ନୃସିଂହକଵଚଂ ଵକ୍ଷ୍ଯେ ପ୍ରହ୍ଲାଦେନୋଦିତଂ ପୁରା ।
ସର୍ଵରକ୍ଷାକରଂ ପୁଣ୍ଯଂ ସର୍ଵୋପଦ୍ରଵନାଶନମ୍ ॥ 1 ॥
ସର୍ଵସମ୍ପତ୍କରଂ ଚୈଵ ସ୍ଵର୍ଗମୋକ୍ଷପ୍ରଦାଯକମ୍ ।
ଧ୍ଯାତ୍ଵା ନୃସିଂହଂ ଦେଵେଶଂ ହେମସିଂହାସନସ୍ଥିତମ୍ ॥ 2 ॥
ଵିଵୃତାସ୍ଯଂ ତ୍ରିନଯନଂ ଶରଦିନ୍ଦୁସମପ୍ରଭମ୍ ।
ଲକ୍ଷ୍ମ୍ଯାଲିଙ୍ଗିତଵାମାଙ୍ଗଂ ଵିଭୂତିଭିରୁପାଶ୍ରିତମ୍ ॥ 3 ॥
ଚତୁର୍ଭୁଜଂ କୋମଲାଙ୍ଗଂ ସ୍ଵର୍ଣକୁଣ୍ଡଲଶୋଭିତମ୍ ।
ସରୋଜଶୋଭିତୋରସ୍କଂ ରତ୍ନକେଯୂରମୁଦ୍ରିତମ୍ ॥ 4 ॥ [ରତ୍ନକେଯୂରଶୋଭିତମ୍]
ତପ୍ତକାଞ୍ଚନସଙ୍କାଶଂ ପୀତନିର୍ମଲଵାସନମ୍ ।
ଇନ୍ଦ୍ରାଦିସୁରମୌଲିସ୍ଥସ୍ଫୁରନ୍ମାଣିକ୍ଯଦୀପ୍ତିଭିଃ ॥ 5 ॥
ଵିରାଜିତପଦଦ୍ଵନ୍ଦ୍ଵଂ ଶଙ୍ଖଚକ୍ରାଦିହେତିଭିଃ ।
ଗରୁତ୍ମତା ସଵିନଯଂ ସ୍ତୂଯମାନଂ ମୁଦାନ୍ଵିତମ୍ ॥ 6 ॥
ସ୍ଵହୃତ୍କମଲସଂଵାସଂ କୃତ୍ଵା ତୁ କଵଚଂ ପଠେତ୍ ।
ନୃସିଂହୋ ମେ ଶିରଃ ପାତୁ ଲୋକରକ୍ଷାତ୍ମସମ୍ଭଵଃ ॥ 7 ॥
ସର୍ଵଗୋଽପି ସ୍ତମ୍ଭଵାସଃ ଫାଲଂ ମେ ରକ୍ଷତୁ ଧ୍ଵନିମ୍ ।
ନୃସିଂହୋ ମେ ଦୃଶୌ ପାତୁ ସୋମସୂର୍ଯାଗ୍ନିଲୋଚନଃ ॥ 8 ॥
ସ୍ମୃତିଂ ମେ ପାତୁ ନୃହରିର୍ମୁନିଵର୍ଯସ୍ତୁତିପ୍ରିଯଃ ।
ନାସାଂ ମେ ସିଂହନାସସ୍ତୁ ମୁଖଂ ଲକ୍ଷ୍ମୀମୁଖପ୍ରିଯଃ ॥ 9 ॥
ସର୍ଵଵିଦ୍ଯାଧିପଃ ପାତୁ ନୃସିଂହୋ ରସନାଂ ମମ ।
ଵକ୍ତ୍ରଂ ପାତ୍ଵିନ୍ଦୁଵଦନଃ ସଦା ପ୍ରହ୍ଲାଦଵନ୍ଦିତଃ ॥ 10 ॥
ନୃସିଂହଃ ପାତୁ ମେ କଣ୍ଠଂ ସ୍କନ୍ଧୌ ଭୂଭରଣାନ୍ତକୃତ୍ ।
ଦିଵ୍ଯାସ୍ତ୍ରଶୋଭିତଭୁଜୋ ନୃସିଂହଃ ପାତୁ ମେ ଭୁଜୌ ॥ 11 ॥
କରୌ ମେ ଦେଵଵରଦୋ ନୃସିଂହଃ ପାତୁ ସର୍ଵତଃ ।
ହୃଦଯଂ ଯୋଗିସାଧ୍ଯଶ୍ଚ ନିଵାସଂ ପାତୁ ମେ ହରିଃ ॥ 12 ॥
ମଧ୍ଯଂ ପାତୁ ହିରଣ୍ଯାକ୍ଷଵକ୍ଷଃକୁକ୍ଷିଵିଦାରଣଃ ।
ନାଭିଂ ମେ ପାତୁ ନୃହରିଃ ସ୍ଵନାଭି ବ୍ରହ୍ମସଂସ୍ତୁତଃ ॥ 13 ॥
ବ୍ରହ୍ମାଣ୍ଡକୋଟଯଃ କଟ୍ଯାଂ ଯସ୍ଯାସୌ ପାତୁ ମେ କଟିମ୍ ।
ଗୁହ୍ଯଂ ମେ ପାତୁ ଗୁହ୍ଯାନାଂ ମନ୍ତ୍ରାଣାଂ ଗୁହ୍ଯରୂପଧୃକ୍ ॥ 14 ॥
ଊରୂ ମନୋଭଵଃ ପାତୁ ଜାନୁନୀ ନରରୂପଧୃକ୍ ।
ଜଙ୍ଘେ ପାତୁ ଧରାଭାରହର୍ତା ଯୋଽସୌ ନୃକେସରୀ ॥ 15 ॥
ସୁରରାଜ୍ଯପ୍ରଦଃ ପାତୁ ପାଦୌ ମେ ନୃହରୀଶ୍ଵରଃ ।
ସହସ୍ରଶୀର୍ଷା ପୁରୁଷଃ ପାତୁ ମେ ସର୍ଵଶସ୍ତନୁମ୍ ॥ 16 ॥
ମହୋଗ୍ରଃ ପୂର୍ଵତଃ ପାତୁ ମହାଵୀରାଗ୍ରଜୋଽଗ୍ନିତଃ ।
ମହାଵିଷ୍ଣୁର୍ଦକ୍ଷିଣେ ତୁ ମହାଜ୍ଵାଲସ୍ତୁ ନୈରୃତୌ ॥ 17 ॥
ପଶ୍ଚିମେ ପାତୁ ସର୍ଵେଶୋ ଦିଶି ମେ ସର୍ଵତୋମୁଖଃ ।
ନୃସିଂହଃ ପାତୁ ଵାଯଵ୍ଯାଂ ସୌମ୍ଯାଂ ଭୂଷଣଵିଗ୍ରହଃ ॥ 18 ॥
ଈଶାନ୍ଯାଂ ପାତୁ ଭଦ୍ରୋ ମେ ସର୍ଵମଙ୍ଗଲଦାଯକଃ ।
ସଂସାରଭଯଦଃ ପାତୁ ମୃତ୍ଯୋର୍ମୃତ୍ଯୁର୍ନୃକେସରୀ ॥ 19 ॥
ଇଦଂ ନୃସିଂହକଵଚଂ ପ୍ରହ୍ଲାଦମୁଖମଣ୍ଡିତମ୍ ।
ଭକ୍ତିମାନ୍ଯଃ ପଠେନ୍ନିତ୍ଯଂ ସର୍ଵପାପୈଃ ପ୍ରମୁଚ୍ଯତେ ॥ 20 ॥
ପୁତ୍ରଵାନ୍ ଧନଵାନ୍ ଲୋକେ ଦୀର୍ଘାଯୁରୁପଜାଯତେ ।
ଯଂ ଯଂ କାମଯତେ କାମଂ ତଂ ତଂ ପ୍ରାପ୍ନୋତ୍ଯସଂଶଯମ୍ ॥ 21 ॥
ସର୍ଵତ୍ର ଜଯମାପ୍ନୋତି ସର୍ଵତ୍ର ଵିଜଯୀ ଭଵେତ୍ ।
ଭୂମ୍ଯନ୍ତରିକ୍ଷଦିଵ୍ଯାନାଂ ଗ୍ରହାଣାଂ ଵିନିଵାରଣମ୍ ॥ 22 ॥
ଵୃଶ୍ଚିକୋରଗସମ୍ଭୂତଵିଷାପହରଣଂ ପରମ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମରାକ୍ଷସଯକ୍ଷାଣାଂ ଦୂରୋତ୍ସାରଣକାରଣମ୍ ॥ 23 ॥
ଭୂର୍ଜେ ଵା ତାଲପତ୍ରେ ଵା କଵଚଂ ଲିଖିତଂ ଶୁଭମ୍ ।
କରମୂଲେ ଧୃତଂ ଯେନ ସିଧ୍ଯେଯୁଃ କର୍ମସିଦ୍ଧଯଃ ॥ 24 ॥
ଦେଵାସୁରମନୁଷ୍ଯେଷୁ ସ୍ଵଂ ସ୍ଵମେଵ ଜଯଂ ଲଭେତ୍ ।
ଏକସନ୍ଧ୍ଯଂ ତ୍ରିସନ୍ଧ୍ଯଂ ଵା ଯଃ ପଠେନ୍ନିଯତୋ ନରଃ ॥ 25 ॥
ସର୍ଵମଙ୍ଗଲମାଙ୍ଗଲ୍ଯଂ ଭୁକ୍ତିଂ ମୁକ୍ତିଂ ଚ ଵିନ୍ଦତି ।
ଦ୍ଵାତ୍ରିଂଶତିସହସ୍ରାଣି ପଠେଚ୍ଛୁଦ୍ଧାତ୍ମନାଂ ନୃଣାମ୍ ॥ 26 ॥
କଵଚସ୍ଯାସ୍ଯ ମନ୍ତ୍ରସ୍ଯ ମନ୍ତ୍ରସିଦ୍ଧିଃ ପ୍ରଜାଯତେ ।
ଅନେନ ମନ୍ତ୍ରରାଜେନ କୃତ୍ଵା ଭସ୍ମାଭିମନ୍ତ୍ରଣମ୍ ॥ 27 ॥
ତିଲକଂ ଵିନ୍ଯସେଦ୍ଯସ୍ତୁ ତସ୍ଯ ଗ୍ରହଭଯଂ ହରେତ୍ ।
ତ୍ରିଵାରଂ ଜପମାନସ୍ତୁ ଦତ୍ତଂ ଵାର୍ଯଭିମନ୍ତ୍ର୍ଯ ଚ ॥ 28 ॥
ପ୍ରାଶଯେଦ୍ଯୋ ନରୋ ମନ୍ତ୍ରଂ ନୃସିଂହଧ୍ଯାନମାଚରେତ୍ ।
ତସ୍ଯ ରୋଗାଃ ପ୍ରଣଶ୍ଯନ୍ତି ଯେ ଚ ସ୍ଯୁଃ କୁକ୍ଷିସମ୍ଭଵାଃ ॥ 29 ॥
କିମତ୍ର ବହୁନୋକ୍ତେନ ନୃସିଂହସଦୃଶୋ ଭଵେତ୍ ।
ମନସା ଚିନ୍ତିତଂ ଯତ୍ତୁ ସ ତଚ୍ଚାପ୍ନୋତ୍ଯସଂଶଯମ୍ ॥ 30 ॥
ଗର୍ଜନ୍ତଂ ଗର୍ଜଯନ୍ତଂ ନିଜଭୁଜପଟଲଂ ସ୍ଫୋଟଯନ୍ତଂ ହଠନ୍ତଂ
ରୂପ୍ଯନ୍ତଂ ତାପଯନ୍ତଂ ଦିଵି ଭୁଵି ଦିତିଜଂ କ୍ଷେପଯନ୍ତଂ କ୍ଷିପନ୍ତମ୍ ।
କ୍ରନ୍ଦନ୍ତଂ ରୋଷଯନ୍ତଂ ଦିଶି ଦିଶି ସତତଂ ସଂହରନ୍ତଂ ଭରନ୍ତଂ
ଵୀକ୍ଷନ୍ତଂ ଘୂର୍ଣଯନ୍ତଂ ଶରନିକରଶତୈର୍ଦିଵ୍ଯସିଂହଂ ନମାମି ॥
ଇତି ଶ୍ରୀବ୍ରହ୍ମାଣ୍ଡପୁରାଣେ ପ୍ରହ୍ଲାଦୋକ୍ତଂ ଶ୍ରୀ ନୃସିଂହ କଵଚମ୍ ।
Roman (IAST) Transliteration
nṛsiṃhakavacaṃ vakṣye prahlādenoditaṃ purā |
sarvarakṣākaraṃ puṇyaṃ sarvopadravanāśanam || 1 ||
sarvasampatkaraṃ caiva svargamokṣapradāyakam |
dhyātvā nṛsiṃhaṃ deveśaṃ hemasiṃhāsanasthitam || 2 ||
vivṛtāsyaṃ trinayanaṃ śaradindusamaprabham |
lakṣmyāliṅgitavāmāṅgaṃ vibhūtibhirupāśritam || 3 ||
caturbhujaṃ komalāṅgaṃ svarṇakuṇḍalaśobhitam |
sarojaśobhitoraskaṃ ratnakeyūramudritam || 4 || [ratnakeyūraśobhitam]
taptakāñcanasaṅkāśaṃ pītanirmalavāsanam |
indrādisuramaulisthasphuranmāṇikyadīptibhiḥ || 5 ||
virājitapadadvandvaṃ śaṅkhacakrādihetibhiḥ |
garutmatā savinayaṃ stūyamānaṃ mudānvitam || 6 ||
svahṛtkamalasaṃvāsaṃ kṛtvā tu kavacaṃ paṭhet |
nṛsiṃho me śiraḥ pātu lokarakṣātmasambhavaḥ || 7 ||
sarvago'pi stambhavāsaḥ phālaṃ me rakṣatu dhvanim |
nṛsiṃho me dṛśau pātu somasūryāgnilocanaḥ || 8 ||
smṛtiṃ me pātu nṛharirmunivaryastutipriyaḥ |
nāsāṃ me siṃhanāsastu mukhaṃ lakṣmīmukhapriyaḥ || 9 ||
sarvavidyādhipaḥ pātu nṛsiṃho rasanāṃ mama |
vaktraṃ pātvinduvadanaḥ sadā prahlādavanditaḥ || 10 ||
nṛsiṃhaḥ pātu me kaṇṭhaṃ skandhau bhūbharaṇāntakṛt |
divyāstraśobhitabhujo nṛsiṃhaḥ pātu me bhujau || 11 ||
karau me devavarado nṛsiṃhaḥ pātu sarvataḥ |
hṛdayaṃ yogisādhyaśca nivāsaṃ pātu me hariḥ || 12 ||
madhyaṃ pātu hiraṇyākṣavakṣaḥkukṣividāraṇaḥ |
nābhiṃ me pātu nṛhariḥ svanābhi brahmasaṃstutaḥ || 13 ||
brahmāṇḍakoṭayaḥ kaṭyāṃ yasyāsau pātu me kaṭim |
guhyaṃ me pātu guhyānāṃ mantrāṇāṃ guhyarūpadhṛk || 14 ||
ūrū manobhavaḥ pātu jānunī nararūpadhṛk |
jaṅghe pātu dharābhārahartā yo'sau nṛkesarī || 15 ||
surarājyapradaḥ pātu pādau me nṛharīśvaraḥ |
sahasraśīrṣā puruṣaḥ pātu me sarvaśastanum || 16 ||
mahograḥ pūrvataḥ pātu mahāvīrāgrajo'gnitaḥ |
mahāviṣṇurdakṣiṇe tu mahājvālastu nairṛtau || 17 ||
paścime pātu sarveśo diśi me sarvatomukhaḥ |
nṛsiṃhaḥ pātu vāyavyāṃ saumyāṃ bhūṣaṇavigrahaḥ || 18 ||
īśānyāṃ pātu bhadro me sarvamaṅgaladāyakaḥ |
saṃsārabhayadaḥ pātu mṛtyormṛtyurnṛkesarī || 19 ||
idaṃ nṛsiṃhakavacaṃ prahlādamukhamaṇḍitam |
bhaktimānyaḥ paṭhennityaṃ sarvapāpaiḥ pramucyate || 20 ||
putravān dhanavān loke dīrghāyurupajāyate |
yaṃ yaṃ kāmayate kāmaṃ taṃ taṃ prāpnotyasaṃśayam || 21 ||
sarvatra jayamāpnoti sarvatra vijayī bhavet |
bhūmyantarikṣadivyānāṃ grahāṇāṃ vinivāraṇam || 22 ||
vṛścikoragasambhūtaviṣāpaharaṇaṃ param |
brahmarākṣasayakṣāṇāṃ dūrotsāraṇakāraṇam || 23 ||
bhūrje vā tālapatre vā kavacaṃ likhitaṃ śubham |
karamūle dhṛtaṃ yena sidhyeyuḥ karmasiddhayaḥ || 24 ||
devāsuramanuṣyeṣu svaṃ svameva jayaṃ labhet |
ekasandhyaṃ trisandhyaṃ vā yaḥ paṭhenniyato naraḥ || 25 ||
sarvamaṅgalamāṅgalyaṃ bhuktiṃ muktiṃ ca vindati |
dvātriṃśatisahasrāṇi paṭhecchuddhātmanāṃ nṛṇām || 26 ||
kavacasyāsya mantrasya mantrasiddhiḥ prajāyate |
anena mantrarājena kṛtvā bhasmābhimantraṇam || 27 ||
tilakaṃ vinyasedyastu tasya grahabhayaṃ haret |
trivāraṃ japamānastu dattaṃ vāryabhimantrya ca || 28 ||
prāśayedyo naro mantraṃ nṛsiṃhadhyānamācaret |
tasya rogāḥ praṇaśyanti ye ca syuḥ kukṣisambhavāḥ || 29 ||
kimatra bahunoktena nṛsiṃhasadṛśo bhavet |
manasā cintitaṃ yattu sa taccāpnotyasaṃśayam || 30 ||
garjantaṃ garjayantaṃ nijabhujapaṭalaṃ sphoṭayantaṃ haṭhantaṃ
rūpyantaṃ tāpayantaṃ divi bhuvi ditijaṃ kṣepayantaṃ kṣipantam |
krandantaṃ roṣayantaṃ diśi diśi satataṃ saṃharantaṃ bharantaṃ
vīkṣantaṃ ghūrṇayantaṃ śaranikaraśatairdivyasiṃhaṃ namāmi ||
iti śrībrahmāṇḍapurāṇe prahlādoktaṃ śrī nṛsiṃha kavacam |
Sanskrit — Devanagari (original)
नृसिंहकवचं वक्ष्ये प्रह्लादेनोदितं पुरा ।
सर्वरक्षाकरं पुण्यं सर्वोपद्रवनाशनम् ॥ 1 ॥
सर्वसम्पत्करं चैव स्वर्गमोक्षप्रदायकम् ।
ध्यात्वा नृसिंहं देवेशं हेमसिंहासनस्थितम् ॥ 2 ॥
विवृतास्यं त्रिनयनं शरदिन्दुसमप्रभम् ।
लक्ष्म्यालिङ्गितवामाङ्गं विभूतिभिरुपाश्रितम् ॥ 3 ॥
चतुर्भुजं कोमलाङ्गं स्वर्णकुण्डलशोभितम् ।
सरोजशोभितोरस्कं रत्नकेयूरमुद्रितम् ॥ 4 ॥ [रत्नकेयूरशोभितम्]
तप्तकाञ्चनसङ्काशं पीतनिर्मलवासनम् ।
इन्द्रादिसुरमौलिस्थस्फुरन्माणिक्यदीप्तिभिः ॥ 5 ॥
विराजितपदद्वन्द्वं शङ्खचक्रादिहेतिभिः ।
गरुत्मता सविनयं स्तूयमानं मुदान्वितम् ॥ 6 ॥
स्वहृत्कमलसंवासं कृत्वा तु कवचं पठेत् ।
नृसिंहो मे शिरः पातु लोकरक्षात्मसम्भवः ॥ 7 ॥
सर्वगोऽपि स्तम्भवासः फालं मे रक्षतु ध्वनिम् ।
नृसिंहो मे दृशौ पातु सोमसूर्याग्निलोचनः ॥ 8 ॥
स्मृतिं मे पातु नृहरिर्मुनिवर्यस्तुतिप्रियः ।
नासां मे सिंहनासस्तु मुखं लक्ष्मीमुखप्रियः ॥ 9 ॥
सर्वविद्याधिपः पातु नृसिंहो रसनां मम ।
वक्त्रं पात्विन्दुवदनः सदा प्रह्लादवन्दितः ॥ 10 ॥
नृसिंहः पातु मे कण्ठं स्कन्धौ भूभरणान्तकृत् ।
दिव्यास्त्रशोभितभुजो नृसिंहः पातु मे भुजौ ॥ 11 ॥
करौ मे देववरदो नृसिंहः पातु सर्वतः ।
हृदयं योगिसाध्यश्च निवासं पातु मे हरिः ॥ 12 ॥
मध्यं पातु हिरण्याक्षवक्षःकुक्षिविदारणः ।
नाभिं मे पातु नृहरिः स्वनाभि ब्रह्मसंस्तुतः ॥ 13 ॥
ब्रह्माण्डकोटयः कट्यां यस्यासौ पातु मे कटिम् ।
गुह्यं मे पातु गुह्यानां मन्त्राणां गुह्यरूपधृक् ॥ 14 ॥
ऊरू मनोभवः पातु जानुनी नररूपधृक् ।
जङ्घे पातु धराभारहर्ता योऽसौ नृकेसरी ॥ 15 ॥
सुरराज्यप्रदः पातु पादौ मे नृहरीश्वरः ।
सहस्रशीर्षा पुरुषः पातु मे सर्वशस्तनुम् ॥ 16 ॥
महोग्रः पूर्वतः पातु महावीराग्रजोऽग्नितः ।
महाविष्णुर्दक्षिणे तु महाज्वालस्तु नैरृतौ ॥ 17 ॥
पश्चिमे पातु सर्वेशो दिशि मे सर्वतोमुखः ।
नृसिंहः पातु वायव्यां सौम्यां भूषणविग्रहः ॥ 18 ॥
ईशान्यां पातु भद्रो मे सर्वमङ्गलदायकः ।
संसारभयदः पातु मृत्योर्मृत्युर्नृकेसरी ॥ 19 ॥
इदं नृसिंहकवचं प्रह्लादमुखमण्डितम् ।
भक्तिमान्यः पठेन्नित्यं सर्वपापैः प्रमुच्यते ॥ 20 ॥
पुत्रवान् धनवान् लोके दीर्घायुरुपजायते ।
यं यं कामयते कामं तं तं प्राप्नोत्यसंशयम् ॥ 21 ॥
सर्वत्र जयमाप्नोति सर्वत्र विजयी भवेत् ।
भूम्यन्तरिक्षदिव्यानां ग्रहाणां विनिवारणम् ॥ 22 ॥
वृश्चिकोरगसम्भूतविषापहरणं परम् ।
ब्रह्मराक्षसयक्षाणां दूरोत्सारणकारणम् ॥ 23 ॥
भूर्जे वा तालपत्रे वा कवचं लिखितं शुभम् ।
करमूले धृतं येन सिध्येयुः कर्मसिद्धयः ॥ 24 ॥
देवासुरमनुष्येषु स्वं स्वमेव जयं लभेत् ।
एकसन्ध्यं त्रिसन्ध्यं वा यः पठेन्नियतो नरः ॥ 25 ॥
सर्वमङ्गलमाङ्गल्यं भुक्तिं मुक्तिं च विन्दति ।
द्वात्रिंशतिसहस्राणि पठेच्छुद्धात्मनां नृणाम् ॥ 26 ॥
कवचस्यास्य मन्त्रस्य मन्त्रसिद्धिः प्रजायते ।
अनेन मन्त्रराजेन कृत्वा भस्माभिमन्त्रणम् ॥ 27 ॥
तिलकं विन्यसेद्यस्तु तस्य ग्रहभयं हरेत् ।
त्रिवारं जपमानस्तु दत्तं वार्यभिमन्त्र्य च ॥ 28 ॥
प्राशयेद्यो नरो मन्त्रं नृसिंहध्यानमाचरेत् ।
तस्य रोगाः प्रणश्यन्ति ये च स्युः कुक्षिसम्भवाः ॥ 29 ॥
किमत्र बहुनोक्तेन नृसिंहसदृशो भवेत् ।
मनसा चिन्तितं यत्तु स तच्चाप्नोत्यसंशयम् ॥ 30 ॥
गर्जन्तं गर्जयन्तं निजभुजपटलं स्फोटयन्तं हठन्तं
रूप्यन्तं तापयन्तं दिवि भुवि दितिजं क्षेपयन्तं क्षिपन्तम् ।
क्रन्दन्तं रोषयन्तं दिशि दिशि सततं संहरन्तं भरन्तं
वीक्षन्तं घूर्णयन्तं शरनिकरशतैर्दिव्यसिंहं नमामि ॥
इति श्रीब्रह्माण्डपुराणे प्रह्लादोक्तं श्री नृसिंह कवचम् ।
nṛsiṃhakavacaṃ vakṣye prahlādenoditaṃ purā |
sarvarakṣākaraṃ puṇyaṃ sarvopadravanāśanam || 1 ||
sarvasampatkaraṃ caiva svargamokṣapradāyakam |
dhyātvā nṛsiṃhaṃ deveśaṃ hemasiṃhāsanasthitam || 2 ||
vivṛtāsyaṃ trinayanaṃ śaradindusamaprabham |
lakṣmyāliṅgitavāmāṅgaṃ vibhūtibhirupāśritam || 3 ||
caturbhujaṃ komalāṅgaṃ svarṇakuṇḍalaśobhitam |
sarojaśobhitoraskaṃ ratnakeyūramudritam || 4 || [ratnakeyūraśobhitam]
taptakāñcanasaṅkāśaṃ pītanirmalavāsanam |
indrādisuramaulisthasphuranmāṇikyadīptibhiḥ || 5 ||
virājitapadadvandvaṃ śaṅkhacakrādihetibhiḥ |
garutmatā savinayaṃ stūyamānaṃ mudānvitam || 6 ||
svahṛtkamalasaṃvāsaṃ kṛtvā tu kavacaṃ paṭhet |
nṛsiṃho me śiraḥ pātu lokarakṣātmasambhavaḥ || 7 ||
sarvago'pi stambhavāsaḥ phālaṃ me rakṣatu dhvanim |
nṛsiṃho me dṛśau pātu somasūryāgnilocanaḥ || 8 ||
smṛtiṃ me pātu nṛharirmunivaryastutipriyaḥ |
nāsāṃ me siṃhanāsastu mukhaṃ lakṣmīmukhapriyaḥ || 9 ||
sarvavidyādhipaḥ pātu nṛsiṃho rasanāṃ mama |
vaktraṃ pātvinduvadanaḥ sadā prahlādavanditaḥ || 10 ||
nṛsiṃhaḥ pātu me kaṇṭhaṃ skandhau bhūbharaṇāntakṛt |
divyāstraśobhitabhujo nṛsiṃhaḥ pātu me bhujau || 11 ||
karau me devavarado nṛsiṃhaḥ pātu sarvataḥ |
hṛdayaṃ yogisādhyaśca nivāsaṃ pātu me hariḥ || 12 ||
madhyaṃ pātu hiraṇyākṣavakṣaḥkukṣividāraṇaḥ |
nābhiṃ me pātu nṛhariḥ svanābhi brahmasaṃstutaḥ || 13 ||
brahmāṇḍakoṭayaḥ kaṭyāṃ yasyāsau pātu me kaṭim |
guhyaṃ me pātu guhyānāṃ mantrāṇāṃ guhyarūpadhṛk || 14 ||
ūrū manobhavaḥ pātu jānunī nararūpadhṛk |
jaṅghe pātu dharābhārahartā yo'sau nṛkesarī || 15 ||
surarājyapradaḥ pātu pādau me nṛharīśvaraḥ |
sahasraśīrṣā puruṣaḥ pātu me sarvaśastanum || 16 ||
mahograḥ pūrvataḥ pātu mahāvīrāgrajo'gnitaḥ |
mahāviṣṇurdakṣiṇe tu mahājvālastu nairṛtau || 17 ||
paścime pātu sarveśo diśi me sarvatomukhaḥ |
nṛsiṃhaḥ pātu vāyavyāṃ saumyāṃ bhūṣaṇavigrahaḥ || 18 ||
īśānyāṃ pātu bhadro me sarvamaṅgaladāyakaḥ |
saṃsārabhayadaḥ pātu mṛtyormṛtyurnṛkesarī || 19 ||
idaṃ nṛsiṃhakavacaṃ prahlādamukhamaṇḍitam |
bhaktimānyaḥ paṭhennityaṃ sarvapāpaiḥ pramucyate || 20 ||
putravān dhanavān loke dīrghāyurupajāyate |
yaṃ yaṃ kāmayate kāmaṃ taṃ taṃ prāpnotyasaṃśayam || 21 ||
sarvatra jayamāpnoti sarvatra vijayī bhavet |
bhūmyantarikṣadivyānāṃ grahāṇāṃ vinivāraṇam || 22 ||
vṛścikoragasambhūtaviṣāpaharaṇaṃ param |
brahmarākṣasayakṣāṇāṃ dūrotsāraṇakāraṇam || 23 ||
bhūrje vā tālapatre vā kavacaṃ likhitaṃ śubham |
karamūle dhṛtaṃ yena sidhyeyuḥ karmasiddhayaḥ || 24 ||
devāsuramanuṣyeṣu svaṃ svameva jayaṃ labhet |
ekasandhyaṃ trisandhyaṃ vā yaḥ paṭhenniyato naraḥ || 25 ||
sarvamaṅgalamāṅgalyaṃ bhuktiṃ muktiṃ ca vindati |
dvātriṃśatisahasrāṇi paṭhecchuddhātmanāṃ nṛṇām || 26 ||
kavacasyāsya mantrasya mantrasiddhiḥ prajāyate |
anena mantrarājena kṛtvā bhasmābhimantraṇam || 27 ||
tilakaṃ vinyasedyastu tasya grahabhayaṃ haret |
trivāraṃ japamānastu dattaṃ vāryabhimantrya ca || 28 ||
prāśayedyo naro mantraṃ nṛsiṃhadhyānamācaret |
tasya rogāḥ praṇaśyanti ye ca syuḥ kukṣisambhavāḥ || 29 ||
kimatra bahunoktena nṛsiṃhasadṛśo bhavet |
manasā cintitaṃ yattu sa taccāpnotyasaṃśayam || 30 ||
garjantaṃ garjayantaṃ nijabhujapaṭalaṃ sphoṭayantaṃ haṭhantaṃ
rūpyantaṃ tāpayantaṃ divi bhuvi ditijaṃ kṣepayantaṃ kṣipantam |
krandantaṃ roṣayantaṃ diśi diśi satataṃ saṃharantaṃ bharantaṃ
vīkṣantaṃ ghūrṇayantaṃ śaranikaraśatairdivyasiṃhaṃ namāmi ||
iti śrībrahmāṇḍapurāṇe prahlādoktaṃ śrī nṛsiṃha kavacam |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.