ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ଏକୋନଵିଂଶସ୍ସର୍ଗଃ ।
ତଦପ୍ରିଯମମିତ୍ରଘ୍ନୋ ଵଚନଂ ମରଣୋପମମ୍ ।
ଶ୍ରୁତ୍ଵା ନ ଵିଵ୍ଯଥେ ରାମଃ କୈକେଯୀଂ ଚେଦମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 1 ॥
ଏଵମସ୍ତୁ ଗମିଷ୍ଯାମି ଵନଂ ଵସ୍ତୁମହଂ ତ୍ଵିତଃ ।
ଜଟାଜିନଧରୋ ରାଜ୍ଞଃ ପ୍ରତିଜ୍ଞାମନୁପାଲଯନ୍ ॥ 2 ॥
ଇଦଂ ତୁ ଜ୍ଞାତୁମିଚ୍ଛାମି କିମର୍ଥଂ ମାଂ ମହୀପତିଃ ।
ନାଭିନନ୍ଦତି ଦୁର୍ଧର୍ଷୋ ଯଥାପୂର୍ଵମରିନ୍ଦମଃ ॥ 3 ॥
ମନ୍ଯୁର୍ନ ଚ ତ୍ଵଯା କାର୍ଯୋ ଦେଵି ବ୍ରୂମି ତଵାଗ୍ରତଃ ।
ଯାସ୍ଯାମି ଭଵ ସୁପ୍ରୀତା ଵନଂ ଚୀରଜଟାଧରଃ ॥ 4 ॥
ହିତେନ ଗୁରୁଣା ପିତ୍ରା କୃତଜ୍ଞେନ ନୃପେଣ ଚ ।
ନିଯୁଜ୍ଯମାନୋ ଵିସ୍ରବ୍ଧଃ କିଂ ନ କୁର୍ଯାମହଂ ପ୍ରିଯମ୍ ॥ 5 ॥
ଅଲୀକଂ ମାନସଂ ତ୍ଵେକଂ ହୃଦଯଂ ଦହତୀଵ ମେ ।
ସ୍ଵଯଂ ଯନ୍ନାହ ମାଂ ରାଜା ଭରତସ୍ଯାଭିଷେଚନମ୍ ॥ 6 ॥
ଅହଂ ହି ସୀତାଂ ରାଜ୍ଯଂ ଚ ପ୍ରାଣାନିଷ୍ଟାନ୍ଧନାନି ଚ ।
ହୃଷ୍ଟୋ ଭ୍ରାତ୍ରେ ସ୍ଵଯଂ ଦଦ୍ଯାଂ ଭରତାଯାପ୍ରଚୋଦିତଃ ॥ 7 ॥
କିଂ ପୁନର୍ମନୁଜେନ୍ଦ୍ରେଣ ସ୍ଵଯଂ ପିତ୍ରା ପ୍ରଚୋଦିତଃ ।
ତଵ ଚ ପ୍ରିଯକାମାର୍ଥଂ ପ୍ରତିଜ୍ଞାମନୁପାଲଯନ୍ ॥ 8 ॥
ତଦାଶ୍ଵାସଯ ହୀମଂ ତ୍ଵଂ କିନ୍ଵିଦଂ ଯନ୍ମହୀପତିଃ ।
ଵସୁଧାସକ୍ତନଯନୋ ମନ୍ଦମଶ୍ରୂଣି ମୁଞ୍ଚତି ॥ 9 ॥
ଗଚ୍ଛନ୍ତୁ ଚୈଵାନଯିତୁଂ ଦୂତାଶ୍ଶ୍ରୀଘ୍ରଜଵୈର୍ହଯୈଃ ।
ଭରତଂ ମାତୁଲକୁଲାଦଦ୍ଯୈଵ ନୃପଶାସନାତ୍ ॥ 10 ॥
ଦଣ୍ଡକାରଣ୍ଯମେଷୋଽହମିତୋ ଗଚ୍ଛାମି ସତ୍ଵରଃ ।
ଅଵିଚାର୍ଯ ପିତୁର୍ଵାକ୍ଯଂ ସମା ଵସ୍ତୁଂ ଚତୁର୍ଦଶ ॥ 11 ॥
ସା ହୃଷ୍ଟା ତସ୍ଯ ତଦ୍ଵାକ୍ଯଂ ଶ୍ରୁତ୍ଵା ରାମସ୍ଯ କୈକଯୀ ।
ପ୍ରସ୍ଥାନଂ ଶ୍ରଦ୍ଧଧାନା ହି ତ୍ଵରଯାମାସ ରାଘଵମ୍ ॥ 12 ॥
ଏଵଂ ଭଵତୁ ଯାସ୍ଯନ୍ତି ଦୂତା ଶ୍ଶୀଘ୍ରଜଵୈର୍ହଯୈଃ ।
ଭରତଂ ମାତୁଲକୁଲାଦୁପାଵର୍ତଯିତୁଂ ନରାଃ ॥ 13 ॥
ତଵ ତ୍ଵହଂ କ୍ଷମଂ ମନ୍ଯେ ନୋତ୍ସୁକସ୍ଯ ଵିଲମ୍ବନମ୍ ।
ରାମ ତସ୍ମାଦିତ ଶ୍ଶୀଘ୍ରଂ ଵନଂ ତ୍ଵଂ ଗନ୍ତୁମର୍ହସି ॥ 14 ॥
ଵ୍ରୀଡାନ୍ଵିତ ସ୍ସ୍ଵଯଂ ଯଚ୍ଚ ନୃପସ୍ତ୍ଵାଂ ନାଭିଭାଷତେ ।
ନୈତତ୍କିଞ୍ଚିନ୍ନରଶ୍ରେଷ୍ଠ ମନ୍ଯୁରେଷୋଽପନୀଯତାମ୍ ॥ 15 ॥
ଯାଵତ୍ତ୍ଵଂ ନ ଵନଂ ଯାତଃ ପୁରାଦସ୍ମାଦଭିତ୍ଵରନ୍ ।
ପିତା ତାଵନ୍ନ ତେ ରାମ ସ୍ନାସ୍ଯତେ ଭୋକ୍ଷ୍ଯତେଽପି ଵା ॥ 16 ॥
ଧିକ୍କଷ୍ଟମିତି ନିଃଶ୍ଵସ୍ଯ ରାଜା ଶୋକପରିପ୍ଲୁତଃ ।
ମୂର୍ଛିତୋ ନ୍ଯପତତ୍ତସ୍ମିନ୍ପର୍ଯଙ୍କେ ହେମଭୂଷିତେ ॥ 17 ॥
ରାମୋଽପ୍ଯୁତ୍ଥାପ୍ଯ ରାଜାନଂ କୈକେଯ୍ଯାଭିପ୍ରଚୋଦିତଃ ।
କଶଯେଵାହତୋ ଵାଜୀ ଵନଂ ଗନ୍ତୁଂ କୃତତ୍ଵରଃ ॥ 18 ॥
ତଦପ୍ରିଯମନାର୍ଯାଯା ଵଚନଂ ଦାରୁଣୋଦଯମ୍ ।
ଶ୍ରୁତ୍ଵା ଗତଵ୍ଯଥୋ ରାମଃ କୈକେଯୀଂ ଵାକ୍ଯମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 19 ॥
ନାହମର୍ଥପରୋ ଦେଵି ଲୋକମାଵସ୍ତୁମୁତ୍ସହେ ।
ଵିଦ୍ଧିମାମୃଷିଭିସ୍ତୁଲ୍ଯଂ କେଵଲଂ ଧର୍ମମାସ୍ଥିତମ୍ ॥ 20 ॥
ଯଦତ୍ର ଭଵତଃ କିଞ୍ଚିଚ୍ଛକ୍ଯଂ କର୍ତୁଂ ପ୍ରିଯଂ ମଯା ।
ପ୍ରାଣାନପି ପରିତ୍ଯଜ୍ଯ ସର୍ଵଥା କୃତମେଵ ତତ୍ ॥ 21 ॥
ନ ହ୍ଯତୋ ଧର୍ମଚରଣଂ କିଞ୍ଚିଦସ୍ତି ମହତ୍ତରମ୍ ।
ଯଥା ପିତରିଶୁଶ୍ରୂଷା ତସ୍ଯ ଵା ଵଚନକ୍ରିଯା ॥ 22 ॥
ଅନୁକ୍ତୋଽପ୍ଯତ୍ରଭଵତା ଭଵତ୍ଯା ଵଚନାଦହମ୍ ।
ଵନେ ଵତ୍ସ୍ଯାମି ଵିଜନେ ଵର୍ଷାଣୀହ ଚତୁର୍ଦଶ ॥ 23 ॥
ନ ନୂନଂ ମଯି କୈକଯି କିଞ୍ଚିଦାଶଂସସେ ଗୁଣମ୍ ।
ଯଦ୍ରାଜାନମଵୋଚସ୍ତ୍ଵଂ ମମେଶ୍ଵରତରା ସତୀ ॥ 24 ॥
ଯାଵନ୍ମାତରମାପ୍ନଚ୍ଛେ ସୀତାଂ ଚାନୁନଯାମ୍ଯହମ୍ ।
ତତୋଽଦ୍ଯୈଵ ଗମିଷ୍ଯାମି ଦଣ୍ଡକାନାଂ ମହଦ୍ଵନମ୍ ॥ 25 ॥
ଭରତଃ ପାଲଯେଦ୍ରାଜ୍ଯଂ ଶୁଶ୍ରୂଷେଚ୍ଚ ପିତୁର୍ଯଥା ।
ତଥା ଭଵତ୍ଯା କର୍ତଵ୍ଯଂ ସ ହି ଧର୍ମ ସ୍ସନାତନଃ ॥ 26 ॥
ସ ରାମସ୍ଯ ଵଚଶ୍ଶ୍ରୃତ୍ଵା ଭୃଶଂ ଦୁଃଖହତଃ ପିତା ।
ଶୋକାଦଶକ୍ନୁଵନ୍ଵକତୁଂ ପ୍ରରୁରୋଦ ମହାସ୍ଵନମ୍ ॥ 27 ॥
ଵନ୍ଦିତ୍ଵା ଚରଣୌ ରାମୋ ଵିସଞ୍ଜ୍ଞସ୍ଯ ପିତୁସ୍ତଥା ।
କୈକେଯ୍ଯାଶ୍ଚାପ୍ଯନାର୍ଯାଯାଃ ନିଷ୍ପପାତ ମହାଦ୍ଯୁତିଃ ॥ 28 ॥
ସ ରାମଃ ପିତରଂ କୃତ୍ଵା କୈକେଯୀଂ ଚ ପ୍ରଦକ୍ଷିଣମ୍ ।
ନିଷ୍କ୍ରମ୍ଯାନ୍ତଃପୁରାତ୍ତସ୍ମାତ୍ସ୍ଵଂ ଦଦର୍ଶ ସୁହୃଜ୍ଜନମ୍ ॥ 29 ॥
ତଂ ବାଷ୍ପପରିପୂର୍ଣାକ୍ଷଃ ପୃଷ୍ଠତୋଽନୁଜଗାମ ହ ।
ଲକ୍ଷ୍ମଣଃ ପରମକ୍କୃଧ୍ଦଃ ସ୍ସୁମିତ୍ରାନନ୍ଦଵର୍ଧନଃ ॥ 30 ॥
ଅଭିଷେଚନିକଂ ଭାଣ୍ଡଂ କୃତ୍ଵା ରାମଃ ପ୍ରଦକ୍ଷିଣମ୍ ।
ଶନୈର୍ଜଗାମ ସାପେକ୍ଷୋ ଦୃଷ୍ଟିଂ ତତ୍ରାଵିଚାଲଯନ୍ ॥ 31 ॥
ନ ଚାସ୍ଯ ମହତୀଂ ଲକ୍ଷ୍ମୀଂ ରାଜ୍ଯନାଶୋଽପକର୍ଷତି ।
ଲୋକକାନ୍ତସ୍ଯ କାନ୍ତତ୍ଵାଚ୍ଛୀତରଶ୍ମେରିଵ କ୍ଷପା ॥ 32 ॥
ନ ଵନଂ ଗନ୍ତୁକାମସ୍ଯ ତ୍ଯଜତଶ୍ଚ ଵସୁନ୍ଧରାମ୍ ।
ସର୍ଵଲୋକାତିଗସ୍ଯେଵ ଲକ୍ଷ୍ଯତେ ଚିତ୍ତଵିକ୍ରିଯା ॥ 33 ॥
ପ୍ରତିଷିଧ୍ଯ ଶୁଭଂ ଛତ୍ରଂ ଵ୍ଯଜନେ ଚ ସ୍ଵଲଙ୍କୃତେ ।
ଵିସର୍ଜଯିତ୍ଵା ସ୍ଵଜନଂ ରଥଂ ପୌରାଂସ୍ତଥା ଜନାନ୍ ॥ 34 ॥
ଧାରଯନ୍ ମନସା ଦୁଃଖମିନ୍ଦ୍ରିଯାଣି ନିଗୃହ୍ଯ ଚ ।
ପ୍ରଵିଵେଶାତ୍ମଵାନ୍ଵେଶ୍ମ ମାତୁରପ୍ରିଯଶଂସିଵାନ୍ ॥ 35 ॥
ସର୍ଵୋହ୍ଯଭିଜନଶ୍ଶ୍ରୀମାନ୍ ଶ୍ରୀମତସ୍ସତ୍ଯଵାଦିନଃ ।
ନାଲକ୍ଷଯତ ରାମସ୍ଯ କିଞ୍ଚିଦାକାରମାନନେ ॥ 36 ॥
ଉଚିତଂ ଚ ମହାବାହୁର୍ନଜହୌହର୍ଷମାତ୍ମନଃ ।
ଶାରଦ ସ୍ସମୁଦୀର୍ଣାଂଶୁଶ୍ଚନ୍ଦ୍ରସ୍ତେଜ ଇଵାତ୍ମଜମ୍ ॥ 37 ॥
ଵାଚା ମଧୁରଯା ରାମସ୍ସର୍ଵଂ ସମ୍ମାନଯଞ୍ଜନମ୍ ।
ମାତୁସ୍ସମୀପଂ ଧୀରାତ୍ମା ପ୍ରଵିଵେଶ ମହାଯଶାଃ ॥ 38 ॥
ତଂ ଗୁଣୈସ୍ସମତାଂ ପ୍ରାପ୍ତୋ ଭ୍ରାତା ଵିପୁଲଵିକ୍ରମଃ ।
ସୌମିତ୍ରିରନୁଵଵ୍ରାଜ ଧାରଯନ୍ଦୁଃଖମାତ୍ମଜମ୍ ॥ 39 ॥
ପ୍ରଵିଶ୍ଯ ଵେଶ୍ମାତିଭୃଶଂ ମୁଦାଽନ୍ଵିତଂ ସମୀକ୍ଷ୍ଯ ତାଂ ଚାର୍ଥଵିପତ୍ତିମାଗତାମ୍ ।
ନ ଚୈଵ ରାମୋଽତ୍ରଜଗାମଵିକ୍ରିଯାଂ ସୁହୃଜ୍ଜନସ୍ଯାତ୍ମଵିପତ୍ତିଶଙ୍କଯା ॥ 40 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଅଯୋଧ୍ଯାକାଣ୍ଡେ ଏକୋନଵିଂଶସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha ekonaviṃśassargaḥ |
tadapriyamamitraghno vacanaṃ maraṇopamam |
śrutvā na vivyathe rāmaḥ kaikeyīṃ cedamabravīt || 1 ||
evamastu gamiṣyāmi vanaṃ vastumahaṃ tvitaḥ |
jaṭājinadharo rājñaḥ pratijñāmanupālayan || 2 ||
idaṃ tu jñātumicchāmi kimarthaṃ māṃ mahīpatiḥ |
nābhinandati durdharṣo yathāpūrvamarindamaḥ || 3 ||
manyurna ca tvayā kāryo devi brūmi tavāgrataḥ |
yāsyāmi bhava suprītā vanaṃ cīrajaṭādharaḥ || 4 ||
hitena guruṇā pitrā kṛtajñena nṛpeṇa ca |
niyujyamāno visrabdhaḥ kiṃ na kuryāmahaṃ priyam || 5 ||
alīkaṃ mānasaṃ tvekaṃ hṛdayaṃ dahatīva me |
svayaṃ yannāha māṃ rājā bharatasyābhiṣecanam || 6 ||
ahaṃ hi sītāṃ rājyaṃ ca prāṇāniṣṭāndhanāni ca |
hṛṣṭo bhrātre svayaṃ dadyāṃ bharatāyāpracoditaḥ || 7 ||
kiṃ punarmanujendreṇa svayaṃ pitrā pracoditaḥ |
tava ca priyakāmārthaṃ pratijñāmanupālayan || 8 ||
tadāśvāsaya hīmaṃ tvaṃ kinvidaṃ yanmahīpatiḥ |
vasudhāsaktanayano mandamaśrūṇi muñcati || 9 ||
gacchantu caivānayituṃ dūtāśśrīghrajavairhayaiḥ |
bharataṃ mātulakulādadyaiva nṛpaśāsanāt || 10 ||
daṇḍakāraṇyameṣo'hamito gacchāmi satvaraḥ |
avicārya piturvākyaṃ samā vastuṃ caturdaśa || 11 ||
sā hṛṣṭā tasya tadvākyaṃ śrutvā rāmasya kaikayī |
prasthānaṃ śraddhadhānā hi tvarayāmāsa rāghavam || 12 ||
evaṃ bhavatu yāsyanti dūtā śśīghrajavairhayaiḥ |
bharataṃ mātulakulādupāvartayituṃ narāḥ || 13 ||
tava tvahaṃ kṣamaṃ manye notsukasya vilambanam |
rāma tasmādita śśīghraṃ vanaṃ tvaṃ gantumarhasi || 14 ||
vrīḍānvita ssvayaṃ yacca nṛpastvāṃ nābhibhāṣate |
naitatkiñcinnaraśreṣṭha manyureṣo'panīyatām || 15 ||
yāvattvaṃ na vanaṃ yātaḥ purādasmādabhitvaran |
pitā tāvanna te rāma snāsyate bhokṣyate'pi vā || 16 ||
dhikkaṣṭamiti niḥśvasya rājā śokapariplutaḥ |
mūrchito nyapatattasminparyaṅke hemabhūṣite || 17 ||
rāmo'pyutthāpya rājānaṃ kaikeyyābhipracoditaḥ |
kaśayevāhato vājī vanaṃ gantuṃ kṛtatvaraḥ || 18 ||
tadapriyamanāryāyā vacanaṃ dāruṇodayam |
śrutvā gatavyatho rāmaḥ kaikeyīṃ vākyamabravīt || 19 ||
nāhamarthaparo devi lokamāvastumutsahe |
viddhimāmṛṣibhistulyaṃ kevalaṃ dharmamāsthitam || 20 ||
yadatra bhavataḥ kiñcicchakyaṃ kartuṃ priyaṃ mayā |
prāṇānapi parityajya sarvathā kṛtameva tat || 21 ||
na hyato dharmacaraṇaṃ kiñcidasti mahattaram |
yathā pitariśuśrūṣā tasya vā vacanakriyā || 22 ||
anukto'pyatrabhavatā bhavatyā vacanādaham |
vane vatsyāmi vijane varṣāṇīha caturdaśa || 23 ||
na nūnaṃ mayi kaikayi kiñcidāśaṃsase guṇam |
yadrājānamavocastvaṃ mameśvaratarā satī || 24 ||
yāvanmātaramāpnacche sītāṃ cānunayāmyaham |
tato'dyaiva gamiṣyāmi daṇḍakānāṃ mahadvanam || 25 ||
bharataḥ pālayedrājyaṃ śuśrūṣecca pituryathā |
tathā bhavatyā kartavyaṃ sa hi dharma ssanātanaḥ || 26 ||
sa rāmasya vacaśśrṛtvā bhṛśaṃ duḥkhahataḥ pitā |
śokādaśaknuvanvakatuṃ praruroda mahāsvanam || 27 ||
vanditvā caraṇau rāmo visañjñasya pitustathā |
kaikeyyāścāpyanāryāyāḥ niṣpapāta mahādyutiḥ || 28 ||
sa rāmaḥ pitaraṃ kṛtvā kaikeyīṃ ca pradakṣiṇam |
niṣkramyāntaḥpurāttasmātsvaṃ dadarśa suhṛjjanam || 29 ||
taṃ bāṣpaparipūrṇākṣaḥ pṛṣṭhato'nujagāma ha |
lakṣmaṇaḥ paramakkṛdhdaḥ ssumitrānandavardhanaḥ || 30 ||
abhiṣecanikaṃ bhāṇḍaṃ kṛtvā rāmaḥ pradakṣiṇam |
śanairjagāma sāpekṣo dṛṣṭiṃ tatrāvicālayan || 31 ||
na cāsya mahatīṃ lakṣmīṃ rājyanāśo'pakarṣati |
lokakāntasya kāntatvācchītaraśmeriva kṣapā || 32 ||
na vanaṃ gantukāmasya tyajataśca vasundharām |
sarvalokātigasyeva lakṣyate cittavikriyā || 33 ||
pratiṣidhya śubhaṃ chatraṃ vyajane ca svalaṅkṛte |
visarjayitvā svajanaṃ rathaṃ paurāṃstathā janān || 34 ||
dhārayan manasā duḥkhamindriyāṇi nigṛhya ca |
praviveśātmavānveśma māturapriyaśaṃsivān || 35 ||
sarvohyabhijanaśśrīmān śrīmatassatyavādinaḥ |
nālakṣayata rāmasya kiñcidākāramānane || 36 ||
ucitaṃ ca mahābāhurnajahauharṣamātmanaḥ |
śārada ssamudīrṇāṃśuścandrasteja ivātmajam || 37 ||
vācā madhurayā rāmassarvaṃ sammānayañjanam |
mātussamīpaṃ dhīrātmā praviveśa mahāyaśāḥ || 38 ||
taṃ guṇaissamatāṃ prāpto bhrātā vipulavikramaḥ |
saumitriranuvavrāja dhārayanduḥkhamātmajam || 39 ||
praviśya veśmātibhṛśaṃ mudā'nvitaṃ samīkṣya tāṃ cārthavipattimāgatām |
na caiva rāmo'trajagāmavikriyāṃ suhṛjjanasyātmavipattiśaṅkayā || 40 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe ekonaviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ एकोनविंशस्सर्गः ।
तदप्रियममित्रघ्नो वचनं मरणोपमम् ।
श्रुत्वा न विव्यथे रामः कैकेयीं चेदमब्रवीत् ॥ 1 ॥
एवमस्तु गमिष्यामि वनं वस्तुमहं त्वितः ।
जटाजिनधरो राज्ञः प्रतिज्ञामनुपालयन् ॥ 2 ॥
इदं तु ज्ञातुमिच्छामि किमर्थं मां महीपतिः ।
नाभिनन्दति दुर्धर्षो यथापूर्वमरिन्दमः ॥ 3 ॥
मन्युर्न च त्वया कार्यो देवि ब्रूमि तवाग्रतः ।
यास्यामि भव सुप्रीता वनं चीरजटाधरः ॥ 4 ॥
हितेन गुरुणा पित्रा कृतज्ञेन नृपेण च ।
नियुज्यमानो विस्रब्धः किं न कुर्यामहं प्रियम् ॥ 5 ॥
अलीकं मानसं त्वेकं हृदयं दहतीव मे ।
स्वयं यन्नाह मां राजा भरतस्याभिषेचनम् ॥ 6 ॥
अहं हि सीतां राज्यं च प्राणानिष्टान्धनानि च ।
हृष्टो भ्रात्रे स्वयं दद्यां भरतायाप्रचोदितः ॥ 7 ॥
किं पुनर्मनुजेन्द्रेण स्वयं पित्रा प्रचोदितः ।
तव च प्रियकामार्थं प्रतिज्ञामनुपालयन् ॥ 8 ॥
तदाश्वासय हीमं त्वं किन्विदं यन्महीपतिः ।
वसुधासक्तनयनो मन्दमश्रूणि मुञ्चति ॥ 9 ॥
गच्छन्तु चैवानयितुं दूताश्श्रीघ्रजवैर्हयैः ।
भरतं मातुलकुलादद्यैव नृपशासनात् ॥ 10 ॥
दण्डकारण्यमेषोऽहमितो गच्छामि सत्वरः ।
अविचार्य पितुर्वाक्यं समा वस्तुं चतुर्दश ॥ 11 ॥
सा हृष्टा तस्य तद्वाक्यं श्रुत्वा रामस्य कैकयी ।
प्रस्थानं श्रद्धधाना हि त्वरयामास राघवम् ॥ 12 ॥
एवं भवतु यास्यन्ति दूता श्शीघ्रजवैर्हयैः ।
भरतं मातुलकुलादुपावर्तयितुं नराः ॥ 13 ॥
तव त्वहं क्षमं मन्ये नोत्सुकस्य विलम्बनम् ।
राम तस्मादित श्शीघ्रं वनं त्वं गन्तुमर्हसि ॥ 14 ॥
व्रीडान्वित स्स्वयं यच्च नृपस्त्वां नाभिभाषते ।
नैतत्किञ्चिन्नरश्रेष्ठ मन्युरेषोऽपनीयताम् ॥ 15 ॥
यावत्त्वं न वनं यातः पुरादस्मादभित्वरन् ।
पिता तावन्न ते राम स्नास्यते भोक्ष्यतेऽपि वा ॥ 16 ॥
धिक्कष्टमिति निःश्वस्य राजा शोकपरिप्लुतः ।
मूर्छितो न्यपतत्तस्मिन्पर्यङ्के हेमभूषिते ॥ 17 ॥
रामोऽप्युत्थाप्य राजानं कैकेय्याभिप्रचोदितः ।
कशयेवाहतो वाजी वनं गन्तुं कृतत्वरः ॥ 18 ॥
तदप्रियमनार्याया वचनं दारुणोदयम् ।
श्रुत्वा गतव्यथो रामः कैकेयीं वाक्यमब्रवीत् ॥ 19 ॥
नाहमर्थपरो देवि लोकमावस्तुमुत्सहे ।
विद्धिमामृषिभिस्तुल्यं केवलं धर्ममास्थितम् ॥ 20 ॥
यदत्र भवतः किञ्चिच्छक्यं कर्तुं प्रियं मया ।
प्राणानपि परित्यज्य सर्वथा कृतमेव तत् ॥ 21 ॥
न ह्यतो धर्मचरणं किञ्चिदस्ति महत्तरम् ।
यथा पितरिशुश्रूषा तस्य वा वचनक्रिया ॥ 22 ॥
अनुक्तोऽप्यत्रभवता भवत्या वचनादहम् ।
वने वत्स्यामि विजने वर्षाणीह चतुर्दश ॥ 23 ॥
न नूनं मयि कैकयि किञ्चिदाशंससे गुणम् ।
यद्राजानमवोचस्त्वं ममेश्वरतरा सती ॥ 24 ॥
यावन्मातरमाप्नच्छे सीतां चानुनयाम्यहम् ।
ततोऽद्यैव गमिष्यामि दण्डकानां महद्वनम् ॥ 25 ॥
भरतः पालयेद्राज्यं शुश्रूषेच्च पितुर्यथा ।
तथा भवत्या कर्तव्यं स हि धर्म स्सनातनः ॥ 26 ॥
स रामस्य वचश्श्रृत्वा भृशं दुःखहतः पिता ।
शोकादशक्नुवन्वकतुं प्ररुरोद महास्वनम् ॥ 27 ॥
वन्दित्वा चरणौ रामो विसञ्ज्ञस्य पितुस्तथा ।
कैकेय्याश्चाप्यनार्यायाः निष्पपात महाद्युतिः ॥ 28 ॥
स रामः पितरं कृत्वा कैकेयीं च प्रदक्षिणम् ।
निष्क्रम्यान्तःपुरात्तस्मात्स्वं ददर्श सुहृज्जनम् ॥ 29 ॥
तं बाष्पपरिपूर्णाक्षः पृष्ठतोऽनुजगाम ह ।
लक्ष्मणः परमक्कृध्दः स्सुमित्रानन्दवर्धनः ॥ 30 ॥
अभिषेचनिकं भाण्डं कृत्वा रामः प्रदक्षिणम् ।
शनैर्जगाम सापेक्षो दृष्टिं तत्राविचालयन् ॥ 31 ॥
न चास्य महतीं लक्ष्मीं राज्यनाशोऽपकर्षति ।
लोककान्तस्य कान्तत्वाच्छीतरश्मेरिव क्षपा ॥ 32 ॥
न वनं गन्तुकामस्य त्यजतश्च वसुन्धराम् ।
सर्वलोकातिगस्येव लक्ष्यते चित्तविक्रिया ॥ 33 ॥
प्रतिषिध्य शुभं छत्रं व्यजने च स्वलङ्कृते ।
विसर्जयित्वा स्वजनं रथं पौरांस्तथा जनान् ॥ 34 ॥
धारयन् मनसा दुःखमिन्द्रियाणि निगृह्य च ।
प्रविवेशात्मवान्वेश्म मातुरप्रियशंसिवान् ॥ 35 ॥
सर्वोह्यभिजनश्श्रीमान् श्रीमतस्सत्यवादिनः ।
नालक्षयत रामस्य किञ्चिदाकारमानने ॥ 36 ॥
उचितं च महाबाहुर्नजहौहर्षमात्मनः ।
शारद स्समुदीर्णांशुश्चन्द्रस्तेज इवात्मजम् ॥ 37 ॥
वाचा मधुरया रामस्सर्वं सम्मानयञ्जनम् ।
मातुस्समीपं धीरात्मा प्रविवेश महायशाः ॥ 38 ॥
तं गुणैस्समतां प्राप्तो भ्राता विपुलविक्रमः ।
सौमित्रिरनुवव्राज धारयन्दुःखमात्मजम् ॥ 39 ॥
प्रविश्य वेश्मातिभृशं मुदाऽन्वितं समीक्ष्य तां चार्थविपत्तिमागताम् ।
न चैव रामोऽत्रजगामविक्रियां सुहृज्जनस्यात्मविपत्तिशङ्कया ॥ 40 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे एकोनविंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha ekonaviṃśassargaḥ |
tadapriyamamitraghno vacanaṃ maraṇopamam |
śrutvā na vivyathe rāmaḥ kaikeyīṃ cedamabravīt || 1 ||
evamastu gamiṣyāmi vanaṃ vastumahaṃ tvitaḥ |
jaṭājinadharo rājñaḥ pratijñāmanupālayan || 2 ||
idaṃ tu jñātumicchāmi kimarthaṃ māṃ mahīpatiḥ |
nābhinandati durdharṣo yathāpūrvamarindamaḥ || 3 ||
manyurna ca tvayā kāryo devi brūmi tavāgrataḥ |
yāsyāmi bhava suprītā vanaṃ cīrajaṭādharaḥ || 4 ||
hitena guruṇā pitrā kṛtajñena nṛpeṇa ca |
niyujyamāno visrabdhaḥ kiṃ na kuryāmahaṃ priyam || 5 ||
alīkaṃ mānasaṃ tvekaṃ hṛdayaṃ dahatīva me |
svayaṃ yannāha māṃ rājā bharatasyābhiṣecanam || 6 ||
ahaṃ hi sītāṃ rājyaṃ ca prāṇāniṣṭāndhanāni ca |
hṛṣṭo bhrātre svayaṃ dadyāṃ bharatāyāpracoditaḥ || 7 ||
kiṃ punarmanujendreṇa svayaṃ pitrā pracoditaḥ |
tava ca priyakāmārthaṃ pratijñāmanupālayan || 8 ||
tadāśvāsaya hīmaṃ tvaṃ kinvidaṃ yanmahīpatiḥ |
vasudhāsaktanayano mandamaśrūṇi muñcati || 9 ||
gacchantu caivānayituṃ dūtāśśrīghrajavairhayaiḥ |
bharataṃ mātulakulādadyaiva nṛpaśāsanāt || 10 ||
daṇḍakāraṇyameṣo'hamito gacchāmi satvaraḥ |
avicārya piturvākyaṃ samā vastuṃ caturdaśa || 11 ||
sā hṛṣṭā tasya tadvākyaṃ śrutvā rāmasya kaikayī |
prasthānaṃ śraddhadhānā hi tvarayāmāsa rāghavam || 12 ||
evaṃ bhavatu yāsyanti dūtā śśīghrajavairhayaiḥ |
bharataṃ mātulakulādupāvartayituṃ narāḥ || 13 ||
tava tvahaṃ kṣamaṃ manye notsukasya vilambanam |
rāma tasmādita śśīghraṃ vanaṃ tvaṃ gantumarhasi || 14 ||
vrīḍānvita ssvayaṃ yacca nṛpastvāṃ nābhibhāṣate |
naitatkiñcinnaraśreṣṭha manyureṣo'panīyatām || 15 ||
yāvattvaṃ na vanaṃ yātaḥ purādasmādabhitvaran |
pitā tāvanna te rāma snāsyate bhokṣyate'pi vā || 16 ||
dhikkaṣṭamiti niḥśvasya rājā śokapariplutaḥ |
mūrchito nyapatattasminparyaṅke hemabhūṣite || 17 ||
rāmo'pyutthāpya rājānaṃ kaikeyyābhipracoditaḥ |
kaśayevāhato vājī vanaṃ gantuṃ kṛtatvaraḥ || 18 ||
tadapriyamanāryāyā vacanaṃ dāruṇodayam |
śrutvā gatavyatho rāmaḥ kaikeyīṃ vākyamabravīt || 19 ||
nāhamarthaparo devi lokamāvastumutsahe |
viddhimāmṛṣibhistulyaṃ kevalaṃ dharmamāsthitam || 20 ||
yadatra bhavataḥ kiñcicchakyaṃ kartuṃ priyaṃ mayā |
prāṇānapi parityajya sarvathā kṛtameva tat || 21 ||
na hyato dharmacaraṇaṃ kiñcidasti mahattaram |
yathā pitariśuśrūṣā tasya vā vacanakriyā || 22 ||
anukto'pyatrabhavatā bhavatyā vacanādaham |
vane vatsyāmi vijane varṣāṇīha caturdaśa || 23 ||
na nūnaṃ mayi kaikayi kiñcidāśaṃsase guṇam |
yadrājānamavocastvaṃ mameśvaratarā satī || 24 ||
yāvanmātaramāpnacche sītāṃ cānunayāmyaham |
tato'dyaiva gamiṣyāmi daṇḍakānāṃ mahadvanam || 25 ||
bharataḥ pālayedrājyaṃ śuśrūṣecca pituryathā |
tathā bhavatyā kartavyaṃ sa hi dharma ssanātanaḥ || 26 ||
sa rāmasya vacaśśrṛtvā bhṛśaṃ duḥkhahataḥ pitā |
śokādaśaknuvanvakatuṃ praruroda mahāsvanam || 27 ||
vanditvā caraṇau rāmo visañjñasya pitustathā |
kaikeyyāścāpyanāryāyāḥ niṣpapāta mahādyutiḥ || 28 ||
sa rāmaḥ pitaraṃ kṛtvā kaikeyīṃ ca pradakṣiṇam |
niṣkramyāntaḥpurāttasmātsvaṃ dadarśa suhṛjjanam || 29 ||
taṃ bāṣpaparipūrṇākṣaḥ pṛṣṭhato'nujagāma ha |
lakṣmaṇaḥ paramakkṛdhdaḥ ssumitrānandavardhanaḥ || 30 ||
abhiṣecanikaṃ bhāṇḍaṃ kṛtvā rāmaḥ pradakṣiṇam |
śanairjagāma sāpekṣo dṛṣṭiṃ tatrāvicālayan || 31 ||
na cāsya mahatīṃ lakṣmīṃ rājyanāśo'pakarṣati |
lokakāntasya kāntatvācchītaraśmeriva kṣapā || 32 ||
na vanaṃ gantukāmasya tyajataśca vasundharām |
sarvalokātigasyeva lakṣyate cittavikriyā || 33 ||
pratiṣidhya śubhaṃ chatraṃ vyajane ca svalaṅkṛte |
visarjayitvā svajanaṃ rathaṃ paurāṃstathā janān || 34 ||
dhārayan manasā duḥkhamindriyāṇi nigṛhya ca |
praviveśātmavānveśma māturapriyaśaṃsivān || 35 ||
sarvohyabhijanaśśrīmān śrīmatassatyavādinaḥ |
nālakṣayata rāmasya kiñcidākāramānane || 36 ||
ucitaṃ ca mahābāhurnajahauharṣamātmanaḥ |
śārada ssamudīrṇāṃśuścandrasteja ivātmajam || 37 ||
vācā madhurayā rāmassarvaṃ sammānayañjanam |
mātussamīpaṃ dhīrātmā praviveśa mahāyaśāḥ || 38 ||
taṃ guṇaissamatāṃ prāpto bhrātā vipulavikramaḥ |
saumitriranuvavrāja dhārayanduḥkhamātmajam || 39 ||
praviśya veśmātibhṛśaṃ mudā'nvitaṃ samīkṣya tāṃ cārthavipattimāgatām |
na caiva rāmo'trajagāmavikriyāṃ suhṛjjanasyātmavipattiśaṅkayā || 40 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe ekonaviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.