ଆଯୁଃ କର୍ମ ଚ ଵିତ୍ତଂ ଚ ଵିଦ୍ଯା ନିଧନମେଵ ଚ ।
ପଞ୍ଚୈତାନି ହି ସୃଜ୍ଯନ୍ତେ ଗର୍ଭସ୍ଥସ୍ଯୈଵ ଦେହିନଃ ॥ 01 ॥
ସାଧୁଭ୍ଯସ୍ତେ ନିଵର୍ତନ୍ତେ ପୁତ୍ରମିତ୍ରାଣି ବାନ୍ଧଵାଃ ।
ଯେ ଚ ତୈଃ ସହ ଗନ୍ତାରସ୍ତଦ୍ଧର୍ମାତ୍ସୁକୃତଂ କୁଲମ୍ ॥ 02 ॥
ଦର୍ଶନଧ୍ଯାନସଂସ୍ପର୍ଶୈର୍ମତ୍ସୀ କୂର୍ମୀ ଚ ପକ୍ଷିଣୀ ।
ଶିଶୁଂ ପାଲଯତେ ନିତ୍ଯଂ ତଥା ସଜ୍ଜନ-ସଙ୍ଗତିଃ ॥ 03 ॥
ଯାଵତ୍ସ୍ଵସ୍ଥୋ ହ୍ଯଯଂ ଦେହୋ ଯାଵନ୍ମୃତ୍ଯୁଶ୍ଚ ଦୂରତଃ ।
ତାଵଦାତ୍ମହିତଂ କୁର୍ଯାତ୍ପ୍ରାଣାନ୍ତେ କିଂ କରିଷ୍ଯତି ॥ 04 ॥
କାମଧେନୁଗୁଣା ଵିଦ୍ଯା ହ୍ଯକାଲେ ଫଲଦାଯିନୀ ।
ପ୍ରଵାସେ ମାତୃସଦୃଶୀ ଵିଦ୍ଯା ଗୁପ୍ତଂ ଧନଂ ସ୍ମୃତମ୍ ॥ 05 ॥
ଏକୋଽପି ଗୁଣଵାନ୍ପୁତ୍ରୋ ନିର୍ଗୁଣେନ ଶତେନ କିମ୍ ।
ଏକଶ୍ଚନ୍ଦ୍ରସ୍ତମୋ ହନ୍ତି ନ ଚ ତାରାଃ ସହସ୍ରଶଃ ॥ 06 ॥
ମୂର୍ଖଶ୍ଚିରାଯୁର୍ଜାତୋଽପି ତସ୍ମାଜ୍ଜାତମୃତୋ ଵରଃ ।
ମୃତଃ ସ ଚାଲ୍ପଦୁଃଖାଯ ଯାଵଜ୍ଜୀଵଂ ଜଡୋ ଦହେତ୍ ॥ 07 ॥
କୁଗ୍ରାମଵାସଃ କୁଲହୀନସେଵା
କୁଭୋଜନଂ କ୍ରୋଧମୁଖୀ ଚ ଭାର୍ଯା ।
ପୁତ୍ରଶ୍ଚ ମୂର୍ଖୋ ଵିଧଵା ଚ କନ୍ଯା
ଵିନାଗ୍ନିନା ଷଟ୍ପ୍ରଦହନ୍ତି କାଯମ୍ ॥ 08 ॥
କିଂ ତଯା କ୍ରିଯତେ ଧେନ୍ଵା ଯା ନ ଦୋଗ୍ଧ୍ରୀ ନ ଗର୍ଭିଣୀ ।
କୋଽର୍ଥଃ ପୁତ୍ରେଣ ଜାତେନ ଯୋ ନ ଵିଦ୍ଵାନ୍ ନ ଭକ୍ତିମାନ୍ ॥ 09 ॥
ସଂସାରତାପଦଗ୍ଧାନାଂ ତ୍ରଯୋ ଵିଶ୍ରାନ୍ତିହେତଵଃ ।
ଅପତ୍ଯଂ ଚ କଲତ୍ରଂ ଚ ସତାଂ ସଙ୍ଗତିରେଵ ଚ ॥ 10 ॥
ସକୃଜ୍ଜଲ୍ପନ୍ତି ରାଜାନଃ ସକୃଜ୍ଜଲ୍ପନ୍ତି ପଣ୍ଡିତାଃ ।
ସକୃତ୍କନ୍ଯାଃ ପ୍ରଦୀଯନ୍ତେ ତ୍ରୀଣ୍ଯେତାନି ସକୃତ୍ସକୃତ୍ ॥ 11 ॥
ଏକାକିନା ତପୋ ଦ୍ଵାଭ୍ଯାଂ ପଠନଂ ଗାଯନଂ ତ୍ରିଭିଃ ।
ଚତୁର୍ଭିର୍ଗମନଂ କ୍ଷେତ୍ରଂ ପଞ୍ଚଭିର୍ବହୁଭୀ ରଣଃ ॥ 12 ॥
ସା ଭାର୍ଯା ଯା ଶୁଚିର୍ଦକ୍ଷା ସା ଭାର୍ଯା ଯା ପତିଵ୍ରତା ।
ସା ଭାର୍ଯା ଯା ପତିପ୍ରୀତା ସା ଭାର୍ଯା ସତ୍ଯଵାଦିନୀ ॥ 13 ॥
ଅପୁତ୍ରସ୍ଯ ଗୃହଂ ଶୂନ୍ଯଂ ଦିଶଃ ଶୂନ୍ଯାସ୍ତ୍ଵବାନ୍ଧଵାଃ ।
ମୂର୍ଖସ୍ଯ ହୃଦଯଂ ଶୂନ୍ଯଂ ସର୍ଵଶୂନ୍ଯା ଦରିଦ୍ରତା ॥ 14 ॥
ଅନଭ୍ଯାସେ ଵିଷଂ ଶାସ୍ତ୍ରମଜୀର୍ଣେ ଭୋଜନଂ ଵିଷମ୍ ।
ଦରିଦ୍ରସ୍ଯ ଵିଷଂ ଗୋଷ୍ଠୀ ଵୃଦ୍ଧସ୍ଯ ତରୁଣୀ ଵିଷମ୍ ॥ 15 ॥
ତ୍ଯଜେଦ୍ଧର୍ମଂ ଦଯାହୀନଂ ଵିଦ୍ଯାହୀନଂ ଗୁରୁଂ ତ୍ଯଜେତ୍ ।
ତ୍ଯଜେତ୍କ୍ରୋଧମୁଖୀଂ ଭାର୍ଯାଂ ନିଃସ୍ନେହାନ୍ବାନ୍ଧଵାଂସ୍ତ୍ଯଜେତ୍ ॥ 16 ॥
ଅଧ୍ଵା ଜରା ଦେହଵତାଂ ପର୍ଵତାନାଂ ଜଲଂ ଜରା ।
ଅମୈଥୁନଂ ଜରା ସ୍ତ୍ରୀଣାଂ ଵସ୍ତ୍ରାଣାମାତପୋ ଜରା ॥ 17 ॥
କଃ କାଲଃ କାନି ମିତ୍ରାଣି କୋ ଦେଶଃ କୌ ଵ୍ଯଯାଗମୌ ।
କଶ୍ଚାହଂ କା ଚ ମେ ଶକ୍ତିରିତି ଚିନ୍ତ୍ଯଂ ମୁହୁର୍ମୁହୁଃ ॥ 18 ॥
ଅଗ୍ନିର୍ଦେଵୋ ଦ୍ଵିଜାତୀନାଂ ମୁନୀନାଂ ହୃଦି ଦୈଵତମ୍ ।
ପ୍ରତିମା ସ୍ଵଲ୍ପବୁଦ୍ଧୀନାଂ ସର୍ଵତ୍ର ସମଦର୍ଶିନଃ ॥ 19 ॥
Roman (IAST) Transliteration
āyuḥ karma ca vittaṃ ca vidyā nidhanameva ca |
pañcaitāni hi sṛjyante garbhasthasyaiva dehinaḥ || 01 ||
sādhubhyaste nivartante putramitrāṇi bāndhavāḥ |
ye ca taiḥ saha gantārastaddharmātsukṛtaṃ kulam || 02 ||
darśanadhyānasaṃsparśairmatsī kūrmī ca pakṣiṇī |
śiśuṃ pālayate nityaṃ tathā sajjana-saṅgatiḥ || 03 ||
yāvatsvastho hyayaṃ deho yāvanmṛtyuśca dūrataḥ |
tāvadātmahitaṃ kuryātprāṇānte kiṃ kariṣyati || 04 ||
kāmadhenuguṇā vidyā hyakāle phaladāyinī |
pravāse mātṛsadṛśī vidyā guptaṃ dhanaṃ smṛtam || 05 ||
eko'pi guṇavānputro nirguṇena śatena kim |
ekaścandrastamo hanti na ca tārāḥ sahasraśaḥ || 06 ||
mūrkhaścirāyurjāto'pi tasmājjātamṛto varaḥ |
mṛtaḥ sa cālpaduḥkhāya yāvajjīvaṃ jaḍo dahet || 07 ||
kugrāmavāsaḥ kulahīnasevā
kubhojanaṃ krodhamukhī ca bhāryā |
putraśca mūrkho vidhavā ca kanyā
vināgninā ṣaṭpradahanti kāyam || 08 ||
kiṃ tayā kriyate dhenvā yā na dogdhrī na garbhiṇī |
ko'rthaḥ putreṇa jātena yo na vidvān na bhaktimān || 09 ||
saṃsāratāpadagdhānāṃ trayo viśrāntihetavaḥ |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 10 ||
sakṛjjalpanti rājānaḥ sakṛjjalpanti paṇḍitāḥ |
sakṛtkanyāḥ pradīyante trīṇyetāni sakṛtsakṛt || 11 ||
ekākinā tapo dvābhyāṃ paṭhanaṃ gāyanaṃ tribhiḥ |
caturbhirgamanaṃ kṣetraṃ pañcabhirbahubhī raṇaḥ || 12 ||
sā bhāryā yā śucirdakṣā sā bhāryā yā pativratā |
sā bhāryā yā patiprītā sā bhāryā satyavādinī || 13 ||
aputrasya gṛhaṃ śūnyaṃ diśaḥ śūnyāstvabāndhavāḥ |
mūrkhasya hṛdayaṃ śūnyaṃ sarvaśūnyā daridratā || 14 ||
anabhyāse viṣaṃ śāstramajīrṇe bhojanaṃ viṣam |
daridrasya viṣaṃ goṣṭhī vṛddhasya taruṇī viṣam || 15 ||
tyajeddharmaṃ dayāhīnaṃ vidyāhīnaṃ guruṃ tyajet |
tyajetkrodhamukhīṃ bhāryāṃ niḥsnehānbāndhavāṃstyajet || 16 ||
adhvā jarā dehavatāṃ parvatānāṃ jalaṃ jarā |
amaithunaṃ jarā strīṇāṃ vastrāṇāmātapo jarā || 17 ||
kaḥ kālaḥ kāni mitrāṇi ko deśaḥ kau vyayāgamau |
kaścāhaṃ kā ca me śaktiriti cintyaṃ muhurmuhuḥ || 18 ||
agnirdevo dvijātīnāṃ munīnāṃ hṛdi daivatam |
pratimā svalpabuddhīnāṃ sarvatra samadarśinaḥ || 19 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
आयुः कर्म च वित्तं च विद्या निधनमेव च ।
पञ्चैतानि हि सृज्यन्ते गर्भस्थस्यैव देहिनः ॥ 01 ॥
साधुभ्यस्ते निवर्तन्ते पुत्रमित्राणि बान्धवाः ।
ये च तैः सह गन्तारस्तद्धर्मात्सुकृतं कुलम् ॥ 02 ॥
दर्शनध्यानसंस्पर्शैर्मत्सी कूर्मी च पक्षिणी ।
शिशुं पालयते नित्यं तथा सज्जन-सङ्गतिः ॥ 03 ॥
यावत्स्वस्थो ह्ययं देहो यावन्मृत्युश्च दूरतः ।
तावदात्महितं कुर्यात्प्राणान्ते किं करिष्यति ॥ 04 ॥
कामधेनुगुणा विद्या ह्यकाले फलदायिनी ।
प्रवासे मातृसदृशी विद्या गुप्तं धनं स्मृतम् ॥ 05 ॥
एकोऽपि गुणवान्पुत्रो निर्गुणेन शतेन किम् ।
एकश्चन्द्रस्तमो हन्ति न च ताराः सहस्रशः ॥ 06 ॥
मूर्खश्चिरायुर्जातोऽपि तस्माज्जातमृतो वरः ।
मृतः स चाल्पदुःखाय यावज्जीवं जडो दहेत् ॥ 07 ॥
कुग्रामवासः कुलहीनसेवा
कुभोजनं क्रोधमुखी च भार्या ।
पुत्रश्च मूर्खो विधवा च कन्या
विनाग्निना षट्प्रदहन्ति कायम् ॥ 08 ॥
किं तया क्रियते धेन्वा या न दोग्ध्री न गर्भिणी ।
कोऽर्थः पुत्रेण जातेन यो न विद्वान् न भक्तिमान् ॥ 09 ॥
संसारतापदग्धानां त्रयो विश्रान्तिहेतवः ।
अपत्यं च कलत्रं च सतां सङ्गतिरेव च ॥ 10 ॥
सकृज्जल्पन्ति राजानः सकृज्जल्पन्ति पण्डिताः ।
सकृत्कन्याः प्रदीयन्ते त्रीण्येतानि सकृत्सकृत् ॥ 11 ॥
एकाकिना तपो द्वाभ्यां पठनं गायनं त्रिभिः ।
चतुर्भिर्गमनं क्षेत्रं पञ्चभिर्बहुभी रणः ॥ 12 ॥
सा भार्या या शुचिर्दक्षा सा भार्या या पतिव्रता ।
सा भार्या या पतिप्रीता सा भार्या सत्यवादिनी ॥ 13 ॥
अपुत्रस्य गृहं शून्यं दिशः शून्यास्त्वबान्धवाः ।
मूर्खस्य हृदयं शून्यं सर्वशून्या दरिद्रता ॥ 14 ॥
अनभ्यासे विषं शास्त्रमजीर्णे भोजनं विषम् ।
दरिद्रस्य विषं गोष्ठी वृद्धस्य तरुणी विषम् ॥ 15 ॥
त्यजेद्धर्मं दयाहीनं विद्याहीनं गुरुं त्यजेत् ।
त्यजेत्क्रोधमुखीं भार्यां निःस्नेहान्बान्धवांस्त्यजेत् ॥ 16 ॥
अध्वा जरा देहवतां पर्वतानां जलं जरा ।
अमैथुनं जरा स्त्रीणां वस्त्राणामातपो जरा ॥ 17 ॥
कः कालः कानि मित्राणि को देशः कौ व्ययागमौ ।
कश्चाहं का च मे शक्तिरिति चिन्त्यं मुहुर्मुहुः ॥ 18 ॥
अग्निर्देवो द्विजातीनां मुनीनां हृदि दैवतम् ।
प्रतिमा स्वल्पबुद्धीनां सर्वत्र समदर्शिनः ॥ 19 ॥
āyuḥ karma ca vittaṃ ca vidyā nidhanameva ca |
pañcaitāni hi sṛjyante garbhasthasyaiva dehinaḥ || 01 ||
sādhubhyaste nivartante putramitrāṇi bāndhavāḥ |
ye ca taiḥ saha gantārastaddharmātsukṛtaṃ kulam || 02 ||
darśanadhyānasaṃsparśairmatsī kūrmī ca pakṣiṇī |
śiśuṃ pālayate nityaṃ tathā sajjana-saṅgatiḥ || 03 ||
yāvatsvastho hyayaṃ deho yāvanmṛtyuśca dūrataḥ |
tāvadātmahitaṃ kuryātprāṇānte kiṃ kariṣyati || 04 ||
kāmadhenuguṇā vidyā hyakāle phaladāyinī |
pravāse mātṛsadṛśī vidyā guptaṃ dhanaṃ smṛtam || 05 ||
eko'pi guṇavānputro nirguṇena śatena kim |
ekaścandrastamo hanti na ca tārāḥ sahasraśaḥ || 06 ||
mūrkhaścirāyurjāto'pi tasmājjātamṛto varaḥ |
mṛtaḥ sa cālpaduḥkhāya yāvajjīvaṃ jaḍo dahet || 07 ||
kugrāmavāsaḥ kulahīnasevā
kubhojanaṃ krodhamukhī ca bhāryā |
putraśca mūrkho vidhavā ca kanyā
vināgninā ṣaṭpradahanti kāyam || 08 ||
kiṃ tayā kriyate dhenvā yā na dogdhrī na garbhiṇī |
ko'rthaḥ putreṇa jātena yo na vidvān na bhaktimān || 09 ||
saṃsāratāpadagdhānāṃ trayo viśrāntihetavaḥ |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 10 ||
sakṛjjalpanti rājānaḥ sakṛjjalpanti paṇḍitāḥ |
sakṛtkanyāḥ pradīyante trīṇyetāni sakṛtsakṛt || 11 ||
ekākinā tapo dvābhyāṃ paṭhanaṃ gāyanaṃ tribhiḥ |
caturbhirgamanaṃ kṣetraṃ pañcabhirbahubhī raṇaḥ || 12 ||
sā bhāryā yā śucirdakṣā sā bhāryā yā pativratā |
sā bhāryā yā patiprītā sā bhāryā satyavādinī || 13 ||
aputrasya gṛhaṃ śūnyaṃ diśaḥ śūnyāstvabāndhavāḥ |
mūrkhasya hṛdayaṃ śūnyaṃ sarvaśūnyā daridratā || 14 ||
anabhyāse viṣaṃ śāstramajīrṇe bhojanaṃ viṣam |
daridrasya viṣaṃ goṣṭhī vṛddhasya taruṇī viṣam || 15 ||
tyajeddharmaṃ dayāhīnaṃ vidyāhīnaṃ guruṃ tyajet |
tyajetkrodhamukhīṃ bhāryāṃ niḥsnehānbāndhavāṃstyajet || 16 ||
adhvā jarā dehavatāṃ parvatānāṃ jalaṃ jarā |
amaithunaṃ jarā strīṇāṃ vastrāṇāmātapo jarā || 17 ||
kaḥ kālaḥ kāni mitrāṇi ko deśaḥ kau vyayāgamau |
kaścāhaṃ kā ca me śaktiriti cintyaṃ muhurmuhuḥ || 18 ||
agnirdevo dvijātīnāṃ munīnāṃ hṛdi daivatam |
pratimā svalpabuddhīnāṃ sarvatra samadarśinaḥ || 19 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.