விதுர நீதி - உத்யோக பர்வம், அத்யாயஃ 34

Vidura Niti - Udyoga Parvam, Adhyayah 34

✍️ Vyasa 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
॥ இதி ஶ்ரீமஹாபாரதே உத்யோகபர்வணி ப்ரஜாகரபர்வணி
விதுரநீதிவாக்யே சதுஸ்த்ரிம்ஶோऽத்யாயஃ ॥
த்ரு'தராஷ்ட்ர உவாச ।
ஜாக்ரதோ தஹ்யமாநஸ்ய யத்கார்யமநுபஶ்யஸி ।
தத்ப்ரூஹி த்வம் ஹி நஸ்தாத தர்மார்தகுஶலஃ ஶுசிஃ ॥ 1॥
த்வம் மாம் யதாவத்விதுர ப்ரஶாதி
ப்ரஜ்ஞா பூர்வம் ஸர்வமஜாதஶத்ரோஃ ।
யந்மந்யஸே பத்யமதீநஸத்த்வ
ஶ்ரேயஃ கரம் ப்ரூஹி தத்வை குரூணாம் ॥ 2॥
பாபாஶங்கீ பாபமேவ நௌபஶ்யந்
ப்ரு'ச்சாமி த்வாம் வ்யாகுலேநாத்மநாஹம் ।
கவே தந்மே ப்ரூஹி ஸர்வம் யதாவந்
மநீஷிதம் ஸர்வமஜாதஶத்ரோஃ ॥ 3॥
விதுர உவாச ।
ஶுபம் வா யதி வா பாபம் த்வேஷ்யம் வா யதி வா ப்ரியம் ।
அப்ரு'ஷ்டஸ்தஸ்ய தத்ப்ரூயாத்யஸ்ய நேச்சேத்பராபவம் ॥ 4॥
தஸ்மாத்வக்ஷ்யாமி தே ராஜந்பவமிச்சந்குரூந்ப்ரதி ।
வசஃ ஶ்ரேயஃ கரம் தர்ம்யம் ப்ருவதஸ்தந்நிபோத மே ॥ 5॥
மித்யோபேதாநி கர்மாணி ஸித்யேயுர்யாநி பாரத ।
அநுபாய ப்ரயுக்தாநி மா ஸ்ம தேஷு மநஃ க்ரு'தாஃ ॥ 6॥
ததைவ யோகவிஹிதம் ந ஸித்யேத்கர்ம யந்ந்ரு'ப ।
உபாயயுக்தம் மேதாவீ ந தத்ர க்லபயேந்மநஃ ॥ 7॥
அநுபந்தாநவேக்ஷேத ஸாநுபந்தேஷு கர்மஸு ।
ஸம்ப்ரதார்ய ச குர்வீத ந வேகேந ஸமாசரேத் ॥ 8॥
அநுபந்தம் ச ஸம்ப்ரேக்ஷ்ய விபாகாம்ஶ்சைவ கர்மணாம் ।
உத்தாநமாத்மநஶ்சைவ தீரஃ குர்வீத வா ந வா ॥ 9॥
யஃ ப்ரமாணம் ந ஜாநாதி ஸ்தாநே வ்ரு'த்தௌ ததா க்ஷயே ।
கோஶே ஜநபதே தண்டே ந ஸ ராஜ்யாவதிஷ்டதே ॥ 10॥
யஸ்த்வேதாநி ப்ரமாணாநி யதோக்தாந்யநுபஶ்யதி ।
யுக்தோ தர்மார்தயோர்ஜ்ஞாநே ஸ ராஜ்யமதிகச்சதி ॥ 11॥
ந ராஜ்யம் ப்ராப்தமித்யேவ வர்திதவ்யமஸாம்ப்ரதம் ।
ஶ்ரியம் ஹ்யவிநயோ ஹந்தி ஜரா ரூபமிவோத்தமம் ॥ 12॥
பக்ஷ்யோத்தம ப்ரதிச்சந்நம் மத்ஸ்யோ படிஶமாயஸம் ।
ரூபாபிபாதீ க்ரஸதே நாநுபந்தமவேக்ஷதே ॥ 13॥
யச்சக்யம் க்ரஸிதும் க்ரஸ்யம் க்ரஸ்தம் பரிணமேச்ச யத் ।
ஹிதம் ச பரிணாமே யத்ததத்யம் பூதிமிச்சதா ॥ 14॥
வநஸ்பதேரபக்வாநி பலாநி ப்ரசிநோதி யஃ ।
ஸ நாப்நோதி ரஸம் தேப்யோ பீஜம் சாஸ்ய விநஶ்யதி ॥ 15॥
யஸ்து பக்வமுபாதத்தே காலே பரிணதம் பலம் ।
பலாத்ரஸம் ஸ லபதே பீஜாச்சைவ பலம் புநஃ ॥ 16॥
யதா மது ஸமாதத்தே ரக்ஷந்புஷ்பாணி ஷட்பதஃ ।
தத்வதர்தாந்மநுஷ்யேப்ய ஆதத்யாதவிஹிம்ஸயா ॥ 17॥
புஷ்பம் புஷ்பம் விசிந்வீத மூலச்சேதம் ந காரயேத் ।
மாலாகார இவாராமே ந யதாங்காரகாரகஃ ॥ 18॥
கிம் நு மே ஸ்யாதிதம் க்ரு'த்வா கிம் நு மே ஸ்யாதகுர்வதஃ ।
இதி கர்மாணி ஸஞ்சிந்த்ய குர்யாத்வா புருஷோ ந வா ॥ 19॥
அநாரப்யா பவந்த்யர்தாஃ கே சிந்நித்யம் ததாகதாஃ ।
க்ரு'தஃ புருஷகாரோऽபி பவேத்யேஷு நிரர்தகஃ ॥ 20॥
காம்ஶ்சிதர்தாந்நரஃ ப்ராஜ்ஞோ லபு மூலாந்மஹாபலாந் ।
க்ஷிப்ரமாரபதே கர்தும் ந விக்நயதி தாத்ரு'ஶாந் ॥ 21॥
ரு'ஜு பஶ்யதி யஃ ஸர்வம் சக்ஷுஷாநுபிபந்நிவ ।
ஆஸீநமபி தூஷ்ணீகமநுரஜ்யந்தி தம் ப்ரஜாஃ ॥ 22॥
சக்ஷுஷா மநஸா வாசா கர்மணா ச சதுர்விதம் ।
ப்ரஸாதயதி லோகம் யஸ்தம் லோகோऽநுப்ரஸீததி ॥ 23॥
யஸ்மாத்த்ரஸ்யந்தி பூதாநி ம்ரு'கவ்யாதாந்ம்ரு'கா இவ ।
ஸாகராந்தாமபி மஹீம் லப்த்வா ஸ பரிஹீயதே ॥ 24॥
பித்ரு'பைதாமஹம் ராஜ்யம் ப்ராப்தவாந்ஸ்வேந தேஜஸா ।
வாயுரப்ரமிவாஸாத்ய ப்ரம்ஶயத்யநயே ஸ்திதஃ ॥ 25॥
தர்மமாசரதோ ராஜ்ஞஃ ஸத்பிஶ்சரிதமாதிதஃ ।
வஸுதா வஸுஸம்பூர்ணா வர்ததே பூதிவர்தநீ ॥ 26॥
அத ஸந்த்யஜதோ தர்மமதர்மம் சாநுதிஷ்டதஃ ।
ப்ரதிஸம்வேஷ்டதே பூமிரக்நௌ சர்மாஹிதம் யதா ॥ 27॥
ய ஏவ யத்நஃ க்ரியதே ப்ரர ராஷ்ட்ராவமர்தநே ।
ஸ ஏவ யத்நஃ கர்தவ்யஃ ஸ்வராஷ்ட்ர பரிபாலநே ॥ 28॥
தர்மேண ராஜ்யம் விந்தேத தர்மேண பரிபாலயேத் ।
தர்மமூலாம் ஶ்ரியம் ப்ராப்ய ந ஜஹாதி ந ஹீயதே ॥ 29॥
அப்யுந்மத்தாத்ப்ரலபதோ பாலாச்ச பரிஸர்பதஃ ।
ஸர்வதஃ ஸாரமாதத்யாதஶ்மப்ய இவ காஞ்சநம் ॥ 30॥
ஸுவ்யாஹ்ரு'தாநி ஸுதியாம் ஸுக்ரு'தாநி ததஸ்ததஃ ।
ஸஞ்சிந்வந்தீர ஆஸீத ஶிலா ஹாரீ ஶிலம் யதா ॥ 31॥
கந்தேந காவஃ பஶ்யந்தி வேதைஃ பஶ்யந்தி ப்ராஹ்மணாஃ ।
சாரைஃ பஶ்யந்தி ராஜாநஶ்சக்ஷுர்ப்யாமிதரே ஜநாஃ ॥ 32॥
பூயாம்ஸம் லபதே க்லேஶம் யா கௌர்பவதி துர்துஹா ।
அத யா ஸுதுஹா ராஜந்நைவ தாம் விநயந்த்யபி ॥ 33॥
யததப்தம் ப்ரணமதி ந தத்ஸந்தாபயந்த்யபி ।
யச்ச ஸ்வயம் நதம் தாரு ந தத்ஸந்நாமயந்த்யபி ॥ 34॥
ஏதயோபமயா தீரஃ ஸந்நமேத பலீயஸே ।
இந்த்ராய ஸ ப்ரணமதே நமதே யோ பலீயஸே ॥ 35॥
பர்ஜந்யநாதாஃ பஶவோ ராஜாநோ மித்ர பாந்தவாஃ ।
பதயோ பாந்தவாஃ ஸ்த்ரீணாம் ப்ராஹ்மணா வேத பாந்தவாஃ ॥ 36॥
ஸத்யேந ரக்ஷ்யதே தர்மோ வித்யா யோகேந ரக்ஷ்யதே ।
ம்ரு'ஜயா ரக்ஷ்யதே ரூபம் குலம் வ்ரு'த்தேந ரக்ஷ்யதே ॥ 37॥
மாநேந ரக்ஷ்யதே தாந்யமஶ்வாந்ரக்ஷ்யத்யநுக்ரமஃ ।
அபீக்ஷ்ணதர்ஶநாத்காவஃ ஸ்த்ரியோ ரக்ஷ்யாஃ குசேலதஃ ॥ 38॥
ந குலம் வ்ரு'த்தி ஹீநஸ்ய ப்ரமாணமிதி மே மதிஃ ।
அந்த்யேஷ்வபி ஹி ஜாதாநாம் வ்ரு'த்தமேவ விஶிஷ்யதே ॥ 39॥
ய ஈர்ஷ்யுஃ பரவித்தேஷு ரூபே வீர்யே குலாந்வயே ।
ஸுகே ஸௌபாக்யஸத்காரே தஸ்ய வ்யாதிரநந்தகஃ ॥ 40॥
அகார்ய கரணாத்பீதஃ கார்யாணாம் ச விவர்ஜநாத் ।
அகாலே மந்த்ரபேதாச்ச யேந மாத்யேந்ந தத்பிபேத் ॥ 41॥
வித்யாமதோ தநமதஸ்த்ரு'தீயோऽபிஜநோ மதஃ ।
ஏதே மதாவலிப்தாநாமேத ஏவ ஸதாம் தமாஃ ॥ 42॥
அஸந்தோऽப்யர்திதாஃ ஸத்பிஃ கிம் சித்கார்யம் கதா சந ।
மந்யந்தே ஸந்தமாத்மாநமஸந்தமபி விஶ்ருதம் ॥ 43॥
கதிராத்மவதாம் ஸந்தஃ ஸந்த ஏவ ஸதாம் கதிஃ ।
அஸதாம் ச கதிஃ ஸந்தோ ந த்வஸந்தஃ ஸதாம் கதிஃ ॥ 44॥
ஜிதா ஸபா வஸ்த்ரவதா ஸமாஶா கோமதா ஜிதா ।
அத்வா ஜிதோ யாநவதா ஸர்வம் ஶீலவதா ஜிதம் ॥ 45॥
ஶீலம் ப்ரதாநம் புருஷே தத்யஸ்யேஹ ப்ரணஶ்யதி ।
ந தஸ்ய ஜீவிதேநார்தோ ந தநேந ந பந்துபிஃ ॥ 46॥
ஆட்யாநாம் மாம்ஸபரமம் மத்யாநாம் கோரஸோத்தரம் ।
லவணோத்தரம் தரித்ராணாம் போஜநம் பரதர்ஷப ॥ 47॥
ஸம்பந்நதரமேவாந்நம் தரித்ரா புஞ்ஜதே ஸதா ।
க்ஷுத்ஸ்வாதுதாம் ஜநயதி ஸா சாட்யேஷு ஸுதுர்லபா ॥ 48॥
ப்ராயேண ஶ்ரீமதாம் லோகே போக்தும் ஶக்திர்ந வித்யதே ।
தரித்ராணாம் து ராஜேந்த்ர அபி காஷ்டம் ஹி ஜீர்யதே ॥ 49॥
அவ்ரு'த்திர்பயமந்த்யாநாம் மத்யாநாம் மரணாத்பயம் ।
உத்தமாநாம் து மர்த்யாநாமவமாநாத்பரம் பயம் ॥ 50॥
ஐஶ்வர்யமதபாபிஷ்டா மதாஃ பாநமதாதயஃ ।
ஐஶ்வர்யமதமத்தோ ஹி நாபதித்வா விபுத்யதே ॥ 51॥
இந்த்ரியௌரிந்த்ரியார்தேஷு வர்தமாநைரநிக்ரஹைஃ ।
தைரயம் தாப்யதே லோகோ நக்ஷத்ராணி க்ரஹைரிவ ॥ 52॥
யோ ஜிதஃ பஞ்சவர்கேண ஸஹஜேநாத்ம கர்ஶிநா ।
ஆபதஸ்தஸ்ய வர்தந்தே ஶுக்லபக்ஷ இவோடுராட் ॥ 53॥
அவிஜித்ய ய ஆத்மாநமமாத்யாந்விஜிகீஷதே ।
அமித்ராந்வாஜிதாமாத்யஃ ஸோऽவஶஃ பரிஹீயதே ॥ 54॥
ஆத்மாநமேவ ப்ரதமம் தேஶரூபேண யோ ஜயேத் ।
ததோऽமாத்யாநமித்ராம்ஶ்ச ந மோகம் விஜிகீஷதே ॥ 55॥
வஶ்யேந்த்ரியம் ஜிதாமாத்யம் த்ரு'ததண்டம் விகாரிஷு ।
பரீக்ஷ்ய காரிணம் தீரமத்யந்தம் ஶ்ரீர்நிஷேவதே ॥ 56॥
ரதஃ ஶரீரம் புருஷஸ்ய ராஜந்
நாத்மா நியந்தேந்த்ரியாண்யஸ்ய சாஶ்வாஃ ।
தைரப்ரமத்தஃ குஶலஃ ஸதஶ்வைர்
தாந்தைஃ ஸுகம் யாதி ரதீவ தீரஃ ॥ 57॥
ஏதாந்யநிக்ரு'ஹீதாநி வ்யாபாதயிதுமப்யலம் ।
அவிதேயா இவாதாந்தா ஹயாஃ பதி குஸாரதிம் ॥ 58॥
அநர்தமர்ததஃ பஶ்யந்நர்தம் சைவாப்யநர்ததஃ ।
இந்த்ரியைஃ ப்ரஸ்ரு'தோ பாலஃ ஸுதுஃகம் மந்யதே ஸுகம் ॥ 59॥
தர்மார்தௌ யஃ பரித்யஜ்ய ஸ்யாதிந்த்ரியவஶாநுகஃ ।
ஶ்ரீப்ராணதநதாரேப்ய க்ஷிப்ரம் ஸ பரிஹீயதே ॥ 60॥
அர்தாநாமீஶ்வரோ யஃ ஸ்யாதிந்த்ரியாணாமநீஶ்வரஃ ।
இந்த்ரியாணாமநைஶ்வர்யாதைஶ்வர்யாத்ப்ரஶ்யதே ஹி ஸஃ ॥ 61॥
ஆத்மநாத்மாநமந்விச்சேந்மநோ புத்தீந்த்ரியைர்யதைஃ ।
ஆத்மைவ ஹ்யாத்மநோ பந்துராத்மைவ ரிபுராத்மநஃ ॥ 62॥
க்ஷுத்ராக்ஷேணேவ ஜாலேந சஷாவபிஹிதாவுபௌ ।
காமஶ்ச ராஜந்க்ரோதஶ்ச தௌ ப்ராஜ்ஞாநம் விலும்பதஃ ॥ 63॥
ஸமவேக்ஷ்யேஹ தர்மார்தௌ ஸம்பாராந்யோऽதிகச்சதி ।
ஸ வை ஸம்ப்ரு'த ஸம்பாரஃ ஸததம் ஸுகமேததே ॥ 64॥
யஃ பஞ்சாப்யந்தராஞ்ஶத்ரூநவிஜித்ய மதிக்ஷயாந் ।
ஜிகீஷதி ரிபூநந்யாந்ரிபவோऽபிபவந்தி தம் ॥ 65॥
த்ரு'ஶ்யந்தே ஹி துராத்மாநோ வத்யமாநாஃ ஸ்வகர்ம பிஃ ।
இந்த்ரியாணாமநீஶத்வாத்ராஜாநோ ராஜ்யவிப்ரமைஃ ॥ 66॥
அஸந்த்யாகாத்பாபக்ரு'தாமபாபாம்ஸ்
துல்யோ தண்டஃ ஸ்ப்ரு'ஶதே மிஶ்ரபாவாத் ।
ஶுஷ்கேணார்த்ரம் தஹ்யதே மிஶ்ரபாவாத்
தஸ்மாத்பாபைஃ ஸஹ ஸந்திம் ந குர்யாத் ॥ 67॥
நிஜாநுத்பததஃ ஶத்ரூந்பஞ்ச பஞ்ச ப்ரயோஜநாந் ।
யோ மோஹாந்ந நிக்ரு'ஹ்ணாதி தமாபத்க்ரஸதே நரம் ॥ 68॥
அநஸூயார்ஜவம் ஶௌசம் ஸந்தோஷஃ ப்ரியவாதிதா ।
தமஃ ஸத்யமநாயாஸோ ந பவந்தி துராத்மநாம் ॥ 69॥
ஆத்மஜ்ஞாநமநாயாஸஸ்திதிக்ஷா தர்மநித்யதா ।
வாக்சைவ குப்தா தாநம் ச நைதாந்யந்த்யேஷு பாரத ॥ 70॥
ஆக்ரோஶ பரிவாதாப்யாம் விஹிம்ஸந்த்யபுதா புதாந் ।
வக்தா பாபமுபாதத்தே க்ஷமமாணோ விமுச்யதே ॥ 71॥
ஹிம்ஸா பலமஸாதூநாம் ராஜ்ஞாம் தண்டவிதிர்பலம் ।
ஶுஶ்ரூஷா து பலம் ஸ்த்ரீணாம் க்ஷமாகுணவதாம் பலம் ॥ 72॥
வாக்ஸம்யமோ ஹி ந்ரு'பதே ஸுதுஷ்கரதமோ மதஃ ।
அர்தவச்ச விசித்ரம் ச ந ஶக்யம் பஹுபாஷிதும் ॥ 73॥
அப்யாவஹதி கல்யாணம் விவிதா வாக்ஸுபாஷிதா ।
ஸைவ துர்பாஷிதா ராஜந்நநர்தாயோபபத்யதே ॥ 74॥
ஸம்ரோஹதி ஶரைர்வித்தம் வநம் பரஶுநா ஹதம் ।
வாசா துருக்தம் பீபத்ஸம் ந ஸம்ரோஹதி வாக்க்ஷதம் ॥ 75॥
கர்ணிநாலீகநாராசா நிர்ஹரந்தி ஶரீரதஃ ।
வாக்ஷல்யஸ்து ந நிர்ஹர்தும் ஶக்யோ ஹ்ரு'தி ஶயோ ஹி ஸஃ ॥ 76॥
வாக்ஸாயகா வதநாந்நிஷ்பதந்தி
யைராஹதஃ ஶோசதி ரத்ர்யஹாநி ।
பரஸ்ய நாமர்மஸு தே பதந்தி
தாந்பண்டிதோ நாவஸ்ரு'ஜேத்பரேஷு ॥ 77॥
யஸ்மை தேவாஃ ப்ரயச்சந்தி புருஷாய பராபவம் ।
புத்திம் தஸ்யாபகர்ஷந்தி ஸோऽபாசீநாநி பஶ்யதி ॥ 78॥
புத்தௌ கலுஷ பூதாயாம் விநாஶே ப்ரத்யுபஸ்திதே ।
அநயோ நயஸங்காஶோ ஹ்ரு'தயாந்நாபஸர்பதி ॥ 79॥
ஸேயம் புத்திஃ பரீதா தே புத்ராணாம் தவ பாரத ।
பாண்டவாநாம் விரோதேந ந சைநாம் அவபுத்யஸே ॥ 80॥
ராஜா லக்ஷணஸம்பந்நஸ்த்ரைலோக்யஸ்யாபி யோ பவேத் ।
ஶிஷ்யஸ்தே ஶாஸிதா ஸோऽஸ்து த்ரு'தராஷ்ட்ர யுதிஷ்டிரஃ ॥ 81॥
அதீவ ஸர்வாந்புத்ராம்ஸ்தே பாகதேய புரஸ்க்ரு'தஃ ।
தேஜஸா ப்ரஜ்ஞயா சைவ யுக்தோ தர்மார்ததத்த்வவித் ॥ 82॥
ஆந்ரு'ஶம்ஸ்யாதநுக்ரோஶாத்யோऽஸௌ தர்மப்ரு'தாம் வரஃ ।
கௌரவாத்தவ ராஜேந்த்ர பஹூந்க்லேஶாம்ஸ்திதிக்ஷதி ॥ 83॥
॥ இதி ஶ்ரீமஹாபாரதே உத்யோகபர்வணி ப்ரஜாகரபர்வணி
விதுரநீதிவாக்யே சதுஸ்த்ரிம்ஶோऽத்யாயஃ ॥ 34॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
jāgrato dahyamānasya yatkāryamanupaśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalaḥ śuciḥ || 1||
tvaṃ māṃ yathāvadvidura praśādhi
prajñā pūrvaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yanmanyase pathyamadīnasattva
śreyaḥ karaṃ brūhi tadvai kurūṇām || 2||
pāpāśaṅgī pāpameva naupaśyan
pṛcchāmi tvāṃ vyākulenātmanāham |
kave tanme brūhi sarvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ || 3||
vidura uvāca |
śubhaṃ vā yadi vā pāpaṃ dveṣyaṃ vā yadi vā priyam |
apṛṣṭastasya tadbrūyādyasya necchetparābhavam || 4||
tasmādvakṣyāmi te rājanbhavamicchankurūnprati |
vacaḥ śreyaḥ karaṃ dharmyaṃ bruvatastannibodha me || 5||
mithyopetāni karmāṇi sidhyeyuryāni bhārata |
anupāya prayuktāni mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 6||
tathaiva yogavihitaṃ na sidhyetkarma yannṛpa |
upāyayuktaṃ medhāvī na tatra glapayenmanaḥ || 7||
anubandhānavekṣeta sānubandheṣu karmasu |
sampradhārya ca kurvīta na vegena samācaret || 8||
anubandhaṃ ca samprekṣya vipākāṃścaiva karmaṇām |
utthānamātmanaścaiva dhīraḥ kurvīta vā na vā || 9||
yaḥ pramāṇaṃ na jānāti sthāne vṛddhau tathā kṣaye |
kośe janapade daṇḍe na sa rājyāvatiṣṭhate || 10||
yastvetāni pramāṇāni yathoktānyanupaśyati |
yukto dharmārthayorjñāne sa rājyamadhigacchati || 11||
na rājyaṃ prāptamityeva vartitavyamasāmpratam |
śriyaṃ hyavinayo hanti jarā rūpamivottamam || 12||
bhakṣyottama praticchannaṃ matsyo baḍiśamāyasam |
rūpābhipātī grasate nānubandhamavekṣate || 13||
yacchakyaṃ grasituṃ grasyaṃ grastaṃ pariṇamecca yat |
hitaṃ ca pariṇāme yattadadyaṃ bhūtimicchatā || 14||
vanaspaterapakvāni phalāni pracinoti yaḥ |
sa nāpnoti rasaṃ tebhyo bījaṃ cāsya vinaśyati || 15||
yastu pakvamupādatte kāle pariṇataṃ phalam |
phalādrasaṃ sa labhate bījāccaiva phalaṃ punaḥ || 16||
yathā madhu samādatte rakṣanpuṣpāṇi ṣaṭpadaḥ |
tadvadarthānmanuṣyebhya ādadyādavihiṃsayā || 17||
puṣpaṃ puṣpaṃ vicinvīta mūlacchedaṃ na kārayet |
mālākāra ivārāme na yathāṅgārakārakaḥ || 18||
kiṃ nu me syādidaṃ kṛtvā kiṃ nu me syādakurvataḥ |
iti karmāṇi sañcintya kuryādvā puruṣo na vā || 19||
anārabhyā bhavantyarthāḥ ke cinnityaṃ tathāgatāḥ |
kṛtaḥ puruṣakāro'pi bhavedyeṣu nirarthakaḥ || 20||
kāṃścidarthānnaraḥ prājño labhu mūlānmahāphalān |
kṣipramārabhate kartuṃ na vighnayati tādṛśān || 21||
ṛju paśyati yaḥ sarvaṃ cakṣuṣānupibanniva |
āsīnamapi tūṣṇīkamanurajyanti taṃ prajāḥ || 22||
cakṣuṣā manasā vācā karmaṇā ca caturvidham |
prasādayati lokaṃ yastaṃ loko'nuprasīdati || 23||
yasmāttrasyanti bhūtāni mṛgavyādhānmṛgā iva |
sāgarāntāmapi mahīṃ labdhvā sa parihīyate || 24||
pitṛpaitāmahaṃ rājyaṃ prāptavānsvena tejasā |
vāyurabhramivāsādya bhraṃśayatyanaye sthitaḥ || 25||
dharmamācarato rājñaḥ sadbhiścaritamāditaḥ |
vasudhā vasusampūrṇā vardhate bhūtivardhanī || 26||
atha santyajato dharmamadharmaṃ cānutiṣṭhataḥ |
pratisaṃveṣṭate bhūmiragnau carmāhitaṃ yathā || 27||
ya eva yatnaḥ kriyate prara rāṣṭrāvamardane |
sa eva yatnaḥ kartavyaḥ svarāṣṭra paripālane || 28||
dharmeṇa rājyaṃ vindeta dharmeṇa paripālayet |
dharmamūlāṃ śriyaṃ prāpya na jahāti na hīyate || 29||
apyunmattātpralapato bālācca parisarpataḥ |
sarvataḥ sāramādadyādaśmabhya iva kāñcanam || 30||
suvyāhṛtāni sudhiyāṃ sukṛtāni tatastataḥ |
sañcinvandhīra āsīta śilā hārī śilaṃ yathā || 31||
gandhena gāvaḥ paśyanti vedaiḥ paśyanti brāhmaṇāḥ |
cāraiḥ paśyanti rājānaścakṣurbhyāmitare janāḥ || 32||
bhūyāṃsaṃ labhate kleśaṃ yā gaurbhavati durduhā |
atha yā suduhā rājannaiva tāṃ vinayantyapi || 33||
yadataptaṃ praṇamati na tatsantāpayantyapi |
yacca svayaṃ nataṃ dāru na tatsannāmayantyapi || 34||
etayopamayā dhīraḥ sannameta balīyase |
indrāya sa praṇamate namate yo balīyase || 35||
parjanyanāthāḥ paśavo rājāno mitra bāndhavāḥ |
patayo bāndhavāḥ strīṇāṃ brāhmaṇā veda bāndhavāḥ || 36||
satyena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛjayā rakṣyate rūpaṃ kulaṃ vṛttena rakṣyate || 37||
mānena rakṣyate dhānyamaśvānrakṣyatyanukramaḥ |
abhīkṣṇadarśanādgāvaḥ striyo rakṣyāḥ kucelataḥ || 38||
na kulaṃ vṛtti hīnasya pramāṇamiti me matiḥ |
antyeṣvapi hi jātānāṃ vṛttameva viśiṣyate || 39||
ya īrṣyuḥ paravitteṣu rūpe vīrye kulānvaye |
sukhe saubhāgyasatkāre tasya vyādhiranantakaḥ || 40||
akārya karaṇādbhītaḥ kāryāṇāṃ ca vivarjanāt |
akāle mantrabhedācca yena mādyenna tatpibet || 41||
vidyāmado dhanamadastṛtīyo'bhijano madaḥ |
ete madāvaliptānāmeta eva satāṃ damāḥ || 42||
asanto'bhyarthitāḥ sadbhiḥ kiṃ citkāryaṃ kadā cana |
manyante santamātmānamasantamapi viśrutam || 43||
gatirātmavatāṃ santaḥ santa eva satāṃ gatiḥ |
asatāṃ ca gatiḥ santo na tvasantaḥ satāṃ gatiḥ || 44||
jitā sabhā vastravatā samāśā gomatā jitā |
adhvā jito yānavatā sarvaṃ śīlavatā jitam || 45||
śīlaṃ pradhānaṃ puruṣe tadyasyeha praṇaśyati |
na tasya jīvitenārtho na dhanena na bandhubhiḥ || 46||
āḍhyānāṃ māṃsaparamaṃ madhyānāṃ gorasottaram |
lavaṇottaraṃ daridrāṇāṃ bhojanaṃ bharatarṣabha || 47||
sampannataramevānnaṃ daridrā bhuñjate sadā |
kṣutsvādutāṃ janayati sā cāḍhyeṣu sudurlabhā || 48||
prāyeṇa śrīmatāṃ loke bhoktuṃ śaktirna vidyate |
daridrāṇāṃ tu rājendra api kāṣṭhaṃ hi jīryate || 49||
avṛttirbhayamantyānāṃ madhyānāṃ maraṇādbhayam |
uttamānāṃ tu martyānāmavamānātparaṃ bhayam || 50||
aiśvaryamadapāpiṣṭhā madāḥ pānamadādayaḥ |
aiśvaryamadamatto hi nāpatitvā vibudhyate || 51||
indriyaurindriyārtheṣu vartamānairanigrahaiḥ |
tairayaṃ tāpyate loko nakṣatrāṇi grahairiva || 52||
yo jitaḥ pañcavargeṇa sahajenātma karśinā |
āpadastasya vardhante śuklapakṣa ivoḍurāḍ || 53||
avijitya ya ātmānamamātyānvijigīṣate |
amitrānvājitāmātyaḥ so'vaśaḥ parihīyate || 54||
ātmānameva prathamaṃ deśarūpeṇa yo jayet |
tato'mātyānamitrāṃśca na moghaṃ vijigīṣate || 55||
vaśyendriyaṃ jitāmātyaṃ dhṛtadaṇḍaṃ vikāriṣu |
parīkṣya kāriṇaṃ dhīramatyantaṃ śrīrniṣevate || 56||
rathaḥ śarīraṃ puruṣasya rājan
nātmā niyantendriyāṇyasya cāśvāḥ |
tairapramattaḥ kuśalaḥ sadaśvair
dāntaiḥ sukhaṃ yāti rathīva dhīraḥ || 57||
etānyanigṛhītāni vyāpādayitumapyalam |
avidheyā ivādāntā hayāḥ pathi kusārathim || 58||
anarthamarthataḥ paśyannartaṃ caivāpyanarthataḥ |
indriyaiḥ prasṛto bālaḥ suduḥkhaṃ manyate sukham || 59||
dharmārthau yaḥ parityajya syādindriyavaśānugaḥ |
śrīprāṇadhanadārebhya kṣipraṃ sa parihīyate || 60||
arthānāmīśvaro yaḥ syādindriyāṇāmanīśvaraḥ |
indriyāṇāmanaiśvaryādaiśvaryādbhraśyate hi saḥ || 61||
ātmanātmānamanvicchenmano buddhīndriyairyataiḥ |
ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || 62||
kṣudrākṣeṇeva jālena jhaṣāvapihitāvubhau |
kāmaśca rājankrodhaśca tau prājñānaṃ vilumpataḥ || 63||
samavekṣyeha dharmārthau sambhārānyo'dhigacchati |
sa vai sambhṛta sambhāraḥ satataṃ sukhamedhate || 64||
yaḥ pañcābhyantarāñśatrūnavijitya matikṣayān |
jigīṣati ripūnanyānripavo'bhibhavanti tam || 65||
dṛśyante hi durātmāno vadhyamānāḥ svakarma bhiḥ |
indriyāṇāmanīśatvādrājāno rājyavibhramaiḥ || 66||
asantyāgātpāpakṛtāmapāpāṃs
tulyo daṇḍaḥ spṛśate miśrabhāvāt |
śuṣkeṇārdraṃ dahyate miśrabhāvāt
tasmātpāpaiḥ saha sandhiṃ na kuryāt || 67||
nijānutpatataḥ śatrūnpañca pañca prayojanān |
yo mohānna nighṛhṇāti tamāpadgrasate naram || 68||
anasūyārjavaṃ śaucaṃ santoṣaḥ priyavāditā |
damaḥ satyamanāyāso na bhavanti durātmanām || 69||
ātmajñānamanāyāsastitikṣā dharmanityatā |
vākcaiva guptā dānaṃ ca naitānyantyeṣu bhārata || 70||
ākrośa parivādābhyāṃ vihiṃsantyabudhā budhān |
vaktā pāpamupādatte kṣamamāṇo vimucyate || 71||
hiṃsā balamasādhūnāṃ rājñāṃ daṇḍavidhirbalam |
śuśrūṣā tu balaṃ strīṇāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 72||
vāksaṃyamo hi nṛpate suduṣkaratamo mataḥ |
arthavacca vicitraṃ ca na śakyaṃ bahubhāṣitum || 73||
abhyāvahati kalyāṇaṃ vividhā vāksubhāṣitā |
saiva durbhāṣitā rājannanarthāyopapadyate || 74||
saṃrohati śarairviddhaṃ vanaṃ paraśunā hatam |
vācā duruktaṃ bībhatsaṃ na saṃrohati vākkṣatam || 75||
karṇinālīkanārācā nirharanti śarīrataḥ |
vākṣalyastu na nirhartuṃ śakyo hṛdi śayo hi saḥ || 76||
vāksāyakā vadanānniṣpatanti
yairāhataḥ śocati ratryahāni |
parasya nāmarmasu te patanti
tānpaṇḍito nāvasṛjetpareṣu || 77||
yasmai devāḥ prayacchanti puruṣāya parābhavam |
buddhiṃ tasyāpakarṣanti so'pācīnāni paśyati || 78||
buddhau kaluṣa bhūtāyāṃ vināśe pratyupasthite |
anayo nayasaṅkāśo hṛdayānnāpasarpati || 79||
seyaṃ buddhiḥ parītā te putrāṇāṃ tava bhārata |
pāṇḍavānāṃ virodhena na caināṃ avabudhyase || 80||
rājā lakṣaṇasampannastrailokyasyāpi yo bhavet |
śiṣyaste śāsitā so'stu dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ || 81||
atīva sarvānputrāṃste bhāgadheya puraskṛtaḥ |
tejasā prajñayā caiva yukto dharmārthatattvavit || 82||
ānṛśaṃsyādanukrośādyo'sau dharmabhṛtāṃ varaḥ |
gauravāttava rājendra bahūnkleśāṃstitikṣati || 83||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ || 34||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरनीतिवाक्ये चतुस्त्रिंशोऽध्यायः ॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
जाग्रतो दह्यमानस्य यत्कार्यमनुपश्यसि ।
तद्ब्रूहि त्वं हि नस्तात धर्मार्थकुशलः शुचिः ॥ 1॥
त्वं मां यथावद्विदुर प्रशाधि
प्रज्ञा पूर्वं सर्वमजातशत्रोः ।
यन्मन्यसे पथ्यमदीनसत्त्व
श्रेयः करं ब्रूहि तद्वै कुरूणाम् ॥ 2॥
पापाशङ्गी पापमेव नौपश्यन्
पृच्छामि त्वां व्याकुलेनात्मनाहम् ।
कवे तन्मे ब्रूहि सर्वं यथावन्
मनीषितं सर्वमजातशत्रोः ॥ 3॥
विदुर उवाच ।
शुभं वा यदि वा पापं द्वेष्यं वा यदि वा प्रियम् ।
अपृष्टस्तस्य तद्ब्रूयाद्यस्य नेच्छेत्पराभवम् ॥ 4॥
तस्माद्वक्ष्यामि ते राजन्भवमिच्छन्कुरून्प्रति ।
वचः श्रेयः करं धर्म्यं ब्रुवतस्तन्निबोध मे ॥ 5॥
मिथ्योपेतानि कर्माणि सिध्येयुर्यानि भारत ।
अनुपाय प्रयुक्तानि मा स्म तेषु मनः कृथाः ॥ 6॥
तथैव योगविहितं न सिध्येत्कर्म यन्नृप ।
उपाययुक्तं मेधावी न तत्र ग्लपयेन्मनः ॥ 7॥
अनुबन्धानवेक्षेत सानुबन्धेषु कर्मसु ।
सम्प्रधार्य च कुर्वीत न वेगेन समाचरेत् ॥ 8॥
अनुबन्धं च सम्प्रेक्ष्य विपाकांश्चैव कर्मणाम् ।
उत्थानमात्मनश्चैव धीरः कुर्वीत वा न वा ॥ 9॥
यः प्रमाणं न जानाति स्थाने वृद्धौ तथा क्षये ।
कोशे जनपदे दण्डे न स राज्यावतिष्ठते ॥ 10॥
यस्त्वेतानि प्रमाणानि यथोक्तान्यनुपश्यति ।
युक्तो धर्मार्थयोर्ज्ञाने स राज्यमधिगच्छति ॥ 11॥
न राज्यं प्राप्तमित्येव वर्तितव्यमसाम्प्रतम् ।
श्रियं ह्यविनयो हन्ति जरा रूपमिवोत्तमम् ॥ 12॥
भक्ष्योत्तम प्रतिच्छन्नं मत्स्यो बडिशमायसम् ।
रूपाभिपाती ग्रसते नानुबन्धमवेक्षते ॥ 13॥
यच्छक्यं ग्रसितुं ग्रस्यं ग्रस्तं परिणमेच्च यत् ।
हितं च परिणामे यत्तदद्यं भूतिमिच्छता ॥ 14॥
वनस्पतेरपक्वानि फलानि प्रचिनोति यः ।
स नाप्नोति रसं तेभ्यो बीजं चास्य विनश्यति ॥ 15॥
यस्तु पक्वमुपादत्ते काले परिणतं फलम् ।
फलाद्रसं स लभते बीजाच्चैव फलं पुनः ॥ 16॥
यथा मधु समादत्ते रक्षन्पुष्पाणि षट्पदः ।
तद्वदर्थान्मनुष्येभ्य आदद्यादविहिंसया ॥ 17॥
पुष्पं पुष्पं विचिन्वीत मूलच्छेदं न कारयेत् ।
मालाकार इवारामे न यथाङ्गारकारकः ॥ 18॥
किं नु मे स्यादिदं कृत्वा किं नु मे स्यादकुर्वतः ।
इति कर्माणि सञ्चिन्त्य कुर्याद्वा पुरुषो न वा ॥ 19॥
अनारभ्या भवन्त्यर्थाः के चिन्नित्यं तथागताः ।
कृतः पुरुषकारोऽपि भवेद्येषु निरर्थकः ॥ 20॥
कांश्चिदर्थान्नरः प्राज्ञो लभु मूलान्महाफलान् ।
क्षिप्रमारभते कर्तुं न विघ्नयति तादृशान् ॥ 21॥
ऋजु पश्यति यः सर्वं चक्षुषानुपिबन्निव ।
आसीनमपि तूष्णीकमनुरज्यन्ति तं प्रजाः ॥ 22॥
चक्षुषा मनसा वाचा कर्मणा च चतुर्विधम् ।
प्रसादयति लोकं यस्तं लोकोऽनुप्रसीदति ॥ 23॥
यस्मात्त्रस्यन्ति भूतानि मृगव्याधान्मृगा इव ।
सागरान्तामपि महीं लब्ध्वा स परिहीयते ॥ 24॥
पितृपैतामहं राज्यं प्राप्तवान्स्वेन तेजसा ।
वायुरभ्रमिवासाद्य भ्रंशयत्यनये स्थितः ॥ 25॥
धर्ममाचरतो राज्ञः सद्भिश्चरितमादितः ।
वसुधा वसुसम्पूर्णा वर्धते भूतिवर्धनी ॥ 26॥
अथ सन्त्यजतो धर्ममधर्मं चानुतिष्ठतः ।
प्रतिसंवेष्टते भूमिरग्नौ चर्माहितं यथा ॥ 27॥
य एव यत्नः क्रियते प्रर राष्ट्रावमर्दने ।
स एव यत्नः कर्तव्यः स्वराष्ट्र परिपालने ॥ 28॥
धर्मेण राज्यं विन्देत धर्मेण परिपालयेत् ।
धर्ममूलां श्रियं प्राप्य न जहाति न हीयते ॥ 29॥
अप्युन्मत्तात्प्रलपतो बालाच्च परिसर्पतः ।
सर्वतः सारमादद्यादश्मभ्य इव काञ्चनम् ॥ 30॥
सुव्याहृतानि सुधियां सुकृतानि ततस्ततः ।
सञ्चिन्वन्धीर आसीत शिला हारी शिलं यथा ॥ 31॥
गन्धेन गावः पश्यन्ति वेदैः पश्यन्ति ब्राह्मणाः ।
चारैः पश्यन्ति राजानश्चक्षुर्भ्यामितरे जनाः ॥ 32॥
भूयांसं लभते क्लेशं या गौर्भवति दुर्दुहा ।
अथ या सुदुहा राजन्नैव तां विनयन्त्यपि ॥ 33॥
यदतप्तं प्रणमति न तत्सन्तापयन्त्यपि ।
यच्च स्वयं नतं दारु न तत्सन्नामयन्त्यपि ॥ 34॥
एतयोपमया धीरः सन्नमेत बलीयसे ।
इन्द्राय स प्रणमते नमते यो बलीयसे ॥ 35॥
पर्जन्यनाथाः पशवो राजानो मित्र बान्धवाः ।
पतयो बान्धवाः स्त्रीणां ब्राह्मणा वेद बान्धवाः ॥ 36॥
सत्येन रक्ष्यते धर्मो विद्या योगेन रक्ष्यते ।
मृजया रक्ष्यते रूपं कुलं वृत्तेन रक्ष्यते ॥ 37॥
मानेन रक्ष्यते धान्यमश्वान्रक्ष्यत्यनुक्रमः ।
अभीक्ष्णदर्शनाद्गावः स्त्रियो रक्ष्याः कुचेलतः ॥ 38॥
न कुलं वृत्ति हीनस्य प्रमाणमिति मे मतिः ।
अन्त्येष्वपि हि जातानां वृत्तमेव विशिष्यते ॥ 39॥
य ईर्ष्युः परवित्तेषु रूपे वीर्ये कुलान्वये ।
सुखे सौभाग्यसत्कारे तस्य व्याधिरनन्तकः ॥ 40॥
अकार्य करणाद्भीतः कार्याणां च विवर्जनात् ।
अकाले मन्त्रभेदाच्च येन माद्येन्न तत्पिबेत् ॥ 41॥
विद्यामदो धनमदस्तृतीयोऽभिजनो मदः ।
एते मदावलिप्तानामेत एव सतां दमाः ॥ 42॥
असन्तोऽभ्यर्थिताः सद्भिः किं चित्कार्यं कदा चन ।
मन्यन्ते सन्तमात्मानमसन्तमपि विश्रुतम् ॥ 43॥
गतिरात्मवतां सन्तः सन्त एव सतां गतिः ।
असतां च गतिः सन्तो न त्वसन्तः सतां गतिः ॥ 44॥
जिता सभा वस्त्रवता समाशा गोमता जिता ।
अध्वा जितो यानवता सर्वं शीलवता जितम् ॥ 45॥
शीलं प्रधानं पुरुषे तद्यस्येह प्रणश्यति ।
न तस्य जीवितेनार्थो न धनेन न बन्धुभिः ॥ 46॥
आढ्यानां मांसपरमं मध्यानां गोरसोत्तरम् ।
लवणोत्तरं दरिद्राणां भोजनं भरतर्षभ ॥ 47॥
सम्पन्नतरमेवान्नं दरिद्रा भुञ्जते सदा ।
क्षुत्स्वादुतां जनयति सा चाढ्येषु सुदुर्लभा ॥ 48॥
प्रायेण श्रीमतां लोके भोक्तुं शक्तिर्न विद्यते ।
दरिद्राणां तु राजेन्द्र अपि काष्ठं हि जीर्यते ॥ 49॥
अवृत्तिर्भयमन्त्यानां मध्यानां मरणाद्भयम् ।
उत्तमानां तु मर्त्यानामवमानात्परं भयम् ॥ 50॥
ऐश्वर्यमदपापिष्ठा मदाः पानमदादयः ।
ऐश्वर्यमदमत्तो हि नापतित्वा विबुध्यते ॥ 51॥
इन्द्रियौरिन्द्रियार्थेषु वर्तमानैरनिग्रहैः ।
तैरयं ताप्यते लोको नक्षत्राणि ग्रहैरिव ॥ 52॥
यो जितः पञ्चवर्गेण सहजेनात्म कर्शिना ।
आपदस्तस्य वर्धन्ते शुक्लपक्ष इवोडुराड् ॥ 53॥
अविजित्य य आत्मानममात्यान्विजिगीषते ।
अमित्रान्वाजितामात्यः सोऽवशः परिहीयते ॥ 54॥
आत्मानमेव प्रथमं देशरूपेण यो जयेत् ।
ततोऽमात्यानमित्रांश्च न मोघं विजिगीषते ॥ 55॥
वश्येन्द्रियं जितामात्यं धृतदण्डं विकारिषु ।
परीक्ष्य कारिणं धीरमत्यन्तं श्रीर्निषेवते ॥ 56॥
रथः शरीरं पुरुषस्य राजन्
नात्मा नियन्तेन्द्रियाण्यस्य चाश्वाः ।
तैरप्रमत्तः कुशलः सदश्वैर्
दान्तैः सुखं याति रथीव धीरः ॥ 57॥
एतान्यनिगृहीतानि व्यापादयितुमप्यलम् ।
अविधेया इवादान्ता हयाः पथि कुसारथिम् ॥ 58॥
अनर्थमर्थतः पश्यन्नर्तं चैवाप्यनर्थतः ।
इन्द्रियैः प्रसृतो बालः सुदुःखं मन्यते सुखम् ॥ 59॥
धर्मार्थौ यः परित्यज्य स्यादिन्द्रियवशानुगः ।
श्रीप्राणधनदारेभ्य क्षिप्रं स परिहीयते ॥ 60॥
अर्थानामीश्वरो यः स्यादिन्द्रियाणामनीश्वरः ।
इन्द्रियाणामनैश्वर्यादैश्वर्याद्भ्रश्यते हि सः ॥ 61॥
आत्मनात्मानमन्विच्छेन्मनो बुद्धीन्द्रियैर्यतैः ।
आत्मैव ह्यात्मनो बन्धुरात्मैव रिपुरात्मनः ॥ 62॥
क्षुद्राक्षेणेव जालेन झषावपिहितावुभौ ।
कामश्च राजन्क्रोधश्च तौ प्राज्ञानं विलुम्पतः ॥ 63॥
समवेक्ष्येह धर्मार्थौ सम्भारान्योऽधिगच्छति ।
स वै सम्भृत सम्भारः सततं सुखमेधते ॥ 64॥
यः पञ्चाभ्यन्तराञ्शत्रूनविजित्य मतिक्षयान् ।
जिगीषति रिपूनन्यान्रिपवोऽभिभवन्ति तम् ॥ 65॥
दृश्यन्ते हि दुरात्मानो वध्यमानाः स्वकर्म भिः ।
इन्द्रियाणामनीशत्वाद्राजानो राज्यविभ्रमैः ॥ 66॥
असन्त्यागात्पापकृतामपापांस्
तुल्यो दण्डः स्पृशते मिश्रभावात् ।
शुष्केणार्द्रं दह्यते मिश्रभावात्
तस्मात्पापैः सह सन्धिं न कुर्यात् ॥ 67॥
निजानुत्पततः शत्रून्पञ्च पञ्च प्रयोजनान् ।
यो मोहान्न निघृह्णाति तमापद्ग्रसते नरम् ॥ 68॥
अनसूयार्जवं शौचं सन्तोषः प्रियवादिता ।
दमः सत्यमनायासो न भवन्ति दुरात्मनाम् ॥ 69॥
आत्मज्ञानमनायासस्तितिक्षा धर्मनित्यता ।
वाक्चैव गुप्ता दानं च नैतान्यन्त्येषु भारत ॥ 70॥
आक्रोश परिवादाभ्यां विहिंसन्त्यबुधा बुधान् ।
वक्ता पापमुपादत्ते क्षममाणो विमुच्यते ॥ 71॥
हिंसा बलमसाधूनां राज्ञां दण्डविधिर्बलम् ।
शुश्रूषा तु बलं स्त्रीणां क्षमागुणवतां बलम् ॥ 72॥
वाक्संयमो हि नृपते सुदुष्करतमो मतः ।
अर्थवच्च विचित्रं च न शक्यं बहुभाषितुम् ॥ 73॥
अभ्यावहति कल्याणं विविधा वाक्सुभाषिता ।
सैव दुर्भाषिता राजन्ननर्थायोपपद्यते ॥ 74॥
संरोहति शरैर्विद्धं वनं परशुना हतम् ।
वाचा दुरुक्तं बीभत्सं न संरोहति वाक्क्षतम् ॥ 75॥
कर्णिनालीकनाराचा निर्हरन्ति शरीरतः ।
वाक्षल्यस्तु न निर्हर्तुं शक्यो हृदि शयो हि सः ॥ 76॥
वाक्सायका वदनान्निष्पतन्ति
यैराहतः शोचति रत्र्यहानि ।
परस्य नामर्मसु ते पतन्ति
तान्पण्डितो नावसृजेत्परेषु ॥ 77॥
यस्मै देवाः प्रयच्छन्ति पुरुषाय पराभवम् ।
बुद्धिं तस्यापकर्षन्ति सोऽपाचीनानि पश्यति ॥ 78॥
बुद्धौ कलुष भूतायां विनाशे प्रत्युपस्थिते ।
अनयो नयसङ्काशो हृदयान्नापसर्पति ॥ 79॥
सेयं बुद्धिः परीता ते पुत्राणां तव भारत ।
पाण्डवानां विरोधेन न चैनां अवबुध्यसे ॥ 80॥
राजा लक्षणसम्पन्नस्त्रैलोक्यस्यापि यो भवेत् ।
शिष्यस्ते शासिता सोऽस्तु धृतराष्ट्र युधिष्ठिरः ॥ 81॥
अतीव सर्वान्पुत्रांस्ते भागधेय पुरस्कृतः ।
तेजसा प्रज्ञया चैव युक्तो धर्मार्थतत्त्ववित् ॥ 82॥
आनृशंस्यादनुक्रोशाद्योऽसौ धर्मभृतां वरः ।
गौरवात्तव राजेन्द्र बहून्क्लेशांस्तितिक्षति ॥ 83॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरनीतिवाक्ये चतुस्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 34॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ ||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
jāgrato dahyamānasya yatkāryamanupaśyasi |
tadbrūhi tvaṃ hi nastāta dharmārthakuśalaḥ śuciḥ || 1||
tvaṃ māṃ yathāvadvidura praśādhi
prajñā pūrvaṃ sarvamajātaśatroḥ |
yanmanyase pathyamadīnasattva
śreyaḥ karaṃ brūhi tadvai kurūṇām || 2||
pāpāśaṅgī pāpameva naupaśyan
pṛcchāmi tvāṃ vyākulenātmanāham |
kave tanme brūhi sarvaṃ yathāvan
manīṣitaṃ sarvamajātaśatroḥ || 3||
vidura uvāca |
śubhaṃ vā yadi vā pāpaṃ dveṣyaṃ vā yadi vā priyam |
apṛṣṭastasya tadbrūyādyasya necchetparābhavam || 4||
tasmādvakṣyāmi te rājanbhavamicchankurūnprati |
vacaḥ śreyaḥ karaṃ dharmyaṃ bruvatastannibodha me || 5||
mithyopetāni karmāṇi sidhyeyuryāni bhārata |
anupāya prayuktāni mā sma teṣu manaḥ kṛthāḥ || 6||
tathaiva yogavihitaṃ na sidhyetkarma yannṛpa |
upāyayuktaṃ medhāvī na tatra glapayenmanaḥ || 7||
anubandhānavekṣeta sānubandheṣu karmasu |
sampradhārya ca kurvīta na vegena samācaret || 8||
anubandhaṃ ca samprekṣya vipākāṃścaiva karmaṇām |
utthānamātmanaścaiva dhīraḥ kurvīta vā na vā || 9||
yaḥ pramāṇaṃ na jānāti sthāne vṛddhau tathā kṣaye |
kośe janapade daṇḍe na sa rājyāvatiṣṭhate || 10||
yastvetāni pramāṇāni yathoktānyanupaśyati |
yukto dharmārthayorjñāne sa rājyamadhigacchati || 11||
na rājyaṃ prāptamityeva vartitavyamasāmpratam |
śriyaṃ hyavinayo hanti jarā rūpamivottamam || 12||
bhakṣyottama praticchannaṃ matsyo baḍiśamāyasam |
rūpābhipātī grasate nānubandhamavekṣate || 13||
yacchakyaṃ grasituṃ grasyaṃ grastaṃ pariṇamecca yat |
hitaṃ ca pariṇāme yattadadyaṃ bhūtimicchatā || 14||
vanaspaterapakvāni phalāni pracinoti yaḥ |
sa nāpnoti rasaṃ tebhyo bījaṃ cāsya vinaśyati || 15||
yastu pakvamupādatte kāle pariṇataṃ phalam |
phalādrasaṃ sa labhate bījāccaiva phalaṃ punaḥ || 16||
yathā madhu samādatte rakṣanpuṣpāṇi ṣaṭpadaḥ |
tadvadarthānmanuṣyebhya ādadyādavihiṃsayā || 17||
puṣpaṃ puṣpaṃ vicinvīta mūlacchedaṃ na kārayet |
mālākāra ivārāme na yathāṅgārakārakaḥ || 18||
kiṃ nu me syādidaṃ kṛtvā kiṃ nu me syādakurvataḥ |
iti karmāṇi sañcintya kuryādvā puruṣo na vā || 19||
anārabhyā bhavantyarthāḥ ke cinnityaṃ tathāgatāḥ |
kṛtaḥ puruṣakāro'pi bhavedyeṣu nirarthakaḥ || 20||
kāṃścidarthānnaraḥ prājño labhu mūlānmahāphalān |
kṣipramārabhate kartuṃ na vighnayati tādṛśān || 21||
ṛju paśyati yaḥ sarvaṃ cakṣuṣānupibanniva |
āsīnamapi tūṣṇīkamanurajyanti taṃ prajāḥ || 22||
cakṣuṣā manasā vācā karmaṇā ca caturvidham |
prasādayati lokaṃ yastaṃ loko'nuprasīdati || 23||
yasmāttrasyanti bhūtāni mṛgavyādhānmṛgā iva |
sāgarāntāmapi mahīṃ labdhvā sa parihīyate || 24||
pitṛpaitāmahaṃ rājyaṃ prāptavānsvena tejasā |
vāyurabhramivāsādya bhraṃśayatyanaye sthitaḥ || 25||
dharmamācarato rājñaḥ sadbhiścaritamāditaḥ |
vasudhā vasusampūrṇā vardhate bhūtivardhanī || 26||
atha santyajato dharmamadharmaṃ cānutiṣṭhataḥ |
pratisaṃveṣṭate bhūmiragnau carmāhitaṃ yathā || 27||
ya eva yatnaḥ kriyate prara rāṣṭrāvamardane |
sa eva yatnaḥ kartavyaḥ svarāṣṭra paripālane || 28||
dharmeṇa rājyaṃ vindeta dharmeṇa paripālayet |
dharmamūlāṃ śriyaṃ prāpya na jahāti na hīyate || 29||
apyunmattātpralapato bālācca parisarpataḥ |
sarvataḥ sāramādadyādaśmabhya iva kāñcanam || 30||
suvyāhṛtāni sudhiyāṃ sukṛtāni tatastataḥ |
sañcinvandhīra āsīta śilā hārī śilaṃ yathā || 31||
gandhena gāvaḥ paśyanti vedaiḥ paśyanti brāhmaṇāḥ |
cāraiḥ paśyanti rājānaścakṣurbhyāmitare janāḥ || 32||
bhūyāṃsaṃ labhate kleśaṃ yā gaurbhavati durduhā |
atha yā suduhā rājannaiva tāṃ vinayantyapi || 33||
yadataptaṃ praṇamati na tatsantāpayantyapi |
yacca svayaṃ nataṃ dāru na tatsannāmayantyapi || 34||
etayopamayā dhīraḥ sannameta balīyase |
indrāya sa praṇamate namate yo balīyase || 35||
parjanyanāthāḥ paśavo rājāno mitra bāndhavāḥ |
patayo bāndhavāḥ strīṇāṃ brāhmaṇā veda bāndhavāḥ || 36||
satyena rakṣyate dharmo vidyā yogena rakṣyate |
mṛjayā rakṣyate rūpaṃ kulaṃ vṛttena rakṣyate || 37||
mānena rakṣyate dhānyamaśvānrakṣyatyanukramaḥ |
abhīkṣṇadarśanādgāvaḥ striyo rakṣyāḥ kucelataḥ || 38||
na kulaṃ vṛtti hīnasya pramāṇamiti me matiḥ |
antyeṣvapi hi jātānāṃ vṛttameva viśiṣyate || 39||
ya īrṣyuḥ paravitteṣu rūpe vīrye kulānvaye |
sukhe saubhāgyasatkāre tasya vyādhiranantakaḥ || 40||
akārya karaṇādbhītaḥ kāryāṇāṃ ca vivarjanāt |
akāle mantrabhedācca yena mādyenna tatpibet || 41||
vidyāmado dhanamadastṛtīyo'bhijano madaḥ |
ete madāvaliptānāmeta eva satāṃ damāḥ || 42||
asanto'bhyarthitāḥ sadbhiḥ kiṃ citkāryaṃ kadā cana |
manyante santamātmānamasantamapi viśrutam || 43||
gatirātmavatāṃ santaḥ santa eva satāṃ gatiḥ |
asatāṃ ca gatiḥ santo na tvasantaḥ satāṃ gatiḥ || 44||
jitā sabhā vastravatā samāśā gomatā jitā |
adhvā jito yānavatā sarvaṃ śīlavatā jitam || 45||
śīlaṃ pradhānaṃ puruṣe tadyasyeha praṇaśyati |
na tasya jīvitenārtho na dhanena na bandhubhiḥ || 46||
āḍhyānāṃ māṃsaparamaṃ madhyānāṃ gorasottaram |
lavaṇottaraṃ daridrāṇāṃ bhojanaṃ bharatarṣabha || 47||
sampannataramevānnaṃ daridrā bhuñjate sadā |
kṣutsvādutāṃ janayati sā cāḍhyeṣu sudurlabhā || 48||
prāyeṇa śrīmatāṃ loke bhoktuṃ śaktirna vidyate |
daridrāṇāṃ tu rājendra api kāṣṭhaṃ hi jīryate || 49||
avṛttirbhayamantyānāṃ madhyānāṃ maraṇādbhayam |
uttamānāṃ tu martyānāmavamānātparaṃ bhayam || 50||
aiśvaryamadapāpiṣṭhā madāḥ pānamadādayaḥ |
aiśvaryamadamatto hi nāpatitvā vibudhyate || 51||
indriyaurindriyārtheṣu vartamānairanigrahaiḥ |
tairayaṃ tāpyate loko nakṣatrāṇi grahairiva || 52||
yo jitaḥ pañcavargeṇa sahajenātma karśinā |
āpadastasya vardhante śuklapakṣa ivoḍurāḍ || 53||
avijitya ya ātmānamamātyānvijigīṣate |
amitrānvājitāmātyaḥ so'vaśaḥ parihīyate || 54||
ātmānameva prathamaṃ deśarūpeṇa yo jayet |
tato'mātyānamitrāṃśca na moghaṃ vijigīṣate || 55||
vaśyendriyaṃ jitāmātyaṃ dhṛtadaṇḍaṃ vikāriṣu |
parīkṣya kāriṇaṃ dhīramatyantaṃ śrīrniṣevate || 56||
rathaḥ śarīraṃ puruṣasya rājan
nātmā niyantendriyāṇyasya cāśvāḥ |
tairapramattaḥ kuśalaḥ sadaśvair
dāntaiḥ sukhaṃ yāti rathīva dhīraḥ || 57||
etānyanigṛhītāni vyāpādayitumapyalam |
avidheyā ivādāntā hayāḥ pathi kusārathim || 58||
anarthamarthataḥ paśyannartaṃ caivāpyanarthataḥ |
indriyaiḥ prasṛto bālaḥ suduḥkhaṃ manyate sukham || 59||
dharmārthau yaḥ parityajya syādindriyavaśānugaḥ |
śrīprāṇadhanadārebhya kṣipraṃ sa parihīyate || 60||
arthānāmīśvaro yaḥ syādindriyāṇāmanīśvaraḥ |
indriyāṇāmanaiśvaryādaiśvaryādbhraśyate hi saḥ || 61||
ātmanātmānamanvicchenmano buddhīndriyairyataiḥ |
ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || 62||
kṣudrākṣeṇeva jālena jhaṣāvapihitāvubhau |
kāmaśca rājankrodhaśca tau prājñānaṃ vilumpataḥ || 63||
samavekṣyeha dharmārthau sambhārānyo'dhigacchati |
sa vai sambhṛta sambhāraḥ satataṃ sukhamedhate || 64||
yaḥ pañcābhyantarāñśatrūnavijitya matikṣayān |
jigīṣati ripūnanyānripavo'bhibhavanti tam || 65||
dṛśyante hi durātmāno vadhyamānāḥ svakarma bhiḥ |
indriyāṇāmanīśatvādrājāno rājyavibhramaiḥ || 66||
asantyāgātpāpakṛtāmapāpāṃs
tulyo daṇḍaḥ spṛśate miśrabhāvāt |
śuṣkeṇārdraṃ dahyate miśrabhāvāt
tasmātpāpaiḥ saha sandhiṃ na kuryāt || 67||
nijānutpatataḥ śatrūnpañca pañca prayojanān |
yo mohānna nighṛhṇāti tamāpadgrasate naram || 68||
anasūyārjavaṃ śaucaṃ santoṣaḥ priyavāditā |
damaḥ satyamanāyāso na bhavanti durātmanām || 69||
ātmajñānamanāyāsastitikṣā dharmanityatā |
vākcaiva guptā dānaṃ ca naitānyantyeṣu bhārata || 70||
ākrośa parivādābhyāṃ vihiṃsantyabudhā budhān |
vaktā pāpamupādatte kṣamamāṇo vimucyate || 71||
hiṃsā balamasādhūnāṃ rājñāṃ daṇḍavidhirbalam |
śuśrūṣā tu balaṃ strīṇāṃ kṣamāguṇavatāṃ balam || 72||
vāksaṃyamo hi nṛpate suduṣkaratamo mataḥ |
arthavacca vicitraṃ ca na śakyaṃ bahubhāṣitum || 73||
abhyāvahati kalyāṇaṃ vividhā vāksubhāṣitā |
saiva durbhāṣitā rājannanarthāyopapadyate || 74||
saṃrohati śarairviddhaṃ vanaṃ paraśunā hatam |
vācā duruktaṃ bībhatsaṃ na saṃrohati vākkṣatam || 75||
karṇinālīkanārācā nirharanti śarīrataḥ |
vākṣalyastu na nirhartuṃ śakyo hṛdi śayo hi saḥ || 76||
vāksāyakā vadanānniṣpatanti
yairāhataḥ śocati ratryahāni |
parasya nāmarmasu te patanti
tānpaṇḍito nāvasṛjetpareṣu || 77||
yasmai devāḥ prayacchanti puruṣāya parābhavam |
buddhiṃ tasyāpakarṣanti so'pācīnāni paśyati || 78||
buddhau kaluṣa bhūtāyāṃ vināśe pratyupasthite |
anayo nayasaṅkāśo hṛdayānnāpasarpati || 79||
seyaṃ buddhiḥ parītā te putrāṇāṃ tava bhārata |
pāṇḍavānāṃ virodhena na caināṃ avabudhyase || 80||
rājā lakṣaṇasampannastrailokyasyāpi yo bhavet |
śiṣyaste śāsitā so'stu dhṛtarāṣṭra yudhiṣṭhiraḥ || 81||
atīva sarvānputrāṃste bhāgadheya puraskṛtaḥ |
tejasā prajñayā caiva yukto dharmārthatattvavit || 82||
ānṛśaṃsyādanukrośādyo'sau dharmabhṛtāṃ varaḥ |
gauravāttava rājendra bahūnkleśāṃstitikṣati || 83||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
viduranītivākye catustriṃśo'dhyāyaḥ || 34||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in