శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే సున్దరకాణ్డమ్ ।
అథ ద్విషష్టితమస్సర్గః ।
తానువాచ హరిశ్రేష్ఠో హనుమాన్వానరర్షభః ।
అవ్యగ్రమనసో యూయం మధు సేవత వానరాః ॥ 1 ॥
అహమావారయిష్యామి యుష్మాకం పరిపన్థినః ।
శ్రుత్వా హనుమతో వాక్యం హరీణాం ప్రవరోఽఙ్గదః ॥ 2 ॥
ప్రత్యువాచ ప్రసన్నాత్మా పిబన్తు హరయో మధు ।
అవశ్యం కృతకార్యస్య వాక్యం హనుమతో మయా ॥ 3 ॥
అకార్యమపి కర్తవ్యం కిమఙ్గ పునరీదృశమ్ ।
అఙ్గదస్య ముఖాచ్ఛ్రుత్వావచనం వానరర్షభాః ॥ 4 ॥
సాధుసాధ్వితి సంహృష్టా వానరాః ప్రత్యపూజయన్ ।
పూజయిత్వాఙ్గదం సర్వే వానరా వానరర్షభమ్ ॥ 5 ॥
జగ్ముర్మధువనం యత్ర నదీవేగ ఇవ ద్రుమమ్ ।
తే ప్రవిష్టా మధువనం పాలానాక్రమ్య వీర్యతః ॥ 6 ॥
అతిసర్గాచ్చ పటవో దృష్ట్వా శ్రుత్వా చ మైథిలీమ్ ।
పపుస్సర్వే మధు తదా రసవత్ఫలమాదదుః ॥ 7 ॥
ఉత్పత్య చ తతస్సర్వే వనపాలాన్ సమాగతాన్ ।
తాడయన్తి స్మ శతశ స్సక్తాన్మధువనే తదా ॥ 8 ॥
మధూని ద్రోణమాత్రాణి బాహుభిః పరిగృహ్య తే ।
పిబన్తి సహితా స్సర్వే నిఘ్నన్తి స్మ తథాపరే ॥ 9 ॥
కేచిత్పీత్వా ప్రవిధ్యన్తి మధూని మధుపిఙ్గలాః ।
మధూచ్ఛిష్టేన కేచిచ్చ జగ్మురన్యోన్యముత్కటాః ॥ 10 ॥
అపరే వృక్షమూలే తు శాఖాం గృహ్య వ్యవస్థితాః ।
అత్యర్థం చ మదగ్లానాః పర్ణాన్యాస్తీర్య శేరతే ॥ 11 ॥
ఉన్మత్తభూతాః ప్లవగా మధుమత్తాశ్చ హృష్టవత్ ।
క్షిపన్తి చ తథాన్యోన్యం స్ఖలన్తి చ తథాఽపరే ॥ 12 ॥
కేచిత్ క్ష్వేలాం ప్రకుర్వన్తి కేచిత్ కూజన్తి హృష్టవత్ ।
హరయోమధునా మత్తాః కేచిత్సుప్తా మహీతలే ॥ 13 ॥
కృత్వా కేచిద్ధసన్త్యన్యే కేచిత్కుర్వన్తి చేతరత్ ।
కృత్వా కేచిద్వదన్త్యన్యే కేచిద్బుధ్యన్తి చేతరత్ ॥ 14 ॥
యేఽప్యత్ర మధుపాలా స్స్యుః ప్రేష్యా దధిముఖస్య తు ।
తేఽపి తైర్వానరైర్భీమైః ప్రతిషిద్ధా దిశో గతాః ॥ 15 ॥
జానుభిస్తు ప్రకృష్టాశ్చ దేవమార్గం ప్రదర్శితాః ।
అబ్రువన్ పరమోద్విగ్నా గత్వా దధిముఖం వచః ॥ 16 ॥
హనూమతా దత్తవరైర్హతం మధువనం బలాత్ ।
వయం చ జానుభిః కృష్టా దేవమార్గం చ దర్శితాః ॥ 17 ॥
తతో దధిముఖః క్రుద్ధో వనపస్తత్ర వానరః ।
హతం మధువనం శ్రుత్వా సాన్త్వయామాస తాన్ హరీన్ ॥ 18 ॥
ఇహాగచ్ఛత గచ్ఛామో వానరాన్ బలదర్పితాన్ ।
బలేన వారయిష్యామో మధు భక్షయతో వయమ్ ॥ 19 ॥
శ్రుత్వా దధిముఖస్యేదం వచనం వానరర్షభాః ।
పునర్వీరా మధువనం తేనైవ సహసా యయుః ॥ 20 ॥
మధ్యే చైషాం దధిముఖః ప్రగృహ్య తరసా తరుమ్ ।
సమభ్యధావద్వేగేన తే చ సర్వే ప్లవఙ్గమాః ॥ 21 ॥
తే శిలాః పాదపాంశ్చాపి పర్వతాంశ్చాపి వానరాః ।
గృహీత్వాఽఽభ్యగమన్ క్రుద్ధా యత్ర తే కపికుఞ్జరాః ॥ 22 ॥
తే స్వామివచనం వీరా హృదయేష్వవసజ్య తత్ ।
త్వరయా హ్యభ్యధావన్త సాలతాలశిలాయుధాః ॥ 23 ॥
వృక్షస్థాంశ్చ తలస్థాంశ్చ వానరాన్ బలదర్పితాన్ ।
అభ్యక్రామంస్తతో వీరాః పాలాస్తత్ర సహస్రశః ॥ 24 ॥
అథ దృష్ట్వా దధిముఖం క్రుద్ధం వానరపుఙ్గవాః ।
అభ్యధావన్త వేగేన హనుమత్ప్రముఖాస్తదా ॥ 25 ॥
తం సవృక్షం మహాబాహుమాపతన్తం మహాబలమ్ ।
ఆర్యకం ప్రాహరత్తత్ర బాహుభ్యాం కుపితోఽఙ్గదః ॥ 26 ॥
మదాన్ధశ్చ న వేదైనమార్యకోఽయం మమేతి సః ।
అథైనం నిష్పిపేషాశు వేగవద్వసుధాతలే ॥ 27 ॥
స భగ్నబాహూరుభుజో విహ్వలశ్శోణితోక్షితః ।
ముమోహ సహసా వీరో ముహూర్తం కపికుఞ్జరః ॥ 28 ॥
స సమాశ్వస్య సహసా సఙ్కృద్ధో రాజమాతులః ।
వానరాన్వారయామాస దణ్డేన మధుమోహితాన్ ॥ 29 ॥
స కథఞ్చిద్విముక్తస్స్తైర్వానరైర్వానరర్షభః ।
ఉవాచైకాన్తమాశ్రిత్య భృత్యాన్ స్వాన్ సముపాగతాన్ ॥ 30 ॥
ఏతే తిష్ఠన్తు గచ్ఛామో భర్తా నో యత్ర వానరః ।
సుగ్రీవో విపులగ్రీవః సహ రామేణ తిష్ఠతి ॥ 31 ॥
సర్వం చైవాఙ్గదే దోషం శ్రావయిష్యామి పార్థివే ।
అమర్షీ వచనం శ్రుత్వా ఘాతయిష్యతి వానరాన్ ॥ 32 ॥
ఇష్టం మధువనం హ్యేతత్పార్థివస్య మహాత్మనః ।
పితృపైతామహం దివ్యం దేవైరపి దురాసదమ్ ॥ 33 ॥
స వానరానిమాన్ సర్వాన్ మధులుబ్ధాన్ గతాయుషః ।
ఘాతయిష్యతి దణ్డేన సుగ్రీవస్ససుహృజ్జనాన్ ॥ 34 ॥
వధ్యా హ్యేతే దురాత్మానో నృపాజ్ఞాపరిభావినః ।
అమర్షప్రభవో రోషస్సఫలో నో భవిష్యతి ॥ 35 ॥
ఏవముక్త్వా దధిముఖో వనపాలాన్మహాబలః ।
జగామ సహసోత్పత్య వనపాలైస్సమన్వితః ॥ 36 ॥
నిమేషాన్తరమాత్రేణ స హి ప్రాప్తో వనాలయః ।
సహస్రాంశుసుతో ధీమాన్ సుగ్రీవో యత్ర వానరః ॥ 37 ॥
రామం చ లక్ష్మణం చైవ దృష్ట్వా సుగ్రీవమేవ చ ।
సమప్రతిష్ఠాం జగతీమాకాశాన్నిపపాత హ ॥ 38 ॥
సన్నిపత్య మహావీర్యస్సర్వైస్తైః పరివారితః ।
హరిర్దధిముఖః పాలైః పాలానాం పరమేశ్వరః ॥ 39 ॥
స దీనవదనో భూత్వా కృత్వా శిరసి చాఞ్జలిమ్ ।
సుగ్రీవస్య శుభౌ మూర్ధ్నా చరణౌ పత్యపీడయత్ ॥ 40 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే సున్దరకాణ్డే ద్విషష్టితమస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha dviṣaṣṭitamassargaḥ |
tānuvāca hariśreṣṭho hanumānvānararṣabhaḥ |
avyagramanaso yūyaṃ madhu sevata vānarāḥ || 1 ||
ahamāvārayiṣyāmi yuṣmākaṃ paripanthinaḥ |
śrutvā hanumato vākyaṃ harīṇāṃ pravaro'ṅgadaḥ || 2 ||
pratyuvāca prasannātmā pibantu harayo madhu |
avaśyaṃ kṛtakāryasya vākyaṃ hanumato mayā || 3 ||
akāryamapi kartavyaṃ kimaṅga punarīdṛśam |
aṅgadasya mukhācchrutvāvacanaṃ vānararṣabhāḥ || 4 ||
sādhusādhviti saṃhṛṣṭā vānarāḥ pratyapūjayan |
pūjayitvāṅgadaṃ sarve vānarā vānararṣabham || 5 ||
jagmurmadhuvanaṃ yatra nadīvega iva drumam |
te praviṣṭā madhuvanaṃ pālānākramya vīryataḥ || 6 ||
atisargācca paṭavo dṛṣṭvā śrutvā ca maithilīm |
papussarve madhu tadā rasavatphalamādaduḥ || 7 ||
utpatya ca tatassarve vanapālān samāgatān |
tāḍayanti sma śataśa ssaktānmadhuvane tadā || 8 ||
madhūni droṇamātrāṇi bāhubhiḥ parigṛhya te |
pibanti sahitā ssarve nighnanti sma tathāpare || 9 ||
kecitpītvā pravidhyanti madhūni madhupiṅgalāḥ |
madhūcchiṣṭena kecicca jagmuranyonyamutkaṭāḥ || 10 ||
apare vṛkṣamūle tu śākhāṃ gṛhya vyavasthitāḥ |
atyarthaṃ ca madaglānāḥ parṇānyāstīrya śerate || 11 ||
unmattabhūtāḥ plavagā madhumattāśca hṛṣṭavat |
kṣipanti ca tathānyonyaṃ skhalanti ca tathā'pare || 12 ||
kecit kṣvelāṃ prakurvanti kecit kūjanti hṛṣṭavat |
harayomadhunā mattāḥ kecitsuptā mahītale || 13 ||
kṛtvā keciddhasantyanye kecitkurvanti cetarat |
kṛtvā kecidvadantyanye kecidbudhyanti cetarat || 14 ||
ye'pyatra madhupālā ssyuḥ preṣyā dadhimukhasya tu |
te'pi tairvānarairbhīmaiḥ pratiṣiddhā diśo gatāḥ || 15 ||
jānubhistu prakṛṣṭāśca devamārgaṃ pradarśitāḥ |
abruvan paramodvignā gatvā dadhimukhaṃ vacaḥ || 16 ||
hanūmatā dattavarairhataṃ madhuvanaṃ balāt |
vayaṃ ca jānubhiḥ kṛṣṭā devamārgaṃ ca darśitāḥ || 17 ||
tato dadhimukhaḥ kruddho vanapastatra vānaraḥ |
hataṃ madhuvanaṃ śrutvā sāntvayāmāsa tān harīn || 18 ||
ihāgacchata gacchāmo vānarān baladarpitān |
balena vārayiṣyāmo madhu bhakṣayato vayam || 19 ||
śrutvā dadhimukhasyedaṃ vacanaṃ vānararṣabhāḥ |
punarvīrā madhuvanaṃ tenaiva sahasā yayuḥ || 20 ||
madhye caiṣāṃ dadhimukhaḥ pragṛhya tarasā tarum |
samabhyadhāvadvegena te ca sarve plavaṅgamāḥ || 21 ||
te śilāḥ pādapāṃścāpi parvatāṃścāpi vānarāḥ |
gṛhītvā''bhyagaman kruddhā yatra te kapikuñjarāḥ || 22 ||
te svāmivacanaṃ vīrā hṛdayeṣvavasajya tat |
tvarayā hyabhyadhāvanta sālatālaśilāyudhāḥ || 23 ||
vṛkṣasthāṃśca talasthāṃśca vānarān baladarpitān |
abhyakrāmaṃstato vīrāḥ pālāstatra sahasraśaḥ || 24 ||
atha dṛṣṭvā dadhimukhaṃ kruddhaṃ vānarapuṅgavāḥ |
abhyadhāvanta vegena hanumatpramukhāstadā || 25 ||
taṃ savṛkṣaṃ mahābāhumāpatantaṃ mahābalam |
āryakaṃ prāharattatra bāhubhyāṃ kupito'ṅgadaḥ || 26 ||
madāndhaśca na vedainamāryako'yaṃ mameti saḥ |
athainaṃ niṣpipeṣāśu vegavadvasudhātale || 27 ||
sa bhagnabāhūrubhujo vihvalaśśoṇitokṣitaḥ |
mumoha sahasā vīro muhūrtaṃ kapikuñjaraḥ || 28 ||
sa samāśvasya sahasā saṅkṛddho rājamātulaḥ |
vānarānvārayāmāsa daṇḍena madhumohitān || 29 ||
sa kathañcidvimuktasstairvānarairvānararṣabhaḥ |
uvācaikāntamāśritya bhṛtyān svān samupāgatān || 30 ||
ete tiṣṭhantu gacchāmo bhartā no yatra vānaraḥ |
sugrīvo vipulagrīvaḥ saha rāmeṇa tiṣṭhati || 31 ||
sarvaṃ caivāṅgade doṣaṃ śrāvayiṣyāmi pārthive |
amarṣī vacanaṃ śrutvā ghātayiṣyati vānarān || 32 ||
iṣṭaṃ madhuvanaṃ hyetatpārthivasya mahātmanaḥ |
pitṛpaitāmahaṃ divyaṃ devairapi durāsadam || 33 ||
sa vānarānimān sarvān madhulubdhān gatāyuṣaḥ |
ghātayiṣyati daṇḍena sugrīvassasuhṛjjanān || 34 ||
vadhyā hyete durātmāno nṛpājñāparibhāvinaḥ |
amarṣaprabhavo roṣassaphalo no bhaviṣyati || 35 ||
evamuktvā dadhimukho vanapālānmahābalaḥ |
jagāma sahasotpatya vanapālaissamanvitaḥ || 36 ||
nimeṣāntaramātreṇa sa hi prāpto vanālayaḥ |
sahasrāṃśusuto dhīmān sugrīvo yatra vānaraḥ || 37 ||
rāmaṃ ca lakṣmaṇaṃ caiva dṛṣṭvā sugrīvameva ca |
samapratiṣṭhāṃ jagatīmākāśānnipapāta ha || 38 ||
sannipatya mahāvīryassarvaistaiḥ parivāritaḥ |
harirdadhimukhaḥ pālaiḥ pālānāṃ parameśvaraḥ || 39 ||
sa dīnavadano bhūtvā kṛtvā śirasi cāñjalim |
sugrīvasya śubhau mūrdhnā caraṇau patyapīḍayat || 40 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe dviṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ द्विषष्टितमस्सर्गः ।
तानुवाच हरिश्रेष्ठो हनुमान्वानरर्षभः ।
अव्यग्रमनसो यूयं मधु सेवत वानराः ॥ 1 ॥
अहमावारयिष्यामि युष्माकं परिपन्थिनः ।
श्रुत्वा हनुमतो वाक्यं हरीणां प्रवरोऽङ्गदः ॥ 2 ॥
प्रत्युवाच प्रसन्नात्मा पिबन्तु हरयो मधु ।
अवश्यं कृतकार्यस्य वाक्यं हनुमतो मया ॥ 3 ॥
अकार्यमपि कर्तव्यं किमङ्ग पुनरीदृशम् ।
अङ्गदस्य मुखाच्छ्रुत्वावचनं वानरर्षभाः ॥ 4 ॥
साधुसाध्विति संहृष्टा वानराः प्रत्यपूजयन् ।
पूजयित्वाङ्गदं सर्वे वानरा वानरर्षभम् ॥ 5 ॥
जग्मुर्मधुवनं यत्र नदीवेग इव द्रुमम् ।
ते प्रविष्टा मधुवनं पालानाक्रम्य वीर्यतः ॥ 6 ॥
अतिसर्गाच्च पटवो दृष्ट्वा श्रुत्वा च मैथिलीम् ।
पपुस्सर्वे मधु तदा रसवत्फलमाददुः ॥ 7 ॥
उत्पत्य च ततस्सर्वे वनपालान् समागतान् ।
ताडयन्ति स्म शतश स्सक्तान्मधुवने तदा ॥ 8 ॥
मधूनि द्रोणमात्राणि बाहुभिः परिगृह्य ते ।
पिबन्ति सहिता स्सर्वे निघ्नन्ति स्म तथापरे ॥ 9 ॥
केचित्पीत्वा प्रविध्यन्ति मधूनि मधुपिङ्गलाः ।
मधूच्छिष्टेन केचिच्च जग्मुरन्योन्यमुत्कटाः ॥ 10 ॥
अपरे वृक्षमूले तु शाखां गृह्य व्यवस्थिताः ।
अत्यर्थं च मदग्लानाः पर्णान्यास्तीर्य शेरते ॥ 11 ॥
उन्मत्तभूताः प्लवगा मधुमत्ताश्च हृष्टवत् ।
क्षिपन्ति च तथान्योन्यं स्खलन्ति च तथाऽपरे ॥ 12 ॥
केचित् क्ष्वेलां प्रकुर्वन्ति केचित् कूजन्ति हृष्टवत् ।
हरयोमधुना मत्ताः केचित्सुप्ता महीतले ॥ 13 ॥
कृत्वा केचिद्धसन्त्यन्ये केचित्कुर्वन्ति चेतरत् ।
कृत्वा केचिद्वदन्त्यन्ये केचिद्बुध्यन्ति चेतरत् ॥ 14 ॥
येऽप्यत्र मधुपाला स्स्युः प्रेष्या दधिमुखस्य तु ।
तेऽपि तैर्वानरैर्भीमैः प्रतिषिद्धा दिशो गताः ॥ 15 ॥
जानुभिस्तु प्रकृष्टाश्च देवमार्गं प्रदर्शिताः ।
अब्रुवन् परमोद्विग्ना गत्वा दधिमुखं वचः ॥ 16 ॥
हनूमता दत्तवरैर्हतं मधुवनं बलात् ।
वयं च जानुभिः कृष्टा देवमार्गं च दर्शिताः ॥ 17 ॥
ततो दधिमुखः क्रुद्धो वनपस्तत्र वानरः ।
हतं मधुवनं श्रुत्वा सान्त्वयामास तान् हरीन् ॥ 18 ॥
इहागच्छत गच्छामो वानरान् बलदर्पितान् ।
बलेन वारयिष्यामो मधु भक्षयतो वयम् ॥ 19 ॥
श्रुत्वा दधिमुखस्येदं वचनं वानरर्षभाः ।
पुनर्वीरा मधुवनं तेनैव सहसा ययुः ॥ 20 ॥
मध्ये चैषां दधिमुखः प्रगृह्य तरसा तरुम् ।
समभ्यधावद्वेगेन ते च सर्वे प्लवङ्गमाः ॥ 21 ॥
ते शिलाः पादपांश्चापि पर्वतांश्चापि वानराः ।
गृहीत्वाऽऽभ्यगमन् क्रुद्धा यत्र ते कपिकुञ्जराः ॥ 22 ॥
ते स्वामिवचनं वीरा हृदयेष्ववसज्य तत् ।
त्वरया ह्यभ्यधावन्त सालतालशिलायुधाः ॥ 23 ॥
वृक्षस्थांश्च तलस्थांश्च वानरान् बलदर्पितान् ।
अभ्यक्रामंस्ततो वीराः पालास्तत्र सहस्रशः ॥ 24 ॥
अथ दृष्ट्वा दधिमुखं क्रुद्धं वानरपुङ्गवाः ।
अभ्यधावन्त वेगेन हनुमत्प्रमुखास्तदा ॥ 25 ॥
तं सवृक्षं महाबाहुमापतन्तं महाबलम् ।
आर्यकं प्राहरत्तत्र बाहुभ्यां कुपितोऽङ्गदः ॥ 26 ॥
मदान्धश्च न वेदैनमार्यकोऽयं ममेति सः ।
अथैनं निष्पिपेषाशु वेगवद्वसुधातले ॥ 27 ॥
स भग्नबाहूरुभुजो विह्वलश्शोणितोक्षितः ।
मुमोह सहसा वीरो मुहूर्तं कपिकुञ्जरः ॥ 28 ॥
स समाश्वस्य सहसा सङ्कृद्धो राजमातुलः ।
वानरान्वारयामास दण्डेन मधुमोहितान् ॥ 29 ॥
स कथञ्चिद्विमुक्तस्स्तैर्वानरैर्वानरर्षभः ।
उवाचैकान्तमाश्रित्य भृत्यान् स्वान् समुपागतान् ॥ 30 ॥
एते तिष्ठन्तु गच्छामो भर्ता नो यत्र वानरः ।
सुग्रीवो विपुलग्रीवः सह रामेण तिष्ठति ॥ 31 ॥
सर्वं चैवाङ्गदे दोषं श्रावयिष्यामि पार्थिवे ।
अमर्षी वचनं श्रुत्वा घातयिष्यति वानरान् ॥ 32 ॥
इष्टं मधुवनं ह्येतत्पार्थिवस्य महात्मनः ।
पितृपैतामहं दिव्यं देवैरपि दुरासदम् ॥ 33 ॥
स वानरानिमान् सर्वान् मधुलुब्धान् गतायुषः ।
घातयिष्यति दण्डेन सुग्रीवस्ससुहृज्जनान् ॥ 34 ॥
वध्या ह्येते दुरात्मानो नृपाज्ञापरिभाविनः ।
अमर्षप्रभवो रोषस्सफलो नो भविष्यति ॥ 35 ॥
एवमुक्त्वा दधिमुखो वनपालान्महाबलः ।
जगाम सहसोत्पत्य वनपालैस्समन्वितः ॥ 36 ॥
निमेषान्तरमात्रेण स हि प्राप्तो वनालयः ।
सहस्रांशुसुतो धीमान् सुग्रीवो यत्र वानरः ॥ 37 ॥
रामं च लक्ष्मणं चैव दृष्ट्वा सुग्रीवमेव च ।
समप्रतिष्ठां जगतीमाकाशान्निपपात ह ॥ 38 ॥
सन्निपत्य महावीर्यस्सर्वैस्तैः परिवारितः ।
हरिर्दधिमुखः पालैः पालानां परमेश्वरः ॥ 39 ॥
स दीनवदनो भूत्वा कृत्वा शिरसि चाञ्जलिम् ।
सुग्रीवस्य शुभौ मूर्ध्ना चरणौ पत्यपीडयत् ॥ 40 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे द्विषष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha dviṣaṣṭitamassargaḥ |
tānuvāca hariśreṣṭho hanumānvānararṣabhaḥ |
avyagramanaso yūyaṃ madhu sevata vānarāḥ || 1 ||
ahamāvārayiṣyāmi yuṣmākaṃ paripanthinaḥ |
śrutvā hanumato vākyaṃ harīṇāṃ pravaro'ṅgadaḥ || 2 ||
pratyuvāca prasannātmā pibantu harayo madhu |
avaśyaṃ kṛtakāryasya vākyaṃ hanumato mayā || 3 ||
akāryamapi kartavyaṃ kimaṅga punarīdṛśam |
aṅgadasya mukhācchrutvāvacanaṃ vānararṣabhāḥ || 4 ||
sādhusādhviti saṃhṛṣṭā vānarāḥ pratyapūjayan |
pūjayitvāṅgadaṃ sarve vānarā vānararṣabham || 5 ||
jagmurmadhuvanaṃ yatra nadīvega iva drumam |
te praviṣṭā madhuvanaṃ pālānākramya vīryataḥ || 6 ||
atisargācca paṭavo dṛṣṭvā śrutvā ca maithilīm |
papussarve madhu tadā rasavatphalamādaduḥ || 7 ||
utpatya ca tatassarve vanapālān samāgatān |
tāḍayanti sma śataśa ssaktānmadhuvane tadā || 8 ||
madhūni droṇamātrāṇi bāhubhiḥ parigṛhya te |
pibanti sahitā ssarve nighnanti sma tathāpare || 9 ||
kecitpītvā pravidhyanti madhūni madhupiṅgalāḥ |
madhūcchiṣṭena kecicca jagmuranyonyamutkaṭāḥ || 10 ||
apare vṛkṣamūle tu śākhāṃ gṛhya vyavasthitāḥ |
atyarthaṃ ca madaglānāḥ parṇānyāstīrya śerate || 11 ||
unmattabhūtāḥ plavagā madhumattāśca hṛṣṭavat |
kṣipanti ca tathānyonyaṃ skhalanti ca tathā'pare || 12 ||
kecit kṣvelāṃ prakurvanti kecit kūjanti hṛṣṭavat |
harayomadhunā mattāḥ kecitsuptā mahītale || 13 ||
kṛtvā keciddhasantyanye kecitkurvanti cetarat |
kṛtvā kecidvadantyanye kecidbudhyanti cetarat || 14 ||
ye'pyatra madhupālā ssyuḥ preṣyā dadhimukhasya tu |
te'pi tairvānarairbhīmaiḥ pratiṣiddhā diśo gatāḥ || 15 ||
jānubhistu prakṛṣṭāśca devamārgaṃ pradarśitāḥ |
abruvan paramodvignā gatvā dadhimukhaṃ vacaḥ || 16 ||
hanūmatā dattavarairhataṃ madhuvanaṃ balāt |
vayaṃ ca jānubhiḥ kṛṣṭā devamārgaṃ ca darśitāḥ || 17 ||
tato dadhimukhaḥ kruddho vanapastatra vānaraḥ |
hataṃ madhuvanaṃ śrutvā sāntvayāmāsa tān harīn || 18 ||
ihāgacchata gacchāmo vānarān baladarpitān |
balena vārayiṣyāmo madhu bhakṣayato vayam || 19 ||
śrutvā dadhimukhasyedaṃ vacanaṃ vānararṣabhāḥ |
punarvīrā madhuvanaṃ tenaiva sahasā yayuḥ || 20 ||
madhye caiṣāṃ dadhimukhaḥ pragṛhya tarasā tarum |
samabhyadhāvadvegena te ca sarve plavaṅgamāḥ || 21 ||
te śilāḥ pādapāṃścāpi parvatāṃścāpi vānarāḥ |
gṛhītvā''bhyagaman kruddhā yatra te kapikuñjarāḥ || 22 ||
te svāmivacanaṃ vīrā hṛdayeṣvavasajya tat |
tvarayā hyabhyadhāvanta sālatālaśilāyudhāḥ || 23 ||
vṛkṣasthāṃśca talasthāṃśca vānarān baladarpitān |
abhyakrāmaṃstato vīrāḥ pālāstatra sahasraśaḥ || 24 ||
atha dṛṣṭvā dadhimukhaṃ kruddhaṃ vānarapuṅgavāḥ |
abhyadhāvanta vegena hanumatpramukhāstadā || 25 ||
taṃ savṛkṣaṃ mahābāhumāpatantaṃ mahābalam |
āryakaṃ prāharattatra bāhubhyāṃ kupito'ṅgadaḥ || 26 ||
madāndhaśca na vedainamāryako'yaṃ mameti saḥ |
athainaṃ niṣpipeṣāśu vegavadvasudhātale || 27 ||
sa bhagnabāhūrubhujo vihvalaśśoṇitokṣitaḥ |
mumoha sahasā vīro muhūrtaṃ kapikuñjaraḥ || 28 ||
sa samāśvasya sahasā saṅkṛddho rājamātulaḥ |
vānarānvārayāmāsa daṇḍena madhumohitān || 29 ||
sa kathañcidvimuktasstairvānarairvānararṣabhaḥ |
uvācaikāntamāśritya bhṛtyān svān samupāgatān || 30 ||
ete tiṣṭhantu gacchāmo bhartā no yatra vānaraḥ |
sugrīvo vipulagrīvaḥ saha rāmeṇa tiṣṭhati || 31 ||
sarvaṃ caivāṅgade doṣaṃ śrāvayiṣyāmi pārthive |
amarṣī vacanaṃ śrutvā ghātayiṣyati vānarān || 32 ||
iṣṭaṃ madhuvanaṃ hyetatpārthivasya mahātmanaḥ |
pitṛpaitāmahaṃ divyaṃ devairapi durāsadam || 33 ||
sa vānarānimān sarvān madhulubdhān gatāyuṣaḥ |
ghātayiṣyati daṇḍena sugrīvassasuhṛjjanān || 34 ||
vadhyā hyete durātmāno nṛpājñāparibhāvinaḥ |
amarṣaprabhavo roṣassaphalo no bhaviṣyati || 35 ||
evamuktvā dadhimukho vanapālānmahābalaḥ |
jagāma sahasotpatya vanapālaissamanvitaḥ || 36 ||
nimeṣāntaramātreṇa sa hi prāpto vanālayaḥ |
sahasrāṃśusuto dhīmān sugrīvo yatra vānaraḥ || 37 ||
rāmaṃ ca lakṣmaṇaṃ caiva dṛṣṭvā sugrīvameva ca |
samapratiṣṭhāṃ jagatīmākāśānnipapāta ha || 38 ||
sannipatya mahāvīryassarvaistaiḥ parivāritaḥ |
harirdadhimukhaḥ pālaiḥ pālānāṃ parameśvaraḥ || 39 ||
sa dīnavadano bhūtvā kṛtvā śirasi cāñjalim |
sugrīvasya śubhau mūrdhnā caraṇau patyapīḍayat || 40 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe dviṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.