāndhavāḥ strīṇāṃ brāhmaṇā veda bāndhavāḥ || 36||
satyena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛjayā rakṣyate rūpaṃ kulaṃ vṛttena rakṣyate || 37||
mānena rakṣyate dhānyamaśvānrakṣyatyanukramaḥ |
abhīkṣṇadarśanādgāvaḥ striyo rakṣyāḥ kucelataḥ || 38||
na kulaṃ vṛtti hīnasya pramāṇamiti me matiḥ |
antyeṣvapi hi jātānāṃ vṛttameva viśiṣyate || 39||
ya īrṣyuḥ paravitteṣu rūpe vīrye kulānvaye |
sukhe saubhāgyasatkāre tasya vyādhiranantakaḥ || 40||
akārya karaṇādbhītaḥ kāryāṇāṃ ca vivarjanāt |
akāle mantrabhedācca yena mādyenna tatpibet || 41||
vidyāmado dhanamadastṛtīyo'bhijano madaḥ |
ete madāvaliptānāmeta eva satāṃ damāḥ || 42||
asanto'bhyarthitāḥ sadbhiḥ kiṃ citkāryaṃ kadā cana |
manyante santamātmānamasantamapi viśrutam || 43||
gatirātmavatāṃ santaḥ santa eva satāṃ gatiḥ |
asatāṃ ca gatiḥ santo na tvasantaḥ satāṃ gatiḥ || 44||
jitā sabhā vastravatā samāśā gomatā jitā |
adhvā jito yānavatā sarvaṃ śīlavatā jitam || 45||
śīlaṃ pradhānaṃ puruṣe tadyasyeha praṇaśyati |
na tasya jīvitenārtho na dhanena na bandhubhiḥ || 46||
āḍhyānāṃ māṃsaparamaṃ madhyānāṃ gorasottaram |
lavaṇottaraṃ daridrāṇāṃ bhojanaṃ bharatarṣabha || 47||
sampannataramevānnaṃ daridrā bhuñjate sadā |
kṣutsvādutāṃ janayati sā cāḍhyeṣu sudurlabhā || 48||
prāyeṇa śrīmatāṃ loke bhoktuṃ śaktirna vidyate |
daridrāṇāṃ tu rājendra api kāṣṭhaṃ hi jīryate || 49||
avṛttirbhayamantyānāṃ madhyānāṃ maraṇādbhayam |
uttamānāṃ tu martyānāmavamānātparaṃ bhayam || 50||
aiśvaryamadapāpiṣṭhā madāḥ pānamadādayaḥ |
aiśvaryamadamatto hi nāpatitvā vibudhyate || 51||
indriyaurindriyārtheṣu vartamānairanigrahaiḥ |
tairayaṃ tāpyate loko nakṣatrāṇi grahairiva || 52||
yo jitaḥ pañcavargeṇa sahajenātma karśinā |
āpadastasya vardhante śuklapakṣa ivoḍurāḍ || 53||
avijitya ya ātmānamamātyānvijigīṣate |
amitrānvājitāmātyaḥ so'vaśaḥ parihīyate || 54||
ātmānameva prathamaṃ deśarūpeṇa yo jayet |
tato'mātyānamitrāṃśca na moghaṃ vijigīṣate || 55||
vaśyendriyaṃ jitāmātyaṃ dhṛtadaṇḍaṃ vikāriṣu |
parīkṣya kāriṇaṃ dhīramatyantaṃ śrīrniṣevate || 56||
rathaḥ śarīraṃ puruṣasya rājan
nātmā niyantendriyāṇyasya cāśvāḥ |
tairapramattaḥ kuśalaḥ sadaśvair
dāntaiḥ sukhaṃ yāti rathīva dhīraḥ || 57||
etānyanigṛhītāni vyāpādayitumapyalam |
avidheyā ivādāntā hayāḥ pathi kusārathim || 58||
anarthamarthataḥ paśyannartaṃ caivāpyanarthataḥ |
indriyaiḥ prasṛto bālaḥ suduḥkhaṃ manyate sukham || 59||
dharmārthau yaḥ parityajya syādindriyavaśānugaḥ |
śrīprāṇadhanadārebhya kṣipraṃ sa parihīyate || 60||
arthānāmīśvaro yaḥ syādindriyāṇāmanīśvaraḥ |
indriyāṇāmanaiśvaryādaiśvaryādbhraśyate hi saḥ || 61||
ātmanātmānamanvicchenmano buddhīndriyairyataiḥ |
ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || 62||
kṣudrākṣeṇeva jālena jhaṣāvapihitāvubhau |
kāmaśca rājankrodhaśca tau prājñānaṃ vilumpataḥ || 63||
samavekṣyeha dharmārthau sambhārānyo'dhigacchati |
sa vai sambhṛta sambhāraḥ satataṃ sukhamedhate || 64||
yaḥ pañcābhyantarāñśatrūnavijitya matikṣayān |
jigīṣati ripūnanyānripavo'bhibhavanti tam || 65||
dṛśyante hi durātmāno vadhyamānāḥ svakarma bhiḥ |
indriyāṇāmanīśatvādrājāno rājyavibhramaiḥ || 66||
asantyāgātpāpakṛtāmapāpāṃs
tulyo daṇḍaḥ spṛśate miśrabhāvāt |
śuṣkeṇārdraṃ dahyate miśrabhāvāt
tasmātpāpaiḥ saha sandhiṃ na kuryāt || 67||
nijānutpatataḥ śatrūnpañca pañca prayojanān |
yo mohānna nighṛhṇāti tamāpadgrasate naram || 68||
anasūyārjavaṃ śaucaṃ santoṣaḥ priyavāditā |
damaḥ satyamanāyāso na bhavanti durātmanām || 69||
ātmajñānamanāyāsastitikṣā dharmanityatā |
vākcaiva guptā dānaṃ ca naitānyantyeṣu bhārata || 70||
ākrośa parivādābhyāṃ vihiṃsantyabudhā budhān |
vaktā pāpamupādatte kṣamamāṇo vimucyate || 71||
hiṃsā balamasādhūnāṃ rājñāṃ daṇḍavidhirbalam |
śuśrūṣā tu balaṃ strīṇāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 72||
vāksaṃyamo hi nṛpate suduṣkaratamo mataḥ |
arthavacca vicitraṃ ca na śakyaṃ bahubhāṣitum || 73||
abhyāvahati kalyāṇaṃ vividhā vāksubhāṣitā |
saiva durbhāṣitā rājannanarthāyopapadyate || 74||
saṃrohati śarairviddhaṃ vanaṃ paraśunā hatam |
vācā duruktaṃ bībhatsaṃ na saṃrohati vākkṣatam || 75||
karṇinālīkanārācā nirharanti śarīrataḥ |
vākṣalyastu na nirhartuṃ śakyo hṛdi śayo hi saḥ || 76||
vāksāyakā vadanānniṣpatanti
yairāhataḥ śocati ratryahāni |
parasya nāmarmasu te patanti
tānpaṇḍito nāvasṛjetpareṣu || 77||
yasmai devāḥ prayacchanti puruṣāya parābhavam |
buddhiṃ tasyāpakarṣanti so'pācīnāni paśyati || 78||
buddhau kaluṣa bhūtāyāṃ vināśe pratyupasthite |
anayo nayasaṅkāśo hṛdayānnāpasarpati || 79||
seyaṃ buddhiḥ parītā te putrāṇāṃ tava bhārata |
pāṇḍavānāṃ virodhena na caināṃ avabudhyase || 80||
rājā lakṣaṇasampannastrailokyasyāpi yo bhavet |
śiṣyaste śāsitā so'stu dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ || 81||
atīva sarvānputrāṃste bhāgadheya puraskṛtaḥ |
tejasā prajñayā caiva yukto dharmārthatattvavit || 82||
ānṛśaṃsyādanukrośādyo'sau dharmabhṛtāṃ varaḥ |
gauravāttava rājendra bahūnkleśāṃstitikṣati || 83||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ || 34||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरनीतिवाक्ये चतुस्त्रिंशोऽध्यायः ॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
जाग्रतो दह्यमानस्य यत्कार्यमनुपश्यसि ।
तद्ब्रूहि त्वं हि नस्तात धर्मार्थकुशलः शुचिः ॥ 1॥
त्वं मां यथावद्विदुर प्रशाधि
प्रज्ञा पूर्वं सर्वमजातशत्रोः ।
यन्मन्यसे पथ्यमदीनसत्त्व
श्रेयः करं ब्रूहि तद्वै कुरूणाम् ॥ 2॥
पापाशङ्गी पापमेव नौपश्यन्
पृच्छामि त्वां व्याकुलेनात्मनाहम् ।
कवे तन्मे ब्रूहि सर्वं यथावन्
मनीषितं सर्वमजातशत्रोः ॥ 3॥
विदुर उवाच ।
शुभं वा यदि वा पापं द्वेष्यं वा यदि वा प्रियम् ।
अपृष्टस्तस्य तद्ब्रूयाद्यस्य नेच्छेत्पराभवम् ॥ 4॥
तस्माद्वक्ष्यामि ते राजन्भवमिच्छन्कुरून्प्रति ।
वचः श्रेयः करं धर्म्यं ब्रुवतस्तन्निबोध मे ॥ 5॥
मिथ्योपेतानि कर्माणि सिध्येयुर्यानि भारत ।
अनुपाय प्रयुक्तानि मा स्म तेषु मनः कृथाः ॥ 6॥
तथैव योगविहितं न सिध्येत्कर्म यन्नृप ।
उपाययुक्तं मेधावी न तत्र ग्लपयेन्मनः ॥ 7॥
अनुबन्धानवेक्षेत सानुबन्धेषु कर्मसु ।
सम्प्रधार्य च कुर्वीत न वेगेन समाचरेत् ॥ 8॥
अनुबन्धं च सम्प्रेक्ष्य विपाकांश्चैव कर्मणाम् ।
उत्थानमात्मनश्चैव धीरः कुर्वीत वा न वा ॥ 9॥
यः प्रमाणं न जानाति स्थाने वृद्धौ तथा क्षये ।
कोशे जनपदे दण्डे न स राज्यावतिष्ठते ॥ 10॥
यस्त्वेतानि प्रमाणानि यथोक्तान्यनुपश्यति ।
युक्तो धर्मार्थयोर्ज्ञाने स राज्यमधिगच्छति ॥ 11॥
न राज्यं प्राप्तमित्येव वर्तितव्यमसाम्प्रतम् ।
श्रियं ह्यविनयो हन्ति जरा रूपमिवोत्तमम् ॥ 12॥
भक्ष्योत्तम प्रतिच्छन्नं मत्स्यो बडिशमायसम् ।
रूपाभिपाती ग्रसते नानुबन्धमवेक्षते ॥ 13॥
यच्छक्यं ग्रसितुं ग्रस्यं ग्रस्तं परिणमेच्च यत् ।
हितं च परिणामे यत्तदद्यं भूतिमिच्छता ॥ 14॥
वनस्पतेरपक्वानि फलानि प्रचिनोति यः ।
स नाप्नोति रसं तेभ्यो बीजं चास्य विनश्यति ॥ 15॥
यस्तु पक्वमुपादत्ते काले परिणतं फलम् ।
फलाद्रसं स लभते बीजाच्चैव फलं पुनः ॥ 16॥
यथा मधु समादत्ते रक्षन्पुष्पाणि षट्पदः ।
तद्वदर्थान्मनुष्येभ्य आदद्यादविहिंसया ॥ 17॥
पुष्पं पुष्पं विचिन्वीत मूलच्छेदं न कारयेत् ।
मालाकार इवारामे न यथाङ्गारकारकः ॥ 18॥
किं नु मे स्यादिदं कृत्वा किं नु मे स्यादकुर्वतः ।
इति कर्माणि सञ्चिन्त्य कुर्याद्वा पुरुषो न वा ॥ 19॥
अनारभ्या भवन्त्यर्थाः के चिन्नित्यं तथागताः ।
कृतः पुरुषकारोऽपि भवेद्येषु निरर्थकः ॥ 20॥
कांश्चिदर्थान्नरः प्राज्ञो लभु मूलान्महाफलान् ।
क्षिप्रमारभते कर्तुं न विघ्नयति तादृशान् ॥ 21॥
ऋजु पश्यति यः सर्वं चक्षुषानुपिबन्निव ।
आसीनमपि तूष्णीकमनुरज्यन्ति तं प्रजाः ॥ 22॥
चक्षुषा मनसा वाचा कर्मणा च चतुर्विधम् ।
प्रसादयति लोकं यस्तं लोकोऽनुप्रसीदति ॥ 23॥
यस्मात्त्रस्यन्ति भूतानि मृगव्याधान्मृगा इव ।
सागरान्तामपि महीं लब्ध्वा स परिहीयते ॥ 24॥
पितृपैतामहं राज्यं प्राप्तवान्स्वेन तेजसा ।
वायुरभ्रमिवासाद्य भ्रंशयत्यनये स्थितः ॥ 25॥
धर्ममाचरतो राज्ञः सद्भिश्चरितमादितः ।
वसुधा वसुसम्पूर्णा वर्धते भूतिवर्धनी ॥ 26॥
अथ सन्त्यजतो धर्ममधर्मं चानुतिष्ठतः ।
प्रतिसंवेष्टते भूमिरग्नौ चर्माहितं यथा ॥ 27॥
य एव यत्नः क्रियते प्रर राष्ट्रावमर्दने ।
स एव यत्नः कर्तव्यः स्वराष्ट्र परिपालने ॥ 28॥
धर्मेण राज्यं विन्देत धर्मेण परिपालयेत् ।
धर्ममूलां श्रियं प्राप्य न जहाति न हीयते ॥ 29॥
अप्युन्मत्तात्प्रलपतो बालाच्च परिसर्पतः ।
सर्वतः सारमादद्यादश्मभ्य इव काञ्चनम् ॥ 30॥
सुव्याहृतानि सुधियां सुकृतानि ततस्ततः ।
सञ्चिन्वन्धीर आसीत शिला हारी शिलं यथा ॥ 31॥
गन्धेन गावः पश्यन्ति वेदैः पश्यन्ति ब्राह्मणाः ।
चारैः पश्यन्ति राजानश्चक्षुर्भ्यामितरे जनाः ॥ 32॥
भूयांसं लभते क्लेशं या गौर्भवति दुर्दुहा ।
अथ या सुदुहा राजन्नैव तां विनयन्त्यपि ॥ 33॥
यदतप्तं प्रणमति न तत्सन्तापयन्त्यपि ।
यच्च स्वयं नतं दारु न तत्सन्नामयन्त्यपि ॥ 34॥
एतयोपमया धीरः सन्नमेत बलीयसे ।
इन्द्राय स प्रणमते नमते यो बलीयसे ॥ 35॥
पर्जन्यनाथाः पशवो राजानो मित्र बान्धवाः ।
पतयो बान्धवाः स्त्रीणां ब्राह्मणा वेद बान्धवाः ॥ 36॥
सत्येन रक्ष्यते धर्मो विद्या योगेन रक्ष्यते ।
मृजया रक्ष्यते रूपं कुलं वृत्तेन रक्ष्यते ॥ 37॥
मानेन रक्ष्यते धान्यमश्वान्रक्ष्यत्यनुक्रमः ।
अभीक्ष्णदर्शनाद्गावः स्त्रियो रक्ष्याः कुचेलतः ॥ 38॥
न कुलं वृत्ति हीनस्य प्रमाणमिति मे मतिः ।
अन्त्येष्वपि हि जातानां वृत्तमेव विशिष्यते ॥ 39॥
य ईर्ष्युः परवित्तेषु रूपे वीर्ये कुलान्वये ।
सुखे सौभाग्यसत्कारे तस्य व्याधिरनन्तकः ॥ 40॥
अकार्य करणाद्भीतः कार्याणां च विवर्जनात् ।
अकाले मन्त्रभेदाच्च येन माद्येन्न तत्पिबेत् ॥ 41॥
विद्यामदो धनमदस्तृतीयोऽभिजनो मदः ।
एते मदावलिप्तानामेत एव सतां दमाः ॥ 42॥
असन्तोऽभ्यर्थिताः सद्भिः किं चित्कार्यं कदा चन ।
मन्यन्ते सन्तमात्मानमसन्तमपि विश्रुतम् ॥ 43॥
गतिरात्मवतां सन्तः सन्त एव सतां गतिः ।
असतां च गतिः सन्तो न त्वसन्तः सतां गतिः ॥ 44॥
जिता सभा वस्त्रवता समाशा गोमता जिता ।
अध्वा जितो यानवता सर्वं शीलवता जितम् ॥ 45॥
शीलं प्रधानं पुरुषे तद्यस्येह प्रणश्यति ।
न तस्य जीवितेनार्थो न धनेन न बन्धुभिः ॥ 46॥
आढ्यानां मांसपरमं मध्यानां गोरसोत्तरम् ।
लवणोत्तरं दरिद्राणां भोजनं भरतर्षभ ॥ 47॥
सम्पन्नतरमेवान्नं दरिद्रा भुञ्जते सदा ।
क्षुत्स्वादुतां जनयति सा चाढ्येषु सुदुर्लभा ॥ 48॥
प्रायेण श्रीमतां लोके भोक्तुं शक्तिर्न विद्यते ।
दरिद्राणां तु राजेन्द्र अपि काष्ठं हि जीर्यते ॥ 49॥
अवृत्तिर्भयमन्त्यानां मध्यानां मरणाद्भयम् ।
उत्तमानां तु मर्त्यानामवमानात्परं भयम् ॥ 50॥
ऐश्वर्यमदपापिष्ठा मदाः पानमदादयः ।
ऐश्वर्यमदमत्तो हि नापतित्वा विबुध्यते ॥ 51॥
इन्द्रियौरिन्द्रियार्थेषु वर्तमानैरनिग्रहैः ।
तैरयं ताप्यते लोको नक्षत्राणि ग्रहैरिव ॥ 52॥
यो जितः पञ्चवर्गेण सहजेनात्म कर्शिना ।
आपदस्तस्य वर्धन्ते शुक्लपक्ष इवोडुराड् ॥ 53॥
अविजित्य य आत्मानममात्यान्विजिगीषते ।
अमित्रान्वाजितामात्यः सोऽवशः परिहीयते ॥ 54॥
आत्मानमेव प्रथमं देशरूपेण यो जयेत् ।
ततोऽमात्यानमित्रांश्च न मोघं विजिगीषते ॥ 55॥
वश्येन्द्रियं जितामात्यं धृतदण्डं विकारिषु ।
परीक्ष्य कारिणं धीरमत्यन्तं श्रीर्निषेवते ॥ 56॥
रथः शरीरं पुरुषस्य राजन्
नात्मा नियन्तेन्द्रियाण्यस्य चाश्वाः ।
तैरप्रमत्तः कुशलः सदश्वैर्
दान्तैः सुखं याति रथीव धीरः ॥ 57॥
एतान्यनिगृहीतानि व्यापादयितुमप्यलम् ।
अविधेया इवादान्ता हयाः पथि कुसारथिम् ॥ 58॥
अनर्थमर्थतः पश्यन्नर्तं चैवाप्यनर्थतः ।
इन्द्रियैः प्रसृतो बालः सुदुःखं मन्यते सुखम् ॥ 59॥
धर्मार्थौ यः परित्यज्य स्यादिन्द्रियवशानुगः ।
श्रीप्राणधनदारेभ्य क्षिप्रं स परिहीयते ॥ 60॥
अर्थानामीश्वरो यः स्यादिन्द्रियाणामनीश्वरः ।
इन्द्रियाणामनैश्वर्यादैश्वर्याद्भ्रश्यते हि सः ॥ 61॥
आत्मनात्मानमन्विच्छेन्मनो बुद्धीन्द्रियैर्यतैः ।
आत्मैव ह्यात्मनो बन्धुरात्मैव रिपुरात्मनः ॥ 62॥
क्षुद्राक्षेणेव जालेन झषावपिहितावुभौ ।
कामश्च राजन्क्रोधश्च तौ प्राज्ञानं विलुम्पतः ॥ 63॥
समवेक्ष्येह धर्मार्थौ सम्भारान्योऽधिगच्छति ।
स वै सम्भृत सम्भारः सततं सुखमेधते ॥ 64॥
यः पञ्चाभ्यन्तराञ्शत्रूनविजित्य मतिक्षयान् ।
जिगीषति रिपूनन्यान्रिपवोऽभिभवन्ति तम् ॥ 65॥
दृश्यन्ते हि दुरात्मानो वध्यमानाः स्वकर्म भिः ।
इन्द्रियाणामनीशत्वाद्राजानो राज्यविभ्रमैः ॥ 66॥
असन्त्यागात्पापकृतामपापांस्
तुल्यो दण्डः स्पृशते मिश्रभावात् ।
शुष्केणार्द्रं दह्यते मिश्रभावात्
तस्मात्पापैः सह सन्धिं न कुर्यात् ॥ 67॥
निजानुत्पततः शत्रून्पञ्च पञ्च प्रयोजनान् ।
यो मोहान्न निघृह्णाति तमापद्ग्रसते नरम् ॥ 68॥
अनसूयार्जवं शौचं सन्तोषः प्रियवादिता ।
दमः सत्यमनायासो न भवन्ति दुरात्मनाम् ॥ 69॥
आत्मज्ञानमनायासस्तितिक्षा धर्मनित्यता ।
वाक्चैव गुप्ता दानं च नैतान्यन्त्येषु भारत ॥ 70॥
आक्रोश परिवादाभ्यां विहिंसन्त्यबुधा बुधान् ।
वक्ता पापमुपादत्ते क्षममाणो विमुच्यते ॥ 71॥
हिंसा बलमसाधूनां राज्ञां दण्डविधिर्बलम् ।
शुश्रूषा तु बलं स्त्रीणां क्षमागुणवतां बलम् ॥ 72॥
वाक्संयमो हि नृपते सुदुष्करतमो मतः ।
अर्थवच्च विचित्रं च न शक्यं बहुभाषितुम् ॥ 73॥
अभ्यावहति कल्याणं विविधा वाक्सुभाषिता ।
सैव दुर्भाषिता राजन्ननर्थायोपपद्यते ॥ 74॥
संरोहति शरैर्विद्धं वनं परशुना हतम् ।
वाचा दुरुक्तं बीभत्सं न संरोहति वाक्क्षतम् ॥ 75॥
कर्णिनालीकनाराचा निर्हरन्ति शरीरतः ।
वाक्षल्यस्तु न निर्हर्तुं शक्यो हृदि शयो हि सः ॥ 76॥
वाक्सायका वदनान्निष्पतन्ति
यैराहतः शोचति रत्र्यहानि ।
परस्य नामर्मसु ते पतन्ति
तान्पण्डितो नावसृजेत्परेषु ॥ 77॥
यस्मै देवाः प्रयच्छन्ति पुरुषाय पराभवम् ।
बुद्धिं तस्यापकर्षन्ति सोऽपाचीनानि पश्यति ॥ 78॥
बुद्धौ कलुष भूतायां विनाशे प्रत्युपस्थिते ।
अनयो नयसङ्काशो हृदयान्नापसर्पति ॥ 79॥
सेयं बुद्धिः परीता ते पुत्राणां तव भारत ।
पाण्डवानां विरोधेन न चैनां अवबुध्यसे ॥ 80॥
राजा लक्षणसम्पन्नस्त्रैलोक्यस्यापि यो भवेत् ।
शिष्यस्ते शासिता सोऽस्तु धृतराष्ट्र युधिष्ठिरः ॥ 81॥
अतीव सर्वान्पुत्रांस्ते भागधेय पुरस्कृतः ।
तेजसा प्रज्ञया चैव युक्तो धर्मार्थतत्त्ववित् ॥ 82॥
आनृशंस्यादनुक्रोशाद्योऽसौ धर्मभृतां वरः ।
गौरवात्तव राजेन्द्र बहून्क्लेशांस्तितिक्षति ॥ 83॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरनीतिवाक्ये चतुस्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 34॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
jāgrato dahyamānasya yatkāryamanupaśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalaḥ śuciḥ || 1||
tvaṃ māṃ yathāvadvidura praśādhi
prajñā pūrvaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yanmanyase pathyamadīnasattva
śreyaḥ karaṃ brūhi tadvai kurūṇām || 2||
pāpāśaṅgī pāpameva naupaśyan
pṛcchāmi tvāṃ vyākulenātmanāham |
kave tanme brūhi sarvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ || 3||
vidura uvāca |
śubhaṃ vā yadi vā pāpaṃ dveṣyaṃ vā yadi vā priyam |
apṛṣṭastasya tadbrūyādyasya necchetparābhavam || 4||
tasmādvakṣyāmi te rājanbhavamicchankurūnprati |
vacaḥ śreyaḥ karaṃ dharmyaṃ bruvatastannibodha me || 5||
mithyopetāni karmāṇi sidhyeyuryāni bhārata |
anupāya prayuktāni mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 6||
tathaiva yogavihitaṃ na sidhyetkarma yannṛpa |
upāyayuktaṃ medhāvī na tatra glapayenmanaḥ || 7||
anubandhānavekṣeta sānubandheṣu karmasu |
sampradhārya ca kurvīta na vegena samācaret || 8||
anubandhaṃ ca samprekṣya vipākāṃścaiva karmaṇām |
utthānamātmanaścaiva dhīraḥ kurvīta vā na vā || 9||
yaḥ pramāṇaṃ na jānāti sthāne vṛddhau tathā kṣaye |
kośe janapade daṇḍe na sa rājyāvatiṣṭhate || 10||
yastvetāni pramāṇāni yathoktānyanupaśyati |
yukto dharmārthayorjñāne sa rājyamadhigacchati || 11||
na rājyaṃ prāptamityeva vartitavyamasāmpratam |
śriyaṃ hyavinayo hanti jarā rūpamivottamam || 12||
bhakṣyottama praticchannaṃ matsyo baḍiśamāyasam |
rūpābhipātī grasate nānubandhamavekṣate || 13||
yacchakyaṃ grasituṃ grasyaṃ grastaṃ pariṇamecca yat |
hitaṃ ca pariṇāme yattadadyaṃ bhūtimicchatā || 14||
vanaspaterapakvāni phalāni pracinoti yaḥ |
sa nāpnoti rasaṃ tebhyo bījaṃ cāsya vinaśyati || 15||
yastu pakvamupādatte kāle pariṇataṃ phalam |
phalādrasaṃ sa labhate bījāccaiva phalaṃ punaḥ || 16||
yathā madhu samādatte rakṣanpuṣpāṇi ṣaṭpadaḥ |
tadvadarthānmanuṣyebhya ādadyādavihiṃsayā || 17||
puṣpaṃ puṣpaṃ vicinvīta mūlacchedaṃ na kārayet |
mālākāra ivārāme na yathāṅgārakārakaḥ || 18||
kiṃ nu me syādidaṃ kṛtvā kiṃ nu me syādakurvataḥ |
iti karmāṇi sañcintya kuryādvā puruṣo na vā || 19||
anārabhyā bhavantyarthāḥ ke cinnityaṃ tathāgatāḥ |
kṛtaḥ puruṣakāro'pi bhavedyeṣu nirarthakaḥ || 20||
kāṃścidarthānnaraḥ prājño labhu mūlānmahāphalān |
kṣipramārabhate kartuṃ na vighnayati tādṛśān || 21||
ṛju paśyati yaḥ sarvaṃ cakṣuṣānupibanniva |
āsīnamapi tūṣṇīkamanurajyanti taṃ prajāḥ || 22||
cakṣuṣā manasā vācā karmaṇā ca caturvidham |
prasādayati lokaṃ yastaṃ loko'nuprasīdati || 23||
yasmāttrasyanti bhūtāni mṛgavyādhānmṛgā iva |
sāgarāntāmapi mahīṃ labdhvā sa parihīyate || 24||
pitṛpaitāmahaṃ rājyaṃ prāptavānsvena tejasā |
vāyurabhramivāsādya bhraṃśayatyanaye sthitaḥ || 25||
dharmamācarato rājñaḥ sadbhiścaritamāditaḥ |
vasudhā vasusampūrṇā vardhate bhūtivardhanī || 26||
atha santyajato dharmamadharmaṃ cānutiṣṭhataḥ |
pratisaṃveṣṭate bhūmiragnau carmāhitaṃ yathā || 27||
ya eva yatnaḥ kriyate prara rāṣṭrāvamardane |
sa eva yatnaḥ kartavyaḥ svarāṣṭra paripālane || 28||
dharmeṇa rājyaṃ vindeta dharmeṇa paripālayet |
dharmamūlāṃ śriyaṃ prāpya na jahāti na hīyate || 29||
apyunmattātpralapato bālācca parisarpataḥ |
sarvataḥ sāramādadyādaśmabhya iva kāñcanam || 30||
suvyāhṛtāni sudhiyāṃ sukṛtāni tatastataḥ |
sañcinvandhīra āsīta śilā hārī śilaṃ yathā || 31||
gandhena gāvaḥ paśyanti vedaiḥ paśyanti brāhmaṇāḥ |
cāraiḥ paśyanti rājānaścakṣurbhyāmitare janāḥ || 32||
bhūyāṃsaṃ labhate kleśaṃ yā gaurbhavati durduhā |
atha yā suduhā rājannaiva tāṃ vinayantyapi || 33||
yadataptaṃ praṇamati na tatsantāpayantyapi |
yacca svayaṃ nataṃ dāru na tatsannāmayantyapi || 34||
etayopamayā dhīraḥ sannameta balīyase |
indrāya sa praṇamate namate yo balīyase || 35||
parjanyanāthāḥ paśavo rājāno mitra bāndhavāḥ |
patayo bāndhavāḥ strīṇāṃ brāhmaṇā veda bāndhavāḥ || 36||
satyena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛjayā rakṣyate rūpaṃ kulaṃ vṛttena rakṣyate || 37||
mānena rakṣyate dhānyamaśvānrakṣyatyanukramaḥ |
abhīkṣṇadarśanādgāvaḥ striyo rakṣyāḥ kucelataḥ || 38||
na kulaṃ vṛtti hīnasya pramāṇamiti me matiḥ |
antyeṣvapi hi jātānāṃ vṛttameva viśiṣyate || 39||
ya īrṣyuḥ paravitteṣu rūpe vīrye kulānvaye |
sukhe saubhāgyasatkāre tasya vyādhiranantakaḥ || 40||
akārya karaṇādbhītaḥ kāryāṇāṃ ca vivarjanāt |
akāle mantrabhedācca yena mādyenna tatpibet || 41||
vidyāmado dhanamadastṛtīyo'bhijano madaḥ |
ete madāvaliptānāmeta eva satāṃ damāḥ || 42||
asanto'bhyarthitāḥ sadbhiḥ kiṃ citkāryaṃ kadā cana |
manyante santamātmānamasantamapi viśrutam || 43||
gatirātmavatāṃ santaḥ santa eva satāṃ gatiḥ |
asatāṃ ca gatiḥ santo na tvasantaḥ satāṃ gatiḥ || 44||
jitā sabhā vastravatā samāśā gomatā jitā |
adhvā jito yānavatā sarvaṃ śīlavatā jitam || 45||
śīlaṃ pradhānaṃ puruṣe tadyasyeha praṇaśyati |
na tasya jīvitenārtho na dhanena na bandhubhiḥ || 46||
āḍhyānāṃ māṃsaparamaṃ madhyānāṃ gorasottaram |
lavaṇottaraṃ daridrāṇāṃ bhojanaṃ bharatarṣabha || 47||
sampannataramevānnaṃ daridrā bhuñjate sadā |
kṣutsvādutāṃ janayati sā cāḍhyeṣu sudurlabhā || 48||
prāyeṇa śrīmatāṃ loke bhoktuṃ śaktirna vidyate |
daridrāṇāṃ tu rājendra api kāṣṭhaṃ hi jīryate || 49||
avṛttirbhayamantyānāṃ madhyānāṃ maraṇādbhayam |
uttamānāṃ tu martyānāmavamānātparaṃ bhayam || 50||
aiśvaryamadapāpiṣṭhā madāḥ pānamadādayaḥ |
aiśvaryamadamatto hi nāpatitvā vibudhyate || 51||
indriyaurindriyārtheṣu vartamānairanigrahaiḥ |
tairayaṃ tāpyate loko nakṣatrāṇi grahairiva || 52||
yo jitaḥ pañcavargeṇa sahajenātma karśinā |
āpadastasya vardhante śuklapakṣa ivoḍurāḍ || 53||
avijitya ya ātmānamamātyānvijigīṣate |
amitrānvājitāmātyaḥ so'vaśaḥ parihīyate || 54||
ātmānameva prathamaṃ deśarūpeṇa yo jayet |
tato'mātyānamitrāṃśca na moghaṃ vijigīṣate || 55||
vaśyendriyaṃ jitāmātyaṃ dhṛtadaṇḍaṃ vikāriṣu |
parīkṣya kāriṇaṃ dhīramatyantaṃ śrīrniṣevate || 56||
rathaḥ śarīraṃ puruṣasya rājan
nātmā niyantendriyāṇyasya cāśvāḥ |
tairapramattaḥ kuśalaḥ sadaśvair
dāntaiḥ sukhaṃ yāti rathīva dhīraḥ || 57||
etānyanigṛhītāni vyāpādayitumapyalam |
avidheyā ivādāntā hayāḥ pathi kusārathim || 58||
anarthamarthataḥ paśyannartaṃ caivāpyanarthataḥ |
indriyaiḥ prasṛto bālaḥ suduḥkhaṃ manyate sukham || 59||
dharmārthau yaḥ parityajya syādindriyavaśānugaḥ |
śrīprāṇadhanadārebhya kṣipraṃ sa parihīyate || 60||
arthānāmīśvaro yaḥ syādindriyāṇāmanīśvaraḥ |
indriyāṇāmanaiśvaryādaiśvaryādbhraśyate hi saḥ || 61||
ātmanātmānamanvicchenmano buddhīndriyairyataiḥ |
ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || 62||
kṣudrākṣeṇeva jālena jhaṣāvapihitāvubhau |
kāmaśca rājankrodhaśca tau prājñānaṃ vilumpataḥ || 63||
samavekṣyeha dharmārthau sambhārānyo'dhigacchati |
sa vai sambhṛta sambhāraḥ satataṃ sukhamedhate || 64||
yaḥ pañcābhyantarāñśatrūnavijitya matikṣayān |
jigīṣati ripūnanyānripavo'bhibhavanti tam || 65||
dṛśyante hi durātmāno vadhyamānāḥ svakarma bhiḥ |
indriyāṇāmanīśatvādrājāno rājyavibhramaiḥ || 66||
asantyāgātpāpakṛtāmapāpāṃs
tulyo daṇḍaḥ spṛśate miśrabhāvāt |
śuṣkeṇārdraṃ dahyate miśrabhāvāt
tasmātpāpaiḥ saha sandhiṃ na kuryāt || 67||
nijānutpatataḥ śatrūnpañca pañca prayojanān |
yo mohānna nighṛhṇāti tamāpadgrasate naram || 68||
anasūyārjavaṃ śaucaṃ santoṣaḥ priyavāditā |
damaḥ satyamanāyāso na bhavanti durātmanām || 69||
ātmajñānamanāyāsastitikṣā dharmanityatā |
vākcaiva guptā dānaṃ ca naitānyantyeṣu bhārata || 70||
ākrośa parivādābhyāṃ vihiṃsantyabudhā budhān |
vaktā pāpamupādatte kṣamamāṇo vimucyate || 71||
hiṃsā balamasādhūnāṃ rājñāṃ daṇḍavidhirbalam |
śuśrūṣā tu balaṃ strīṇāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 72||
vāksaṃyamo hi nṛpate suduṣkaratamo mataḥ |
arthavacca vicitraṃ ca na śakyaṃ bahubhāṣitum || 73||
abhyāvahati kalyāṇaṃ vividhā vāksubhāṣitā |
saiva durbhāṣitā rājannanarthāyopapadyate || 74||
saṃrohati śarairviddhaṃ vanaṃ paraśunā hatam |
vācā duruktaṃ bībhatsaṃ na saṃrohati vākkṣatam || 75||
karṇinālīkanārācā nirharanti śarīrataḥ |
vākṣalyastu na nirhartuṃ śakyo hṛdi śayo hi saḥ || 76||
vāksāyakā vadanānniṣpatanti
yairāhataḥ śocati ratryahāni |
parasya nāmarmasu te patanti
tānpaṇḍito nāvasṛjetpareṣu || 77||
yasmai devāḥ prayacchanti puruṣāya parābhavam |
buddhiṃ tasyāpakarṣanti so'pācīnāni paśyati || 78||
buddhau kaluṣa bhūtāyāṃ vināśe pratyupasthite |
anayo nayasaṅkāśo hṛdayānnāpasarpati || 79||
seyaṃ buddhiḥ parītā te putrāṇāṃ tava bhārata |
pāṇḍavānāṃ virodhena na caināṃ avabudhyase || 80||
rājā lakṣaṇasampannastrailokyasyāpi yo bhavet |
śiṣyaste śāsitā so'stu dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ || 81||
atīva sarvānputrāṃste bhāgadheya puraskṛtaḥ |
tejasā prajñayā caiva yukto dharmārthatattvavit || 82||
ānṛśaṃsyādanukrośādyo'sau dharmabhṛtāṃ varaḥ |
gauravāttava rājendra bahūnkleśāṃstitikṣati || 83||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ || 34||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Sinhala script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.