ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଅରଣ୍ଯକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ସପ୍ତଦଶସ୍ସର୍ଗଃ ।
କୃତାଭିଷେକୋ ରାମସ୍ତୁ ସୀତା ସୌମିତ୍ରିରେଵ ଚ ।
ତସ୍ମାଦ୍ଗୋଦାଵରୀତୀରାତ୍ତତୋ ଜଗ୍ମୁସ୍ଵମାଶ୍ରମମ୍ ॥ 1 ॥
ଆଶ୍ରମଂ ତମୁପାଗମ୍ଯ ରାଘଵସ୍ସହ ଲକ୍ଷ୍ମଣଃ ।
କୃତ୍ଵା ପୌର୍ଵାହ୍ଣିକଂ କର୍ମ ପର୍ଣଶାଲାମୁପାଗମତ୍ ॥ 2 ॥
ଉଵାସ ସୁଖିତସ୍ତତ୍ର ପୂଜ୍ଯମାନୋ ମହର୍ଷିଭିଃ ।
ଲକ୍ଷ୍ମଣେନ ସହ ଭ୍ରାତ୍ରା ଚକାର ଵିଵିଧାଃ କଥାଃ ॥ 3 ॥
ସ ରାମଃ ପର୍ଣଶାଲାଯାମାସୀନସ୍ସହ ସୀତଯା ।
ଵିରରାଜ ମହାବାହୁଶ୍ଚିତ୍ରଯା ଚନ୍ଦ୍ରମାଃ ଇଵ ॥ 4 ॥
ତଦାଽଽସୀନସ୍ଯ ରାମସ୍ଯ କଥାସଂସକ୍ତଚେତସଃ ।
ତଂ ଦେଶଂ ରାକ୍ଷସୀ କାଚିଦାଜଗାମ ଯଦୃଚ୍ଛଯା ॥ 5 ॥
ସା ତୁ ଶୂର୍ପଣଖା ନାମ ଦଶଗ୍ରୀଵସ୍ଯ ରାକ୍ଷସଃ ।
ଭଗିନୀ ରାମମାସାଦ୍ଯ ଦଦର୍ଶ ତ୍ରିଦଶୋପମମ୍ ॥ 6 ॥
ସିଂହୋରସ୍କଂ ମହାବାହୁଂ ପଦ୍ମପତ୍ରନିଭେକ୍ଷଣମ୍ ।
ଆଜାନୁବାହୁଂ ଦୀପ୍ତାସ୍ଯମତୀଵ ପ୍ରିଯଦର୍ଶନମ୍ ॥ 7 ॥
ଗଜଵିକ୍ରାନ୍ତଗମନଂ ଜଟାମଣ୍ଡଲଧାରିଣମ୍ ।
ସୁକୁମାରଂ ମହାସତ୍ତ୍ଵଂ ପାର୍ଥିଵଵ୍ଯଞ୍ଜନାନ୍ଵିତମ୍ ॥ 8 ॥
ରାମମିନ୍ଦୀଵରଶ୍ଯାମଂ କନ୍ଦର୍ପସଦୃଶପ୍ରଭମ୍ ।
ବଭୂଵେନ୍ଦ୍ରୋପମଂ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ରାକ୍ଷସୀ କାମମୋହିତା ॥ 9 ॥
ସୁମୁଖଂ ଦୁର୍ମୁଖୀ ରାମଂ ଵୃତ୍ତମଧ୍ଯଂ ମହୋଦରୀ ।
ଵିଶାଲାକ୍ଷଂ ଵିରୂପାକ୍ଷୀ ସୁକେଶଂ ତାମ୍ରମୂର୍ଧଜା ॥ 10 ॥
ପ୍ରୀତିରୂପଂ ଵିରୂପା ସା ସୁସ୍ଵରଂ ଭୈରଵସ୍ଵରା ।
ତରୁଣଂ ଦାରୁଣା ଵୃଦ୍ଧା ଦକ୍ଷିଣଂ ଵାମଭାଷିଣୀ ॥ 11 ॥
ନ୍ଯାଯଵୃତ୍ତଂ ସୁଦୁର୍ଵୃତ୍ତା ପ୍ରିଯମପ୍ରିଯଦର୍ଶନା ।
ଶରୀରଜସମାଵିଷ୍ଟା ରାକ୍ଷସୀ ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 12 ॥
ଜଟୀ ତାପସରୂପେଣ ସଭାର୍ଯଶ୍ଶରଚାପଧୃତ୍ ।
ଆଗତସ୍ତ୍ଵମିମଂ ଦେଶଂ କଥଂ ରାକ୍ଷସସେଵିତମ୍ ॥ 13 ॥
କିମାଗମନକୃତ୍ଯଂ ତେ ତତ୍ତ୍ଵମାଖ୍ଯାତୁମର୍ହସି ।
ଏଵମୁକ୍ତସ୍ତୁ ରାକ୍ଷସ୍ଯା ଶୂର୍ପଣଖ୍ଯା ପରନ୍ତପଃ ॥ 14 ॥
ଋଜୁବୁଦ୍ଧିତଯା ସର୍ଵମାଖ୍ଯାତୁମୁପଚକ୍ରମେ ।
ଅନୃତଂ ନ ହି ରାମସ୍ଯ କଦାଚିଦପି ସମ୍ମତମ୍ ॥ 15 ॥
ଵିଶେଷେଣାଽଶ୍ରମସ୍ଥସ୍ଯ ସମୀପେ ସ୍ତ୍ରୀଜନସ୍ଯ ଚ ।
ଆସୀଦ୍ଧଶରଥୋ ନାମ ରାଜା ତ୍ରିଦଶଵିକ୍ରମଃ ॥ 16 ॥
ତସ୍ଯାହମଗ୍ରଜଃ ପୁତ୍ରୋ ରାମୋ ନାମ ଜନୈଶ୍ଶ୍ରୁତଃ ।
ଭ୍ରାତାଽଯଂ ଲକ୍ଷ୍ମଣୋ ନାମ ଯଵୀଯାନ୍ମାମନୁଵ୍ରତଃ ॥ 17 ॥
ଇଯଂ ଭାର୍ଯା ଚ ଵୈଦେହୀ ମମ ସୀତେତି ଵିଶ୍ରୁତା ।
ନିଯୋଗାତ୍ ତୁ ନରେନ୍ଦ୍ରସ୍ଯ ପିତୁର୍ମାତୁଶ୍ଚ ଯନ୍ତ୍ରିତଃ ॥ 18 ॥
ଧର୍ମାର୍ଥଂ ଧର୍ମକାଙ୍କ୍ଷୀ ଚ ଵନଂ ଵସ୍ତୁମିହାଗତଃ ।
ତ୍ଵାଂ ତୁ ଵେଦିତୁମିଚ୍ଛାମି କସ୍ଯ ତ୍ଵଂ କାସି କସ୍ଯ ଵା ॥ 19 ॥
ତ୍ଵଂ ହି ତାଵନ୍ମନୋଜ୍ଞାଙ୍ଗୀ ରାକ୍ଷସୀ ପ୍ରତିଭାସି ମେ ।
ଇହ ଵା କିନ୍ନିମିତ୍ତଂ ତ୍ଵମାଗତା ବ୍ରୂହି ତତ୍ତ୍ଵତଃ ॥ 20 ॥
ସାବ୍ରଵୀଦ୍ ଵଚନଂ ଶ୍ରୁତ୍ଵା ରାକ୍ଷସୀ ମଦନାର୍ଦିତା ।
ଶ୍ରୂଯତାଂ ରାମ ଵକ୍ଷ୍ଯାମି ତତ୍ତ୍ଵାର୍ଥଂ ଵଚନଂ ମମ ॥ 21 ॥
ଅହଂ ଶୂର୍ପଣଖା ନାମ ରାକ୍ଷସୀ କାମରୂପିଣୀ ।
ଅରଣ୍ଯଂ ଵିଚରାମୀଦମେକା ସର୍ଵଭଯଙ୍କରା ॥ 22 ॥
ରାଵଣୋ ନାମ ମେ ଭ୍ରାତା ବଲୀଯାନ୍ରାକ୍ଷସେଶ୍ଵରଃ ।
ଵୀରୋ ଵିଶ୍ରଵସଃ ପୁତ୍ରୋ ଯଦି ତେ ଶ୍ରୋତ୍ରମାଗତଃ ॥ 23 ॥
ପ୍ରଵୃଦ୍ଧନିଦ୍ରଶ୍ଚ ସଦା କୁମ୍ଭକର୍ଣୋ ମହାବଲଃ ।
ଵିଭୀଷଣସ୍ତୁ ଧର୍ମାତ୍ମା ନ ତୁ ରାକ୍ଷସଚେଷ୍ଟିତଃ ॥ 24 ॥
ପ୍ରଖ୍ଯାତଵୀର୍ଯୌ ଚ ରଣେ ଭ୍ରାତରୌ ଖରଦୂଷଣୌ ।
ତାନହଂ ସମତିକ୍ରାନ୍ତା ରାମ ତ୍ଵା ପୂର୍ଵଦର୍ଶନାତ୍ ॥ 25 ॥
ସମୁପେତାସ୍ମି ଭାଵେନ ଭର୍ତାରଂ ପୁରୁଷୋତ୍ତମମ୍ ।
ଅହଂ ପ୍ରଭାଵସମ୍ପନ୍ନା ସ୍ଵଚ୍ଛନ୍ଦବଲଗାମିନୀ ॥ 26 ॥
ଚିରାଯ ଭଵ ମେ ଭର୍ତା ସୀତଯା କିଂ କରିଷ୍ଯସି ।
ଵିକୃତା ଚ ଵିରୂପା ଚ ନ ଚେଯଂ ସଦୃଶୀ ତଵ ॥ 27 ॥
ଅହମେଵାନୁରୂପା ତେ ଭାର୍ଯା ରୂପେଣ ପଶ୍ଯ ମାମ୍ ।
ଇମାଂ ଵିରୂପାମସତୀଂ କରାଲାଂ ନିର୍ଣତୋଦରୀମ୍ ॥ 28 ॥
ଅନେନ ତେ ସହ ଭ୍ରାତ୍ରା ଭକ୍ଷଯିଷ୍ଯାମି ମାନୁଷୀମ୍ ।
ତତଃ ପର୍ଵତଶୃଙ୍ଗାଣି ଵନାନି ଵିଵିଧାନି ଚ ॥ 29 ॥
ପଶ୍ଯନ୍ସହ ମଯା କାନ୍ତ ଦଣ୍ଡକାନ୍ଵିଚରିଷ୍ଯସି ।
ଇତ୍ଯେଵମୁକ୍ତଃ କାକୁତ୍ସ୍ଥଃ ପ୍ରହସ୍ଯ ମଦିରେକ୍ଷଣାମ୍ ॥ 30 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଅରଣ୍ଯକାଣ୍ଡେ ସପ୍ତଦଶସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha saptadaśassargaḥ |
kṛtābhiṣeko rāmastu sītā saumitrireva ca |
tasmādgodāvarītīrāttato jagmusvamāśramam || 1 ||
āśramaṃ tamupāgamya rāghavassaha lakṣmaṇaḥ |
kṛtvā paurvāhṇikaṃ karma parṇaśālāmupāgamat || 2 ||
uvāsa sukhitastatra pūjyamāno maharṣibhiḥ |
lakṣmaṇena saha bhrātrā cakāra vividhāḥ kathāḥ || 3 ||
sa rāmaḥ parṇaśālāyāmāsīnassaha sītayā |
virarāja mahābāhuścitrayā candramāḥ iva || 4 ||
tadā''sīnasya rāmasya kathāsaṃsaktacetasaḥ |
taṃ deśaṃ rākṣasī kācidājagāma yadṛcchayā || 5 ||
sā tu śūrpaṇakhā nāma daśagrīvasya rākṣasaḥ |
bhaginī rāmamāsādya dadarśa tridaśopamam || 6 ||
siṃhoraskaṃ mahābāhuṃ padmapatranibhekṣaṇam |
ājānubāhuṃ dīptāsyamatīva priyadarśanam || 7 ||
gajavikrāntagamanaṃ jaṭāmaṇḍaladhāriṇam |
sukumāraṃ mahāsattvaṃ pārthivavyañjanānvitam || 8 ||
rāmamindīvaraśyāmaṃ kandarpasadṛśaprabham |
babhūvendropamaṃ dṛṣṭvā rākṣasī kāmamohitā || 9 ||
sumukhaṃ durmukhī rāmaṃ vṛttamadhyaṃ mahodarī |
viśālākṣaṃ virūpākṣī sukeśaṃ tāmramūrdhajā || 10 ||
prītirūpaṃ virūpā sā susvaraṃ bhairavasvarā |
taruṇaṃ dāruṇā vṛddhā dakṣiṇaṃ vāmabhāṣiṇī || 11 ||
nyāyavṛttaṃ sudurvṛttā priyamapriyadarśanā |
śarīrajasamāviṣṭā rākṣasī vākyamabravīt || 12 ||
jaṭī tāpasarūpeṇa sabhāryaśśaracāpadhṛt |
āgatastvamimaṃ deśaṃ kathaṃ rākṣasasevitam || 13 ||
kimāgamanakṛtyaṃ te tattvamākhyātumarhasi |
evamuktastu rākṣasyā śūrpaṇakhyā parantapaḥ || 14 ||
ṛjubuddhitayā sarvamākhyātumupacakrame |
anṛtaṃ na hi rāmasya kadācidapi sammatam || 15 ||
viśeṣeṇā'śramasthasya samīpe strījanasya ca |
āsīddhaśaratho nāma rājā tridaśavikramaḥ || 16 ||
tasyāhamagrajaḥ putro rāmo nāma janaiśśrutaḥ |
bhrātā'yaṃ lakṣmaṇo nāma yavīyānmāmanuvrataḥ || 17 ||
iyaṃ bhāryā ca vaidehī mama sīteti viśrutā |
niyogāt tu narendrasya piturmātuśca yantritaḥ || 18 ||
dharmārthaṃ dharmakāṅkṣī ca vanaṃ vastumihāgataḥ |
tvāṃ tu veditumicchāmi kasya tvaṃ kāsi kasya vā || 19 ||
tvaṃ hi tāvanmanojñāṅgī rākṣasī pratibhāsi me |
iha vā kinnimittaṃ tvamāgatā brūhi tattvataḥ || 20 ||
sābravīd vacanaṃ śrutvā rākṣasī madanārditā |
śrūyatāṃ rāma vakṣyāmi tattvārthaṃ vacanaṃ mama || 21 ||
ahaṃ śūrpaṇakhā nāma rākṣasī kāmarūpiṇī |
araṇyaṃ vicarāmīdamekā sarvabhayaṅkarā || 22 ||
rāvaṇo nāma me bhrātā balīyānrākṣaseśvaraḥ |
vīro viśravasaḥ putro yadi te śrotramāgataḥ || 23 ||
pravṛddhanidraśca sadā kumbhakarṇo mahābalaḥ |
vibhīṣaṇastu dharmātmā na tu rākṣasaceṣṭitaḥ || 24 ||
prakhyātavīryau ca raṇe bhrātarau kharadūṣaṇau |
tānahaṃ samatikrāntā rāma tvā pūrvadarśanāt || 25 ||
samupetāsmi bhāvena bhartāraṃ puruṣottamam |
ahaṃ prabhāvasampannā svacchandabalagāminī || 26 ||
cirāya bhava me bhartā sītayā kiṃ kariṣyasi |
vikṛtā ca virūpā ca na ceyaṃ sadṛśī tava || 27 ||
ahamevānurūpā te bhāryā rūpeṇa paśya mām |
imāṃ virūpāmasatīṃ karālāṃ nirṇatodarīm || 28 ||
anena te saha bhrātrā bhakṣayiṣyāmi mānuṣīm |
tataḥ parvataśṛṅgāṇi vanāni vividhāni ca || 29 ||
paśyansaha mayā kānta daṇḍakānvicariṣyasi |
ityevamuktaḥ kākutsthaḥ prahasya madirekṣaṇām || 30 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe saptadaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ सप्तदशस्सर्गः ।
कृताभिषेको रामस्तु सीता सौमित्रिरेव च ।
तस्माद्गोदावरीतीरात्ततो जग्मुस्वमाश्रमम् ॥ 1 ॥
आश्रमं तमुपागम्य राघवस्सह लक्ष्मणः ।
कृत्वा पौर्वाह्णिकं कर्म पर्णशालामुपागमत् ॥ 2 ॥
उवास सुखितस्तत्र पूज्यमानो महर्षिभिः ।
लक्ष्मणेन सह भ्रात्रा चकार विविधाः कथाः ॥ 3 ॥
स रामः पर्णशालायामासीनस्सह सीतया ।
विरराज महाबाहुश्चित्रया चन्द्रमाः इव ॥ 4 ॥
तदाऽऽसीनस्य रामस्य कथासंसक्तचेतसः ।
तं देशं राक्षसी काचिदाजगाम यदृच्छया ॥ 5 ॥
सा तु शूर्पणखा नाम दशग्रीवस्य राक्षसः ।
भगिनी राममासाद्य ददर्श त्रिदशोपमम् ॥ 6 ॥
सिंहोरस्कं महाबाहुं पद्मपत्रनिभेक्षणम् ।
आजानुबाहुं दीप्तास्यमतीव प्रियदर्शनम् ॥ 7 ॥
गजविक्रान्तगमनं जटामण्डलधारिणम् ।
सुकुमारं महासत्त्वं पार्थिवव्यञ्जनान्वितम् ॥ 8 ॥
राममिन्दीवरश्यामं कन्दर्पसदृशप्रभम् ।
बभूवेन्द्रोपमं दृष्ट्वा राक्षसी काममोहिता ॥ 9 ॥
सुमुखं दुर्मुखी रामं वृत्तमध्यं महोदरी ।
विशालाक्षं विरूपाक्षी सुकेशं ताम्रमूर्धजा ॥ 10 ॥
प्रीतिरूपं विरूपा सा सुस्वरं भैरवस्वरा ।
तरुणं दारुणा वृद्धा दक्षिणं वामभाषिणी ॥ 11 ॥
न्यायवृत्तं सुदुर्वृत्ता प्रियमप्रियदर्शना ।
शरीरजसमाविष्टा राक्षसी वाक्यमब्रवीत् ॥ 12 ॥
जटी तापसरूपेण सभार्यश्शरचापधृत् ।
आगतस्त्वमिमं देशं कथं राक्षससेवितम् ॥ 13 ॥
किमागमनकृत्यं ते तत्त्वमाख्यातुमर्हसि ।
एवमुक्तस्तु राक्षस्या शूर्पणख्या परन्तपः ॥ 14 ॥
ऋजुबुद्धितया सर्वमाख्यातुमुपचक्रमे ।
अनृतं न हि रामस्य कदाचिदपि सम्मतम् ॥ 15 ॥
विशेषेणाऽश्रमस्थस्य समीपे स्त्रीजनस्य च ।
आसीद्धशरथो नाम राजा त्रिदशविक्रमः ॥ 16 ॥
तस्याहमग्रजः पुत्रो रामो नाम जनैश्श्रुतः ।
भ्राताऽयं लक्ष्मणो नाम यवीयान्मामनुव्रतः ॥ 17 ॥
इयं भार्या च वैदेही मम सीतेति विश्रुता ।
नियोगात् तु नरेन्द्रस्य पितुर्मातुश्च यन्त्रितः ॥ 18 ॥
धर्मार्थं धर्मकाङ्क्षी च वनं वस्तुमिहागतः ।
त्वां तु वेदितुमिच्छामि कस्य त्वं कासि कस्य वा ॥ 19 ॥
त्वं हि तावन्मनोज्ञाङ्गी राक्षसी प्रतिभासि मे ।
इह वा किन्निमित्तं त्वमागता ब्रूहि तत्त्वतः ॥ 20 ॥
साब्रवीद् वचनं श्रुत्वा राक्षसी मदनार्दिता ।
श्रूयतां राम वक्ष्यामि तत्त्वार्थं वचनं मम ॥ 21 ॥
अहं शूर्पणखा नाम राक्षसी कामरूपिणी ।
अरण्यं विचरामीदमेका सर्वभयङ्करा ॥ 22 ॥
रावणो नाम मे भ्राता बलीयान्राक्षसेश्वरः ।
वीरो विश्रवसः पुत्रो यदि ते श्रोत्रमागतः ॥ 23 ॥
प्रवृद्धनिद्रश्च सदा कुम्भकर्णो महाबलः ।
विभीषणस्तु धर्मात्मा न तु राक्षसचेष्टितः ॥ 24 ॥
प्रख्यातवीर्यौ च रणे भ्रातरौ खरदूषणौ ।
तानहं समतिक्रान्ता राम त्वा पूर्वदर्शनात् ॥ 25 ॥
समुपेतास्मि भावेन भर्तारं पुरुषोत्तमम् ।
अहं प्रभावसम्पन्ना स्वच्छन्दबलगामिनी ॥ 26 ॥
चिराय भव मे भर्ता सीतया किं करिष्यसि ।
विकृता च विरूपा च न चेयं सदृशी तव ॥ 27 ॥
अहमेवानुरूपा ते भार्या रूपेण पश्य माम् ।
इमां विरूपामसतीं करालां निर्णतोदरीम् ॥ 28 ॥
अनेन ते सह भ्रात्रा भक्षयिष्यामि मानुषीम् ।
ततः पर्वतशृङ्गाणि वनानि विविधानि च ॥ 29 ॥
पश्यन्सह मया कान्त दण्डकान्विचरिष्यसि ।
इत्येवमुक्तः काकुत्स्थः प्रहस्य मदिरेक्षणाम् ॥ 30 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे सप्तदशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha saptadaśassargaḥ |
kṛtābhiṣeko rāmastu sītā saumitrireva ca |
tasmādgodāvarītīrāttato jagmusvamāśramam || 1 ||
āśramaṃ tamupāgamya rāghavassaha lakṣmaṇaḥ |
kṛtvā paurvāhṇikaṃ karma parṇaśālāmupāgamat || 2 ||
uvāsa sukhitastatra pūjyamāno maharṣibhiḥ |
lakṣmaṇena saha bhrātrā cakāra vividhāḥ kathāḥ || 3 ||
sa rāmaḥ parṇaśālāyāmāsīnassaha sītayā |
virarāja mahābāhuścitrayā candramāḥ iva || 4 ||
tadā''sīnasya rāmasya kathāsaṃsaktacetasaḥ |
taṃ deśaṃ rākṣasī kācidājagāma yadṛcchayā || 5 ||
sā tu śūrpaṇakhā nāma daśagrīvasya rākṣasaḥ |
bhaginī rāmamāsādya dadarśa tridaśopamam || 6 ||
siṃhoraskaṃ mahābāhuṃ padmapatranibhekṣaṇam |
ājānubāhuṃ dīptāsyamatīva priyadarśanam || 7 ||
gajavikrāntagamanaṃ jaṭāmaṇḍaladhāriṇam |
sukumāraṃ mahāsattvaṃ pārthivavyañjanānvitam || 8 ||
rāmamindīvaraśyāmaṃ kandarpasadṛśaprabham |
babhūvendropamaṃ dṛṣṭvā rākṣasī kāmamohitā || 9 ||
sumukhaṃ durmukhī rāmaṃ vṛttamadhyaṃ mahodarī |
viśālākṣaṃ virūpākṣī sukeśaṃ tāmramūrdhajā || 10 ||
prītirūpaṃ virūpā sā susvaraṃ bhairavasvarā |
taruṇaṃ dāruṇā vṛddhā dakṣiṇaṃ vāmabhāṣiṇī || 11 ||
nyāyavṛttaṃ sudurvṛttā priyamapriyadarśanā |
śarīrajasamāviṣṭā rākṣasī vākyamabravīt || 12 ||
jaṭī tāpasarūpeṇa sabhāryaśśaracāpadhṛt |
āgatastvamimaṃ deśaṃ kathaṃ rākṣasasevitam || 13 ||
kimāgamanakṛtyaṃ te tattvamākhyātumarhasi |
evamuktastu rākṣasyā śūrpaṇakhyā parantapaḥ || 14 ||
ṛjubuddhitayā sarvamākhyātumupacakrame |
anṛtaṃ na hi rāmasya kadācidapi sammatam || 15 ||
viśeṣeṇā'śramasthasya samīpe strījanasya ca |
āsīddhaśaratho nāma rājā tridaśavikramaḥ || 16 ||
tasyāhamagrajaḥ putro rāmo nāma janaiśśrutaḥ |
bhrātā'yaṃ lakṣmaṇo nāma yavīyānmāmanuvrataḥ || 17 ||
iyaṃ bhāryā ca vaidehī mama sīteti viśrutā |
niyogāt tu narendrasya piturmātuśca yantritaḥ || 18 ||
dharmārthaṃ dharmakāṅkṣī ca vanaṃ vastumihāgataḥ |
tvāṃ tu veditumicchāmi kasya tvaṃ kāsi kasya vā || 19 ||
tvaṃ hi tāvanmanojñāṅgī rākṣasī pratibhāsi me |
iha vā kinnimittaṃ tvamāgatā brūhi tattvataḥ || 20 ||
sābravīd vacanaṃ śrutvā rākṣasī madanārditā |
śrūyatāṃ rāma vakṣyāmi tattvārthaṃ vacanaṃ mama || 21 ||
ahaṃ śūrpaṇakhā nāma rākṣasī kāmarūpiṇī |
araṇyaṃ vicarāmīdamekā sarvabhayaṅkarā || 22 ||
rāvaṇo nāma me bhrātā balīyānrākṣaseśvaraḥ |
vīro viśravasaḥ putro yadi te śrotramāgataḥ || 23 ||
pravṛddhanidraśca sadā kumbhakarṇo mahābalaḥ |
vibhīṣaṇastu dharmātmā na tu rākṣasaceṣṭitaḥ || 24 ||
prakhyātavīryau ca raṇe bhrātarau kharadūṣaṇau |
tānahaṃ samatikrāntā rāma tvā pūrvadarśanāt || 25 ||
samupetāsmi bhāvena bhartāraṃ puruṣottamam |
ahaṃ prabhāvasampannā svacchandabalagāminī || 26 ||
cirāya bhava me bhartā sītayā kiṃ kariṣyasi |
vikṛtā ca virūpā ca na ceyaṃ sadṛśī tava || 27 ||
ahamevānurūpā te bhāryā rūpeṇa paśya mām |
imāṃ virūpāmasatīṃ karālāṃ nirṇatodarīm || 28 ||
anena te saha bhrātrā bhakṣayiṣyāmi mānuṣīm |
tataḥ parvataśṛṅgāṇi vanāni vividhāni ca || 29 ||
paśyansaha mayā kānta daṇḍakānvicariṣyasi |
ityevamuktaḥ kākutsthaḥ prahasya madirekṣaṇām || 30 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe saptadaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.