દાતૃત્વં પ્રિયવક્તૃત્વં ધીરત્વમુચિતજ્ઞતા ।
અભ્યાસેન ન લભ્યન્તે ચત્વારઃ સહજા ગુણાઃ ॥ 01 ॥
આત્મવર્ગં પરિત્યજ્ય પરવર્ગં સમાશ્રયેત્ ।
સ્વયમેવ લયં યાતિ યથા રાજાન્યધર્મતઃ ॥ 02 ॥
હસ્તી સ્થૂલતનુઃ સ ચાઙ્કુશવશઃ કિં હસ્તિમાત્રોઽઙ્કુશો
દીપે પ્રજ્વલિતે પ્રણશ્યતિ તમઃ કિં દીપમાત્રં તમઃ ।
વજ્રેણાપિ હતાઃ પતન્તિ ગિરયઃ કિં વજ્રમાત્રં નગા-
સ્તેજો યસ્ય વિરાજતે સ બલવાન્સ્થૂલેષુ કઃ પ્રત્યયઃ ॥ 03 ॥
કલૌ દશસહસ્રાણિ હરિસ્ત્યજતિ મેદિનીમ્ ।
તદર્ધં જાહ્નવીતોયં તદર્ધં ગ્રામદેવતાઃ ॥ 04 ॥
ગૃહાસક્તસ્ય નો વિદ્યા નો દયા માંસભોજિનઃ ।
દ્રવ્યલુબ્ધસ્ય નો સત્યં સ્ત્રૈણસ્ય ન પવિત્રતા ॥ 05 ॥
ન દુર્જનઃ સાધુદશામુપૈતિ
બહુપ્રકારૈરપિ શિક્ષ્યમાણઃ ।
આમૂલસિક્તઃ પયસા ઘૃતેન
ન નિમ્બવૃક્ષો મધુરત્વમેતિ ॥ 06 ॥
અન્તર્ગતમલો દુષ્ટસ્તીર્થસ્નાનશતૈરપિ ।
ન શુધ્યતિ યથા ભાણ્ડં સુરાયા દાહિતં ચ સત્ ॥ 07 ॥
ન વેત્તિ યો યસ્ય ગુણપ્રકર્ષં
સ તં સદા નિન્દતિ નાત્ર ચિત્રમ્ ।
યથા કિરાતી કરિકુમ્ભલબ્ધાં
મુક્તાં પરિત્યજ્ય બિભર્તિ ગુઞ્જામ્ ॥ 08 ॥
યે તુ સંવત્સરં પૂર્ણં નિત્યં મૌનેન ભુઞ્જતે ।
યુગકોટિસહસ્રં તૈઃ સ્વર્ગલોકે મહીયતે ॥ 09 ॥
કામક્રોધૌ તથા લોભં સ્વાદુશઋઙ્ગારકૌતુકે ।
અતિનિદ્રાતિસેવે ચ વિદ્યાર્થી હ્યષ્ટ વર્જયેત્ ॥ 10 ॥
અકૃષ્ટફલમૂલેન વનવાસરતઃ સદા ।
કુરુતેઽહરહઃ શ્રાદ્ધમૃષિર્વિપ્રઃ સ ઉચ્યતે ॥ 11 ॥
એકાહારેણ સન્તુષ્ટઃ ષટ્કર્મનિરતઃ સદા ।
ઋતુકાલાભિગામી ચ સ વિપ્રો દ્વિજ ઉચ્યતે ॥ 12 ॥
લૌકિકે કર્મણિ રતઃ પશૂનાં પરિપાલકઃ ।
વાણિજ્યકૃષિકર્મા યઃ સ વિપ્રો વૈશ્ય ઉચ્યતે ॥ 13 ॥
લાક્ષાદિતૈલનીલીનાં કૌસુમ્ભમધુસર્પિષામ્ ।
વિક્રેતા મદ્યમાંસાનાં સ વિપ્રઃ શૂદ્ર ઉચ્યતે ॥ 14 ॥
પરકાર્યવિહન્તા ચ દામ્ભિકઃ સ્વાર્થસાધકઃ ।
છલી દ્વેષી મૃદુઃ ક્રૂરો વિપ્રો માર્જાર ઉચ્યતે ॥ 15 ॥
વાપીકૂપતડાગાનામારામસુરવેશ્મનામ્ ।
ઉચ્છેદને નિરાશઙ્કઃ સ વિપ્રો મ્લેચ્છ ઉચ્યતે ॥ 16 ॥
દેવદ્રવ્યં ગુરુદ્રવ્યં પરદારાભિમર્શનમ્ ।
નિર્વાહઃ સર્વભૂતેષુ વિપ્રશ્ચાણ્ડાલ ઉચ્યતે ॥ 17 ॥
દેયં ભોજ્યધનં ધનં સુકૃતિભિર્નો સઞ્ચયસ્તસ્ય વૈ
શ્રીકર્ણસ્ય બલેશ્ચ વિક્રમપતેરદ્યાપિ કીર્તિઃ સ્થિતા ।
અસ્માકં મધુદાનભોગરહિતં નાથં ચિરાત્સઞ્ચિતં
નિર્વાણાદિતિ નૈજપાદયુગલં ધર્ષન્ત્યહો મક્ષિકાઃ ॥ 18 ॥
Roman (IAST) Transliteration
dātṛtvaṃ priyavaktṛtvaṃ dhīratvamucitajñatā |
abhyāsena na labhyante catvāraḥ sahajā guṇāḥ || 01 ||
ātmavargaṃ parityajya paravargaṃ samāśrayet |
svayameva layaṃ yāti yathā rājānyadharmataḥ || 02 ||
hastī sthūlatanuḥ sa cāṅkuśavaśaḥ kiṃ hastimātro'ṅkuśo
dīpe prajvalite praṇaśyati tamaḥ kiṃ dīpamātraṃ tamaḥ |
vajreṇāpi hatāḥ patanti girayaḥ kiṃ vajramātraṃ nagā-
stejo yasya virājate sa balavānsthūleṣu kaḥ pratyayaḥ || 03 ||
kalau daśasahasrāṇi haristyajati medinīm |
tadardhaṃ jāhnavītoyaṃ tadardhaṃ grāmadevatāḥ || 04 ||
gṛhāsaktasya no vidyā no dayā māṃsabhojinaḥ |
dravyalubdhasya no satyaṃ straiṇasya na pavitratā || 05 ||
na durjanaḥ sādhudaśāmupaiti
bahuprakārairapi śikṣyamāṇaḥ |
āmūlasiktaḥ payasā ghṛtena
na nimbavṛkṣo madhuratvameti || 06 ||
antargatamalo duṣṭastīrthasnānaśatairapi |
na śudhyati yathā bhāṇḍaṃ surāyā dāhitaṃ ca sat || 07 ||
na vetti yo yasya guṇaprakarṣaṃ
sa taṃ sadā nindati nātra citram |
yathā kirātī karikumbhalabdhāṃ
muktāṃ parityajya bibharti guñjām || 08 ||
ye tu saṃvatsaraṃ pūrṇaṃ nityaṃ maunena bhuñjate |
yugakoṭisahasraṃ taiḥ svargaloke mahīyate || 09 ||
kāmakrodhau tathā lobhaṃ svāduśaṛṅgārakautuke |
atinidrātiseve ca vidyārthī hyaṣṭa varjayet || 10 ||
akṛṣṭaphalamūlena vanavāsarataḥ sadā |
kurute'harahaḥ śrāddhamṛṣirvipraḥ sa ucyate || 11 ||
ekāhāreṇa santuṣṭaḥ ṣaṭkarmanirataḥ sadā |
ṛtukālābhigāmī ca sa vipro dvija ucyate || 12 ||
laukike karmaṇi rataḥ paśūnāṃ paripālakaḥ |
vāṇijyakṛṣikarmā yaḥ sa vipro vaiśya ucyate || 13 ||
lākṣāditailanīlīnāṃ kausumbhamadhusarpiṣām |
vikretā madyamāṃsānāṃ sa vipraḥ śūdra ucyate || 14 ||
parakāryavihantā ca dāmbhikaḥ svārthasādhakaḥ |
chalī dveṣī mṛduḥ krūro vipro mārjāra ucyate || 15 ||
vāpīkūpataḍāgānāmārāmasuraveśmanām |
ucchedane nirāśaṅkaḥ sa vipro mleccha ucyate || 16 ||
devadravyaṃ gurudravyaṃ paradārābhimarśanam |
nirvāhaḥ sarvabhūteṣu vipraścāṇḍāla ucyate || 17 ||
deyaṃ bhojyadhanaṃ dhanaṃ sukṛtibhirno sañcayastasya vai
śrīkarṇasya baleśca vikramapateradyāpi kīrtiḥ sthitā |
asmākaṃ madhudānabhogarahitaṃ nāthaṃ cirātsañcitaṃ
nirvāṇāditi naijapādayugalaṃ dharṣantyaho makṣikāḥ || 18 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
दातृत्वं प्रियवक्तृत्वं धीरत्वमुचितज्ञता ।
अभ्यासेन न लभ्यन्ते चत्वारः सहजा गुणाः ॥ 01 ॥
आत्मवर्गं परित्यज्य परवर्गं समाश्रयेत् ।
स्वयमेव लयं याति यथा राजान्यधर्मतः ॥ 02 ॥
हस्ती स्थूलतनुः स चाङ्कुशवशः किं हस्तिमात्रोऽङ्कुशो
दीपे प्रज्वलिते प्रणश्यति तमः किं दीपमात्रं तमः ।
वज्रेणापि हताः पतन्ति गिरयः किं वज्रमात्रं नगा-
स्तेजो यस्य विराजते स बलवान्स्थूलेषु कः प्रत्ययः ॥ 03 ॥
कलौ दशसहस्राणि हरिस्त्यजति मेदिनीम् ।
तदर्धं जाह्नवीतोयं तदर्धं ग्रामदेवताः ॥ 04 ॥
गृहासक्तस्य नो विद्या नो दया मांसभोजिनः ।
द्रव्यलुब्धस्य नो सत्यं स्त्रैणस्य न पवित्रता ॥ 05 ॥
न दुर्जनः साधुदशामुपैति
बहुप्रकारैरपि शिक्ष्यमाणः ।
आमूलसिक्तः पयसा घृतेन
न निम्बवृक्षो मधुरत्वमेति ॥ 06 ॥
अन्तर्गतमलो दुष्टस्तीर्थस्नानशतैरपि ।
न शुध्यति यथा भाण्डं सुराया दाहितं च सत् ॥ 07 ॥
न वेत्ति यो यस्य गुणप्रकर्षं
स तं सदा निन्दति नात्र चित्रम् ।
यथा किराती करिकुम्भलब्धां
मुक्तां परित्यज्य बिभर्ति गुञ्जाम् ॥ 08 ॥
ये तु संवत्सरं पूर्णं नित्यं मौनेन भुञ्जते ।
युगकोटिसहस्रं तैः स्वर्गलोके महीयते ॥ 09 ॥
कामक्रोधौ तथा लोभं स्वादुशऋङ्गारकौतुके ।
अतिनिद्रातिसेवे च विद्यार्थी ह्यष्ट वर्जयेत् ॥ 10 ॥
अकृष्टफलमूलेन वनवासरतः सदा ।
कुरुतेऽहरहः श्राद्धमृषिर्विप्रः स उच्यते ॥ 11 ॥
एकाहारेण सन्तुष्टः षट्कर्मनिरतः सदा ।
ऋतुकालाभिगामी च स विप्रो द्विज उच्यते ॥ 12 ॥
लौकिके कर्मणि रतः पशूनां परिपालकः ।
वाणिज्यकृषिकर्मा यः स विप्रो वैश्य उच्यते ॥ 13 ॥
लाक्षादितैलनीलीनां कौसुम्भमधुसर्पिषाम् ।
विक्रेता मद्यमांसानां स विप्रः शूद्र उच्यते ॥ 14 ॥
परकार्यविहन्ता च दाम्भिकः स्वार्थसाधकः ।
छली द्वेषी मृदुः क्रूरो विप्रो मार्जार उच्यते ॥ 15 ॥
वापीकूपतडागानामारामसुरवेश्मनाम् ।
उच्छेदने निराशङ्कः स विप्रो म्लेच्छ उच्यते ॥ 16 ॥
देवद्रव्यं गुरुद्रव्यं परदाराभिमर्शनम् ।
निर्वाहः सर्वभूतेषु विप्रश्चाण्डाल उच्यते ॥ 17 ॥
देयं भोज्यधनं धनं सुकृतिभिर्नो सञ्चयस्तस्य वै
श्रीकर्णस्य बलेश्च विक्रमपतेरद्यापि कीर्तिः स्थिता ।
अस्माकं मधुदानभोगरहितं नाथं चिरात्सञ्चितं
निर्वाणादिति नैजपादयुगलं धर्षन्त्यहो मक्षिकाः ॥ 18 ॥
dātṛtvaṃ priyavaktṛtvaṃ dhīratvamucitajñatā |
abhyāsena na labhyante catvāraḥ sahajā guṇāḥ || 01 ||
ātmavargaṃ parityajya paravargaṃ samāśrayet |
svayameva layaṃ yāti yathā rājānyadharmataḥ || 02 ||
hastī sthūlatanuḥ sa cāṅkuśavaśaḥ kiṃ hastimātro'ṅkuśo
dīpe prajvalite praṇaśyati tamaḥ kiṃ dīpamātraṃ tamaḥ |
vajreṇāpi hatāḥ patanti girayaḥ kiṃ vajramātraṃ nagā-
stejo yasya virājate sa balavānsthūleṣu kaḥ pratyayaḥ || 03 ||
kalau daśasahasrāṇi haristyajati medinīm |
tadardhaṃ jāhnavītoyaṃ tadardhaṃ grāmadevatāḥ || 04 ||
gṛhāsaktasya no vidyā no dayā māṃsabhojinaḥ |
dravyalubdhasya no satyaṃ straiṇasya na pavitratā || 05 ||
na durjanaḥ sādhudaśāmupaiti
bahuprakārairapi śikṣyamāṇaḥ |
āmūlasiktaḥ payasā ghṛtena
na nimbavṛkṣo madhuratvameti || 06 ||
antargatamalo duṣṭastīrthasnānaśatairapi |
na śudhyati yathā bhāṇḍaṃ surāyā dāhitaṃ ca sat || 07 ||
na vetti yo yasya guṇaprakarṣaṃ
sa taṃ sadā nindati nātra citram |
yathā kirātī karikumbhalabdhāṃ
muktāṃ parityajya bibharti guñjām || 08 ||
ye tu saṃvatsaraṃ pūrṇaṃ nityaṃ maunena bhuñjate |
yugakoṭisahasraṃ taiḥ svargaloke mahīyate || 09 ||
kāmakrodhau tathā lobhaṃ svāduśaṛṅgārakautuke |
atinidrātiseve ca vidyārthī hyaṣṭa varjayet || 10 ||
akṛṣṭaphalamūlena vanavāsarataḥ sadā |
kurute'harahaḥ śrāddhamṛṣirvipraḥ sa ucyate || 11 ||
ekāhāreṇa santuṣṭaḥ ṣaṭkarmanirataḥ sadā |
ṛtukālābhigāmī ca sa vipro dvija ucyate || 12 ||
laukike karmaṇi rataḥ paśūnāṃ paripālakaḥ |
vāṇijyakṛṣikarmā yaḥ sa vipro vaiśya ucyate || 13 ||
lākṣāditailanīlīnāṃ kausumbhamadhusarpiṣām |
vikretā madyamāṃsānāṃ sa vipraḥ śūdra ucyate || 14 ||
parakāryavihantā ca dāmbhikaḥ svārthasādhakaḥ |
chalī dveṣī mṛduḥ krūro vipro mārjāra ucyate || 15 ||
vāpīkūpataḍāgānāmārāmasuraveśmanām |
ucchedane nirāśaṅkaḥ sa vipro mleccha ucyate || 16 ||
devadravyaṃ gurudravyaṃ paradārābhimarśanam |
nirvāhaḥ sarvabhūteṣu vipraścāṇḍāla ucyate || 17 ||
deyaṃ bhojyadhanaṃ dhanaṃ sukṛtibhirno sañcayastasya vai
śrīkarṇasya baleśca vikramapateradyāpi kīrtiḥ sthitā |
asmākaṃ madhudānabhogarahitaṃ nāthaṃ cirātsañcitaṃ
nirvāṇāditi naijapādayugalaṃ dharṣantyaho makṣikāḥ || 18 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.