𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑌿𑌰𑍍𑌭𑌗𑌵𑌾𑌨𑍃𑌷𑌿𑌃 ।
𑌚𑌕𑌾𑌰 𑌚𑌰𑌿𑌤𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌸𑍍𑌨𑌂 𑌵𑌿𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑌪𑌦𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 1 ॥
𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿𑌂𑌶𑌤𑍍𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌶𑍍𑌲𑍋𑌕𑌾𑌨𑌾𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌵𑌾𑌨𑍃𑌷𑌿𑌃 ।
𑌤𑌥𑌾 𑌸𑌰𑍍𑌗𑌶𑌤𑌾𑌨𑍍𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌷𑌟𑍍𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌾𑌨𑌿 𑌤𑌥𑍋𑌤𑍍𑌤𑌰𑌮𑍍 ॥ 2 ॥
𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌤𑌨𑍍𑌮𑌹𑌾𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌸𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌹𑍋𑌤𑍍𑌤𑌰𑌮𑍍 ।
𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌯𑌾𑌮𑌾𑌸 𑌕𑍋𑌨𑍍𑌵𑍇𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌯𑍁𑌞𑍍𑌜𑍀𑌯𑌾𑌦𑌿𑌤𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍁𑌃 ॥ 3 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌯𑌮𑌾𑌨𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌰𑍍𑌷𑍇𑌰𑍍𑌭𑌾𑌵𑌿𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ।
𑌅𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑍀𑌤𑌾𑌂 𑌤𑌤𑌃 𑌪𑌾𑌦𑍗 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌵𑍇𑌷𑍗 𑌕𑍁𑌶𑍀𑌲𑌵𑍗 ॥ 4 ॥
𑌕𑍁𑌶𑍀𑌲𑌵𑍗 𑌤𑍁 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌜𑍍𑌞𑍗 𑌰𑌾𑌜𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌯𑌶𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗 ।
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌸𑍍𑌵𑌰𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑍗 𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶𑌾𑌶𑍍𑌰𑌮𑌵𑌾𑌸𑌿𑌨𑍗 ॥ 5 ॥
𑌸 𑌤𑍁 𑌮𑍇𑌧𑌾𑌵𑌿𑌨𑍗 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌵𑍇𑌦𑍇𑌷𑍁 𑌪𑌰𑌿𑌨𑌿𑌷𑍍𑌠𑌿𑌤𑍗 ।
𑌵𑍇𑌦𑍋𑌪𑌬𑍃𑌂𑌹𑌣𑌾𑌰𑍍𑌥𑌾𑌯 𑌤𑌾𑌵𑌗𑍍𑌰𑌾𑌹𑌯𑌤 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍁𑌃 ॥ 6 ॥
𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌸𑍍𑌨𑌂 𑌸𑍀𑌤𑌾𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚𑌰𑌿𑌤𑌂 𑌮𑌹𑌤𑍍 ।
𑌪𑍗𑌲𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌵𑌧𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌚𑌕𑌾𑌰 𑌚𑌰𑌿𑌤𑌵𑍍𑌰𑌤𑌃 ॥ 7 ॥
𑌪𑌾𑌠𑍍𑌯𑍇 𑌗𑍇𑌯𑍇 𑌚 𑌮𑌧𑍁𑌰𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌾𑌣𑍈𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿𑌭𑌿𑌰𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌜𑌾𑌤𑌿𑌭𑌿𑌸𑍍𑌸𑌪𑍍𑌤𑌭𑌿𑌰𑍍𑌬𑌦𑍍𑌧𑌂 𑌤𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌲𑌯𑌸𑌮𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 8 ॥
𑌰𑌸𑍈𑌶𑍍𑌶𑍃𑌙𑍍𑌗𑌾𑌰𑌕𑌾𑌰𑍁𑌣𑍍𑌯𑌹𑌾𑌸𑍍𑌯𑌵𑍀𑌰𑌭𑌯𑌾𑌨𑌕𑍈𑌃 ।
𑌰𑍗𑌦𑍍𑌰𑌾𑌦𑌿𑌭𑌿𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌂𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑌮𑍇𑌤𑌦𑌗𑌾𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 9 ॥
𑌤𑍗 𑌤𑍁 𑌗𑌾𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌵𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑍗 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌛𑌨𑌾𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑌕𑍋𑌵𑌿𑌦𑍗 ।
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌸𑍍𑌵𑌰𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑍗 𑌗𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿𑌵 𑌰𑍂𑌪𑌿𑌣𑍗 ॥ 10 ॥
𑌰𑍂𑌪𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑍗 𑌮𑌧𑍁𑌰𑌸𑍍𑌵𑌰𑌭𑌾𑌷𑌿𑌣𑍗 ।
𑌬𑌿𑌮𑍍𑌬𑌾𑌦𑌿𑌵𑍋𑌦𑍍𑌧𑍃𑌤𑍗 𑌬𑌿𑌮𑍍𑌬𑍗 𑌰𑌾𑌮𑌦𑍇𑌹𑌾𑌤𑍍𑌤𑌥𑌾¶𑌉 ॥ 11 ॥
𑌤𑍗 𑌰𑌾𑌜𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌤𑍍𑌸𑍍𑌨𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌧𑌰𑍍𑌮𑍍𑌯𑌮𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌨𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌮𑍍 ।
𑌵𑌾𑌚𑍋𑌵𑌿𑌧𑍇𑌯𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑌮𑌨𑌿𑌨𑍍𑌦𑌿𑌤𑍗 ॥ 12 ॥
𑌋𑌷𑍀𑌣𑌾𑌂 𑌚 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌜𑌾𑌤𑍀𑌨𑌾𑌂 𑌸𑌾𑌧𑍂𑌨𑌾𑌂 𑌚 𑌸𑌮𑌾𑌗𑌮𑍇 ।
𑌯𑌥𑍋𑌪𑌦𑍇𑌶𑌂 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌜𑍍𑌞𑍗 𑌜𑌗𑌤𑍁𑌸𑍍𑌸𑍁𑌸𑌮𑌾𑌹𑌿𑌤𑍗 ॥ 13 ॥
𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑍗 𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗𑍗 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌲𑌕𑍍𑌷𑌿𑌤𑍗 ।
𑌤𑍗 𑌕𑌦𑌾𑌚𑌿𑌤𑍍𑌸𑌮𑍇𑌤𑌾𑌨𑌾𑌮𑍃𑌷𑍀𑌣𑌾𑌂 𑌭𑌾𑌵𑌿𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌆𑌸𑍀𑌨𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌸𑌮𑍀𑌪𑌸𑍍𑌥𑌾𑌵𑌿𑌦𑌂 𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑌮𑌗𑌾𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 14 ॥
𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑍁𑌨𑌯𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇 𑌬𑌾𑌷𑍍𑌪𑌪𑌰𑍍𑌯𑌾𑌕𑍁𑌲𑍇𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌃 ।
𑌸𑌾𑌧𑍁𑌸𑌾𑌧𑍍𑌵𑌿𑌤𑌿 𑌤𑌾𑌵𑍂𑌚𑍁𑌃 𑌪𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌸𑍍𑌮𑌯𑌮𑌾𑌗𑌤𑌾𑌃 ॥ 15 ॥
𑌤𑍇 𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌮𑌨𑌸𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇 𑌮𑍁𑌨𑌯𑍋 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌵𑌤𑍍𑌸𑌲𑌾𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌶𑌶𑌂𑌸𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌸𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑍗 𑌗𑌾𑌯𑌮𑌾𑌨𑍗 𑌕𑍁𑌶𑍀𑌲𑌵𑍗 ॥ 16 ॥
𑌅𑌹𑍋 𑌗𑍀𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌾𑌧𑍁𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌶𑍍𑌲𑍋𑌕𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌚 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌤𑌃 ।
𑌚𑌿𑌰𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌮𑌪𑍍𑌯𑍇𑌤𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑌮𑌿𑌵 𑌦𑌰𑍍𑌶𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 17 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯 𑌤𑌾𑌵𑍁𑌭𑍗 𑌸𑍁𑌷𑍍𑌠𑍁 𑌭𑌾𑌵𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌯𑌗𑌗𑌾𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌸𑌹𑌿𑌤𑍗 𑌮𑌧𑍁𑌰𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌰𑌸𑌮𑍍𑌪𑌦𑌾 ॥ 18 ॥
𑌏𑌵𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌶𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍗 𑌤𑍗 𑌤𑌪𑌶𑍍𑌶𑍍𑌲𑌾𑌘𑍍𑌯𑍈𑌰𑍍𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌭𑌿𑌃 ।
𑌸𑌂𑌰𑌕𑍍𑌤𑌤𑌰𑌮𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌧𑍁𑌰𑌂 𑌤𑌾𑌵𑌗𑌾𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 19 ॥
𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌃 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌨𑍍𑌮𑍁𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌸𑌂𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌃 𑌕𑌲𑌶𑌂 𑌦𑌦𑍗 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌨𑍍𑌨𑍋 𑌵𑌲𑍍𑌕𑌲𑌂 𑌕𑌶𑍍𑌚𑌿𑌦𑍍𑌦𑌦𑍗 𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌯𑌶𑌾𑌃 ॥ 20 ॥
𑌆𑌶𑍍𑌚𑌰𑍍𑌯𑌮𑌿𑌦𑌮𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌨𑌂 𑌮𑍁𑌨𑌿𑌨𑌾 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌤𑌮𑍍 ।
𑌪𑌰𑌂 𑌕𑌵𑍀𑌨𑌾𑌮𑌾𑌧𑌾𑌰𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌚 𑌯𑌥𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑌮𑍍 ॥ 21 ॥
𑌅𑌭𑌿𑌗𑍀𑌤𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌗𑍀𑌤𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌗𑍀𑌤𑍇𑌷𑍁 𑌕𑍋𑌵𑌿𑌦𑍗 ।
𑌆𑌯𑍁𑌷𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿𑌜𑌨𑌕𑌂 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌿𑌮𑌨𑍋𑌹𑌰𑌮𑍍 ॥ 22 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌶𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍗 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌤𑍍𑌰 𑌕𑌦𑌾𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌤𑍍𑌰 𑌗𑌾𑌯𑌕𑍗 ।
𑌰𑌥𑍍𑌯𑌾𑌸𑍁 𑌰𑌾𑌜𑌮𑌾𑌰𑍍𑌗𑍇𑌷𑍁 𑌦𑌦𑌰𑍍𑌶 𑌭𑌰𑌤𑌾𑌗𑍍𑌰𑌜𑌃 ॥ 23 ॥
𑌸𑍍𑌵𑌵𑍇𑌶𑍍𑌮 𑌚𑌾𑌨𑍀𑌯 𑌤𑌦𑌾 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌸 𑌕𑍁𑌶𑍀𑌲𑌵𑍗 ।
𑌪𑍂𑌜𑌯𑌾𑌮𑌾𑌸 𑌪𑍂𑌜𑌾𑌰𑍍𑌹𑍗 𑌰𑌾𑌮𑌶𑍍𑌶𑌤𑍍𑌰𑍁𑌨𑌿𑌬𑌰𑍍𑌹𑌣𑌃 ॥ 24 ॥
𑌆𑌸𑍀𑌨𑌃 𑌕𑌾𑌞𑍍𑌚𑌨𑍇 𑌦𑌿𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌸 𑌚 𑌸𑌿𑌂𑌹𑌾𑌸𑌨𑍇 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍁𑌃 ।
𑌉𑌪𑍋𑌪𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑌸𑍍𑌸𑌚𑌿𑌵𑍈𑌰𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍃𑌭𑌿𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌰𑌨𑍍𑌤𑌪𑌃 ॥ 25 ॥
𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌰𑍂𑌪𑌸𑌮𑍍𑌪𑌨𑍍𑌨𑍗 𑌤𑌾𑌵𑍁𑌭𑍗 𑌨𑌿𑌯𑌤𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 ।
𑌉𑌵𑌾𑌚 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌶𑍍𑌶𑌤𑍍𑌰𑍁𑌘𑍍𑌨𑌂 𑌭𑌰𑌤𑌂 𑌤𑌦𑌾 ॥ 26 ॥
𑌶𑍍𑌰𑍂𑌯𑌤𑌾𑌮𑌿𑌦𑌮𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌨𑌮𑌨𑌯𑍋𑌰𑍍𑌦𑍇𑌵𑌵𑌰𑍍𑌚𑌸𑍋𑌃 ।
𑌵𑌿𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌪𑌦𑌂 𑌸𑌮𑍍𑌯𑌗𑍍𑌗𑌾𑌯𑌕𑍗 𑌤𑌾𑌵𑌚𑍋𑌦𑌯𑌤𑍍 ॥ 27 ॥
𑌤𑍗 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌮𑌧𑍁𑌰𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌞𑍍𑌚𑌿𑌤𑌾𑌯𑌤𑌨𑌿𑌸𑍍𑌵𑌨𑌮𑍍 ।
𑌤𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌲𑌯𑌵𑌦𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌮𑌗𑌾𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 28 ॥
𑌹𑍍𑌲𑌾𑌦𑌯𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌗𑌾𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌮𑌨𑌾𑌂𑌸𑌿 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌾𑌨𑌿 𑌚 ।
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌾𑌶𑍍𑌰𑌯𑌸𑍁𑌖𑌂 𑌗𑍇𑌯𑌂 𑌤𑌦𑍍𑌬𑌭𑍗 𑌜𑌨𑌸𑌂𑌸𑌦𑌿 ॥ 29 ॥
𑌇𑌮𑍗 𑌮𑍁𑌨𑍀 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌵𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑍗 𑌕𑍁𑌶𑍀𑌲𑌵𑍗 𑌚𑍈𑌵 𑌮𑌹𑌾𑌤𑌪𑌸𑍍𑌵𑌿𑌨𑍗 ।
𑌮𑌮𑌾𑌪𑌿 𑌤𑌦𑍍𑌭𑍂𑌤𑌿𑌕𑌰𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑍇 𑌮𑌹𑌾𑌨𑍁𑌭𑌾𑌵𑌂 𑌚𑌰𑌿𑌤𑌂 𑌨𑌿𑌬𑍋𑌧𑌤 ॥ 30 ॥
𑌤𑌤𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌤𑍗 𑌰𑌾𑌮𑌵𑌚𑌃𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤𑌾𑌵𑌗𑌾𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌮𑌾𑌰𑍍𑌗𑌵𑌿𑌧𑌾𑌨𑌸𑌮𑍍𑌪𑌦𑌾 ।
𑌸 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌷𑌦𑍍𑌗𑌤𑌃 𑌶𑌨𑍈𑌰𑍍𑌬𑍁𑌭𑍂𑌷𑌯𑌾𑌸𑌕𑍍𑌤𑌮𑌨𑌾 𑌬𑌭𑍂𑌵 ॥ 31 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌬𑌾𑌲𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
prāptarājyasya rāmasya vālmīkirbhagavānṛṣiḥ |
cakāra caritaṃ kṛtsnaṃ vicitrapadamātmavān || 1 ||
caturviṃśatsahasrāṇi ślokānāmuktavānṛṣiḥ |
tathā sargaśatānpañca ṣaṭkāṇḍāni tathottaram || 2 ||
kṛtvāpi tanmahāprājñassabhaviṣyaṃ sahottaram |
cintayāmāsa konvetatprayuñjīyāditi prabhuḥ || 3 ||
tasya cintayamānasya maharṣerbhāvitātmanaḥ |
agṛhṇītāṃ tataḥ pādau muniveṣau kuśīlavau || 4 ||
kuśīlavau tu dharmajñau rājaputrau yaśasvinau |
bhrātarau svarasampannau dadarśāśramavāsinau || 5 ||
sa tu medhāvinau dṛṣṭvā vedeṣu pariniṣṭhitau |
vedopabṛṃhaṇārthāya tāvagrāhayata prabhuḥ || 6 ||
kāvyaṃ rāmāyaṇaṃ kṛtsnaṃ sītāyāścaritaṃ mahat |
paulastyavadhamityeva cakāra caritavrataḥ || 7 ||
pāṭhye geye ca madhuraṃ pramāṇaistribhiranvitam |
jātibhissaptabhirbaddhaṃ tantrīlayasamanvitam || 8 ||
rasaiśśṛṅgārakāruṇyahāsyavīrabhayānakaiḥ |
raudrādibhiśca saṃyuktaṃ kāvyametadagāyatām || 9 ||
tau tu gāndharvatattvajñau mūrchanāsthānakovidau |
bhrātarau svarasampannau gandharvāviva rūpiṇau || 10 ||
rūpalakṣaṇasampannau madhurasvarabhāṣiṇau |
bimbādivoddhṛtau bimbau rāmadehāttathā¶u || 11 ||
tau rājaputrau kārtsnyena dharmyamākhyānamuttamam |
vācovidheyaṃ tatsarvaṃ kṛtvā kāvyamaninditau || 12 ||
ṛṣīṇāṃ ca dvijātīnāṃ sādhūnāṃ ca samāgame |
yathopadeśaṃ tattvajñau jagatussusamāhitau || 13 ||
mahātmānau mahābhāgau sarvalakṣaṇalakṣitau |
tau kadācitsametānāmṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
āsīnānāṃ samīpasthāvidaṃ kāvyamagāyatām || 14 ||
tacchrutvā munayassarve bāṣpaparyākulekṣaṇāḥ |
sādhusādhviti tāvūcuḥ paraṃ vismayamāgatāḥ || 15 ||
te prītamanasassarve munayo dharmavatsalāḥ |
praśaśaṃsuḥ praśastavyau gāyamānau kuśīlavau || 16 ||
aho gītasya mādhuryaṃ ślokānāṃ ca viśeṣataḥ |
ciranirvṛttamapyetatpratyakṣamiva darśitam || 17 ||
praviśya tāvubhau suṣṭhu bhāvaṃ samyagagāyatām |
sahitau madhuraṃ raktaṃ sampannaṃ svarasampadā || 18 ||
evaṃ praśasyamānau tau tapaśślāghyairmahātmabhiḥ |
saṃraktataramatyarthaṃ madhuraṃ tāvagāyatām || 19 ||
prītaḥ kaścinmunistābhyāṃ saṃsthitaḥ kalaśaṃ dadau |
prasanno valkalaṃ kaściddadau tābhyāṃ mahāyaśāḥ || 20 ||
āścaryamidamākhyānaṃ muninā samprakīrtitam |
paraṃ kavīnāmādhāraṃ samāptaṃ ca yathākramam || 21 ||
abhigītamidaṃ gītaṃ sarvagīteṣu kovidau |
āyuṣyaṃ puṣṭijanakaṃ sarvaśrutimanoharam || 22 ||
praśasyamānau sarvatra kadācittatra gāyakau |
rathyāsu rājamārgeṣu dadarśa bharatāgrajaḥ || 23 ||
svaveśma cānīya tadā bhrātarau sa kuśīlavau |
pūjayāmāsa pūjārhau rāmaśśatrunibarhaṇaḥ || 24 ||
āsīnaḥ kāñcane divye sa ca siṃhāsane prabhuḥ |
upopaviṣṭassacivairbhrātṛbhiśca parantapaḥ || 25 ||
dṛṣṭvā tu rūpasampannau tāvubhau niyatastathā |
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmaśśatrughnaṃ bharataṃ tadā || 26 ||
śrūyatāmidamākhyānamanayordevavarcasoḥ |
vicitrārthapadaṃ samyaggāyakau tāvacodayat || 27 ||
tau cāpi madhuraṃ raktaṃ svañcitāyatanisvanam |
tantrīlayavadatyarthaṃ viśrutārthamagāyatām || 28 ||
hlādayatsarvagātrāṇi manāṃsi hṛdayāni ca |
śrotrāśrayasukhaṃ geyaṃ tadbabhau janasaṃsadi || 29 ||
imau munī pārthivalakṣaṇānvitau kuśīlavau caiva mahātapasvinau |
mamāpi tadbhūtikaraṃ pravakṣyate mahānubhāvaṃ caritaṃ nibodhata || 30 ||
tatastu tau rāmavacaḥpracoditāvagāyatāṃ mārgavidhānasampadā |
sa cāpi rāmaḥ pariṣadgataḥ śanairbubhūṣayāsaktamanā babhūva || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe caturthassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ चतुर्थस्सर्गः ।
प्राप्तराज्यस्य रामस्य वाल्मीकिर्भगवानृषिः ।
चकार चरितं कृत्स्नं विचित्रपदमात्मवान् ॥ 1 ॥
चतुर्विंशत्सहस्राणि श्लोकानामुक्तवानृषिः ।
तथा सर्गशतान्पञ्च षट्काण्डानि तथोत्तरम् ॥ 2 ॥
कृत्वापि तन्महाप्राज्ञस्सभविष्यं सहोत्तरम् ।
चिन्तयामास कोन्वेतत्प्रयुञ्जीयादिति प्रभुः ॥ 3 ॥
तस्य चिन्तयमानस्य महर्षेर्भावितात्मनः ।
अगृह्णीतां ततः पादौ मुनिवेषौ कुशीलवौ ॥ 4 ॥
कुशीलवौ तु धर्मज्ञौ राजपुत्रौ यशस्विनौ ।
भ्रातरौ स्वरसम्पन्नौ ददर्शाश्रमवासिनौ ॥ 5 ॥
स तु मेधाविनौ दृष्ट्वा वेदेषु परिनिष्ठितौ ।
वेदोपबृंहणार्थाय तावग्राहयत प्रभुः ॥ 6 ॥
काव्यं रामायणं कृत्स्नं सीतायाश्चरितं महत् ।
पौलस्त्यवधमित्येव चकार चरितव्रतः ॥ 7 ॥
पाठ्ये गेये च मधुरं प्रमाणैस्त्रिभिरन्वितम् ।
जातिभिस्सप्तभिर्बद्धं तन्त्रीलयसमन्वितम् ॥ 8 ॥
रसैश्शृङ्गारकारुण्यहास्यवीरभयानकैः ।
रौद्रादिभिश्च संयुक्तं काव्यमेतदगायताम् ॥ 9 ॥
तौ तु गान्धर्वतत्त्वज्ञौ मूर्छनास्थानकोविदौ ।
भ्रातरौ स्वरसम्पन्नौ गन्धर्वाविव रूपिणौ ॥ 10 ॥
रूपलक्षणसम्पन्नौ मधुरस्वरभाषिणौ ।
बिम्बादिवोद्धृतौ बिम्बौ रामदेहात्तथा¶उ ॥ 11 ॥
तौ राजपुत्रौ कार्त्स्न्येन धर्म्यमाख्यानमुत्तमम् ।
वाचोविधेयं तत्सर्वं कृत्वा काव्यमनिन्दितौ ॥ 12 ॥
ऋषीणां च द्विजातीनां साधूनां च समागमे ।
यथोपदेशं तत्त्वज्ञौ जगतुस्सुसमाहितौ ॥ 13 ॥
महात्मानौ महाभागौ सर्वलक्षणलक्षितौ ।
तौ कदाचित्समेतानामृषीणां भावितात्मनाम् ।
आसीनानां समीपस्थाविदं काव्यमगायताम् ॥ 14 ॥
तच्छ्रुत्वा मुनयस्सर्वे बाष्पपर्याकुलेक्षणाः ।
साधुसाध्विति तावूचुः परं विस्मयमागताः ॥ 15 ॥
ते प्रीतमनसस्सर्वे मुनयो धर्मवत्सलाः ।
प्रशशंसुः प्रशस्तव्यौ गायमानौ कुशीलवौ ॥ 16 ॥
अहो गीतस्य माधुर्यं श्लोकानां च विशेषतः ।
चिरनिर्वृत्तमप्येतत्प्रत्यक्षमिव दर्शितम् ॥ 17 ॥
प्रविश्य तावुभौ सुष्ठु भावं सम्यगगायताम् ।
सहितौ मधुरं रक्तं सम्पन्नं स्वरसम्पदा ॥ 18 ॥
एवं प्रशस्यमानौ तौ तपश्श्लाघ्यैर्महात्मभिः ।
संरक्ततरमत्यर्थं मधुरं तावगायताम् ॥ 19 ॥
प्रीतः कश्चिन्मुनिस्ताभ्यां संस्थितः कलशं ददौ ।
प्रसन्नो वल्कलं कश्चिद्ददौ ताभ्यां महायशाः ॥ 20 ॥
आश्चर्यमिदमाख्यानं मुनिना सम्प्रकीर्तितम् ।
परं कवीनामाधारं समाप्तं च यथाक्रमम् ॥ 21 ॥
अभिगीतमिदं गीतं सर्वगीतेषु कोविदौ ।
आयुष्यं पुष्टिजनकं सर्वश्रुतिमनोहरम् ॥ 22 ॥
प्रशस्यमानौ सर्वत्र कदाचित्तत्र गायकौ ।
रथ्यासु राजमार्गेषु ददर्श भरताग्रजः ॥ 23 ॥
स्ववेश्म चानीय तदा भ्रातरौ स कुशीलवौ ।
पूजयामास पूजार्हौ रामश्शत्रुनिबर्हणः ॥ 24 ॥
आसीनः काञ्चने दिव्ये स च सिंहासने प्रभुः ।
उपोपविष्टस्सचिवैर्भ्रातृभिश्च परन्तपः ॥ 25 ॥
दृष्ट्वा तु रूपसम्पन्नौ तावुभौ नियतस्तथा ।
उवाच लक्ष्मणं रामश्शत्रुघ्नं भरतं तदा ॥ 26 ॥
श्रूयतामिदमाख्यानमनयोर्देववर्चसोः ।
विचित्रार्थपदं सम्यग्गायकौ तावचोदयत् ॥ 27 ॥
तौ चापि मधुरं रक्तं स्वञ्चितायतनिस्वनम् ।
तन्त्रीलयवदत्यर्थं विश्रुतार्थमगायताम् ॥ 28 ॥
ह्लादयत्सर्वगात्राणि मनांसि हृदयानि च ।
श्रोत्राश्रयसुखं गेयं तद्बभौ जनसंसदि ॥ 29 ॥
इमौ मुनी पार्थिवलक्षणान्वितौ कुशीलवौ चैव महातपस्विनौ ।
ममापि तद्भूतिकरं प्रवक्ष्यते महानुभावं चरितं निबोधत ॥ 30 ॥
ततस्तु तौ रामवचःप्रचोदितावगायतां मार्गविधानसम्पदा ।
स चापि रामः परिषद्गतः शनैर्बुभूषयासक्तमना बभूव ॥ 31 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे चतुर्थस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
prāptarājyasya rāmasya vālmīkirbhagavānṛṣiḥ |
cakāra caritaṃ kṛtsnaṃ vicitrapadamātmavān || 1 ||
caturviṃśatsahasrāṇi ślokānāmuktavānṛṣiḥ |
tathā sargaśatānpañca ṣaṭkāṇḍāni tathottaram || 2 ||
kṛtvāpi tanmahāprājñassabhaviṣyaṃ sahottaram |
cintayāmāsa konvetatprayuñjīyāditi prabhuḥ || 3 ||
tasya cintayamānasya maharṣerbhāvitātmanaḥ |
agṛhṇītāṃ tataḥ pādau muniveṣau kuśīlavau || 4 ||
kuśīlavau tu dharmajñau rājaputrau yaśasvinau |
bhrātarau svarasampannau dadarśāśramavāsinau || 5 ||
sa tu medhāvinau dṛṣṭvā vedeṣu pariniṣṭhitau |
vedopabṛṃhaṇārthāya tāvagrāhayata prabhuḥ || 6 ||
kāvyaṃ rāmāyaṇaṃ kṛtsnaṃ sītāyāścaritaṃ mahat |
paulastyavadhamityeva cakāra caritavrataḥ || 7 ||
pāṭhye geye ca madhuraṃ pramāṇaistribhiranvitam |
jātibhissaptabhirbaddhaṃ tantrīlayasamanvitam || 8 ||
rasaiśśṛṅgārakāruṇyahāsyavīrabhayānakaiḥ |
raudrādibhiśca saṃyuktaṃ kāvyametadagāyatām || 9 ||
tau tu gāndharvatattvajñau mūrchanāsthānakovidau |
bhrātarau svarasampannau gandharvāviva rūpiṇau || 10 ||
rūpalakṣaṇasampannau madhurasvarabhāṣiṇau |
bimbādivoddhṛtau bimbau rāmadehāttathā¶u || 11 ||
tau rājaputrau kārtsnyena dharmyamākhyānamuttamam |
vācovidheyaṃ tatsarvaṃ kṛtvā kāvyamaninditau || 12 ||
ṛṣīṇāṃ ca dvijātīnāṃ sādhūnāṃ ca samāgame |
yathopadeśaṃ tattvajñau jagatussusamāhitau || 13 ||
mahātmānau mahābhāgau sarvalakṣaṇalakṣitau |
tau kadācitsametānāmṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
āsīnānāṃ samīpasthāvidaṃ kāvyamagāyatām || 14 ||
tacchrutvā munayassarve bāṣpaparyākulekṣaṇāḥ |
sādhusādhviti tāvūcuḥ paraṃ vismayamāgatāḥ || 15 ||
te prītamanasassarve munayo dharmavatsalāḥ |
praśaśaṃsuḥ praśastavyau gāyamānau kuśīlavau || 16 ||
aho gītasya mādhuryaṃ ślokānāṃ ca viśeṣataḥ |
ciranirvṛttamapyetatpratyakṣamiva darśitam || 17 ||
praviśya tāvubhau suṣṭhu bhāvaṃ samyagagāyatām |
sahitau madhuraṃ raktaṃ sampannaṃ svarasampadā || 18 ||
evaṃ praśasyamānau tau tapaśślāghyairmahātmabhiḥ |
saṃraktataramatyarthaṃ madhuraṃ tāvagāyatām || 19 ||
prītaḥ kaścinmunistābhyāṃ saṃsthitaḥ kalaśaṃ dadau |
prasanno valkalaṃ kaściddadau tābhyāṃ mahāyaśāḥ || 20 ||
āścaryamidamākhyānaṃ muninā samprakīrtitam |
paraṃ kavīnāmādhāraṃ samāptaṃ ca yathākramam || 21 ||
abhigītamidaṃ gītaṃ sarvagīteṣu kovidau |
āyuṣyaṃ puṣṭijanakaṃ sarvaśrutimanoharam || 22 ||
praśasyamānau sarvatra kadācittatra gāyakau |
rathyāsu rājamārgeṣu dadarśa bharatāgrajaḥ || 23 ||
svaveśma cānīya tadā bhrātarau sa kuśīlavau |
pūjayāmāsa pūjārhau rāmaśśatrunibarhaṇaḥ || 24 ||
āsīnaḥ kāñcane divye sa ca siṃhāsane prabhuḥ |
upopaviṣṭassacivairbhrātṛbhiśca parantapaḥ || 25 ||
dṛṣṭvā tu rūpasampannau tāvubhau niyatastathā |
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmaśśatrughnaṃ bharataṃ tadā || 26 ||
śrūyatāmidamākhyānamanayordevavarcasoḥ |
vicitrārthapadaṃ samyaggāyakau tāvacodayat || 27 ||
tau cāpi madhuraṃ raktaṃ svañcitāyatanisvanam |
tantrīlayavadatyarthaṃ viśrutārthamagāyatām || 28 ||
hlādayatsarvagātrāṇi manāṃsi hṛdayāni ca |
śrotrāśrayasukhaṃ geyaṃ tadbabhau janasaṃsadi || 29 ||
imau munī pārthivalakṣaṇānvitau kuśīlavau caiva mahātapasvinau |
mamāpi tadbhūtikaraṃ pravakṣyate mahānubhāvaṃ caritaṃ nibodhata || 30 ||
tatastu tau rāmavacaḥpracoditāvagāyatāṃ mārgavidhānasampadā |
sa cāpi rāmaḥ pariṣadgataḥ śanairbubhūṣayāsaktamanā babhūva || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe caturthassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.