𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌏𑌕𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌂𑌶𑍍𑌚𑌿𑌰𑌗𑌤𑌾𑌨𑍍 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌗𑌰𑍋 𑌰𑌘𑍁𑌨𑌨𑍍𑌦𑌨 ।
𑌨𑌪𑍍𑌤𑌾𑌰𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌤𑍇𑌜𑌸𑌾 ॥ 1 ॥
𑌶𑍂𑌰𑌶𑍍𑌚 𑌕𑍃𑌤𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌶𑍍𑌚 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑍈𑌸𑍍𑌤𑍁𑌲𑍍𑌯𑍋𑌽𑌸𑌿 𑌤𑍇𑌜𑌸𑌾 ।
𑌪𑌿𑌤𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌗𑌤𑌿𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌚𑍍𑌛 𑌯𑍇𑌨 𑌚𑌾𑌶𑍍𑌵𑍋𑌽𑌪𑌵𑌾𑌹𑌿𑌤𑌃 ॥ 2 ॥
𑌅𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌭𑍗𑌮𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑌿 𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌚 ।
𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌘𑌾𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌸𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑍀𑌷𑍍𑌵 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌮𑍁𑌕𑌮𑍍 ॥ 3 ॥
𑌅𑌭𑌿𑌵𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾𑌭𑌿𑌵𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾𑌂𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌹𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌿𑌘𑍍𑌨𑌕𑌰𑌾𑌨𑌪𑌿 ।
𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌾𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌸𑍍𑌵 𑌮𑌮 𑌯𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌾𑌰𑌗𑌃 ॥ 4 ॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋𑌂𑌽𑌶𑍁𑌮𑌾𑌨𑍍𑌸𑌮𑍍𑌯𑌕𑍍 𑌸𑌗𑌰𑍇𑌣 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 ।
𑌧𑌨𑍁𑌰𑌾𑌦𑌾𑌯 𑌖𑌡𑍍𑌗𑌂 𑌚 𑌜𑌗𑌾𑌮 𑌲𑌘𑍁𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌃 ॥ 5 ॥
𑌸 𑌖𑌾𑌤𑌂 𑌪𑌿𑌤𑍃𑌭𑌿𑌰𑍍𑌮𑌾𑌰𑍍𑌗𑌮𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌭𑍗𑌮𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌭𑌿𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑌦𑍍𑌯𑌤 𑌨𑌰𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠 𑌤𑍇𑌨 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌾𑌽𑌭𑌿𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤𑌃 ॥ 6 ॥
𑌦𑍈𑌤𑍍𑌯𑌦𑌾𑌨𑌵𑌰𑌕𑍍𑌷𑍋𑌭𑌿𑌃 𑌪𑌿𑌶𑌾𑌚𑌪𑌤𑌗𑍋𑌰𑌗𑍈𑌃 ।
𑌪𑍂𑌜𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍇𑌜𑌾 𑌦𑌿𑌶𑌾𑌗𑌜𑌮𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤 ॥ 7 ॥
𑌸 𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌨𑌿𑌰𑌾𑌮𑌯𑌮𑍍 ।
𑌪𑌿𑌤𑍃𑌨𑍍 𑌸 𑌪𑌰𑌿𑌪𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌛 𑌵𑌾𑌜𑌿𑌹𑌰𑍍𑌤𑌾𑌰𑌮𑍇𑌵 𑌚 ॥ 8 ॥
𑌦𑌿𑌶𑌾𑌗𑌜𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌾𑌹𑌾𑌂𑌶𑍁𑌮𑌤𑍋 𑌵𑌚𑌃 ।
𑌆𑌸𑌮𑌞𑍍𑌜 𑌕𑍃𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌸𑌹𑌾𑌶𑍍𑌵𑌶𑍍𑌶𑍀𑌘𑍍𑌰𑌮𑍇𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ॥ 9 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌨𑍇𑌵 𑌦𑌿𑌶𑌾𑌗𑌜𑌾𑌨𑍍 ।
𑌯𑌥𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑌂 𑌯𑌥𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌷𑍍𑌟𑍁𑌂 𑌸𑌮𑍁𑌪𑌚𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇 ॥ 10 ॥
𑌤𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍈𑌰𑍍𑌦𑌿𑌶𑌾𑌪𑌾𑌲𑍈𑌰𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌜𑍍𑌞𑍈𑌰𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌕𑍋𑌵𑌿𑌦𑍈𑌃 ।
𑌪𑍂𑌜𑌿𑌤𑌸𑍍𑌸𑌹𑌯𑌶𑍍𑌚𑍈𑌵 𑌗𑌨𑍍𑌤𑌾𑌽𑌸𑍀𑌤𑍍𑌯𑌭𑌿𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤𑌃 ॥ 11 ॥
𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌜𑌗𑌾𑌮 𑌲𑌘𑍁𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌃 ।
𑌭𑌸𑍍𑌮𑌰𑌾𑌶𑍀𑌕𑍃𑌤𑌾 𑌯𑌤𑍍𑌰 𑌪𑌿𑌤𑌰𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌾𑌗𑌰𑌾𑌃 ॥ 12 ॥
𑌸 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌵𑌶𑌮𑌾𑌪𑌨𑍍𑌨𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌸𑌮𑌞𑍍𑌜𑌸𑍁𑌤𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 ।
𑌚𑍁𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌰𑍍𑌤𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌵𑌧𑌾𑌤𑍍𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌸𑍁𑌦𑍁𑌃𑌖𑌿𑌤𑌃 ॥ 13 ॥
𑌯𑌜𑍍𑌞𑍀𑌯𑌂 𑌚 𑌹𑌯𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌚𑌰𑌨𑍍𑌤𑌮𑌵𑌿𑌦𑍂𑌰𑌤𑌃 ।
𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰𑍋 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌶𑍋𑌕𑌸𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌃 ॥ 14 ॥
𑌸 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌤𑍁𑌕𑌾𑌮𑍋 𑌜𑌲𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌮𑍍 ।
𑌸𑌲𑌿𑌲𑌾𑌰𑍍𑌥𑍀 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍇𑌜𑌾 𑌨 𑌚𑌾𑌪𑌶𑍍𑌯𑌜𑍍𑌜𑌲𑌾𑌶𑌯𑌮𑍍 ॥ 15 ॥
𑌵𑌿𑌸𑌾𑌰𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌪𑍁𑌣𑌾𑌂 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿𑌂 𑌤𑌤𑍋𑌽𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍𑌖𑌗𑌾𑌧𑌿𑌪𑌮𑍍 ।
𑌪𑌿𑌤𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌮𑌾𑌤𑍁𑌲𑌂 𑌰𑌾𑌮 𑌸𑍁𑌪𑌰𑍍𑌣𑌮𑌨𑌿𑌲𑍋𑌪𑌮𑌮𑍍 ॥ 16 ॥
𑌸 𑌚𑍈𑌵𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌦𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌵𑍈𑌨𑌤𑍇𑌯𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌲 𑌃 ।
𑌮𑌾 𑌶𑍁𑌚𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰 𑌵𑌧𑍋𑌽𑌯𑌂 𑌲𑍋𑌕𑌸𑌮𑍍𑌮𑌤𑌃 ॥ 17 ॥
𑌕𑌪𑌿𑌲𑍇𑌨𑌾𑌪𑍍𑌰𑌮𑍇𑌯𑍇𑌨 𑌦𑌗𑍍𑌧𑌾 𑌹𑍀𑌮𑍇 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌲𑌾𑌃 ।
𑌸𑌲𑌿𑌲𑌂 𑌨𑌾𑌰𑍍𑌹𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞 𑌦𑌾𑌤𑍁𑌮𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌹𑌿 𑌲𑍗𑌕𑌿𑌕𑌮𑍍 ॥ 18 ॥
𑌗𑌙𑍍𑌗𑌾 𑌹𑌿𑌮𑌵𑌤𑍋 𑌜𑍍𑌯𑍇𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌦𑍁𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌰𑍍𑌷𑌭 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌾𑌹𑍋 𑌪𑌿𑌤𑍃𑌣𑌾𑌂 𑌤𑍁 𑌜𑌲𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌮𑍍 ॥ 19 ॥
𑌭𑌸𑍍𑌮𑌰𑌾𑌶𑍀𑌕𑍃𑌤𑌾𑌨𑍇𑌤𑌾𑌨𑍍 𑌪𑍍𑌲𑌾𑌵𑌯𑍇𑌲𑍍𑌲𑍋𑌕𑌪𑌾𑌵𑌨𑍀 ।
𑌤𑌯𑌾 𑌕𑍍𑌲𑌿𑌨𑍍𑌨𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌭𑌸𑍍𑌮 𑌗𑌙𑍍𑌗𑌯𑌾 𑌲𑍋𑌕𑌕𑌾𑌨𑍍𑌤𑌯𑌾 ॥ 20 ॥
𑌷𑌷𑍍𑌟𑌿𑌂 𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌲𑍋𑌕𑌂 𑌚 𑌨𑍇𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌗𑌚𑍍𑌛 𑌚𑌾𑌶𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗 𑌤𑌂 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 21 ॥
𑌯𑌜𑍍𑌞𑌂 𑌪𑍈𑌤𑌾𑌮𑌹𑌂 𑌵𑍀𑌰 𑌸𑌂𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌿𑌤𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌸𑌿 ।
𑌸𑍁𑌪𑌰𑍍𑌣𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑍋𑌂𑌽𑌶𑍁𑌮𑌾𑌨𑌤𑌿𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 22 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌰𑌿𑌤𑌂 𑌹𑌯𑌮𑌾𑌦𑌾𑌯 𑌪𑍁𑌨𑌰𑌾𑌯𑌾𑌨𑍍𑌮𑌹𑌾𑌯𑌶𑌾𑌃 ।
𑌤𑌤𑍋 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌮𑌾𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌦𑍀𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑌂 𑌰𑌘𑍁𑌨𑌨𑍍𑌦𑌨 ॥ 23 ॥
𑌨𑍍𑌯𑌵𑍇𑌦𑌯𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌸𑍁𑌪𑌰𑍍𑌣𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌘𑍋𑌰𑌸𑌙𑍍𑌕𑌾𑌶𑌂 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌮𑌂𑌶𑍁𑌮𑌤𑍋 𑌨𑍃𑌪𑌃 ॥ 24 ॥
𑌯𑌜𑍍𑌞𑌂 𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌾𑌮𑌾𑌸 𑌯𑌥𑌾𑌕𑌲𑍍𑌪𑌂 𑌯𑌥𑌾𑌵𑌿𑌧𑌿 ।
𑌸𑍍𑌵𑌪𑍁𑌰𑌂 𑌚𑌾𑌗𑌮𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍀𑌮𑌾𑌨𑌿𑌷𑍍𑌟𑌯𑌜𑍍𑌞𑍋𑌮𑌹𑍀𑌪𑌤𑌿𑌃 ॥ 25 ॥
𑌗𑌙𑍍𑌗𑌾𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚𑌾𑌗𑌮𑍇 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑌂 𑌨𑌾𑌧𑍍𑌯𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤 ।
𑌅𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑌂 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌕𑌾𑌲𑍇𑌨 𑌮𑌹𑌤𑌾 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍍 ।
𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂𑌶𑌦𑍍𑌵𑌰𑍍𑌷𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌦𑌿𑌵𑌂 𑌗𑌤𑌃 ॥ 26 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌏𑌕𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha ekacatvāriṃśassargaḥ |
putrāṃściragatān jñātvā sagaro raghunandana |
naptāramabravīdrājā dīpyamānaṃ svatejasā || 1 ||
śūraśca kṛtavidyaśca pūrvaistulyo'si tejasā |
pitṛṇāṃ gatimanviccha yena cāśvo'pavāhitaḥ || 2 ||
antarbhaumāni sattvāni vīryavanti mahānti ca |
teṣāṃ tvaṃ pratighātārthaṃ sāstraṃ gṛhṇīṣva kārmukam || 3 ||
abhivādyābhivādyāṃstvaṃ hatvā vighnakarānapi |
siddhārthassannivartasva mama yajñasya pāragaḥ || 4 ||
evamuktoṃ'śumānsamyak sagareṇa mahātmanā |
dhanurādāya khaḍgaṃ ca jagāma laghuvikramaḥ || 5 ||
sa khātaṃ pitṛbhirmārgamantarbhaumaṃ mahātmabhiḥ |
prāpadyata naraśreṣṭha tena rājñā'bhicoditaḥ || 6 ||
daityadānavarakṣobhiḥ piśācapatagoragaiḥ |
pūjyamānaṃ mahātejā diśāgajamapaśyata || 7 ||
sa taṃ pradakṣiṇaṃ kṛtvā pṛṣṭvā cāpi nirāmayam |
pitṛn sa paripapraccha vājihartārameva ca || 8 ||
diśāgajastu tacchrutvā pratyāhāṃśumato vacaḥ |
āsamañja kṛtārthastvaṃ sahāśvaśśīghrameṣyasi || 9 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā sarvāneva diśāgajān |
yathākramaṃ yathānyāyaṃ praṣṭuṃ samupacakrame || 10 ||
taiśca sarvairdiśāpālairvākyajñairvākyakovidaiḥ |
pūjitassahayaścaiva gantā'sītyabhicoditaḥ || 11 ||
teṣāṃ tadvacanaṃ śrutvā jagāma laghuvikramaḥ |
bhasmarāśīkṛtā yatra pitarastasya sāgarāḥ || 12 ||
sa duḥkhavaśamāpannastvasamañjasutastadā |
cukrośa paramārtastu vadhātteṣāṃ suduḥkhitaḥ || 13 ||
yajñīyaṃ ca hayaṃ tatra carantamavidūrataḥ |
dadarśa puruṣavyāghro duḥkhaśokasamanvitaḥ || 14 ||
sa teṣāṃ rājaputrāṇāṃ kartukāmo jalakriyām |
salilārthī mahātejā na cāpaśyajjalāśayam || 15 ||
visārya nipuṇāṃ dṛṣṭiṃ tato'paśyatkhagādhipam |
pitṛṇāṃ mātulaṃ rāma suparṇamanilopamam || 16 ||
sa caivamabravīdvākyaṃ vainateyo mahābala ḥ |
mā śucaḥ puruṣavyāghra vadho'yaṃ lokasammataḥ || 17 ||
kapilenāprameyena dagdhā hīme mahābalāḥ |
salilaṃ nārhasi prājña dātumeṣāṃ hi laukikam || 18 ||
gaṅgā himavato jyeṣṭhā duhitā puruṣarṣabha |
tasyāṃ kuru mahābāho pitṛṇāṃ tu jalakriyām || 19 ||
bhasmarāśīkṛtānetān plāvayellokapāvanī |
tayā klinnamidaṃ bhasma gaṅgayā lokakāntayā || 20 ||
ṣaṣṭiṃ putrasahasrāṇi svargalokaṃ ca neṣyati |
gaccha cāśvaṃ mahābhāga taṃ gṛhya puruṣarṣabha || 21 ||
yajñaṃ paitāmahaṃ vīra saṃvartayitumarhasi |
suparṇavacanaṃ śrutvā soṃ'śumānativīryavān || 22 ||
tvaritaṃ hayamādāya punarāyānmahāyaśāḥ |
tato rājānamāsādya dīkṣitaṃ raghunandana || 23 ||
nyavedayadyathāvṛttaṃ suparṇavacanaṃ tathā |
tacchrutvā ghorasaṅkāśaṃ vākyamaṃśumato nṛpaḥ || 24 ||
yajñaṃ nivartayāmāsa yathākalpaṃ yathāvidhi |
svapuraṃ cāgamacchrīmāniṣṭayajñomahīpatiḥ || 25 ||
gaṅgāyāścāgame rājā niścayaṃ nādhyagacchata |
akṛtvā niścayaṃ rājā kālena mahatā mahān |
triṃśadvarṣasahasrāṇi rājyaṃ kṛtvā divaṃ gataḥ || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe ekacatvāriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ एकचत्वारिंशस्सर्गः ।
पुत्रांश्चिरगतान् ज्ञात्वा सगरो रघुनन्दन ।
नप्तारमब्रवीद्राजा दीप्यमानं स्वतेजसा ॥ 1 ॥
शूरश्च कृतविद्यश्च पूर्वैस्तुल्योऽसि तेजसा ।
पितृणां गतिमन्विच्छ येन चाश्वोऽपवाहितः ॥ 2 ॥
अन्तर्भौमानि सत्त्वानि वीर्यवन्ति महान्ति च ।
तेषां त्वं प्रतिघातार्थं सास्त्रं गृह्णीष्व कार्मुकम् ॥ 3 ॥
अभिवाद्याभिवाद्यांस्त्वं हत्वा विघ्नकरानपि ।
सिद्धार्थस्सन्निवर्तस्व मम यज्ञस्य पारगः ॥ 4 ॥
एवमुक्तोंऽशुमान्सम्यक् सगरेण महात्मना ।
धनुरादाय खड्गं च जगाम लघुविक्रमः ॥ 5 ॥
स खातं पितृभिर्मार्गमन्तर्भौमं महात्मभिः ।
प्रापद्यत नरश्रेष्ठ तेन राज्ञाऽभिचोदितः ॥ 6 ॥
दैत्यदानवरक्षोभिः पिशाचपतगोरगैः ।
पूज्यमानं महातेजा दिशागजमपश्यत ॥ 7 ॥
स तं प्रदक्षिणं कृत्वा पृष्ट्वा चापि निरामयम् ।
पितृन् स परिपप्रच्छ वाजिहर्तारमेव च ॥ 8 ॥
दिशागजस्तु तच्छ्रुत्वा प्रत्याहांशुमतो वचः ।
आसमञ्ज कृतार्थस्त्वं सहाश्वश्शीघ्रमेष्यसि ॥ 9 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा सर्वानेव दिशागजान् ।
यथाक्रमं यथान्यायं प्रष्टुं समुपचक्रमे ॥ 10 ॥
तैश्च सर्वैर्दिशापालैर्वाक्यज्ञैर्वाक्यकोविदैः ।
पूजितस्सहयश्चैव गन्ताऽसीत्यभिचोदितः ॥ 11 ॥
तेषां तद्वचनं श्रुत्वा जगाम लघुविक्रमः ।
भस्मराशीकृता यत्र पितरस्तस्य सागराः ॥ 12 ॥
स दुःखवशमापन्नस्त्वसमञ्जसुतस्तदा ।
चुक्रोश परमार्तस्तु वधात्तेषां सुदुःखितः ॥ 13 ॥
यज्ञीयं च हयं तत्र चरन्तमविदूरतः ।
ददर्श पुरुषव्याघ्रो दुःखशोकसमन्वितः ॥ 14 ॥
स तेषां राजपुत्राणां कर्तुकामो जलक्रियाम् ।
सलिलार्थी महातेजा न चापश्यज्जलाशयम् ॥ 15 ॥
विसार्य निपुणां दृष्टिं ततोऽपश्यत्खगाधिपम् ।
पितृणां मातुलं राम सुपर्णमनिलोपमम् ॥ 16 ॥
स चैवमब्रवीद्वाक्यं वैनतेयो महाबल ः ।
मा शुचः पुरुषव्याघ्र वधोऽयं लोकसम्मतः ॥ 17 ॥
कपिलेनाप्रमेयेन दग्धा हीमे महाबलाः ।
सलिलं नार्हसि प्राज्ञ दातुमेषां हि लौकिकम् ॥ 18 ॥
गङ्गा हिमवतो ज्येष्ठा दुहिता पुरुषर्षभ ।
तस्यां कुरु महाबाहो पितृणां तु जलक्रियाम् ॥ 19 ॥
भस्मराशीकृतानेतान् प्लावयेल्लोकपावनी ।
तया क्लिन्नमिदं भस्म गङ्गया लोककान्तया ॥ 20 ॥
षष्टिं पुत्रसहस्राणि स्वर्गलोकं च नेष्यति ।
गच्छ चाश्वं महाभाग तं गृह्य पुरुषर्षभ ॥ 21 ॥
यज्ञं पैतामहं वीर संवर्तयितुमर्हसि ।
सुपर्णवचनं श्रुत्वा सोंऽशुमानतिवीर्यवान् ॥ 22 ॥
त्वरितं हयमादाय पुनरायान्महायशाः ।
ततो राजानमासाद्य दीक्षितं रघुनन्दन ॥ 23 ॥
न्यवेदयद्यथावृत्तं सुपर्णवचनं तथा ।
तच्छ्रुत्वा घोरसङ्काशं वाक्यमंशुमतो नृपः ॥ 24 ॥
यज्ञं निवर्तयामास यथाकल्पं यथाविधि ।
स्वपुरं चागमच्छ्रीमानिष्टयज्ञोमहीपतिः ॥ 25 ॥
गङ्गायाश्चागमे राजा निश्चयं नाध्यगच्छत ।
अकृत्वा निश्चयं राजा कालेन महता महान् ।
त्रिंशद्वर्षसहस्राणि राज्यं कृत्वा दिवं गतः ॥ 26 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे एकचत्वारिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha ekacatvāriṃśassargaḥ |
putrāṃściragatān jñātvā sagaro raghunandana |
naptāramabravīdrājā dīpyamānaṃ svatejasā || 1 ||
śūraśca kṛtavidyaśca pūrvaistulyo'si tejasā |
pitṛṇāṃ gatimanviccha yena cāśvo'pavāhitaḥ || 2 ||
antarbhaumāni sattvāni vīryavanti mahānti ca |
teṣāṃ tvaṃ pratighātārthaṃ sāstraṃ gṛhṇīṣva kārmukam || 3 ||
abhivādyābhivādyāṃstvaṃ hatvā vighnakarānapi |
siddhārthassannivartasva mama yajñasya pāragaḥ || 4 ||
evamuktoṃ'śumānsamyak sagareṇa mahātmanā |
dhanurādāya khaḍgaṃ ca jagāma laghuvikramaḥ || 5 ||
sa khātaṃ pitṛbhirmārgamantarbhaumaṃ mahātmabhiḥ |
prāpadyata naraśreṣṭha tena rājñā'bhicoditaḥ || 6 ||
daityadānavarakṣobhiḥ piśācapatagoragaiḥ |
pūjyamānaṃ mahātejā diśāgajamapaśyata || 7 ||
sa taṃ pradakṣiṇaṃ kṛtvā pṛṣṭvā cāpi nirāmayam |
pitṛn sa paripapraccha vājihartārameva ca || 8 ||
diśāgajastu tacchrutvā pratyāhāṃśumato vacaḥ |
āsamañja kṛtārthastvaṃ sahāśvaśśīghrameṣyasi || 9 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā sarvāneva diśāgajān |
yathākramaṃ yathānyāyaṃ praṣṭuṃ samupacakrame || 10 ||
taiśca sarvairdiśāpālairvākyajñairvākyakovidaiḥ |
pūjitassahayaścaiva gantā'sītyabhicoditaḥ || 11 ||
teṣāṃ tadvacanaṃ śrutvā jagāma laghuvikramaḥ |
bhasmarāśīkṛtā yatra pitarastasya sāgarāḥ || 12 ||
sa duḥkhavaśamāpannastvasamañjasutastadā |
cukrośa paramārtastu vadhātteṣāṃ suduḥkhitaḥ || 13 ||
yajñīyaṃ ca hayaṃ tatra carantamavidūrataḥ |
dadarśa puruṣavyāghro duḥkhaśokasamanvitaḥ || 14 ||
sa teṣāṃ rājaputrāṇāṃ kartukāmo jalakriyām |
salilārthī mahātejā na cāpaśyajjalāśayam || 15 ||
visārya nipuṇāṃ dṛṣṭiṃ tato'paśyatkhagādhipam |
pitṛṇāṃ mātulaṃ rāma suparṇamanilopamam || 16 ||
sa caivamabravīdvākyaṃ vainateyo mahābala ḥ |
mā śucaḥ puruṣavyāghra vadho'yaṃ lokasammataḥ || 17 ||
kapilenāprameyena dagdhā hīme mahābalāḥ |
salilaṃ nārhasi prājña dātumeṣāṃ hi laukikam || 18 ||
gaṅgā himavato jyeṣṭhā duhitā puruṣarṣabha |
tasyāṃ kuru mahābāho pitṛṇāṃ tu jalakriyām || 19 ||
bhasmarāśīkṛtānetān plāvayellokapāvanī |
tayā klinnamidaṃ bhasma gaṅgayā lokakāntayā || 20 ||
ṣaṣṭiṃ putrasahasrāṇi svargalokaṃ ca neṣyati |
gaccha cāśvaṃ mahābhāga taṃ gṛhya puruṣarṣabha || 21 ||
yajñaṃ paitāmahaṃ vīra saṃvartayitumarhasi |
suparṇavacanaṃ śrutvā soṃ'śumānativīryavān || 22 ||
tvaritaṃ hayamādāya punarāyānmahāyaśāḥ |
tato rājānamāsādya dīkṣitaṃ raghunandana || 23 ||
nyavedayadyathāvṛttaṃ suparṇavacanaṃ tathā |
tacchrutvā ghorasaṅkāśaṃ vākyamaṃśumato nṛpaḥ || 24 ||
yajñaṃ nivartayāmāsa yathākalpaṃ yathāvidhi |
svapuraṃ cāgamacchrīmāniṣṭayajñomahīpatiḥ || 25 ||
gaṅgāyāścāgame rājā niścayaṃ nādhyagacchata |
akṛtvā niścayaṃ rājā kālena mahatā mahān |
triṃśadvarṣasahasrāṇi rājyaṃ kṛtvā divaṃ gataḥ || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe ekacatvāriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.