ඕං ශ්රී පරමාත්මනේ නමඃ
අථ ෂෂ්ඨෝ(අ)ධ්යායඃ .
ආත්මසංයමයෝගඃ
ශ්රීභගවානුවාච
අනාශ්රිතඃ කර්මඵලං කාර්යං කර්ම කරෝති යඃ .
ස සන්න්යාසී ච යෝගී ච න නිරග්නිර්න චාක්රියඃ .. 1 ..
යං සන්න්යාසමිති ප්රාහුර්යෝගං තං විද්ධි පාණ්ඩව .
න හ්යසන්න්යස්තසඞ්කල්පෝ යෝගී භවති කශ්චන .. 2 ..
ආරුරුක්ෂෝර්මුනේර්යෝගං කර්ම කාරණමුච්යතේ .
යෝගාරූඪස්ය තස්යෛව ශමඃ කාරණමුච්යතේ .. 3 ..
යදා හි නේන්ද්රියාර්ථේෂු න කර්මස්වනුෂජ්ජතේ .
සර්වසඞ්කල්පසන්න්යාසී යෝගාරූඪස්තදෝච්යතේ .. 4 ..
උද්ධරේදාත්මනාත්මානං නාත්මානමවසාදයේත් .
ආත්මෛව හ්යාත්මනෝ බන්ධුරාත්මෛව රිපුරාත්මනඃ .. 5 ..
බන්ධුරාත්මාත්මනස්තස්ය යේනාත්මෛවාත්මනා ජිතඃ .
අනාත්මනස්තු ශත්රුත්වේ වර්තේතාත්මෛව ශත්රුවත් .. 6 ..
ජිතාත්මනඃ ප්රශාන්තස්ය පරමාත්මා සමාහිතඃ .
ශීතෝෂ්ණසුඛදුඃඛේෂු තථා මානාපමානයෝඃ .. 7 ..
ජ්ඤානවිජ්ඤානතෘප්තාත්මා කූටස්ථෝ විජිතේන්ද්රියඃ .
යුක්ත ඉත්යුච්යතේ යෝගී සමලෝෂ්ටාශ්මකාඤ්චනඃ .. 8 ..
සුහෘන්මිත්රාර්යුදාසීනමධ්යස්ථද්වේෂ්යබන්ධුෂු .
සාධුෂ්වපි ච පාපේෂු සමබුද්ධිර්විශිෂ්යතේ .. 9 ..
යෝගී යුඤ්ජීත සතතමාත්මානං රහසි ස්ථිතඃ .
ඒකාකී යතචිත්තාත්මා නිරාශීරපරිග්රහඃ .. 10 ..
ශුචෞ දේශේ ප්රතිෂ්ඨාප්ය ස්ථිරමාසනමාත්මනඃ .
නාත්යුච්ඡ්රිතං නාතිනීචං චෛලාජිනකුශෝත්තරම් .. 11 ..
තත්රෛකාග්රං මනඃ කෘත්වා යතචිත්තේන්ද්රියක්රියාඃ .
උපවිශ්යාසනේ යුඤ්ජ්යාද්යෝගමාත්මවිශුද්ධයේ .. 12 ..
සමං කායශිරෝග්රීවං ධාරයන්නචලං ස්ථිරඃ .
සම්ප්රේක්ෂ්ය නාසිකාග්රං ස්වං දිශශ්චානවලෝකයන් .. 13 ..
ප්රශාන්තාත්මා විගතභීර්බ්රහ්මචාරිව්රතේ ස්ථිතඃ .
මනඃ සංයම්ය මච්චිත්තෝ යුක්ත ආසීත මත්පරඃ .. 14 ..
යුඤ්ජන්නේවං සදාත්මානං යෝගී නියතමානසඃ .
ශාන්තිං නිර්වාණපරමාං මත්සංස්ථාමධිගච්ඡති .. 15 ..
නාත්යශ්නතස්තු යෝගෝ(අ)ස්ති න චෛකාන්තමනශ්නතඃ .
න චාතිස්වප්නශීලස්ය ජාග්රතෝ නෛව චාර්ජුන .. 16 ..
යුක්තාහාරවිහාරස්ය යුක්තචේෂ්ටස්ය කර්මසු .
යුක්තස්වප්නාවබෝධස්ය යෝගෝ භවති දුඃඛහා .. 17 ..
යදා විනියතං චිත්තමාත්මන්යේවාවතිෂ්ඨතේ .
නිඃස්පෘහඃ සර්වකාමේභ්යෝ යුක්ත ඉත්යුච්යතේ තදා .. 18 ..
යථා දීපෝ නිවාතස්ථෝ නේඞ්ගතේ සෝපමා ස්මෘතා .
යෝගිනෝ යතචිත්තස්ය යුඤ්ජතෝ යෝගමාත්මනඃ .. 19 ..
යත්රෝපරමතේ චිත්තං නිරුද්ධං යෝගසේවයා .
යත්ර චෛවාත්මනාත්මානං පශ්යන්නාත්මනි තුෂ්යති .. 20 ..
සුඛමාත්යන්තිකං යත්තද්බුද්ධිග්රාහ්යමතීන්ද්රියම් .
වේත්ති යත්ර න චෛවායං ස්ථිතශ්චලති තත්ත්වතඃ .. 21 ..
යං ලබ්ධ්වා චාපරං ලාභං මන්යතේ නාධිකං තතඃ .
යස්මින්ස්ථිතෝ න දුඃඛේන ගුරුණාපි විචාල්යතේ .. 22 ..
තං විද්යාද්දුඃඛසංයෝගවියෝගං යෝගසඤ්ජ්ඤිතම් .
ස නිශ්චයේන යෝක්තව්යෝ යෝගෝ(අ)නිර්විණ්ණචේතසා .. 23 ..
සඞ්කල්පප්රභවාන්කාමාංස්ත්යක්ත්වා සර්වානශේෂතඃ .
මනසෛවේන්ද්රියග්රාමං විනියම්ය සමන්තතඃ .. 24 ..
ශනෛඃ ශනෛරුපරමේද්බුද්ධ්යා ධෘතිගෘහීතයා .
ආත්මසංස්ථං මනඃ කෘත්වා න කිඤ්චිදපි චින්තයේත් .. 25 ..
යතෝ යතෝ නිශ්චරති මනශ්චඤ්චලමස්ථිරම් .
තතස්තතෝ නියම්යෛතදාත්මන්යේව වශං නයේත් .. 26 ..
ප්රශාන්තමනසං හ්යේනං යෝගිනං සුඛමුත්තමම් .
උපෛති ශාන්තරජසං බ්රහ්මභූතමකල්මෂම් .. 27 ..
යුඤ්ජන්නේවං සදාත්මානං යෝගී විගතකල්මෂඃ .
සුඛේන බ්රහ්මසංස්පර්ශමත්යන්තං සුඛමශ්නුතේ .. 28 ..
සර්වභූතස්ථමාත්මානං සර්වභූතානි චාත්මනි .
ඊක්ෂතේ යෝගයුක්තාත්මා සර්වත්ර සමදර්ශනඃ .. 29 ..
යෝ මාං පශ්යති සර්වත්ර සර්වං ච මයි පශ්යති .
තස්යාහං න ප්රණශ්යාමි ස ච මේ න ප්රණශ්යති .. 30 ..
සර්වභූතස්ථිතං යෝ මාං භජත්යේකත්වමාස්ථිතඃ .
සර්වථා වර්තමානෝ(අ)පි ස යෝගී මයි වර්තතේ .. 31 ..
ආත්මෞපම්යේන සර්වත්ර සමං පශ්යති යෝ(අ)ර්ජුන .
සුඛං වා යදි වා දුඃඛං ස යෝගී පරමෝ මතඃ .. 32 ..
අර්ජුන උවාච
යෝ(අ)යං යෝගස්ත්වයා ප්රෝක්තඃ සාම්යේන මධුසූදන .
ඒතස්යාහං න පශ්යාමි චඤ්චලත්වාත්ස්ථිතිං ස්ථිරාම් .. 33 ..
චඤ්චලං හි මනඃ කෘෂ්ණ ප්රමාථි බලවද්දෘඪම් .
තස්යාහං නිග්රහං මන්යේ වායෝරිව සුදුෂ්කරම් .. 34 ..
ශ්රීභගවානුවාච
අසංශයං මහාබාහෝ මනෝ දුර්නිග්රහං චලම් .
අභ්යාසේන තු කෞන්තේය වෛරාග්යේණ ච ගෘහ්යතේ .. 35 ..
අසංයතාත්මනා යෝගෝ දුෂ්ප්රාප ඉති මේ මතිඃ .
වශ්යාත්මනා තු යතතා ශක්යෝ(අ)වාප්තුමුපායතඃ .. 36 ..
අර්ජුන උවාච
අයතිඃ ශ්රද්ධයෝපේතෝ යෝගාච්චලිතමානසඃ .
අප්රාප්ය යෝගසංසිද්ධිං කාං ගතිං කෘෂ්ණ ගච්ඡති .. 37 ..
කච්චින්නෝභයවිභ්රෂ්ටශ්ඡින්නාභ්රමිව නශ්යති .
අප්රතිෂ්ඨෝ මහාබාහෝ විමූඪෝ බ්රහ්මණඃ පථි .. 38 ..
ඒතන්මේ සංශයං කෘෂ්ණ ඡේත්තුමර්හස්යශේෂතඃ .
ත්වදන්යඃ සංශයස්යාස්ය ඡේත්තා න හ්යුපපද්යතේ .. 39 ..
ශ්රීභගවානුවාච
පාර්ථ නෛවේහ නාමුත්ර විනාශස්තස්ය විද්යතේ .
න හි කල්යාණකෘත්කශ්චිද්දුර්ගතිං තාත ගච්ඡති .. 40 ..
ප්රාප්ය පුණ්යකෘතාං ලෝකානුෂිත්වා ශාශ්වතීඃ සමාඃ .
ශුචීනාං ශ්රීමතාං ගේහේ යෝගභ්රෂ්ටෝ(අ)භිජායතේ .. 41 ..
අථවා යෝගිනාමේව කුලේ භවති ධීමතාම් .
ඒතද්ධි දුර්ලභතරං ලෝකේ ජන්ම යදීදෘශම් .. 42 ..
තත්ර තං බුද්ධිසංයෝගං ලභතේ පෞර්වදේහිකම් .
යතතේ ච තතෝ භූයඃ සංසිද්ධෞ කුරුනන්දන .. 43 ..
පූර්වාභ්යාසේන තේනෛව හ්රියතේ හ්යවශෝ(අ)පි සඃ .
ජිජ්ඤාසුරපි යෝගස්ය ශබ්දබ්රහ්මාතිවර්තතේ .. 44 ..
ප්රයත්නාද්යතමානස්තු යෝගී සංශුද්ධකිල්බිෂඃ .
අනේකජන්මසංසිද්ධස්තතෝ යාති පරාං ගතිම් .. 45 ..
තපස්විභ්යෝ(අ)ධිකෝ යෝගී ජ්ඤානිභ්යෝ(අ)පි මතෝ(අ)ධිකඃ .
කර්මිභ්යශ්චාධිකෝ යෝගී තස්මාද්යෝගී භවාර්ජුන .. 46 ..
යෝගිනාමපි සර්වේෂාං මද්ගතේනාන්තරාත්මනා .
ශ්රද්ධාවාන්භජතේ යෝ මාං ස මේ යුක්තතමෝ මතඃ .. 47 ..
ඕං තත්සදිති ශ්රීමද්භගවද්ගීතාසූපනිෂත්සු බ්රහ්මවිද්යායාං යෝගශාස්ත්රේ
ශ්රීකෘෂ්ණාර්ජුනසංවාදේ ආත්මසංයමයෝගෝ නාම ෂෂ්ඨෝ(අ)ධ්යායඃ ..6 ..
Roman (IAST) Transliteration
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha ṣaṣṭho'dhyāyaḥ |
ātmasaṃyamayogaḥ
śrībhagavānuvāca
anāśritaḥ karmaphalaṃ kāryaṃ karma karoti yaḥ |
sa sannyāsī ca yogī ca na niragnirna cākriyaḥ || 1 ||
yaṃ sannyāsamiti prāhuryogaṃ taṃ viddhi pāṇḍava |
na hyasannyastasaṅkalpo yogī bhavati kaścana || 2 ||
ārurukṣormuneryogaṃ karma kāraṇamucyate |
yogārūḍhasya tasyaiva śamaḥ kāraṇamucyate || 3 ||
yadā hi nendriyārtheṣu na karmasvanuṣajjate |
sarvasaṅkalpasannyāsī yogārūḍhastadocyate || 4 ||
uddharedātmanātmānaṃ nātmānamavasādayet |
ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || 5 ||
bandhurātmātmanastasya yenātmaivātmanā jitaḥ |
anātmanastu śatrutve vartetātmaiva śatruvat || 6 ||
jitātmanaḥ praśāntasya paramātmā samāhitaḥ |
śītoṣṇasukhaduḥkheṣu tathā mānāpamānayoḥ || 7 ||
jñānavijñānatṛptātmā kūṭastho vijitendriyaḥ |
yukta ityucyate yogī samaloṣṭāśmakāñcanaḥ || 8 ||
suhṛnmitrāryudāsīnamadhyasthadveṣyabandhuṣu |
sādhuṣvapi ca pāpeṣu samabuddhirviśiṣyate || 9 ||
yogī yuñjīta satatamātmānaṃ rahasi sthitaḥ |
ekākī yatacittātmā nirāśīraparigrahaḥ || 10 ||
śucau deśe pratiṣṭhāpya sthiramāsanamātmanaḥ |
nātyucchritaṃ nātinīcaṃ cailājinakuśottaram || 11 ||
tatraikāgraṃ manaḥ kṛtvā yatacittendriyakriyāḥ |
upaviśyāsane yuñjyādyogamātmaviśuddhaye || 12 ||
samaṃ kāyaśirogrīvaṃ dhārayannacalaṃ sthiraḥ |
samprekṣya nāsikāgraṃ svaṃ diśaścānavalokayan || 13 ||
praśāntātmā vigatabhīrbrahmacārivrate sthitaḥ |
manaḥ saṃyamya maccitto yukta āsīta matparaḥ || 14 ||
yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī niyatamānasaḥ |
śāntiṃ nirvāṇaparamāṃ matsaṃsthāmadhigacchati || 15 ||
nātyaśnatastu yogo'sti na caikāntamanaśnataḥ |
na cātisvapnaśīlasya jāgrato naiva cārjuna || 16 ||
yuktāhāravihārasya yuktaceṣṭasya karmasu |
yuktasvapnāvabodhasya yogo bhavati duḥkhahā || 17 ||
yadā viniyataṃ cittamātmanyevāvatiṣṭhate |
niḥspṛhaḥ sarvakāmebhyo yukta ityucyate tadā || 18 ||
yathā dīpo nivātastho neṅgate sopamā smṛtā |
yogino yatacittasya yuñjato yogamātmanaḥ || 19 ||
yatroparamate cittaṃ niruddhaṃ yogasevayā |
yatra caivātmanātmānaṃ paśyannātmani tuṣyati || 20 ||
sukhamātyantikaṃ yattadbuddhigrāhyamatīndriyam |
vetti yatra na caivāyaṃ sthitaścalati tattvataḥ || 21 ||
yaṃ labdhvā cāparaṃ lābhaṃ manyate nādhikaṃ tataḥ |
yasminsthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate || 22 ||
taṃ vidyādduḥkhasaṃyogaviyogaṃ yogasañjñitam |
sa niścayena yoktavyo yogo'nirviṇṇacetasā || 23 ||
saṅkalpaprabhavānkāmāṃstyaktvā sarvānaśeṣataḥ |
manasaivendriyagrāmaṃ viniyamya samantataḥ || 24 ||
śanaiḥ śanairuparamedbuddhyā dhṛtigṛhītayā |
ātmasaṃsthaṃ manaḥ kṛtvā na kiñcidapi cintayet || 25 ||
yato yato niścarati manaścañcalamasthiram |
tatastato niyamyaitadātmanyeva vaśaṃ nayet || 26 ||
praśāntamanasaṃ hyenaṃ yoginaṃ sukhamuttamam |
upaiti śāntarajasaṃ brahmabhūtamakalmaṣam || 27 ||
yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī vigatakalmaṣaḥ |
sukhena brahmasaṃsparśamatyantaṃ sukhamaśnute || 28 ||
sarvabhūtasthamātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani |
īkṣate yogayuktātmā sarvatra samadarśanaḥ || 29 ||
yo māṃ paśyati sarvatra sarvaṃ ca mayi paśyati |
tasyāhaṃ na praṇaśyāmi sa ca me na praṇaśyati || 30 ||
sarvabhūtasthitaṃ yo māṃ bhajatyekatvamāsthitaḥ |
sarvathā vartamāno'pi sa yogī mayi vartate || 31 ||
ātmaupamyena sarvatra samaṃ paśyati yo'rjuna |
sukhaṃ vā yadi vā duḥkhaṃ sa yogī paramo mataḥ || 32 ||
arjuna uvāca
yo'yaṃ yogastvayā proktaḥ sāmyena madhusūdana |
etasyāhaṃ na paśyāmi cañcalatvātsthitiṃ sthirām || 33 ||
cañcalaṃ hi manaḥ kṛṣṇa pramāthi balavaddṛḍham |
tasyāhaṃ nigrahaṃ manye vāyoriva suduṣkaram || 34 ||
śrībhagavānuvāca
asaṃśayaṃ mahābāho mano durnigrahaṃ calam |
abhyāsena tu kaunteya vairāgyeṇa ca gṛhyate || 35 ||
asaṃyatātmanā yogo duṣprāpa iti me matiḥ |
vaśyātmanā tu yatatā śakyo'vāptumupāyataḥ || 36 ||
arjuna uvāca
ayatiḥ śraddhayopeto yogāccalitamānasaḥ |
aprāpya yogasaṃsiddhiṃ kāṃ gatiṃ kṛṣṇa gacchati || 37 ||
kaccinnobhayavibhraṣṭaśchinnābhramiva naśyati |
apratiṣṭho mahābāho vimūḍho brahmaṇaḥ pathi || 38 ||
etanme saṃśayaṃ kṛṣṇa chettumarhasyaśeṣataḥ |
tvadanyaḥ saṃśayasyāsya chettā na hyupapadyate || 39 ||
śrībhagavānuvāca
pārtha naiveha nāmutra vināśastasya vidyate |
na hi kalyāṇakṛtkaściddurgatiṃ tāta gacchati || 40 ||
prāpya puṇyakṛtāṃ lokānuṣitvā śāśvatīḥ samāḥ |
śucīnāṃ śrīmatāṃ gehe yogabhraṣṭo'bhijāyate || 41 ||
athavā yogināmeva kule bhavati dhīmatām |
etaddhi durlabhataraṃ loke janma yadīdṛśam || 42 ||
tatra taṃ buddhisaṃyogaṃ labhate paurvadehikam |
yatate ca tato bhūyaḥ saṃsiddhau kurunandana || 43 ||
pūrvābhyāsena tenaiva hriyate hyavaśo'pi saḥ |
jijñāsurapi yogasya śabdabrahmātivartate || 44 ||
prayatnādyatamānastu yogī saṃśuddhakilbiṣaḥ |
anekajanmasaṃsiddhastato yāti parāṃ gatim || 45 ||
tapasvibhyo'dhiko yogī jñānibhyo'pi mato'dhikaḥ |
karmibhyaścādhiko yogī tasmādyogī bhavārjuna || 46 ||
yogināmapi sarveṣāṃ madgatenāntarātmanā |
śraddhāvānbhajate yo māṃ sa me yuktatamo mataḥ || 47 ||
oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsūpaniṣatsu brahmavidyāyāṃ yogaśāstre
śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde ātmasaṃyamayogo nāma ṣaṣṭho'dhyāyaḥ ||6 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
ॐ श्री परमात्मने नमः
अथ षष्ठोऽध्यायः ।
आत्मसंयमयोगः
श्रीभगवानुवाच
अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः ।
स सन्न्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः ॥ 1 ॥
यं सन्न्यासमिति प्राहुर्योगं तं विद्धि पाण्डव ।
न ह्यसन्न्यस्तसङ्कल्पो योगी भवति कश्चन ॥ 2 ॥
आरुरुक्षोर्मुनेर्योगं कर्म कारणमुच्यते ।
योगारूढस्य तस्यैव शमः कारणमुच्यते ॥ 3 ॥
यदा हि नेन्द्रियार्थेषु न कर्मस्वनुषज्जते ।
सर्वसङ्कल्पसन्न्यासी योगारूढस्तदोच्यते ॥ 4 ॥
उद्धरेदात्मनात्मानं नात्मानमवसादयेत् ।
आत्मैव ह्यात्मनो बन्धुरात्मैव रिपुरात्मनः ॥ 5 ॥
बन्धुरात्मात्मनस्तस्य येनात्मैवात्मना जितः ।
अनात्मनस्तु शत्रुत्वे वर्तेतात्मैव शत्रुवत् ॥ 6 ॥
जितात्मनः प्रशान्तस्य परमात्मा समाहितः ।
शीतोष्णसुखदुःखेषु तथा मानापमानयोः ॥ 7 ॥
ज्ञानविज्ञानतृप्तात्मा कूटस्थो विजितेन्द्रियः ।
युक्त इत्युच्यते योगी समलोष्टाश्मकाञ्चनः ॥ 8 ॥
सुहृन्मित्रार्युदासीनमध्यस्थद्वेष्यबन्धुषु ।
साधुष्वपि च पापेषु समबुद्धिर्विशिष्यते ॥ 9 ॥
योगी युञ्जीत सततमात्मानं रहसि स्थितः ।
एकाकी यतचित्तात्मा निराशीरपरिग्रहः ॥ 10 ॥
शुचौ देशे प्रतिष्ठाप्य स्थिरमासनमात्मनः ।
नात्युच्छ्रितं नातिनीचं चैलाजिनकुशोत्तरम् ॥ 11 ॥
तत्रैकाग्रं मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियाः ।
उपविश्यासने युञ्ज्याद्योगमात्मविशुद्धये ॥ 12 ॥
समं कायशिरोग्रीवं धारयन्नचलं स्थिरः ।
सम्प्रेक्ष्य नासिकाग्रं स्वं दिशश्चानवलोकयन् ॥ 13 ॥
प्रशान्तात्मा विगतभीर्ब्रह्मचारिव्रते स्थितः ।
मनः संयम्य मच्चित्तो युक्त आसीत मत्परः ॥ 14 ॥
युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी नियतमानसः ।
शान्तिं निर्वाणपरमां मत्संस्थामधिगच्छति ॥ 15 ॥
नात्यश्नतस्तु योगोऽस्ति न चैकान्तमनश्नतः ।
न चातिस्वप्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन ॥ 16 ॥
युक्ताहारविहारस्य युक्तचेष्टस्य कर्मसु ।
युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा ॥ 17 ॥
यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते ।
निःस्पृहः सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा ॥ 18 ॥
यथा दीपो निवातस्थो नेङ्गते सोपमा स्मृता ।
योगिनो यतचित्तस्य युञ्जतो योगमात्मनः ॥ 19 ॥
यत्रोपरमते चित्तं निरुद्धं योगसेवया ।
यत्र चैवात्मनात्मानं पश्यन्नात्मनि तुष्यति ॥ 20 ॥
सुखमात्यन्तिकं यत्तद्बुद्धिग्राह्यमतीन्द्रियम् ।
वेत्ति यत्र न चैवायं स्थितश्चलति तत्त्वतः ॥ 21 ॥
यं लब्ध्वा चापरं लाभं मन्यते नाधिकं ततः ।
यस्मिन्स्थितो न दुःखेन गुरुणापि विचाल्यते ॥ 22 ॥
तं विद्याद्दुःखसंयोगवियोगं योगसञ्ज्ञितम् ।
स निश्चयेन योक्तव्यो योगोऽनिर्विण्णचेतसा ॥ 23 ॥
सङ्कल्पप्रभवान्कामांस्त्यक्त्वा सर्वानशेषतः ।
मनसैवेन्द्रियग्रामं विनियम्य समन्ततः ॥ 24 ॥
शनैः शनैरुपरमेद्बुद्ध्या धृतिगृहीतया ।
आत्मसंस्थं मनः कृत्वा न किञ्चिदपि चिन्तयेत् ॥ 25 ॥
यतो यतो निश्चरति मनश्चञ्चलमस्थिरम् ।
ततस्ततो नियम्यैतदात्मन्येव वशं नयेत् ॥ 26 ॥
प्रशान्तमनसं ह्येनं योगिनं सुखमुत्तमम् ।
उपैति शान्तरजसं ब्रह्मभूतमकल्मषम् ॥ 27 ॥
युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी विगतकल्मषः ।
सुखेन ब्रह्मसंस्पर्शमत्यन्तं सुखमश्नुते ॥ 28 ॥
सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि ।
ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः ॥ 29 ॥
यो मां पश्यति सर्वत्र सर्वं च मयि पश्यति ।
तस्याहं न प्रणश्यामि स च मे न प्रणश्यति ॥ 30 ॥
सर्वभूतस्थितं यो मां भजत्येकत्वमास्थितः ।
सर्वथा वर्तमानोऽपि स योगी मयि वर्तते ॥ 31 ॥
आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन ।
सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः ॥ 32 ॥
अर्जुन उवाच
योऽयं योगस्त्वया प्रोक्तः साम्येन मधुसूदन ।
एतस्याहं न पश्यामि चञ्चलत्वात्स्थितिं स्थिराम् ॥ 33 ॥
चञ्चलं हि मनः कृष्ण प्रमाथि बलवद्दृढम् ।
तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् ॥ 34 ॥
श्रीभगवानुवाच
असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलम् ।
अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते ॥ 35 ॥
असंयतात्मना योगो दुष्प्राप इति मे मतिः ।
वश्यात्मना तु यतता शक्योऽवाप्तुमुपायतः ॥ 36 ॥
अर्जुन उवाच
अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः ।
अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गतिं कृष्ण गच्छति ॥ 37 ॥
कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति ।
अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि ॥ 38 ॥
एतन्मे संशयं कृष्ण छेत्तुमर्हस्यशेषतः ।
त्वदन्यः संशयस्यास्य छेत्ता न ह्युपपद्यते ॥ 39 ॥
श्रीभगवानुवाच
पार्थ नैवेह नामुत्र विनाशस्तस्य विद्यते ।
न हि कल्याणकृत्कश्चिद्दुर्गतिं तात गच्छति ॥ 40 ॥
प्राप्य पुण्यकृतां लोकानुषित्वा शाश्वतीः समाः ।
शुचीनां श्रीमतां गेहे योगभ्रष्टोऽभिजायते ॥ 41 ॥
अथवा योगिनामेव कुले भवति धीमताम् ।
एतद्धि दुर्लभतरं लोके जन्म यदीदृशम् ॥ 42 ॥
तत्र तं बुद्धिसंयोगं लभते पौर्वदेहिकम् ।
यतते च ततो भूयः संसिद्धौ कुरुनन्दन ॥ 43 ॥
पूर्वाभ्यासेन तेनैव ह्रियते ह्यवशोऽपि सः ।
जिज्ञासुरपि योगस्य शब्दब्रह्मातिवर्तते ॥ 44 ॥
प्रयत्नाद्यतमानस्तु योगी संशुद्धकिल्बिषः ।
अनेकजन्मसंसिद्धस्ततो याति परां गतिम् ॥ 45 ॥
तपस्विभ्योऽधिको योगी ज्ञानिभ्योऽपि मतोऽधिकः ।
कर्मिभ्यश्चाधिको योगी तस्माद्योगी भवार्जुन ॥ 46 ॥
योगिनामपि सर्वेषां मद्गतेनान्तरात्मना ।
श्रद्धावान्भजते यो मां स मे युक्ततमो मतः ॥ 47 ॥
ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे
श्रीकृष्णार्जुनसंवादे आत्मसंयमयोगो नाम षष्ठोऽध्यायः ॥6 ॥
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha ṣaṣṭho'dhyāyaḥ |
ātmasaṃyamayogaḥ
śrībhagavānuvāca
anāśritaḥ karmaphalaṃ kāryaṃ karma karoti yaḥ |
sa sannyāsī ca yogī ca na niragnirna cākriyaḥ || 1 ||
yaṃ sannyāsamiti prāhuryogaṃ taṃ viddhi pāṇḍava |
na hyasannyastasaṅkalpo yogī bhavati kaścana || 2 ||
ārurukṣormuneryogaṃ karma kāraṇamucyate |
yogārūḍhasya tasyaiva śamaḥ kāraṇamucyate || 3 ||
yadā hi nendriyārtheṣu na karmasvanuṣajjate |
sarvasaṅkalpasannyāsī yogārūḍhastadocyate || 4 ||
uddharedātmanātmānaṃ nātmānamavasādayet |
ātmaiva hyātmano bandhurātmaiva ripurātmanaḥ || 5 ||
bandhurātmātmanastasya yenātmaivātmanā jitaḥ |
anātmanastu śatrutve vartetātmaiva śatruvat || 6 ||
jitātmanaḥ praśāntasya paramātmā samāhitaḥ |
śītoṣṇasukhaduḥkheṣu tathā mānāpamānayoḥ || 7 ||
jñānavijñānatṛptātmā kūṭastho vijitendriyaḥ |
yukta ityucyate yogī samaloṣṭāśmakāñcanaḥ || 8 ||
suhṛnmitrāryudāsīnamadhyasthadveṣyabandhuṣu |
sādhuṣvapi ca pāpeṣu samabuddhirviśiṣyate || 9 ||
yogī yuñjīta satatamātmānaṃ rahasi sthitaḥ |
ekākī yatacittātmā nirāśīraparigrahaḥ || 10 ||
śucau deśe pratiṣṭhāpya sthiramāsanamātmanaḥ |
nātyucchritaṃ nātinīcaṃ cailājinakuśottaram || 11 ||
tatraikāgraṃ manaḥ kṛtvā yatacittendriyakriyāḥ |
upaviśyāsane yuñjyādyogamātmaviśuddhaye || 12 ||
samaṃ kāyaśirogrīvaṃ dhārayannacalaṃ sthiraḥ |
samprekṣya nāsikāgraṃ svaṃ diśaścānavalokayan || 13 ||
praśāntātmā vigatabhīrbrahmacārivrate sthitaḥ |
manaḥ saṃyamya maccitto yukta āsīta matparaḥ || 14 ||
yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī niyatamānasaḥ |
śāntiṃ nirvāṇaparamāṃ matsaṃsthāmadhigacchati || 15 ||
nātyaśnatastu yogo'sti na caikāntamanaśnataḥ |
na cātisvapnaśīlasya jāgrato naiva cārjuna || 16 ||
yuktāhāravihārasya yuktaceṣṭasya karmasu |
yuktasvapnāvabodhasya yogo bhavati duḥkhahā || 17 ||
yadā viniyataṃ cittamātmanyevāvatiṣṭhate |
niḥspṛhaḥ sarvakāmebhyo yukta ityucyate tadā || 18 ||
yathā dīpo nivātastho neṅgate sopamā smṛtā |
yogino yatacittasya yuñjato yogamātmanaḥ || 19 ||
yatroparamate cittaṃ niruddhaṃ yogasevayā |
yatra caivātmanātmānaṃ paśyannātmani tuṣyati || 20 ||
sukhamātyantikaṃ yattadbuddhigrāhyamatīndriyam |
vetti yatra na caivāyaṃ sthitaścalati tattvataḥ || 21 ||
yaṃ labdhvā cāparaṃ lābhaṃ manyate nādhikaṃ tataḥ |
yasminsthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate || 22 ||
taṃ vidyādduḥkhasaṃyogaviyogaṃ yogasañjñitam |
sa niścayena yoktavyo yogo'nirviṇṇacetasā || 23 ||
saṅkalpaprabhavānkāmāṃstyaktvā sarvānaśeṣataḥ |
manasaivendriyagrāmaṃ viniyamya samantataḥ || 24 ||
śanaiḥ śanairuparamedbuddhyā dhṛtigṛhītayā |
ātmasaṃsthaṃ manaḥ kṛtvā na kiñcidapi cintayet || 25 ||
yato yato niścarati manaścañcalamasthiram |
tatastato niyamyaitadātmanyeva vaśaṃ nayet || 26 ||
praśāntamanasaṃ hyenaṃ yoginaṃ sukhamuttamam |
upaiti śāntarajasaṃ brahmabhūtamakalmaṣam || 27 ||
yuñjannevaṃ sadātmānaṃ yogī vigatakalmaṣaḥ |
sukhena brahmasaṃsparśamatyantaṃ sukhamaśnute || 28 ||
sarvabhūtasthamātmānaṃ sarvabhūtāni cātmani |
īkṣate yogayuktātmā sarvatra samadarśanaḥ || 29 ||
yo māṃ paśyati sarvatra sarvaṃ ca mayi paśyati |
tasyāhaṃ na praṇaśyāmi sa ca me na praṇaśyati || 30 ||
sarvabhūtasthitaṃ yo māṃ bhajatyekatvamāsthitaḥ |
sarvathā vartamāno'pi sa yogī mayi vartate || 31 ||
ātmaupamyena sarvatra samaṃ paśyati yo'rjuna |
sukhaṃ vā yadi vā duḥkhaṃ sa yogī paramo mataḥ || 32 ||
arjuna uvāca
yo'yaṃ yogastvayā proktaḥ sāmyena madhusūdana |
etasyāhaṃ na paśyāmi cañcalatvātsthitiṃ sthirām || 33 ||
cañcalaṃ hi manaḥ kṛṣṇa pramāthi balavaddṛḍham |
tasyāhaṃ nigrahaṃ manye vāyoriva suduṣkaram || 34 ||
śrībhagavānuvāca
asaṃśayaṃ mahābāho mano durnigrahaṃ calam |
abhyāsena tu kaunteya vairāgyeṇa ca gṛhyate || 35 ||
asaṃyatātmanā yogo duṣprāpa iti me matiḥ |
vaśyātmanā tu yatatā śakyo'vāptumupāyataḥ || 36 ||
arjuna uvāca
ayatiḥ śraddhayopeto yogāccalitamānasaḥ |
aprāpya yogasaṃsiddhiṃ kāṃ gatiṃ kṛṣṇa gacchati || 37 ||
kaccinnobhayavibhraṣṭaśchinnābhramiva naśyati |
apratiṣṭho mahābāho vimūḍho brahmaṇaḥ pathi || 38 ||
etanme saṃśayaṃ kṛṣṇa chettumarhasyaśeṣataḥ |
tvadanyaḥ saṃśayasyāsya chettā na hyupapadyate || 39 ||
śrībhagavānuvāca
pārtha naiveha nāmutra vināśastasya vidyate |
na hi kalyāṇakṛtkaściddurgatiṃ tāta gacchati || 40 ||
prāpya puṇyakṛtāṃ lokānuṣitvā śāśvatīḥ samāḥ |
śucīnāṃ śrīmatāṃ gehe yogabhraṣṭo'bhijāyate || 41 ||
athavā yogināmeva kule bhavati dhīmatām |
etaddhi durlabhataraṃ loke janma yadīdṛśam || 42 ||
tatra taṃ buddhisaṃyogaṃ labhate paurvadehikam |
yatate ca tato bhūyaḥ saṃsiddhau kurunandana || 43 ||
pūrvābhyāsena tenaiva hriyate hyavaśo'pi saḥ |
jijñāsurapi yogasya śabdabrahmātivartate || 44 ||
prayatnādyatamānastu yogī saṃśuddhakilbiṣaḥ |
anekajanmasaṃsiddhastato yāti parāṃ gatim || 45 ||
tapasvibhyo'dhiko yogī jñānibhyo'pi mato'dhikaḥ |
karmibhyaścādhiko yogī tasmādyogī bhavārjuna || 46 ||
yogināmapi sarveṣāṃ madgatenāntarātmanā |
śraddhāvānbhajate yo māṃ sa me yuktatamo mataḥ || 47 ||
oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsūpaniṣatsu brahmavidyāyāṃ yogaśāstre
śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde ātmasaṃyamayogo nāma ṣaṣṭho'dhyāyaḥ ||6 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Sinhala script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.