ശ്രീമദ്വാല്മീകീയ രാമായണേ അരണ്യകാണ്ഡമ് ।
അഥ ഏകഷഷ്ടിതമസ്സര്ഗഃ ।
ദൃഷ്ട്വാശ്രമപദം ശൂന്യം രാമോ ദശരഥാത്മജഃ ।
രഹിതാം പര്ണശാലാം ച വിധ്വസ്താന്യാസനാനി ച ॥ 1 ॥
അദൃഷ്ട്വാ തത്ര വൈദേഹീം സന്നിരീക്ഷ്യ ച സര്വശഃ ।
ഉവാച രാമഃ പ്രാക്രുശ്യ പ്രഗൃഹ്യ രുചിരൌ ഭുജൌ ॥ 2 ॥
ക്വ നു ലക്ഷ്മണ വൈദേഹീ കം വാ ദേശമിതോ ഗതാ ।
കേനാഹൃതാ വാ സൌമിത്രേ ഭക്ഷിതാ കേന വാ പ്രിയാ ॥ 3 ॥
വൃക്ഷേണാച്ഛാദ്യ യദി മാം സീതേ ഹസിതുമിച്ഛസി ।
അലം തേ ഹസിതേനാദ്യ മാം ഭജസ്വ സുദുഃഖിതമ് ॥ 4 ॥
യൈസ്സഹ ക്രീഡസേ സീതേ വിശ്വസ്തൈര്മൃഗപോതകൈഃ ।
ഏതേ ഹീനാസ്ത്വയാ സൌമ്യേ ധ്യായന്ത്യസ്രാവിലേക്ഷണാഃ ॥ 5 ॥
സീതയാ രഹിതോഽഹം വൈ ന ഹി ജീവാമി ലക്ഷ്മണ ।
മൃതം ശോകേന മഹതാ സീതാഹരണജേന മാമ് ॥ 6 ॥
പരലോകേ മഹാരാജോ നൂനം ദ്രക്ഷ്യതി മേ പിതാ ।
കഥം പ്രതിജ്ഞാം സംശ്രുത്യ മയാ ത്വമഭിയോജിതഃ ॥ 7 ॥
അപൂരയിത്വാ തം കാലം മത്സകാശമിഹാഗതഃ ।
കാമവൃത്തമനാര്യം മാം മൃഷാവാദിനമേവ ച ॥ 8 ॥
ധിക്ത്വാമിതി പരേ ലോകേ വ്യക്തം വക്ഷ്യതി മേ പിതാ ।
വിവശം ശോകസന്തപ്തം ദീനം ഭഗ്നമനോരഥമ് ॥ 9 ॥
മാമിഹോത്സൃജ്യ കരുണം കീര്തിര്നരമിവാനൃജുമ് ।
ക്വ ഗച്ഛസി വരാരോഹേ മാം നോത്സൃജ സുമധ്യമേ ॥ 10 ॥
ത്വയാ വിരഹിതശ്ചാഹം മോക്ഷ്യേ ജീവിതമാത്മനഃ ।
ഇതീവ വിലപന്രാമസ്സീതാദര്ശനലാലസഃ ॥ 11 ॥
ന ദദര്ശ സുദുഃഖാര്തോ രാഘവോ ജനകാത്മജാമ് ।
അനാസാദയമാനം തം സീതാം ദശരഥാത്മജമ് ॥ 12 ॥
പങ്കമാസാദ്യ വിപുലം സീദന്തമിവ കുഞ്ജരമ് ।
ലക്ഷ്മണോ രാമമത്യര്ഥമുവാച ഹിതകാമ്യയാ ॥ 13 ॥
മാ വിഷാദം മഹാബാഹോ കുരു യത്നം മയാ സഹ ।
ഇദം ച ഹി വനം ശൂര ബഹുകന്ദരശോഭിതമ് ॥ 14 ॥
പ്രിയകാനനസഞ്ചാരാ വനോന്മത്താ ച മൈഥിലീ ।
സാ വനം വാ പ്രവിഷ്ടാ സ്യാന്നലിനീം വാ സുപുഷ്പിതാമ് ॥ 15 ॥
സരിതം വാപി സമ്പ്രാപ്താ മീനവഞ്ജുലസേവിതാമ് ।
സ്നാതുകാമാ നിലീനാ സ്യാദ്ധാസകാമാ വനേ ക്വചിത് ॥ 16 ॥
വിത്രാസയിതുകാമാ വാ ലീനാ സ്യാത്കാനനേ ക്വചിത് ।
ജിജ്ഞാസമാനാ വൈദേഹീ ത്വാം മാം ച പുരുഷര്ഷഭ ॥ 17 ॥
തസ്യാഹ്യന്വേഷണേ ശ്രീമന് ക്ഷിപ്രമേവ യതാവഹേ ।
വനം സര്വം വിചിനുവോ യത്ര സാ ജനകാത്മജാ ॥ 18 ॥
മന്യസേ യദി കാകുത്സ്ഥ മാ സ്മ ശോകേ മനഃ കൃഥാഃ ।
ഏവമുക്തസ്തു സൌഹാര്ദാല്ലക്ഷ്മണേന സമാഹിതഃ ॥ 19 ॥
സഹ സൌമിത്രിണാ രാമോ വിചേതുമുപചക്രമേ ।
തൌ വനാനി ഗിരീംശ്ചൈവ സരിതശ്ച സരാംസി ച ॥ 20 ॥
നിഖിലേന വിചിന്വാനൌ സീതാം ദശരഥാത്മജൌ ।
തസ്യ ശൈലസ്യ സാനൂനി ഗുഹാശ്ച ശിഖരാണി ച ॥ 21 ॥
നിഖിലേന വിചിന്വാനൌ നൈവ താമഭിജഗ്മതുഃ ।
വിചിത്യ സര്വതശ്ശൈലം രാമോ ലക്ഷ്മണമബ്രവിത് ॥ 22 ॥
നേഹ പശ്യാമി സൌമിത്രേ വൈദേഹീം പര്വതേ ശുഭാമ് ।
തതോ ദുഃഖാഭിസന്തപ്തോ ലക്ഷ്മണോ വാക്യമബ്രവീത് ॥ 23 ॥
വിചരന്ദണ്ഡകാരണ്യം ഭ്രാതരം ദീപ്തതേജസമ് ।
പ്രാപ്സ്യസി ത്വം മഹാപ്രാജ്ഞ മൈഥിലീം ജനകാത്മജാമ് ॥ 24 ॥
യഥാ വിഷ്ണുര്മഹാബാഹുര്ബലിം ബദ്ധ്വാ മഹീമിമാമ് ।
ഏവമുക്തസ്തു സൌഹാര്ദാല്ലക്ഷ്മണേന സ രാഘവഃ ॥ 25 ॥
ഉവാച ദീനയാ വാചാ ദുഃഖാഭിഹതചേതനഃ ।
വനം സര്വം സുവിചിതം പദ്മിന്യഃ ഫുല്ലപങ്കജാഃ ॥ 26 ॥
ഗിരിശ്ചായം മഹാപ്രാജ്ഞ ബഹുകന്ദരനിര്ഝരഃ ।
ന ഹി പശ്യാമി വൈദേഹീം പ്രാണേഭ്യോഽപി ഗരീയസീമ് ॥ 27 ॥
ഏവം സ വിലപന്രാമസ്സീതാഹരണകര്ശിതഃ ।
ദീനശ്ശോകസമാവിഷ്ടോ മുഹൂര്തം വിഹ്വലോഽഭവത് ॥ 28 ॥
സന്തപ്തോ ഹ്യവസന്നാങ്ഗോ ഗതബുദ്ധിര്വിചേതനഃ ।
നിഷസാദാതുരോ ദീനോ നിശ്ശ്വസ്യാശീതമായതമ് ॥ 29 ॥
ബഹുലം സ തു നിശ്ശ്വസ്യ രാമോ രാജീവലോചനഃ ।
ഹാ പ്രിയേതി വിചുക്രോശ ബഹുശോ ബാഷ്പഗദ്ഗദഃ ॥ 30 ॥
തം തതസ്സാന്ത്വയാമാസ ലക്ഷ്മണഃ പ്രിയബാന്ധവഃ ।
ബഹുപ്രകാരം ധര്മജ്ഞഃ പ്രശ്രിതം പ്രശ്രിതാഞ്ജലിഃ ॥ 31 ॥
അനാദൃത്യ തു തദ്വാക്യം ലക്ഷ്മണോഷ്ഠപുടാച്ച്യുതമ് ।
അപശ്യംസ്താം പ്രിയാം സീതാം പ്രാക്രോശത്സ പുനഃ പുനഃ ॥ 32 ॥
ഇത്യാര്ഷേ ശ്രീമദ്രാമായണേ വാല്മീകീയ ആദികാവ്യേ അരണ്യകാണ്ഡേ ഏകഷഷ്ടിതമസ്സര്ഗഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekaṣaṣṭitamassargaḥ |
dṛṣṭvāśramapadaṃ śūnyaṃ rāmo daśarathātmajaḥ |
rahitāṃ parṇaśālāṃ ca vidhvastānyāsanāni ca || 1 ||
adṛṣṭvā tatra vaidehīṃ sannirīkṣya ca sarvaśaḥ |
uvāca rāmaḥ prākruśya pragṛhya rucirau bhujau || 2 ||
kva nu lakṣmaṇa vaidehī kaṃ vā deśamito gatā |
kenāhṛtā vā saumitre bhakṣitā kena vā priyā || 3 ||
vṛkṣeṇācchādya yadi māṃ sīte hasitumicchasi |
alaṃ te hasitenādya māṃ bhajasva suduḥkhitam || 4 ||
yaissaha krīḍase sīte viśvastairmṛgapotakaiḥ |
ete hīnāstvayā saumye dhyāyantyasrāvilekṣaṇāḥ || 5 ||
sītayā rahito'haṃ vai na hi jīvāmi lakṣmaṇa |
mṛtaṃ śokena mahatā sītāharaṇajena mām || 6 ||
paraloke mahārājo nūnaṃ drakṣyati me pitā |
kathaṃ pratijñāṃ saṃśrutya mayā tvamabhiyojitaḥ || 7 ||
apūrayitvā taṃ kālaṃ matsakāśamihāgataḥ |
kāmavṛttamanāryaṃ māṃ mṛṣāvādinameva ca || 8 ||
dhiktvāmiti pare loke vyaktaṃ vakṣyati me pitā |
vivaśaṃ śokasantaptaṃ dīnaṃ bhagnamanoratham || 9 ||
māmihotsṛjya karuṇaṃ kīrtirnaramivānṛjum |
kva gacchasi varārohe māṃ notsṛja sumadhyame || 10 ||
tvayā virahitaścāhaṃ mokṣye jīvitamātmanaḥ |
itīva vilapanrāmassītādarśanalālasaḥ || 11 ||
na dadarśa suduḥkhārto rāghavo janakātmajām |
anāsādayamānaṃ taṃ sītāṃ daśarathātmajam || 12 ||
paṅkamāsādya vipulaṃ sīdantamiva kuñjaram |
lakṣmaṇo rāmamatyarthamuvāca hitakāmyayā || 13 ||
mā viṣādaṃ mahābāho kuru yatnaṃ mayā saha |
idaṃ ca hi vanaṃ śūra bahukandaraśobhitam || 14 ||
priyakānanasañcārā vanonmattā ca maithilī |
sā vanaṃ vā praviṣṭā syānnalinīṃ vā supuṣpitām || 15 ||
saritaṃ vāpi samprāptā mīnavañjulasevitām |
snātukāmā nilīnā syāddhāsakāmā vane kvacit || 16 ||
vitrāsayitukāmā vā līnā syātkānane kvacit |
jijñāsamānā vaidehī tvāṃ māṃ ca puruṣarṣabha || 17 ||
tasyāhyanveṣaṇe śrīman kṣiprameva yatāvahe |
vanaṃ sarvaṃ vicinuvo yatra sā janakātmajā || 18 ||
manyase yadi kākutstha mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena samāhitaḥ || 19 ||
saha saumitriṇā rāmo vicetumupacakrame |
tau vanāni girīṃścaiva saritaśca sarāṃsi ca || 20 ||
nikhilena vicinvānau sītāṃ daśarathātmajau |
tasya śailasya sānūni guhāśca śikharāṇi ca || 21 ||
nikhilena vicinvānau naiva tāmabhijagmatuḥ |
vicitya sarvataśśailaṃ rāmo lakṣmaṇamabravit || 22 ||
neha paśyāmi saumitre vaidehīṃ parvate śubhām |
tato duḥkhābhisantapto lakṣmaṇo vākyamabravīt || 23 ||
vicarandaṇḍakāraṇyaṃ bhrātaraṃ dīptatejasam |
prāpsyasi tvaṃ mahāprājña maithilīṃ janakātmajām || 24 ||
yathā viṣṇurmahābāhurbaliṃ baddhvā mahīmimām |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena sa rāghavaḥ || 25 ||
uvāca dīnayā vācā duḥkhābhihatacetanaḥ |
vanaṃ sarvaṃ suvicitaṃ padminyaḥ phullapaṅkajāḥ || 26 ||
giriścāyaṃ mahāprājña bahukandaranirjharaḥ |
na hi paśyāmi vaidehīṃ prāṇebhyo'pi garīyasīm || 27 ||
evaṃ sa vilapanrāmassītāharaṇakarśitaḥ |
dīnaśśokasamāviṣṭo muhūrtaṃ vihvalo'bhavat || 28 ||
santapto hyavasannāṅgo gatabuddhirvicetanaḥ |
niṣasādāturo dīno niśśvasyāśītamāyatam || 29 ||
bahulaṃ sa tu niśśvasya rāmo rājīvalocanaḥ |
hā priyeti vicukrośa bahuśo bāṣpagadgadaḥ || 30 ||
taṃ tatassāntvayāmāsa lakṣmaṇaḥ priyabāndhavaḥ |
bahuprakāraṃ dharmajñaḥ praśritaṃ praśritāñjaliḥ || 31 ||
anādṛtya tu tadvākyaṃ lakṣmaṇoṣṭhapuṭāccyutam |
apaśyaṃstāṃ priyāṃ sītāṃ prākrośatsa punaḥ punaḥ || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekaṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ एकषष्टितमस्सर्गः ।
दृष्ट्वाश्रमपदं शून्यं रामो दशरथात्मजः ।
रहितां पर्णशालां च विध्वस्तान्यासनानि च ॥ 1 ॥
अदृष्ट्वा तत्र वैदेहीं सन्निरीक्ष्य च सर्वशः ।
उवाच रामः प्राक्रुश्य प्रगृह्य रुचिरौ भुजौ ॥ 2 ॥
क्व नु लक्ष्मण वैदेही कं वा देशमितो गता ।
केनाहृता वा सौमित्रे भक्षिता केन वा प्रिया ॥ 3 ॥
वृक्षेणाच्छाद्य यदि मां सीते हसितुमिच्छसि ।
अलं ते हसितेनाद्य मां भजस्व सुदुःखितम् ॥ 4 ॥
यैस्सह क्रीडसे सीते विश्वस्तैर्मृगपोतकैः ।
एते हीनास्त्वया सौम्ये ध्यायन्त्यस्राविलेक्षणाः ॥ 5 ॥
सीतया रहितोऽहं वै न हि जीवामि लक्ष्मण ।
मृतं शोकेन महता सीताहरणजेन माम् ॥ 6 ॥
परलोके महाराजो नूनं द्रक्ष्यति मे पिता ।
कथं प्रतिज्ञां संश्रुत्य मया त्वमभियोजितः ॥ 7 ॥
अपूरयित्वा तं कालं मत्सकाशमिहागतः ।
कामवृत्तमनार्यं मां मृषावादिनमेव च ॥ 8 ॥
धिक्त्वामिति परे लोके व्यक्तं वक्ष्यति मे पिता ।
विवशं शोकसन्तप्तं दीनं भग्नमनोरथम् ॥ 9 ॥
मामिहोत्सृज्य करुणं कीर्तिर्नरमिवानृजुम् ।
क्व गच्छसि वरारोहे मां नोत्सृज सुमध्यमे ॥ 10 ॥
त्वया विरहितश्चाहं मोक्ष्ये जीवितमात्मनः ।
इतीव विलपन्रामस्सीतादर्शनलालसः ॥ 11 ॥
न ददर्श सुदुःखार्तो राघवो जनकात्मजाम् ।
अनासादयमानं तं सीतां दशरथात्मजम् ॥ 12 ॥
पङ्कमासाद्य विपुलं सीदन्तमिव कुञ्जरम् ।
लक्ष्मणो राममत्यर्थमुवाच हितकाम्यया ॥ 13 ॥
मा विषादं महाबाहो कुरु यत्नं मया सह ।
इदं च हि वनं शूर बहुकन्दरशोभितम् ॥ 14 ॥
प्रियकाननसञ्चारा वनोन्मत्ता च मैथिली ।
सा वनं वा प्रविष्टा स्यान्नलिनीं वा सुपुष्पिताम् ॥ 15 ॥
सरितं वापि सम्प्राप्ता मीनवञ्जुलसेविताम् ।
स्नातुकामा निलीना स्याद्धासकामा वने क्वचित् ॥ 16 ॥
वित्रासयितुकामा वा लीना स्यात्कानने क्वचित् ।
जिज्ञासमाना वैदेही त्वां मां च पुरुषर्षभ ॥ 17 ॥
तस्याह्यन्वेषणे श्रीमन् क्षिप्रमेव यतावहे ।
वनं सर्वं विचिनुवो यत्र सा जनकात्मजा ॥ 18 ॥
मन्यसे यदि काकुत्स्थ मा स्म शोके मनः कृथाः ।
एवमुक्तस्तु सौहार्दाल्लक्ष्मणेन समाहितः ॥ 19 ॥
सह सौमित्रिणा रामो विचेतुमुपचक्रमे ।
तौ वनानि गिरींश्चैव सरितश्च सरांसि च ॥ 20 ॥
निखिलेन विचिन्वानौ सीतां दशरथात्मजौ ।
तस्य शैलस्य सानूनि गुहाश्च शिखराणि च ॥ 21 ॥
निखिलेन विचिन्वानौ नैव तामभिजग्मतुः ।
विचित्य सर्वतश्शैलं रामो लक्ष्मणमब्रवित् ॥ 22 ॥
नेह पश्यामि सौमित्रे वैदेहीं पर्वते शुभाम् ।
ततो दुःखाभिसन्तप्तो लक्ष्मणो वाक्यमब्रवीत् ॥ 23 ॥
विचरन्दण्डकारण्यं भ्रातरं दीप्ततेजसम् ।
प्राप्स्यसि त्वं महाप्राज्ञ मैथिलीं जनकात्मजाम् ॥ 24 ॥
यथा विष्णुर्महाबाहुर्बलिं बद्ध्वा महीमिमाम् ।
एवमुक्तस्तु सौहार्दाल्लक्ष्मणेन स राघवः ॥ 25 ॥
उवाच दीनया वाचा दुःखाभिहतचेतनः ।
वनं सर्वं सुविचितं पद्मिन्यः फुल्लपङ्कजाः ॥ 26 ॥
गिरिश्चायं महाप्राज्ञ बहुकन्दरनिर्झरः ।
न हि पश्यामि वैदेहीं प्राणेभ्योऽपि गरीयसीम् ॥ 27 ॥
एवं स विलपन्रामस्सीताहरणकर्शितः ।
दीनश्शोकसमाविष्टो मुहूर्तं विह्वलोऽभवत् ॥ 28 ॥
सन्तप्तो ह्यवसन्नाङ्गो गतबुद्धिर्विचेतनः ।
निषसादातुरो दीनो निश्श्वस्याशीतमायतम् ॥ 29 ॥
बहुलं स तु निश्श्वस्य रामो राजीवलोचनः ।
हा प्रियेति विचुक्रोश बहुशो बाष्पगद्गदः ॥ 30 ॥
तं ततस्सान्त्वयामास लक्ष्मणः प्रियबान्धवः ।
बहुप्रकारं धर्मज्ञः प्रश्रितं प्रश्रिताञ्जलिः ॥ 31 ॥
अनादृत्य तु तद्वाक्यं लक्ष्मणोष्ठपुटाच्च्युतम् ।
अपश्यंस्तां प्रियां सीतां प्राक्रोशत्स पुनः पुनः ॥ 32 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे एकषष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekaṣaṣṭitamassargaḥ |
dṛṣṭvāśramapadaṃ śūnyaṃ rāmo daśarathātmajaḥ |
rahitāṃ parṇaśālāṃ ca vidhvastānyāsanāni ca || 1 ||
adṛṣṭvā tatra vaidehīṃ sannirīkṣya ca sarvaśaḥ |
uvāca rāmaḥ prākruśya pragṛhya rucirau bhujau || 2 ||
kva nu lakṣmaṇa vaidehī kaṃ vā deśamito gatā |
kenāhṛtā vā saumitre bhakṣitā kena vā priyā || 3 ||
vṛkṣeṇācchādya yadi māṃ sīte hasitumicchasi |
alaṃ te hasitenādya māṃ bhajasva suduḥkhitam || 4 ||
yaissaha krīḍase sīte viśvastairmṛgapotakaiḥ |
ete hīnāstvayā saumye dhyāyantyasrāvilekṣaṇāḥ || 5 ||
sītayā rahito'haṃ vai na hi jīvāmi lakṣmaṇa |
mṛtaṃ śokena mahatā sītāharaṇajena mām || 6 ||
paraloke mahārājo nūnaṃ drakṣyati me pitā |
kathaṃ pratijñāṃ saṃśrutya mayā tvamabhiyojitaḥ || 7 ||
apūrayitvā taṃ kālaṃ matsakāśamihāgataḥ |
kāmavṛttamanāryaṃ māṃ mṛṣāvādinameva ca || 8 ||
dhiktvāmiti pare loke vyaktaṃ vakṣyati me pitā |
vivaśaṃ śokasantaptaṃ dīnaṃ bhagnamanoratham || 9 ||
māmihotsṛjya karuṇaṃ kīrtirnaramivānṛjum |
kva gacchasi varārohe māṃ notsṛja sumadhyame || 10 ||
tvayā virahitaścāhaṃ mokṣye jīvitamātmanaḥ |
itīva vilapanrāmassītādarśanalālasaḥ || 11 ||
na dadarśa suduḥkhārto rāghavo janakātmajām |
anāsādayamānaṃ taṃ sītāṃ daśarathātmajam || 12 ||
paṅkamāsādya vipulaṃ sīdantamiva kuñjaram |
lakṣmaṇo rāmamatyarthamuvāca hitakāmyayā || 13 ||
mā viṣādaṃ mahābāho kuru yatnaṃ mayā saha |
idaṃ ca hi vanaṃ śūra bahukandaraśobhitam || 14 ||
priyakānanasañcārā vanonmattā ca maithilī |
sā vanaṃ vā praviṣṭā syānnalinīṃ vā supuṣpitām || 15 ||
saritaṃ vāpi samprāptā mīnavañjulasevitām |
snātukāmā nilīnā syāddhāsakāmā vane kvacit || 16 ||
vitrāsayitukāmā vā līnā syātkānane kvacit |
jijñāsamānā vaidehī tvāṃ māṃ ca puruṣarṣabha || 17 ||
tasyāhyanveṣaṇe śrīman kṣiprameva yatāvahe |
vanaṃ sarvaṃ vicinuvo yatra sā janakātmajā || 18 ||
manyase yadi kākutstha mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena samāhitaḥ || 19 ||
saha saumitriṇā rāmo vicetumupacakrame |
tau vanāni girīṃścaiva saritaśca sarāṃsi ca || 20 ||
nikhilena vicinvānau sītāṃ daśarathātmajau |
tasya śailasya sānūni guhāśca śikharāṇi ca || 21 ||
nikhilena vicinvānau naiva tāmabhijagmatuḥ |
vicitya sarvataśśailaṃ rāmo lakṣmaṇamabravit || 22 ||
neha paśyāmi saumitre vaidehīṃ parvate śubhām |
tato duḥkhābhisantapto lakṣmaṇo vākyamabravīt || 23 ||
vicarandaṇḍakāraṇyaṃ bhrātaraṃ dīptatejasam |
prāpsyasi tvaṃ mahāprājña maithilīṃ janakātmajām || 24 ||
yathā viṣṇurmahābāhurbaliṃ baddhvā mahīmimām |
evamuktastu sauhārdāllakṣmaṇena sa rāghavaḥ || 25 ||
uvāca dīnayā vācā duḥkhābhihatacetanaḥ |
vanaṃ sarvaṃ suvicitaṃ padminyaḥ phullapaṅkajāḥ || 26 ||
giriścāyaṃ mahāprājña bahukandaranirjharaḥ |
na hi paśyāmi vaidehīṃ prāṇebhyo'pi garīyasīm || 27 ||
evaṃ sa vilapanrāmassītāharaṇakarśitaḥ |
dīnaśśokasamāviṣṭo muhūrtaṃ vihvalo'bhavat || 28 ||
santapto hyavasannāṅgo gatabuddhirvicetanaḥ |
niṣasādāturo dīno niśśvasyāśītamāyatam || 29 ||
bahulaṃ sa tu niśśvasya rāmo rājīvalocanaḥ |
hā priyeti vicukrośa bahuśo bāṣpagadgadaḥ || 30 ||
taṃ tatassāntvayāmāsa lakṣmaṇaḥ priyabāndhavaḥ |
bahuprakāraṃ dharmajñaḥ praśritaṃ praśritāñjaliḥ || 31 ||
anādṛtya tu tadvākyaṃ lakṣmaṇoṣṭhapuṭāccyutam |
apaśyaṃstāṃ priyāṃ sītāṃ prākrośatsa punaḥ punaḥ || 32 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekaṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.