𑌧𑍍𑌯𑌾𑌨𑌂
𑌵𑌾𑌸𑍁𑌦𑍇𑌵𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌯𑍋𑌗𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌂 𑌨𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌪𑍍𑌰𑌦𑌂 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌮𑍍 ।
𑌮𑍁𑌮𑍁𑌕𑍍𑌷𑍂𑌣𑌾𑌂 𑌹𑌿𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌬𑍋𑌧𑍋𑌭𑌿𑌧𑍀𑌯𑌤𑍇 ॥
𑌸𑌾𑌧𑌨𑌚𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌯𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌾𑌧𑌿𑌕𑌾𑌰𑌿𑌣𑌾𑌂 𑌮𑍋𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌧𑌨𑌭𑍂𑌤𑌂
𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌰𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌃 ।
𑌸𑌾𑌧𑌨𑌚𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌯𑌮𑍍
𑌸𑌾𑌧𑌨𑌚𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌯𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌃 ।
𑌇𑌹𑌾𑌮𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌫𑌲𑌭𑍋𑌗𑌵𑌿𑌰𑌾𑌗𑌃 ।
𑌶𑌮𑌾𑌦𑌿𑌷𑌟𑍍𑌕𑌸𑌮𑍍𑌪𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃 ।
𑌮𑍁𑌮𑍁𑌕𑍍𑌷𑍁𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌚𑍇𑌤𑌿 ।
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌃
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇𑌕𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮 𑌤𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑌤𑌿𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌮𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌅𑌯𑌮𑍇𑌵 𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌿𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌃 ।
𑌵𑌿𑌰𑌾𑌗𑌃
𑌵𑌿𑌰𑌾𑌗𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌇𑌹𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌭𑍋𑌗𑍇𑌷𑍁 𑌇𑌚𑍍𑌛𑌾𑌰𑌾𑌹𑌿𑌤𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌶𑌮𑌾𑌦𑌿𑌸𑌾𑌧𑌨𑌸𑌮𑍍𑌪𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃
𑌶𑌮𑌾𑌦𑌿𑌸𑌾𑌧𑌨𑌸𑌮𑍍𑌪𑌤𑍍𑌤𑌿𑌃 𑌕𑌾 ?
𑌶𑌮𑍋 𑌦𑌮 𑌉𑌪𑌰𑌮𑌸𑍍𑌤𑌿𑌤𑌿𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌸𑌮𑌾𑌧𑌾𑌨𑌂 𑌚 𑌇𑌤𑌿 ।𑌶𑌮𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌮𑌨𑍋𑌨𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌃 ।
𑌦𑌮𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌰𑌾𑌦𑌿𑌬𑌾𑌹𑍍𑌯𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌨𑌿𑌗𑍍𑌰𑌹𑌃 ।
𑌉𑌪𑌰𑌮𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌸𑍍𑌵𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌨𑍁𑌷𑍍𑌠𑌾𑌨𑌮𑍇𑌵 ।
𑌤𑌿𑌤𑌿𑌕𑍍𑌷𑌾 𑌕𑌾 ?
𑌶𑍀𑌤𑍋𑌷𑍍𑌣𑌸𑍁𑌖𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌦𑌿𑌸𑌹𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ।
𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌕𑍀𑌦𑍃𑌶𑍀 ?
𑌗𑍁𑌰𑍁𑌵𑍇𑌦𑌾𑌨𑍍𑌤𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿𑌷𑍁 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌸𑌃 𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌾 ।
𑌸𑌮𑌾𑌧𑌾𑌨𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑍈𑌕𑌾𑌗𑍍𑌰𑌤𑌾 ।
𑌮𑍁𑌮𑍁𑌕𑍍𑌷𑍁𑌤𑍍𑌵𑌂
𑌮𑍁𑌮𑍁𑌕𑍍𑌷𑍁𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌮𑍋𑌕𑍍𑌷𑍋 𑌮𑍇 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌦𑍍 𑌇𑌤𑌿 𑌇𑌚𑍍𑌛𑌾 ।
𑌏𑌤𑌤𑍍 𑌸𑌾𑌧𑌨𑌚𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌯𑌮𑍍 ।
𑌤𑌤𑌸𑍍𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌸𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿𑌕𑌾𑌰𑌿𑌣𑍋 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌃
𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌵𑌿𑌵𑍇𑌕𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌤𑌦𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌿𑌥𑍍𑌯𑍇𑌤𑌿 ।𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌕𑌃 ?
𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌕𑌾𑌰𑌣𑌶𑌰𑍀𑌰𑌾𑌦𑍍𑌵𑍍𑌯𑌤𑌿𑌰𑌿𑌕𑍍𑌤𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑍋𑌶𑌾𑌤𑍀𑌤𑌃 𑌸𑌨𑍍
𑌅𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌤𑍍𑌰𑌯𑌸𑌾𑌕𑍍𑌷𑍀 𑌸𑌚𑍍𑌚𑌿𑌦𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌃 𑌸𑌨𑍍
𑌯𑌸𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 𑌸 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 ।
𑌶𑌰𑍀𑌰𑌤𑍍𑌰𑌯𑌂 (𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍)
𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌶𑌰𑍀𑌰𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌪𑌞𑍍𑌚𑍀𑌕𑍃𑌤𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌹𑌾𑌭𑍂𑌤𑍈𑌃 𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌸𑌤𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮𑌜𑌨𑍍𑌯𑌂
𑌸𑍁𑌖𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌦𑌿𑌭𑍋𑌗𑌾𑌯𑌤𑌨𑌂 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍
𑌅𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌜𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌰𑍍𑌧𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌪𑌰𑌿𑌣𑌮𑌤𑍇 𑌅𑌪𑌕𑍍𑌷𑍀𑌯𑌤𑍇 𑌵𑌿𑌨𑌶𑍍𑌯𑌤𑍀𑌤𑌿
𑌷𑌡𑍍𑌵𑌿𑌕𑌾𑌰𑌵𑌦𑍇𑌤𑌤𑍍𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍 ।
𑌶𑌰𑍀𑌰𑌤𑍍𑌰𑌯𑌂 (𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍)
𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌶𑌰𑍀𑌰𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌅𑌪𑌞𑍍𑌚𑍀𑌕𑍃𑌤𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌹𑌾𑌭𑍂𑌤𑍈𑌃 𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌸𑌤𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮𑌜𑌨𑍍𑌯𑌂
𑌸𑍁𑌖𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌦𑌿𑌭𑍋𑌗𑌸𑌾𑌧𑌨𑌂
𑌪𑌞𑍍𑌚𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑌰𑍍𑌮𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌿 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌦𑌯𑌃
𑌮𑌨𑌶𑍍𑌚𑍈𑌕𑌂 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌶𑍍𑌚𑍈𑌕𑌾
𑌏𑌵𑌂 𑌸𑌪𑍍𑌤𑌦𑌶𑌾𑌕𑌲𑌾𑌭𑌿𑌃 𑌸𑌹 𑌯𑌤𑍍𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 𑌤𑌤𑍍𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍 ।
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌿
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌕𑍍 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌃 𑌰𑌸𑌨𑌾 𑌘𑍍𑌰𑌾𑌣𑌂 𑌇𑌤𑌿 𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌿 ।
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌦𑌿𑌗𑍍𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 ।
𑌤𑍍𑌵𑌚𑍋 𑌵𑌾𑌯𑍁𑌃 ।
𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌷𑌃 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌃 ।
𑌰𑌸𑌨𑌾𑌯𑌾 𑌵𑌰𑍁𑌣𑌃 ।
𑌘𑍍𑌰𑌾𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌅𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗 ।
𑌇𑌤𑌿 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾𑌃 ।
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌶𑌬𑍍𑌦𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑌮𑍍 ।
𑌤𑍍𑌵𑌚𑍋 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌸𑍍𑌪𑌰𑍍𑌶𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑌮𑍍 ।
𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌷𑍋 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌰𑍂𑌪𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑌮𑍍 ।
𑌰𑌸𑌨𑌾𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌰𑌸𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑌮𑍍 ।
𑌘𑍍𑌰𑌾𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌗𑌨𑍍𑌧𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑌂 𑌇𑌤𑌿 ।
𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑌰𑍍𑌮𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌿
𑌵𑌾𑌕𑍍𑌪𑌾𑌣𑌿𑌪𑌾𑌦𑌪𑌾𑌯𑍂𑌪𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑍀𑌤𑌿 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑌰𑍍𑌮𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌣𑌿 ।
𑌵𑌾𑌚𑍋 𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 𑌵𑌹𑍍𑌨𑌿𑌃 ।
𑌹𑌸𑍍𑌤𑌯𑍋𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌃 ।
𑌪𑌾𑌦𑌯𑍋𑌰𑍍𑌵𑌿𑌷𑍍𑌣𑍁𑌃 ।
𑌪𑌾𑌯𑍋𑌰𑍍𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌃 ।
𑌉𑌪𑌸𑍍𑌥𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌪𑌤𑌿𑌃 ।
𑌇𑌤𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾𑌃 ।
𑌵𑌾𑌚𑍋 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌭𑌾𑌷𑌣𑌮𑍍 ।
𑌪𑌾𑌣𑍍𑌯𑍋𑌰𑍍𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌵𑌸𑍍𑌤𑍁𑌗𑍍𑌰𑌹𑌣𑌮𑍍 ।
𑌪𑌾𑌦𑌯𑍋𑌰𑍍𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌗𑌮𑌨𑌮𑍍 ।
𑌪𑌾𑌯𑍋𑌰𑍍𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌮𑌲𑌤𑍍𑌯𑌾𑌗𑌃 ।
𑌉𑌪𑌸𑍍𑌥𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌷𑌯𑌃 𑌆𑌨𑌨𑍍𑌦 𑌇𑌤𑌿 ।
𑌕𑌾𑌰𑌣𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍
𑌕𑌾𑌰𑌣𑌶𑌰𑍀𑌰𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌅𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑌾𑌚𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌦𑍍𑌵𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌾𑌰𑌣𑌮𑌾𑌤𑍍𑌰𑌂
𑌸𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌾𑌽𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌂 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑌿𑌕𑌲𑍍𑌪𑌕𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌯𑌦𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌤𑌤𑍍𑌕𑌾𑌰𑌣𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍 ।
𑌅𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌤𑍍𑌰𑌯𑌮𑍍
𑌅𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌤𑍍𑌰𑌯𑌂 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰𑌤𑍍𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨𑌸𑍁𑌷𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌃 ।
𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰𑌦𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾
𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰𑌦𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 𑌕𑌾 ?
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌾𑌦𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑍈𑌃 𑌶𑌬𑍍𑌦𑌾𑌦𑌿𑌵𑌿𑌷𑌯𑍈𑌶𑍍𑌚 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑌤𑍇 𑌇𑌤𑌿 𑌯𑌤𑍍
𑌸𑌾 𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰𑌦𑌾𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 ।
𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌾𑌭𑌿𑌮𑌾𑌨𑍀 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨𑌾𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾
𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨𑌾𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 𑌕𑍇𑌤𑌿 𑌚𑍇𑌤𑍍 ?
𑌜𑌾𑌗𑍍𑌰𑌦𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌯𑌾𑌂 𑌯𑌦𑍍𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌯𑌦𑍍 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌮𑍍
𑌤𑌜𑍍𑌜𑌨𑌿𑌤𑌵𑌾𑌸𑌨𑌯𑌾 𑌨𑌿𑌦𑍍𑌰𑌾𑌸𑌮𑌯𑍇 𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌞𑍍𑌚𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑍀𑌯𑌤𑍇 𑌸𑌾
𑌸𑍍𑌵𑌪𑍍𑌨𑌾𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 ।
𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌶𑌰𑍀𑌰𑌾𑌭𑌿𑌮𑌾𑌨𑍀 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌤𑍈𑌜𑌸 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌸𑍁𑌷𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾
𑌅𑌤𑌃 𑌸𑍁𑌷𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 𑌕𑌾 ?
𑌅𑌹𑌂 𑌕𑌿𑌮𑌪𑌿 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿 𑌸𑍁𑌖𑍇𑌨 𑌮𑌯𑌾 𑌨𑌿𑌦𑍍𑌰𑌾𑌽𑌨𑍁𑌭𑍂𑌯𑌤 𑌇𑌤𑌿
𑌸𑍁𑌷𑍁𑌪𑍍𑌤𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 ।
𑌕𑌾𑌰𑌣𑌶𑌰𑍀𑌰𑌾𑌭𑌿𑌮𑌾𑌨𑍀 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌕𑍋𑌶𑌾𑌃
𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌕𑍋𑌶𑌾𑌃 𑌕𑍇 ?
𑌅𑌨𑍍𑌨𑌮𑌯𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌮𑌯𑌃 𑌮𑌨𑍋𑌮𑌯𑌃 𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌮𑌯𑌃 𑌆𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯𑌶𑍍𑌚𑍇𑌤𑌿 ।
𑌅𑌨𑍍𑌨𑌮𑌯𑌕𑍋𑌶𑌃
𑌅𑌨𑍍𑌨𑌮𑌯𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌅𑌨𑍍𑌨𑌰𑌸𑍇𑌨𑍈𑌵 𑌭𑍂𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌰𑌸𑍇𑌨𑍈𑌵 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌿𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌅𑌨𑍍𑌨𑌰𑍂𑌪𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌂
𑌯𑌦𑍍𑌵𑌿𑌲𑍀𑌯𑌤𑍇 𑌤𑌦𑌨𑍍𑌨𑌮𑌯𑌃 𑌕𑍋𑌶𑌃 𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌮𑌯𑌕𑍋𑌶𑌃
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌮𑌯𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌦𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌵𑌾𑌯𑌵𑌃 𑌵𑌾𑌗𑌾𑌦𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌮𑌯𑌃 𑌕𑍋𑌶𑌃 ।
𑌮𑌨𑍋𑌮𑌯𑌕𑍋𑌶𑌃
𑌮𑌨𑍋𑌮𑌯𑌃 𑌕𑍋𑌶𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌮𑌨𑌶𑍍𑌚 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑌂 𑌮𑌿𑌲𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌯𑍋 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌸 𑌮𑌨𑍋𑌮𑌯𑌃 𑌕𑍋𑌶𑌃 ।
𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌮𑌯𑌕𑍋𑌶𑌃
𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌮𑌯𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑌂 𑌮𑌿𑌲𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌯𑍋 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌸 𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌮𑌯𑌃 𑌕𑍋𑌶𑌃
𑌆𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯𑌕𑍋𑌶𑌃
𑌆𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌏𑌵𑌮𑍇𑌵 𑌕𑌾𑌰𑌣𑌶𑌰𑍀𑌰𑌭𑍂𑌤𑌾𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌥𑌮𑌲𑌿𑌨𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌦𑌿𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌿𑌸𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌸𑌤𑍍 𑌆𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌯𑌃 𑌕𑍋𑌶𑌃 ।
𑌏𑌤𑌤𑍍𑌕𑍋𑌶𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑌮𑍍 ।
𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑍋𑌶𑌾𑌤𑍀𑌤
𑌮𑌦𑍀𑌯𑌂 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌂 𑌮𑌦𑍀𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌃 𑌮𑌦𑍀𑌯𑌂 𑌮𑌨𑌶𑍍𑌚
𑌮𑌦𑍀𑌯𑌾 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌮𑌦𑍀𑌯𑌂 𑌅𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌸𑍍𑌵𑍇𑌨𑍈𑌵 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯𑌤𑍇
𑌤𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾 𑌮𑌦𑍀𑌯𑌤𑍍𑌵𑍇𑌨 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌂 𑌕𑌟𑌕𑌕𑍁𑌣𑍍𑌡𑌲 𑌗𑍃𑌹𑌾𑌦𑌿𑌕𑌂
𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌂 𑌤𑌥𑌾 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌕𑍋𑌶𑌾𑌦𑌿𑌕𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌮𑌾𑌦𑍍𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌮𑍍
𑌮𑌦𑍀𑌯𑌤𑍍𑌵𑍇𑌨 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌨 𑌭𑌵𑌤𑌿 ॥
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌨𑍍
𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌤𑌰𑍍𑌹𑌿 𑌕𑌃 ?
𑌸𑌚𑍍𑌚𑌿𑌦𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌃 ।
𑌸𑌤𑍍𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌕𑌾𑌲𑌤𑍍𑌰𑌯𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑍀𑌤𑌿 𑌸𑌤𑍍 ।
𑌚𑌿𑌤𑍍𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌃 ।
𑌆𑌨𑌨𑍍𑌦𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌸𑍁𑌖𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌃 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌸𑌚𑍍𑌚𑌿𑌦𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌵𑌿𑌜𑌾𑌨𑍀𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌜𑌗𑌤𑍍
𑌅𑌥 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿𑌂𑌶𑌤𑌿𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑍋𑌤𑍍𑌪𑌤𑍍𑌤𑌿𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌰𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌃 ।
𑌮𑌾𑌯𑌾
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌶𑍍𑌰𑌯𑌾 𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌰𑌜𑌸𑍍𑌤𑌮𑍋𑌗𑍁𑌣𑌾𑌤𑍍𑌮𑌿𑌕𑌾 𑌮𑌾𑌯𑌾 𑌅𑌸𑍍𑌤𑌿 ।
𑌪𑌞𑍍𑌚𑌭𑍂𑌤𑌾𑌃
𑌤𑌤𑌃 𑌆𑌕𑌾𑌶𑌃 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌃 ।
𑌆𑌕𑌾𑌶𑌾𑌦𑍍 𑌵𑌾𑌯𑍁𑌃 ।
𑌵𑌾𑌯𑍋𑌸𑍍𑌤𑍇𑌜𑌃 ।
𑌤𑍇𑌜𑌸 𑌆𑌪𑌃 ।
𑌅𑌭𑍍𑌧𑌯𑌃 𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍀 ।
𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌗𑍁𑌣𑌃
𑌏𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇
𑌆𑌕𑌾𑌶𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌵𑌿𑌕𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌵𑌾𑌯𑍋𑌃 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌵𑌿𑌕𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌤𑍍𑌵𑌗𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇𑌃 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌵𑌿𑌕𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌜𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌵𑌿𑌕𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌰𑌸𑌨𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌸𑌾𑌤𑍍𑌵𑌿𑌕𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌘𑍍𑌰𑌾𑌣𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌅𑌨𑍍𑌤𑌃𑌕𑌰𑌣
𑌏𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌸𑌮𑌷𑍍𑌟𑌿𑌸𑌾𑌤𑍍𑌵𑌿𑌕𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍
𑌮𑌨𑍋𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌹𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤𑌃𑌕𑌰𑌣𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌾𑌨𑌿 ।
𑌸𑌙𑍍𑌕𑌲𑍍𑌪𑌵𑌿𑌕𑌲𑍍𑌪𑌾𑌤𑍍𑌮𑌕𑌂 𑌮𑌨𑌃 ।
𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌿𑌕𑌾 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌃 ।
𑌅𑌹𑌙𑍍𑌕𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌅𑌹𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰𑌃 ।
𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌨𑌕𑌰𑍍𑌤𑍃 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌮𑍍 ।
𑌮𑌨𑌸𑍋 𑌦𑍇𑌵𑌤𑌾 𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮𑌾𑌃 ।
𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾 ।
𑌅𑌹𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰𑌃 ।
𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌾𑌸𑍁𑌦𑍇𑌵𑌃 ।
𑌰𑌜𑍋𑌗𑍁𑌣𑌃
𑌏𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇
𑌆𑌕𑌾𑌶𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌜𑌸𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌵𑌾𑌗𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌵𑌾𑌯𑍋𑌃 𑌰𑌾𑌜𑌸𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌪𑌾𑌣𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌵𑌨𑍍𑌹𑍇𑌃 𑌰𑌾𑌜𑌸𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌪𑌾𑌦𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌜𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌜𑌸𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌉𑌪𑌸𑍍𑌥𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌰𑌾𑌜𑌸𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌗𑍁𑌦𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌏𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌸𑌮𑌷𑍍𑌟𑌿𑌰𑌾𑌜𑌸𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾𑌃 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌾𑌃 ।
𑌤𑌮𑍋𑌗𑍁𑌣𑌃
𑌏𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌤𑌾𑌮𑌸𑌾𑌂𑌶𑌾𑌤𑍍
𑌪𑌞𑍍𑌚𑍀𑌕𑍃𑌤𑌪𑌞𑍍𑌚𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑌿 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌪𑌞𑍍𑌚𑍀𑌕𑌰𑌣𑌂 𑌕𑌥𑌂 𑌇𑌤𑌿 𑌚𑍇𑌤𑍍 ।
𑌏𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌹𑌾𑌭𑍂𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌤𑌾𑌮𑌸𑌾𑌂𑌶𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌮𑍍
𑌏𑌕𑌮𑍇𑌕𑌂 𑌭𑍂𑌤𑌂 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌧𑌾 𑌵𑌿𑌭𑌜𑍍𑌯 𑌏𑌕𑌮𑍇𑌕𑌮𑌰𑍍𑌧𑌂 𑌪𑍃𑌥𑌕𑍍
𑌤𑍂𑌷𑍍𑌣𑍀𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌅𑌪𑌰𑌮𑌪𑌰𑌮𑌰𑍍𑌧𑌂 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌧𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌭𑌜𑍍𑌯
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌧𑌮𑌨𑍍𑌯𑍇𑌷𑍁 𑌅𑌰𑍍𑌧𑍇𑌷𑍁 𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌗𑌚𑌤𑍁𑌷𑍍𑌟𑌯𑌸𑌂𑌯𑍋𑌜𑌨𑌂 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌤𑌦𑌾 𑌪𑌞𑍍𑌚𑍀𑌕𑌰𑌣𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌿 ।
𑌏𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚𑍀𑌕𑍃𑌤𑌪𑌞𑍍𑌚𑌮𑌹𑌾𑌭𑍂𑌤𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌶𑌰𑍀𑌰𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌿 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌪𑌿𑌣𑍍𑌡𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌣𑍍𑌡𑌯𑍋𑌰𑍈𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍂𑌤𑌮𑍍 ।
𑌜𑍀𑌵𑌃, 𑌈𑌶𑍍𑌵𑌰𑌃 𑌚
𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌶𑌰𑍀𑌰𑌾𑌭𑌿𑌮𑌾𑌨𑌿 𑌜𑍀𑌵𑌨𑌾𑌮𑌕𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌬𑌿𑌮𑍍𑌬𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌿 ।
𑌸 𑌏𑌵 𑌜𑍀𑌵𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍 𑌈𑌶𑍍𑌵𑌰𑌂 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌤𑍍𑌵𑍇𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 ।
𑌅𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯𑍋𑌪𑌾𑌧𑌿𑌃 𑌸𑌨𑍍 𑌆𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌜𑍀𑌵 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌮𑌾𑌯𑍋𑌪𑌾𑌧𑌿𑌃 𑌸𑌨𑍍 𑌈𑌶𑍍𑌵𑌰 𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌉𑌪𑌾𑌧𑌿𑌭𑍇𑌦𑌾𑌤𑍍 𑌜𑍀𑌵𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌭𑍇𑌦𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿𑌃 𑌯𑌾𑌵𑌤𑍍𑌪𑌰𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿
𑌤𑌾𑌵𑌤𑍍𑌪𑌰𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌜𑌨𑍍𑌮𑌮𑌰𑌣𑌾𑌦𑌿𑌰𑍂𑌪𑌸𑌂𑌸𑌾𑌰𑍋 𑌨 𑌨𑌿𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ।
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌕𑌾𑌰𑌣𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌜𑍀𑌵𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌯𑍋𑌰𑍍𑌭𑍇𑌦𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌃 𑌸𑍍𑌵𑍀𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾 ।
𑌤𑌤𑍍 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌅𑌸𑌿
𑌨𑌨𑍁 𑌸𑌾𑌹𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚𑌿𑌜𑍍𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯 𑌜𑍀𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌰𑌹𑌙𑍍𑌕𑌾𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯
𑌈𑌶𑍍𑌵𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑌸𑍀𑌤𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 𑌕𑌥𑌮𑌭𑍇𑌦𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌃 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌦𑍁𑌭𑌯𑍋𑌃
𑌵𑌿𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌕𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌤𑍍𑌵𑌾𑌤𑍍 ।
𑌇𑌤𑌿 𑌚𑍇𑌨𑍍𑌨 । 𑌸𑍍𑌥𑍂𑌲𑌸𑍂𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌶𑌰𑍀𑌰𑌾𑌭𑌿𑌮𑌾𑌨𑍀 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍𑌪𑌦𑌵𑌾𑌚𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑌃 ।
𑌉𑌪𑌾𑌧𑌿𑌵𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌧𑌿𑌦𑌶𑌾𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌂 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑌂 𑌚𑍈𑌤𑌨𑍍𑌯𑌂
𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍𑌪𑌦𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑌃 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑌤𑍍𑌵𑌾𑌦𑌿𑌵𑌿𑌶𑌿𑌷𑍍𑌟 𑌈𑌶𑍍𑌵𑌰𑌃 𑌤𑌤𑍍𑌪𑌦𑌵𑌾𑌚𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑌃 ।
𑌉𑌪𑌾𑌧𑌿𑌶𑍂𑌨𑍍𑌯𑌂 𑌶𑍁𑌦𑍍𑌧𑌚𑍈𑌤𑌨𑍍𑌯𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌪𑌦𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑌃 ।
𑌏𑌵𑌂 𑌚 𑌜𑍀𑌵𑍇𑌶𑍍𑌵𑌰𑌯𑍋 𑌚𑍈𑌤𑌨𑍍𑌯𑌰𑍂𑌪𑍇𑌣𑌾𑌽𑌭𑍇𑌦𑍇 𑌬𑌾𑌧𑌕𑌾𑌭𑌾𑌵𑌃 ।
𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃
𑌏𑌵𑌂 𑌚 𑌵𑍇𑌦𑌾𑌨𑍍𑌤𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍈𑌃 𑌸𑌦𑍍𑌗𑍁𑌰𑍂𑌪𑌦𑍇𑌶𑍇𑌨 𑌚 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌵𑌪𑌿
𑌭𑍂𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍁𑌤𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌤𑍇 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾𑌃 𑌇𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌃 ।𑌨𑌨𑍁 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃 𑌕𑌃 ?
𑌯𑌥𑌾 𑌦𑍇𑌹𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑍋𑌽𑌹𑌂 𑌶𑍂𑌦𑍍𑌰𑍋𑌽𑌹𑌮𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑌿
𑌦𑍃𑌢𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 𑌨𑌾𑌹𑌂 𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮𑌣𑌃 𑌨 𑌶𑍂𑌦𑍍𑌰𑌃 𑌨 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌃
𑌕𑌿𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌅𑌸𑌙𑍍𑌗𑌃 𑌸𑌚𑍍𑌚𑌿𑌦𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦 𑌸𑍍𑌵𑌰𑍂𑌪𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌕𑌾𑌶𑌰𑍂𑌪𑌃 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌯𑌾𑌮𑍀
𑌚𑌿𑌦𑌾𑌕𑌾𑌶𑌰𑍂𑌪𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑌿 𑌦𑍃𑌢𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯
𑌰𑍂𑌪𑍋𑌽𑌪𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌜𑍀𑌵𑌨𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃 ॥𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍈𑌵𑌾𑌹𑌮𑌸𑍍𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌪𑌰𑍋𑌕𑍍𑌷𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌨𑌿𑌖𑌿𑌲𑌕𑌰𑍍𑌮𑌬𑌨𑍍𑌧𑌵𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃
𑌸𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ।
𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌣𑌿
𑌕𑌰𑍍𑌮𑌾𑌣𑌿 𑌕𑌤𑌿𑌵𑌿𑌧𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑍀𑌤𑌿 𑌚𑍇𑌤𑍍
𑌆𑌗𑌾𑌮𑌿𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧𑌭𑍇𑌦𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌵𑌿𑌧𑌾𑌨𑌿 𑌸𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌆𑌗𑌾𑌮𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍋𑌤𑍍𑌪𑌤𑍍𑌤𑍍𑌯𑌨𑌨𑍍𑌤𑌰𑌂 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿𑌦𑍇𑌹𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌪𑌾𑌪𑌰𑍂𑌪𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮
𑌯𑌦𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌤𑌦𑌾𑌗𑌾𑌮𑍀𑌤𑍍𑌯𑌭𑌿𑌧𑍀𑌯𑌤𑍇 ।
𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤 𑌕𑌰𑍍𑌮
𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌕𑌿𑌮𑍍 ?
𑌅𑌨𑌨𑍍𑌤𑌕𑍋𑌟𑌿𑌜𑌨𑍍𑌮𑌨𑌾𑌂 𑌬𑍀𑌜𑌭𑍂𑌤𑌂 𑌸𑌤𑍍 𑌯𑌤𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮𑌜𑌾𑌤𑌂 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌾𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌂
𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌿 𑌤𑌤𑍍 𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑌂 𑌜𑍍𑌞𑍇𑌯𑌮𑍍 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧 𑌕𑌰𑍍𑌮
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌕𑌿𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌚𑍇𑌤𑍍 ।
𑌇𑌦𑌂 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌮𑍁𑌤𑍍𑌪𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌇𑌹 𑌲𑍋𑌕𑍇 𑌏𑌵𑌂 𑌸𑍁𑌖𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌦𑌿𑌪𑍍𑌰𑌦𑌂 𑌯𑌤𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮
𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧𑌂
𑌭𑍋𑌗𑍇𑌨 𑌨𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌭𑌵𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑌬𑍍𑌧𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾𑌂 𑌭𑍋𑌗𑌾𑌦𑍇𑌵 𑌕𑍍𑌷𑌯 𑌇𑌤𑌿 ।
𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌃
𑌸𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑍈𑌵𑌾𑌹𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑌾𑌤𑍍𑌮𑌕𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌨𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 ।𑌆𑌗𑌾𑌮𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌅𑌪𑌿 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌨𑌶𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚 𑌆𑌗𑌾𑌮𑌿 𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌾𑌂
𑌨𑌲𑌿𑌨𑍀𑌦𑌲𑌗𑌤𑌜𑌲𑌵𑌤𑍍 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿𑌨𑌾𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌬𑌨𑍍𑌧𑍋 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑌿 ।
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿𑌃
𑌕𑌿𑌞𑍍𑌚 𑌯𑍇 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿𑌨𑌂 𑌸𑍍𑌤𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌭𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌅𑌰𑍍𑌚𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌆𑌗𑌾𑌮𑌿 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌂 𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌯𑍇 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿𑌨𑌂 𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌪𑍍𑌰𑌦𑌾𑌨𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌵𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌿𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌮𑌾𑌗𑌾𑌮𑌿 𑌕𑍍𑌰𑌿𑌯𑌮𑌾𑌣𑌂 𑌯𑌦𑌵𑌾𑌚𑍍𑌯𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮
𑌪𑌾𑌪𑌾𑌤𑍍𑌮𑌕𑌂 𑌤𑌦𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ।
𑌸𑍁𑌹𑍃𑌦𑌃 𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌹𑍃𑌦𑌃 𑌪𑌾𑌪𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌨𑍍𑌤𑌿 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑍍
𑌤𑌥𑌾 𑌚𑌾𑌤𑍍𑌮𑌵𑌿𑌤𑍍𑌸𑌂𑌸𑌾𑌰𑌂 𑌤𑍀𑌰𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾𑌨𑌨𑍍𑌦𑌮𑌿𑌹𑍈𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌨𑍋𑌤𑌿 ।
𑌤𑌰𑌤𑌿 𑌶𑍋𑌕𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌵𑌿𑌤𑍍 𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍇𑌃 ।
𑌤𑌨𑍁𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌜𑌤𑍁 𑌵𑌾 𑌕𑌾𑌶𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌶𑍍𑌵𑌪𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍃𑌹𑍇𑌽𑌥 𑌵𑌾 ।
𑌜𑍍𑌞𑌾𑌨𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌿𑌸𑌮𑌯𑍇 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾𑌽𑌸𑍗 𑌵𑌿𑌗𑌤𑌾𑌶𑌯𑌃 । 𑌇𑌤𑌿 𑌸𑍍𑌮𑍃𑌤𑍇𑌶𑍍𑌚 ।𑌇𑌤𑌿 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌶𑌙𑍍𑌕𑌰𑌭𑌗𑌵𑌤𑍍𑌪𑌾𑌦𑌾𑌚𑌾𑌰𑍍𑌯𑌪𑍍𑌰𑌣𑍀𑌤𑌃 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌬𑍋𑌧𑌪𑍍𑌰𑌕𑌰𑌣𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌮𑍍 ।
Roman (IAST) Transliteration
dhyānaṃ
vāsudevendrayogīndraṃ natvā jñānapradaṃ gurum |
mumukṣūṇāṃ hitārthāya tattvabodhobhidhīyate ||
sādhanacatuṣṭayasampannādhikāriṇāṃ mokṣasādhanabhūtaṃ
tattvavivekaprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
sādhanacatuṣṭayam
sādhanacatuṣṭayaṃ kim ?
nityānityavastuvivekaḥ |
ihāmutrārthaphalabhogavirāgaḥ |
śamādiṣaṭkasampattiḥ |
mumukṣutvaṃ ceti |
nityānityavastuvivekaḥ
nityānityavastuvivekaḥ kaḥ ?
nityavastvekaṃ brahma tadvyatiriktaṃ sarvamanityam |
ayameva nityānityavastuvivekaḥ |
virāgaḥ
virāgaḥ kaḥ ?
ihasvargabhogeṣu icchārāhityam |
śamādisādhanasampattiḥ
śamādisādhanasampattiḥ kā ?
śamo dama uparamastitikṣā śraddhā samādhānaṃ ca iti |śamaḥ kaḥ ?
manonigrahaḥ |
damaḥ kaḥ ?
cakṣurādibāhyendriyanigrahaḥ |
uparamaḥ kaḥ ?
svadharmānuṣṭhānameva |
titikṣā kā ?
śītoṣṇasukhaduḥkhādisahiṣṇutvam |
śraddhā kīdṛśī ?
guruvedāntavākyādiṣu viśvāsaḥ śraddhā |
samādhānaṃ kim ?
cittaikāgratā |
mumukṣutvaṃ
mumukṣutvaṃ kim ?
mokṣo me bhūyād iti icchā |
etat sādhanacatuṣṭayam |
tatastattvavivekasyādhikāriṇo bhavanti |
tattvavivekaḥ
tattvavivekaḥ kaḥ ?
ātmā satyaṃ tadanyat sarvaṃ mithyeti |ātmā kaḥ ?
sthūlasūkṣmakāraṇaśarīrādvyatiriktaḥ pañcakośātītaḥ san
avasthātrayasākṣī saccidānandasvarūpaḥ san
yastiṣṭhati sa ātmā |
śarīratrayaṃ (sthūlaśarīram)
sthūlaśarīraṃ kim ?
pañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogāyatanaṃ śarīram
asti jāyate vardhate vipariṇamate apakṣīyate vinaśyatīti
ṣaḍvikāravadetatsthūlaśarīram |
śarīratrayaṃ (sūkṣmaśarīram)
sūkṣmaśarīraṃ kim ?
apañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogasādhanaṃ
pañcajñānendriyāṇi pañcakarmendriyāṇi pañcaprāṇādayaḥ
manaścaikaṃ buddhiścaikā
evaṃ saptadaśākalābhiḥ saha yattiṣṭhati tatsūkṣmaśarīram |
jñānendriyāṇi
śrotraṃ tvak cakṣuḥ rasanā ghrāṇaṃ iti pañca jñānendriyāṇi |
śrotrasya digdevatā |
tvaco vāyuḥ |
cakṣuṣaḥ sūryaḥ |
rasanāyā varuṇaḥ |
ghrāṇasya aśvinau |
iti jñānendriyadevatāḥ |
śrotrasya viṣayaḥ śabdagrahaṇam |
tvaco viṣayaḥ sparśagrahaṇam |
cakṣuṣo viṣayaḥ rūpagrahaṇam |
rasanāyā viṣayaḥ rasagrahaṇam |
ghrāṇasya viṣayaḥ gandhagrahaṇaṃ iti |
pañcakarmendriyāṇi
vākpāṇipādapāyūpasthānīti pañcakarmendriyāṇi |
vāco devatā vahniḥ |
hastayorindraḥ |
pādayorviṣṇuḥ |
pāyormṛtyuḥ |
upasthasya prajāpatiḥ |
iti karmendriyadevatāḥ |
vāco viṣayaḥ bhāṣaṇam |
pāṇyorviṣayaḥ vastugrahaṇam |
pādayorviṣayaḥ gamanam |
pāyorviṣayaḥ malatyāgaḥ |
upasthasya viṣayaḥ ānanda iti |
kāraṇaśarīram
kāraṇaśarīraṃ kim ?
anirvācyānādyavidyārūpaṃ śarīradvayasya kāraṇamātraṃ
satsvarūpā'jñānaṃ nirvikalpakarūpaṃ yadasti tatkāraṇaśarīram |
avasthātrayam
avasthātrayaṃ kim ?
jāgratsvapnasuṣuptyavasthāḥ |
jāgradavasthā
jāgradavasthā kā ?
śrotrādijñānendriyaiḥ śabdādiviṣayaiśca jñāyate iti yat
sā jāgradāvasthā |
sthūla śarīrābhimānī ātmā viśva ityucyate |
svapnāvasthā
svapnāvasthā keti cet ?
jāgradavasthāyāṃ yaddṛṣṭaṃ yad śrutam
tajjanitavāsanayā nidrāsamaye yaḥ prapañcaḥ pratīyate sā
svapnāvasthā |
sūkṣmaśarīrābhimānī ātmā taijasa ityucyate |
suṣuptyavasthā
ataḥ suṣuptyavasthā kā ?
ahaṃ kimapi na jānāmi sukhena mayā nidrā'nubhūyata iti
suṣuptyavasthā |
kāraṇaśarīrābhimānī ātmā prājña ityucyate |
pañca kośāḥ
pañca kośāḥ ke ?
annamayaḥ prāṇamayaḥ manomayaḥ vijñānamayaḥ ānandamayaśceti |
annamayakośaḥ
annamayaḥ kaḥ ?
annarasenaiva bhūtvā annarasenaiva vṛddhiṃ prāpya annarūpapṛthivyāṃ
yadvilīyate tadannamayaḥ kośaḥ sthūlaśarīram |
prāṇamayakośaḥ
prāṇamayaḥ kaḥ ?
prāṇādyāḥ pañcavāyavaḥ vāgādīndriyapañcakaṃ prāṇamayaḥ kośaḥ |
manomayakośaḥ
manomayaḥ kośaḥ kaḥ ?
manaśca jñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa manomayaḥ kośaḥ |
vijñānamayakośaḥ
vijñānamayaḥ kaḥ ?
buddhijñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa vijñānamayaḥ kośaḥ
ānandamayakośaḥ
ānandamayaḥ kaḥ ?
evameva kāraṇaśarīrabhūtāvidyāsthamalinasattvaṃ
priyādivṛttisahitaṃ sat ānandamayaḥ kośaḥ |
etatkośapañcakam |
pañcakośātīta
madīyaṃ śarīraṃ madīyāḥ prāṇāḥ madīyaṃ manaśca
madīyā buddhirmadīyaṃ ajñānamiti svenaiva jñāyate
tadyathā madīyatvena jñātaṃ kaṭakakuṇḍala gṛhādikaṃ
svasmādbhinnaṃ tathā pañcakośādikaṃ svasmādbhinnam
madīyatvena jñātamātmā na bhavati ||
ātman
ātmā tarhi kaḥ ?
saccidānandasvarūpaḥ |
satkim ?
kālatraye'pi tiṣṭhatīti sat |
citkim ?
jñānasvarūpaḥ |
ānandaḥ kaḥ ?
sukhasvarūpaḥ |
evaṃ saccidānandasvarūpaṃ svātmānaṃ vijānīyāt |
jagat
atha caturviṃśatitattvotpattiprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
māyā
brahmāśrayā sattvarajastamoguṇātmikā māyā asti |
pañcabhūtāḥ
tataḥ ākāśaḥ sambhūtaḥ |
ākāśād vāyuḥ |
vāyostejaḥ |
tejasa āpaḥ |
abhdhayaḥ pṛthivī |
sattvaguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya sātvikāṃśāt śrotrendriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ sātvikāṃśāt tvagindriyaṃ sambhūtam |
agneḥ sātvikāṃśāt cakṣurindriyaṃ sambhūtam |
jalasya sātvikāṃśāt rasanendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyāḥ sātvikāṃśāt ghrāṇendriyaṃ sambhūtam |
antaḥkaraṇa
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ samaṣṭisātvikāṃśāt
manobuddhyahaṅkāra cittāntaḥkaraṇāni sambhūtāni |
saṅkalpavikalpātmakaṃ manaḥ |
niścayātmikā buddhiḥ |
ahaṅkartā ahaṅkāraḥ |
cintanakartṛ cittam |
manaso devatā candramāḥ |
buddhe brahmā |
ahaṅkārasya rudraḥ |
cittasya vāsudevaḥ |
rajoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya rājasāṃśāt vāgindriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ rājasāṃśāt pāṇīndriyaṃ sambhūtam |
vanheḥ rājasāṃśāt pādendriyaṃ sambhūtam |
jalasya rājasāṃśāt upasthendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyā rājasāṃśāt gudendriyaṃ sambhūtam |
eteṣāṃ samaṣṭirājasāṃśāt pañcaprāṇāḥ sambhūtāḥ |
tamoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ tāmasāṃśāt
pañcīkṛtapañcatattvāni bhavanti |
pañcīkaraṇaṃ kathaṃ iti cet |
eteṣāṃ pañcamahābhūtānāṃ tāmasāṃśasvarūpam
ekamekaṃ bhūtaṃ dvidhā vibhajya ekamekamardhaṃ pṛthak
tūṣṇīṃ vyavasthāpya aparamaparamardhaṃ caturdhāṃ vibhajya
svārdhamanyeṣu ardheṣu svabhāgacatuṣṭayasaṃyojanaṃ kāryam |
tadā pañcīkaraṇaṃ bhavati |
etebhyaḥ pañcīkṛtapañcamahābhūtebhyaḥ sthūlaśarīraṃ bhavati |
evaṃ piṇḍabrahmāṇḍayoraikyaṃ sambhūtam |
jīvaḥ, īśvaraḥ ca
sthūlaśarīrābhimāni jīvanāmakaṃ brahmapratibimbaṃ bhavati |
sa eva jīvaḥ prakṛtyā svasmāt īśvaraṃ bhinnatvena jānāti |
avidyopādhiḥ san ātmā jīva ityucyate |
māyopādhiḥ san īśvara ityucyate |
evaṃ upādhibhedāt jīveśvarabhedadṛṣṭiḥ yāvatparyantaṃ tiṣṭhati
tāvatparyantaṃ janmamaraṇādirūpasaṃsāro na nivartate |
tasmātkāraṇānna jīveśvarayorbhedabuddhiḥ svīkāryā |
tat tvaṃ asi
nanu sāhaṅkārasya kiñcijjñasya jīvasya nirahaṅkārasya sarvajñasya
īśvarasya tattvamasīti mahāvākyāt kathamabhedabuddhiḥ syādubhayoḥ
viruddhadharmākrāntatvāt |
iti cenna | sthūlasūkṣmaśarīrābhimānī tvampadavācyārthaḥ |
upādhivinirmuktaṃ samādhidaśāsampannaṃ śuddhaṃ caitanyaṃ
tvampadalakṣyārthaḥ |
evaṃ sarvajñatvādiviśiṣṭa īśvaraḥ tatpadavācyārthaḥ |
upādhiśūnyaṃ śuddhacaitanyaṃ tatpadalakṣyārthaḥ |
evaṃ ca jīveśvarayo caitanyarūpeṇā'bhede bādhakābhāvaḥ |
jīvanmuktaḥ
evaṃ ca vedāntavākyaiḥ sadgurūpadeśena ca sarveṣvapi
bhūteṣu yeṣāṃ
brahmabuddhirutpannā te jīvanmuktāḥ ityarthaḥ |nanu jīvanmuktaḥ kaḥ ?
yathā deho'haṃ puruṣo'haṃ brāhmaṇo'haṃ śūdro'hamasmīti
dṛḍhaniścayastathā nāhaṃ brāhmaṇaḥ na śūdraḥ na puruṣaḥ
kintu asaṅgaḥ saccidānanda svarūpaḥ prakāśarūpaḥ sarvāntaryāmī
cidākāśarūpo'smīti dṛḍhaniścaya
rūpo'parokṣajñānavān jīvanmuktaḥ ||brahmaivāhamasmītyaparokṣajñānena nikhilakarmabandhavinirmuktaḥ
syāt |
karmāṇi
karmāṇi katividhāni santīti cet
āgāmisañcitaprārabdhabhedena trividhāni santi |
āgāmi karma
jñānotpattyanantaraṃ jñānidehakṛtaṃ puṇyapāparūpaṃ karma
yadasti tadāgāmītyabhidhīyate |
sañcita karma
sañcitaṃ karma kim ?
anantakoṭijanmanāṃ bījabhūtaṃ sat yatkarmajātaṃ pūrvārjitaṃ
tiṣṭhati tat sañcitaṃ jñeyam |
prārabdha karma
prārabdhaṃ karma kimiti cet |
idaṃ śarīramutpādya iha loke evaṃ sukhaduḥkhādipradaṃ yatkarma
tatprārabdhaṃ
bhogena naṣṭaṃ bhavati prārabdhakarmaṇāṃ bhogādeva kṣaya iti |
karma muktaḥ
sañcitaṃ karma brahmaivāhamiti niścayātmakajñānena naśyati |āgāmi karma api jñānena naśyati kiñca āgāmi karmaṇāṃ
nalinīdalagatajalavat jñānināṃ sambandho nāsti |
jñāniḥ
kiñca ye jñāninaṃ stuvanti bhajanti arcayanti tānprati
jñānikṛtaṃ āgāmi puṇyaṃ gacchati |
ye jñāninaṃ nindanti dviṣanti duḥkhapradānaṃ kurvanti tānprati
jñānikṛtaṃ sarvamāgāmi kriyamāṇaṃ yadavācyaṃ karma
pāpātmakaṃ tadgacchati |
suhṛdaḥ puṇyakṛtaṃ durhṛdaḥ pāpakṛtyaṃ gṛhṇanti |
brahmānandam
tathā cātmavitsaṃsāraṃ tīrtvā brahmānandamihaiva prāpnoti |
tarati śokamātmavit iti śruteḥ |
tanuṃ tyajatu vā kāśyāṃ śvapacasya gṛhe'tha vā |
jñānasamprāptisamaye muktā'sau vigatāśayaḥ | iti smṛteśca |iti śrīśaṅkarabhagavatpādācāryapraṇītaḥ tattvabodhaprakaraṇaṃ samāptam |
Sanskrit — Devanagari (original)
ध्यानं
वासुदेवेन्द्रयोगीन्द्रं नत्वा ज्ञानप्रदं गुरुम् ।
मुमुक्षूणां हितार्थाय तत्त्वबोधोभिधीयते ॥
साधनचतुष्टयसम्पन्नाधिकारिणां मोक्षसाधनभूतं
तत्त्वविवेकप्रकारं वक्ष्यामः ।
साधनचतुष्टयम्
साधनचतुष्टयं किम् ?
नित्यानित्यवस्तुविवेकः ।
इहामुत्रार्थफलभोगविरागः ।
शमादिषट्कसम्पत्तिः ।
मुमुक्षुत्वं चेति ।
नित्यानित्यवस्तुविवेकः
नित्यानित्यवस्तुविवेकः कः ?
नित्यवस्त्वेकं ब्रह्म तद्व्यतिरिक्तं सर्वमनित्यम् ।
अयमेव नित्यानित्यवस्तुविवेकः ।
विरागः
विरागः कः ?
इहस्वर्गभोगेषु इच्छाराहित्यम् ।
शमादिसाधनसम्पत्तिः
शमादिसाधनसम्पत्तिः का ?
शमो दम उपरमस्तितिक्षा श्रद्धा समाधानं च इति ।शमः कः ?
मनोनिग्रहः ।
दमः कः ?
चक्षुरादिबाह्येन्द्रियनिग्रहः ।
उपरमः कः ?
स्वधर्मानुष्ठानमेव ।
तितिक्षा का ?
शीतोष्णसुखदुःखादिसहिष्णुत्वम् ।
श्रद्धा कीदृशी ?
गुरुवेदान्तवाक्यादिषु विश्वासः श्रद्धा ।
समाधानं किम् ?
चित्तैकाग्रता ।
मुमुक्षुत्वं
मुमुक्षुत्वं किम् ?
मोक्षो मे भूयाद् इति इच्छा ।
एतत् साधनचतुष्टयम् ।
ततस्तत्त्वविवेकस्याधिकारिणो भवन्ति ।
तत्त्वविवेकः
तत्त्वविवेकः कः ?
आत्मा सत्यं तदन्यत् सर्वं मिथ्येति ।आत्मा कः ?
स्थूलसूक्ष्मकारणशरीराद्व्यतिरिक्तः पञ्चकोशातीतः सन्
अवस्थात्रयसाक्षी सच्चिदानन्दस्वरूपः सन्
यस्तिष्ठति स आत्मा ।
शरीरत्रयं (स्थूलशरीरम्)
स्थूलशरीरं किम् ?
पञ्चीकृतपञ्चमहाभूतैः कृतं सत्कर्मजन्यं
सुखदुःखादिभोगायतनं शरीरम्
अस्ति जायते वर्धते विपरिणमते अपक्षीयते विनश्यतीति
षड्विकारवदेतत्स्थूलशरीरम् ।
शरीरत्रयं (सूक्ष्मशरीरम्)
सूक्ष्मशरीरं किम् ?
अपञ्चीकृतपञ्चमहाभूतैः कृतं सत्कर्मजन्यं
सुखदुःखादिभोगसाधनं
पञ्चज्ञानेन्द्रियाणि पञ्चकर्मेन्द्रियाणि पञ्चप्राणादयः
मनश्चैकं बुद्धिश्चैका
एवं सप्तदशाकलाभिः सह यत्तिष्ठति तत्सूक्ष्मशरीरम् ।
ज्ञानेन्द्रियाणि
श्रोत्रं त्वक् चक्षुः रसना घ्राणं इति पञ्च ज्ञानेन्द्रियाणि ।
श्रोत्रस्य दिग्देवता ।
त्वचो वायुः ।
चक्षुषः सूर्यः ।
रसनाया वरुणः ।
घ्राणस्य अश्विनौ ।
इति ज्ञानेन्द्रियदेवताः ।
श्रोत्रस्य विषयः शब्दग्रहणम् ।
त्वचो विषयः स्पर्शग्रहणम् ।
चक्षुषो विषयः रूपग्रहणम् ।
रसनाया विषयः रसग्रहणम् ।
घ्राणस्य विषयः गन्धग्रहणं इति ।
पञ्चकर्मेन्द्रियाणि
वाक्पाणिपादपायूपस्थानीति पञ्चकर्मेन्द्रियाणि ।
वाचो देवता वह्निः ।
हस्तयोरिन्द्रः ।
पादयोर्विष्णुः ।
पायोर्मृत्युः ।
उपस्थस्य प्रजापतिः ।
इति कर्मेन्द्रियदेवताः ।
वाचो विषयः भाषणम् ।
पाण्योर्विषयः वस्तुग्रहणम् ।
पादयोर्विषयः गमनम् ।
पायोर्विषयः मलत्यागः ।
उपस्थस्य विषयः आनन्द इति ।
कारणशरीरम्
कारणशरीरं किम् ?
अनिर्वाच्यानाद्यविद्यारूपं शरीरद्वयस्य कारणमात्रं
सत्स्वरूपाऽज्ञानं निर्विकल्पकरूपं यदस्ति तत्कारणशरीरम् ।
अवस्थात्रयम्
अवस्थात्रयं किम् ?
जाग्रत्स्वप्नसुषुप्त्यवस्थाः ।
जाग्रदवस्था
जाग्रदवस्था का ?
श्रोत्रादिज्ञानेन्द्रियैः शब्दादिविषयैश्च ज्ञायते इति यत्
सा जाग्रदावस्था ।
स्थूल शरीराभिमानी आत्मा विश्व इत्युच्यते ।
स्वप्नावस्था
स्वप्नावस्था केति चेत् ?
जाग्रदवस्थायां यद्दृष्टं यद् श्रुतम्
तज्जनितवासनया निद्रासमये यः प्रपञ्चः प्रतीयते सा
स्वप्नावस्था ।
सूक्ष्मशरीराभिमानी आत्मा तैजस इत्युच्यते ।
सुषुप्त्यवस्था
अतः सुषुप्त्यवस्था का ?
अहं किमपि न जानामि सुखेन मया निद्राऽनुभूयत इति
सुषुप्त्यवस्था ।
कारणशरीराभिमानी आत्मा प्राज्ञ इत्युच्यते ।
पञ्च कोशाः
पञ्च कोशाः के ?
अन्नमयः प्राणमयः मनोमयः विज्ञानमयः आनन्दमयश्चेति ।
अन्नमयकोशः
अन्नमयः कः ?
अन्नरसेनैव भूत्वा अन्नरसेनैव वृद्धिं प्राप्य अन्नरूपपृथिव्यां
यद्विलीयते तदन्नमयः कोशः स्थूलशरीरम् ।
प्राणमयकोशः
प्राणमयः कः ?
प्राणाद्याः पञ्चवायवः वागादीन्द्रियपञ्चकं प्राणमयः कोशः ।
मनोमयकोशः
मनोमयः कोशः कः ?
मनश्च ज्ञानेन्द्रियपञ्चकं मिलित्वा यो भवति स मनोमयः कोशः ।
विज्ञानमयकोशः
विज्ञानमयः कः ?
बुद्धिज्ञानेन्द्रियपञ्चकं मिलित्वा यो भवति स विज्ञानमयः कोशः
आनन्दमयकोशः
आनन्दमयः कः ?
एवमेव कारणशरीरभूताविद्यास्थमलिनसत्त्वं
प्रियादिवृत्तिसहितं सत् आनन्दमयः कोशः ।
एतत्कोशपञ्चकम् ।
पञ्चकोशातीत
मदीयं शरीरं मदीयाः प्राणाः मदीयं मनश्च
मदीया बुद्धिर्मदीयं अज्ञानमिति स्वेनैव ज्ञायते
तद्यथा मदीयत्वेन ज्ञातं कटककुण्डल गृहादिकं
स्वस्माद्भिन्नं तथा पञ्चकोशादिकं स्वस्माद्भिन्नम्
मदीयत्वेन ज्ञातमात्मा न भवति ॥
आत्मन्
आत्मा तर्हि कः ?
सच्चिदानन्दस्वरूपः ।
सत्किम् ?
कालत्रयेऽपि तिष्ठतीति सत् ।
चित्किम् ?
ज्ञानस्वरूपः ।
आनन्दः कः ?
सुखस्वरूपः ।
एवं सच्चिदानन्दस्वरूपं स्वात्मानं विजानीयात् ।
जगत्
अथ चतुर्विंशतितत्त्वोत्पत्तिप्रकारं वक्ष्यामः ।
माया
ब्रह्माश्रया सत्त्वरजस्तमोगुणात्मिका माया अस्ति ।
पञ्चभूताः
ततः आकाशः सम्भूतः ।
आकाशाद् वायुः ।
वायोस्तेजः ।
तेजस आपः ।
अभ्धयः पृथिवी ।
सत्त्वगुणः
एतेषां पञ्चतत्त्वानां मध्ये
आकाशस्य सात्विकांशात् श्रोत्रेन्द्रियं सम्भूतम् ।
वायोः सात्विकांशात् त्वगिन्द्रियं सम्भूतम् ।
अग्नेः सात्विकांशात् चक्षुरिन्द्रियं सम्भूतम् ।
जलस्य सात्विकांशात् रसनेन्द्रियं सम्भूतम् ।
पृथिव्याः सात्विकांशात् घ्राणेन्द्रियं सम्भूतम् ।
अन्तःकरण
एतेषां पञ्चतत्त्वानां समष्टिसात्विकांशात्
मनोबुद्ध्यहङ्कार चित्तान्तःकरणानि सम्भूतानि ।
सङ्कल्पविकल्पात्मकं मनः ।
निश्चयात्मिका बुद्धिः ।
अहङ्कर्ता अहङ्कारः ।
चिन्तनकर्तृ चित्तम् ।
मनसो देवता चन्द्रमाः ।
बुद्धे ब्रह्मा ।
अहङ्कारस्य रुद्रः ।
चित्तस्य वासुदेवः ।
रजोगुणः
एतेषां पञ्चतत्त्वानां मध्ये
आकाशस्य राजसांशात् वागिन्द्रियं सम्भूतम् ।
वायोः राजसांशात् पाणीन्द्रियं सम्भूतम् ।
वन्हेः राजसांशात् पादेन्द्रियं सम्भूतम् ।
जलस्य राजसांशात् उपस्थेन्द्रियं सम्भूतम् ।
पृथिव्या राजसांशात् गुदेन्द्रियं सम्भूतम् ।
एतेषां समष्टिराजसांशात् पञ्चप्राणाः सम्भूताः ।
तमोगुणः
एतेषां पञ्चतत्त्वानां तामसांशात्
पञ्चीकृतपञ्चतत्त्वानि भवन्ति ।
पञ्चीकरणं कथं इति चेत् ।
एतेषां पञ्चमहाभूतानां तामसांशस्वरूपम्
एकमेकं भूतं द्विधा विभज्य एकमेकमर्धं पृथक्
तूष्णीं व्यवस्थाप्य अपरमपरमर्धं चतुर्धां विभज्य
स्वार्धमन्येषु अर्धेषु स्वभागचतुष्टयसंयोजनं कार्यम् ।
तदा पञ्चीकरणं भवति ।
एतेभ्यः पञ्चीकृतपञ्चमहाभूतेभ्यः स्थूलशरीरं भवति ।
एवं पिण्डब्रह्माण्डयोरैक्यं सम्भूतम् ।
जीवः, ईश्वरः च
स्थूलशरीराभिमानि जीवनामकं ब्रह्मप्रतिबिम्बं भवति ।
स एव जीवः प्रकृत्या स्वस्मात् ईश्वरं भिन्नत्वेन जानाति ।
अविद्योपाधिः सन् आत्मा जीव इत्युच्यते ।
मायोपाधिः सन् ईश्वर इत्युच्यते ।
एवं उपाधिभेदात् जीवेश्वरभेददृष्टिः यावत्पर्यन्तं तिष्ठति
तावत्पर्यन्तं जन्ममरणादिरूपसंसारो न निवर्तते ।
तस्मात्कारणान्न जीवेश्वरयोर्भेदबुद्धिः स्वीकार्या ।
तत् त्वं असि
ननु साहङ्कारस्य किञ्चिज्ज्ञस्य जीवस्य निरहङ्कारस्य सर्वज्ञस्य
ईश्वरस्य तत्त्वमसीति महावाक्यात् कथमभेदबुद्धिः स्यादुभयोः
विरुद्धधर्माक्रान्तत्वात् ।
इति चेन्न । स्थूलसूक्ष्मशरीराभिमानी त्वम्पदवाच्यार्थः ।
उपाधिविनिर्मुक्तं समाधिदशासम्पन्नं शुद्धं चैतन्यं
त्वम्पदलक्ष्यार्थः ।
एवं सर्वज्ञत्वादिविशिष्ट ईश्वरः तत्पदवाच्यार्थः ।
उपाधिशून्यं शुद्धचैतन्यं तत्पदलक्ष्यार्थः ।
एवं च जीवेश्वरयो चैतन्यरूपेणाऽभेदे बाधकाभावः ।
जीवन्मुक्तः
एवं च वेदान्तवाक्यैः सद्गुरूपदेशेन च सर्वेष्वपि
भूतेषु येषां
ब्रह्मबुद्धिरुत्पन्ना ते जीवन्मुक्ताः इत्यर्थः ।ननु जीवन्मुक्तः कः ?
यथा देहोऽहं पुरुषोऽहं ब्राह्मणोऽहं शूद्रोऽहमस्मीति
दृढनिश्चयस्तथा नाहं ब्राह्मणः न शूद्रः न पुरुषः
किन्तु असङ्गः सच्चिदानन्द स्वरूपः प्रकाशरूपः सर्वान्तर्यामी
चिदाकाशरूपोऽस्मीति दृढनिश्चय
रूपोऽपरोक्षज्ञानवान् जीवन्मुक्तः ॥ब्रह्मैवाहमस्मीत्यपरोक्षज्ञानेन निखिलकर्मबन्धविनिर्मुक्तः
स्यात् ।
कर्माणि
कर्माणि कतिविधानि सन्तीति चेत्
आगामिसञ्चितप्रारब्धभेदेन त्रिविधानि सन्ति ।
आगामि कर्म
ज्ञानोत्पत्त्यनन्तरं ज्ञानिदेहकृतं पुण्यपापरूपं कर्म
यदस्ति तदागामीत्यभिधीयते ।
सञ्चित कर्म
सञ्चितं कर्म किम् ?
अनन्तकोटिजन्मनां बीजभूतं सत् यत्कर्मजातं पूर्वार्जितं
तिष्ठति तत् सञ्चितं ज्ञेयम् ।
प्रारब्ध कर्म
प्रारब्धं कर्म किमिति चेत् ।
इदं शरीरमुत्पाद्य इह लोके एवं सुखदुःखादिप्रदं यत्कर्म
तत्प्रारब्धं
भोगेन नष्टं भवति प्रारब्धकर्मणां भोगादेव क्षय इति ।
कर्म मुक्तः
सञ्चितं कर्म ब्रह्मैवाहमिति निश्चयात्मकज्ञानेन नश्यति ।आगामि कर्म अपि ज्ञानेन नश्यति किञ्च आगामि कर्मणां
नलिनीदलगतजलवत् ज्ञानिनां सम्बन्धो नास्ति ।
ज्ञानिः
किञ्च ये ज्ञानिनं स्तुवन्ति भजन्ति अर्चयन्ति तान्प्रति
ज्ञानिकृतं आगामि पुण्यं गच्छति ।
ये ज्ञानिनं निन्दन्ति द्विषन्ति दुःखप्रदानं कुर्वन्ति तान्प्रति
ज्ञानिकृतं सर्वमागामि क्रियमाणं यदवाच्यं कर्म
पापात्मकं तद्गच्छति ।
सुहृदः पुण्यकृतं दुर्हृदः पापकृत्यं गृह्णन्ति ।
ब्रह्मानन्दम्
तथा चात्मवित्संसारं तीर्त्वा ब्रह्मानन्दमिहैव प्राप्नोति ।
तरति शोकमात्मवित् इति श्रुतेः ।
तनुं त्यजतु वा काश्यां श्वपचस्य गृहेऽथ वा ।
ज्ञानसम्प्राप्तिसमये मुक्ताऽसौ विगताशयः । इति स्मृतेश्च ।इति श्रीशङ्करभगवत्पादाचार्यप्रणीतः तत्त्वबोधप्रकरणं समाप्तम् ।
dhyānaṃ
vāsudevendrayogīndraṃ natvā jñānapradaṃ gurum |
mumukṣūṇāṃ hitārthāya tattvabodhobhidhīyate ||
sādhanacatuṣṭayasampannādhikāriṇāṃ mokṣasādhanabhūtaṃ
tattvavivekaprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
sādhanacatuṣṭayam
sādhanacatuṣṭayaṃ kim ?
nityānityavastuvivekaḥ |
ihāmutrārthaphalabhogavirāgaḥ |
śamādiṣaṭkasampattiḥ |
mumukṣutvaṃ ceti |
nityānityavastuvivekaḥ
nityānityavastuvivekaḥ kaḥ ?
nityavastvekaṃ brahma tadvyatiriktaṃ sarvamanityam |
ayameva nityānityavastuvivekaḥ |
virāgaḥ
virāgaḥ kaḥ ?
ihasvargabhogeṣu icchārāhityam |
śamādisādhanasampattiḥ
śamādisādhanasampattiḥ kā ?
śamo dama uparamastitikṣā śraddhā samādhānaṃ ca iti |śamaḥ kaḥ ?
manonigrahaḥ |
damaḥ kaḥ ?
cakṣurādibāhyendriyanigrahaḥ |
uparamaḥ kaḥ ?
svadharmānuṣṭhānameva |
titikṣā kā ?
śītoṣṇasukhaduḥkhādisahiṣṇutvam |
śraddhā kīdṛśī ?
guruvedāntavākyādiṣu viśvāsaḥ śraddhā |
samādhānaṃ kim ?
cittaikāgratā |
mumukṣutvaṃ
mumukṣutvaṃ kim ?
mokṣo me bhūyād iti icchā |
etat sādhanacatuṣṭayam |
tatastattvavivekasyādhikāriṇo bhavanti |
tattvavivekaḥ
tattvavivekaḥ kaḥ ?
ātmā satyaṃ tadanyat sarvaṃ mithyeti |ātmā kaḥ ?
sthūlasūkṣmakāraṇaśarīrādvyatiriktaḥ pañcakośātītaḥ san
avasthātrayasākṣī saccidānandasvarūpaḥ san
yastiṣṭhati sa ātmā |
śarīratrayaṃ (sthūlaśarīram)
sthūlaśarīraṃ kim ?
pañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogāyatanaṃ śarīram
asti jāyate vardhate vipariṇamate apakṣīyate vinaśyatīti
ṣaḍvikāravadetatsthūlaśarīram |
śarīratrayaṃ (sūkṣmaśarīram)
sūkṣmaśarīraṃ kim ?
apañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogasādhanaṃ
pañcajñānendriyāṇi pañcakarmendriyāṇi pañcaprāṇādayaḥ
manaścaikaṃ buddhiścaikā
evaṃ saptadaśākalābhiḥ saha yattiṣṭhati tatsūkṣmaśarīram |
jñānendriyāṇi
śrotraṃ tvak cakṣuḥ rasanā ghrāṇaṃ iti pañca jñānendriyāṇi |
śrotrasya digdevatā |
tvaco vāyuḥ |
cakṣuṣaḥ sūryaḥ |
rasanāyā varuṇaḥ |
ghrāṇasya aśvinau |
iti jñānendriyadevatāḥ |
śrotrasya viṣayaḥ śabdagrahaṇam |
tvaco viṣayaḥ sparśagrahaṇam |
cakṣuṣo viṣayaḥ rūpagrahaṇam |
rasanāyā viṣayaḥ rasagrahaṇam |
ghrāṇasya viṣayaḥ gandhagrahaṇaṃ iti |
pañcakarmendriyāṇi
vākpāṇipādapāyūpasthānīti pañcakarmendriyāṇi |
vāco devatā vahniḥ |
hastayorindraḥ |
pādayorviṣṇuḥ |
pāyormṛtyuḥ |
upasthasya prajāpatiḥ |
iti karmendriyadevatāḥ |
vāco viṣayaḥ bhāṣaṇam |
pāṇyorviṣayaḥ vastugrahaṇam |
pādayorviṣayaḥ gamanam |
pāyorviṣayaḥ malatyāgaḥ |
upasthasya viṣayaḥ ānanda iti |
kāraṇaśarīram
kāraṇaśarīraṃ kim ?
anirvācyānādyavidyārūpaṃ śarīradvayasya kāraṇamātraṃ
satsvarūpā'jñānaṃ nirvikalpakarūpaṃ yadasti tatkāraṇaśarīram |
avasthātrayam
avasthātrayaṃ kim ?
jāgratsvapnasuṣuptyavasthāḥ |
jāgradavasthā
jāgradavasthā kā ?
śrotrādijñānendriyaiḥ śabdādiviṣayaiśca jñāyate iti yat
sā jāgradāvasthā |
sthūla śarīrābhimānī ātmā viśva ityucyate |
svapnāvasthā
svapnāvasthā keti cet ?
jāgradavasthāyāṃ yaddṛṣṭaṃ yad śrutam
tajjanitavāsanayā nidrāsamaye yaḥ prapañcaḥ pratīyate sā
svapnāvasthā |
sūkṣmaśarīrābhimānī ātmā taijasa ityucyate |
suṣuptyavasthā
ataḥ suṣuptyavasthā kā ?
ahaṃ kimapi na jānāmi sukhena mayā nidrā'nubhūyata iti
suṣuptyavasthā |
kāraṇaśarīrābhimānī ātmā prājña ityucyate |
pañca kośāḥ
pañca kośāḥ ke ?
annamayaḥ prāṇamayaḥ manomayaḥ vijñānamayaḥ ānandamayaśceti |
annamayakośaḥ
annamayaḥ kaḥ ?
annarasenaiva bhūtvā annarasenaiva vṛddhiṃ prāpya annarūpapṛthivyāṃ
yadvilīyate tadannamayaḥ kośaḥ sthūlaśarīram |
prāṇamayakośaḥ
prāṇamayaḥ kaḥ ?
prāṇādyāḥ pañcavāyavaḥ vāgādīndriyapañcakaṃ prāṇamayaḥ kośaḥ |
manomayakośaḥ
manomayaḥ kośaḥ kaḥ ?
manaśca jñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa manomayaḥ kośaḥ |
vijñānamayakośaḥ
vijñānamayaḥ kaḥ ?
buddhijñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa vijñānamayaḥ kośaḥ
ānandamayakośaḥ
ānandamayaḥ kaḥ ?
evameva kāraṇaśarīrabhūtāvidyāsthamalinasattvaṃ
priyādivṛttisahitaṃ sat ānandamayaḥ kośaḥ |
etatkośapañcakam |
pañcakośātīta
madīyaṃ śarīraṃ madīyāḥ prāṇāḥ madīyaṃ manaśca
madīyā buddhirmadīyaṃ ajñānamiti svenaiva jñāyate
tadyathā madīyatvena jñātaṃ kaṭakakuṇḍala gṛhādikaṃ
svasmādbhinnaṃ tathā pañcakośādikaṃ svasmādbhinnam
madīyatvena jñātamātmā na bhavati ||
ātman
ātmā tarhi kaḥ ?
saccidānandasvarūpaḥ |
satkim ?
kālatraye'pi tiṣṭhatīti sat |
citkim ?
jñānasvarūpaḥ |
ānandaḥ kaḥ ?
sukhasvarūpaḥ |
evaṃ saccidānandasvarūpaṃ svātmānaṃ vijānīyāt |
jagat
atha caturviṃśatitattvotpattiprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
māyā
brahmāśrayā sattvarajastamoguṇātmikā māyā asti |
pañcabhūtāḥ
tataḥ ākāśaḥ sambhūtaḥ |
ākāśād vāyuḥ |
vāyostejaḥ |
tejasa āpaḥ |
abhdhayaḥ pṛthivī |
sattvaguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya sātvikāṃśāt śrotrendriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ sātvikāṃśāt tvagindriyaṃ sambhūtam |
agneḥ sātvikāṃśāt cakṣurindriyaṃ sambhūtam |
jalasya sātvikāṃśāt rasanendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyāḥ sātvikāṃśāt ghrāṇendriyaṃ sambhūtam |
antaḥkaraṇa
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ samaṣṭisātvikāṃśāt
manobuddhyahaṅkāra cittāntaḥkaraṇāni sambhūtāni |
saṅkalpavikalpātmakaṃ manaḥ |
niścayātmikā buddhiḥ |
ahaṅkartā ahaṅkāraḥ |
cintanakartṛ cittam |
manaso devatā candramāḥ |
buddhe brahmā |
ahaṅkārasya rudraḥ |
cittasya vāsudevaḥ |
rajoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya rājasāṃśāt vāgindriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ rājasāṃśāt pāṇīndriyaṃ sambhūtam |
vanheḥ rājasāṃśāt pādendriyaṃ sambhūtam |
jalasya rājasāṃśāt upasthendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyā rājasāṃśāt gudendriyaṃ sambhūtam |
eteṣāṃ samaṣṭirājasāṃśāt pañcaprāṇāḥ sambhūtāḥ |
tamoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ tāmasāṃśāt
pañcīkṛtapañcatattvāni bhavanti |
pañcīkaraṇaṃ kathaṃ iti cet |
eteṣāṃ pañcamahābhūtānāṃ tāmasāṃśasvarūpam
ekamekaṃ bhūtaṃ dvidhā vibhajya ekamekamardhaṃ pṛthak
tūṣṇīṃ vyavasthāpya aparamaparamardhaṃ caturdhāṃ vibhajya
svārdhamanyeṣu ardheṣu svabhāgacatuṣṭayasaṃyojanaṃ kāryam |
tadā pañcīkaraṇaṃ bhavati |
etebhyaḥ pañcīkṛtapañcamahābhūtebhyaḥ sthūlaśarīraṃ bhavati |
evaṃ piṇḍabrahmāṇḍayoraikyaṃ sambhūtam |
jīvaḥ, īśvaraḥ ca
sthūlaśarīrābhimāni jīvanāmakaṃ brahmapratibimbaṃ bhavati |
sa eva jīvaḥ prakṛtyā svasmāt īśvaraṃ bhinnatvena jānāti |
avidyopādhiḥ san ātmā jīva ityucyate |
māyopādhiḥ san īśvara ityucyate |
evaṃ upādhibhedāt jīveśvarabhedadṛṣṭiḥ yāvatparyantaṃ tiṣṭhati
tāvatparyantaṃ janmamaraṇādirūpasaṃsāro na nivartate |
tasmātkāraṇānna jīveśvarayorbhedabuddhiḥ svīkāryā |
tat tvaṃ asi
nanu sāhaṅkārasya kiñcijjñasya jīvasya nirahaṅkārasya sarvajñasya
īśvarasya tattvamasīti mahāvākyāt kathamabhedabuddhiḥ syādubhayoḥ
viruddhadharmākrāntatvāt |
iti cenna | sthūlasūkṣmaśarīrābhimānī tvampadavācyārthaḥ |
upādhivinirmuktaṃ samādhidaśāsampannaṃ śuddhaṃ caitanyaṃ
tvampadalakṣyārthaḥ |
evaṃ sarvajñatvādiviśiṣṭa īśvaraḥ tatpadavācyārthaḥ |
upādhiśūnyaṃ śuddhacaitanyaṃ tatpadalakṣyārthaḥ |
evaṃ ca jīveśvarayo caitanyarūpeṇā'bhede bādhakābhāvaḥ |
jīvanmuktaḥ
evaṃ ca vedāntavākyaiḥ sadgurūpadeśena ca sarveṣvapi
bhūteṣu yeṣāṃ
brahmabuddhirutpannā te jīvanmuktāḥ ityarthaḥ |nanu jīvanmuktaḥ kaḥ ?
yathā deho'haṃ puruṣo'haṃ brāhmaṇo'haṃ śūdro'hamasmīti
dṛḍhaniścayastathā nāhaṃ brāhmaṇaḥ na śūdraḥ na puruṣaḥ
kintu asaṅgaḥ saccidānanda svarūpaḥ prakāśarūpaḥ sarvāntaryāmī
cidākāśarūpo'smīti dṛḍhaniścaya
rūpo'parokṣajñānavān jīvanmuktaḥ ||brahmaivāhamasmītyaparokṣajñānena nikhilakarmabandhavinirmuktaḥ
syāt |
karmāṇi
karmāṇi katividhāni santīti cet
āgāmisañcitaprārabdhabhedena trividhāni santi |
āgāmi karma
jñānotpattyanantaraṃ jñānidehakṛtaṃ puṇyapāparūpaṃ karma
yadasti tadāgāmītyabhidhīyate |
sañcita karma
sañcitaṃ karma kim ?
anantakoṭijanmanāṃ bījabhūtaṃ sat yatkarmajātaṃ pūrvārjitaṃ
tiṣṭhati tat sañcitaṃ jñeyam |
prārabdha karma
prārabdhaṃ karma kimiti cet |
idaṃ śarīramutpādya iha loke evaṃ sukhaduḥkhādipradaṃ yatkarma
tatprārabdhaṃ
bhogena naṣṭaṃ bhavati prārabdhakarmaṇāṃ bhogādeva kṣaya iti |
karma muktaḥ
sañcitaṃ karma brahmaivāhamiti niścayātmakajñānena naśyati |āgāmi karma api jñānena naśyati kiñca āgāmi karmaṇāṃ
nalinīdalagatajalavat jñānināṃ sambandho nāsti |
jñāniḥ
kiñca ye jñāninaṃ stuvanti bhajanti arcayanti tānprati
jñānikṛtaṃ āgāmi puṇyaṃ gacchati |
ye jñāninaṃ nindanti dviṣanti duḥkhapradānaṃ kurvanti tānprati
jñānikṛtaṃ sarvamāgāmi kriyamāṇaṃ yadavācyaṃ karma
pāpātmakaṃ tadgacchati |
suhṛdaḥ puṇyakṛtaṃ durhṛdaḥ pāpakṛtyaṃ gṛhṇanti |
brahmānandam
tathā cātmavitsaṃsāraṃ tīrtvā brahmānandamihaiva prāpnoti |
tarati śokamātmavit iti śruteḥ |
tanuṃ tyajatu vā kāśyāṃ śvapacasya gṛhe'tha vā |
jñānasamprāptisamaye muktā'sau vigatāśayaḥ | iti smṛteśca |iti śrīśaṅkarabhagavatpādācāryapraṇītaḥ tattvabodhaprakaraṇaṃ samāptam |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.