ശ്രീമദ്വാല്മീകീയ രാമായണേ ബാലകാണ്ഡമ് ।
അഥ ദ്വാത്രിംശസ്സര്ഗഃ ।
ബ്രഹ്മയോനിര്മഹാനാസീത് കുശോ നാമ മഹാതപാഃ ।
അക്ലിഷ്ടവ്രതധര്മജ്ഞഃ സജ്ജനപ്രതിപൂജകഃ ॥ 1 ॥
സ മഹാത്മാ കുലീനായാം യുക്തായാം സുഗുണോല്ബണാന് ।
വൈദര്ഭ്യാം ജനയാമാസ ചതുരസ്സദൃശാന് സുതാന് ॥ 2 ॥
കുശാമ്ബം കുശനാഭം ച അധൂര്തരജസം വസുമ് ।
ദീപ്തിയുക്താന് മഹോത്സാഹാന് ക്ഷത്രധര്മചികീര്ഷയാ ॥ 3 ॥
താനുവാച കുശഃ പുത്രാന് ധര്മിഷ്ഠാന് സത്യവാദിനഃ ।
ക്രിയതാം പാലനം പുത്രാഃ ധര്മം പ്രാപ്സ്യഥ പുഷ്കലമ് ॥ 4 ॥
ഋഷേസ്തു വചനം ശ്രുത്വാ ചത്വാരോ ലോകസമ്മതാഃ ।
നിവേശം ചക്രിരേ സര്വേ പുരാണാം നൃവരാസ്തദാ ॥ 5 ॥
കുശാമ്ബസ്തു മഹാതേജാഃ കൌശാമ്ബീമകരോത്പുരീമ് ।
കുശനാഭസ്തു ധര്മാത്മാ പുരം ചക്രേ മഹോദയമ് ॥ 6 ॥
അധൂര്തരജസോ രാമ ധര്മാരണ്യം മഹീപതിഃ ।
ചക്രേ പുരവരം രാജാ വസുശ്ചക്രേ ഗിരിവ്രജമ് ॥ 7 ॥
ഏഷാ വസുമതീ രാമ വസോസ്തസ്യ മഹാത്മനഃ ।
ഏതേ ശൈലവരാഃ പഞ്ച പ്രകാശന്തേ സമന്തതഃ ॥ 8 ॥
സുമാഗധീ നദീ രമ്യാ മഗധാന് വിശ്രുതായയൌ ।
പഞ്ചാനാം ശൈലമുഖ്യാനാം മധ്യേ മാലേവ ശോഭതേ ॥ 9 ॥
സൈഷാ ഹി മാഗധീ രാമ വസോസ്തസ്യ മഹാത്മനഃ ।
പൂര്വാഭിചരിതാ രാമ സുക്ഷേത്രാ സസ്യമാലിനീ ॥ 10 ॥
കുശനാഭസ്തു രാജര്ഷിഃ കന്യാശതമനുത്തമമ് ।
ജനയാമാസ ധര്മാത്മാ ഘൃതാച്യാം രഘുനന്ദന ॥ 11 ॥
താസ്തു യൌവനശാലിന്യോ രൂപവത്യ സ്സ്വലങ്കൃതാഃ ।
ഉദ്യാനഭൂമിമാഗമ്യ പ്രാവൃഷീവ ശതഹ്രദാഃ ॥ 12 ॥
ഗായന്ത്യോ നൃത്യമാനാശ്ച വാദയന്ത്യശ്ച സര്വശഃ ।
ആമോദം പരമം ജഗ്മുര്വരാഭരണഭൂഷിതാഃ ॥ 13 ॥
അഥ താശ്ചാരുസര്വാങ്ഗ്യോ രൂപേണാപ്രതിമാ ഭുവി ।
ഉദ്യാനഭൂമിമാഗമ്യ താരാ ഇവ ഘനാന്തരേ ॥ 14 ॥
താസ്സര്വഗുണസമ്പന്നാ രൂപയൌവനസംയുതാഃ ।
ദൃഷ്ട്വാ സര്വാത്മകോ വായുരിദം വചനമബ്രവീത് ॥ 15 ॥
അഹം വഃ കാമയേ സര്വാ ഭാര്യാ മമ ഭവിഷ്യഥ ।
മാനുഷസ്ത്യജ്യതാം ഭാവഃ ദീര്ഘമായുരവാപ്സ്യഥ ॥ 16 ॥
ചലം ഹി യൌവനം നിത്യം മാനുഷേഷു വിശേഷതഃ ।
അക്ഷയ്യം യൌവനം പ്രാപ്താഃ അമര്യശ്ച ഭവിഷ്യഥ ॥ 17 ॥
തസ്യ തദ്വചനം ശ്രുത്വാ വായോരക്ലിഷ്ടകര്മണഃ ।
അപഹാസ്യ തതോ വാക്യം കന്യാശതമഥാബ്രവീത് ॥ 18 ॥
അന്തശ്ചരസി ഭൂതാനാം സര്വേഷാം ത്വം സുരോത്തമ ।
പ്രഭാവജ്ഞാഃ സ്മ തേ സര്വാഃ കിമസ്മാനവമന്യസേ ॥ 19 ॥
കുശനാഭസുതാസ്സര്വാഃ സമര്ഥാസ്ത്വാം സുരോത്തമ ।
സ്ഥാനാച്ച്യാവയിതും ദേവം രക്ഷാമസ്തു തപോ വയമ് ॥ 20 ॥
മാഭൂത്സ കാലോ ദുര്മേധഃ പിതരം സത്യവാദിനമ് ।
നാവമന്യസ്വ ധര്മേണ സ്വയം വരമുപാസ്മഹേ ॥ 21 ॥
പിതാ ഹി പ്രഭുരസ്മാകം ദൈവതം പരമം ഹി നഃ ।
യസ്യ നോ ദാസ്യതി പിതാ സ നോ ഭര്താ ഭവിഷ്യതി ॥ 22 ॥
താസാം തദ്വചനം ശ്രുത്വാ വായുഃ പരമകോപനഃ ।
പ്രവിശ്യ സര്വഗാത്രാണി ബഭഞ്ജ ഭഗവാന് പ്രഭുഃ ॥ 23 ॥
താഃ കന്യാ വായുനാ ഭഗ്നാ വിവിശുര്നൃപതേര്ഗൃഹമ് ।
പ്രാപതന് ഭുവി സമ്ഭ്രാന്താസ്സലജ്ജാ സ്സാസ്രലോചനാഃ ॥ 24 ॥
സ ച താ ദയിതാ ദീനാഃ കന്യാഃ പരമശോഭനാഃ ।
ദൃഷ്ട്വാ ഭഗ്നാസ്തദാ രാജാ സമ്ഭ്രാന്ത ഇദമബ്രവീത് ॥ 25 ॥
കിമിദം കഥ്യതാം പുത്ര്യഃ കോ ധര്മമവമന്യതേ ।
കുബ്ജാഃ കേന കൃതാഃ സര്വാ വേഷ്ടന്ത്യോ നാഭിഭാഷഥ ।
ഏവം രാജാ വിനിശ്ശ്വസ്യ സമാധിം സന്ദധേ തതഃ ॥ 26 ॥
ഇത്യാര്ഷേ ശ്രീമദ്രാമായണേ വാല്മീകീയ ആദികാവ്യേ ബാലകാണ്ഡേ ദ്വാത്രിംശസ്സര്ഗഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha dvātriṃśassargaḥ |
brahmayonirmahānāsīt kuśo nāma mahātapāḥ |
akliṣṭavratadharmajñaḥ sajjanapratipūjakaḥ || 1 ||
sa mahātmā kulīnāyāṃ yuktāyāṃ suguṇolbaṇān |
vaidarbhyāṃ janayāmāsa caturassadṛśān sutān || 2 ||
kuśāmbaṃ kuśanābhaṃ ca adhūrtarajasaṃ vasum |
dīptiyuktān mahotsāhān kṣatradharmacikīrṣayā || 3 ||
tānuvāca kuśaḥ putrān dharmiṣṭhān satyavādinaḥ |
kriyatāṃ pālanaṃ putrāḥ dharmaṃ prāpsyatha puṣkalam || 4 ||
ṛṣestu vacanaṃ śrutvā catvāro lokasammatāḥ |
niveśaṃ cakrire sarve purāṇāṃ nṛvarāstadā || 5 ||
kuśāmbastu mahātejāḥ kauśāmbīmakarotpurīm |
kuśanābhastu dharmātmā puraṃ cakre mahodayam || 6 ||
adhūrtarajaso rāma dharmāraṇyaṃ mahīpatiḥ |
cakre puravaraṃ rājā vasuścakre girivrajam || 7 ||
eṣā vasumatī rāma vasostasya mahātmanaḥ |
ete śailavarāḥ pañca prakāśante samantataḥ || 8 ||
sumāgadhī nadī ramyā magadhān viśrutāyayau |
pañcānāṃ śailamukhyānāṃ madhye māleva śobhate || 9 ||
saiṣā hi māgadhī rāma vasostasya mahātmanaḥ |
pūrvābhicaritā rāma sukṣetrā sasyamālinī || 10 ||
kuśanābhastu rājarṣiḥ kanyāśatamanuttamam |
janayāmāsa dharmātmā ghṛtācyāṃ raghunandana || 11 ||
tāstu yauvanaśālinyo rūpavatya ssvalaṅkṛtāḥ |
udyānabhūmimāgamya prāvṛṣīva śatahradāḥ || 12 ||
gāyantyo nṛtyamānāśca vādayantyaśca sarvaśaḥ |
āmodaṃ paramaṃ jagmurvarābharaṇabhūṣitāḥ || 13 ||
atha tāścārusarvāṅgyo rūpeṇāpratimā bhuvi |
udyānabhūmimāgamya tārā iva ghanāntare || 14 ||
tāssarvaguṇasampannā rūpayauvanasaṃyutāḥ |
dṛṣṭvā sarvātmako vāyuridaṃ vacanamabravīt || 15 ||
ahaṃ vaḥ kāmaye sarvā bhāryā mama bhaviṣyatha |
mānuṣastyajyatāṃ bhāvaḥ dīrghamāyuravāpsyatha || 16 ||
calaṃ hi yauvanaṃ nityaṃ mānuṣeṣu viśeṣataḥ |
akṣayyaṃ yauvanaṃ prāptāḥ amaryaśca bhaviṣyatha || 17 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā vāyorakliṣṭakarmaṇaḥ |
apahāsya tato vākyaṃ kanyāśatamathābravīt || 18 ||
antaścarasi bhūtānāṃ sarveṣāṃ tvaṃ surottama |
prabhāvajñāḥ sma te sarvāḥ kimasmānavamanyase || 19 ||
kuśanābhasutāssarvāḥ samarthāstvāṃ surottama |
sthānāccyāvayituṃ devaṃ rakṣāmastu tapo vayam || 20 ||
mābhūtsa kālo durmedhaḥ pitaraṃ satyavādinam |
nāvamanyasva dharmeṇa svayaṃ varamupāsmahe || 21 ||
pitā hi prabhurasmākaṃ daivataṃ paramaṃ hi naḥ |
yasya no dāsyati pitā sa no bhartā bhaviṣyati || 22 ||
tāsāṃ tadvacanaṃ śrutvā vāyuḥ paramakopanaḥ |
praviśya sarvagātrāṇi babhañja bhagavān prabhuḥ || 23 ||
tāḥ kanyā vāyunā bhagnā viviśurnṛpatergṛham |
prāpatan bhuvi sambhrāntāssalajjā ssāsralocanāḥ || 24 ||
sa ca tā dayitā dīnāḥ kanyāḥ paramaśobhanāḥ |
dṛṣṭvā bhagnāstadā rājā sambhrānta idamabravīt || 25 ||
kimidaṃ kathyatāṃ putryaḥ ko dharmamavamanyate |
kubjāḥ kena kṛtāḥ sarvā veṣṭantyo nābhibhāṣatha |
evaṃ rājā viniśśvasya samādhiṃ sandadhe tataḥ || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe dvātriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ द्वात्रिंशस्सर्गः ।
ब्रह्मयोनिर्महानासीत् कुशो नाम महातपाः ।
अक्लिष्टव्रतधर्मज्ञः सज्जनप्रतिपूजकः ॥ 1 ॥
स महात्मा कुलीनायां युक्तायां सुगुणोल्बणान् ।
वैदर्भ्यां जनयामास चतुरस्सदृशान् सुतान् ॥ 2 ॥
कुशाम्बं कुशनाभं च अधूर्तरजसं वसुम् ।
दीप्तियुक्तान् महोत्साहान् क्षत्रधर्मचिकीर्षया ॥ 3 ॥
तानुवाच कुशः पुत्रान् धर्मिष्ठान् सत्यवादिनः ।
क्रियतां पालनं पुत्राः धर्मं प्राप्स्यथ पुष्कलम् ॥ 4 ॥
ऋषेस्तु वचनं श्रुत्वा चत्वारो लोकसम्मताः ।
निवेशं चक्रिरे सर्वे पुराणां नृवरास्तदा ॥ 5 ॥
कुशाम्बस्तु महातेजाः कौशाम्बीमकरोत्पुरीम् ।
कुशनाभस्तु धर्मात्मा पुरं चक्रे महोदयम् ॥ 6 ॥
अधूर्तरजसो राम धर्मारण्यं महीपतिः ।
चक्रे पुरवरं राजा वसुश्चक्रे गिरिव्रजम् ॥ 7 ॥
एषा वसुमती राम वसोस्तस्य महात्मनः ।
एते शैलवराः पञ्च प्रकाशन्ते समन्ततः ॥ 8 ॥
सुमागधी नदी रम्या मगधान् विश्रुताययौ ।
पञ्चानां शैलमुख्यानां मध्ये मालेव शोभते ॥ 9 ॥
सैषा हि मागधी राम वसोस्तस्य महात्मनः ।
पूर्वाभिचरिता राम सुक्षेत्रा सस्यमालिनी ॥ 10 ॥
कुशनाभस्तु राजर्षिः कन्याशतमनुत्तमम् ।
जनयामास धर्मात्मा घृताच्यां रघुनन्दन ॥ 11 ॥
तास्तु यौवनशालिन्यो रूपवत्य स्स्वलङ्कृताः ।
उद्यानभूमिमागम्य प्रावृषीव शतह्रदाः ॥ 12 ॥
गायन्त्यो नृत्यमानाश्च वादयन्त्यश्च सर्वशः ।
आमोदं परमं जग्मुर्वराभरणभूषिताः ॥ 13 ॥
अथ ताश्चारुसर्वाङ्ग्यो रूपेणाप्रतिमा भुवि ।
उद्यानभूमिमागम्य तारा इव घनान्तरे ॥ 14 ॥
तास्सर्वगुणसम्पन्ना रूपयौवनसंयुताः ।
दृष्ट्वा सर्वात्मको वायुरिदं वचनमब्रवीत् ॥ 15 ॥
अहं वः कामये सर्वा भार्या मम भविष्यथ ।
मानुषस्त्यज्यतां भावः दीर्घमायुरवाप्स्यथ ॥ 16 ॥
चलं हि यौवनं नित्यं मानुषेषु विशेषतः ।
अक्षय्यं यौवनं प्राप्ताः अमर्यश्च भविष्यथ ॥ 17 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा वायोरक्लिष्टकर्मणः ।
अपहास्य ततो वाक्यं कन्याशतमथाब्रवीत् ॥ 18 ॥
अन्तश्चरसि भूतानां सर्वेषां त्वं सुरोत्तम ।
प्रभावज्ञाः स्म ते सर्वाः किमस्मानवमन्यसे ॥ 19 ॥
कुशनाभसुतास्सर्वाः समर्थास्त्वां सुरोत्तम ।
स्थानाच्च्यावयितुं देवं रक्षामस्तु तपो वयम् ॥ 20 ॥
माभूत्स कालो दुर्मेधः पितरं सत्यवादिनम् ।
नावमन्यस्व धर्मेण स्वयं वरमुपास्महे ॥ 21 ॥
पिता हि प्रभुरस्माकं दैवतं परमं हि नः ।
यस्य नो दास्यति पिता स नो भर्ता भविष्यति ॥ 22 ॥
तासां तद्वचनं श्रुत्वा वायुः परमकोपनः ।
प्रविश्य सर्वगात्राणि बभञ्ज भगवान् प्रभुः ॥ 23 ॥
ताः कन्या वायुना भग्ना विविशुर्नृपतेर्गृहम् ।
प्रापतन् भुवि सम्भ्रान्तास्सलज्जा स्सास्रलोचनाः ॥ 24 ॥
स च ता दयिता दीनाः कन्याः परमशोभनाः ।
दृष्ट्वा भग्नास्तदा राजा सम्भ्रान्त इदमब्रवीत् ॥ 25 ॥
किमिदं कथ्यतां पुत्र्यः को धर्ममवमन्यते ।
कुब्जाः केन कृताः सर्वा वेष्टन्त्यो नाभिभाषथ ।
एवं राजा विनिश्श्वस्य समाधिं सन्दधे ततः ॥ 26 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे द्वात्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha dvātriṃśassargaḥ |
brahmayonirmahānāsīt kuśo nāma mahātapāḥ |
akliṣṭavratadharmajñaḥ sajjanapratipūjakaḥ || 1 ||
sa mahātmā kulīnāyāṃ yuktāyāṃ suguṇolbaṇān |
vaidarbhyāṃ janayāmāsa caturassadṛśān sutān || 2 ||
kuśāmbaṃ kuśanābhaṃ ca adhūrtarajasaṃ vasum |
dīptiyuktān mahotsāhān kṣatradharmacikīrṣayā || 3 ||
tānuvāca kuśaḥ putrān dharmiṣṭhān satyavādinaḥ |
kriyatāṃ pālanaṃ putrāḥ dharmaṃ prāpsyatha puṣkalam || 4 ||
ṛṣestu vacanaṃ śrutvā catvāro lokasammatāḥ |
niveśaṃ cakrire sarve purāṇāṃ nṛvarāstadā || 5 ||
kuśāmbastu mahātejāḥ kauśāmbīmakarotpurīm |
kuśanābhastu dharmātmā puraṃ cakre mahodayam || 6 ||
adhūrtarajaso rāma dharmāraṇyaṃ mahīpatiḥ |
cakre puravaraṃ rājā vasuścakre girivrajam || 7 ||
eṣā vasumatī rāma vasostasya mahātmanaḥ |
ete śailavarāḥ pañca prakāśante samantataḥ || 8 ||
sumāgadhī nadī ramyā magadhān viśrutāyayau |
pañcānāṃ śailamukhyānāṃ madhye māleva śobhate || 9 ||
saiṣā hi māgadhī rāma vasostasya mahātmanaḥ |
pūrvābhicaritā rāma sukṣetrā sasyamālinī || 10 ||
kuśanābhastu rājarṣiḥ kanyāśatamanuttamam |
janayāmāsa dharmātmā ghṛtācyāṃ raghunandana || 11 ||
tāstu yauvanaśālinyo rūpavatya ssvalaṅkṛtāḥ |
udyānabhūmimāgamya prāvṛṣīva śatahradāḥ || 12 ||
gāyantyo nṛtyamānāśca vādayantyaśca sarvaśaḥ |
āmodaṃ paramaṃ jagmurvarābharaṇabhūṣitāḥ || 13 ||
atha tāścārusarvāṅgyo rūpeṇāpratimā bhuvi |
udyānabhūmimāgamya tārā iva ghanāntare || 14 ||
tāssarvaguṇasampannā rūpayauvanasaṃyutāḥ |
dṛṣṭvā sarvātmako vāyuridaṃ vacanamabravīt || 15 ||
ahaṃ vaḥ kāmaye sarvā bhāryā mama bhaviṣyatha |
mānuṣastyajyatāṃ bhāvaḥ dīrghamāyuravāpsyatha || 16 ||
calaṃ hi yauvanaṃ nityaṃ mānuṣeṣu viśeṣataḥ |
akṣayyaṃ yauvanaṃ prāptāḥ amaryaśca bhaviṣyatha || 17 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā vāyorakliṣṭakarmaṇaḥ |
apahāsya tato vākyaṃ kanyāśatamathābravīt || 18 ||
antaścarasi bhūtānāṃ sarveṣāṃ tvaṃ surottama |
prabhāvajñāḥ sma te sarvāḥ kimasmānavamanyase || 19 ||
kuśanābhasutāssarvāḥ samarthāstvāṃ surottama |
sthānāccyāvayituṃ devaṃ rakṣāmastu tapo vayam || 20 ||
mābhūtsa kālo durmedhaḥ pitaraṃ satyavādinam |
nāvamanyasva dharmeṇa svayaṃ varamupāsmahe || 21 ||
pitā hi prabhurasmākaṃ daivataṃ paramaṃ hi naḥ |
yasya no dāsyati pitā sa no bhartā bhaviṣyati || 22 ||
tāsāṃ tadvacanaṃ śrutvā vāyuḥ paramakopanaḥ |
praviśya sarvagātrāṇi babhañja bhagavān prabhuḥ || 23 ||
tāḥ kanyā vāyunā bhagnā viviśurnṛpatergṛham |
prāpatan bhuvi sambhrāntāssalajjā ssāsralocanāḥ || 24 ||
sa ca tā dayitā dīnāḥ kanyāḥ paramaśobhanāḥ |
dṛṣṭvā bhagnāstadā rājā sambhrānta idamabravīt || 25 ||
kimidaṃ kathyatāṃ putryaḥ ko dharmamavamanyate |
kubjāḥ kena kṛtāḥ sarvā veṣṭantyo nābhibhāṣatha |
evaṃ rājā viniśśvasya samādhiṃ sandadhe tataḥ || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe dvātriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.