5.36 സുന്ദരകാണ്ഡ - ഷട്ത്രിംശ സര്ഗഃ

5.36 Sundarakanda - Shattrimsha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Malayalam script
📄 Download PDF
ശ്രീമദ്വാല്മീകീയ രാമായണേ സുന്ദരകാണ്ഡമ് ।
അഥ ഷട്ത്രിംശസ്സര്ഗഃ ।
ഭൂയ ഏവ മഹാതേജാ ഹനൂമാന്പവനാത്മജഃ ।
അബ്രവീത്പ്രശ്രിതം വാക്യം സീതാപ്രത്യയകാരണാത് ॥ 1 ॥
വാനരോഽഹം മഹാഭാഗേ ദൂതോ രാമസ്യ ധീമതഃ ।
രാമനാമാങ്കിതം ചേദം പശ്യ ദേവ്യങ്ഗുലീയകമ് ॥ 2 ॥
പ്രത്യയാര്ഥം തവാഽനീതം തേന ദത്തം മഹാത്മനാ ।
സമാശ്വസിഹി ഭദ്രം തേ ക്ഷീണദുഃഖഫലാ ഹ്യസി ॥ 3 ॥
ഗൃഹീത്വാ പ്രേക്ഷമാണാ സാ ഭര്തുഃ കരവിഭൂഷണമ് ।
ഭര്താരമിവ സമ്പ്രാപ്താ ജാനകീ മുദിതാഽഭവത് ॥ 4 ॥
ചാരു തദ്വദനം തസ്യാസ്താമ്രശുക്ലായതേക്ഷണമ് ।
അശോഭത വിശാലാക്ഷ്യാ രാഹുമുക്ത ഇവോഡുരാട് ॥ 5 ॥
തതസ്സാ ഹ്രീമതീ ബാലാ ഭര്തൃസന്ദേശഹര്ഷിതാ ।
പരിതുഷ്ടാ പ്രിയം കൃത്വാ പ്രശശംസ മഹാകപിമ് ॥ 6 ॥
വിക്രാന്തസ്ത്വം സമര്ഥസ്ത്വം പ്രാജ്ഞസ്ത്വം വാനരോത്തമ ।
യേനേദം രാക്ഷസപദം ത്വയൈകേന പ്രധര്ഷിതമ് ॥ 7 ॥
ശതയോജനവിസ്തീര്ണ സ്സാഗരോ മകരാലയഃ ।
വിക്രമശ്ലാഘനീയേന ക്രമതാ ഗോഷ്പദീകൃതഃ ॥ 8 ॥
ന ഹി ത്വാം പ്രാകൃതം മന്യേ വാനരം വാനരര്ഷഭ ।
യസ്യ തേ നാസ്തി സന്ത്രാസോ രാവണാന്നാപി സമ്ഭ്രമഃ ॥ 9 ॥
അര്ഹസേ ച കപിശ്രേഷ്ഠ മയാ സമഭിഭാഷിതുമ് ।
യദ്യസി പ്രേഷിതസ്തേന രാമേണ വിദിതാത്മനാ ॥ 10 ॥
പ്രേഷയിഷ്യതി ദുര്ധര്ഷോ രാമോ ന ഹ്യപരീക്ഷിതമ് ।
പരാക്രമമവിജ്ഞായ മത്സകാശം വിശേഷതഃ ॥ 11 ॥
ദിഷ്ട്യാ ച കുശലീ രാമോ ധര്മാത്മാ സത്യസങ്ഗരഃ ।
ലക്ഷ്മണശ്ച മഹാതേജാസ്സുമിത്രാനന്ദവര്ധനഃ ॥ 12 ॥
കുശലീ യദി കാകുത്സ്ഥഃ കിം നു സാഗരമേഖലാമ് ।
മഹീം ദഹതി കോപേന യുഗാന്താഗ്നിരിവോത്ഥിതഃ ॥ 13 ॥
അഥവാ ശക്തിമന്തൌ തൌ സുരാണാമപി നിഗ്രഹേ ।
മമൈവ തു ന ദുഃഖാനാമസ്തി മന്യേ വിപര്യയഃ ॥ 14 ॥
കച്ചിന്ന വ്യഥിതോ രാമഃ കച്ചിന്ന പരിതപ്യതേ ।
ഉത്തരാണി ച കാര്യാണി കുരുതേ പുരുഷോത്തമഃ ॥ 15 ॥
കച്ചിന്ന ദീന സ്സമ്ഭ്രാന്തഃ കാര്യേഷു ന ച മുഹ്യതി ।
കച്ചിത്പുരുഷകാര്യാണി കുരുതേ നൃപതേസ്സുതഃ ॥ 16 ॥
ദ്വിവിധം ത്രിവിധോപായമുപായമപി സേവതേ ।
വിജിഗീഷുസ്സുഹൃത്കച്ചിന്മിത്രേഷു ച പരന്തപഃ ॥ 17 ॥
കച്ചിന്മിത്രാണി ലഭതേ മിത്രൈശ്ചാപ്യഭിഗമ്യതേ ।
കച്ചിത്കല്യാണമിത്ത്രശ്ച മിത്രത്ത്രൈശ്ചാപി പുരസ്കൃതഃ ॥ 18 ॥
കച്ചിദാശാസ്തി ദേവാനാം പ്രസാദം പാര്ഥിവാത്മജഃ ।
കച്ചിത്പുരുഷകാരം ച ദൈവം ച പ്രതിപദ്യതേ ॥ 19 ॥
കച്ചിന്ന വിഗതസ്നേഹഃ പ്രവാസാന്മയി രാഘവഃ ।
കച്ചിന്മാം വ്യസനാദസ്മാന്മോക്ഷയിഷ്യതി വാനര ॥ 20 ॥
സുഖാനാമുചിതോ നിത്യമസുഖാനാമനൌചിതഃ ।
ദുഃഖമുത്തരമാസാദ്യ കച്ചിദ്രാമോ ന സീദതി ॥ 21 ॥
കൌസല്യായാസ്തഥാ കച്ചിത്സുമിത്രായാസ്തഥൈവ ച ।
അഭീക്ഷ്ണം ശ്രൂയതേ കച്ചിത്കുശലം ഭരതസ്യ ച ॥ 22 ॥
മന്നിമിത്തേന മാനാര്ഹഃ കച്ചിച്ഛോകേന രാഘവഃ ।
കച്ചിന്നാന്യമനാ രാമഃ കച്ചിന്മാം താരയിഷ്യതി ॥ 23 ॥
കച്ചിദക്ഷൌഹിണീം ഭീമാം ഭരതോ ഭ്രാതൃവത്സലഃ ।
ധ്വജിനീം മന്ത്രിഭിര്ഗുപ്താം പ്രേഷയിഷ്യതി മത്കൃതേ ॥ 24 ॥
വാനരാധിപതിശ്ശീമാന്സുഗ്രീവഃ കച്ചിദേഷ്യതി ।
മത്കൃതേ ഹരിഭിര്വീരൈര്വൃതോ ദന്തനഖായുധൈഃ ॥ 25 ॥
കച്ചിച്ഛ ലക്ഷ്മണശ്ശൂരസ്സുമിത്രാനന്ദവര്ധനഃ ।
അസ്ത്രവിച്ഛരജാലേന രാക്ഷസാന്വിധമിഷ്യതി ॥ 26 ॥
രൌദ്രേണ കച്ചിദസ്ത്രേണ ജ്വലതാ നിഹതം രണേ ।
ദ്രക്ഷ്യാമ്യല്പേന കാലേന രാവണം സസുഹൃജ്ജനമ് ॥ 27 ॥
കച്ചിന്ന തദ്ധേമസമാനവര്ണം തസ്യാനനം പദ്മസമാനഗന്ധി ।
മയാ വിനാ ശുഷ്യതി ശോകദീനം ജലക്ഷയേ പദ്മമിവാതപേന ॥ 28 ॥
ധര്മാപദേശാത്ത്യജതശ്ച രാജ്യം മാം ചാപ്യരണ്യം നയതഃ പദാതിമ് ।
നാസീദ്വ്യഥാ യസ്യ ന ഭീര്ന ശോകഃ കച്ചിത്സ ധൈര്യം ഹൃദയേ കരോതി ॥ 29 ॥
ന ചാസ്യ മാതാ ന പിതാ ച നാന്യഃ സ്നേഹാദ്വിശിഷ്ടോഽസ്തി മയാ സമോ വാ ।
താവത്ത്വഹം ദൂത ജിജീവിഷേയം യാവത്പ്രവൃത്തിം ശൃണുയാം പ്രിയസ്യ ॥ 30 ॥
ഇതീവ ദേവീ വചനം മഹാര്ഥം തം വാനരേന്ദ്രം മധുരാര്ഥമുക്ത്വാ ।
ശ്രോതും പുനസ്തസ്യ വചോഽഭിരാമം രാമാര്ഥയുക്തം വിരരാമ രാമാ ॥ 31 ॥
സീതായാ വചനം ശ്രുത്വാ മാരുതിര്ഭീമവിക്രമഃ ।
ശിരസ്യഞ്ജലിമാധായ വാക്യമുത്തരമബ്രവീത് ॥ 32 ॥
ന ത്വാമിഹസ്ഥാം ജാനീതേ രാമഃ കമലലോചനേ ।
തേന ത്വാം നാനയത്യാശു ശചീമിവ പുരന്ദരഃ ॥ 33 ॥
ശ്രുത്വൈവ തു വചോ മഹ്യം ക്ഷിപ്രമേഷ്യതി രാഘവഃ ।
ചമൂം പ്രകര്ഷന്മഹതീം ഹര്യൃക്ഷഗണസങ്കുലാമ് ॥ 34 ॥
വിഷ്ടമ്ഭയിത്വാ ബാണൌഘൈരക്ഷോഭ്യം വരുണാലയമ് ।
കരിഷ്യതി പുരീം ലങ്കാം കാകുത്സ്ഥഃ ശാന്തരാക്ഷസാമ് ॥ 35 ॥
തത്ര യദ്യന്തരാ മൃത്യുര്യദി ദേവാസ്സഹാസുരാഃ ।
സ്ഥാസ്യന്തി പഥി രാമസ്യ സ താനപി വധിഷ്യതി ॥ 36 ॥
തവാദര്ശനജേനാര്യേ ശോകേന സ പരിപ്ലുതഃ ।
ന ശര്മ ലഭതേ രാമസ്സിംഹാര്ദിത ഇവ ദ്വിപഃ ॥ 37 ॥
മലയേന ച വിന്ധ്യേന മേരുണാ മന്ദരേണ ച ।
ദര്ദുരേണ ച തേ ദേവി ശപേ മൂലഫലേന ച ॥ 38 ॥
യഥാ സുനയനം വല്ഗു ബിമ്ബോഷ്ഠം ചാരു കുണ്ഡലമ് ।
മുഖം ദ്രക്ഷ്യസി രാമസ്യ പൂര്ണചന്ദ്രമിവോദിതമ് ॥ 39 ॥
ക്ഷിപ്രം ദ്രക്ഷ്യസി വൈദേഹി രാമം പ്രസ്രവണേ ഗിരൌ ।
ശതക്രതുമിവാസീനം നാഗരാജസ്യ മൂര്ധനി ॥ 40 ॥
ന മാംസം രാഘവോ ഭുങക്തേ ന ചാഽപി മധു സേവതേ ।
വന്യം സുവിഹിതം നിത്യം ഭക്തമശ്നാതി പഞ്ചമമ് ॥ 41 ॥
നൈവ ദംശാന്ന മശകാന്ന കീടാന്ന സരീസൃപാന് ।
രാഘവോഽപനയേദ്ഗാത്രാത്ത്വദ്ഗതേനാന്തരാത്മനാ ॥ 42 ॥
നിത്യം ധ്യാനപരോ രാമോ നിത്യം ശോകപരായണഃ ।
നാന്യച്ചിന്തയതേ കിഞ്ചിത്സ തു കാമവശം ഗതഃ ॥ 43 ॥
അനിദ്രസ്സതതം രാമസ്സുപ്തോഽപി ച നരോത്തമഃ ।
സീതേതി മധുരാം വാണീം വ്യാഹരന്പ്രതിബുധ്യതേ ॥ 44 ॥
ദൃഷ്ട്വാ ഫലം വാ പുഷ്പം വാ യദ്വാഽന്യത്സുമനോഹരമ് ।
ബഹുശോ ഹാ പ്രിയേത്യേവം ശ്വസംസ്ത്വാമഭിഭാഷതേ ॥ 45 ॥
സ ദേവി നിത്യം പരിതപ്യമാന സ്ത്വാമേവ സീതേത്യഭിഭാഷമാണഃ ।
ധൃതവ്രതോ രാജസുതോ മഹാത്മാ തവൈവ ലാഭായ കൃതപ്രയത്നഃ ॥ 46 ॥
സാ രാമസങ്കീര്തനവീതശോകാ രാമസ്യ ശോകേന സമാനശോകാ ।
ശരന്മുഖേ സാമ്ബുദശേഷചന്ദ്രാ നിശേവ വൈദേഹസുതാ ബഭൂവ ॥ 47 ॥
ഇത്യാര്ഷേ ശ്രീമദ്രാമായണേ വാല്മീകീയ ആദികാവ്യേ സുന്ദരകാണ്ഡേ ഷട്ത്രിംശസ്സര്ഗഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣaṭtriṃśassargaḥ |
bhūya eva mahātejā hanūmānpavanātmajaḥ |
abravītpraśritaṃ vākyaṃ sītāpratyayakāraṇāt || 1 ||
vānaro'haṃ mahābhāge dūto rāmasya dhīmataḥ |
rāmanāmāṅkitaṃ cedaṃ paśya devyaṅgulīyakam || 2 ||
pratyayārthaṃ tavā'nītaṃ tena dattaṃ mahātmanā |
samāśvasihi bhadraṃ te kṣīṇaduḥkhaphalā hyasi || 3 ||
gṛhītvā prekṣamāṇā sā bhartuḥ karavibhūṣaṇam |
bhartāramiva samprāptā jānakī muditā'bhavat || 4 ||
cāru tadvadanaṃ tasyāstāmraśuklāyatekṣaṇam |
aśobhata viśālākṣyā rāhumukta ivoḍurāṭ || 5 ||
tatassā hrīmatī bālā bhartṛsandeśaharṣitā |
parituṣṭā priyaṃ kṛtvā praśaśaṃsa mahākapim || 6 ||
vikrāntastvaṃ samarthastvaṃ prājñastvaṃ vānarottama |
yenedaṃ rākṣasapadaṃ tvayaikena pradharṣitam || 7 ||
śatayojanavistīrṇa ssāgaro makarālayaḥ |
vikramaślāghanīyena kramatā goṣpadīkṛtaḥ || 8 ||
na hi tvāṃ prākṛtaṃ manye vānaraṃ vānararṣabha |
yasya te nāsti santrāso rāvaṇānnāpi sambhramaḥ || 9 ||
arhase ca kapiśreṣṭha mayā samabhibhāṣitum |
yadyasi preṣitastena rāmeṇa viditātmanā || 10 ||
preṣayiṣyati durdharṣo rāmo na hyaparīkṣitam |
parākramamavijñāya matsakāśaṃ viśeṣataḥ || 11 ||
diṣṭyā ca kuśalī rāmo dharmātmā satyasaṅgaraḥ |
lakṣmaṇaśca mahātejāssumitrānandavardhanaḥ || 12 ||
kuśalī yadi kākutsthaḥ kiṃ nu sāgaramekhalām |
mahīṃ dahati kopena yugāntāgnirivotthitaḥ || 13 ||
athavā śaktimantau tau surāṇāmapi nigrahe |
mamaiva tu na duḥkhānāmasti manye viparyayaḥ || 14 ||
kaccinna vyathito rāmaḥ kaccinna paritapyate |
uttarāṇi ca kāryāṇi kurute puruṣottamaḥ || 15 ||
kaccinna dīna ssambhrāntaḥ kāryeṣu na ca muhyati |
kaccitpuruṣakāryāṇi kurute nṛpatessutaḥ || 16 ||
dvividhaṃ trividhopāyamupāyamapi sevate |
vijigīṣussuhṛtkaccinmitreṣu ca parantapaḥ || 17 ||
kaccinmitrāṇi labhate mitraiścāpyabhigamyate |
kaccitkalyāṇamittraśca mitrattraiścāpi puraskṛtaḥ || 18 ||
kaccidāśāsti devānāṃ prasādaṃ pārthivātmajaḥ |
kaccitpuruṣakāraṃ ca daivaṃ ca pratipadyate || 19 ||
kaccinna vigatasnehaḥ pravāsānmayi rāghavaḥ |
kaccinmāṃ vyasanādasmānmokṣayiṣyati vānara || 20 ||
sukhānāmucito nityamasukhānāmanaucitaḥ |
duḥkhamuttaramāsādya kaccidrāmo na sīdati || 21 ||
kausalyāyāstathā kaccitsumitrāyāstathaiva ca |
abhīkṣṇaṃ śrūyate kaccitkuśalaṃ bharatasya ca || 22 ||
mannimittena mānārhaḥ kaccicchokena rāghavaḥ |
kaccinnānyamanā rāmaḥ kaccinmāṃ tārayiṣyati || 23 ||
kaccidakṣauhiṇīṃ bhīmāṃ bharato bhrātṛvatsalaḥ |
dhvajinīṃ mantribhirguptāṃ preṣayiṣyati matkṛte || 24 ||
vānarādhipatiśśīmānsugrīvaḥ kaccideṣyati |
matkṛte haribhirvīrairvṛto dantanakhāyudhaiḥ || 25 ||
kacciccha lakṣmaṇaśśūrassumitrānandavardhanaḥ |
astraviccharajālena rākṣasānvidhamiṣyati || 26 ||
raudreṇa kaccidastreṇa jvalatā nihataṃ raṇe |
drakṣyāmyalpena kālena rāvaṇaṃ sasuhṛjjanam || 27 ||
kaccinna taddhemasamānavarṇaṃ tasyānanaṃ padmasamānagandhi |
mayā vinā śuṣyati śokadīnaṃ jalakṣaye padmamivātapena || 28 ||
dharmāpadeśāttyajataśca rājyaṃ māṃ cāpyaraṇyaṃ nayataḥ padātim |
nāsīdvyathā yasya na bhīrna śokaḥ kaccitsa dhairyaṃ hṛdaye karoti || 29 ||
na cāsya mātā na pitā ca nānyaḥ snehādviśiṣṭo'sti mayā samo vā |
tāvattvahaṃ dūta jijīviṣeyaṃ yāvatpravṛttiṃ śṛṇuyāṃ priyasya || 30 ||
itīva devī vacanaṃ mahārthaṃ taṃ vānarendraṃ madhurārthamuktvā |
śrotuṃ punastasya vaco'bhirāmaṃ rāmārthayuktaṃ virarāma rāmā || 31 ||
sītāyā vacanaṃ śrutvā mārutirbhīmavikramaḥ |
śirasyañjalimādhāya vākyamuttaramabravīt || 32 ||
na tvāmihasthāṃ jānīte rāmaḥ kamalalocane |
tena tvāṃ nānayatyāśu śacīmiva purandaraḥ || 33 ||
śrutvaiva tu vaco mahyaṃ kṣiprameṣyati rāghavaḥ |
camūṃ prakarṣanmahatīṃ haryṛkṣagaṇasaṅkulām || 34 ||
viṣṭambhayitvā bāṇaughairakṣobhyaṃ varuṇālayam |
kariṣyati purīṃ laṅkāṃ kākutsthaḥ śāntarākṣasām || 35 ||
tatra yadyantarā mṛtyuryadi devāssahāsurāḥ |
sthāsyanti pathi rāmasya sa tānapi vadhiṣyati || 36 ||
tavādarśanajenārye śokena sa pariplutaḥ |
na śarma labhate rāmassiṃhārdita iva dvipaḥ || 37 ||
malayena ca vindhyena meruṇā mandareṇa ca |
dardureṇa ca te devi śape mūlaphalena ca || 38 ||
yathā sunayanaṃ valgu bimboṣṭhaṃ cāru kuṇḍalam |
mukhaṃ drakṣyasi rāmasya pūrṇacandramivoditam || 39 ||
kṣipraṃ drakṣyasi vaidehi rāmaṃ prasravaṇe girau |
śatakratumivāsīnaṃ nāgarājasya mūrdhani || 40 ||
na māṃsaṃ rāghavo bhuṅakte na cā'pi madhu sevate |
vanyaṃ suvihitaṃ nityaṃ bhaktamaśnāti pañcamam || 41 ||
naiva daṃśānna maśakānna kīṭānna sarīsṛpān |
rāghavo'panayedgātrāttvadgatenāntarātmanā || 42 ||
nityaṃ dhyānaparo rāmo nityaṃ śokaparāyaṇaḥ |
nānyaccintayate kiñcitsa tu kāmavaśaṃ gataḥ || 43 ||
anidrassatataṃ rāmassupto'pi ca narottamaḥ |
sīteti madhurāṃ vāṇīṃ vyāharanpratibudhyate || 44 ||
dṛṣṭvā phalaṃ vā puṣpaṃ vā yadvā'nyatsumanoharam |
bahuśo hā priyetyevaṃ śvasaṃstvāmabhibhāṣate || 45 ||
sa devi nityaṃ paritapyamāna stvāmeva sītetyabhibhāṣamāṇaḥ |
dhṛtavrato rājasuto mahātmā tavaiva lābhāya kṛtaprayatnaḥ || 46 ||
sā rāmasaṅkīrtanavītaśokā rāmasya śokena samānaśokā |
śaranmukhe sāmbudaśeṣacandrā niśeva vaidehasutā babhūva || 47 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣaṭtriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ षट्त्रिंशस्सर्गः ।
भूय एव महातेजा हनूमान्पवनात्मजः ।
अब्रवीत्प्रश्रितं वाक्यं सीताप्रत्ययकारणात् ॥ 1 ॥
वानरोऽहं महाभागे दूतो रामस्य धीमतः ।
रामनामाङ्कितं चेदं पश्य देव्यङ्गुलीयकम् ॥ 2 ॥
प्रत्ययार्थं तवाऽनीतं तेन दत्तं महात्मना ।
समाश्वसिहि भद्रं ते क्षीणदुःखफला ह्यसि ॥ 3 ॥
गृहीत्वा प्रेक्षमाणा सा भर्तुः करविभूषणम् ।
भर्तारमिव सम्प्राप्ता जानकी मुदिताऽभवत् ॥ 4 ॥
चारु तद्वदनं तस्यास्ताम्रशुक्लायतेक्षणम् ।
अशोभत विशालाक्ष्या राहुमुक्त इवोडुराट् ॥ 5 ॥
ततस्सा ह्रीमती बाला भर्तृसन्देशहर्षिता ।
परितुष्टा प्रियं कृत्वा प्रशशंस महाकपिम् ॥ 6 ॥
विक्रान्तस्त्वं समर्थस्त्वं प्राज्ञस्त्वं वानरोत्तम ।
येनेदं राक्षसपदं त्वयैकेन प्रधर्षितम् ॥ 7 ॥
शतयोजनविस्तीर्ण स्सागरो मकरालयः ।
विक्रमश्लाघनीयेन क्रमता गोष्पदीकृतः ॥ 8 ॥
न हि त्वां प्राकृतं मन्ये वानरं वानरर्षभ ।
यस्य ते नास्ति सन्त्रासो रावणान्नापि सम्भ्रमः ॥ 9 ॥
अर्हसे च कपिश्रेष्ठ मया समभिभाषितुम् ।
यद्यसि प्रेषितस्तेन रामेण विदितात्मना ॥ 10 ॥
प्रेषयिष्यति दुर्धर्षो रामो न ह्यपरीक्षितम् ।
पराक्रममविज्ञाय मत्सकाशं विशेषतः ॥ 11 ॥
दिष्ट्या च कुशली रामो धर्मात्मा सत्यसङ्गरः ।
लक्ष्मणश्च महातेजास्सुमित्रानन्दवर्धनः ॥ 12 ॥
कुशली यदि काकुत्स्थः किं नु सागरमेखलाम् ।
महीं दहति कोपेन युगान्ताग्निरिवोत्थितः ॥ 13 ॥
अथवा शक्तिमन्तौ तौ सुराणामपि निग्रहे ।
ममैव तु न दुःखानामस्ति मन्ये विपर्ययः ॥ 14 ॥
कच्चिन्न व्यथितो रामः कच्चिन्न परितप्यते ।
उत्तराणि च कार्याणि कुरुते पुरुषोत्तमः ॥ 15 ॥
कच्चिन्न दीन स्सम्भ्रान्तः कार्येषु न च मुह्यति ।
कच्चित्पुरुषकार्याणि कुरुते नृपतेस्सुतः ॥ 16 ॥
द्विविधं त्रिविधोपायमुपायमपि सेवते ।
विजिगीषुस्सुहृत्कच्चिन्मित्रेषु च परन्तपः ॥ 17 ॥
कच्चिन्मित्राणि लभते मित्रैश्चाप्यभिगम्यते ।
कच्चित्कल्याणमित्त्रश्च मित्रत्त्रैश्चापि पुरस्कृतः ॥ 18 ॥
कच्चिदाशास्ति देवानां प्रसादं पार्थिवात्मजः ।
कच्चित्पुरुषकारं च दैवं च प्रतिपद्यते ॥ 19 ॥
कच्चिन्न विगतस्नेहः प्रवासान्मयि राघवः ।
कच्चिन्मां व्यसनादस्मान्मोक्षयिष्यति वानर ॥ 20 ॥
सुखानामुचितो नित्यमसुखानामनौचितः ।
दुःखमुत्तरमासाद्य कच्चिद्रामो न सीदति ॥ 21 ॥
कौसल्यायास्तथा कच्चित्सुमित्रायास्तथैव च ।
अभीक्ष्णं श्रूयते कच्चित्कुशलं भरतस्य च ॥ 22 ॥
मन्निमित्तेन मानार्हः कच्चिच्छोकेन राघवः ।
कच्चिन्नान्यमना रामः कच्चिन्मां तारयिष्यति ॥ 23 ॥
कच्चिदक्षौहिणीं भीमां भरतो भ्रातृवत्सलः ।
ध्वजिनीं मन्त्रिभिर्गुप्तां प्रेषयिष्यति मत्कृते ॥ 24 ॥
वानराधिपतिश्शीमान्सुग्रीवः कच्चिदेष्यति ।
मत्कृते हरिभिर्वीरैर्वृतो दन्तनखायुधैः ॥ 25 ॥
कच्चिच्छ लक्ष्मणश्शूरस्सुमित्रानन्दवर्धनः ।
अस्त्रविच्छरजालेन राक्षसान्विधमिष्यति ॥ 26 ॥
रौद्रेण कच्चिदस्त्रेण ज्वलता निहतं रणे ।
द्रक्ष्याम्यल्पेन कालेन रावणं ससुहृज्जनम् ॥ 27 ॥
कच्चिन्न तद्धेमसमानवर्णं तस्याननं पद्मसमानगन्धि ।
मया विना शुष्यति शोकदीनं जलक्षये पद्ममिवातपेन ॥ 28 ॥
धर्मापदेशात्त्यजतश्च राज्यं मां चाप्यरण्यं नयतः पदातिम् ।
नासीद्व्यथा यस्य न भीर्न शोकः कच्चित्स धैर्यं हृदये करोति ॥ 29 ॥
न चास्य माता न पिता च नान्यः स्नेहाद्विशिष्टोऽस्ति मया समो वा ।
तावत्त्वहं दूत जिजीविषेयं यावत्प्रवृत्तिं शृणुयां प्रियस्य ॥ 30 ॥
इतीव देवी वचनं महार्थं तं वानरेन्द्रं मधुरार्थमुक्त्वा ।
श्रोतुं पुनस्तस्य वचोऽभिरामं रामार्थयुक्तं विरराम रामा ॥ 31 ॥
सीताया वचनं श्रुत्वा मारुतिर्भीमविक्रमः ।
शिरस्यञ्जलिमाधाय वाक्यमुत्तरमब्रवीत् ॥ 32 ॥
न त्वामिहस्थां जानीते रामः कमललोचने ।
तेन त्वां नानयत्याशु शचीमिव पुरन्दरः ॥ 33 ॥
श्रुत्वैव तु वचो मह्यं क्षिप्रमेष्यति राघवः ।
चमूं प्रकर्षन्महतीं हर्यृक्षगणसङ्कुलाम् ॥ 34 ॥
विष्टम्भयित्वा बाणौघैरक्षोभ्यं वरुणालयम् ।
करिष्यति पुरीं लङ्कां काकुत्स्थः शान्तराक्षसाम् ॥ 35 ॥
तत्र यद्यन्तरा मृत्युर्यदि देवास्सहासुराः ।
स्थास्यन्ति पथि रामस्य स तानपि वधिष्यति ॥ 36 ॥
तवादर्शनजेनार्ये शोकेन स परिप्लुतः ।
न शर्म लभते रामस्सिंहार्दित इव द्विपः ॥ 37 ॥
मलयेन च विन्ध्येन मेरुणा मन्दरेण च ।
दर्दुरेण च ते देवि शपे मूलफलेन च ॥ 38 ॥
यथा सुनयनं वल्गु बिम्बोष्ठं चारु कुण्डलम् ।
मुखं द्रक्ष्यसि रामस्य पूर्णचन्द्रमिवोदितम् ॥ 39 ॥
क्षिप्रं द्रक्ष्यसि वैदेहि रामं प्रस्रवणे गिरौ ।
शतक्रतुमिवासीनं नागराजस्य मूर्धनि ॥ 40 ॥
न मांसं राघवो भुङक्ते न चाऽपि मधु सेवते ।
वन्यं सुविहितं नित्यं भक्तमश्नाति पञ्चमम् ॥ 41 ॥
नैव दंशान्न मशकान्न कीटान्न सरीसृपान् ।
राघवोऽपनयेद्गात्रात्त्वद्गतेनान्तरात्मना ॥ 42 ॥
नित्यं ध्यानपरो रामो नित्यं शोकपरायणः ।
नान्यच्चिन्तयते किञ्चित्स तु कामवशं गतः ॥ 43 ॥
अनिद्रस्सततं रामस्सुप्तोऽपि च नरोत्तमः ।
सीतेति मधुरां वाणीं व्याहरन्प्रतिबुध्यते ॥ 44 ॥
दृष्ट्वा फलं वा पुष्पं वा यद्वाऽन्यत्सुमनोहरम् ।
बहुशो हा प्रियेत्येवं श्वसंस्त्वामभिभाषते ॥ 45 ॥
स देवि नित्यं परितप्यमान स्त्वामेव सीतेत्यभिभाषमाणः ।
धृतव्रतो राजसुतो महात्मा तवैव लाभाय कृतप्रयत्नः ॥ 46 ॥
सा रामसङ्कीर्तनवीतशोका रामस्य शोकेन समानशोका ।
शरन्मुखे साम्बुदशेषचन्द्रा निशेव वैदेहसुता बभूव ॥ 47 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे षट्त्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣaṭtriṃśassargaḥ |
bhūya eva mahātejā hanūmānpavanātmajaḥ |
abravītpraśritaṃ vākyaṃ sītāpratyayakāraṇāt || 1 ||
vānaro'haṃ mahābhāge dūto rāmasya dhīmataḥ |
rāmanāmāṅkitaṃ cedaṃ paśya devyaṅgulīyakam || 2 ||
pratyayārthaṃ tavā'nītaṃ tena dattaṃ mahātmanā |
samāśvasihi bhadraṃ te kṣīṇaduḥkhaphalā hyasi || 3 ||
gṛhītvā prekṣamāṇā sā bhartuḥ karavibhūṣaṇam |
bhartāramiva samprāptā jānakī muditā'bhavat || 4 ||
cāru tadvadanaṃ tasyāstāmraśuklāyatekṣaṇam |
aśobhata viśālākṣyā rāhumukta ivoḍurāṭ || 5 ||
tatassā hrīmatī bālā bhartṛsandeśaharṣitā |
parituṣṭā priyaṃ kṛtvā praśaśaṃsa mahākapim || 6 ||
vikrāntastvaṃ samarthastvaṃ prājñastvaṃ vānarottama |
yenedaṃ rākṣasapadaṃ tvayaikena pradharṣitam || 7 ||
śatayojanavistīrṇa ssāgaro makarālayaḥ |
vikramaślāghanīyena kramatā goṣpadīkṛtaḥ || 8 ||
na hi tvāṃ prākṛtaṃ manye vānaraṃ vānararṣabha |
yasya te nāsti santrāso rāvaṇānnāpi sambhramaḥ || 9 ||
arhase ca kapiśreṣṭha mayā samabhibhāṣitum |
yadyasi preṣitastena rāmeṇa viditātmanā || 10 ||
preṣayiṣyati durdharṣo rāmo na hyaparīkṣitam |
parākramamavijñāya matsakāśaṃ viśeṣataḥ || 11 ||
diṣṭyā ca kuśalī rāmo dharmātmā satyasaṅgaraḥ |
lakṣmaṇaśca mahātejāssumitrānandavardhanaḥ || 12 ||
kuśalī yadi kākutsthaḥ kiṃ nu sāgaramekhalām |
mahīṃ dahati kopena yugāntāgnirivotthitaḥ || 13 ||
athavā śaktimantau tau surāṇāmapi nigrahe |
mamaiva tu na duḥkhānāmasti manye viparyayaḥ || 14 ||
kaccinna vyathito rāmaḥ kaccinna paritapyate |
uttarāṇi ca kāryāṇi kurute puruṣottamaḥ || 15 ||
kaccinna dīna ssambhrāntaḥ kāryeṣu na ca muhyati |
kaccitpuruṣakāryāṇi kurute nṛpatessutaḥ || 16 ||
dvividhaṃ trividhopāyamupāyamapi sevate |
vijigīṣussuhṛtkaccinmitreṣu ca parantapaḥ || 17 ||
kaccinmitrāṇi labhate mitraiścāpyabhigamyate |
kaccitkalyāṇamittraśca mitrattraiścāpi puraskṛtaḥ || 18 ||
kaccidāśāsti devānāṃ prasādaṃ pārthivātmajaḥ |
kaccitpuruṣakāraṃ ca daivaṃ ca pratipadyate || 19 ||
kaccinna vigatasnehaḥ pravāsānmayi rāghavaḥ |
kaccinmāṃ vyasanādasmānmokṣayiṣyati vānara || 20 ||
sukhānāmucito nityamasukhānāmanaucitaḥ |
duḥkhamuttaramāsādya kaccidrāmo na sīdati || 21 ||
kausalyāyāstathā kaccitsumitrāyāstathaiva ca |
abhīkṣṇaṃ śrūyate kaccitkuśalaṃ bharatasya ca || 22 ||
mannimittena mānārhaḥ kaccicchokena rāghavaḥ |
kaccinnānyamanā rāmaḥ kaccinmāṃ tārayiṣyati || 23 ||
kaccidakṣauhiṇīṃ bhīmāṃ bharato bhrātṛvatsalaḥ |
dhvajinīṃ mantribhirguptāṃ preṣayiṣyati matkṛte || 24 ||
vānarādhipatiśśīmānsugrīvaḥ kaccideṣyati |
matkṛte haribhirvīrairvṛto dantanakhāyudhaiḥ || 25 ||
kacciccha lakṣmaṇaśśūrassumitrānandavardhanaḥ |
astraviccharajālena rākṣasānvidhamiṣyati || 26 ||
raudreṇa kaccidastreṇa jvalatā nihataṃ raṇe |
drakṣyāmyalpena kālena rāvaṇaṃ sasuhṛjjanam || 27 ||
kaccinna taddhemasamānavarṇaṃ tasyānanaṃ padmasamānagandhi |
mayā vinā śuṣyati śokadīnaṃ jalakṣaye padmamivātapena || 28 ||
dharmāpadeśāttyajataśca rājyaṃ māṃ cāpyaraṇyaṃ nayataḥ padātim |
nāsīdvyathā yasya na bhīrna śokaḥ kaccitsa dhairyaṃ hṛdaye karoti || 29 ||
na cāsya mātā na pitā ca nānyaḥ snehādviśiṣṭo'sti mayā samo vā |
tāvattvahaṃ dūta jijīviṣeyaṃ yāvatpravṛttiṃ śṛṇuyāṃ priyasya || 30 ||
itīva devī vacanaṃ mahārthaṃ taṃ vānarendraṃ madhurārthamuktvā |
śrotuṃ punastasya vaco'bhirāmaṃ rāmārthayuktaṃ virarāma rāmā || 31 ||
sītāyā vacanaṃ śrutvā mārutirbhīmavikramaḥ |
śirasyañjalimādhāya vākyamuttaramabravīt || 32 ||
na tvāmihasthāṃ jānīte rāmaḥ kamalalocane |
tena tvāṃ nānayatyāśu śacīmiva purandaraḥ || 33 ||
śrutvaiva tu vaco mahyaṃ kṣiprameṣyati rāghavaḥ |
camūṃ prakarṣanmahatīṃ haryṛkṣagaṇasaṅkulām || 34 ||
viṣṭambhayitvā bāṇaughairakṣobhyaṃ varuṇālayam |
kariṣyati purīṃ laṅkāṃ kākutsthaḥ śāntarākṣasām || 35 ||
tatra yadyantarā mṛtyuryadi devāssahāsurāḥ |
sthāsyanti pathi rāmasya sa tānapi vadhiṣyati || 36 ||
tavādarśanajenārye śokena sa pariplutaḥ |
na śarma labhate rāmassiṃhārdita iva dvipaḥ || 37 ||
malayena ca vindhyena meruṇā mandareṇa ca |
dardureṇa ca te devi śape mūlaphalena ca || 38 ||
yathā sunayanaṃ valgu bimboṣṭhaṃ cāru kuṇḍalam |
mukhaṃ drakṣyasi rāmasya pūrṇacandramivoditam || 39 ||
kṣipraṃ drakṣyasi vaidehi rāmaṃ prasravaṇe girau |
śatakratumivāsīnaṃ nāgarājasya mūrdhani || 40 ||
na māṃsaṃ rāghavo bhuṅakte na cā'pi madhu sevate |
vanyaṃ suvihitaṃ nityaṃ bhaktamaśnāti pañcamam || 41 ||
naiva daṃśānna maśakānna kīṭānna sarīsṛpān |
rāghavo'panayedgātrāttvadgatenāntarātmanā || 42 ||
nityaṃ dhyānaparo rāmo nityaṃ śokaparāyaṇaḥ |
nānyaccintayate kiñcitsa tu kāmavaśaṃ gataḥ || 43 ||
anidrassatataṃ rāmassupto'pi ca narottamaḥ |
sīteti madhurāṃ vāṇīṃ vyāharanpratibudhyate || 44 ||
dṛṣṭvā phalaṃ vā puṣpaṃ vā yadvā'nyatsumanoharam |
bahuśo hā priyetyevaṃ śvasaṃstvāmabhibhāṣate || 45 ||
sa devi nityaṃ paritapyamāna stvāmeva sītetyabhibhāṣamāṇaḥ |
dhṛtavrato rājasuto mahātmā tavaiva lābhāya kṛtaprayatnaḥ || 46 ||
sā rāmasaṅkīrtanavītaśokā rāmasya śokena samānaśokā |
śaranmukhe sāmbudaśeṣacandrā niśeva vaidehasutā babhūva || 47 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣaṭtriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in