3.10 అరణ్యకాణ్డ - దశమ సర్గః

3.10 Aranyakanda - Dashama Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Telugu script
📄 Download PDF
శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే అరణ్యకాణ్డమ్ ।
అథ దశమస్సర్గః ।
వాక్యమేతత్తు వైదేహ్యా వ్యాహృతం భర్తృభక్తయా ।
శ్రుత్వా ధర్మే స్థితో రామః ప్రత్యువాచాథ మైథిలీమ్ ॥ 1 ॥
హితముక్తం త్వయా దేవి స్నిగ్ధయా సదృశం వచః ।
కులం వ్యపదిశన్త్యా చ ధర్మజ్ఞే జనకాత్మజే ॥ 2 ॥
కిన్తు వక్ష్యామ్యహం దేవి త్వయైవోక్తమిదం వచః ।
క్షత్రియైర్ధార్యతే చాపో నార్తశబ్దో భవేదితి ॥ 3 ॥
తే చార్తా దణ్డకారణ్యే మునయస్సంశితవ్రతాః ।
మాం సీతే స్వయమాగమ్య శరణ్యాశ్శరణం గతాః ॥ 4 ॥
వసన్తో ధర్మనిరతా వనే మూలఫలాశనాః ।
న లభన్తే సుఖం భీతా రాక్షసైః క్రూరకర్మభిః ॥ 5 ॥
కాలే కాలే చ నిరతా నియమైర్వివిధైర్వనే ।
భక్ష్యన్తే రాక్షసైర్భీమైర్నరమాంసోపజీవిభిః ॥ 6 ॥
తే భక్ష్యమాణా మునయో దణ్డకారణ్యవాసినః ।
అస్మానభ్యవపద్యేతి మామూచుర్ద్విజసత్తమా ॥ 7 ॥
మయా తు వచనం శ్రుత్వా తేషామేవం ముఖాచ్చ్యుతమ్ ।
కృత్వా చరణశుశ్రూషాం వాక్యమేతదుదాహృతమ్ ॥ 8 ॥
ప్రసీదన్తు భవన్తో మే హ్రీరేషా హి మమాతులా ।
యదీదృశైరహం విప్రైరుపస్థేయైరుపస్థితః ॥ 9 ॥
కిం కరోమీతి చ మయా వ్యాహృతం ద్విజసన్నిధౌ ।
సర్వైరేతైస్సమాగమ్య వాగియం సముదాహృతా ॥ 10 ॥
రాక్షసైర్దణ్డకారణ్యే బహుభిః కామరూపిభిః ।
అర్దితాస్స్మ దృఢం రామ భవాన్నస్తత్ర రక్షతు ॥ 11 ॥
హోమకాలేషు సమ్ప్రాప్తాః పర్వకాలేషు చానఘ ।
ధర్షయన్తి సుదుర్ధర్షా రాక్షసాః పిశితాశనాః ॥ 12 ॥
రాక్షసైర్ధర్షితానాం చ తాపసానాం తపస్వినామ్ ।
గతిం మృగయమాణానాం భవాన్నః పరమా గతిః ॥ 13 ॥
కామం తపఃప్రభావేన శక్తా హన్తుం నిశాచరాన్ ।
చిరార్జితం తు నేచ్ఛామస్తపః ఖణ్డయితుం వయమ్ ॥ 14 ॥
బహువిఘ్నం తపో నిత్యం దుశ్చరం చైవ రాఘవ ।
తేన శాపం న ముఞ్చామో భక్ష్యమాణాశ్చ రాక్షసైః ॥ 15 ॥
తదర్ధ్యమానాన్రక్షోభిర్దణ్డకారణ్యవాసిభిః ।
రక్ష నస్త్వం సహ భ్రాత్రా త్వన్నాథా హి వయం వనే ॥ 16 ॥
మయా చైతద్వచశ్శ్రుత్వా కార్త్స్న్యేన పరిపాలనమ్ ।
ఋషీణాం దణ్డకారణ్యే సంశ్రుతం జనకాత్మజే ॥ 17 ॥
సంశ్రుత్య చ న శక్ష్యామి జీవమానః ప్రతిశ్రవమ్ ।
మునీనామన్యథా కర్తుం సత్యమిష్టం హి మే సదా ॥ 18 ॥
అప్యహం జీవితం జహ్యాం త్వాం వా సీతే సలక్ష్మణామ్ ।
న తు ప్రతిజ్ఞాం సంశ్రుత్య బ్రాహ్మణేభ్యో విశేషతః ॥ 19 ॥
తదవశ్యం మయా కార్యమృషీణాం పరిపాలనమ్ ।
అనుక్తేనాపి వైదేహి ప్రతిజ్ఞాయ తు కిం పునః ॥ 20 ॥
మమ స్నేహాచ్చ సౌహార్దాదిదముక్తన్త్వయాఽనఘే ।
పరితుష్టోఽస్మ్యహం సీతే న హ్యనిష్టోఽనుశిష్యతే ॥ 21 ॥
సదృశం చానురూపం చ కులస్య తవ చాత్మనః ।
సధర్మచారిణీ మే త్వం ప్రాణేభ్యోఽపి గరీయసీ ॥ 22 ॥
ఇత్యేవముక్త్వా వచనం మహాత్మా సీతాం ప్రియాం మైథిలరాజపుత్రీమ్ ।
రామో ధనుష్మాన్సహ లక్ష్మణేన జగామ రమ్యాణి తపోవనాని ॥ 23 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే అరణ్యకాణ్డే దశమస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha daśamassargaḥ |
vākyametattu vaidehyā vyāhṛtaṃ bhartṛbhaktayā |
śrutvā dharme sthito rāmaḥ pratyuvācātha maithilīm || 1 ||
hitamuktaṃ tvayā devi snigdhayā sadṛśaṃ vacaḥ |
kulaṃ vyapadiśantyā ca dharmajñe janakātmaje || 2 ||
kintu vakṣyāmyahaṃ devi tvayaivoktamidaṃ vacaḥ |
kṣatriyairdhāryate cāpo nārtaśabdo bhavediti || 3 ||
te cārtā daṇḍakāraṇye munayassaṃśitavratāḥ |
māṃ sīte svayamāgamya śaraṇyāśśaraṇaṃ gatāḥ || 4 ||
vasanto dharmaniratā vane mūlaphalāśanāḥ |
na labhante sukhaṃ bhītā rākṣasaiḥ krūrakarmabhiḥ || 5 ||
kāle kāle ca niratā niyamairvividhairvane |
bhakṣyante rākṣasairbhīmairnaramāṃsopajīvibhiḥ || 6 ||
te bhakṣyamāṇā munayo daṇḍakāraṇyavāsinaḥ |
asmānabhyavapadyeti māmūcurdvijasattamā || 7 ||
mayā tu vacanaṃ śrutvā teṣāmevaṃ mukhāccyutam |
kṛtvā caraṇaśuśrūṣāṃ vākyametadudāhṛtam || 8 ||
prasīdantu bhavanto me hrīreṣā hi mamātulā |
yadīdṛśairahaṃ viprairupastheyairupasthitaḥ || 9 ||
kiṃ karomīti ca mayā vyāhṛtaṃ dvijasannidhau |
sarvairetaissamāgamya vāgiyaṃ samudāhṛtā || 10 ||
rākṣasairdaṇḍakāraṇye bahubhiḥ kāmarūpibhiḥ |
arditāssma dṛḍhaṃ rāma bhavānnastatra rakṣatu || 11 ||
homakāleṣu samprāptāḥ parvakāleṣu cānagha |
dharṣayanti sudurdharṣā rākṣasāḥ piśitāśanāḥ || 12 ||
rākṣasairdharṣitānāṃ ca tāpasānāṃ tapasvinām |
gatiṃ mṛgayamāṇānāṃ bhavānnaḥ paramā gatiḥ || 13 ||
kāmaṃ tapaḥprabhāvena śaktā hantuṃ niśācarān |
cirārjitaṃ tu necchāmastapaḥ khaṇḍayituṃ vayam || 14 ||
bahuvighnaṃ tapo nityaṃ duścaraṃ caiva rāghava |
tena śāpaṃ na muñcāmo bhakṣyamāṇāśca rākṣasaiḥ || 15 ||
tadardhyamānānrakṣobhirdaṇḍakāraṇyavāsibhiḥ |
rakṣa nastvaṃ saha bhrātrā tvannāthā hi vayaṃ vane || 16 ||
mayā caitadvacaśśrutvā kārtsnyena paripālanam |
ṛṣīṇāṃ daṇḍakāraṇye saṃśrutaṃ janakātmaje || 17 ||
saṃśrutya ca na śakṣyāmi jīvamānaḥ pratiśravam |
munīnāmanyathā kartuṃ satyamiṣṭaṃ hi me sadā || 18 ||
apyahaṃ jīvitaṃ jahyāṃ tvāṃ vā sīte salakṣmaṇām |
na tu pratijñāṃ saṃśrutya brāhmaṇebhyo viśeṣataḥ || 19 ||
tadavaśyaṃ mayā kāryamṛṣīṇāṃ paripālanam |
anuktenāpi vaidehi pratijñāya tu kiṃ punaḥ || 20 ||
mama snehācca sauhārdādidamuktantvayā'naghe |
parituṣṭo'smyahaṃ sīte na hyaniṣṭo'nuśiṣyate || 21 ||
sadṛśaṃ cānurūpaṃ ca kulasya tava cātmanaḥ |
sadharmacāriṇī me tvaṃ prāṇebhyo'pi garīyasī || 22 ||
ityevamuktvā vacanaṃ mahātmā sītāṃ priyāṃ maithilarājaputrīm |
rāmo dhanuṣmānsaha lakṣmaṇena jagāma ramyāṇi tapovanāni || 23 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe daśamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ दशमस्सर्गः ।
वाक्यमेतत्तु वैदेह्या व्याहृतं भर्तृभक्तया ।
श्रुत्वा धर्मे स्थितो रामः प्रत्युवाचाथ मैथिलीम् ॥ 1 ॥
हितमुक्तं त्वया देवि स्निग्धया सदृशं वचः ।
कुलं व्यपदिशन्त्या च धर्मज्ञे जनकात्मजे ॥ 2 ॥
किन्तु वक्ष्याम्यहं देवि त्वयैवोक्तमिदं वचः ।
क्षत्रियैर्धार्यते चापो नार्तशब्दो भवेदिति ॥ 3 ॥
ते चार्ता दण्डकारण्ये मुनयस्संशितव्रताः ।
मां सीते स्वयमागम्य शरण्याश्शरणं गताः ॥ 4 ॥
वसन्तो धर्मनिरता वने मूलफलाशनाः ।
न लभन्ते सुखं भीता राक्षसैः क्रूरकर्मभिः ॥ 5 ॥
काले काले च निरता नियमैर्विविधैर्वने ।
भक्ष्यन्ते राक्षसैर्भीमैर्नरमांसोपजीविभिः ॥ 6 ॥
ते भक्ष्यमाणा मुनयो दण्डकारण्यवासिनः ।
अस्मानभ्यवपद्येति मामूचुर्द्विजसत्तमा ॥ 7 ॥
मया तु वचनं श्रुत्वा तेषामेवं मुखाच्च्युतम् ।
कृत्वा चरणशुश्रूषां वाक्यमेतदुदाहृतम् ॥ 8 ॥
प्रसीदन्तु भवन्तो मे ह्रीरेषा हि ममातुला ।
यदीदृशैरहं विप्रैरुपस्थेयैरुपस्थितः ॥ 9 ॥
किं करोमीति च मया व्याहृतं द्विजसन्निधौ ।
सर्वैरेतैस्समागम्य वागियं समुदाहृता ॥ 10 ॥
राक्षसैर्दण्डकारण्ये बहुभिः कामरूपिभिः ।
अर्दितास्स्म दृढं राम भवान्नस्तत्र रक्षतु ॥ 11 ॥
होमकालेषु सम्प्राप्ताः पर्वकालेषु चानघ ।
धर्षयन्ति सुदुर्धर्षा राक्षसाः पिशिताशनाः ॥ 12 ॥
राक्षसैर्धर्षितानां च तापसानां तपस्विनाम् ।
गतिं मृगयमाणानां भवान्नः परमा गतिः ॥ 13 ॥
कामं तपःप्रभावेन शक्ता हन्तुं निशाचरान् ।
चिरार्जितं तु नेच्छामस्तपः खण्डयितुं वयम् ॥ 14 ॥
बहुविघ्नं तपो नित्यं दुश्चरं चैव राघव ।
तेन शापं न मुञ्चामो भक्ष्यमाणाश्च राक्षसैः ॥ 15 ॥
तदर्ध्यमानान्रक्षोभिर्दण्डकारण्यवासिभिः ।
रक्ष नस्त्वं सह भ्रात्रा त्वन्नाथा हि वयं वने ॥ 16 ॥
मया चैतद्वचश्श्रुत्वा कार्त्स्न्येन परिपालनम् ।
ऋषीणां दण्डकारण्ये संश्रुतं जनकात्मजे ॥ 17 ॥
संश्रुत्य च न शक्ष्यामि जीवमानः प्रतिश्रवम् ।
मुनीनामन्यथा कर्तुं सत्यमिष्टं हि मे सदा ॥ 18 ॥
अप्यहं जीवितं जह्यां त्वां वा सीते सलक्ष्मणाम् ।
न तु प्रतिज्ञां संश्रुत्य ब्राह्मणेभ्यो विशेषतः ॥ 19 ॥
तदवश्यं मया कार्यमृषीणां परिपालनम् ।
अनुक्तेनापि वैदेहि प्रतिज्ञाय तु किं पुनः ॥ 20 ॥
मम स्नेहाच्च सौहार्दादिदमुक्तन्त्वयाऽनघे ।
परितुष्टोऽस्म्यहं सीते न ह्यनिष्टोऽनुशिष्यते ॥ 21 ॥
सदृशं चानुरूपं च कुलस्य तव चात्मनः ।
सधर्मचारिणी मे त्वं प्राणेभ्योऽपि गरीयसी ॥ 22 ॥
इत्येवमुक्त्वा वचनं महात्मा सीतां प्रियां मैथिलराजपुत्रीम् ।
रामो धनुष्मान्सह लक्ष्मणेन जगाम रम्याणि तपोवनानि ॥ 23 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे दशमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha daśamassargaḥ |
vākyametattu vaidehyā vyāhṛtaṃ bhartṛbhaktayā |
śrutvā dharme sthito rāmaḥ pratyuvācātha maithilīm || 1 ||
hitamuktaṃ tvayā devi snigdhayā sadṛśaṃ vacaḥ |
kulaṃ vyapadiśantyā ca dharmajñe janakātmaje || 2 ||
kintu vakṣyāmyahaṃ devi tvayaivoktamidaṃ vacaḥ |
kṣatriyairdhāryate cāpo nārtaśabdo bhavediti || 3 ||
te cārtā daṇḍakāraṇye munayassaṃśitavratāḥ |
māṃ sīte svayamāgamya śaraṇyāśśaraṇaṃ gatāḥ || 4 ||
vasanto dharmaniratā vane mūlaphalāśanāḥ |
na labhante sukhaṃ bhītā rākṣasaiḥ krūrakarmabhiḥ || 5 ||
kāle kāle ca niratā niyamairvividhairvane |
bhakṣyante rākṣasairbhīmairnaramāṃsopajīvibhiḥ || 6 ||
te bhakṣyamāṇā munayo daṇḍakāraṇyavāsinaḥ |
asmānabhyavapadyeti māmūcurdvijasattamā || 7 ||
mayā tu vacanaṃ śrutvā teṣāmevaṃ mukhāccyutam |
kṛtvā caraṇaśuśrūṣāṃ vākyametadudāhṛtam || 8 ||
prasīdantu bhavanto me hrīreṣā hi mamātulā |
yadīdṛśairahaṃ viprairupastheyairupasthitaḥ || 9 ||
kiṃ karomīti ca mayā vyāhṛtaṃ dvijasannidhau |
sarvairetaissamāgamya vāgiyaṃ samudāhṛtā || 10 ||
rākṣasairdaṇḍakāraṇye bahubhiḥ kāmarūpibhiḥ |
arditāssma dṛḍhaṃ rāma bhavānnastatra rakṣatu || 11 ||
homakāleṣu samprāptāḥ parvakāleṣu cānagha |
dharṣayanti sudurdharṣā rākṣasāḥ piśitāśanāḥ || 12 ||
rākṣasairdharṣitānāṃ ca tāpasānāṃ tapasvinām |
gatiṃ mṛgayamāṇānāṃ bhavānnaḥ paramā gatiḥ || 13 ||
kāmaṃ tapaḥprabhāvena śaktā hantuṃ niśācarān |
cirārjitaṃ tu necchāmastapaḥ khaṇḍayituṃ vayam || 14 ||
bahuvighnaṃ tapo nityaṃ duścaraṃ caiva rāghava |
tena śāpaṃ na muñcāmo bhakṣyamāṇāśca rākṣasaiḥ || 15 ||
tadardhyamānānrakṣobhirdaṇḍakāraṇyavāsibhiḥ |
rakṣa nastvaṃ saha bhrātrā tvannāthā hi vayaṃ vane || 16 ||
mayā caitadvacaśśrutvā kārtsnyena paripālanam |
ṛṣīṇāṃ daṇḍakāraṇye saṃśrutaṃ janakātmaje || 17 ||
saṃśrutya ca na śakṣyāmi jīvamānaḥ pratiśravam |
munīnāmanyathā kartuṃ satyamiṣṭaṃ hi me sadā || 18 ||
apyahaṃ jīvitaṃ jahyāṃ tvāṃ vā sīte salakṣmaṇām |
na tu pratijñāṃ saṃśrutya brāhmaṇebhyo viśeṣataḥ || 19 ||
tadavaśyaṃ mayā kāryamṛṣīṇāṃ paripālanam |
anuktenāpi vaidehi pratijñāya tu kiṃ punaḥ || 20 ||
mama snehācca sauhārdādidamuktantvayā'naghe |
parituṣṭo'smyahaṃ sīte na hyaniṣṭo'nuśiṣyate || 21 ||
sadṛśaṃ cānurūpaṃ ca kulasya tava cātmanaḥ |
sadharmacāriṇī me tvaṃ prāṇebhyo'pi garīyasī || 22 ||
ityevamuktvā vacanaṃ mahātmā sītāṃ priyāṃ maithilarājaputrīm |
rāmo dhanuṣmānsaha lakṣmaṇena jagāma ramyāṇi tapovanāni || 23 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe daśamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in