ருசிருவாச ।
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் பக்த்யா யே வஸந்த்யதிதேவதாஃ ।
தேவைரபி ஹி தர்ப்யந்தே யே ஶ்ராத்தேஷு ஸ்வதோத்தரைஃ ॥ 1 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் ஸ்வர்கே யே தர்ப்யந்தே மஹர்ஷிபிஃ ।
ஶ்ராத்தைர்மநோமயைர்பக்த்யா புக்திமுக்திமபீப்ஸுபிஃ ॥ 2 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் ஸ்வர்கே ஸித்தாஃ ஸந்தர்பயந்தி யாந் ।
ஶ்ராத்தேஷு திவ்யைஃ ஸகலைருபஹாரைரநுத்தமைஃ ॥ 3 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் பக்த்யா யேऽர்ச்யந்தே குஹ்யகைர்திவி ।
தந்மயத்வேந வாஞ்சத்பிர்ரு'த்திர்யாத்யந்திகீம் பராம் ॥ 4 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் மர்த்யைரர்ச்யந்தே புவி யே ஸதா ।
ஶ்ராத்தேஷு ஶ்ரத்தயாபீஷ்டலோகபுஷ்டிப்ரதாயிநஃ ॥ 5 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் விப்ரைரர்ச்யந்தே புவி யே ஸதா ।
வாஞ்சிதாபீஷ்டலாபாய ப்ராஜாபத்யப்ரதாயிநஃ ॥ 6 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் யே வை தர்ப்யந்தேऽரண்யவாஸிபிஃ ।
வந்யைஃ ஶ்ராத்தைர்யதாஹாரைஸ்தபோநிர்தூதகல்மஷைஃ ॥ 7 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் விப்ரைர்நைஷ்டிகைர்தர்மசாரிபிஃ ।
யே ஸம்யதாத்மபிர்நித்யம் ஸந்தர்ப்யந்தே ஸமாதிபிஃ ॥ 8 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் ஶ்ராத்தை ராஜந்யாஸ்தர்பயந்தி யாந் ।
கவ்யைரஶேஷைர்விதிவல்லோகத்வயபலப்ரதாந் ॥ 9 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் வைஶ்யைரர்ச்யந்தே புவி யே ஸதா ।
ஸ்வகர்மாபிரதைர்நித்யம் புஷ்பதூபாந்நவாரிபிஃ ॥ 10 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் ஶ்ராத்தே ஶூத்ரைரபி ச பக்திதஃ ।
ஸந்தர்ப்யந்தே ஜகத்க்ரு'த்ஸ்நம் நாம்நா க்யாதாஃ ஸுகாலிநஃ ॥ 11 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் ஶ்ராத்தே பாதாலே யே மஹாஸுரைஃ ।
ஸந்தர்ப்யந்தே ஸுதாஹாராஸ்த்யக்ததம்பமதைஃ ஸதா ॥ 12 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் ஶ்ராத்தைரர்ச்யந்தே யே ரஸாதலே ।
போகைரஶேஷைர்விதிவந்நாகைஃ காமாநபீப்ஸுபிஃ ॥ 13 ॥
நமஸ்யேऽஹம் பித்ரூ'ந் ஶ்ராத்தைஃ ஸர்பைஃ ஸந்தர்பிதாந்ஸதா ।
தத்ரைவ விதிவந்மந்த்ரபோகஸம்பத்ஸமந்விதைஃ ॥ 14 ॥
பித்ரூ'ந்நமஸ்யே நிவஸந்தி ஸாக்ஷா-
-த்யே தேவலோகேऽத மஹீதலே வா ।
ததாऽந்தரிக்ஷே ச ஸுராரிபூஜ்யா-
-ஸ்தே மே ப்ரதீச்சந்து மநோபநீதம் ॥ 15 ॥
பித்ரூ'ந்நமஸ்யே பரமார்தபூதா
யே வை விமாநே நிவஸந்த்யமூர்தாஃ ।
யஜந்தி யாநஸ்தமலைர்மநோபி-
-ர்யோகீஶ்வராஃ க்லேஶவிமுக்திஹேதூந் ॥ 16 ॥
பித்ரூ'ந்நமஸ்யே திவி யே ச மூர்தாஃ
ஸ்வதாபுஜஃ காம்யபலாபிஸந்தௌ ।
ப்ரதாநஶக்தாஃ ஸகலேப்ஸிதாநாம்
விமுக்திதா யேऽநபிஸம்ஹிதேஷு ॥ 17 ॥
த்ரு'ப்யந்து தேऽஸ்மிந்பிதரஃ ஸமஸ்தா
இச்சாவதாம் யே ப்ரதிஶந்தி காமாந் ।
ஸுரத்வமிந்த்ரத்வமிதோऽதிகம் வா
கஜாஶ்வரத்நாநி மஹாக்ரு'ஹாணி ॥ 18 ॥
ஸோமஸ்ய யே ரஶ்மிஷு யேऽர்கபிம்பே
ஶுக்லே விமாநே ச ஸதா வஸந்தி ।
த்ரு'ப்யந்து தேऽஸ்மிந்பிதரோऽந்நதோயை-
-ர்கந்தாதிநா புஷ்டிமிதோ வ்ரஜந்து ॥ 19 ॥
யேஷாம் ஹுதேऽக்நௌ ஹவிஷா ச த்ரு'ப்தி-
-ர்யே புஞ்ஜதே விப்ரஶரீரஸம்ஸ்தாஃ ।
யே பிண்டதாநேந முதம் ப்ரயாந்தி
த்ரு'ப்யந்து தேऽஸ்மிந்பிதரோऽந்நதோயைஃ ॥ 20 ॥
யே கட்கமாம்ஸேந ஸுரைரபீஷ்டைஃ
க்ரு'ஷ்ணைஸ்திலைர்திவ்ய மநோஹரைஶ்ச ।
காலேந ஶாகேந மஹர்ஷிவர்யைஃ
ஸம்ப்ரீணிதாஸ்தே முதமத்ர யாந்து ॥ 21 ॥
கவ்யாந்யஶேஷாணி ச யாந்யபீஷ்டா-
-ந்யதீவ தேஷாம் மம பூஜிதாநாம் ।
தேஷாஞ்ச ஸாந்நித்யமிஹாஸ்து புஷ்ப-
-கந்தாம்புபோஜ்யேஷு மயா க்ரு'தேஷு ॥ 22 ॥
திநே திநே யே ப்ரதிக்ரு'ஹ்ணதேऽர்சாம்
மாஸாந்தபூஜ்யா புவி யேऽஷ்டகாஸு ।
யே வத்ஸராந்தேऽப்யுதயே ச பூஜ்யாஃ
ப்ரயாந்து தே மே பிதரோऽத்ர துஷ்டிம் ॥ 23 ॥
பூஜ்யா த்விஜாநாம் குமுதேந்துபாஸோ
யே க்ஷத்ரியாணாம் ஜ்வலநார்கவர்ணாஃ ।
ததா விஶாம் யே கநகாவதாதா
நீலீப்ரபாஃ ஶூத்ரஜநஸ்ய யே ச ॥ 24 ॥
தேऽஸ்மிந்ஸமஸ்தா மம புஷ்பகந்த-
-தூபாம்புபோஜ்யாதிநிவேதநேந ।
ததாऽக்நிஹோமேந ச யாந்தி த்ரு'ப்திம்
ஸதா பித்ரு'ப்யஃ ப்ரணதோऽஸ்மி தேப்யஃ ॥ 25 ॥
யே தேவபூர்வாண்யபித்ரு'ப்திஹேதோ-
-ரஶ்நந்தி கவ்யாநி ஶுபாஹ்ரு'தாநி ।
த்ரு'ப்தாஶ்ச யே பூதிஸ்ரு'ஜோ பவந்தி
த்ரு'ப்யந்து தேऽஸ்மிந்ப்ரணதோऽஸ்மி தேப்யஃ ॥ 26 ॥
ரக்ஷாம்ஸி பூதாந்யஸுராம்ஸ்ததோக்ரா-
-ந்நிர்நாஶயந்து த்வஶிவம் ப்ரஜாநாம் ।
ஆத்யாஃ ஸுராணாமமரேஶபூஜ்யா-
-ஸ்த்ரு'ப்யந்து தேऽஸ்மிந்ப்ரணதோऽஸ்மிதேப்யஃ ॥ 27 ॥
அக்நிஸ்வாத்தா பர்ஹிஷத ஆஜ்யபாஃ ஸோமபாஸ்ததா ।
வ்ரஜந்து த்ரு'ப்திம் ஶ்ராத்தேऽஸ்மிந்பிதரஸ்தர்பிதா மயா ॥ 28 ॥
அக்நிஸ்வாத்தாஃ பித்ரு'கணாஃ ப்ராசீம் ரக்ஷந்து மே திஶம் ।
ததா பர்ஹிஷதஃ பாந்து யாம்யாம் மே பிதரஃ ஸதா ।
ப்ரதீசீமாஜ்யபாஸ்தத்வதுதீசீமபி ஸோமபாஃ ॥ 29 ॥
ரக்ஷோபூதபிஶாசேப்யஸ்ததைவாஸுரதோஷதஃ ।
ஸர்வதஃ பிதரோ ரக்ஷாம் குர்வந்து மம நித்யஶஃ ॥ 30 ॥
விஶ்வோ விஶ்வபுகாராத்யோ தர்மோ தந்யஃ ஶுபாநநஃ ।
பூதிதோ பூதிக்ரு'த்பூதிஃ பித்ரூ'ணாம் யே கணா நவ ॥ 31 ॥
கல்யாணஃ கல்யதஃ கர்தா கல்யஃ கல்யதராஶ்ரயஃ ।
கல்யதாஹேதுரநகஃ ஷடிமே தே கணாஃ ஸ்ம்ரு'தாஃ ॥ 32 ॥
வரோ வரேண்யோ வரதஸ்துஷ்டிதஃ புஷ்டிதஸ்ததா ।
விஶ்வபாதா ததா தாதா ஸப்தைதே ச கணாஃ ஸ்ம்ரு'தாஃ ॥ 33 ॥
மஹாந்மஹாத்மா மஹிதோ மஹிமாவாந்மஹாபலஃ ।
கணாஃ பஞ்ச ததைவைதே பித்ரூ'ணாம் பாபநாஶநாஃ ॥ 34 ॥
ஸுகதோ தநதஶ்சாந்யோ தர்மதோऽந்யஶ்ச பூதிதஃ ।
பித்ரூ'ணாம் கத்யதே சைவ ததா கணசதுஷ்டயம் ॥ 35 ॥
ஏகத்ரிம்ஶத்பித்ரு'கணா யைர்வ்யாப்தமகிலம் ஜகத் ।
த ஏவாத்ர பித்ரு'கணாஸ்துஷ்யந்து ச மதாஹிதம் ॥ 36 ॥
இதி ஶ்ரீ கருடபுராணே ஊநநவதிதமோऽத்யாயே ருசிக்ரு'த பித்ரு' ஸ்தோத்ரம் ।
Roman (IAST) Transliteration
ruciruvāca |
namasye'haṃ pitṝn bhaktyā ye vasantyadhidevatāḥ |
devairapi hi tarpyante ye śrāddheṣu svadhottaraiḥ || 1 ||
namasye'haṃ pitṝn svarge ye tarpyante maharṣibhiḥ |
śrāddhairmanomayairbhaktyā bhuktimuktimabhīpsubhiḥ || 2 ||
namasye'haṃ pitṝn svarge siddhāḥ santarpayanti yān |
śrāddheṣu divyaiḥ sakalairupahārairanuttamaiḥ || 3 ||
namasye'haṃ pitṝn bhaktyā ye'rcyante guhyakairdivi |
tanmayatvena vāñchadbhirṛddhiryātyantikīṃ parām || 4 ||
namasye'haṃ pitṝn martyairarcyante bhuvi ye sadā |
śrāddheṣu śraddhayābhīṣṭalokapuṣṭipradāyinaḥ || 5 ||
namasye'haṃ pitṝn viprairarcyante bhuvi ye sadā |
vāñchitābhīṣṭalābhāya prājāpatyapradāyinaḥ || 6 ||
namasye'haṃ pitṝn ye vai tarpyante'raṇyavāsibhiḥ |
vanyaiḥ śrāddhairyatāhāraistaponirdhūtakalmaṣaiḥ || 7 ||
namasye'haṃ pitṝn viprairnaiṣṭhikairdharmacāribhiḥ |
ye saṃyatātmabhirnityaṃ santarpyante samādhibhiḥ || 8 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhai rājanyāstarpayanti yān |
kavyairaśeṣairvidhivallokadvayaphalapradān || 9 ||
namasye'haṃ pitṝn vaiśyairarcyante bhuvi ye sadā |
svakarmābhiratairnityaṃ puṣpadhūpānnavāribhiḥ || 10 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhe śūdrairapi ca bhaktitaḥ |
santarpyante jagatkṛtsnaṃ nāmnā khyātāḥ sukālinaḥ || 11 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhe pātāle ye mahāsuraiḥ |
santarpyante sudhāhārāstyaktadambhamadaiḥ sadā || 12 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhairarcyante ye rasātale |
bhogairaśeṣairvidhivannāgaiḥ kāmānabhīpsubhiḥ || 13 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhaiḥ sarpaiḥ santarpitānsadā |
tatraiva vidhivanmantrabhogasampatsamanvitaiḥ || 14 ||
pitṝnnamasye nivasanti sākṣā-
-dye devaloke'tha mahītale vā |
tathā'ntarikṣe ca surāripūjyā-
-ste me pratīcchantu manopanītam || 15 ||
pitṝnnamasye paramārthabhūtā
ye vai vimāne nivasantyamūrtāḥ |
yajanti yānastamalairmanobhi-
-ryogīśvarāḥ kleśavimuktihetūn || 16 ||
pitṝnnamasye divi ye ca mūrtāḥ
svadhābhujaḥ kāmyaphalābhisandhau |
pradānaśaktāḥ sakalepsitānāṃ
vimuktidā ye'nabhisaṃhiteṣu || 17 ||
tṛpyantu te'sminpitaraḥ samastā
icchāvatāṃ ye pradiśanti kāmān |
suratvamindratvamito'dhikaṃ vā
gajāśvaratnāni mahāgṛhāṇi || 18 ||
somasya ye raśmiṣu ye'rkabimbe
śukle vimāne ca sadā vasanti |
tṛpyantu te'sminpitaro'nnatoyai-
-rgandhādinā puṣṭimito vrajantu || 19 ||
yeṣāṃ hute'gnau haviṣā ca tṛpti-
-rye bhuñjate vipraśarīrasaṃsthāḥ |
ye piṇḍadānena mudaṃ prayānti
tṛpyantu te'sminpitaro'nnatoyaiḥ || 20 ||
ye khaḍgamāṃsena surairabhīṣṭaiḥ
kṛṣṇaistilairdivya manoharaiśca |
kālena śākena maharṣivaryaiḥ
samprīṇitāste mudamatra yāntu || 21 ||
kavyānyaśeṣāṇi ca yānyabhīṣṭā-
-nyatīva teṣāṃ mama pūjitānām |
teṣāñca sānnidhyamihāstu puṣpa-
-gandhāmbubhojyeṣu mayā kṛteṣu || 22 ||
dine dine ye pratigṛhṇate'rcāṃ
māsāntapūjyā bhuvi ye'ṣṭakāsu |
ye vatsarānte'bhyudaye ca pūjyāḥ
prayāntu te me pitaro'tra tuṣṭim || 23 ||
pūjyā dvijānāṃ kumudendubhāso
ye kṣatriyāṇāṃ jvalanārkavarṇāḥ |
tathā viśāṃ ye kanakāvadātā
nīlīprabhāḥ śūdrajanasya ye ca || 24 ||
te'sminsamastā mama puṣpagandha-
-dhūpāmbubhojyādinivedanena |
tathā'gnihomena ca yānti tṛptiṃ
sadā pitṛbhyaḥ praṇato'smi tebhyaḥ || 25 ||
ye devapūrvāṇyabhitṛptiheto-
-raśnanti kavyāni śubhāhṛtāni |
tṛptāśca ye bhūtisṛjo bhavanti
tṛpyantu te'sminpraṇato'smi tebhyaḥ || 26 ||
rakṣāṃsi bhūtānyasurāṃstathogrā-
-nnirnāśayantu tvaśivaṃ prajānām |
ādyāḥ surāṇāmamareśapūjyā-
-stṛpyantu te'sminpraṇato'smitebhyaḥ || 27 ||
agnisvāttā barhiṣada ājyapāḥ somapāstathā |
vrajantu tṛptiṃ śrāddhe'sminpitarastarpitā mayā || 28 ||
agnisvāttāḥ pitṛgaṇāḥ prācīṃ rakṣantu me diśam |
tathā barhiṣadaḥ pāntu yāmyāṃ me pitaraḥ sadā |
pratīcīmājyapāstadvadudīcīmapi somapāḥ || 29 ||
rakṣobhūtapiśācebhyastathaivāsuradoṣataḥ |
sarvataḥ pitaro rakṣāṃ kurvantu mama nityaśaḥ || 30 ||
viśvo viśvabhugārādhyo dharmo dhanyaḥ śubhānanaḥ |
bhūtido bhūtikṛdbhūtiḥ pitṝṇāṃ ye gaṇā nava || 31 ||
kalyāṇaḥ kalyadaḥ kartā kalyaḥ kalyatarāśrayaḥ |
kalyatāheturanaghaḥ ṣaḍime te gaṇāḥ smṛtāḥ || 32 ||
varo vareṇyo varadastuṣṭidaḥ puṣṭidastathā |
viśvapātā tathā dhātā saptaite ca gaṇāḥ smṛtāḥ || 33 ||
mahānmahātmā mahito mahimāvānmahābalaḥ |
gaṇāḥ pañca tathaivaite pitṝṇāṃ pāpanāśanāḥ || 34 ||
sukhado dhanadaścānyo dharmado'nyaśca bhūtidaḥ |
pitṝṇāṃ kathyate caiva tathā gaṇacatuṣṭayam || 35 ||
ekatriṃśatpitṛgaṇā yairvyāptamakhilaṃ jagat |
ta evātra pitṛgaṇāstuṣyantu ca madāhitam || 36 ||
iti śrī garuḍapurāṇe ūnanavatitamo'dhyāye rucikṛta pitṛ stotram |
Sanskrit — Devanagari (original)
रुचिरुवाच ।
नमस्येऽहं पितॄन् भक्त्या ये वसन्त्यधिदेवताः ।
देवैरपि हि तर्प्यन्ते ये श्राद्धेषु स्वधोत्तरैः ॥ 1 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् स्वर्गे ये तर्प्यन्ते महर्षिभिः ।
श्राद्धैर्मनोमयैर्भक्त्या भुक्तिमुक्तिमभीप्सुभिः ॥ 2 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् स्वर्गे सिद्धाः सन्तर्पयन्ति यान् ।
श्राद्धेषु दिव्यैः सकलैरुपहारैरनुत्तमैः ॥ 3 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् भक्त्या येऽर्च्यन्ते गुह्यकैर्दिवि ।
तन्मयत्वेन वाञ्छद्भिरृद्धिर्यात्यन्तिकीं पराम् ॥ 4 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् मर्त्यैरर्च्यन्ते भुवि ये सदा ।
श्राद्धेषु श्रद्धयाभीष्टलोकपुष्टिप्रदायिनः ॥ 5 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् विप्रैरर्च्यन्ते भुवि ये सदा ।
वाञ्छिताभीष्टलाभाय प्राजापत्यप्रदायिनः ॥ 6 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् ये वै तर्प्यन्तेऽरण्यवासिभिः ।
वन्यैः श्राद्धैर्यताहारैस्तपोनिर्धूतकल्मषैः ॥ 7 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् विप्रैर्नैष्ठिकैर्धर्मचारिभिः ।
ये संयतात्मभिर्नित्यं सन्तर्प्यन्ते समाधिभिः ॥ 8 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् श्राद्धै राजन्यास्तर्पयन्ति यान् ।
कव्यैरशेषैर्विधिवल्लोकद्वयफलप्रदान् ॥ 9 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् वैश्यैरर्च्यन्ते भुवि ये सदा ।
स्वकर्माभिरतैर्नित्यं पुष्पधूपान्नवारिभिः ॥ 10 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् श्राद्धे शूद्रैरपि च भक्तितः ।
सन्तर्प्यन्ते जगत्कृत्स्नं नाम्ना ख्याताः सुकालिनः ॥ 11 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् श्राद्धे पाताले ये महासुरैः ।
सन्तर्प्यन्ते सुधाहारास्त्यक्तदम्भमदैः सदा ॥ 12 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् श्राद्धैरर्च्यन्ते ये रसातले ।
भोगैरशेषैर्विधिवन्नागैः कामानभीप्सुभिः ॥ 13 ॥
नमस्येऽहं पितॄन् श्राद्धैः सर्पैः सन्तर्पितान्सदा ।
तत्रैव विधिवन्मन्त्रभोगसम्पत्समन्वितैः ॥ 14 ॥
पितॄन्नमस्ये निवसन्ति साक्षा-
-द्ये देवलोकेऽथ महीतले वा ।
तथाऽन्तरिक्षे च सुरारिपूज्या-
-स्ते मे प्रतीच्छन्तु मनोपनीतम् ॥ 15 ॥
पितॄन्नमस्ये परमार्थभूता
ये वै विमाने निवसन्त्यमूर्ताः ।
यजन्ति यानस्तमलैर्मनोभि-
-र्योगीश्वराः क्लेशविमुक्तिहेतून् ॥ 16 ॥
पितॄन्नमस्ये दिवि ये च मूर्ताः
स्वधाभुजः काम्यफलाभिसन्धौ ।
प्रदानशक्ताः सकलेप्सितानां
विमुक्तिदा येऽनभिसंहितेषु ॥ 17 ॥
तृप्यन्तु तेऽस्मिन्पितरः समस्ता
इच्छावतां ये प्रदिशन्ति कामान् ।
सुरत्वमिन्द्रत्वमितोऽधिकं वा
गजाश्वरत्नानि महागृहाणि ॥ 18 ॥
सोमस्य ये रश्मिषु येऽर्कबिम्बे
शुक्ले विमाने च सदा वसन्ति ।
तृप्यन्तु तेऽस्मिन्पितरोऽन्नतोयै-
-र्गन्धादिना पुष्टिमितो व्रजन्तु ॥ 19 ॥
येषां हुतेऽग्नौ हविषा च तृप्ति-
-र्ये भुञ्जते विप्रशरीरसंस्थाः ।
ये पिण्डदानेन मुदं प्रयान्ति
तृप्यन्तु तेऽस्मिन्पितरोऽन्नतोयैः ॥ 20 ॥
ये खड्गमांसेन सुरैरभीष्टैः
कृष्णैस्तिलैर्दिव्य मनोहरैश्च ।
कालेन शाकेन महर्षिवर्यैः
सम्प्रीणितास्ते मुदमत्र यान्तु ॥ 21 ॥
कव्यान्यशेषाणि च यान्यभीष्टा-
-न्यतीव तेषां मम पूजितानाम् ।
तेषाञ्च सान्निध्यमिहास्तु पुष्प-
-गन्धाम्बुभोज्येषु मया कृतेषु ॥ 22 ॥
दिने दिने ये प्रतिगृह्णतेऽर्चां
मासान्तपूज्या भुवि येऽष्टकासु ।
ये वत्सरान्तेऽभ्युदये च पूज्याः
प्रयान्तु ते मे पितरोऽत्र तुष्टिम् ॥ 23 ॥
पूज्या द्विजानां कुमुदेन्दुभासो
ये क्षत्रियाणां ज्वलनार्कवर्णाः ।
तथा विशां ये कनकावदाता
नीलीप्रभाः शूद्रजनस्य ये च ॥ 24 ॥
तेऽस्मिन्समस्ता मम पुष्पगन्ध-
-धूपाम्बुभोज्यादिनिवेदनेन ।
तथाऽग्निहोमेन च यान्ति तृप्तिं
सदा पितृभ्यः प्रणतोऽस्मि तेभ्यः ॥ 25 ॥
ये देवपूर्वाण्यभितृप्तिहेतो-
-रश्नन्ति कव्यानि शुभाहृतानि ।
तृप्ताश्च ये भूतिसृजो भवन्ति
तृप्यन्तु तेऽस्मिन्प्रणतोऽस्मि तेभ्यः ॥ 26 ॥
रक्षांसि भूतान्यसुरांस्तथोग्रा-
-न्निर्नाशयन्तु त्वशिवं प्रजानाम् ।
आद्याः सुराणाममरेशपूज्या-
-स्तृप्यन्तु तेऽस्मिन्प्रणतोऽस्मितेभ्यः ॥ 27 ॥
अग्निस्वात्ता बर्हिषद आज्यपाः सोमपास्तथा ।
व्रजन्तु तृप्तिं श्राद्धेऽस्मिन्पितरस्तर्पिता मया ॥ 28 ॥
अग्निस्वात्ताः पितृगणाः प्राचीं रक्षन्तु मे दिशम् ।
तथा बर्हिषदः पान्तु याम्यां मे पितरः सदा ।
प्रतीचीमाज्यपास्तद्वदुदीचीमपि सोमपाः ॥ 29 ॥
रक्षोभूतपिशाचेभ्यस्तथैवासुरदोषतः ।
सर्वतः पितरो रक्षां कुर्वन्तु मम नित्यशः ॥ 30 ॥
विश्वो विश्वभुगाराध्यो धर्मो धन्यः शुभाननः ।
भूतिदो भूतिकृद्भूतिः पितॄणां ये गणा नव ॥ 31 ॥
कल्याणः कल्यदः कर्ता कल्यः कल्यतराश्रयः ।
कल्यताहेतुरनघः षडिमे ते गणाः स्मृताः ॥ 32 ॥
वरो वरेण्यो वरदस्तुष्टिदः पुष्टिदस्तथा ।
विश्वपाता तथा धाता सप्तैते च गणाः स्मृताः ॥ 33 ॥
महान्महात्मा महितो महिमावान्महाबलः ।
गणाः पञ्च तथैवैते पितॄणां पापनाशनाः ॥ 34 ॥
सुखदो धनदश्चान्यो धर्मदोऽन्यश्च भूतिदः ।
पितॄणां कथ्यते चैव तथा गणचतुष्टयम् ॥ 35 ॥
एकत्रिंशत्पितृगणा यैर्व्याप्तमखिलं जगत् ।
त एवात्र पितृगणास्तुष्यन्तु च मदाहितम् ॥ 36 ॥
इति श्री गरुडपुराणे ऊननवतितमोऽध्याये रुचिकृत पितृ स्तोत्रम् ।
ruciruvāca |
namasye'haṃ pitṝn bhaktyā ye vasantyadhidevatāḥ |
devairapi hi tarpyante ye śrāddheṣu svadhottaraiḥ || 1 ||
namasye'haṃ pitṝn svarge ye tarpyante maharṣibhiḥ |
śrāddhairmanomayairbhaktyā bhuktimuktimabhīpsubhiḥ || 2 ||
namasye'haṃ pitṝn svarge siddhāḥ santarpayanti yān |
śrāddheṣu divyaiḥ sakalairupahārairanuttamaiḥ || 3 ||
namasye'haṃ pitṝn bhaktyā ye'rcyante guhyakairdivi |
tanmayatvena vāñchadbhirṛddhiryātyantikīṃ parām || 4 ||
namasye'haṃ pitṝn martyairarcyante bhuvi ye sadā |
śrāddheṣu śraddhayābhīṣṭalokapuṣṭipradāyinaḥ || 5 ||
namasye'haṃ pitṝn viprairarcyante bhuvi ye sadā |
vāñchitābhīṣṭalābhāya prājāpatyapradāyinaḥ || 6 ||
namasye'haṃ pitṝn ye vai tarpyante'raṇyavāsibhiḥ |
vanyaiḥ śrāddhairyatāhāraistaponirdhūtakalmaṣaiḥ || 7 ||
namasye'haṃ pitṝn viprairnaiṣṭhikairdharmacāribhiḥ |
ye saṃyatātmabhirnityaṃ santarpyante samādhibhiḥ || 8 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhai rājanyāstarpayanti yān |
kavyairaśeṣairvidhivallokadvayaphalapradān || 9 ||
namasye'haṃ pitṝn vaiśyairarcyante bhuvi ye sadā |
svakarmābhiratairnityaṃ puṣpadhūpānnavāribhiḥ || 10 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhe śūdrairapi ca bhaktitaḥ |
santarpyante jagatkṛtsnaṃ nāmnā khyātāḥ sukālinaḥ || 11 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhe pātāle ye mahāsuraiḥ |
santarpyante sudhāhārāstyaktadambhamadaiḥ sadā || 12 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhairarcyante ye rasātale |
bhogairaśeṣairvidhivannāgaiḥ kāmānabhīpsubhiḥ || 13 ||
namasye'haṃ pitṝn śrāddhaiḥ sarpaiḥ santarpitānsadā |
tatraiva vidhivanmantrabhogasampatsamanvitaiḥ || 14 ||
pitṝnnamasye nivasanti sākṣā-
-dye devaloke'tha mahītale vā |
tathā'ntarikṣe ca surāripūjyā-
-ste me pratīcchantu manopanītam || 15 ||
pitṝnnamasye paramārthabhūtā
ye vai vimāne nivasantyamūrtāḥ |
yajanti yānastamalairmanobhi-
-ryogīśvarāḥ kleśavimuktihetūn || 16 ||
pitṝnnamasye divi ye ca mūrtāḥ
svadhābhujaḥ kāmyaphalābhisandhau |
pradānaśaktāḥ sakalepsitānāṃ
vimuktidā ye'nabhisaṃhiteṣu || 17 ||
tṛpyantu te'sminpitaraḥ samastā
icchāvatāṃ ye pradiśanti kāmān |
suratvamindratvamito'dhikaṃ vā
gajāśvaratnāni mahāgṛhāṇi || 18 ||
somasya ye raśmiṣu ye'rkabimbe
śukle vimāne ca sadā vasanti |
tṛpyantu te'sminpitaro'nnatoyai-
-rgandhādinā puṣṭimito vrajantu || 19 ||
yeṣāṃ hute'gnau haviṣā ca tṛpti-
-rye bhuñjate vipraśarīrasaṃsthāḥ |
ye piṇḍadānena mudaṃ prayānti
tṛpyantu te'sminpitaro'nnatoyaiḥ || 20 ||
ye khaḍgamāṃsena surairabhīṣṭaiḥ
kṛṣṇaistilairdivya manoharaiśca |
kālena śākena maharṣivaryaiḥ
samprīṇitāste mudamatra yāntu || 21 ||
kavyānyaśeṣāṇi ca yānyabhīṣṭā-
-nyatīva teṣāṃ mama pūjitānām |
teṣāñca sānnidhyamihāstu puṣpa-
-gandhāmbubhojyeṣu mayā kṛteṣu || 22 ||
dine dine ye pratigṛhṇate'rcāṃ
māsāntapūjyā bhuvi ye'ṣṭakāsu |
ye vatsarānte'bhyudaye ca pūjyāḥ
prayāntu te me pitaro'tra tuṣṭim || 23 ||
pūjyā dvijānāṃ kumudendubhāso
ye kṣatriyāṇāṃ jvalanārkavarṇāḥ |
tathā viśāṃ ye kanakāvadātā
nīlīprabhāḥ śūdrajanasya ye ca || 24 ||
te'sminsamastā mama puṣpagandha-
-dhūpāmbubhojyādinivedanena |
tathā'gnihomena ca yānti tṛptiṃ
sadā pitṛbhyaḥ praṇato'smi tebhyaḥ || 25 ||
ye devapūrvāṇyabhitṛptiheto-
-raśnanti kavyāni śubhāhṛtāni |
tṛptāśca ye bhūtisṛjo bhavanti
tṛpyantu te'sminpraṇato'smi tebhyaḥ || 26 ||
rakṣāṃsi bhūtānyasurāṃstathogrā-
-nnirnāśayantu tvaśivaṃ prajānām |
ādyāḥ surāṇāmamareśapūjyā-
-stṛpyantu te'sminpraṇato'smitebhyaḥ || 27 ||
agnisvāttā barhiṣada ājyapāḥ somapāstathā |
vrajantu tṛptiṃ śrāddhe'sminpitarastarpitā mayā || 28 ||
agnisvāttāḥ pitṛgaṇāḥ prācīṃ rakṣantu me diśam |
tathā barhiṣadaḥ pāntu yāmyāṃ me pitaraḥ sadā |
pratīcīmājyapāstadvadudīcīmapi somapāḥ || 29 ||
rakṣobhūtapiśācebhyastathaivāsuradoṣataḥ |
sarvataḥ pitaro rakṣāṃ kurvantu mama nityaśaḥ || 30 ||
viśvo viśvabhugārādhyo dharmo dhanyaḥ śubhānanaḥ |
bhūtido bhūtikṛdbhūtiḥ pitṝṇāṃ ye gaṇā nava || 31 ||
kalyāṇaḥ kalyadaḥ kartā kalyaḥ kalyatarāśrayaḥ |
kalyatāheturanaghaḥ ṣaḍime te gaṇāḥ smṛtāḥ || 32 ||
varo vareṇyo varadastuṣṭidaḥ puṣṭidastathā |
viśvapātā tathā dhātā saptaite ca gaṇāḥ smṛtāḥ || 33 ||
mahānmahātmā mahito mahimāvānmahābalaḥ |
gaṇāḥ pañca tathaivaite pitṝṇāṃ pāpanāśanāḥ || 34 ||
sukhado dhanadaścānyo dharmado'nyaśca bhūtidaḥ |
pitṝṇāṃ kathyate caiva tathā gaṇacatuṣṭayam || 35 ||
ekatriṃśatpitṛgaṇā yairvyāptamakhilaṃ jagat |
ta evātra pitṛgaṇāstuṣyantu ca madāhitam || 36 ||
iti śrī garuḍapurāṇe ūnanavatitamo'dhyāye rucikṛta pitṛ stotram |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.