வேதாந்தடிண்டிமாஸ்தத்வமேகமுத்தோஷயந்தி யத் ।
1
ஆஸ்தாம் புரஸ்தாந்தத்தேஜோ தக்ஷிணாமூர்திஸஞ்ஜ்ஞிதம் ॥ 1
ஆத்மாऽநாத்மா பதார்தௌ த்வௌ போக்த்ரு'போக்யத்வலக்ஷணௌ ।
2
ப்ரஹ்மேவாऽऽத்மாந தேஹாதிரிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 2
ஜ்ஞாநாऽஜ்ஞாநே பதார்தோம் த்வாவாத்மநோ பந்தமுக்திதௌ ।
3
ஜ்ஞாநாந்முக்தி நிர்பந்தோऽந்யதிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 3
ஜ்ஞாத்ரு' ஜ்ஞேயம் பதார்தௌ த்வௌ பாஸ்ய பாஸகலக்ஷணௌ ।
4
ஜ்ஞாதா ப்ரஹ்ம ஜகத் ஜ்ஞேய மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 4
ஸுகதுஃகே பதார்தௌ த்வௌ ப்ரியவிப்ரியகாரகௌ ।
5
ஸுகம் ப்ரஹ்ம ஜகஹுஃக மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 5
ஸமஷ்டிவ்யஷ்டிரூபௌ த்வௌ பதார்தௌ ஸர்வஸம்மதௌ ।
6
ஸமஷ்டிரீஶ்வரோ வ்யஷ்டிர்ஜீவோ வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 6
ஜ்ஞாநம் கர்ம பதார்தௌ த்வௌ வஸ்துகத்ராத்ம தந்த்ரகௌ ।
7
ஜ்ஞாநாந்மோக்ஷோ ந கர்மப்ய இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 7
ஶ்ரோதவ்யாऽஶ்ரவ்யரூபீ த்வௌ பதார்தோம் ஸுகதுஃகதௌ ।
8
ஶ்ரோதவ்யம் ப்ரஹ்ம நைவாऽந்ய திதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 8
சிந்த்யாऽசிந்த்யே பதாதௌ த்வௌ விஶ்ராந்தி ஶ்ராந்திதாயகௌ ।
9
சிந்த்யம் ப்ரஹ்ம பரம் நாऽந்ய திதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 9
த்யேயாऽத்வேயே பதார்தௌ த்வௌ த்வௌ தீஸமாத்யஸமாதிதௌ ।
10
த்யாதவ்யம் ப்ரஹ்ம நைவாऽந்ய திதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 10
யோகிநோ போகிநோ வாऽபி த்யாகிநோ ராகிணோऽபி ச ।
11
ஜ்ஞாநாந்மோக்ஷோ ந ஸந்தேஹ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 11
ந வர்ணாஶ்ரம ஸங்கேதைஃ ந கோபாஸநாதிபிஃ।
12
ப்ரஹ்மஜ்ஞாநம் விநா மோக்ஷஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 12
அஸத்யஸ்ஸர்வஸம்ஸாரோ ரஸாமாஸாதிதூஷிதஃ ।
13
உபேக்ஷ்யோ ப்ரஹ்ம விஜ்ஞேய மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 13
வ்ரு'தா க்ரியாம் வ்ரு'தாऽலாபாந் வ்ரு'தாவாதாந் மநோரதாந் ।
14
த்யத்வைகம் ப்ரஹ்ம விஜ்ஞேய மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 14
ஸ்திதோ ப்ரஹ்மாத்மநா ஜீவோ ப்ரஹ்ம ஜீவாத்மநா ஸ்திதம் ।
15
இதி ஸம்பஶ்யதாம் முக்தி ரிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 15
ஜீவோ ப்ரஹ்மாத்மநா ஜ்ஞேயோ ஜ்ஞேயம் ஜீவாத்மநா பரம் ।
16
முக்திஸ்த தைக்யவிஜ்ஞாந மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 16
ஸர்வாத்மநா பரம் ப்ரஹ்ம ஶ்ரோதுராத்மதயா ஸ்திதம் ।
17
நாऽऽயாஸ ஸ்தவ விஜ்ஞப்தௌ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 17
ஐஹிகம் சாऽऽமுத்மிகம் ச தாபாந்தம் கர்மஸஞ்சயம் ।
18
த்யத்வா ப்ரஹ்மைவ விஜ்ஞேய மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 18
அத்வைதத்வைதவாதௌ த்வௌ ஸூக்ஷ்மஸ்தூலதஶாம் கதௌ ।
19
அத்வைதவாதாந்மோக்ஷஸ்ஸ்யா திதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥19
கர்மிணோ விநிவர்தந்தே நிவர்தந்த உபாஸகாஃ।
20
ஜ்ஞாநிநோ ந நிவர்தந்தே இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 20
பரோக்ஷாऽஸத்பலம் கர்மஜ்ஞாநம் ப்ரத்யக்ஷஸத்பலம் ।
21
ஜ்ஞாநமேவாऽப்யஸேத்தஸ்மாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥21
வ்ரு'தா ஶ்ரமோऽயம் விதுஷா வ்ரு'தாऽயம்-கர்மிணாம் ஶ்ரமஃ ।
22
யதி ந ப்ரஹ்மவிஜ்ஞாநம் இதி ॥ வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 22
அலம் யாகைரலம் யோகைரலம் போகை ரலம் தநைஃ ।
23
பரஸ்மிந்ப்ரஹ்மணி ஜ்ஞாத இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥23
அலம் வேதைரலம் ஶாஸ்த்ரைரலமம் ஸ்ம்ரு'திபுராணகைஃ ।
24
பரமாத்மநி விஜ்ஞாதே இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 24
நர்சா ந யஜுஷோऽர்தோऽஸ்தி ந ஸாந்நர்தோऽதி கஶ்சந ।
25
ஜாதே ப்ரஹ்மாத்மவிஜ்ஞாநே இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 25
கர்மாணி சித்தஶுத்த்யர்தம் மைகாக்ர்யார்த முபாஸநம் ।
26
மோக்ஷார்தம் ப்ரஹ்மவிஜ்ஞாந மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 26
ஸஞ்சிதாகாமிகர்மாணி தஹ்யந்தே ஜ்ஞாநகர்மணா ।
27
ப்ராரப்தாநுபவாந்மோக்ஷ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 27
ந புண்யகர்மணா வ்ரு'த்திஃ ந ஹாநிஃ பாபகர்மணா ।
28
நித்யாஸங்காத்மநிஷ்டாநாமிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 28
த்ரு'க்த்ரு'ஶ்யௌ த்வௌ பதார்தௌ தௌ பரஸ்பரவிலக்ஷணௌ ।
29
த்ரு'க்ப்ரஹ்ம த்ரு'ஶ்யம் மாயா ஸ்யாதிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 29
அவித்யோபாதிகோ ஜீவோ மாயோபாதிக ஈஶ்வரஃ ।
30
மாயாऽவித்யாகுணாதீதஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 30
புத்திபூர்வாऽபுத்திபூர்வக்ரு'தாநாம் பாபகர்மணாம் ।
31
ப்ராயஶ்சித்தமஹோஜ்ஞாந மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 31
ஸாகாரம் ச நிராகாரம் நிர்குணம் ச குணாத்மகம் ।
32
தத்த்வம் தத்பரமம் ப்ரஹ்ம இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 32
த்விஜத்வம் வித்யநுஷ்டாநாத் விப்ரத்வம் வேதபாடதஃ ।
33
ப்ராஹ்மண்யம் ப்ரஹ்மவிஜ்ஞாநாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 33
ஸர்வாத்மநா ஸ்திதம் ப்ரஹ்ம ஸர்வம் ப்ரஹ்மாத்மநா ஸ்திதம் ।
34
ந கார்யம் காரணாத்பிந்ந மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 34
ஸத்தாஸ்புரணஸௌக்யாநி பாஸந்தே ஸர்வவஸ்துஷு ।
35
தஸ்மாத்ப்ரஹ்மமயம் ஸர்வ மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 35
அவஸ்தாத்ரிதயம் யஸ்ய க்ரீடாபூமிதயா ஸ்திதம் ।
36
ததேவ ப்ரஹ்ம ஜாநீயாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 36
யந்நாऽऽதௌ யஶ்ச நாऽஸ்த்யந்தே தந்மத்யே பாதமப்யஸத் ।
37
அதோ மித்யா ஜகத்ஸர்வமிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 37
யதஸ்த்யாதௌ யதஸ்த்யந்தே யந்மத்யே பாதி தத்ஸ்வயம் ।
38
ப்ரௌகமிதம் ஸத்ய மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 38
புருஷார்தத்ரயாவிஷ்டாஃ புருஷாஃ பஶவோ த்ரு'வம் ।
39
மோக்ஷார்தீ புருஷஃ ஶ்ரேஷ்டஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 39
கடகுட்யாதிகம் ஸர்வம் ம்ரு'த்திகாமாத்ரமேவ ச ।
40
ததா ப்ரஹ்ம ஜகத்ஸர்வ மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 40
ஷண்ணிஹத்ய த்ரயம் ஹித்வா த்வயம் பிஸ்வாऽகிலாகதிம் ।
41
ஏகம் புத்தாऽऽஶ்ருதே மோக்ஷ மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 41
பித்வா ஷட் பஞ்ச பித்த்வாऽத பிஶ்வாऽத சதுரகிகம் ।
42
த்வயம் ஹித்வா ஶ்ரயேதேக மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 42
தேஹோ நாஹ மஹம் தேஹீ தேஹஸாக்ஷீதி நிஶ்சயாத் ।
43
ஜந்மம்ரு'த்யுபஹீணோऽஸௌ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 43
ப்ராணோநாஹமஹம் தேவஃ ப்ராணஸ்ஸாக்ஷீதி நிஶ்சயாத் ।
44
க்ஷுத்பிபாஸோபஶாந்தி ஸ்ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 44
மநோ நாऽஹ மஹம் தேவோ மநஸ்ஸாக்ஷீதி நிஶ்சயாத் ।
45
ஶோகமோஹாபஹாநிரஸ்யாத் வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 45
புத்திர்நாऽஹமஹம் தேவோ புத்திஸாக்ஷீதி நிஶ்சயாத் ।
46
கர்த்ரு'பாவநிர்வ்ரு'த்திஸ்ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 46
நாஜ்ஞாநம் ஸ்யாமஹம் தேவோऽஜ்ஞாநஸாக்ஷீதி நிஶ்சயாத் ।
47
ஸர்வாநர்தநிவ்ரு'த்திஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 47
அஹம் ஸாக்ஷீதி யோ வித்யாத் விவிச்யைவம் புந: புநஃ ।
48
ஸ ஏவ முக்தோऽஸௌ வித்வாந் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 48
நாஹம் மாயா ந தத்கார்யம் ந ஸாக்ஷீ பரமோऽஸ்ம்யஹம் ।
49
இதி நிஸ்ஸம்ஶயஜ்ஞாநாத் முக்திர்வே வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 49
நாऽஹம் ஸர்வ மஹம் ஸர்வம் மயி ஸர்வமிதி ஸ்புடம் ।
50
ஜ்ஞாதே தத்வே குதோ துஃக மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 50
தேஹாதிபஞ்சகோஶஸ்தா யா ஸத்தா ப்ரதிபாஸதே ।
51
ஸா ஸத்தாஸ்ஸ்த்மா ந ஸந்தேஹ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 51
தேஹாதிபஞ்சகோஶஸ்தா யா ஸ்பூர்தி ரநுபூயதே ।
52
ஸா ஸ்பூர்திராத்மா நைவாऽந்ய திதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 52
தேஹாதிபஞ்சகோஶஸ்தா யா ப்ரீதிரநுபூயதே ।
53
ஸா ப்ரீதிராத்மா கூடஸ்தஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 53
வ்யோமாதிபஞ்சபூதஸ்தா யாஸத்தா பாஸதே ந்ரு'ணாம் ।
54
ஸா ஸத்தா பரமம் ப்ரஹ்ம இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 54
வ்யோமாதிபஞ்சபூதஸ்தா யா சிதேகாऽநுபூயதே ।
55
ஸா சிதேவ பரம் ப்ரஹ்ம இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 55
வ்யோமாதிபஞ்சபூதஸ்தா யா ப்ரீதிரநுபூயதே ।
56
ஸாப்ரீதிரேவ ப்ரஹ்ம ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 56
தேஹாதிகோஶகா ஸத்தா யா ஸா வ்யோமாதிபூதகா ।
57
மாநோऽபாவாந்ந தத்பேதஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 57
தேஹாவிகோஶகா ஸ்பூர்திர்யா ஸா வ்யோமாதிபூதகா ।
58
மாநோऽபாவா ந தத்பேத இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 58
தேஹாதிகோஶகா ப்ரீதிர்யா ஸா வ்யோமாதிபூதகா ।
59
மாநாऽபாவா ந்ந தத்பேத இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 59
ஸச்சிதாநந்தரூபத்வாத் ப்ரஹ்மைவாऽத்மா ந ஸம்ஶயஃ।
60
ப்ரமாணகோடிஸங்காநாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥60
ந ஜீவப்ரஹ்மணோர்பேதஃ ஸத்தாரூபேண வித்யதே।
61
ஸத்தாபேதே ந மாநம் ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥61
ந ஜீவப்ரஹ்மணோர்பேதஃ ஸ்பூர்திரூபேண வித்யதே ।
62
ஸ்பூர்திபேதே ந மாநம் ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥62
ந ஜீவப்ரஹ்மணோர்பேதஃ ப்ரியரூபேண வித்யதே ।
63
ப்ரியபேதே ந மாநம் ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 63
ந ஜீவப்ரஹ்மணோர்பேதோ நாநா ரூபேண வித்யதே ।
64
நாம்நோ ரூபஸ்ய மித்யாத்வாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 64
ந ஜீவப்ரஹ்மணோர்பேதஃ பிண்டப்ரஹ்மாண்டபேததஃ ।
65
வ்யஷ்டேஸ்ஸமஷ்டேரேகத்வாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 65
ப்ரஹ்ம ஸத்யம் ஜகந்மித்யா ஜீவோ ப்ரஹ்மைவ நா¶ஃ ।
66
ஜீவந்முக்தஸ்து தத்வித்வாந் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 66
ந நாமரூபே நியதே ஸர்வத்ர வ்யபிசாரதஃ ।
67
அநாமரூபம் ஸர்வம் ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 67
அநாமரூபம் ஸகலம் ஸந்மயம் சிந்மயம் பரம் ।
68
குதோ பேதஃ குதோ பந்தஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 68
ந தத்த்வாத்கத்யதே லோகோ நாமாத்யைர்வ்யபிசாரதஃ।
69
வடுர்ஜரட இத்யாத்யை ரிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 69
நாமரூபாத்மகம் விஶ்வமிந்த்ரஜாலம் விதுர்புதாஃ ।
70
அநாமத்வாதயுக்தத்வாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 70
அபேததர்ஶநம் மோக்ஷஃ ஸம்ஸாயே பேததர்ஶநம் ।
71
ஸர்வவேதாந்தஸித்தாந்தஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 71
ந மதாபிநிவேஶித்வாத் ந பாஷாவேஶமாத்ரதஃ ।
72
முக்தி ர்விநாऽऽத்மவிஜ்ஞாநாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 72
ந காஸ்யப்ரதிஷித்தாபிஃ க்ரியாபி மோக்ஷவாஸநா ।
73
ஈஶ்வராநுக்ரஹாத்ஸா ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 73
அவிஜ்ஞாதே ஜந்ம நஷ்டம் விஜ்ஞாதே ஜந்ம ஸார்தகம் ।
74
ஜ்ஞாதுராத்மா ந தூரே ஸ்யாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 74
தஶமஸ்ய பரிஜ்ஞாநேநாऽऽயாஸோऽஸ்தி யதாஃ ததா ।
75
ஸ்வஸ்த ப்ரஹ்மாத்மவிஜ்ஞாநே இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 75
உபேக்ஷ்யோபாதிகாந் தோஷாந் க்ரு'ஹ்யந்தே விஷமா யதா ।
76
உபேக்ஷ்ய த்ரு'ஶ்யம் ய த்ப்ரஹ்ம இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 76
ஸுகமல்பம் பஹுஃ க்லேஶோவிஷயமாஹிணாம் ந்ரு'ணாம் ।
77
அநந்தம் ப்ரஹ்மநிஷ்டாநாம் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 77
தநைர்வா தநதைஃ புத்ரைஃ தாராகாரஸஹோதரைஃ ।
78
த்ரு'வம் ப்ராணஹரைர்துஃகம் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 78
ஸுப்தே ருத்தாய ஸுப்த்யந்த்யம் ப்ரஹ்மைகம் ப்ரவிசிந்த்யதாம் ।
79
நாதிதூரே ந்ரு'ணாம் ம்ரு'த்யுஃ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 79
பஞ்சாநாமபிகோஶாநாம் மாயாऽநர்தாவ்யயோசிதா ।
80
தத்ஸாக்ஷி ப்ரஹ்ம விஜ்ஞாந மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 80
தஶமத்வபரிஜ்ஞாநே நநஜ்ஞஸ்ய யதா ஸுகம் ।
81
ததா ஜீவஸ்ய ஸத்ப்ராப்தௌ இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 81
நவப்யோऽஸ்தி பரம் ப்ரத்யக்நஸ வேத பரம் பரம் ।
82
தத்விஜ்ஞாநாத்பவேத்துர்யா முக்தி ர்வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 82
நவாऽऽபாஸாநவஜ்ஞத்வாத் நவோபாதீந்நவாத்மநா ।
83
மித்யா ஜ்ஞாத்வாऽவஶிஷ்டே து மௌநம் வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 83
பரமே ப்ரஹ்மணி ஸ்வஸ்மிந் ப்ரவிலாப்யாऽகிலம் ஜகத் ।
84
காயநத்வதமாநந்தம் ஆஸ்தே வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 84
ப்ரதிலோமாநுலோமாப்யாம் விஶ்வாரோபாபவாதயோஃ ।
85
சிந்தநே ஶிஷ்யதே தத்வம் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 85
நாமரூபாபிமாநஸ்தாத் ஸம்ஸாரஸர்வதேஹிநாம் ।
86
ஸச்சிதாநந்தத்ரு'ஷ்டிஸ்த்யாத் முக்திர்வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 86
ஸசிதாநந்தஸத்யத்வே மித்யாத்வே நாமரூபயோஃ।
86
விஜ்ஞாதே கிமிதம் ஜ்ஞேயம் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ ॥ 86
ஸாலம்பநம் நிராலம்பம் ஸர்வாலம்பாவலம்பிதம் ।
88
ஆலம்பேநாऽகிலாலம்ப மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 88
ந குர்யா ந்ந விஜாநீயாத் ஸர்வம் ப்ரஹ்மேத்யநுஸ்மரந் ।
89
யதா ஸுகம் ததா திஷ்டேத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 89
ஸ்வகர்மபாஶவஶகஃ ப்ராஜ்ஞோऽந்யோ வா ஜநோ த்ருவம் ।
90
ப்ராஜ்ஞஸ்ஸுகம் நயேத்கால மிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 90
ந வித்வாந் ஸந்தபே சித்தம் கரணாகரணே த்ருவம் ।
91
ஸர்வமாத்மேதி விஜ்ஞாநாத் இதி வேதாந்தடிண்டிமஃ. ॥ 91
நைவாஸ்ஸ்பாஸம் ஸ்ப்ரு'ஶேத்கர்மமித்யோபாதிமபி ஸ்வயம் ।
92
குதோऽதிஷ்டாநமத்யச்சமிதி வேதாந்தடிண்டிமஃ॥ 92
அஹோऽஸ்மாக மலம் மோஹைராத்மா ப்ரஹ்மேதி நிர்பயம் ।
93
ஶ்ருதிபேரீரவோऽத்யாऽபி ஶ்ரூயதே ஶ்ருதிரஞ்ஜநஃ ॥ 93
வேதாந்தபேரீசவாரஃ ப்ரதிவாதிபயங்கரஃ ।
94
ஶ்ரூயதாம் ப்ராஹ்மணைஃ ஶ்ரீமத்தக்ஷிணாமூர்த்யநுக்ரஹாத் ॥ 94
இதி ஶ்ரீமத்பரமஹம்ஸ பரிவ்ராஜகாசார்ய ஶ்ரீமச்சங்கர-
பகவத்பூஜ்யபாதக்ரு'திஷு வேதாந்தடிண்டிமஃ॥
Roman (IAST) Transliteration
vedāntaḍiṇḍimāstatvamekamuddhoṣayanti yat |
āstāṃ purastāntattejo dakṣiṇāmūrtisañjñitam || 1
ātmā'nātmā padārthau dvau bhoktṛbhogyatvalakṣaṇau |
brahmevā''tmāna dehādiriti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 2
jñānā'jñāne padārthoṃ dvāvātmano bandhamuktidau |
jñānānmukti nirbandho'nyaditi vedāntaḍiṇḍimaḥ || 3
jñātṛ jñeyaṃ padārthau dvau bhāsya bhāsakalakṣaṇau |
jñātā brahma jagat jñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 4
sukhaduḥkhe padārthau dvau priyavipriyakārakau |
sukhaṃ brahma jagahuḥkha miti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 5
samaṣṭivyaṣṭirūpau dvau padārthau sarvasammatau |
samaṣṭirīśvaro vyaṣṭirjīvo vedāntaḍiṇḍimaḥ || 6
jñānaṃ karma padārthau dvau vastukatrātma tantrakau |
jñānānmokṣo na karmabhya iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 7
śrotavyā'śravyarūpī dvau padārthoṃ sukhaduḥkhadau |
śrotavyaṃ brahma naivā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 8
cintyā'cintye padāthau dvau viśrānti śrāntidāyakau |
cintyaṃ brahma paraṃ nā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 9
dhyeyā'dhveye padārthau dvau dvau dhīsamādhyasamādhidau |
dhyātavyaṃ brahma naivā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 10
yogino bhogino vā'pi tyāgino rāgiṇo'pi ca |
jñānānmokṣo na sandeha iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 11
na varṇāśrama saṅketaiḥ na kopāsanādibhiḥ|
brahmajñānaṃ vinā mokṣaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 12
asatyassarvasaṃsāro rasāmāsādidūṣitaḥ |
upekṣyo brahma vijñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 13
vṛthā kriyāṃ vṛthā'lāpān vṛthāvādān manorathān |
tyatvaikaṃ brahma vijñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 14
sthito brahmātmanā jīvo brahma jīvātmanā sthitam |
iti sampaśyatāṃ mukti riti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 15
jīvo brahmātmanā jñeyo jñeyaṃ jīvātmanā param |
muktista daikyavijñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 16
sarvātmanā paraṃ brahma śroturātmatayā sthitam |
nā''yāsa stava vijñaptau iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 17
aihikaṃ cā''mudhmikaṃ ca tāpāntaṃ karmasañcayam |
tyatvā brahmaiva vijñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 18
advaitadvaitavādau dvau sūkṣmasthūladaśāṃ gatau |
advaitavādānmokṣassyā diti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||19
karmiṇo vinivartante nivartanta upāsakāḥ|
jñānino na nivartante iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 20
parokṣā'satphalaṃ karmajñānaṃ pratyakṣasatphalam |
jñānamevā'bhyasettasmāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||21
vṛthā śramo'yaṃ viduṣā vṛthā'yaṃ-karmiṇāṃ śramaḥ |
yadi na brahmavijñānaṃ iti || vedāntaḍiṇḍimaḥ || 22
alaṃ yāgairalaṃ yogairalaṃ bhogai ralaṃ dhanaiḥ |
parasminbrahmaṇi jñāta iti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||23
alaṃ vedairalaṃ śāstrairalamaṃ smṛtipurāṇakaiḥ |
paramātmani vijñāte iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 24
narcā na yajuṣo'rtho'sti na sānnartho'ti kaścana |
jāte brahmātmavijñāne iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 25
karmāṇi cittaśuddhyarthaṃ maikāgryārtha mupāsanam |
mokṣārthaṃ brahmavijñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 26
sañcitāgāmikarmāṇi dahyante jñānakarmaṇā |
prārabdhānubhavānmokṣa iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 27
na puṇyakarmaṇā vṛddhiḥ na hāniḥ pāpakarmaṇā |
nityāsaṅgātmaniṣṭhānāmiti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 28
dṛgdṛśyau dvau padārthau tau parasparavilakṣaṇau |
dṛgbrahma dṛśyaṃ māyā syāditi vedāntaḍiṇḍimaḥ || 29
avidyopādhiko jīvo māyopādhika īśvaraḥ |
māyā'vidyāguṇātītaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 30
buddhipūrvā'buddhipūrvakṛtānāṃ pāpakarmaṇām |
prāyaścittamahojñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 31
sākāraṃ ca nirākāraṃ nirguṇaṃ ca guṇātmakam |
tattvaṃ tatparamaṃ brahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 32
dvijatvaṃ vidhyanuṣṭhānāt vipratvaṃ vedapāṭhataḥ |
brāhmaṇyaṃ brahmavijñānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 33
sarvātmanā sthitaṃ brahma sarvaṃ brahmātmanā sthitam |
na kāryaṃ kāraṇādbhinna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 34
sattāsphuraṇasaukhyāni bhāsante sarvavastuṣu |
tasmādbrahmamayaṃ sarva miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 35
avasthātritayaṃ yasya krīḍābhūmitayā sthitam |
tadeva brahma jānīyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 36
yannā''dau yaśca nā'styante tanmadhye bhātamapyasat |
ato mithyā jagatsarvamiti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 37
yadastyādau yadastyante yanmadhye bhāti tatsvayam |
praukamidaṃ satya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 38
puruṣārthatrayāviṣṭāḥ puruṣāḥ paśavo dhṛvam |
mokṣārthī puruṣaḥ śreṣṭhaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 39
ghaṭakuḍyādikaṃ sarvaṃ mṛttikāmātrameva ca |
tathā brahma jagatsarva miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 40
ṣaṇṇihatya trayaṃ hitvā dvayaṃ bhisvā'khilāgatim |
ekaṃ buddhā''śrute mokṣa miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 41
bhitvā ṣaṭ pañca bhittvā'tha bhiśvā'tha caturakhikam |
dvayaṃ hitvā śrayedeka miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 42
deho nāha mahaṃ dehī dehasākṣīti niścayāt |
janmamṛtyupahīṇo'sau iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 43
prāṇonāhamahaṃ devaḥ prāṇassākṣīti niścayāt |
kṣutpipāsopaśānti ssyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 44
mano nā'ha mahaṃ devo manassākṣīti niścayāt |
śokamohāpahānirasyāt vedāntaḍiṇḍimaḥ || 45
buddhirnā'hamahaṃ devo buddhisākṣīti niścayāt |
kartṛbhāvanirvṛttissyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 46
nājñānaṃ syāmahaṃ devo'jñānasākṣīti niścayāt |
sarvānarthanivṛttisyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 47
ahaṃ sākṣīti yo vidyāt vivicyaivaṃ puna: punaḥ |
sa eva mukto'sau vidvān iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 48
nāhaṃ māyā na tatkāryaṃ na sākṣī paramo'smyaham |
iti nissaṃśayajñānāt muktirve vedāntaḍiṇḍimaḥ || 49
nā'haṃ sarva mahaṃ sarvaṃ mayi sarvamiti sphuṭam |
jñāte tatve kuto duḥkha miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 50
dehādipañcakośasthā yā sattā pratibhāsate |
sā sattāsstmā na sandeha iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 51
dehādipañcakośasthā yā sphūrti ranubhūyate |
sā sphūrtirātmā naivā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 52
dehādipañcakośasthā yā prītiranubhūyate |
sā prītirātmā kūṭasthaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 53
vyomādipañcabhūtasthā yāsattā bhāsate nṛṇām |
sā sattā paramaṃ brahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 54
vyomādipañcabhūtasthā yā cidekā'nubhūyate |
sā cideva paraṃ brahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 55
vyomādipañcabhūtasthā yā prītiranubhūyate |
sāprītireva brahma syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 56
dehādikośagā sattā yā sā vyomādibhūtagā |
māno'bhāvānna tadbhedaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 57
dehāvikośagā sphūrtiryā sā vyomādibhūtagā |
māno'bhāvā na tadbheda iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 58
dehādikośagā prītiryā sā vyomādibhūtagā |
mānā'bhāvā nna tadbheda iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 59
saccidānandarūpatvāt brahmaivā'tmā na saṃśayaḥ|
pramāṇakoṭisaṅghānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ||60
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ sattārūpeṇa vidyate|
sattābhede na mānaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ||61
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ sphūrtirūpeṇa vidyate |
sphūrtibhede na mānaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||62
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ priyarūpeṇa vidyate |
priyabhede na mānaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 63
na jīvabrahmaṇorbhedo nānā rūpeṇa vidyate |
nāmno rūpasya mithyātvāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 64
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ piṇḍabrahmāṇḍabhedataḥ |
vyaṣṭessamaṣṭerekatvāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 65
brahma satyaṃ jaganmithyā jīvo brahmaiva nā¶ḥ |
jīvanmuktastu tadvidvān iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 66
na nāmarūpe niyate sarvatra vyabhicārataḥ |
anāmarūpaṃ sarvaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 67
anāmarūpaṃ sakalaṃ sanmayaṃ cinmayaṃ param |
kuto bhedaḥ kuto bandhaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 68
na tattvātkathyate loko nāmādyairvyabhicārataḥ|
vaṭurjaraṭha ityādyai riti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 69
nāmarūpātmakaṃ viśvamindrajālaṃ vidurbudhāḥ |
anāmatvādayuktatvāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 70
abhedadarśanaṃ mokṣaḥ saṃsāye bhedadarśanam |
sarvavedāntasiddhāntaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 71
na matābhiniveśitvāt na bhāṣāveśamātrataḥ |
mukti rvinā''tmavijñānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 72
na kāsyapratiṣiddhābhiḥ kriyābhi mokṣavāsanā |
īśvarānugrahātsā syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 73
avijñāte janma naṣṭaṃ vijñāte janma sārthakam |
jñāturātmā na dūre syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 74
daśamasya parijñānenā''yāso'sti yathāḥ tathā |
svastha brahmātmavijñāne iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 75
upekṣyopādhikān doṣān gṛhyante viṣamā yathā |
upekṣya dṛśyaṃ ya dbrahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 76
sukhamalpaṃ bahuḥ kleśoviṣayamāhiṇāṃ nṛṇām |
anantaṃ brahmaniṣṭhānāṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 77
dhanairvā dhanadaiḥ putraiḥ dārāgārasahodaraiḥ |
dhṛvaṃ prāṇaharairduḥkhaṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 78
supte rutthāya suptyantyaṃ brahmaikaṃ pravicintyatām |
nātidūre nṛṇāṃ mṛtyuḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 79
pañcānāmapikośānāṃ māyā'narthāvyayocitā |
tatsākṣi brahma vijñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 80
daśamatvaparijñāne nanajñasya yathā sukham |
tathā jīvasya satprāptau iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 81
navabhyo'sti paraṃ pratyaknasa veda paraṃ param |
tadvijñānādbhavetturyā mukti rvedāntaḍiṇḍimaḥ || 82
navā''bhāsānavajñatvāt navopādhīnnavātmanā |
mithyā jñātvā'vaśiṣṭe tu maunaṃ vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 83
parame brahmaṇi svasmin pravilāpyā'khilaṃ jagat |
gāyanadvatamānandaṃ āste vedāntaḍiṇḍimaḥ || 84
pratilomānulomābhyāṃ viśvāropāpavādayoḥ |
cintane śiṣyate tatvaṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 85
nāmarūpābhimānasthāt saṃsārasarvadehinām |
saccidānandadṛṣṭistyāt muktirvedāntaḍiṇḍimaḥ || 86
sacidānandasatyatve mithyātve nāmarūpayoḥ|
vijñāte kimidaṃ jñeyaṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 86
sālambanaṃ nirālambaṃ sarvālambāvalambitam |
ālambenā'khilālamba miti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 88
na kuryā nna vijānīyāt sarvaṃ brahmetyanusmaran |
yathā sukhaṃ tathā tiṣṭhet iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 89
svakarmapāśavaśagaḥ prājño'nyo vā jano dhruvam |
prājñassukhaṃ nayetkāla miti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 90
na vidvān santape cittaṃ karaṇākaraṇe dhruvam |
sarvamātmeti vijñānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ. || 91
naivāssbhāsaṃ spṛśetkarmamithyopādhimapi svayam |
kuto'dhiṣṭhānamatyacchamiti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 92
aho'smāka malaṃ mohairātmā brahmeti nirbhayam |
śrutibherīravo'dyā'pi śrūyate śrutirañjanaḥ || 93
vedāntabherījhavāraḥ prativādibhayaṅkaraḥ |
śrūyatāṃ brāhmaṇaiḥ śrīmaddakṣiṇāmūrtyanugrahāt || 94
iti śrīmatparamahaṃsa parivrājakācārya śrīmacchaṅkara-
bhagavatpūjyapādakṛtiṣu vedāntaḍiṇḍimaḥ||
Sanskrit — Devanagari (original)
वेदान्तडिण्डिमास्तत्वमेकमुद्धोषयन्ति यत् ।
आस्तां पुरस्तान्तत्तेजो दक्षिणामूर्तिसञ्ज्ञितम् ॥ 1
आत्माऽनात्मा पदार्थौ द्वौ भोक्तृभोग्यत्वलक्षणौ ।
ब्रह्मेवाऽऽत्मान देहादिरिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 2
ज्ञानाऽज्ञाने पदार्थों द्वावात्मनो बन्धमुक्तिदौ ।
ज्ञानान्मुक्ति निर्बन्धोऽन्यदिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 3
ज्ञातृ ज्ञेयं पदार्थौ द्वौ भास्य भासकलक्षणौ ।
ज्ञाता ब्रह्म जगत् ज्ञेय मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 4
सुखदुःखे पदार्थौ द्वौ प्रियविप्रियकारकौ ।
सुखं ब्रह्म जगहुःख मिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 5
समष्टिव्यष्टिरूपौ द्वौ पदार्थौ सर्वसम्मतौ ।
समष्टिरीश्वरो व्यष्टिर्जीवो वेदान्तडिण्डिमः ॥ 6
ज्ञानं कर्म पदार्थौ द्वौ वस्तुकत्रात्म तन्त्रकौ ।
ज्ञानान्मोक्षो न कर्मभ्य इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 7
श्रोतव्याऽश्रव्यरूपी द्वौ पदार्थों सुखदुःखदौ ।
श्रोतव्यं ब्रह्म नैवाऽन्य दिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 8
चिन्त्याऽचिन्त्ये पदाथौ द्वौ विश्रान्ति श्रान्तिदायकौ ।
चिन्त्यं ब्रह्म परं नाऽन्य दिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 9
ध्येयाऽध्वेये पदार्थौ द्वौ द्वौ धीसमाध्यसमाधिदौ ।
ध्यातव्यं ब्रह्म नैवाऽन्य दिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 10
योगिनो भोगिनो वाऽपि त्यागिनो रागिणोऽपि च ।
ज्ञानान्मोक्षो न सन्देह इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 11
न वर्णाश्रम सङ्केतैः न कोपासनादिभिः।
ब्रह्मज्ञानं विना मोक्षः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 12
असत्यस्सर्वसंसारो रसामासादिदूषितः ।
उपेक्ष्यो ब्रह्म विज्ञेय मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 13
वृथा क्रियां वृथाऽलापान् वृथावादान् मनोरथान् ।
त्यत्वैकं ब्रह्म विज्ञेय मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 14
स्थितो ब्रह्मात्मना जीवो ब्रह्म जीवात्मना स्थितम् ।
इति सम्पश्यतां मुक्ति रिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 15
जीवो ब्रह्मात्मना ज्ञेयो ज्ञेयं जीवात्मना परम् ।
मुक्तिस्त दैक्यविज्ञान मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 16
सर्वात्मना परं ब्रह्म श्रोतुरात्मतया स्थितम् ।
नाऽऽयास स्तव विज्ञप्तौ इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 17
ऐहिकं चाऽऽमुध्मिकं च तापान्तं कर्मसञ्चयम् ।
त्यत्वा ब्रह्मैव विज्ञेय मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 18
अद्वैतद्वैतवादौ द्वौ सूक्ष्मस्थूलदशां गतौ ।
अद्वैतवादान्मोक्षस्स्या दिति वेदान्तडिण्डिमः ॥19
कर्मिणो विनिवर्तन्ते निवर्तन्त उपासकाः।
ज्ञानिनो न निवर्तन्ते इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 20
परोक्षाऽसत्फलं कर्मज्ञानं प्रत्यक्षसत्फलम् ।
ज्ञानमेवाऽभ्यसेत्तस्मात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥21
वृथा श्रमोऽयं विदुषा वृथाऽयं-कर्मिणां श्रमः ।
यदि न ब्रह्मविज्ञानं इति ॥ वेदान्तडिण्डिमः ॥ 22
अलं यागैरलं योगैरलं भोगै रलं धनैः ।
परस्मिन्ब्रह्मणि ज्ञात इति वेदान्तडिण्डिमः ॥23
अलं वेदैरलं शास्त्रैरलमं स्मृतिपुराणकैः ।
परमात्मनि विज्ञाते इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 24
नर्चा न यजुषोऽर्थोऽस्ति न सान्नर्थोऽति कश्चन ।
जाते ब्रह्मात्मविज्ञाने इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 25
कर्माणि चित्तशुद्ध्यर्थं मैकाग्र्यार्थ मुपासनम् ।
मोक्षार्थं ब्रह्मविज्ञान मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 26
सञ्चितागामिकर्माणि दह्यन्ते ज्ञानकर्मणा ।
प्रारब्धानुभवान्मोक्ष इति वेदान्तडिण्डिमः॥ 27
न पुण्यकर्मणा वृद्धिः न हानिः पापकर्मणा ।
नित्यासङ्गात्मनिष्ठानामिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 28
दृग्दृश्यौ द्वौ पदार्थौ तौ परस्परविलक्षणौ ।
दृग्ब्रह्म दृश्यं माया स्यादिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 29
अविद्योपाधिको जीवो मायोपाधिक ईश्वरः ।
मायाऽविद्यागुणातीतः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 30
बुद्धिपूर्वाऽबुद्धिपूर्वकृतानां पापकर्मणाम् ।
प्रायश्चित्तमहोज्ञान मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 31
साकारं च निराकारं निर्गुणं च गुणात्मकम् ।
तत्त्वं तत्परमं ब्रह्म इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 32
द्विजत्वं विध्यनुष्ठानात् विप्रत्वं वेदपाठतः ।
ब्राह्मण्यं ब्रह्मविज्ञानात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 33
सर्वात्मना स्थितं ब्रह्म सर्वं ब्रह्मात्मना स्थितम् ।
न कार्यं कारणाद्भिन्न मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 34
सत्तास्फुरणसौख्यानि भासन्ते सर्ववस्तुषु ।
तस्माद्ब्रह्ममयं सर्व मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 35
अवस्थात्रितयं यस्य क्रीडाभूमितया स्थितम् ।
तदेव ब्रह्म जानीयात् इति वेदान्तडिण्डिमः॥ 36
यन्नाऽऽदौ यश्च नाऽस्त्यन्ते तन्मध्ये भातमप्यसत् ।
अतो मिथ्या जगत्सर्वमिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 37
यदस्त्यादौ यदस्त्यन्ते यन्मध्ये भाति तत्स्वयम् ।
प्रौकमिदं सत्य मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 38
पुरुषार्थत्रयाविष्टाः पुरुषाः पशवो धृवम् ।
मोक्षार्थी पुरुषः श्रेष्ठः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 39
घटकुड्यादिकं सर्वं मृत्तिकामात्रमेव च ।
तथा ब्रह्म जगत्सर्व मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 40
षण्णिहत्य त्रयं हित्वा द्वयं भिस्वाऽखिलागतिम् ।
एकं बुद्धाऽऽश्रुते मोक्ष मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 41
भित्वा षट् पञ्च भित्त्वाऽथ भिश्वाऽथ चतुरखिकम् ।
द्वयं हित्वा श्रयेदेक मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 42
देहो नाह महं देही देहसाक्षीति निश्चयात् ।
जन्ममृत्युपहीणोऽसौ इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 43
प्राणोनाहमहं देवः प्राणस्साक्षीति निश्चयात् ।
क्षुत्पिपासोपशान्ति स्स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 44
मनो नाऽह महं देवो मनस्साक्षीति निश्चयात् ।
शोकमोहापहानिरस्यात् वेदान्तडिण्डिमः ॥ 45
बुद्धिर्नाऽहमहं देवो बुद्धिसाक्षीति निश्चयात् ।
कर्तृभावनिर्वृत्तिस्स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 46
नाज्ञानं स्यामहं देवोऽज्ञानसाक्षीति निश्चयात् ।
सर्वानर्थनिवृत्तिस्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 47
अहं साक्षीति यो विद्यात् विविच्यैवं पुन: पुनः ।
स एव मुक्तोऽसौ विद्वान् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 48
नाहं माया न तत्कार्यं न साक्षी परमोऽस्म्यहम् ।
इति निस्संशयज्ञानात् मुक्तिर्वे वेदान्तडिण्डिमः ॥ 49
नाऽहं सर्व महं सर्वं मयि सर्वमिति स्फुटम् ।
ज्ञाते तत्वे कुतो दुःख मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 50
देहादिपञ्चकोशस्था या सत्ता प्रतिभासते ।
सा सत्तास्स्त्मा न सन्देह इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 51
देहादिपञ्चकोशस्था या स्फूर्ति रनुभूयते ।
सा स्फूर्तिरात्मा नैवाऽन्य दिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 52
देहादिपञ्चकोशस्था या प्रीतिरनुभूयते ।
सा प्रीतिरात्मा कूटस्थः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 53
व्योमादिपञ्चभूतस्था यासत्ता भासते नृणाम् ।
सा सत्ता परमं ब्रह्म इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 54
व्योमादिपञ्चभूतस्था या चिदेकाऽनुभूयते ।
सा चिदेव परं ब्रह्म इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 55
व्योमादिपञ्चभूतस्था या प्रीतिरनुभूयते ।
साप्रीतिरेव ब्रह्म स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 56
देहादिकोशगा सत्ता या सा व्योमादिभूतगा ।
मानोऽभावान्न तद्भेदः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 57
देहाविकोशगा स्फूर्तिर्या सा व्योमादिभूतगा ।
मानोऽभावा न तद्भेद इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 58
देहादिकोशगा प्रीतिर्या सा व्योमादिभूतगा ।
मानाऽभावा न्न तद्भेद इति वेदान्तडिण्डिमः॥ 59
सच्चिदानन्दरूपत्वात् ब्रह्मैवाऽत्मा न संशयः।
प्रमाणकोटिसङ्घानात् इति वेदान्तडिण्डिमः॥60
न जीवब्रह्मणोर्भेदः सत्तारूपेण विद्यते।
सत्ताभेदे न मानं स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः॥61
न जीवब्रह्मणोर्भेदः स्फूर्तिरूपेण विद्यते ।
स्फूर्तिभेदे न मानं स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥62
न जीवब्रह्मणोर्भेदः प्रियरूपेण विद्यते ।
प्रियभेदे न मानं स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 63
न जीवब्रह्मणोर्भेदो नाना रूपेण विद्यते ।
नाम्नो रूपस्य मिथ्यात्वात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 64
न जीवब्रह्मणोर्भेदः पिण्डब्रह्माण्डभेदतः ।
व्यष्टेस्समष्टेरेकत्वात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 65
ब्रह्म सत्यं जगन्मिथ्या जीवो ब्रह्मैव ना¶ः ।
जीवन्मुक्तस्तु तद्विद्वान् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 66
न नामरूपे नियते सर्वत्र व्यभिचारतः ।
अनामरूपं सर्वं स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 67
अनामरूपं सकलं सन्मयं चिन्मयं परम् ।
कुतो भेदः कुतो बन्धः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 68
न तत्त्वात्कथ्यते लोको नामाद्यैर्व्यभिचारतः।
वटुर्जरठ इत्याद्यै रिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 69
नामरूपात्मकं विश्वमिन्द्रजालं विदुर्बुधाः ।
अनामत्वादयुक्तत्वात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 70
अभेददर्शनं मोक्षः संसाये भेददर्शनम् ।
सर्ववेदान्तसिद्धान्तः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 71
न मताभिनिवेशित्वात् न भाषावेशमात्रतः ।
मुक्ति र्विनाऽऽत्मविज्ञानात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 72
न कास्यप्रतिषिद्धाभिः क्रियाभि मोक्षवासना ।
ईश्वरानुग्रहात्सा स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 73
अविज्ञाते जन्म नष्टं विज्ञाते जन्म सार्थकम् ।
ज्ञातुरात्मा न दूरे स्यात् इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 74
दशमस्य परिज्ञानेनाऽऽयासोऽस्ति यथाः तथा ।
स्वस्थ ब्रह्मात्मविज्ञाने इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 75
उपेक्ष्योपाधिकान् दोषान् गृह्यन्ते विषमा यथा ।
उपेक्ष्य दृश्यं य द्ब्रह्म इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 76
सुखमल्पं बहुः क्लेशोविषयमाहिणां नृणाम् ।
अनन्तं ब्रह्मनिष्ठानां इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 77
धनैर्वा धनदैः पुत्रैः दारागारसहोदरैः ।
धृवं प्राणहरैर्दुःखं इति वेदान्तडिण्डिमः॥ 78
सुप्ते रुत्थाय सुप्त्यन्त्यं ब्रह्मैकं प्रविचिन्त्यताम् ।
नातिदूरे नृणां मृत्युः इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 79
पञ्चानामपिकोशानां मायाऽनर्थाव्ययोचिता ।
तत्साक्षि ब्रह्म विज्ञान मिति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 80
दशमत्वपरिज्ञाने ननज्ञस्य यथा सुखम् ।
तथा जीवस्य सत्प्राप्तौ इति वेदान्तडिण्डिमः॥ 81
नवभ्योऽस्ति परं प्रत्यक्नस वेद परं परम् ।
तद्विज्ञानाद्भवेत्तुर्या मुक्ति र्वेदान्तडिण्डिमः ॥ 82
नवाऽऽभासानवज्ञत्वात् नवोपाधीन्नवात्मना ।
मिथ्या ज्ञात्वाऽवशिष्टे तु मौनं वेदान्तडिण्डिमः॥ 83
परमे ब्रह्मणि स्वस्मिन् प्रविलाप्याऽखिलं जगत् ।
गायनद्वतमानन्दं आस्ते वेदान्तडिण्डिमः ॥ 84
प्रतिलोमानुलोमाभ्यां विश्वारोपापवादयोः ।
चिन्तने शिष्यते तत्वं इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 85
नामरूपाभिमानस्थात् संसारसर्वदेहिनाम् ।
सच्चिदानन्ददृष्टिस्त्यात् मुक्तिर्वेदान्तडिण्डिमः ॥ 86
सचिदानन्दसत्यत्वे मिथ्यात्वे नामरूपयोः।
विज्ञाते किमिदं ज्ञेयं इति वेदान्तडिण्डिमः ॥ 86
सालम्बनं निरालम्बं सर्वालम्बावलम्बितम् ।
आलम्बेनाऽखिलालम्ब मिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 88
न कुर्या न्न विजानीयात् सर्वं ब्रह्मेत्यनुस्मरन् ।
यथा सुखं तथा तिष्ठेत् इति वेदान्तडिण्डिमः॥ 89
स्वकर्मपाशवशगः प्राज्ञोऽन्यो वा जनो ध्रुवम् ।
प्राज्ञस्सुखं नयेत्काल मिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 90
न विद्वान् सन्तपे चित्तं करणाकरणे ध्रुवम् ।
सर्वमात्मेति विज्ञानात् इति वेदान्तडिण्डिमः. ॥ 91
नैवास्स्भासं स्पृशेत्कर्ममिथ्योपाधिमपि स्वयम् ।
कुतोऽधिष्ठानमत्यच्छमिति वेदान्तडिण्डिमः॥ 92
अहोऽस्माक मलं मोहैरात्मा ब्रह्मेति निर्भयम् ।
श्रुतिभेरीरवोऽद्याऽपि श्रूयते श्रुतिरञ्जनः ॥ 93
वेदान्तभेरीझवारः प्रतिवादिभयङ्करः ।
श्रूयतां ब्राह्मणैः श्रीमद्दक्षिणामूर्त्यनुग्रहात् ॥ 94
इति श्रीमत्परमहंस परिव्राजकाचार्य श्रीमच्छङ्कर-
भगवत्पूज्यपादकृतिषु वेदान्तडिण्डिमः॥
vedāntaḍiṇḍimāstatvamekamuddhoṣayanti yat |
āstāṃ purastāntattejo dakṣiṇāmūrtisañjñitam || 1
ātmā'nātmā padārthau dvau bhoktṛbhogyatvalakṣaṇau |
brahmevā''tmāna dehādiriti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 2
jñānā'jñāne padārthoṃ dvāvātmano bandhamuktidau |
jñānānmukti nirbandho'nyaditi vedāntaḍiṇḍimaḥ || 3
jñātṛ jñeyaṃ padārthau dvau bhāsya bhāsakalakṣaṇau |
jñātā brahma jagat jñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 4
sukhaduḥkhe padārthau dvau priyavipriyakārakau |
sukhaṃ brahma jagahuḥkha miti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 5
samaṣṭivyaṣṭirūpau dvau padārthau sarvasammatau |
samaṣṭirīśvaro vyaṣṭirjīvo vedāntaḍiṇḍimaḥ || 6
jñānaṃ karma padārthau dvau vastukatrātma tantrakau |
jñānānmokṣo na karmabhya iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 7
śrotavyā'śravyarūpī dvau padārthoṃ sukhaduḥkhadau |
śrotavyaṃ brahma naivā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 8
cintyā'cintye padāthau dvau viśrānti śrāntidāyakau |
cintyaṃ brahma paraṃ nā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 9
dhyeyā'dhveye padārthau dvau dvau dhīsamādhyasamādhidau |
dhyātavyaṃ brahma naivā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 10
yogino bhogino vā'pi tyāgino rāgiṇo'pi ca |
jñānānmokṣo na sandeha iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 11
na varṇāśrama saṅketaiḥ na kopāsanādibhiḥ|
brahmajñānaṃ vinā mokṣaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 12
asatyassarvasaṃsāro rasāmāsādidūṣitaḥ |
upekṣyo brahma vijñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 13
vṛthā kriyāṃ vṛthā'lāpān vṛthāvādān manorathān |
tyatvaikaṃ brahma vijñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 14
sthito brahmātmanā jīvo brahma jīvātmanā sthitam |
iti sampaśyatāṃ mukti riti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 15
jīvo brahmātmanā jñeyo jñeyaṃ jīvātmanā param |
muktista daikyavijñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 16
sarvātmanā paraṃ brahma śroturātmatayā sthitam |
nā''yāsa stava vijñaptau iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 17
aihikaṃ cā''mudhmikaṃ ca tāpāntaṃ karmasañcayam |
tyatvā brahmaiva vijñeya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 18
advaitadvaitavādau dvau sūkṣmasthūladaśāṃ gatau |
advaitavādānmokṣassyā diti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||19
karmiṇo vinivartante nivartanta upāsakāḥ|
jñānino na nivartante iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 20
parokṣā'satphalaṃ karmajñānaṃ pratyakṣasatphalam |
jñānamevā'bhyasettasmāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||21
vṛthā śramo'yaṃ viduṣā vṛthā'yaṃ-karmiṇāṃ śramaḥ |
yadi na brahmavijñānaṃ iti || vedāntaḍiṇḍimaḥ || 22
alaṃ yāgairalaṃ yogairalaṃ bhogai ralaṃ dhanaiḥ |
parasminbrahmaṇi jñāta iti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||23
alaṃ vedairalaṃ śāstrairalamaṃ smṛtipurāṇakaiḥ |
paramātmani vijñāte iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 24
narcā na yajuṣo'rtho'sti na sānnartho'ti kaścana |
jāte brahmātmavijñāne iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 25
karmāṇi cittaśuddhyarthaṃ maikāgryārtha mupāsanam |
mokṣārthaṃ brahmavijñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 26
sañcitāgāmikarmāṇi dahyante jñānakarmaṇā |
prārabdhānubhavānmokṣa iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 27
na puṇyakarmaṇā vṛddhiḥ na hāniḥ pāpakarmaṇā |
nityāsaṅgātmaniṣṭhānāmiti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 28
dṛgdṛśyau dvau padārthau tau parasparavilakṣaṇau |
dṛgbrahma dṛśyaṃ māyā syāditi vedāntaḍiṇḍimaḥ || 29
avidyopādhiko jīvo māyopādhika īśvaraḥ |
māyā'vidyāguṇātītaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 30
buddhipūrvā'buddhipūrvakṛtānāṃ pāpakarmaṇām |
prāyaścittamahojñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 31
sākāraṃ ca nirākāraṃ nirguṇaṃ ca guṇātmakam |
tattvaṃ tatparamaṃ brahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 32
dvijatvaṃ vidhyanuṣṭhānāt vipratvaṃ vedapāṭhataḥ |
brāhmaṇyaṃ brahmavijñānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 33
sarvātmanā sthitaṃ brahma sarvaṃ brahmātmanā sthitam |
na kāryaṃ kāraṇādbhinna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 34
sattāsphuraṇasaukhyāni bhāsante sarvavastuṣu |
tasmādbrahmamayaṃ sarva miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 35
avasthātritayaṃ yasya krīḍābhūmitayā sthitam |
tadeva brahma jānīyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 36
yannā''dau yaśca nā'styante tanmadhye bhātamapyasat |
ato mithyā jagatsarvamiti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 37
yadastyādau yadastyante yanmadhye bhāti tatsvayam |
praukamidaṃ satya miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 38
puruṣārthatrayāviṣṭāḥ puruṣāḥ paśavo dhṛvam |
mokṣārthī puruṣaḥ śreṣṭhaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 39
ghaṭakuḍyādikaṃ sarvaṃ mṛttikāmātrameva ca |
tathā brahma jagatsarva miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 40
ṣaṇṇihatya trayaṃ hitvā dvayaṃ bhisvā'khilāgatim |
ekaṃ buddhā''śrute mokṣa miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 41
bhitvā ṣaṭ pañca bhittvā'tha bhiśvā'tha caturakhikam |
dvayaṃ hitvā śrayedeka miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 42
deho nāha mahaṃ dehī dehasākṣīti niścayāt |
janmamṛtyupahīṇo'sau iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 43
prāṇonāhamahaṃ devaḥ prāṇassākṣīti niścayāt |
kṣutpipāsopaśānti ssyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 44
mano nā'ha mahaṃ devo manassākṣīti niścayāt |
śokamohāpahānirasyāt vedāntaḍiṇḍimaḥ || 45
buddhirnā'hamahaṃ devo buddhisākṣīti niścayāt |
kartṛbhāvanirvṛttissyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 46
nājñānaṃ syāmahaṃ devo'jñānasākṣīti niścayāt |
sarvānarthanivṛttisyāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 47
ahaṃ sākṣīti yo vidyāt vivicyaivaṃ puna: punaḥ |
sa eva mukto'sau vidvān iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 48
nāhaṃ māyā na tatkāryaṃ na sākṣī paramo'smyaham |
iti nissaṃśayajñānāt muktirve vedāntaḍiṇḍimaḥ || 49
nā'haṃ sarva mahaṃ sarvaṃ mayi sarvamiti sphuṭam |
jñāte tatve kuto duḥkha miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 50
dehādipañcakośasthā yā sattā pratibhāsate |
sā sattāsstmā na sandeha iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 51
dehādipañcakośasthā yā sphūrti ranubhūyate |
sā sphūrtirātmā naivā'nya diti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 52
dehādipañcakośasthā yā prītiranubhūyate |
sā prītirātmā kūṭasthaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 53
vyomādipañcabhūtasthā yāsattā bhāsate nṛṇām |
sā sattā paramaṃ brahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 54
vyomādipañcabhūtasthā yā cidekā'nubhūyate |
sā cideva paraṃ brahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 55
vyomādipañcabhūtasthā yā prītiranubhūyate |
sāprītireva brahma syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 56
dehādikośagā sattā yā sā vyomādibhūtagā |
māno'bhāvānna tadbhedaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 57
dehāvikośagā sphūrtiryā sā vyomādibhūtagā |
māno'bhāvā na tadbheda iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 58
dehādikośagā prītiryā sā vyomādibhūtagā |
mānā'bhāvā nna tadbheda iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 59
saccidānandarūpatvāt brahmaivā'tmā na saṃśayaḥ|
pramāṇakoṭisaṅghānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ||60
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ sattārūpeṇa vidyate|
sattābhede na mānaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ||61
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ sphūrtirūpeṇa vidyate |
sphūrtibhede na mānaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ ||62
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ priyarūpeṇa vidyate |
priyabhede na mānaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 63
na jīvabrahmaṇorbhedo nānā rūpeṇa vidyate |
nāmno rūpasya mithyātvāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 64
na jīvabrahmaṇorbhedaḥ piṇḍabrahmāṇḍabhedataḥ |
vyaṣṭessamaṣṭerekatvāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 65
brahma satyaṃ jaganmithyā jīvo brahmaiva nā¶ḥ |
jīvanmuktastu tadvidvān iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 66
na nāmarūpe niyate sarvatra vyabhicārataḥ |
anāmarūpaṃ sarvaṃ syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 67
anāmarūpaṃ sakalaṃ sanmayaṃ cinmayaṃ param |
kuto bhedaḥ kuto bandhaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 68
na tattvātkathyate loko nāmādyairvyabhicārataḥ|
vaṭurjaraṭha ityādyai riti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 69
nāmarūpātmakaṃ viśvamindrajālaṃ vidurbudhāḥ |
anāmatvādayuktatvāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 70
abhedadarśanaṃ mokṣaḥ saṃsāye bhedadarśanam |
sarvavedāntasiddhāntaḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 71
na matābhiniveśitvāt na bhāṣāveśamātrataḥ |
mukti rvinā''tmavijñānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 72
na kāsyapratiṣiddhābhiḥ kriyābhi mokṣavāsanā |
īśvarānugrahātsā syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 73
avijñāte janma naṣṭaṃ vijñāte janma sārthakam |
jñāturātmā na dūre syāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 74
daśamasya parijñānenā''yāso'sti yathāḥ tathā |
svastha brahmātmavijñāne iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 75
upekṣyopādhikān doṣān gṛhyante viṣamā yathā |
upekṣya dṛśyaṃ ya dbrahma iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 76
sukhamalpaṃ bahuḥ kleśoviṣayamāhiṇāṃ nṛṇām |
anantaṃ brahmaniṣṭhānāṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 77
dhanairvā dhanadaiḥ putraiḥ dārāgārasahodaraiḥ |
dhṛvaṃ prāṇaharairduḥkhaṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 78
supte rutthāya suptyantyaṃ brahmaikaṃ pravicintyatām |
nātidūre nṛṇāṃ mṛtyuḥ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 79
pañcānāmapikośānāṃ māyā'narthāvyayocitā |
tatsākṣi brahma vijñāna miti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 80
daśamatvaparijñāne nanajñasya yathā sukham |
tathā jīvasya satprāptau iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 81
navabhyo'sti paraṃ pratyaknasa veda paraṃ param |
tadvijñānādbhavetturyā mukti rvedāntaḍiṇḍimaḥ || 82
navā''bhāsānavajñatvāt navopādhīnnavātmanā |
mithyā jñātvā'vaśiṣṭe tu maunaṃ vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 83
parame brahmaṇi svasmin pravilāpyā'khilaṃ jagat |
gāyanadvatamānandaṃ āste vedāntaḍiṇḍimaḥ || 84
pratilomānulomābhyāṃ viśvāropāpavādayoḥ |
cintane śiṣyate tatvaṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 85
nāmarūpābhimānasthāt saṃsārasarvadehinām |
saccidānandadṛṣṭistyāt muktirvedāntaḍiṇḍimaḥ || 86
sacidānandasatyatve mithyātve nāmarūpayoḥ|
vijñāte kimidaṃ jñeyaṃ iti vedāntaḍiṇḍimaḥ || 86
sālambanaṃ nirālambaṃ sarvālambāvalambitam |
ālambenā'khilālamba miti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 88
na kuryā nna vijānīyāt sarvaṃ brahmetyanusmaran |
yathā sukhaṃ tathā tiṣṭhet iti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 89
svakarmapāśavaśagaḥ prājño'nyo vā jano dhruvam |
prājñassukhaṃ nayetkāla miti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 90
na vidvān santape cittaṃ karaṇākaraṇe dhruvam |
sarvamātmeti vijñānāt iti vedāntaḍiṇḍimaḥ. || 91
naivāssbhāsaṃ spṛśetkarmamithyopādhimapi svayam |
kuto'dhiṣṭhānamatyacchamiti vedāntaḍiṇḍimaḥ|| 92
aho'smāka malaṃ mohairātmā brahmeti nirbhayam |
śrutibherīravo'dyā'pi śrūyate śrutirañjanaḥ || 93
vedāntabherījhavāraḥ prativādibhayaṅkaraḥ |
śrūyatāṃ brāhmaṇaiḥ śrīmaddakṣiṇāmūrtyanugrahāt || 94
iti śrīmatparamahaṃsa parivrājakācārya śrīmacchaṅkara-
bhagavatpūjyapādakṛtiṣu vedāntaḍiṇḍimaḥ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.