உத்தவகீதா - ஷஷ்டோऽத்யாயஃ

Uddhavagita - Shashtho'dhyayah

📂 Gita 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
அத ஷஷ்டோऽத்யாயஃ ।
ஶ்ரீஶுகஃ உவாச ।
அத ப்ரஹ்மா ஆத்மஜைஃ தேவைஃ ப்ரஜேஶைஃ ஆவ்ரு'தஃ அப்யகாத் ।
பவஃ ச பூதபவ்யீஶஃ யயௌ பூதகணைஃ வ்ரு'தஃ ॥ 1॥
இந்த்ரஃ மருத்பிஃ பகவாந் ஆதித்யாஃ வஸவஃ அஶ்விநௌ ।
ரு'பவஃ அங்கிரஸஃ ருத்ராஃ விஶ்வே ஸாத்யாஃ ச தேவதாஃ ॥ 2॥
கந்தர்வாப்ஸரஸஃ நாகாஃ ஸித்தசாரணகுஹ்யகாஃ ।
ரு'ஷயஃ பிதரஃ ச ஏவ ஸவித்யாதரகிந்நராஃ ॥ 3॥
த்வாரகாம் உபஸஞ்ஜக்முஃ ஸர்வே க்ரு'ஷ்ணாதித்ரு'க்ஷவஃ ।
வபுஷா யேந பகவாந் நரலோகமநோரமஃ ।
யஶஃ விதேநே லோகேஷு ஸர்வலோகமலாபஹம் ॥ 4॥
தஸ்யாம் விப்ராஜமாநாயாம் ஸம்ரு'த்தாயாம் மஹர்திபிஃ ।
வ்யசக்ஷத அவித்ரு'ப்தாக்ஷாஃ க்ரு'ஷ்ணம் அத்புததர்ஶநம் ॥
5॥
ஸ்வர்கௌத்யாநௌஅபகைஃ மால்யைஃ சாதயந்தஃ யது உத்தமம் ।
கீர்பிஃ சித்ரபதார்தாபிஃ துஷ்டுவுஃ ஜகத் ஈஶ்வரம் ॥6॥
தேவாஃ ஊசுஃ ।
நதாஃ ஸ்ம தே நாத பதாரவிந்தம்
புத்தீந்த்ரியப்ராணமநோவசோபிஃ ।
யத் சிந்த்யதே அந்தர்ஹ்ரு'தி பாவயுக்தைஃ
முமுக்ஷுபிஃ கர்மமய ஊருபாஶாத் ॥ 7॥
த்வம் மாயயா த்ரிகுணயா ஆத்மநி துர்விபாவ்யம்
வ்யக்தம் ஸ்ரு'ஜஸி அவஸி லும்பஸி தத் குணஸ்தஃ ।
ந ஏதைஃ பவாந் அஜித கர்மபிஃ அஜ்யதே வை
யத் ஸ்வே ஸுகே அவ்யவஹிதே அபிரதஃ அநவத்யஃ ॥ 8॥
ஶுத்திஃ ந்ரு'ணாம் ந து ததா ஈட்ய துராஶயாநாம்
வித்யாஶ்ருதாத்யயநதாநதபக்ரியாபிஃ ।
ஸத்த்வாத்மநாம் ரு'ஷப தே யஶஸி ப்ரவ்ரு'த்த
ஸத் ஶ்ரத்தயா ஶ்ரவணஸம்ப்ரு'தயா யதா ஸ்யாத் ॥ 9॥
ஸ்யாத் நஃ தவ அங்க்ரிஃ அஶுபாஶயதூமகேதுஃ
க்ஷேமாய யஃ முநிபிஃ ஆர்த்ரஹ்ரு'தௌஹ்யமாநஃ ।
யஃ ஸாத்வதைஃ ஸமவிபூதயஃ ஆத்மவத்பிஃ
வ்யூஹே அர்சிதஃ ஸவநஶஃ ஸ்வஃ அதிக்ரமாய ॥ 10॥
யஃ சிந்த்யதே ப்ரயதபாணிபிஃ அத்வராக்நௌ
த்ரய்யா நிருக்தவிதிநா ஈஶ ஹவிஃ க்ரு'ஹீத்வா ।
அத்யாத்மயோகஃ உத யோகிபிஃ ஆத்மமாயாம்
ஜிஜ்ஞாஸுபிஃ பரமபாகவதைஃ பரீஷ்டஃ ॥ 11॥
பர்யுஷ்டயா தவ விபோ வநமாலயா இயம்
ஸம்ஸ்பர்திநீ பகவதீ ப்ரதிபத்நிவத் ஶ்ரீஃ ।
யஃ ஸுப்ரணீதம் அமுயார்ஹணம் ஆதத் அந்நஃ
பூயாத் ஸதா அங்க்ரிஃ அஶுபாஶயதூமகேதுஃ ॥ 12॥
கேதுஃ த்ரிவிக்ரமயுதஃ த்ரிபத் பதாகஃ
யஃ தே பயாபயகரஃ அஸுரதேவசம்வோஃ ।
ஸ்வர்காய ஸாதுஷு கலு ஏஷு இதராய பூமந்
பாதஃ புநாது பகவந் பஜதாம் அதம் நஃ ॥ 13॥
நஸ்யோதகாவஃ இவ யஸ்ய வஶே பவந்தி
ப்ரஹ்மாதயஃ அநுப்ரு'தஃ மிதுரர்த்யமாநாஃ ।
காலஸ்ய தே ப்ரக்ரு'திபூருஷயோஃ பரஸ்ய
ஶம் நஃ தநோது சரணஃ புருஷோத்தமஸ்ய ॥ 14॥
அஸ்ய அஸி ஹேதுஃ உதயஸ்திதிஸம்யமாநாம்
அவ்யக்தஜீவமஹதாம் அபி காலம் ஆஹுஃ ।
ஸஃ அயம் த்ரிணாபிஃ அகில அபசயே ப்ரவ்ரு'த்தஃ
காலஃ கபீரரயஃ உத்தமபூருஷஃ த்வம் ॥ 15॥
த்வத்தஃ புமாந் ஸமதிகம்ய யயா ஸ்வவீர்ய
தத்தே மஹாந்தம் இவ கர்பம் அமோகவீர்யஃ ।
ஸஃ அயம் தயா அநுகதஃ ஆத்மநஃ ஆண்டகோஶம்
ஹைமம் ஸஸர்ஜ பஹிஃ ஆவரணைஃ உபேதம் ॥ 16॥
தத்தஸ்துஷஃ ச ஜகதஃ ச பவாந் அதீஶஃ
யத் மாயயா உத்தகுணவிக்ரியயா உபநீதாந் ।
அர்தாந் ஜுஷந் அபி ஹ்ரு'ஷீகபதே ந லிப்தஃ
யே அந்யே ஸ்வதஃ பரிஹ்ரு'தாத் அபி பிப்யதி ஸ்ம ॥ 17॥
ஸ்மாயா அவலோகலவதர்ஶிதபாவஹாரி
ப்ரூமண்டலப்ரஹிதஸௌரதமந்த்ரஶௌண்டைஃ ।
பத்ந்யஃ து ஷோடஶஸஹஸ்ரம் அநங்கபாணைஃ
யஸ்ய இந்த்ரியம் விமதிதும் கரணைஃ விப்வ்யஃ ॥ 18॥
விப்வ்யஃ தவ அம்ரு'தகதா உதவஹாஃ த்ரிலோக்யாஃ
பாதௌ அநேஜஸரிதஃ ஶமலாநி ஹந்தும் ।
ஆநுஶ்ரவம் ஶ்ருதிபிஃ அங்க்ரிஜம் அங்கஸங்கைஃ
தீர்தத்வயம் ஶுசிஷதஸ்தஃ உபஸ்ப்ரு'ஶந்தி ॥ 19॥
பாதராயணிஃ உவாச ।
இதி அபிஷ்டூய விபுதைஃ ஸேஶஃ ஶதத்ரு'திஃ ஹரிம் ।
அப்யபாஷத கோவிந்தம் ப்ரணம்ய அம்பரம் ஆஶ்ரிதஃ ॥ 20॥
ப்ரஹ்ம உவாச ।
பூமேஃ பார அவதாராய புரா விஜ்ஞாபிதஃ ப்ரபோ ।
த்வம் அஸ்மாபிஃ அஶேஷாத்மந் தத் ததா ஏவ உபபாதிதம் ॥ 21॥
தர்மஃ ச ஸ்தாபிதஃ ஸத்ஸு ஸத்யஸந்தேஷு வை த்வயா ।
கீர்திஃ ச திக்ஷு விக்ஷிப்தா ஸர்வலோகமலாபஹா ॥ 22॥
அவதீர்ய யதோஃ வம்ஶே பிப்ரத் ரூபம் அநுத்தமம் ।
கர்மாணி உத்தாமவ்ரு'த்தாநி ஹிதாய ஜகதஃ அக்ரு'தாஃ ॥ 23॥
யாநி தே சரிதாநி ஈஶ மநுஷ்யாஃ ஸாதவஃ கலௌ ।
ஶ‍ரு'ண்வந்தஃ கீர்தயந்தஃ ச தரிஷ்யந்தி அஞ்ஜஸா தமஃ ॥ 24॥
யதுவம்ஶே அவதீர்ணஸ்ய பவதஃ புருஷோத்தம ।
ஶரத் ஶதம் வ்யதீயாய பஞ்சவிம்ஶ அதிகம் ப்ரபோஃ ॥ 25॥
ந அதுநா தே அகில ஆதார தேவகார்ய அவஶேஷிதம் ।
குலம் ச விப்ரஶாபேந நஷ்டப்ராயம் அபூத் இதம் ॥ 26॥
ததஃ ஸ்வதாம பரமம் விஶஸ்வ யதி மந்யஸே ।
ஸலோகாந் லோகபாலாந் நஃ பாஹி வைகுண்டகிங்கராந் ॥ 27॥
ஶ்ரீ பகவாந் உவாச ।
அவதாரிதம் ஏதத் மே யதாத்த விபுதேஶ்வர ।
க்ரு'தம் வஃ கார்யம் அகிலம் பூமேஃ பாரஃ அவதாரிதஃ ॥ 28॥
தத் இதம் யாதவகுலம் வீர்யஶௌர்யஶ்ரியோத்ததம் ।
லோகம் ஜிக்ரு'க்ஷத் ருத்தம் மே வேலயா இவ மஹார்ணவஃ ॥ 29॥
யதி அஸம்ஹ்ரு'த்ய த்ரு'ப்தாநாம் யதுநாம் விபுலம் குலம் ।
கந்தாஸ்மி அநேந லோகஃ அயம் உத்வேலேந விநங்க்ஷ்யதி ॥ 30॥
இதாநீம் நாஶஃ ஆரப்தஃ குலஸ்ய த்விஜஶாபதஃ ।
யாஸ்யாமி பவநம் ப்ரஹ்மந் ந ஏதத் அந்தே தவ ஆநக ॥ 31॥
ஶ்ரீ ஶுகஃ உவாச ।
இதி உக்தஃ லோகநாதேந ஸ்வயம்பூஃ ப்ரணிபத்ய தம் ।
ஸஹ தேவகணைஃ தேவஃ ஸ்வதாம ஸமபத்யத ॥ 32॥
அத தஸ்யாம் மஹோத்பாதாந் த்வாரவத்யாம் ஸமுத்திதாந் ।
விலோக்ய பகவாந் ஆஹ யதுவ்ரு'த்தாந் ஸமாகதாந் ॥ 33॥
ஶ்ரீ பகவாந் உவாச ।
ஏதே வை ஸுமஹோத்பாதாஃ வ்யுத்திஷ்டந்தி இஹ ஸர்வதஃ ।
ஶாபஃ ச நஃ குலஸ்ய ஆஸீத் ப்ராஹ்மணேப்யஃ துரத்யயஃ ॥ 34॥
ந வஸ்தவ்யம் இஹ அஸ்மாபிஃ ஜிஜீவிஷுபிஃ ஆர்யகாஃ ।
ப்ரபாஸம் ஸுமஹத் புண்யம் யாஸ்யாமஃ அத்ய ஏவ மா சிரம் ॥ 35॥
யத்ர ஸ்நாத்வா தக்ஷஶாபாத் க்ரு'ஹீதஃ யக்ஷ்மணௌடுராட் ।
விமுக்தஃ கில்பிஷாத் ஸத்யஃ பேஜே பூயஃ கலோதயம் ॥ 36॥
வயம் ச தஸ்மிந் ஆப்லுத்ய தர்பயித்வா பித்ரூ'ந்ஸுராந் ।
போஜயித்வா உஶிஜஃ விப்ராந் நாநாகுணவதா அந்தஸா ॥ 37॥
தேஷு தாநாநி பாத்ரேஷு ஶ்ரத்தயா உப்த்வா மஹாந்தி வை ।
வ்ரு'ஜிநாநி தரிஷ்யாமஃ தாநைஃ நௌபிஃ இவ அர்ணவம் ॥ 38॥
ஶ்ரீ ஶுகஃ உவாச ।
ஏவம் பகவதா ஆதிஷ்டாஃ யாதவாஃ குலநந்தந ।
கந்தும் க்ரு'ததியஃ தீர்தம் ஸ்யந்தநாந் ஸமயூயுஜந் ॥ 39॥
தத் நிரீக்ஷ்ய உத்தவஃ ராஜந் ஶ்ருத்வா பகவதா உதிதம் ।
த்ரு'ஷ்ட்வா அரிஷ்டாநி கோராணி நித்யம் க்ரு'ஷ்ணம் அநுவ்ரதஃ ॥ 40॥
விவிக்தஃ உபஸங்கம்ய ஜகதாம் ஈஶ்வரேஶ்வரம் ।
ப்ரணம்ய ஶிரஸா பாதௌ ப்ராஞ்ஜலிஃ தம் அபாஷத ॥ 41॥
உத்தவஃ உவாச ।
தேவதேவேஶ யோகேஶ புண்யஶ்ரவணகீர்தந ।
ஸம்ஹ்ரு'த்ய ஏதத் குலம் நூநம் லோகம் ஸந்த்யக்ஷ்யதே பவாந் ।
விப்ரஶாபம் ஸமர்தஃ அபி ப்ரத்யஹந் ந யதி ஈஶ்வரஃ ॥ 42॥
ந அஹம் தவ அங்க்ரிகமலம் க்ஷணார்தம் அபி கேஶவ ।
த்யக்தும் ஸமுத்ஸஹே நாத ஸ்வதாம நய மாம் அபி ॥ 43॥
தவ விக்ரீடிதம் க்ரு'ஷ்ண ந்ரு'ணாம் பரமமங்கலம் ।
கர்ணபீயூஷம் ஆஸ்வாத்ய த்யஜதி அந்யஸ்ப்ரு'ஹாம் ஜநஃ ॥ 44॥
ஶய்யாஸநாடநஸ்தாநஸ்நாநக்ரீடாஶநாதிஷு ।
கதம் த்வாம் ப்ரியம் ஆத்மாநம் வயம் பக்தாஃ த்யஜேமஹி ॥ 45॥
த்வயா உபபுக்தஸ்ரக்கந்தவாஸஃ அலங்காரசர்சிதாஃ ।
உச்சிஷ்டபோஜிநஃ தாஸாஃ தவ மாயாம் ஜயேமஹி ॥ 46॥
வாதாஶநாஃ யஃ ரு'ஷயஃ ஶ்ரமணா ஊர்த்வமந்திநஃ ।
ப்ரஹ்மாக்யம் தாம தே யாந்தி ஶாந்தாஃ ஸந்ந்யாஸிநஃ அமலாஃ ॥
47॥
வயம் து இஹ மஹாயோகிந் ப்ரமந்தஃ கர்மவர்த்மஸு ।
த்வத் வார்தயா தரிஷ்யாமஃ தாவகைஃ துஸ்தரம் தமஃ ॥ 48॥
ஸ்மரந்தஃ கீர்தயந்தஃ தே க்ரு'தாநி கதிதாநி ச ।
கதிஉத்ஸ்மிதீக்ஷணக்ஷ்வேலி யத் ந்ரு'லோகவிடம்பநம் ॥ 49॥
ஶ்ரீ ஶுகஃ உவாச ।
ஏவம் விஜ்ஞாபிதஃ ராஜந் பகவாந் தேவகீஸுதஃ ।
ஏகாந்திநம் ப்ரியம் ப்ரு'த்யம் உத்தவம் ஸமபாஷத ॥ 50॥
இதி ஶ்ரீமத்பாகவதே மஹாபுராணே பாரமஹம்ஸ்யாம்
ஸம்ஹிதாயாமேகாதஶஸ்கந்தே தேவஸ்துத்யுத்த்வவிஜ்ஞாபநம் நாம
ஷஷ்டோऽத்யாயஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha ṣaṣṭho'dhyāyaḥ |
śrīśukaḥ uvāca |
atha brahmā ātmajaiḥ devaiḥ prajeśaiḥ āvṛtaḥ abhyagāt |
bhavaḥ ca bhūtabhavyīśaḥ yayau bhūtagaṇaiḥ vṛtaḥ || 1||
indraḥ marudbhiḥ bhagavān ādityāḥ vasavaḥ aśvinau |
ṛbhavaḥ aṅgirasaḥ rudrāḥ viśve sādhyāḥ ca devatāḥ || 2||
gandharvāpsarasaḥ nāgāḥ siddhacāraṇaguhyakāḥ |
ṛṣayaḥ pitaraḥ ca eva savidyādharakinnarāḥ || 3||
dvārakāṃ upasañjagmuḥ sarve kṛṣṇādidṛkṣavaḥ |
vapuṣā yena bhagavān naralokamanoramaḥ |
yaśaḥ vitene lokeṣu sarvalokamalāpaham || 4||
tasyāṃ vibhrājamānāyāṃ samṛddhāyāṃ mahardhibhiḥ |
vyacakṣata avitṛptākṣāḥ kṛṣṇaṃ adbhutadarśanam ||
5||
svargaudyānauapagaiḥ mālyaiḥ chādayantaḥ yadu uttamam |
gīrbhiḥ citrapadārthābhiḥ tuṣṭuvuḥ jagat īśvaram ||6||
devāḥ ūcuḥ |
natāḥ sma te nātha padāravindaṃ
buddhīndriyaprāṇamanovacobhiḥ |
yat cintyate antarhṛdi bhāvayuktaiḥ
mumukṣubhiḥ karmamaya ūrupāśāt || 7||
tvaṃ māyayā triguṇayā ātmani durvibhāvyaṃ
vyaktaṃ sṛjasi avasi lumpasi tat guṇasthaḥ |
na etaiḥ bhavān ajita karmabhiḥ ajyate vai
yat sve sukhe avyavahite abhirataḥ anavadyaḥ || 8||
śuddhiḥ nṛṇāṃ na tu tathā īḍya durāśayānāṃ
vidyāśrutādhyayanadānatapakriyābhiḥ |
sattvātmanāṃ ṛṣabha te yaśasi pravṛddha
sat śraddhayā śravaṇasambhṛtayā yathā syāt || 9||
syāt naḥ tava aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ
kṣemāya yaḥ munibhiḥ ārdrahṛdauhyamānaḥ |
yaḥ sātvataiḥ samavibhūtayaḥ ātmavadbhiḥ
vyūhe arcitaḥ savanaśaḥ svaḥ atikramāya || 10||
yaḥ cintyate prayatapāṇibhiḥ adhvarāgnau
trayyā niruktavidhinā īśa haviḥ gṛhītvā |
adhyātmayogaḥ uta yogibhiḥ ātmamāyāṃ
jijñāsubhiḥ paramabhāgavataiḥ parīṣṭaḥ || 11||
paryuṣṭayā tava vibho vanamālayā iyaṃ
saṃspardhinī bhagavatī pratipatnivat śrīḥ |
yaḥ supraṇītaṃ amuyārhaṇaṃ ādat annaḥ
bhūyāt sadā aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ || 12||
ketuḥ trivikramayutaḥ tripat patākaḥ
yaḥ te bhayābhayakaraḥ asuradevacamvoḥ |
svargāya sādhuṣu khalu eṣu itarāya bhūman
pādaḥ punātu bhagavan bhajatāṃ adhaṃ naḥ || 13||
nasyotagāvaḥ iva yasya vaśe bhavanti
brahmādayaḥ anubhṛtaḥ mithurardyamānāḥ |
kālasya te prakṛtipūruṣayoḥ parasya
śaṃ naḥ tanotu caraṇaḥ puruṣottamasya || 14||
asya asi hetuḥ udayasthitisaṃyamānāṃ
avyaktajīvamahatāṃ api kālaṃ āhuḥ |
saḥ ayaṃ triṇābhiḥ akhila apacaye pravṛttaḥ
kālaḥ gabhīrarayaḥ uttamapūruṣaḥ tvam || 15||
tvattaḥ pumān samadhigamya yayā svavīrya
dhatte mahāntaṃ iva garbhaṃ amoghavīryaḥ |
saḥ ayaṃ tayā anugataḥ ātmanaḥ āṇḍakośaṃ
haimaṃ sasarja bahiḥ āvaraṇaiḥ upetam || 16||
tattasthuṣaḥ ca jagataḥ ca bhavān adhīśaḥ
yat māyayā utthaguṇavikriyayā upanītān |
arthān juṣan api hṛṣīkapate na liptaḥ
ye anye svataḥ parihṛtāt api bibhyati sma || 17||
smāyā avalokalavadarśitabhāvahāri
bhrūmaṇḍalaprahitasauratamantraśauṇḍaiḥ |
patnyaḥ tu ṣoḍaśasahasraṃ anaṅgabāṇaiḥ
yasya indriyaṃ vimathituṃ karaṇaiḥ vibhvyaḥ || 18||
vibhvyaḥ tava amṛtakathā udavahāḥ trilokyāḥ
pādau anejasaritaḥ śamalāni hantum |
ānuśravaṃ śrutibhiḥ aṅghrijaṃ aṅgasaṅgaiḥ
tīrthadvayaṃ śuciṣadastaḥ upaspṛśanti || 19||
bādarāyaṇiḥ uvāca |
iti abhiṣṭūya vibudhaiḥ seśaḥ śatadhṛtiḥ harim |
abhyabhāṣata govindaṃ praṇamya ambaraṃ āśritaḥ || 20||
brahma uvāca |
bhūmeḥ bhāra avatārāya purā vijñāpitaḥ prabho |
tvaṃ asmābhiḥ aśeṣātman tat tathā eva upapāditam || 21||
dharmaḥ ca sthāpitaḥ satsu satyasandheṣu vai tvayā |
kīrtiḥ ca dikṣu vikṣiptā sarvalokamalāpahā || 22||
avatīrya yadoḥ vaṃśe bibhrat rūpaṃ anuttamam |
karmāṇi uddāmavṛttāni hitāya jagataḥ akṛthāḥ || 23||
yāni te caritāni īśa manuṣyāḥ sādhavaḥ kalau |
śa‍ṛṇvantaḥ kīrtayantaḥ ca tariṣyanti añjasā tamaḥ || 24||
yaduvaṃśe avatīrṇasya bhavataḥ puruṣottama |
śarat śataṃ vyatīyāya pañcaviṃśa adhikaṃ prabhoḥ || 25||
na adhunā te akhila ādhāra devakārya avaśeṣitam |
kulaṃ ca vipraśāpena naṣṭaprāyaṃ abhūt idam || 26||
tataḥ svadhāma paramaṃ viśasva yadi manyase |
salokān lokapālān naḥ pāhi vaikuṇṭhakiṅkarān || 27||
śrī bhagavān uvāca |
avadhāritaṃ etat me yadāttha vibudheśvara |
kṛtaṃ vaḥ kāryaṃ akhilaṃ bhūmeḥ bhāraḥ avatāritaḥ || 28||
tat idaṃ yādavakulaṃ vīryaśauryaśriyoddhatam |
lokaṃ jighṛkṣat ruddhaṃ me velayā iva mahārṇavaḥ || 29||
yadi asaṃhṛtya dṛptānāṃ yadunāṃ vipulaṃ kulam |
gantāsmi anena lokaḥ ayaṃ udvelena vinaṅkṣyati || 30||
idānīṃ nāśaḥ ārabdhaḥ kulasya dvijaśāpataḥ |
yāsyāmi bhavanaṃ brahman na etat ante tava ānagha || 31||
śrī śukaḥ uvāca |
iti uktaḥ lokanāthena svayambhūḥ praṇipatya tam |
saha devagaṇaiḥ devaḥ svadhāma samapadyata || 32||
atha tasyāṃ mahotpātān dvāravatyāṃ samutthitān |
vilokya bhagavān āha yaduvṛddhān samāgatān || 33||
śrī bhagavān uvāca |
ete vai sumahotpātāḥ vyuttiṣṭhanti iha sarvataḥ |
śāpaḥ ca naḥ kulasya āsīt brāhmaṇebhyaḥ duratyayaḥ || 34||
na vastavyaṃ iha asmābhiḥ jijīviṣubhiḥ āryakāḥ |
prabhāsaṃ sumahat puṇyaṃ yāsyāmaḥ adya eva mā ciram || 35||
yatra snātvā dakṣaśāpāt gṛhītaḥ yakṣmaṇauḍurāṭ |
vimuktaḥ kilbiṣāt sadyaḥ bheje bhūyaḥ kalodayam || 36||
vayaṃ ca tasmin āplutya tarpayitvā pitṝnsurān |
bhojayitvā uśijaḥ viprān nānāguṇavatā andhasā || 37||
teṣu dānāni pātreṣu śraddhayā uptvā mahānti vai |
vṛjināni tariṣyāmaḥ dānaiḥ naubhiḥ iva arṇavam || 38||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ bhagavatā ādiṣṭāḥ yādavāḥ kulanandana |
gantuṃ kṛtadhiyaḥ tīrthaṃ syandanān samayūyujan || 39||
tat nirīkṣya uddhavaḥ rājan śrutvā bhagavatā uditam |
dṛṣṭvā ariṣṭāni ghorāṇi nityaṃ kṛṣṇaṃ anuvrataḥ || 40||
viviktaḥ upasaṅgamya jagatāṃ īśvareśvaram |
praṇamya śirasā pādau prāñjaliḥ taṃ abhāṣata || 41||
uddhavaḥ uvāca |
devadeveśa yogeśa puṇyaśravaṇakīrtana |
saṃhṛtya etat kulaṃ nūnaṃ lokaṃ santyakṣyate bhavān |
vipraśāpaṃ samarthaḥ api pratyahan na yadi īśvaraḥ || 42||
na ahaṃ tava aṅghrikamalaṃ kṣaṇārdhaṃ api keśava |
tyaktuṃ samutsahe nātha svadhāma naya māṃ api || 43||
tava vikrīḍitaṃ kṛṣṇa nṛṇāṃ paramamaṅgalam |
karṇapīyūṣaṃ āsvādya tyajati anyaspṛhāṃ janaḥ || 44||
śayyāsanāṭanasthānasnānakrīḍāśanādiṣu |
kathaṃ tvāṃ priyaṃ ātmānaṃ vayaṃ bhaktāḥ tyajemahi || 45||
tvayā upabhuktasrakgandhavāsaḥ alaṅkāracarcitāḥ |
ucchiṣṭabhojinaḥ dāsāḥ tava māyāṃ jayemahi || 46||
vātāśanāḥ yaḥ ṛṣayaḥ śramaṇā ūrdhvamanthinaḥ |
brahmākhyaṃ dhāma te yānti śāntāḥ sannyāsinaḥ amalāḥ ||
47||
vayaṃ tu iha mahāyogin bhramantaḥ karmavartmasu |
tvat vārtayā tariṣyāmaḥ tāvakaiḥ dustaraṃ tamaḥ || 48||
smarantaḥ kīrtayantaḥ te kṛtāni gaditāni ca |
gatiutsmitīkṣaṇakṣveli yat nṛlokaviḍambanam || 49||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ vijñāpitaḥ rājan bhagavān devakīsutaḥ |
ekāntinaṃ priyaṃ bhṛtyaṃ uddhavaṃ samabhāṣata || 50||
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe devastutyuddhvavijñāpanaṃ nāma
ṣaṣṭho'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ षष्ठोऽध्यायः ।
श्रीशुकः उवाच ।
अथ ब्रह्मा आत्मजैः देवैः प्रजेशैः आवृतः अभ्यगात् ।
भवः च भूतभव्यीशः ययौ भूतगणैः वृतः ॥ 1॥
इन्द्रः मरुद्भिः भगवान् आदित्याः वसवः अश्विनौ ।
ऋभवः अङ्गिरसः रुद्राः विश्वे साध्याः च देवताः ॥ 2॥
गन्धर्वाप्सरसः नागाः सिद्धचारणगुह्यकाः ।
ऋषयः पितरः च एव सविद्याधरकिन्नराः ॥ 3॥
द्वारकां उपसञ्जग्मुः सर्वे कृष्णादिदृक्षवः ।
वपुषा येन भगवान् नरलोकमनोरमः ।
यशः वितेने लोकेषु सर्वलोकमलापहम् ॥ 4॥
तस्यां विभ्राजमानायां समृद्धायां महर्धिभिः ।
व्यचक्षत अवितृप्ताक्षाः कृष्णं अद्भुतदर्शनम् ॥
5॥
स्वर्गौद्यानौअपगैः माल्यैः छादयन्तः यदु उत्तमम् ।
गीर्भिः चित्रपदार्थाभिः तुष्टुवुः जगत् ईश्वरम् ॥6॥
देवाः ऊचुः ।
नताः स्म ते नाथ पदारविन्दं
बुद्धीन्द्रियप्राणमनोवचोभिः ।
यत् चिन्त्यते अन्तर्हृदि भावयुक्तैः
मुमुक्षुभिः कर्ममय ऊरुपाशात् ॥ 7॥
त्वं मायया त्रिगुणया आत्मनि दुर्विभाव्यं
व्यक्तं सृजसि अवसि लुम्पसि तत् गुणस्थः ।
न एतैः भवान् अजित कर्मभिः अज्यते वै
यत् स्वे सुखे अव्यवहिते अभिरतः अनवद्यः ॥ 8॥
शुद्धिः नृणां न तु तथा ईड्य दुराशयानां
विद्याश्रुताध्ययनदानतपक्रियाभिः ।
सत्त्वात्मनां ऋषभ ते यशसि प्रवृद्ध
सत् श्रद्धया श्रवणसम्भृतया यथा स्यात् ॥ 9॥
स्यात् नः तव अङ्घ्रिः अशुभाशयधूमकेतुः
क्षेमाय यः मुनिभिः आर्द्रहृदौह्यमानः ।
यः सात्वतैः समविभूतयः आत्मवद्भिः
व्यूहे अर्चितः सवनशः स्वः अतिक्रमाय ॥ 10॥
यः चिन्त्यते प्रयतपाणिभिः अध्वराग्नौ
त्रय्या निरुक्तविधिना ईश हविः गृहीत्वा ।
अध्यात्मयोगः उत योगिभिः आत्ममायां
जिज्ञासुभिः परमभागवतैः परीष्टः ॥ 11॥
पर्युष्टया तव विभो वनमालया इयं
संस्पर्धिनी भगवती प्रतिपत्निवत् श्रीः ।
यः सुप्रणीतं अमुयार्हणं आदत् अन्नः
भूयात् सदा अङ्घ्रिः अशुभाशयधूमकेतुः ॥ 12॥
केतुः त्रिविक्रमयुतः त्रिपत् पताकः
यः ते भयाभयकरः असुरदेवचम्वोः ।
स्वर्गाय साधुषु खलु एषु इतराय भूमन्
पादः पुनातु भगवन् भजतां अधं नः ॥ 13॥
नस्योतगावः इव यस्य वशे भवन्ति
ब्रह्मादयः अनुभृतः मिथुरर्द्यमानाः ।
कालस्य ते प्रकृतिपूरुषयोः परस्य
शं नः तनोतु चरणः पुरुषोत्तमस्य ॥ 14॥
अस्य असि हेतुः उदयस्थितिसंयमानां
अव्यक्तजीवमहतां अपि कालं आहुः ।
सः अयं त्रिणाभिः अखिल अपचये प्रवृत्तः
कालः गभीररयः उत्तमपूरुषः त्वम् ॥ 15॥
त्वत्तः पुमान् समधिगम्य यया स्ववीर्य
धत्ते महान्तं इव गर्भं अमोघवीर्यः ।
सः अयं तया अनुगतः आत्मनः आण्डकोशं
हैमं ससर्ज बहिः आवरणैः उपेतम् ॥ 16॥
तत्तस्थुषः च जगतः च भवान् अधीशः
यत् मायया उत्थगुणविक्रियया उपनीतान् ।
अर्थान् जुषन् अपि हृषीकपते न लिप्तः
ये अन्ये स्वतः परिहृतात् अपि बिभ्यति स्म ॥ 17॥
स्माया अवलोकलवदर्शितभावहारि
भ्रूमण्डलप्रहितसौरतमन्त्रशौण्डैः ।
पत्न्यः तु षोडशसहस्रं अनङ्गबाणैः
यस्य इन्द्रियं विमथितुं करणैः विभ्व्यः ॥ 18॥
विभ्व्यः तव अमृतकथा उदवहाः त्रिलोक्याः
पादौ अनेजसरितः शमलानि हन्तुम् ।
आनुश्रवं श्रुतिभिः अङ्घ्रिजं अङ्गसङ्गैः
तीर्थद्वयं शुचिषदस्तः उपस्पृशन्ति ॥ 19॥
बादरायणिः उवाच ।
इति अभिष्टूय विबुधैः सेशः शतधृतिः हरिम् ।
अभ्यभाषत गोविन्दं प्रणम्य अम्बरं आश्रितः ॥ 20॥
ब्रह्म उवाच ।
भूमेः भार अवताराय पुरा विज्ञापितः प्रभो ।
त्वं अस्माभिः अशेषात्मन् तत् तथा एव उपपादितम् ॥ 21॥
धर्मः च स्थापितः सत्सु सत्यसन्धेषु वै त्वया ।
कीर्तिः च दिक्षु विक्षिप्ता सर्वलोकमलापहा ॥ 22॥
अवतीर्य यदोः वंशे बिभ्रत् रूपं अनुत्तमम् ।
कर्माणि उद्दामवृत्तानि हिताय जगतः अकृथाः ॥ 23॥
यानि ते चरितानि ईश मनुष्याः साधवः कलौ ।
श‍ऋण्वन्तः कीर्तयन्तः च तरिष्यन्ति अञ्जसा तमः ॥ 24॥
यदुवंशे अवतीर्णस्य भवतः पुरुषोत्तम ।
शरत् शतं व्यतीयाय पञ्चविंश अधिकं प्रभोः ॥ 25॥
न अधुना ते अखिल आधार देवकार्य अवशेषितम् ।
कुलं च विप्रशापेन नष्टप्रायं अभूत् इदम् ॥ 26॥
ततः स्वधाम परमं विशस्व यदि मन्यसे ।
सलोकान् लोकपालान् नः पाहि वैकुण्ठकिङ्करान् ॥ 27॥
श्री भगवान् उवाच ।
अवधारितं एतत् मे यदात्थ विबुधेश्वर ।
कृतं वः कार्यं अखिलं भूमेः भारः अवतारितः ॥ 28॥
तत् इदं यादवकुलं वीर्यशौर्यश्रियोद्धतम् ।
लोकं जिघृक्षत् रुद्धं मे वेलया इव महार्णवः ॥ 29॥
यदि असंहृत्य दृप्तानां यदुनां विपुलं कुलम् ।
गन्तास्मि अनेन लोकः अयं उद्वेलेन विनङ्क्ष्यति ॥ 30॥
इदानीं नाशः आरब्धः कुलस्य द्विजशापतः ।
यास्यामि भवनं ब्रह्मन् न एतत् अन्ते तव आनघ ॥ 31॥
श्री शुकः उवाच ।
इति उक्तः लोकनाथेन स्वयम्भूः प्रणिपत्य तम् ।
सह देवगणैः देवः स्वधाम समपद्यत ॥ 32॥
अथ तस्यां महोत्पातान् द्वारवत्यां समुत्थितान् ।
विलोक्य भगवान् आह यदुवृद्धान् समागतान् ॥ 33॥
श्री भगवान् उवाच ।
एते वै सुमहोत्पाताः व्युत्तिष्ठन्ति इह सर्वतः ।
शापः च नः कुलस्य आसीत् ब्राह्मणेभ्यः दुरत्ययः ॥ 34॥
न वस्तव्यं इह अस्माभिः जिजीविषुभिः आर्यकाः ।
प्रभासं सुमहत् पुण्यं यास्यामः अद्य एव मा चिरम् ॥ 35॥
यत्र स्नात्वा दक्षशापात् गृहीतः यक्ष्मणौडुराट् ।
विमुक्तः किल्बिषात् सद्यः भेजे भूयः कलोदयम् ॥ 36॥
वयं च तस्मिन् आप्लुत्य तर्पयित्वा पितॄन्सुरान् ।
भोजयित्वा उशिजः विप्रान् नानागुणवता अन्धसा ॥ 37॥
तेषु दानानि पात्रेषु श्रद्धया उप्त्वा महान्ति वै ।
वृजिनानि तरिष्यामः दानैः नौभिः इव अर्णवम् ॥ 38॥
श्री शुकः उवाच ।
एवं भगवता आदिष्टाः यादवाः कुलनन्दन ।
गन्तुं कृतधियः तीर्थं स्यन्दनान् समयूयुजन् ॥ 39॥
तत् निरीक्ष्य उद्धवः राजन् श्रुत्वा भगवता उदितम् ।
दृष्ट्वा अरिष्टानि घोराणि नित्यं कृष्णं अनुव्रतः ॥ 40॥
विविक्तः उपसङ्गम्य जगतां ईश्वरेश्वरम् ।
प्रणम्य शिरसा पादौ प्राञ्जलिः तं अभाषत ॥ 41॥
उद्धवः उवाच ।
देवदेवेश योगेश पुण्यश्रवणकीर्तन ।
संहृत्य एतत् कुलं नूनं लोकं सन्त्यक्ष्यते भवान् ।
विप्रशापं समर्थः अपि प्रत्यहन् न यदि ईश्वरः ॥ 42॥
न अहं तव अङ्घ्रिकमलं क्षणार्धं अपि केशव ।
त्यक्तुं समुत्सहे नाथ स्वधाम नय मां अपि ॥ 43॥
तव विक्रीडितं कृष्ण नृणां परममङ्गलम् ।
कर्णपीयूषं आस्वाद्य त्यजति अन्यस्पृहां जनः ॥ 44॥
शय्यासनाटनस्थानस्नानक्रीडाशनादिषु ।
कथं त्वां प्रियं आत्मानं वयं भक्ताः त्यजेमहि ॥ 45॥
त्वया उपभुक्तस्रक्गन्धवासः अलङ्कारचर्चिताः ।
उच्छिष्टभोजिनः दासाः तव मायां जयेमहि ॥ 46॥
वाताशनाः यः ऋषयः श्रमणा ऊर्ध्वमन्थिनः ।
ब्रह्माख्यं धाम ते यान्ति शान्ताः सन्न्यासिनः अमलाः ॥
47॥
वयं तु इह महायोगिन् भ्रमन्तः कर्मवर्त्मसु ।
त्वत् वार्तया तरिष्यामः तावकैः दुस्तरं तमः ॥ 48॥
स्मरन्तः कीर्तयन्तः ते कृतानि गदितानि च ।
गतिउत्स्मितीक्षणक्ष्वेलि यत् नृलोकविडम्बनम् ॥ 49॥
श्री शुकः उवाच ।
एवं विज्ञापितः राजन् भगवान् देवकीसुतः ।
एकान्तिनं प्रियं भृत्यं उद्धवं समभाषत ॥ 50॥
इति श्रीमद्भागवते महापुराणे पारमहंस्यां
संहितायामेकादशस्कन्धे देवस्तुत्युद्ध्वविज्ञापनं नाम
षष्ठोऽध्यायः ॥
atha ṣaṣṭho'dhyāyaḥ |
śrīśukaḥ uvāca |
atha brahmā ātmajaiḥ devaiḥ prajeśaiḥ āvṛtaḥ abhyagāt |
bhavaḥ ca bhūtabhavyīśaḥ yayau bhūtagaṇaiḥ vṛtaḥ || 1||
indraḥ marudbhiḥ bhagavān ādityāḥ vasavaḥ aśvinau |
ṛbhavaḥ aṅgirasaḥ rudrāḥ viśve sādhyāḥ ca devatāḥ || 2||
gandharvāpsarasaḥ nāgāḥ siddhacāraṇaguhyakāḥ |
ṛṣayaḥ pitaraḥ ca eva savidyādharakinnarāḥ || 3||
dvārakāṃ upasañjagmuḥ sarve kṛṣṇādidṛkṣavaḥ |
vapuṣā yena bhagavān naralokamanoramaḥ |
yaśaḥ vitene lokeṣu sarvalokamalāpaham || 4||
tasyāṃ vibhrājamānāyāṃ samṛddhāyāṃ mahardhibhiḥ |
vyacakṣata avitṛptākṣāḥ kṛṣṇaṃ adbhutadarśanam ||
5||
svargaudyānauapagaiḥ mālyaiḥ chādayantaḥ yadu uttamam |
gīrbhiḥ citrapadārthābhiḥ tuṣṭuvuḥ jagat īśvaram ||6||
devāḥ ūcuḥ |
natāḥ sma te nātha padāravindaṃ
buddhīndriyaprāṇamanovacobhiḥ |
yat cintyate antarhṛdi bhāvayuktaiḥ
mumukṣubhiḥ karmamaya ūrupāśāt || 7||
tvaṃ māyayā triguṇayā ātmani durvibhāvyaṃ
vyaktaṃ sṛjasi avasi lumpasi tat guṇasthaḥ |
na etaiḥ bhavān ajita karmabhiḥ ajyate vai
yat sve sukhe avyavahite abhirataḥ anavadyaḥ || 8||
śuddhiḥ nṛṇāṃ na tu tathā īḍya durāśayānāṃ
vidyāśrutādhyayanadānatapakriyābhiḥ |
sattvātmanāṃ ṛṣabha te yaśasi pravṛddha
sat śraddhayā śravaṇasambhṛtayā yathā syāt || 9||
syāt naḥ tava aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ
kṣemāya yaḥ munibhiḥ ārdrahṛdauhyamānaḥ |
yaḥ sātvataiḥ samavibhūtayaḥ ātmavadbhiḥ
vyūhe arcitaḥ savanaśaḥ svaḥ atikramāya || 10||
yaḥ cintyate prayatapāṇibhiḥ adhvarāgnau
trayyā niruktavidhinā īśa haviḥ gṛhītvā |
adhyātmayogaḥ uta yogibhiḥ ātmamāyāṃ
jijñāsubhiḥ paramabhāgavataiḥ parīṣṭaḥ || 11||
paryuṣṭayā tava vibho vanamālayā iyaṃ
saṃspardhinī bhagavatī pratipatnivat śrīḥ |
yaḥ supraṇītaṃ amuyārhaṇaṃ ādat annaḥ
bhūyāt sadā aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ || 12||
ketuḥ trivikramayutaḥ tripat patākaḥ
yaḥ te bhayābhayakaraḥ asuradevacamvoḥ |
svargāya sādhuṣu khalu eṣu itarāya bhūman
pādaḥ punātu bhagavan bhajatāṃ adhaṃ naḥ || 13||
nasyotagāvaḥ iva yasya vaśe bhavanti
brahmādayaḥ anubhṛtaḥ mithurardyamānāḥ |
kālasya te prakṛtipūruṣayoḥ parasya
śaṃ naḥ tanotu caraṇaḥ puruṣottamasya || 14||
asya asi hetuḥ udayasthitisaṃyamānāṃ
avyaktajīvamahatāṃ api kālaṃ āhuḥ |
saḥ ayaṃ triṇābhiḥ akhila apacaye pravṛttaḥ
kālaḥ gabhīrarayaḥ uttamapūruṣaḥ tvam || 15||
tvattaḥ pumān samadhigamya yayā svavīrya
dhatte mahāntaṃ iva garbhaṃ amoghavīryaḥ |
saḥ ayaṃ tayā anugataḥ ātmanaḥ āṇḍakośaṃ
haimaṃ sasarja bahiḥ āvaraṇaiḥ upetam || 16||
tattasthuṣaḥ ca jagataḥ ca bhavān adhīśaḥ
yat māyayā utthaguṇavikriyayā upanītān |
arthān juṣan api hṛṣīkapate na liptaḥ
ye anye svataḥ parihṛtāt api bibhyati sma || 17||
smāyā avalokalavadarśitabhāvahāri
bhrūmaṇḍalaprahitasauratamantraśauṇḍaiḥ |
patnyaḥ tu ṣoḍaśasahasraṃ anaṅgabāṇaiḥ
yasya indriyaṃ vimathituṃ karaṇaiḥ vibhvyaḥ || 18||
vibhvyaḥ tava amṛtakathā udavahāḥ trilokyāḥ
pādau anejasaritaḥ śamalāni hantum |
ānuśravaṃ śrutibhiḥ aṅghrijaṃ aṅgasaṅgaiḥ
tīrthadvayaṃ śuciṣadastaḥ upaspṛśanti || 19||
bādarāyaṇiḥ uvāca |
iti abhiṣṭūya vibudhaiḥ seśaḥ śatadhṛtiḥ harim |
abhyabhāṣata govindaṃ praṇamya ambaraṃ āśritaḥ || 20||
brahma uvāca |
bhūmeḥ bhāra avatārāya purā vijñāpitaḥ prabho |
tvaṃ asmābhiḥ aśeṣātman tat tathā eva upapāditam || 21||
dharmaḥ ca sthāpitaḥ satsu satyasandheṣu vai tvayā |
kīrtiḥ ca dikṣu vikṣiptā sarvalokamalāpahā || 22||
avatīrya yadoḥ vaṃśe bibhrat rūpaṃ anuttamam |
karmāṇi uddāmavṛttāni hitāya jagataḥ akṛthāḥ || 23||
yāni te caritāni īśa manuṣyāḥ sādhavaḥ kalau |
śa‍ṛṇvantaḥ kīrtayantaḥ ca tariṣyanti añjasā tamaḥ || 24||
yaduvaṃśe avatīrṇasya bhavataḥ puruṣottama |
śarat śataṃ vyatīyāya pañcaviṃśa adhikaṃ prabhoḥ || 25||
na adhunā te akhila ādhāra devakārya avaśeṣitam |
kulaṃ ca vipraśāpena naṣṭaprāyaṃ abhūt idam || 26||
tataḥ svadhāma paramaṃ viśasva yadi manyase |
salokān lokapālān naḥ pāhi vaikuṇṭhakiṅkarān || 27||
śrī bhagavān uvāca |
avadhāritaṃ etat me yadāttha vibudheśvara |
kṛtaṃ vaḥ kāryaṃ akhilaṃ bhūmeḥ bhāraḥ avatāritaḥ || 28||
tat idaṃ yādavakulaṃ vīryaśauryaśriyoddhatam |
lokaṃ jighṛkṣat ruddhaṃ me velayā iva mahārṇavaḥ || 29||
yadi asaṃhṛtya dṛptānāṃ yadunāṃ vipulaṃ kulam |
gantāsmi anena lokaḥ ayaṃ udvelena vinaṅkṣyati || 30||
idānīṃ nāśaḥ ārabdhaḥ kulasya dvijaśāpataḥ |
yāsyāmi bhavanaṃ brahman na etat ante tava ānagha || 31||
śrī śukaḥ uvāca |
iti uktaḥ lokanāthena svayambhūḥ praṇipatya tam |
saha devagaṇaiḥ devaḥ svadhāma samapadyata || 32||
atha tasyāṃ mahotpātān dvāravatyāṃ samutthitān |
vilokya bhagavān āha yaduvṛddhān samāgatān || 33||
śrī bhagavān uvāca |
ete vai sumahotpātāḥ vyuttiṣṭhanti iha sarvataḥ |
śāpaḥ ca naḥ kulasya āsīt brāhmaṇebhyaḥ duratyayaḥ || 34||
na vastavyaṃ iha asmābhiḥ jijīviṣubhiḥ āryakāḥ |
prabhāsaṃ sumahat puṇyaṃ yāsyāmaḥ adya eva mā ciram || 35||
yatra snātvā dakṣaśāpāt gṛhītaḥ yakṣmaṇauḍurāṭ |
vimuktaḥ kilbiṣāt sadyaḥ bheje bhūyaḥ kalodayam || 36||
vayaṃ ca tasmin āplutya tarpayitvā pitṝnsurān |
bhojayitvā uśijaḥ viprān nānāguṇavatā andhasā || 37||
teṣu dānāni pātreṣu śraddhayā uptvā mahānti vai |
vṛjināni tariṣyāmaḥ dānaiḥ naubhiḥ iva arṇavam || 38||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ bhagavatā ādiṣṭāḥ yādavāḥ kulanandana |
gantuṃ kṛtadhiyaḥ tīrthaṃ syandanān samayūyujan || 39||
tat nirīkṣya uddhavaḥ rājan śrutvā bhagavatā uditam |
dṛṣṭvā ariṣṭāni ghorāṇi nityaṃ kṛṣṇaṃ anuvrataḥ || 40||
viviktaḥ upasaṅgamya jagatāṃ īśvareśvaram |
praṇamya śirasā pādau prāñjaliḥ taṃ abhāṣata || 41||
uddhavaḥ uvāca |
devadeveśa yogeśa puṇyaśravaṇakīrtana |
saṃhṛtya etat kulaṃ nūnaṃ lokaṃ santyakṣyate bhavān |
vipraśāpaṃ samarthaḥ api pratyahan na yadi īśvaraḥ || 42||
na ahaṃ tava aṅghrikamalaṃ kṣaṇārdhaṃ api keśava |
tyaktuṃ samutsahe nātha svadhāma naya māṃ api || 43||
tava vikrīḍitaṃ kṛṣṇa nṛṇāṃ paramamaṅgalam |
karṇapīyūṣaṃ āsvādya tyajati anyaspṛhāṃ janaḥ || 44||
śayyāsanāṭanasthānasnānakrīḍāśanādiṣu |
kathaṃ tvāṃ priyaṃ ātmānaṃ vayaṃ bhaktāḥ tyajemahi || 45||
tvayā upabhuktasrakgandhavāsaḥ alaṅkāracarcitāḥ |
ucchiṣṭabhojinaḥ dāsāḥ tava māyāṃ jayemahi || 46||
vātāśanāḥ yaḥ ṛṣayaḥ śramaṇā ūrdhvamanthinaḥ |
brahmākhyaṃ dhāma te yānti śāntāḥ sannyāsinaḥ amalāḥ ||
47||
vayaṃ tu iha mahāyogin bhramantaḥ karmavartmasu |
tvat vārtayā tariṣyāmaḥ tāvakaiḥ dustaraṃ tamaḥ || 48||
smarantaḥ kīrtayantaḥ te kṛtāni gaditāni ca |
gatiutsmitīkṣaṇakṣveli yat nṛlokaviḍambanam || 49||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ vijñāpitaḥ rājan bhagavān devakīsutaḥ |
ekāntinaṃ priyaṃ bhṛtyaṃ uddhavaṃ samabhāṣata || 50||
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe devastutyuddhvavijñāpanaṃ nāma
ṣaṣṭho'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in