ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਯੁਦ੍ਧਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਦ੍ਵਾਵਿਂਸ਼ਤ੍ਯਧਿਕਸ਼ਤਤਮਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਏਤਚ੍ਛ੍ਰੁਤ੍ਵਾਸ਼ੁਭਂਵਾਕ੍ਯਂਰਾਘਵੇਣਾਨੁਭਾषਿਤਮ੍ ।
ਤਤਸ਼੍ਸ਼ੁਭਤਰਂਵਾਕ੍ਯਂਵ੍ਯਾਜਹਾਰਮਹੇਸ਼੍ਵਰਃ ॥ 1 ॥
ਪੁष੍ਕਰਾਕ੍ष ਮਹਾਬਾਹੋ ਮਹਾਵਕ੍ष ਪਰਨ੍ਤਪ ।
ਦਿष੍ਟ੍ਯਾਕृਤਮਿਦਙ੍ਕਰ੍ਮਤ੍ਵਯਾਧਰ੍ਮਭृਤਾਂਵਰ ॥ 2 ॥
ਦਿष੍ਟ੍ਯਾਸਰ੍ਵਸ੍ਯਲੋਕਸ੍ਯਪ੍ਰਵृਦ੍ਧਨ੍ਦਾਰੁਣਨ੍ਤਮਃ ।
ਅਪਾਵृਤ੍ਤਨ੍ਤ੍ਵਯਾਸਙ੍ਖ੍ਯੇਰਾਮਰਾਵਣਜਮ੍ਭਯਮ੍ ॥ 3 ॥
ਆਸ਼੍ਵਾਸ੍ਯਭਰਤਨ੍ਦੀਨਙ੍ਕੌਸਲ੍ਯਾਂ ਚ ਯਸ਼ਸ੍ਵਿਨੀਮ੍ ।
ਕੈਕੇਯੀਂ ਚ ਸੁਮਿਤ੍ਰਾਂ ਚ ਦृष੍ਟਵਾਲਕ੍ष੍ਮਣਮਾਤਰਮ੍ ॥ 4 ॥
ਪ੍ਰਾਪ੍ਯਰਾਜ੍ਯਮਯੋਧ੍ਯਾਯਾਨ੍ਨਨ੍ਦਯਿਤ੍ਵਾਸੁਹृਜ੍ਜਨਮ੍ ।
ਇਕ੍ष੍ਵਾਕੂਣਾਙ੍ਕੁਲੇਵਂਸ਼ਂਸ੍ਥਾਪਯਿਤ੍ਵਾਮਹਾਬਲ ॥ 5 ॥
ਇष੍ਟਵਾਤੁਰਗਮੇਧੇਨਪ੍ਰਾਪ੍ਯਚਾਨੁਤ੍ਤਮਂਯਸ਼ਃ ।
ਬ੍ਰਾਹ੍ਮਣੇਭ੍ਯੋਧਨਨ੍ਦਤ੍ਤ੍ਵਾਤ੍ਰਿਦਿਵਙ੍ਗਨ੍ਤੁਮਰ੍ਹਸਿ ॥ 6 ॥
ਏषਰਾਜਾਦਸ਼ਰਥੋਵਿਮਾਨਸ੍ਥਃਪਿਤਾਤਵ ।
ਕਾਕੁਤ੍ਸ੍ਥਮਾਨੁषੇਲੋਕੇਗੁਰੁਸ੍ਤਵਮਹਾਯਸ਼ਾਃ ॥ 7 ॥
ਇਨ੍ਦ੍ਰਲੋਕਙ੍ਗਤਃਸ਼੍ਰੀਮਾਂਸ੍ਤ੍ਵਯਾਪੁਤ੍ਰੇਣਤਾਰਿਤਃ ।
ਲਕ੍ष੍ਮਣੇਨਸਹਭ੍ਰਾਤ੍ਰਾਤ੍ਵਮੇਮਮਭਿਵਾਦਯ ॥ 8 ॥
ਮਹਦੇਵਵਚ੍ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾਰਾਘਵਃਸਹਲਕ੍ष੍ਮਣਃ ।
ਲਕ੍ष੍ਮਣੇਨਸਹਭ੍ਰਾਤ੍ਰਾਦਦਰ੍ਸ਼ਪਿਤਰਮ੍ਪ੍ਰਭੁਃ ॥ 9 ॥
ਦੀਪ੍ਯਮਾਨਂਸ੍ਵਯਾਲਕ੍ष੍ਮਵਿਰਜੋऽਮ੍ਭਰਧਾਰਿਣਮ੍ ।
ਲਕ੍ष੍ਮਣੇਨਸਹਭ੍ਰਾਤ੍ਰਾਦਦਰ੍ਸ਼ਪਿਤਰਮ੍ਪ੍ਰਭੁਃ ॥ 10 ॥
ਹਰ੍षੇਣਮਹਤਾਵਿष੍ਟੋਵਿਮਨਸ੍ਥੋਮਹੀਪਤਿਃ ।
ਪ੍ਰਾਣੈਃਪ੍ਰਿਯਤਰਨ੍ਦृष੍ਟਵਾਪੁਤ੍ਰਨ੍ਦਸ਼ਰਥਸ੍ਤਦਾ ॥ 11 ॥
ਆਰੋਪ੍ਯਾਙ੍ਕੇਮਹਬਾਹੁਰ੍ਵਰਾਸਨਗਤਃਪ੍ਰਭੁਃ ।
ਬਾਹੁਭ੍ਯਾਂਸਮ੍ਪਰਿष੍ਵਜ੍ਯਤਤੋਵਾਕ੍ਯਂਸਮਾਦਦੇ ॥ 12 ॥
ਨ ਮੇਸ੍ਵਰ੍ਗੋਬਹੁਮਤਸ੍ਸਮ੍ਮਾਨਸ਼੍ਚਸੁਰਰ੍षਭੈਃ ।
ਤ੍ਵਯਾਰਾਮਵਿਹੀਨਸ੍ਯਸਤ੍ਯਮ੍ਪ੍ਰਤਿਸ਼ृਣੋਮਿਤੇ ॥ 13 ॥
ਅਦ੍ਯਤ੍ਵਾਨ੍ਨਿਹਤਾਮਿਤ੍ਰਨ੍ਦृष੍ਟਵਾਸਮ੍ਪੂਰ੍ਣਮਾਨਸਮ੍ ।
ਨਿਸ੍ਤੀਰ੍ਣਵਨਵਾਸਂ ਚ ਪ੍ਰੀਤਿਰਾਸੀਤ੍ਪਰਾਮਮ ॥ 14 ॥
ਕੈਕੇਯ੍ਯਾਯਾਨਿਚੋਕ੍ਤਾਨਿਵਾਕ੍ਯਾਨਿਵਦਤਾਂਵਰ ।
ਤਵਪ੍ਰਵ੍ਰਾਜਨਾਰ੍ਥਾਨਿਸ੍ਥਿਤਾਨਿਹृਦਯੇਮਮ ॥ 15 ॥
ਤ੍ਵਾਨ੍ਤੁਦृष੍ਟਵਾਕੁਸ਼ਲਿਨਮ੍ਪਰਿष੍ਵਜ੍ਯਸਲਕ੍ष੍ਮਣਮ੍ ।
ਅਦ੍ਯਦੁਃਖਾਦ੍ਵਿਮੁਕ੍ਤੋऽਸ੍ਮਿਨੀਹਾਰਾਦਿਵਭਾਸ੍ਕਰਃ ॥ 16 ॥
ਤਾਰਿਤੋऽਹਨ੍ਤ੍ਵਯਾਪੁਤ੍ਰ ਸੁਪੁਤ੍ਰੇਣਮਹਾਤ੍ਮਨਾ ।
ਅष੍ਟਾਵਕ੍ਰੇਣਧਰ੍ਮਾਤ੍ਮਾਕਹੋਲੋਬ੍ਰਾਹ੍ਮਣੋਯਥਾ ॥ 17 ॥
ਇਦਾਨੀਂ ਚ ਵਿਜਾਨਾਮਿਯਥਾਸੌਮ੍ਯ ਸੁਰੇਸ਼੍ਵਰੈਃ ।
ਵਧਾਰ੍ਥਂਰਾਵਣਸ੍ਯੇਹਵਿਹਿਤਮ੍ਪੁਰੁषੋਤ੍ਤਮ ॥ 18 ॥
ਸਿਦ੍ਧਾਰ੍ਥਾਖਲੁਕੌਸਲ੍ਯਾਯਾਤ੍ਵਾਂਰਾਮ ਗृਹਙ੍ਗਤਮ੍ ।
ਵਨਾਨ੍ਨਿਵृਤ੍ਤਂਸਂਹृष੍ਟਾਦ੍ਰਕ੍ष੍ਯਤੇਸ਼ਤ੍ਰੁਸੂਦਨਮ੍ ॥ 19 ॥
ਸਿਦ੍ਧਾਰ੍ਥਾਃਖਲੁਤੇਰਾਮ ਨਰਾਯੇਤ੍ਵਾਮ੍ਪੁਰੀਙ੍ਗਤਮ੍ ।
ਰਾਜ੍ਯੇਚਾਵਾਭਿषਿਕ੍ਤਂ ਚ ਦ੍ਰਕ੍ष੍ਯਨ੍ਤੇਵਸੁਧਾਧਿਪਮ੍ ॥ 20 ॥
ਅਨੁਰਕ੍ਤੇਨਬਲਿਨਾਸ਼ੁਚਿਨਾਧਰ੍ਮਚਾਰਿਣਾ ।
ਇਚ੍ਛੇਯਨ੍ਤ੍ਵਾਮਹਨ੍ਦ੍ਰष੍ਟੁਮ੍ਭਰਤੇਨਸਮਾਗਤਮ੍ ॥ 21 ॥
ਚਤੁਰ੍ਦਸ਼ਸਮਾਸ੍ਸੌਮ੍ਯਵਨੇਨਿਰ੍ਯਾਤਿਤਾਸ੍ਤ੍ਵਯਾ ।
ਵਸਤਾਸੀਤਯਾਸਾਰ੍ਧਂਲਕ੍ष੍ਮਣੇਨ ਚ ਧੀਮਤਾ ॥ 22 ॥
ਨਿਵृਤ੍ਤਵਨਵਾਸੋऽਸਿਪ੍ਰਤਿਜ੍ਞਾਪੂਰਿਤਾਤ੍ਵਯਾ ।
ਰਾਵਣਂ ਚ ਰਣੇਹਤ੍ਵਾਦੇਵਤਾਃਪਰਿਤੋषਿਤਾਃ ॥ 23 ॥
ਕृਤਙ੍ਕਰ੍ਮਯਸ਼ਸ਼੍ਸ਼੍ਲਾਘ੍ਯਮ੍ਪ੍ਰਾਪ੍ਤਨ੍ਤੇਸ਼ਤ੍ਰੁਸੂਦਨ ।
ਭ੍ਰਾਤृਭਿਃਸਹਰਾਜ੍ਯਸ੍ਥੋਦੀਰ੍ਘਮਾਯੁਰਵਾਪ੍ਨੁਹਿ ॥ 24 ॥
ਇਤਿਬ੍ਰੁਵਾਣਂਰਾਜਾਨਂਰਾਮਃਪ੍ਰਾਞ੍ਜਲਿਰਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਕੁਰੁਪ੍ਰਸਾਦਨ੍ਧਰ੍ਮਜ੍ਞਕੈਕੇਯ੍ਯਾਭਰਤਸ੍ਯ ਚ ॥ 25 ॥
ਸਪੁਤ੍ਰਾਨ੍ਤ੍ਵਾਨ੍ਤ੍ਯਜਾਮੀਤਿਯਦੁਕ੍ਤਾਕੇਕਯੀਤ੍ਵਯਾ ।
ਸ ਸ਼ਾਪਃਕੇਕਯੀਙ੍ਘੋਰਸ੍ਸਪੁਤ੍ਰਾਂ ਨ ਸ੍ਪृਸ਼ੇਤ੍ਪ੍ਰਭੋ ॥ 26 ॥
ਤਥੇਤਿ ਸ ਮਹਾਰਾਜੋਰਾਮਮੁਕ੍ਤ੍ਵਾਕृਤਾਞ੍ਜਲਿਮ੍ ।
ਲਕ੍ष੍ਮਣਂ ਚ ਪਰਿष੍ਵਜ੍ਯਪੁਨਰ੍ਵਾਕ੍ਯਮੁਵਾਚ ਹ ॥ 27 ॥
ਰਾਮਂਸ਼ੁਸ਼੍ਰੂषਤਾਭਕ੍ਤ੍ਯਾਵੈਦੇਹ੍ਯਾਸਹਸੀਤਯਾ ।
ਕृਤਮਮਮਹਾਪ੍ਰੀਤਿਃਪ੍ਰਾਪ੍ਤਨ੍ਧਰ੍ਮਫਲਂ ਚ ਤੇ ॥ 28 ॥
ਧਰ੍ਮਮ੍ਪ੍ਰਾਪ੍ਸ੍ਯਸਿਧਰ੍ਮਜ੍ਞ ਯਸ਼ਸ਼੍ਚਵਿਪੁਲਮ੍ਭੁਵਿ ।
ਰਾਮੇਪ੍ਰਸਨ੍ਨੇਸ੍ਵਰ੍ਗਂ ਚ ਮਹਿਮਾਨਨ੍ਤਥੋਤ੍ਤਮਾਮ੍ ॥ 29 ॥
ਰਾਮਂਸ਼ੁਸ਼੍ਰੂषਭਦ੍ਰਨ੍ਤੇਸੁਮਿਤ੍ਰਾਨਨ੍ਦਵਰ੍ਧਨ ।
ਰਾਮਸ੍ਸਰ੍ਵਸ੍ਯਲੋਕਸ੍ਯਸੁਭੇष੍ਵਭਿਰਤਃਸਦਾ ॥ 30 ॥
ਏਤੇਸੇਨ੍ਦ੍ਰਾਸ੍ਤ੍ਰਯੋਲੋਕਾਸ੍ਸਿਦ੍ਧਾਸ਼੍ਚਪਰਮਰ੍षਯਃ ।
ਅਭਿਗਮ੍ਯਮਹਾਤ੍ਮਾਨਮਰ੍ਚਨ੍ਤਿਪੁਰੁषੋਤ੍ਤਮਮ੍ ॥ 31 ॥
ਏਤਤ੍ਤਦੁਕ੍ਤਮਵ੍ਯਕ੍ਤਮਕ੍षਰਮ੍ਬ੍ਰਹ੍ਮਨਿਰ੍ਮਿਤਮ੍ ।
ਦੇਵਾਨਾਂਹृਦਯਂਸੌਮ੍ਯ ਗੁਹ੍ਯਂਰਾਮਃਪਰਨ੍ਤਪ ॥ 32 ॥
ਅਵਾਪ੍ਤਨ੍ਧਰ੍ਮਚਰਣਂਯਸ਼ਸ਼੍ਚਵਿਪੁਲਨ੍ਤ੍ਵਯਾ ।
ਏਨਂਸ਼ੁਸ਼੍ਰੂषਤਾਭਕ੍ਤ੍ਯਾਵੈਦੇਹ੍ਯਾਸਹਸੀਤਯਾ ॥ 33 ॥
ਇਤ੍ਯੁਕ੍ਤ੍ਵਾਲਕ੍ष੍ਮਣਂਰਾਜਾਸ੍ਨੁषਾਮ੍ਬਦ੍ਧਾਞ੍ਜਲਿਂਸ੍ਥਿਤਾਮ੍ ।
ਪੁਤ੍ਰੀਤ੍ਯਾਭਾष੍ਯਮਧੁਰਂਸ਼ਨੈਰੇਨਾਮੁਵਾਚ ਹ ॥ 34 ॥
ਕਰ੍ਤਵ੍ਯੋ ਨ ਤੁਵੈਦੇਹੀਮਨ੍ਯੁਸ੍ਤ੍ਯਾਗਮਿਮਮ੍ਪ੍ਰਤਿ ।
ਰਾਮੇਣੇਤ੍ਵਦ੍ਵਿਸ਼ੁਧ੍ਯਰ੍ਥਙ੍ਕृਤਮੇਤਦ੍ਧਿਤੈषਿਣਾ ॥ 35 ॥
ਸੁਦੁष੍ਕਰਮਿਦਮ੍ਪੁਤ੍ਰਿਤਵਚਾਰਿਤ੍ਰਲਕ੍षਣਮ੍ ।
ਕृਤਂਯਤ੍ਤੇऽਨ੍ਯਨਾਰੀਣਾਂਯਸ਼ੋਹ੍ਯਭਿਭਵਿष੍ਯਤਿ ॥ 36 ॥
ਨ ਤ੍ਵਙ੍ਕਾਮਂਸਮਾਧੇਯਾਭਰ੍ਤृਸ਼ੁਸ਼੍ਰੂषਣਮ੍ਪ੍ਰਤਿ ।
ਅਵਸ਼੍ਯਨ੍ਤੁਮਯਾਵਾਚ੍ਯਮੇषਤੇਦੈਵਤਮ੍ਪਰਮ੍ ॥ 37 ॥
ਇਤਿਪ੍ਰਤਿਸਮਾਦਿਸ਼੍ਯਪੁਤ੍ਰੌਸੀਤਾਂ ਚ ਰਾਘਵਃ ।
ਇਨ੍ਦ੍ਰਲੋਕਂਵਿਮਾਨੇਨਯਯੌਦਸ਼ਰਥੋਜ੍ਵਲਨ੍ ॥ 38 ॥
ਵਿਮਾਨਮਾਸ੍ਥਾਯਮਹਾਨੁਭਾਵਃਸ਼੍ਰਿਯਾ ਚ ਸਮ੍ਹृष੍ਟਤਨ੍ਨੁਰ੍ਨृਪੋਤ੍ਤਮਃ ।
ਆਮਨ੍ਤ੍ਯਪੁਤ੍ਰੌਸਹਸੀਤਯਾ ਚ ਜਗਾਮਦੇਵਪ੍ਰਵਰਸ੍ਯਲੋਕਮ੍ ॥ 39 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਯੁਦ੍ਧਕਾਣ੍ਡੇ ਦ੍ਵਾਵਿਂਸ਼ਤ੍ਯਧਿਕਸ਼ਤਤਮਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha dvāviṃśatyadhikaśatatamassargaḥ |
etacchrutvāśubhaṃvākyaṃrāghaveṇānubhāṣitam |
tataśśubhataraṃvākyaṃvyājahāramaheśvaraḥ || 1 ||
puṣkarākṣa mahābāho mahāvakṣa parantapa |
diṣṭyākṛtamidaṅkarmatvayādharmabhṛtāṃvara || 2 ||
diṣṭyāsarvasyalokasyapravṛddhandāruṇantamaḥ |
apāvṛttantvayāsaṅkhyerāmarāvaṇajambhayam || 3 ||
āśvāsyabharatandīnaṅkausalyāṃ ca yaśasvinīm |
kaikeyīṃ ca sumitrāṃ ca dṛṣṭavālakṣmaṇamātaram || 4 ||
prāpyarājyamayodhyāyānnandayitvāsuhṛjjanam |
ikṣvākūṇāṅkulevaṃśaṃsthāpayitvāmahābala || 5 ||
iṣṭavāturagamedhenaprāpyacānuttamaṃyaśaḥ |
brāhmaṇebhyodhanandattvātridivaṅgantumarhasi || 6 ||
eṣarājādaśarathovimānasthaḥpitātava |
kākutsthamānuṣelokegurustavamahāyaśāḥ || 7 ||
indralokaṅgataḥśrīmāṃstvayāputreṇatāritaḥ |
lakṣmaṇenasahabhrātrātvamemamabhivādaya || 8 ||
mahadevavacśrutvārāghavaḥsahalakṣmaṇaḥ |
lakṣmaṇenasahabhrātrādadarśapitaramprabhuḥ || 9 ||
dīpyamānaṃsvayālakṣmavirajo'mbharadhāriṇam |
lakṣmaṇenasahabhrātrādadarśapitaramprabhuḥ || 10 ||
harṣeṇamahatāviṣṭovimanasthomahīpatiḥ |
prāṇaiḥpriyatarandṛṣṭavāputrandaśarathastadā || 11 ||
āropyāṅkemahabāhurvarāsanagataḥprabhuḥ |
bāhubhyāṃsampariṣvajyatatovākyaṃsamādade || 12 ||
na mesvargobahumatassammānaścasurarṣabhaiḥ |
tvayārāmavihīnasyasatyampratiśṛṇomite || 13 ||
adyatvānnihatāmitrandṛṣṭavāsampūrṇamānasam |
nistīrṇavanavāsaṃ ca prītirāsītparāmama || 14 ||
kaikeyyāyānicoktānivākyānivadatāṃvara |
tavapravrājanārthānisthitānihṛdayemama || 15 ||
tvāntudṛṣṭavākuśalinampariṣvajyasalakṣmaṇam |
adyaduḥkhādvimukto'sminīhārādivabhāskaraḥ || 16 ||
tārito'hantvayāputra suputreṇamahātmanā |
aṣṭāvakreṇadharmātmākaholobrāhmaṇoyathā || 17 ||
idānīṃ ca vijānāmiyathāsaumya sureśvaraiḥ |
vadhārthaṃrāvaṇasyehavihitampuruṣottama || 18 ||
siddhārthākhalukausalyāyātvāṃrāma gṛhaṅgatam |
vanānnivṛttaṃsaṃhṛṣṭādrakṣyateśatrusūdanam || 19 ||
siddhārthāḥkhaluterāma narāyetvāmpurīṅgatam |
rājyecāvābhiṣiktaṃ ca drakṣyantevasudhādhipam || 20 ||
anuraktenabalināśucinādharmacāriṇā |
iccheyantvāmahandraṣṭumbharatenasamāgatam || 21 ||
caturdaśasamāssaumyavaneniryātitāstvayā |
vasatāsītayāsārdhaṃlakṣmaṇena ca dhīmatā || 22 ||
nivṛttavanavāso'sipratijñāpūritātvayā |
rāvaṇaṃ ca raṇehatvādevatāḥparitoṣitāḥ || 23 ||
kṛtaṅkarmayaśaśślāghyamprāptanteśatrusūdana |
bhrātṛbhiḥsaharājyasthodīrghamāyuravāpnuhi || 24 ||
itibruvāṇaṃrājānaṃrāmaḥprāñjalirabravīt |
kuruprasādandharmajñakaikeyyābharatasya ca || 25 ||
saputrāntvāntyajāmītiyaduktākekayītvayā |
sa śāpaḥkekayīṅghorassaputrāṃ na spṛśetprabho || 26 ||
tatheti sa mahārājorāmamuktvākṛtāñjalim |
lakṣmaṇaṃ ca pariṣvajyapunarvākyamuvāca ha || 27 ||
rāmaṃśuśrūṣatābhaktyāvaidehyāsahasītayā |
kṛtamamamahāprītiḥprāptandharmaphalaṃ ca te || 28 ||
dharmamprāpsyasidharmajña yaśaścavipulambhuvi |
rāmeprasannesvargaṃ ca mahimānantathottamām || 29 ||
rāmaṃśuśrūṣabhadrantesumitrānandavardhana |
rāmassarvasyalokasyasubheṣvabhirataḥsadā || 30 ||
etesendrāstrayolokāssiddhāścaparamarṣayaḥ |
abhigamyamahātmānamarcantipuruṣottamam || 31 ||
etattaduktamavyaktamakṣarambrahmanirmitam |
devānāṃhṛdayaṃsaumya guhyaṃrāmaḥparantapa || 32 ||
avāptandharmacaraṇaṃyaśaścavipulantvayā |
enaṃśuśrūṣatābhaktyāvaidehyāsahasītayā || 33 ||
ityuktvālakṣmaṇaṃrājāsnuṣāmbaddhāñjaliṃsthitām |
putrītyābhāṣyamadhuraṃśanairenāmuvāca ha || 34 ||
kartavyo na tuvaidehīmanyustyāgamimamprati |
rāmeṇetvadviśudhyarthaṅkṛtametaddhitaiṣiṇā || 35 ||
suduṣkaramidamputritavacāritralakṣaṇam |
kṛtaṃyatte'nyanārīṇāṃyaśohyabhibhaviṣyati || 36 ||
na tvaṅkāmaṃsamādheyābhartṛśuśrūṣaṇamprati |
avaśyantumayāvācyameṣatedaivatamparam || 37 ||
itipratisamādiśyaputrausītāṃ ca rāghavaḥ |
indralokaṃvimānenayayaudaśarathojvalan || 38 ||
vimānamāsthāyamahānubhāvaḥśriyā ca samhṛṣṭatannurnṛpottamaḥ |
āmantyaputrausahasītayā ca jagāmadevapravarasyalokam || 39 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe dvāviṃśatyadhikaśatatamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे युद्धकाण्डम् ।
अथ द्वाविंशत्यधिकशततमस्सर्गः ।
एतच्छ्रुत्वाशुभंवाक्यंराघवेणानुभाषितम् ।
ततश्शुभतरंवाक्यंव्याजहारमहेश्वरः ॥ 1 ॥
पुष्कराक्ष महाबाहो महावक्ष परन्तप ।
दिष्ट्याकृतमिदङ्कर्मत्वयाधर्मभृतांवर ॥ 2 ॥
दिष्ट्यासर्वस्यलोकस्यप्रवृद्धन्दारुणन्तमः ।
अपावृत्तन्त्वयासङ्ख्येरामरावणजम्भयम् ॥ 3 ॥
आश्वास्यभरतन्दीनङ्कौसल्यां च यशस्विनीम् ।
कैकेयीं च सुमित्रां च दृष्टवालक्ष्मणमातरम् ॥ 4 ॥
प्राप्यराज्यमयोध्यायान्नन्दयित्वासुहृज्जनम् ।
इक्ष्वाकूणाङ्कुलेवंशंस्थापयित्वामहाबल ॥ 5 ॥
इष्टवातुरगमेधेनप्राप्यचानुत्तमंयशः ।
ब्राह्मणेभ्योधनन्दत्त्वात्रिदिवङ्गन्तुमर्हसि ॥ 6 ॥
एषराजादशरथोविमानस्थःपितातव ।
काकुत्स्थमानुषेलोकेगुरुस्तवमहायशाः ॥ 7 ॥
इन्द्रलोकङ्गतःश्रीमांस्त्वयापुत्रेणतारितः ।
लक्ष्मणेनसहभ्रात्रात्वमेममभिवादय ॥ 8 ॥
महदेववच्श्रुत्वाराघवःसहलक्ष्मणः ।
लक्ष्मणेनसहभ्रात्राददर्शपितरम्प्रभुः ॥ 9 ॥
दीप्यमानंस्वयालक्ष्मविरजोऽम्भरधारिणम् ।
लक्ष्मणेनसहभ्रात्राददर्शपितरम्प्रभुः ॥ 10 ॥
हर्षेणमहताविष्टोविमनस्थोमहीपतिः ।
प्राणैःप्रियतरन्दृष्टवापुत्रन्दशरथस्तदा ॥ 11 ॥
आरोप्याङ्केमहबाहुर्वरासनगतःप्रभुः ।
बाहुभ्यांसम्परिष्वज्यततोवाक्यंसमाददे ॥ 12 ॥
न मेस्वर्गोबहुमतस्सम्मानश्चसुरर्षभैः ।
त्वयारामविहीनस्यसत्यम्प्रतिशृणोमिते ॥ 13 ॥
अद्यत्वान्निहतामित्रन्दृष्टवासम्पूर्णमानसम् ।
निस्तीर्णवनवासं च प्रीतिरासीत्परामम ॥ 14 ॥
कैकेय्यायानिचोक्तानिवाक्यानिवदतांवर ।
तवप्रव्राजनार्थानिस्थितानिहृदयेमम ॥ 15 ॥
त्वान्तुदृष्टवाकुशलिनम्परिष्वज्यसलक्ष्मणम् ।
अद्यदुःखाद्विमुक्तोऽस्मिनीहारादिवभास्करः ॥ 16 ॥
तारितोऽहन्त्वयापुत्र सुपुत्रेणमहात्मना ।
अष्टावक्रेणधर्मात्माकहोलोब्राह्मणोयथा ॥ 17 ॥
इदानीं च विजानामियथासौम्य सुरेश्वरैः ।
वधार्थंरावणस्येहविहितम्पुरुषोत्तम ॥ 18 ॥
सिद्धार्थाखलुकौसल्यायात्वांराम गृहङ्गतम् ।
वनान्निवृत्तंसंहृष्टाद्रक्ष्यतेशत्रुसूदनम् ॥ 19 ॥
सिद्धार्थाःखलुतेराम नरायेत्वाम्पुरीङ्गतम् ।
राज्येचावाभिषिक्तं च द्रक्ष्यन्तेवसुधाधिपम् ॥ 20 ॥
अनुरक्तेनबलिनाशुचिनाधर्मचारिणा ।
इच्छेयन्त्वामहन्द्रष्टुम्भरतेनसमागतम् ॥ 21 ॥
चतुर्दशसमास्सौम्यवनेनिर्यातितास्त्वया ।
वसतासीतयासार्धंलक्ष्मणेन च धीमता ॥ 22 ॥
निवृत्तवनवासोऽसिप्रतिज्ञापूरितात्वया ।
रावणं च रणेहत्वादेवताःपरितोषिताः ॥ 23 ॥
कृतङ्कर्मयशश्श्लाघ्यम्प्राप्तन्तेशत्रुसूदन ।
भ्रातृभिःसहराज्यस्थोदीर्घमायुरवाप्नुहि ॥ 24 ॥
इतिब्रुवाणंराजानंरामःप्राञ्जलिरब्रवीत् ।
कुरुप्रसादन्धर्मज्ञकैकेय्याभरतस्य च ॥ 25 ॥
सपुत्रान्त्वान्त्यजामीतियदुक्ताकेकयीत्वया ।
स शापःकेकयीङ्घोरस्सपुत्रां न स्पृशेत्प्रभो ॥ 26 ॥
तथेति स महाराजोराममुक्त्वाकृताञ्जलिम् ।
लक्ष्मणं च परिष्वज्यपुनर्वाक्यमुवाच ह ॥ 27 ॥
रामंशुश्रूषताभक्त्यावैदेह्यासहसीतया ।
कृतमममहाप्रीतिःप्राप्तन्धर्मफलं च ते ॥ 28 ॥
धर्मम्प्राप्स्यसिधर्मज्ञ यशश्चविपुलम्भुवि ।
रामेप्रसन्नेस्वर्गं च महिमानन्तथोत्तमाम् ॥ 29 ॥
रामंशुश्रूषभद्रन्तेसुमित्रानन्दवर्धन ।
रामस्सर्वस्यलोकस्यसुभेष्वभिरतःसदा ॥ 30 ॥
एतेसेन्द्रास्त्रयोलोकास्सिद्धाश्चपरमर्षयः ।
अभिगम्यमहात्मानमर्चन्तिपुरुषोत्तमम् ॥ 31 ॥
एतत्तदुक्तमव्यक्तमक्षरम्ब्रह्मनिर्मितम् ।
देवानांहृदयंसौम्य गुह्यंरामःपरन्तप ॥ 32 ॥
अवाप्तन्धर्मचरणंयशश्चविपुलन्त्वया ।
एनंशुश्रूषताभक्त्यावैदेह्यासहसीतया ॥ 33 ॥
इत्युक्त्वालक्ष्मणंराजास्नुषाम्बद्धाञ्जलिंस्थिताम् ।
पुत्रीत्याभाष्यमधुरंशनैरेनामुवाच ह ॥ 34 ॥
कर्तव्यो न तुवैदेहीमन्युस्त्यागमिमम्प्रति ।
रामेणेत्वद्विशुध्यर्थङ्कृतमेतद्धितैषिणा ॥ 35 ॥
सुदुष्करमिदम्पुत्रितवचारित्रलक्षणम् ।
कृतंयत्तेऽन्यनारीणांयशोह्यभिभविष्यति ॥ 36 ॥
न त्वङ्कामंसमाधेयाभर्तृशुश्रूषणम्प्रति ।
अवश्यन्तुमयावाच्यमेषतेदैवतम्परम् ॥ 37 ॥
इतिप्रतिसमादिश्यपुत्रौसीतां च राघवः ।
इन्द्रलोकंविमानेनययौदशरथोज्वलन् ॥ 38 ॥
विमानमास्थायमहानुभावःश्रिया च सम्हृष्टतन्नुर्नृपोत्तमः ।
आमन्त्यपुत्रौसहसीतया च जगामदेवप्रवरस्यलोकम् ॥ 39 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये युद्धकाण्डे द्वाविंशत्यधिकशततमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha dvāviṃśatyadhikaśatatamassargaḥ |
etacchrutvāśubhaṃvākyaṃrāghaveṇānubhāṣitam |
tataśśubhataraṃvākyaṃvyājahāramaheśvaraḥ || 1 ||
puṣkarākṣa mahābāho mahāvakṣa parantapa |
diṣṭyākṛtamidaṅkarmatvayādharmabhṛtāṃvara || 2 ||
diṣṭyāsarvasyalokasyapravṛddhandāruṇantamaḥ |
apāvṛttantvayāsaṅkhyerāmarāvaṇajambhayam || 3 ||
āśvāsyabharatandīnaṅkausalyāṃ ca yaśasvinīm |
kaikeyīṃ ca sumitrāṃ ca dṛṣṭavālakṣmaṇamātaram || 4 ||
prāpyarājyamayodhyāyānnandayitvāsuhṛjjanam |
ikṣvākūṇāṅkulevaṃśaṃsthāpayitvāmahābala || 5 ||
iṣṭavāturagamedhenaprāpyacānuttamaṃyaśaḥ |
brāhmaṇebhyodhanandattvātridivaṅgantumarhasi || 6 ||
eṣarājādaśarathovimānasthaḥpitātava |
kākutsthamānuṣelokegurustavamahāyaśāḥ || 7 ||
indralokaṅgataḥśrīmāṃstvayāputreṇatāritaḥ |
lakṣmaṇenasahabhrātrātvamemamabhivādaya || 8 ||
mahadevavacśrutvārāghavaḥsahalakṣmaṇaḥ |
lakṣmaṇenasahabhrātrādadarśapitaramprabhuḥ || 9 ||
dīpyamānaṃsvayālakṣmavirajo'mbharadhāriṇam |
lakṣmaṇenasahabhrātrādadarśapitaramprabhuḥ || 10 ||
harṣeṇamahatāviṣṭovimanasthomahīpatiḥ |
prāṇaiḥpriyatarandṛṣṭavāputrandaśarathastadā || 11 ||
āropyāṅkemahabāhurvarāsanagataḥprabhuḥ |
bāhubhyāṃsampariṣvajyatatovākyaṃsamādade || 12 ||
na mesvargobahumatassammānaścasurarṣabhaiḥ |
tvayārāmavihīnasyasatyampratiśṛṇomite || 13 ||
adyatvānnihatāmitrandṛṣṭavāsampūrṇamānasam |
nistīrṇavanavāsaṃ ca prītirāsītparāmama || 14 ||
kaikeyyāyānicoktānivākyānivadatāṃvara |
tavapravrājanārthānisthitānihṛdayemama || 15 ||
tvāntudṛṣṭavākuśalinampariṣvajyasalakṣmaṇam |
adyaduḥkhādvimukto'sminīhārādivabhāskaraḥ || 16 ||
tārito'hantvayāputra suputreṇamahātmanā |
aṣṭāvakreṇadharmātmākaholobrāhmaṇoyathā || 17 ||
idānīṃ ca vijānāmiyathāsaumya sureśvaraiḥ |
vadhārthaṃrāvaṇasyehavihitampuruṣottama || 18 ||
siddhārthākhalukausalyāyātvāṃrāma gṛhaṅgatam |
vanānnivṛttaṃsaṃhṛṣṭādrakṣyateśatrusūdanam || 19 ||
siddhārthāḥkhaluterāma narāyetvāmpurīṅgatam |
rājyecāvābhiṣiktaṃ ca drakṣyantevasudhādhipam || 20 ||
anuraktenabalināśucinādharmacāriṇā |
iccheyantvāmahandraṣṭumbharatenasamāgatam || 21 ||
caturdaśasamāssaumyavaneniryātitāstvayā |
vasatāsītayāsārdhaṃlakṣmaṇena ca dhīmatā || 22 ||
nivṛttavanavāso'sipratijñāpūritātvayā |
rāvaṇaṃ ca raṇehatvādevatāḥparitoṣitāḥ || 23 ||
kṛtaṅkarmayaśaśślāghyamprāptanteśatrusūdana |
bhrātṛbhiḥsaharājyasthodīrghamāyuravāpnuhi || 24 ||
itibruvāṇaṃrājānaṃrāmaḥprāñjalirabravīt |
kuruprasādandharmajñakaikeyyābharatasya ca || 25 ||
saputrāntvāntyajāmītiyaduktākekayītvayā |
sa śāpaḥkekayīṅghorassaputrāṃ na spṛśetprabho || 26 ||
tatheti sa mahārājorāmamuktvākṛtāñjalim |
lakṣmaṇaṃ ca pariṣvajyapunarvākyamuvāca ha || 27 ||
rāmaṃśuśrūṣatābhaktyāvaidehyāsahasītayā |
kṛtamamamahāprītiḥprāptandharmaphalaṃ ca te || 28 ||
dharmamprāpsyasidharmajña yaśaścavipulambhuvi |
rāmeprasannesvargaṃ ca mahimānantathottamām || 29 ||
rāmaṃśuśrūṣabhadrantesumitrānandavardhana |
rāmassarvasyalokasyasubheṣvabhirataḥsadā || 30 ||
etesendrāstrayolokāssiddhāścaparamarṣayaḥ |
abhigamyamahātmānamarcantipuruṣottamam || 31 ||
etattaduktamavyaktamakṣarambrahmanirmitam |
devānāṃhṛdayaṃsaumya guhyaṃrāmaḥparantapa || 32 ||
avāptandharmacaraṇaṃyaśaścavipulantvayā |
enaṃśuśrūṣatābhaktyāvaidehyāsahasītayā || 33 ||
ityuktvālakṣmaṇaṃrājāsnuṣāmbaddhāñjaliṃsthitām |
putrītyābhāṣyamadhuraṃśanairenāmuvāca ha || 34 ||
kartavyo na tuvaidehīmanyustyāgamimamprati |
rāmeṇetvadviśudhyarthaṅkṛtametaddhitaiṣiṇā || 35 ||
suduṣkaramidamputritavacāritralakṣaṇam |
kṛtaṃyatte'nyanārīṇāṃyaśohyabhibhaviṣyati || 36 ||
na tvaṅkāmaṃsamādheyābhartṛśuśrūṣaṇamprati |
avaśyantumayāvācyameṣatedaivatamparam || 37 ||
itipratisamādiśyaputrausītāṃ ca rāghavaḥ |
indralokaṃvimānenayayaudaśarathojvalan || 38 ||
vimānamāsthāyamahānubhāvaḥśriyā ca samhṛṣṭatannurnṛpottamaḥ |
āmantyaputrausahasītayā ca jagāmadevapravarasyalokam || 39 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe dvāviṃśatyadhikaśatatamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.