ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਅਰਣ੍ਯਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਏਕषष੍ਟਿਤਮਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਦृष੍ਟ੍ਵਾਸ਼੍ਰਮਪਦਂ ਸ਼ੂਨ੍ਯਂ ਰਾਮੋ ਦਸ਼ਰਥਾਤ੍ਮਜਃ ।
ਰਹਿਤਾਂ ਪਰ੍ਣਸ਼ਾਲਾਂ ਚ ਵਿਧ੍ਵਸ੍ਤਾਨ੍ਯਾਸਨਾਨਿ ਚ ॥ 1 ॥
ਅਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਤਤ੍ਰ ਵੈਦੇਹੀਂ ਸਨ੍ਨਿਰੀਕ੍ष੍ਯ ਚ ਸਰ੍ਵਸ਼ਃ ।
ਉਵਾਚ ਰਾਮਃ ਪ੍ਰਾਕ੍ਰੁਸ਼੍ਯ ਪ੍ਰਗृਹ੍ਯ ਰੁਚਿਰੌ ਭੁਜੌ ॥ 2 ॥
ਕ੍ਵ ਨੁ ਲਕ੍ष੍ਮਣ ਵੈਦੇਹੀ ਕਂ ਵਾ ਦੇਸ਼ਮਿਤੋ ਗਤਾ ।
ਕੇਨਾਹृਤਾ ਵਾ ਸੌਮਿਤ੍ਰੇ ਭਕ੍षਿਤਾ ਕੇਨ ਵਾ ਪ੍ਰਿਯਾ ॥ 3 ॥
ਵृਕ੍षੇਣਾਚ੍ਛਾਦ੍ਯ ਯਦਿ ਮਾਂ ਸੀਤੇ ਹਸਿਤੁਮਿਚ੍ਛਸਿ ।
ਅਲਂ ਤੇ ਹਸਿਤੇਨਾਦ੍ਯ ਮਾਂ ਭਜਸ੍ਵ ਸੁਦੁਃਖਿਤਮ੍ ॥ 4 ॥
ਯੈਸ੍ਸਹ ਕ੍ਰੀਡਸੇ ਸੀਤੇ ਵਿਸ਼੍ਵਸ੍ਤੈਰ੍ਮृਗਪੋਤਕੈਃ ।
ਏਤੇ ਹੀਨਾਸ੍ਤ੍ਵਯਾ ਸੌਮ੍ਯੇ ਧ੍ਯਾਯਨ੍ਤ੍ਯਸ੍ਰਾਵਿਲੇਕ੍षਣਾਃ ॥ 5 ॥
ਸੀਤਯਾ ਰਹਿਤੋऽਹਂ ਵੈ ਨ ਹਿ ਜੀਵਾਮਿ ਲਕ੍ष੍ਮਣ ।
ਮृਤਂ ਸ਼ੋਕੇਨ ਮਹਤਾ ਸੀਤਾਹਰਣਜੇਨ ਮਾਮ੍ ॥ 6 ॥
ਪਰਲੋਕੇ ਮਹਾਰਾਜੋ ਨੂਨਂ ਦ੍ਰਕ੍ष੍ਯਤਿ ਮੇ ਪਿਤਾ ।
ਕਥਂ ਪ੍ਰਤਿਜ੍ਞਾਂ ਸਂਸ਼੍ਰੁਤ੍ਯ ਮਯਾ ਤ੍ਵਮਭਿਯੋਜਿਤਃ ॥ 7 ॥
ਅਪੂਰਯਿਤ੍ਵਾ ਤਂ ਕਾਲਂ ਮਤ੍ਸਕਾਸ਼ਮਿਹਾਗਤਃ ।
ਕਾਮਵृਤ੍ਤਮਨਾਰ੍ਯਂ ਮਾਂ ਮृषਾਵਾਦਿਨਮੇਵ ਚ ॥ 8 ॥
ਧਿਕ੍ਤ੍ਵਾਮਿਤਿ ਪਰੇ ਲੋਕੇ ਵ੍ਯਕ੍ਤਂ ਵਕ੍ष੍ਯਤਿ ਮੇ ਪਿਤਾ ।
ਵਿਵਸ਼ਂ ਸ਼ੋਕਸਨ੍ਤਪ੍ਤਂ ਦੀਨਂ ਭਗ੍ਨਮਨੋਰਥਮ੍ ॥ 9 ॥
ਮਾਮਿਹੋਤ੍ਸृਜ੍ਯ ਕਰੁਣਂ ਕੀਰ੍ਤਿਰ੍ਨਰਮਿਵਾਨृਜੁਮ੍ ।
ਕ੍ਵ ਗਚ੍ਛਸਿ ਵਰਾਰੋਹੇ ਮਾਂ ਨੋਤ੍ਸृਜ ਸੁਮਧ੍ਯਮੇ ॥ 10 ॥
ਤ੍ਵਯਾ ਵਿਰਹਿਤਸ਼੍ਚਾਹਂ ਮੋਕ੍ष੍ਯੇ ਜੀਵਿਤਮਾਤ੍ਮਨਃ ।
ਇਤੀਵ ਵਿਲਪਨ੍ਰਾਮਸ੍ਸੀਤਾਦਰ੍ਸ਼ਨਲਾਲਸਃ ॥ 11 ॥
ਨ ਦਦਰ੍ਸ਼ ਸੁਦੁਃਖਾਰ੍ਤੋ ਰਾਘਵੋ ਜਨਕਾਤ੍ਮਜਾਮ੍ ।
ਅਨਾਸਾਦਯਮਾਨਂ ਤਂ ਸੀਤਾਂ ਦਸ਼ਰਥਾਤ੍ਮਜਮ੍ ॥ 12 ॥
ਪਙ੍ਕਮਾਸਾਦ੍ਯ ਵਿਪੁਲਂ ਸੀਦਨ੍ਤਮਿਵ ਕੁਞ੍ਜਰਮ੍ ।
ਲਕ੍ष੍ਮਣੋ ਰਾਮਮਤ੍ਯਰ੍ਥਮੁਵਾਚ ਹਿਤਕਾਮ੍ਯਯਾ ॥ 13 ॥
ਮਾ ਵਿषਾਦਂ ਮਹਾਬਾਹੋ ਕੁਰੁ ਯਤ੍ਨਂ ਮਯਾ ਸਹ ।
ਇਦਂ ਚ ਹਿ ਵਨਂ ਸ਼ੂਰ ਬਹੁਕਨ੍ਦਰਸ਼ੋਭਿਤਮ੍ ॥ 14 ॥
ਪ੍ਰਿਯਕਾਨਨਸਞ੍ਚਾਰਾ ਵਨੋਨ੍ਮਤ੍ਤਾ ਚ ਮੈਥਿਲੀ ।
ਸਾ ਵਨਂ ਵਾ ਪ੍ਰਵਿष੍ਟਾ ਸ੍ਯਾਨ੍ਨਲਿਨੀਂ ਵਾ ਸੁਪੁष੍ਪਿਤਾਮ੍ ॥ 15 ॥
ਸਰਿਤਂ ਵਾਪਿ ਸਮ੍ਪ੍ਰਾਪ੍ਤਾ ਮੀਨਵਞ੍ਜੁਲਸੇਵਿਤਾਮ੍ ।
ਸ੍ਨਾਤੁਕਾਮਾ ਨਿਲੀਨਾ ਸ੍ਯਾਦ੍ਧਾਸਕਾਮਾ ਵਨੇ ਕ੍ਵਚਿਤ੍ ॥ 16 ॥
ਵਿਤ੍ਰਾਸਯਿਤੁਕਾਮਾ ਵਾ ਲੀਨਾ ਸ੍ਯਾਤ੍ਕਾਨਨੇ ਕ੍ਵਚਿਤ੍ ।
ਜਿਜ੍ਞਾਸਮਾਨਾ ਵੈਦੇਹੀ ਤ੍ਵਾਂ ਮਾਂ ਚ ਪੁਰੁषਰ੍षਭ ॥ 17 ॥
ਤਸ੍ਯਾਹ੍ਯਨ੍ਵੇषਣੇ ਸ਼੍ਰੀਮਨ੍ ਕ੍षਿਪ੍ਰਮੇਵ ਯਤਾਵਹੇ ।
ਵਨਂ ਸਰ੍ਵਂ ਵਿਚਿਨੁਵੋ ਯਤ੍ਰ ਸਾ ਜਨਕਾਤ੍ਮਜਾ ॥ 18 ॥
ਮਨ੍ਯਸੇ ਯਦਿ ਕਾਕੁਤ੍ਸ੍ਥ ਮਾ ਸ੍ਮ ਸ਼ੋਕੇ ਮਨਃ ਕृਥਾਃ ।
ਏਵਮੁਕ੍ਤਸ੍ਤੁ ਸੌਹਾਰ੍ਦਾਲ੍ਲਕ੍ष੍ਮਣੇਨ ਸਮਾਹਿਤਃ ॥ 19 ॥
ਸਹ ਸੌਮਿਤ੍ਰਿਣਾ ਰਾਮੋ ਵਿਚੇਤੁਮੁਪਚਕ੍ਰਮੇ ।
ਤੌ ਵਨਾਨਿ ਗਿਰੀਂਸ਼੍ਚੈਵ ਸਰਿਤਸ਼੍ਚ ਸਰਾਂਸਿ ਚ ॥ 20 ॥
ਨਿਖਿਲੇਨ ਵਿਚਿਨ੍ਵਾਨੌ ਸੀਤਾਂ ਦਸ਼ਰਥਾਤ੍ਮਜੌ ।
ਤਸ੍ਯ ਸ਼ੈਲਸ੍ਯ ਸਾਨੂਨਿ ਗੁਹਾਸ਼੍ਚ ਸ਼ਿਖਰਾਣਿ ਚ ॥ 21 ॥
ਨਿਖਿਲੇਨ ਵਿਚਿਨ੍ਵਾਨੌ ਨੈਵ ਤਾਮਭਿਜਗ੍ਮਤੁਃ ।
ਵਿਚਿਤ੍ਯ ਸਰ੍ਵਤਸ਼੍ਸ਼ੈਲਂ ਰਾਮੋ ਲਕ੍ष੍ਮਣਮਬ੍ਰਵਿਤ੍ ॥ 22 ॥
ਨੇਹ ਪਸ਼੍ਯਾਮਿ ਸੌਮਿਤ੍ਰੇ ਵੈਦੇਹੀਂ ਪਰ੍ਵਤੇ ਸ਼ੁਭਾਮ੍ ।
ਤਤੋ ਦੁਃਖਾਭਿਸਨ੍ਤਪ੍ਤੋ ਲਕ੍ष੍ਮਣੋ ਵਾਕ੍ਯਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 23 ॥
ਵਿਚਰਨ੍ਦਣ੍ਡਕਾਰਣ੍ਯਂ ਭ੍ਰਾਤਰਂ ਦੀਪ੍ਤਤੇਜਸਮ੍ ।
ਪ੍ਰਾਪ੍ਸ੍ਯਸਿ ਤ੍ਵਂ ਮਹਾਪ੍ਰਾਜ੍ਞ ਮੈਥਿਲੀਂ ਜਨਕਾਤ੍ਮਜਾਮ੍ ॥ 24 ॥
ਯਥਾ ਵਿष੍ਣੁਰ੍ਮਹਾਬਾਹੁਰ੍ਬਲਿਂ ਬਦ੍ਧ੍ਵਾ ਮਹੀਮਿਮਾਮ੍ ।
ਏਵਮੁਕ੍ਤਸ੍ਤੁ ਸੌਹਾਰ੍ਦਾਲ੍ਲਕ੍ष੍ਮਣੇਨ ਸ ਰਾਘਵਃ ॥ 25 ॥
ਉਵਾਚ ਦੀਨਯਾ ਵਾਚਾ ਦੁਃਖਾਭਿਹਤਚੇਤਨਃ ।
ਵਨਂ ਸਰ੍ਵਂ ਸੁਵਿਚਿਤਂ ਪਦ੍ਮਿਨ੍ਯਃ ਫੁਲ੍ਲਪਙ੍ਕਜਾਃ ॥ 26 ॥
ਗਿਰਿਸ਼੍ਚਾਯਂ ਮਹਾਪ੍ਰਾਜ੍ਞ ਬਹੁਕਨ੍ਦਰਨਿਰ੍ਝਰਃ ।
ਨ ਹਿ ਪਸ਼੍ਯਾਮਿ ਵੈਦੇਹੀਂ ਪ੍ਰਾਣੇਭ੍ਯੋऽਪਿ ਗਰੀਯਸੀਮ੍ ॥ 27 ॥
ਏਵਂ ਸ ਵਿਲਪਨ੍ਰਾਮਸ੍ਸੀਤਾਹਰਣਕਰ੍ਸ਼ਿਤਃ ।
ਦੀਨਸ਼੍ਸ਼ੋਕਸਮਾਵਿष੍ਟੋ ਮੁਹੂਰ੍ਤਂ ਵਿਹ੍ਵਲੋऽਭਵਤ੍ ॥ 28 ॥
ਸਨ੍ਤਪ੍ਤੋ ਹ੍ਯਵਸਨ੍ਨਾਙ੍ਗੋ ਗਤਬੁਦ੍ਧਿਰ੍ਵਿਚੇਤਨਃ ।
ਨਿषਸਾਦਾਤੁਰੋ ਦੀਨੋ ਨਿਸ਼੍ਸ਼੍ਵਸ੍ਯਾਸ਼ੀਤਮਾਯਤਮ੍ ॥ 29 ॥
ਬਹੁਲਂ ਸ ਤੁ ਨਿਸ਼੍ਸ਼੍ਵਸ੍ਯ ਰਾਮੋ ਰਾਜੀਵਲੋਚਨਃ ।
ਹਾ ਪ੍ਰਿਯੇਤਿ ਵਿਚੁਕ੍ਰੋਸ਼ ਬਹੁਸ਼ੋ ਬਾष੍ਪਗਦ੍ਗਦਃ ॥ 30 ॥
ਤਂ ਤਤਸ੍ਸਾਨ੍ਤ੍ਵਯਾਮਾਸ ਲਕ੍ष੍ਮਣਃ ਪ੍ਰਿਯਬਾਨ੍ਧਵਃ ।
ਬਹੁਪ੍ਰਕਾਰਂ ਧਰ੍ਮਜ੍ਞਃ ਪ੍ਰਸ਼੍ਰਿਤਂ ਪ੍ਰਸ਼੍ਰਿਤਾਞ੍ਜਲਿਃ ॥ 31 ॥
ਅਨਾਦृਤ੍ਯ ਤੁ ਤਦ੍ਵਾਕ੍ਯਂ ਲਕ੍ष੍ਮਣੋष੍ਠਪੁਟਾਚ੍ਚ੍ਯੁਤਮ੍ ।
ਅਪਸ਼੍ਯਂਸ੍ਤਾਂ ਪ੍ਰਿਯਾਂ ਸੀਤਾਂ ਪ੍ਰਾਕ੍ਰੋਸ਼ਤ੍ਸ ਪੁਨਃ ਪੁਨਃ ॥ 32 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਅਰਣ੍ਯਕਾਣ੍ਡੇ ਏਕषष੍ਟਿਤਮਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekaṣaṣṭitamassargaḥ |
dṛṣṭvāśramapadaṃ śūnyaṃ rāmo daśarathātmajaḥ |
rahitāṃ parṇaśālāṃ ca vidhvastānyāsanāni ca || 1 ||
adṛṣṭvā tatra vaidehīṃ sannirīkṣya ca sarvaśaḥ |
uvāca rāmaḥ prākruśya pragṛhya rucirau bhujau || 2 ||
kva nu lakṣmaṇa vaidehī kaṃ vā deśamito gatā |
kenāhṛtā vā saumitre bhakṣitā kena vā priyā || 3 ||
vṛkṣeṇācchādya yadi māṃ sīte hasitumicchasi |
alaṃ te hasitenādya māṃ bhajasva suduḥkhitam || 4 ||
yaissaha krīḍase sīte viśvastairmṛgapotakaiḥ |
ete hīnāstvayā saumye dhyāyantyasrāvilekṣaṇāḥ || 5 ||
sītayā rahito'haṃ vai na hi jīvāmi lakṣmaṇa |
mṛtaṃ śokena mahatā sītāharaṇajena mām || 6 ||
paraloke mahārājo nūnaṃ drakṣyati me pitā |
kathaṃ pratijñāṃ saṃśrutya mayā tvamabhiyojitaḥ || 7 ||
apūrayitvā taṃ kālaṃ matsakāśamihāgataḥ |
kāmavṛttamanāryaṃ māṃ mṛṣāvādinameva ca || 8 ||
dhiktvāmiti pare loke vyaktaṃ vakṣyati me pitā |
vivaśaṃ śokasantaptaṃ dīnaṃ bhagnamanoratham || 9 ||
māmihotsṛjya karuṇaṃ kīrtirnaramivānṛjum |
kva gacchasi varārohe māṃ notsṛja sumadhyame || 10 ||
tvayā virahitaścāhaṃ mokṣye jīvitamātmanaḥ |
itīva vilapanrāmassītādarśanalālasaḥ || 11 ||
na dadarśa suduḥkhārto rāghavo janakātmajām |
anāsādayamānaṃ taṃ sītāṃ daśarathātmajam || 12 ||
paṅkamāsādya vipulaṃ sīdantamiva kuñjaram |
lakṣmaṇo rāmamatyarthamuvāca hitakāmyayā || 13 ||
mā viṣādaṃ mahābāho kuru yatnaṃ mayā saha |
idaṃ ca hi vanaṃ śūra bahukandaraśobhitam || 14 ||
priyakānanasañcārā vanonmattā ca maithilī |
sā vanaṃ vā praviṣṭā syānnalinīṃ vā supuṣpitām || 15 ||
saritaṃ vāpi samprāptā mīnavañjulasevitām |
snātukāmā nilīnā syāddhāsakāmā vane kvacit || 16 ||
vitrāsayitukāmā vā līnā syātkānane kvacit |
jijñāsamānā vaidehī tvāṃ māṃ ca puruṣarṣabha || 17 ||
tasyāhyanveṣaṇe śrīman kṣiprameva yatāvahe |
vanaṃ sarvaṃ vicinuvo yatra sā janakātmajā || 18 ||
manyase yadi kākutstha mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena samāhitaḥ || 19 ||
saha saumitriṇā rāmo vicetumupacakrame |
tau vanāni girīṃścaiva saritaśca sarāṃsi ca || 20 ||
nikhilena vicinvānau sītāṃ daśarathātmajau |
tasya śailasya sānūni guhāśca śikharāṇi ca || 21 ||
nikhilena vicinvānau naiva tāmabhijagmatuḥ |
vicitya sarvataśśailaṃ rāmo lakṣmaṇamabravit || 22 ||
neha paśyāmi saumitre vaidehīṃ parvate śubhām |
tato duḥkhābhisantapto lakṣmaṇo vākyamabravīt || 23 ||
vicarandaṇḍakāraṇyaṃ bhrātaraṃ dīptatejasam |
prāpsyasi tvaṃ mahāprājña maithilīṃ janakātmajām || 24 ||
yathā viṣṇurmahābāhurbaliṃ baddhvā mahīmimām |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena sa rāghavaḥ || 25 ||
uvāca dīnayā vācā duḥkhābhihatacetanaḥ |
vanaṃ sarvaṃ suvicitaṃ padminyaḥ phullapaṅkajāḥ || 26 ||
giriścāyaṃ mahāprājña bahukandaranirjharaḥ |
na hi paśyāmi vaidehīṃ prāṇebhyo'pi garīyasīm || 27 ||
evaṃ sa vilapanrāmassītāharaṇakarśitaḥ |
dīnaśśokasamāviṣṭo muhūrtaṃ vihvalo'bhavat || 28 ||
santapto hyavasannāṅgo gatabuddhirvicetanaḥ |
niṣasādāturo dīno niśśvasyāśītamāyatam || 29 ||
bahulaṃ sa tu niśśvasya rāmo rājīvalocanaḥ |
hā priyeti vicukrośa bahuśo bāṣpagadgadaḥ || 30 ||
taṃ tatassāntvayāmāsa lakṣmaṇaḥ priyabāndhavaḥ |
bahuprakāraṃ dharmajñaḥ praśritaṃ praśritāñjaliḥ || 31 ||
anādṛtya tu tadvākyaṃ lakṣmaṇoṣṭhapuṭāccyutam |
apaśyaṃstāṃ priyāṃ sītāṃ prākrośatsa punaḥ punaḥ || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekaṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ एकषष्टितमस्सर्गः ।
दृष्ट्वाश्रमपदं शून्यं रामो दशरथात्मजः ।
रहितां पर्णशालां च विध्वस्तान्यासनानि च ॥ 1 ॥
अदृष्ट्वा तत्र वैदेहीं सन्निरीक्ष्य च सर्वशः ।
उवाच रामः प्राक्रुश्य प्रगृह्य रुचिरौ भुजौ ॥ 2 ॥
क्व नु लक्ष्मण वैदेही कं वा देशमितो गता ।
केनाहृता वा सौमित्रे भक्षिता केन वा प्रिया ॥ 3 ॥
वृक्षेणाच्छाद्य यदि मां सीते हसितुमिच्छसि ।
अलं ते हसितेनाद्य मां भजस्व सुदुःखितम् ॥ 4 ॥
यैस्सह क्रीडसे सीते विश्वस्तैर्मृगपोतकैः ।
एते हीनास्त्वया सौम्ये ध्यायन्त्यस्राविलेक्षणाः ॥ 5 ॥
सीतया रहितोऽहं वै न हि जीवामि लक्ष्मण ।
मृतं शोकेन महता सीताहरणजेन माम् ॥ 6 ॥
परलोके महाराजो नूनं द्रक्ष्यति मे पिता ।
कथं प्रतिज्ञां संश्रुत्य मया त्वमभियोजितः ॥ 7 ॥
अपूरयित्वा तं कालं मत्सकाशमिहागतः ।
कामवृत्तमनार्यं मां मृषावादिनमेव च ॥ 8 ॥
धिक्त्वामिति परे लोके व्यक्तं वक्ष्यति मे पिता ।
विवशं शोकसन्तप्तं दीनं भग्नमनोरथम् ॥ 9 ॥
मामिहोत्सृज्य करुणं कीर्तिर्नरमिवानृजुम् ।
क्व गच्छसि वरारोहे मां नोत्सृज सुमध्यमे ॥ 10 ॥
त्वया विरहितश्चाहं मोक्ष्ये जीवितमात्मनः ।
इतीव विलपन्रामस्सीतादर्शनलालसः ॥ 11 ॥
न ददर्श सुदुःखार्तो राघवो जनकात्मजाम् ।
अनासादयमानं तं सीतां दशरथात्मजम् ॥ 12 ॥
पङ्कमासाद्य विपुलं सीदन्तमिव कुञ्जरम् ।
लक्ष्मणो राममत्यर्थमुवाच हितकाम्यया ॥ 13 ॥
मा विषादं महाबाहो कुरु यत्नं मया सह ।
इदं च हि वनं शूर बहुकन्दरशोभितम् ॥ 14 ॥
प्रियकाननसञ्चारा वनोन्मत्ता च मैथिली ।
सा वनं वा प्रविष्टा स्यान्नलिनीं वा सुपुष्पिताम् ॥ 15 ॥
सरितं वापि सम्प्राप्ता मीनवञ्जुलसेविताम् ।
स्नातुकामा निलीना स्याद्धासकामा वने क्वचित् ॥ 16 ॥
वित्रासयितुकामा वा लीना स्यात्कानने क्वचित् ।
जिज्ञासमाना वैदेही त्वां मां च पुरुषर्षभ ॥ 17 ॥
तस्याह्यन्वेषणे श्रीमन् क्षिप्रमेव यतावहे ।
वनं सर्वं विचिनुवो यत्र सा जनकात्मजा ॥ 18 ॥
मन्यसे यदि काकुत्स्थ मा स्म शोके मनः कृथाः ।
एवमुक्तस्तु सौहार्दाल्लक्ष्मणेन समाहितः ॥ 19 ॥
सह सौमित्रिणा रामो विचेतुमुपचक्रमे ।
तौ वनानि गिरींश्चैव सरितश्च सरांसि च ॥ 20 ॥
निखिलेन विचिन्वानौ सीतां दशरथात्मजौ ।
तस्य शैलस्य सानूनि गुहाश्च शिखराणि च ॥ 21 ॥
निखिलेन विचिन्वानौ नैव तामभिजग्मतुः ।
विचित्य सर्वतश्शैलं रामो लक्ष्मणमब्रवित् ॥ 22 ॥
नेह पश्यामि सौमित्रे वैदेहीं पर्वते शुभाम् ।
ततो दुःखाभिसन्तप्तो लक्ष्मणो वाक्यमब्रवीत् ॥ 23 ॥
विचरन्दण्डकारण्यं भ्रातरं दीप्ततेजसम् ।
प्राप्स्यसि त्वं महाप्राज्ञ मैथिलीं जनकात्मजाम् ॥ 24 ॥
यथा विष्णुर्महाबाहुर्बलिं बद्ध्वा महीमिमाम् ।
एवमुक्तस्तु सौहार्दाल्लक्ष्मणेन स राघवः ॥ 25 ॥
उवाच दीनया वाचा दुःखाभिहतचेतनः ।
वनं सर्वं सुविचितं पद्मिन्यः फुल्लपङ्कजाः ॥ 26 ॥
गिरिश्चायं महाप्राज्ञ बहुकन्दरनिर्झरः ।
न हि पश्यामि वैदेहीं प्राणेभ्योऽपि गरीयसीम् ॥ 27 ॥
एवं स विलपन्रामस्सीताहरणकर्शितः ।
दीनश्शोकसमाविष्टो मुहूर्तं विह्वलोऽभवत् ॥ 28 ॥
सन्तप्तो ह्यवसन्नाङ्गो गतबुद्धिर्विचेतनः ।
निषसादातुरो दीनो निश्श्वस्याशीतमायतम् ॥ 29 ॥
बहुलं स तु निश्श्वस्य रामो राजीवलोचनः ।
हा प्रियेति विचुक्रोश बहुशो बाष्पगद्गदः ॥ 30 ॥
तं ततस्सान्त्वयामास लक्ष्मणः प्रियबान्धवः ।
बहुप्रकारं धर्मज्ञः प्रश्रितं प्रश्रिताञ्जलिः ॥ 31 ॥
अनादृत्य तु तद्वाक्यं लक्ष्मणोष्ठपुटाच्च्युतम् ।
अपश्यंस्तां प्रियां सीतां प्राक्रोशत्स पुनः पुनः ॥ 32 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे एकषष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekaṣaṣṭitamassargaḥ |
dṛṣṭvāśramapadaṃ śūnyaṃ rāmo daśarathātmajaḥ |
rahitāṃ parṇaśālāṃ ca vidhvastānyāsanāni ca || 1 ||
adṛṣṭvā tatra vaidehīṃ sannirīkṣya ca sarvaśaḥ |
uvāca rāmaḥ prākruśya pragṛhya rucirau bhujau || 2 ||
kva nu lakṣmaṇa vaidehī kaṃ vā deśamito gatā |
kenāhṛtā vā saumitre bhakṣitā kena vā priyā || 3 ||
vṛkṣeṇācchādya yadi māṃ sīte hasitumicchasi |
alaṃ te hasitenādya māṃ bhajasva suduḥkhitam || 4 ||
yaissaha krīḍase sīte viśvastairmṛgapotakaiḥ |
ete hīnāstvayā saumye dhyāyantyasrāvilekṣaṇāḥ || 5 ||
sītayā rahito'haṃ vai na hi jīvāmi lakṣmaṇa |
mṛtaṃ śokena mahatā sītāharaṇajena mām || 6 ||
paraloke mahārājo nūnaṃ drakṣyati me pitā |
kathaṃ pratijñāṃ saṃśrutya mayā tvamabhiyojitaḥ || 7 ||
apūrayitvā taṃ kālaṃ matsakāśamihāgataḥ |
kāmavṛttamanāryaṃ māṃ mṛṣāvādinameva ca || 8 ||
dhiktvāmiti pare loke vyaktaṃ vakṣyati me pitā |
vivaśaṃ śokasantaptaṃ dīnaṃ bhagnamanoratham || 9 ||
māmihotsṛjya karuṇaṃ kīrtirnaramivānṛjum |
kva gacchasi varārohe māṃ notsṛja sumadhyame || 10 ||
tvayā virahitaścāhaṃ mokṣye jīvitamātmanaḥ |
itīva vilapanrāmassītādarśanalālasaḥ || 11 ||
na dadarśa suduḥkhārto rāghavo janakātmajām |
anāsādayamānaṃ taṃ sītāṃ daśarathātmajam || 12 ||
paṅkamāsādya vipulaṃ sīdantamiva kuñjaram |
lakṣmaṇo rāmamatyarthamuvāca hitakāmyayā || 13 ||
mā viṣādaṃ mahābāho kuru yatnaṃ mayā saha |
idaṃ ca hi vanaṃ śūra bahukandaraśobhitam || 14 ||
priyakānanasañcārā vanonmattā ca maithilī |
sā vanaṃ vā praviṣṭā syānnalinīṃ vā supuṣpitām || 15 ||
saritaṃ vāpi samprāptā mīnavañjulasevitām |
snātukāmā nilīnā syāddhāsakāmā vane kvacit || 16 ||
vitrāsayitukāmā vā līnā syātkānane kvacit |
jijñāsamānā vaidehī tvāṃ māṃ ca puruṣarṣabha || 17 ||
tasyāhyanveṣaṇe śrīman kṣiprameva yatāvahe |
vanaṃ sarvaṃ vicinuvo yatra sā janakātmajā || 18 ||
manyase yadi kākutstha mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena samāhitaḥ || 19 ||
saha saumitriṇā rāmo vicetumupacakrame |
tau vanāni girīṃścaiva saritaśca sarāṃsi ca || 20 ||
nikhilena vicinvānau sītāṃ daśarathātmajau |
tasya śailasya sānūni guhāśca śikharāṇi ca || 21 ||
nikhilena vicinvānau naiva tāmabhijagmatuḥ |
vicitya sarvataśśailaṃ rāmo lakṣmaṇamabravit || 22 ||
neha paśyāmi saumitre vaidehīṃ parvate śubhām |
tato duḥkhābhisantapto lakṣmaṇo vākyamabravīt || 23 ||
vicarandaṇḍakāraṇyaṃ bhrātaraṃ dīptatejasam |
prāpsyasi tvaṃ mahāprājña maithilīṃ janakātmajām || 24 ||
yathā viṣṇurmahābāhurbaliṃ baddhvā mahīmimām |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena sa rāghavaḥ || 25 ||
uvāca dīnayā vācā duḥkhābhihatacetanaḥ |
vanaṃ sarvaṃ suvicitaṃ padminyaḥ phullapaṅkajāḥ || 26 ||
giriścāyaṃ mahāprājña bahukandaranirjharaḥ |
na hi paśyāmi vaidehīṃ prāṇebhyo'pi garīyasīm || 27 ||
evaṃ sa vilapanrāmassītāharaṇakarśitaḥ |
dīnaśśokasamāviṣṭo muhūrtaṃ vihvalo'bhavat || 28 ||
santapto hyavasannāṅgo gatabuddhirvicetanaḥ |
niṣasādāturo dīno niśśvasyāśītamāyatam || 29 ||
bahulaṃ sa tu niśśvasya rāmo rājīvalocanaḥ |
hā priyeti vicukrośa bahuśo bāṣpagadgadaḥ || 30 ||
taṃ tatassāntvayāmāsa lakṣmaṇaḥ priyabāndhavaḥ |
bahuprakāraṃ dharmajñaḥ praśritaṃ praśritāñjaliḥ || 31 ||
anādṛtya tu tadvākyaṃ lakṣmaṇoṣṭhapuṭāccyutam |
apaśyaṃstāṃ priyāṃ sītāṃ prākrośatsa punaḥ punaḥ || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekaṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.