𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌾𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌤𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌗𑍁𑌤𑍍𑌤𑌰𑌾𑌂 𑌗𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌿𑌣𑌾 𑌸𑌹 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌪𑍁𑌰𑌸𑍍𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌵𑌾𑌟𑌮𑍁𑌪𑌾𑌗𑌮𑌤𑍍 ॥ 1 ॥
𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌶𑌾𑌰𑍍𑌦𑍂𑌲𑌮𑍁𑌵𑌾𑌚 𑌸𑌹𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌃 ।
𑌸𑌾𑌧𑍍𑌵𑍀 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌸𑌮𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌹𑌿 𑌜𑌨𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 2 ॥
𑌬𑌹𑍂𑌨𑍀𑌹 𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌨𑌾𑌨𑌾𑌦𑍇𑌶𑌨𑌿𑌵𑌾𑌸𑌿𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗 𑌵𑍇𑌦𑌾𑌧𑍍𑌯𑌯𑌨𑌶𑌾𑌲𑌿𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥ 3 ॥
𑌋𑌷𑌿𑌵𑌾𑌟𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌦𑍃𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌶𑌕𑌟𑍀𑌶𑌤𑌸𑌙𑍍𑌕𑍁𑌲𑌾𑌃 ।
𑌦𑍇𑌶𑍋 𑌵𑌿𑌧𑍀𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌨𑍍 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌵𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑌹𑍇 𑌵𑌯𑌮𑍍 ॥ 4 ॥
𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌮𑍁𑌨𑌿𑌃 ।
𑌨𑌿𑌵𑍇𑌶𑌮𑌕𑌰𑍋𑌦𑍍𑌦𑍇𑌶𑍇 𑌵𑌿𑌵𑌿𑌕𑍍𑌤𑍇 𑌸𑌲𑌿𑌲𑌾𑌯𑍁𑌤𑍇 ॥ 5 ॥
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑌨𑍁𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸 𑌨𑍃𑌪𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 ।
𑌶𑌤𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌂 𑌪𑍁𑌰𑌸𑍍𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯 𑌪𑍁𑌰𑍋𑌹𑌿𑌤𑌮𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 6 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁𑌜𑍍𑌜𑌗𑌾𑌮 𑌸𑌹𑌸𑌾 𑌵𑌿𑌨𑌯𑍇𑌨 𑌸𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌃 ।
𑌋𑌤𑍍𑌵𑌿𑌜𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌰𑍍𑌘𑍍𑌯𑌮𑌾𑌦𑌾𑌯 𑌸𑌤𑍍𑌵𑌰𑌮𑍍 ॥ 7 ॥
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯 𑌧𑌰𑍍𑌮𑍇𑌣 𑌦𑌦𑍁𑌰𑍍𑌮𑌨𑍍𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌪𑍁𑌰𑌸𑍍𑌕𑍃𑌤𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌚 𑌤𑌾𑌂 𑌪𑍂𑌜𑌾𑌂 𑌜𑌨𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 8 ॥
𑌪𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌛 𑌕𑍁𑌶𑌲𑌂 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯 𑌚 𑌨𑌿𑌰𑌾𑌮𑌯𑌮𑍍 ।
𑌸 𑌤𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌮𑍁𑌨𑍀𑌨𑍍 𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌸𑍋𑌪𑌾𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌪𑍁𑌰𑍋𑌧𑌸𑌃 ॥ 9 ॥
𑌯𑌥𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑌂 𑌤𑌤𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑍈𑌸𑍍𑌸𑌮𑌾𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌵𑌤𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑌂 𑌕𑍃𑌤𑌾𑌞𑍍𑌜𑌲𑌿𑌰𑌭𑌾𑌷𑌤 ॥ 10 ॥
𑌆𑌸𑌨𑍇 𑌭𑌗𑌵𑌾𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌾𑌂 𑌸𑌹𑍈𑌭𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌨𑌿𑌪𑍁𑌙𑍍𑌗𑌵𑍈𑌃 ।
𑌜𑌨𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌚𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌨𑌿𑌷𑌸𑌾𑌦 𑌮𑌹𑌾𑌮𑍁𑌨𑌿𑌃 ॥ 11 ॥
𑌪𑍁𑌰𑍋𑌧𑌾 𑌋𑌤𑍍𑌵𑌿𑌜𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌚 𑌸𑌹 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌭𑌿𑌃 ।
𑌆𑌸𑌨𑍇𑌷𑍁 𑌯𑌥𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑌮𑍁𑌪𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌾𑌨𑍍 𑌸𑌮𑌨𑍍𑌤𑌤𑌃 ॥ 12 ॥
𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌸 𑌨𑍃𑌪𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑌥𑌾𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ।
𑌅𑌦𑍍𑌯 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌸𑌮𑍃𑌧𑍍𑌦𑌿𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌸𑌫𑌲𑌾 𑌦𑍈𑌵𑌤𑍈𑌃 𑌕𑍃𑌤𑌾 ॥ 13 ॥
𑌅𑌦𑍍𑌯 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌫𑌲𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌭𑌗𑌵𑌦𑍍𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌾𑌨𑍍𑌮𑌯𑌾 ।
𑌧𑌨𑍍𑌯𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑍍𑌯𑌨𑍁𑌗𑍃𑌹𑍀𑌤𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿 𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌮𑍇 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌪𑍁𑌙𑍍𑌗𑌵 ॥ 14 ॥
𑌯𑌜𑍍𑌞𑍋𑌪𑌸𑌦𑌨𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌨𑍍 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍋𑌽𑌸𑌿 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌭𑌿𑌃 𑌸𑌹 ।
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌦𑌶𑌾𑌹𑌂 𑌤𑍁 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍇𑌷𑌮𑌾𑌹𑍁𑌰𑍍𑌮𑌨𑍀𑌷𑌿𑌣𑌃 ॥ 15 ॥
𑌤𑌤𑍋 𑌭𑌾𑌗𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌨𑍋 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌦𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌸𑌿 𑌕𑍗𑌶𑌿𑌕 ।
𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌶𑌾𑌰𑍍𑌦𑍂𑌲𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌵𑌦𑌨𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 ॥ 16 ॥
𑌪𑍁𑌨𑌸𑍍𑌤𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌪𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌛 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌞𑍍𑌜𑌲𑌿𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌣𑌤𑍋 𑌨𑍃𑌪𑌃 ।
𑌇𑌮𑍗 𑌕𑍁𑌮𑌾𑌰𑍗 𑌭𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌤𑍇 𑌦𑍇𑌵𑌤𑍁𑌲𑍍𑌯𑌪𑌰𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑍗 ॥ 17 ॥
𑌗𑌜𑌸𑌿𑌂𑌹𑌗𑌤𑍀 𑌵𑍀𑌰𑍗 𑌶𑌾𑌰𑍍𑌦𑍂𑌲𑌵𑍃𑌷𑌭𑍋𑌪𑌮𑍗 ।
𑌪𑌦𑍍𑌮𑌪𑌤𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑌾𑌲𑌾𑌕𑍍𑌷𑍗 𑌖𑌡𑍍𑌗𑌤𑍂𑌣𑍀𑌧𑌨𑍁𑌰𑍍𑌧𑌰𑍗 ॥ 18 ॥
𑌅𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾𑌵𑌿𑌵 𑌰𑍂𑌪𑍇𑌣 𑌸𑌮𑍁𑌪𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌯𑍗𑌵𑌨𑍗 ।
𑌯𑌦𑍃𑌚𑍍𑌛𑌯𑍈𑌵 𑌗𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍗 𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋𑌕𑌾𑌦𑌿𑌵𑌾𑌮𑌰𑍗 ॥ 19 ॥
𑌕𑌥𑌂 𑌪𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿𑌹 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍗 𑌕𑌿𑌮𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌾 𑌮𑍁𑌨𑍇 ।
𑌵𑌰𑌾𑌯𑍁𑌧𑌧𑌰𑍗 𑌵𑍀𑌰𑍗 𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌮𑌹𑌾𑌮𑍁𑌨𑍇 ॥ 20 ॥
𑌭𑍂𑌷𑌯𑌨𑍍𑌤𑌾𑌵𑌿𑌮𑌂 𑌦𑍇𑌶𑌂 𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾𑌵𑌿𑌵𑌾𑌮𑍍𑌬𑌰𑌮𑍍 ।
𑌪𑌰𑌸𑍍𑌪𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌦𑍃𑌶𑍗 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌾𑌣𑍇𑌙𑍍𑌗𑌿𑌤𑌚𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿𑌤𑍈𑌃 ॥ 21 ॥
𑌕𑌾𑌕𑌪𑌕𑍍𑌷𑌧𑌰𑍗 𑌵𑍀𑌰𑍗 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌤𑌃 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌜𑌨𑌕𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 22 ॥
𑌨𑍍𑌯𑌵𑍇𑌦𑌯𑌨𑍍𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑍗 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌦𑌶𑌰𑌥𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍗 ।
𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌾𑌶𑍍𑌰𑌮𑌨𑌿𑌵𑌾𑌸𑌂 𑌚 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌵𑌧𑌂 𑌤𑌥𑌾 ॥ 23 ॥
𑌤𑌚𑍍𑌚𑌾𑌗𑌮𑌨𑌮𑌵𑍍𑌯𑌗𑍍𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌶𑌾𑌲𑌾𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌹𑌲𑍍𑌯𑌾𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌂 𑌚𑍈𑌵 𑌗𑍗𑌤𑌮𑍇𑌨 𑌸𑌮𑌾𑌗𑌮𑌮𑍍 ॥ 24 ॥
𑌮𑌹𑌾𑌧𑌨𑍁𑌷𑌿 𑌜𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌸𑌾𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌤𑍁𑌮𑌾𑌗𑌮𑌨𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌏𑌤𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍇𑌜𑌾 𑌜𑌨𑌕𑌾𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇 ॥ 25 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌾𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
tataḥ prāguttarāṃ gatvā rāmassaumitriṇā saha |
viśvāmitraṃ puraskṛtya yajñavāṭamupāgamat || 1 ||
rāmastu muniśārdūlamuvāca sahalakṣmaṇaḥ |
sādhvī yajñasamṛddhirhi janakasya mahātmanaḥ || 2 ||
bahūnīha sahasrāṇi nānādeśanivāsinām |
brāhmaṇānāṃ mahābhāga vedādhyayanaśālinām || 3 ||
ṛṣivāṭāśca dṛśyante śakaṭīśatasaṅkulāḥ |
deśo vidhīyatāṃ brahman yatra vatsyāmahe vayam || 4 ||
rāmasya vacanaṃ śrutvā viśvāmitro mahāmuniḥ |
niveśamakaroddeśe vivikte salilāyute || 5 ||
viśvāmitramanuprāptaṃ śrutvā sa nṛpatistadā |
śatānandaṃ puraskṛtya purohitamaninditam || 6 ||
pratyujjagāma sahasā vinayena samanvitaḥ |
ṛtvijo'pi mahātmānastvarghyamādāya satvaram || 7 ||
viśvāmitrāya dharmeṇa dadurmanntrapuraskṛtam |
pratigṛhya ca tāṃ pūjāṃ janakasya mahātmanaḥ || 8 ||
papraccha kuśalaṃ rājño yajñasya ca nirāmayam |
sa tāṃścāpi munīn pṛṣṭvā sopādhyāyapurodhasaḥ || 9 ||
yathānyāyaṃ tatassarvaissamāgacchatprahṛṣṭavat |
atha rājā muniśreṣṭhaṃ kṛtāñjalirabhāṣata || 10 ||
āsane bhagavānāstāṃ sahaibhirmunipuṅgavaiḥ |
janakasya vacaśśrutvā niṣasāda mahāmuniḥ || 11 ||
purodhā ṛtvijaścaiva rājā ca saha mantribhiḥ |
āsaneṣu yathānyāyamupaviṣṭān samantataḥ || 12 ||
dṛṣṭvā sa nṛpatistatra viśvāmitramathābravīt |
adya yajñasamṛdhdirme saphalā daivataiḥ kṛtā || 13 ||
adya yajñaphalaṃ prāptaṃ bhagavaddarśanānmayā |
dhanyo'smyanugṛhīto'smi yasya me munipuṅgava || 14 ||
yajñopasadanaṃ brahman prāpto'si munibhiḥ saha |
dvādaśāhaṃ tu brahmarṣe śeṣamāhurmanīṣiṇaḥ || 15 ||
tato bhāgārthino devān draṣṭumarhasi kauśika |
ityuktvā muniśārdūlaṃ prahṛṣṭavadanastadā || 16 ||
punastaṃ paripapraccha prāñjaliḥ praṇato nṛpaḥ |
imau kumārau bhadraṃ te devatulyaparākramau || 17 ||
gajasiṃhagatī vīrau śārdūlavṛṣabhopamau |
padmapatraviśālākṣau khaḍgatūṇīdhanurdharau || 18 ||
aśvināviva rūpeṇa samupasthitayauvanau |
yadṛcchayaiva gāṃ prāptau devalokādivāmarau || 19 ||
kathaṃ padbhyāmiha prāptau kimarthaṃ kasya vā mune |
varāyudhadharau vīrau kasya putrau mahāmune || 20 ||
bhūṣayantāvimaṃ deśaṃ candrasūryāvivāmbaram |
parasparasya sadṛśau pramāṇeṅgitaceṣṭitaiḥ || 21 ||
kākapakṣadharau vīrau śrotumicchāmi tattvataḥ |
tasya tadvacanaṃ śrutvā janakasya mahātmanaḥ || 22 ||
nyavedayanmahātmānau putrau daśarathasya tau |
siddhāśramanivāsaṃ ca rākṣasānāṃ vadhaṃ tathā || 23 ||
taccāgamanamavyagraṃ viśālāyāśca darśanam |
ahalyādarśanaṃ caiva gautamena samāgamam || 24 ||
mahādhanuṣi jijñāsāṃ kartumāgamanaṃ tathā |
etatsarvaṃ mahātejā janakāya mahātmane || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ पञ्चाशस्सर्गः ।
ततः प्रागुत्तरां गत्वा रामस्सौमित्रिणा सह ।
विश्वामित्रं पुरस्कृत्य यज्ञवाटमुपागमत् ॥ 1 ॥
रामस्तु मुनिशार्दूलमुवाच सहलक्ष्मणः ।
साध्वी यज्ञसमृद्धिर्हि जनकस्य महात्मनः ॥ 2 ॥
बहूनीह सहस्राणि नानादेशनिवासिनाम् ।
ब्राह्मणानां महाभाग वेदाध्ययनशालिनाम् ॥ 3 ॥
ऋषिवाटाश्च दृश्यन्ते शकटीशतसङ्कुलाः ।
देशो विधीयतां ब्रह्मन् यत्र वत्स्यामहे वयम् ॥ 4 ॥
रामस्य वचनं श्रुत्वा विश्वामित्रो महामुनिः ।
निवेशमकरोद्देशे विविक्ते सलिलायुते ॥ 5 ॥
विश्वामित्रमनुप्राप्तं श्रुत्वा स नृपतिस्तदा ।
शतानन्दं पुरस्कृत्य पुरोहितमनिन्दितम् ॥ 6 ॥
प्रत्युज्जगाम सहसा विनयेन समन्वितः ।
ऋत्विजोऽपि महात्मानस्त्वर्घ्यमादाय सत्वरम् ॥ 7 ॥
विश्वामित्राय धर्मेण ददुर्मन्न्त्रपुरस्कृतम् ।
प्रतिगृह्य च तां पूजां जनकस्य महात्मनः ॥ 8 ॥
पप्रच्छ कुशलं राज्ञो यज्ञस्य च निरामयम् ।
स तांश्चापि मुनीन् पृष्ट्वा सोपाध्यायपुरोधसः ॥ 9 ॥
यथान्यायं ततस्सर्वैस्समागच्छत्प्रहृष्टवत् ।
अथ राजा मुनिश्रेष्ठं कृताञ्जलिरभाषत ॥ 10 ॥
आसने भगवानास्तां सहैभिर्मुनिपुङ्गवैः ।
जनकस्य वचश्श्रुत्वा निषसाद महामुनिः ॥ 11 ॥
पुरोधा ऋत्विजश्चैव राजा च सह मन्त्रिभिः ।
आसनेषु यथान्यायमुपविष्टान् समन्ततः ॥ 12 ॥
दृष्ट्वा स नृपतिस्तत्र विश्वामित्रमथाब्रवीत् ।
अद्य यज्ञसमृध्दिर्मे सफला दैवतैः कृता ॥ 13 ॥
अद्य यज्ञफलं प्राप्तं भगवद्दर्शनान्मया ।
धन्योऽस्म्यनुगृहीतोऽस्मि यस्य मे मुनिपुङ्गव ॥ 14 ॥
यज्ञोपसदनं ब्रह्मन् प्राप्तोऽसि मुनिभिः सह ।
द्वादशाहं तु ब्रह्मर्षे शेषमाहुर्मनीषिणः ॥ 15 ॥
ततो भागार्थिनो देवान् द्रष्टुमर्हसि कौशिक ।
इत्युक्त्वा मुनिशार्दूलं प्रहृष्टवदनस्तदा ॥ 16 ॥
पुनस्तं परिपप्रच्छ प्राञ्जलिः प्रणतो नृपः ।
इमौ कुमारौ भद्रं ते देवतुल्यपराक्रमौ ॥ 17 ॥
गजसिंहगती वीरौ शार्दूलवृषभोपमौ ।
पद्मपत्रविशालाक्षौ खड्गतूणीधनुर्धरौ ॥ 18 ॥
अश्विनाविव रूपेण समुपस्थितयौवनौ ।
यदृच्छयैव गां प्राप्तौ देवलोकादिवामरौ ॥ 19 ॥
कथं पद्भ्यामिह प्राप्तौ किमर्थं कस्य वा मुने ।
वरायुधधरौ वीरौ कस्य पुत्रौ महामुने ॥ 20 ॥
भूषयन्ताविमं देशं चन्द्रसूर्याविवाम्बरम् ।
परस्परस्य सदृशौ प्रमाणेङ्गितचेष्टितैः ॥ 21 ॥
काकपक्षधरौ वीरौ श्रोतुमिच्छामि तत्त्वतः ।
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा जनकस्य महात्मनः ॥ 22 ॥
न्यवेदयन्महात्मानौ पुत्रौ दशरथस्य तौ ।
सिद्धाश्रमनिवासं च राक्षसानां वधं तथा ॥ 23 ॥
तच्चागमनमव्यग्रं विशालायाश्च दर्शनम् ।
अहल्यादर्शनं चैव गौतमेन समागमम् ॥ 24 ॥
महाधनुषि जिज्ञासां कर्तुमागमनं तथा ।
एतत्सर्वं महातेजा जनकाय महात्मने ॥ 25 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे पञ्चाशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha pañcāśassargaḥ |
tataḥ prāguttarāṃ gatvā rāmassaumitriṇā saha |
viśvāmitraṃ puraskṛtya yajñavāṭamupāgamat || 1 ||
rāmastu muniśārdūlamuvāca sahalakṣmaṇaḥ |
sādhvī yajñasamṛddhirhi janakasya mahātmanaḥ || 2 ||
bahūnīha sahasrāṇi nānādeśanivāsinām |
brāhmaṇānāṃ mahābhāga vedādhyayanaśālinām || 3 ||
ṛṣivāṭāśca dṛśyante śakaṭīśatasaṅkulāḥ |
deśo vidhīyatāṃ brahman yatra vatsyāmahe vayam || 4 ||
rāmasya vacanaṃ śrutvā viśvāmitro mahāmuniḥ |
niveśamakaroddeśe vivikte salilāyute || 5 ||
viśvāmitramanuprāptaṃ śrutvā sa nṛpatistadā |
śatānandaṃ puraskṛtya purohitamaninditam || 6 ||
pratyujjagāma sahasā vinayena samanvitaḥ |
ṛtvijo'pi mahātmānastvarghyamādāya satvaram || 7 ||
viśvāmitrāya dharmeṇa dadurmanntrapuraskṛtam |
pratigṛhya ca tāṃ pūjāṃ janakasya mahātmanaḥ || 8 ||
papraccha kuśalaṃ rājño yajñasya ca nirāmayam |
sa tāṃścāpi munīn pṛṣṭvā sopādhyāyapurodhasaḥ || 9 ||
yathānyāyaṃ tatassarvaissamāgacchatprahṛṣṭavat |
atha rājā muniśreṣṭhaṃ kṛtāñjalirabhāṣata || 10 ||
āsane bhagavānāstāṃ sahaibhirmunipuṅgavaiḥ |
janakasya vacaśśrutvā niṣasāda mahāmuniḥ || 11 ||
purodhā ṛtvijaścaiva rājā ca saha mantribhiḥ |
āsaneṣu yathānyāyamupaviṣṭān samantataḥ || 12 ||
dṛṣṭvā sa nṛpatistatra viśvāmitramathābravīt |
adya yajñasamṛdhdirme saphalā daivataiḥ kṛtā || 13 ||
adya yajñaphalaṃ prāptaṃ bhagavaddarśanānmayā |
dhanyo'smyanugṛhīto'smi yasya me munipuṅgava || 14 ||
yajñopasadanaṃ brahman prāpto'si munibhiḥ saha |
dvādaśāhaṃ tu brahmarṣe śeṣamāhurmanīṣiṇaḥ || 15 ||
tato bhāgārthino devān draṣṭumarhasi kauśika |
ityuktvā muniśārdūlaṃ prahṛṣṭavadanastadā || 16 ||
punastaṃ paripapraccha prāñjaliḥ praṇato nṛpaḥ |
imau kumārau bhadraṃ te devatulyaparākramau || 17 ||
gajasiṃhagatī vīrau śārdūlavṛṣabhopamau |
padmapatraviśālākṣau khaḍgatūṇīdhanurdharau || 18 ||
aśvināviva rūpeṇa samupasthitayauvanau |
yadṛcchayaiva gāṃ prāptau devalokādivāmarau || 19 ||
kathaṃ padbhyāmiha prāptau kimarthaṃ kasya vā mune |
varāyudhadharau vīrau kasya putrau mahāmune || 20 ||
bhūṣayantāvimaṃ deśaṃ candrasūryāvivāmbaram |
parasparasya sadṛśau pramāṇeṅgitaceṣṭitaiḥ || 21 ||
kākapakṣadharau vīrau śrotumicchāmi tattvataḥ |
tasya tadvacanaṃ śrutvā janakasya mahātmanaḥ || 22 ||
nyavedayanmahātmānau putrau daśarathasya tau |
siddhāśramanivāsaṃ ca rākṣasānāṃ vadhaṃ tathā || 23 ||
taccāgamanamavyagraṃ viśālāyāśca darśanam |
ahalyādarśanaṃ caiva gautamena samāgamam || 24 ||
mahādhanuṣi jijñāsāṃ kartumāgamanaṃ tathā |
etatsarvaṃ mahātejā janakāya mahātmane || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe pañcāśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.