শ্রীমদ্বাল্মীকীয রামাযণে বালকাণ্ডম্ ।
অথ চতুর্থস্সর্গঃ ।
প্রাপ্তরাজ্যস্য রামস্য বাল্মীকির্ভগবানৃষিঃ ।
চকার চরিতং কৃত্স্নং বিচিত্রপদমাত্মবান্ ॥ 1 ॥
চতুর্বিংশত্সহস্রাণি শ্লোকানামুক্তবানৃষিঃ ।
তথা সর্গশতান্পঞ্চ ষট্কাণ্ডানি তথোত্তরম্ ॥ 2 ॥
কৃত্বাপি তন্মহাপ্রাজ্ঞস্সভবিষ্যং সহোত্তরম্ ।
চিন্তযামাস কোন্বেতত্প্রযুঞ্জীযাদিতি প্রভুঃ ॥ 3 ॥
তস্য চিন্তযমানস্য মহর্ষের্ভাবিতাত্মনঃ ।
অগৃহ্ণীতাং ততঃ পাদৌ মুনিবেষৌ কুশীলবৌ ॥ 4 ॥
কুশীলবৌ তু ধর্মজ্ঞৌ রাজপুত্রৌ যশস্বিনৌ ।
ভ্রাতরৌ স্বরসম্পন্নৌ দদর্শাশ্রমবাসিনৌ ॥ 5 ॥
স তু মেধাবিনৌ দৃষ্ট্বা বেদেষু পরিনিষ্ঠিতৌ ।
বেদোপবৃংহণার্থায তাবগ্রাহযত প্রভুঃ ॥ 6 ॥
কাব্যং রামাযণং কৃত্স্নং সীতাযাশ্চরিতং মহত্ ।
পৌলস্ত্যবধমিত্যেব চকার চরিতব্রতঃ ॥ 7 ॥
পাঠ্যে গেযে চ মধুরং প্রমাণৈস্ত্রিভিরন্বিতম্ ।
জাতিভিস্সপ্তভির্বদ্ধং তন্ত্রীলযসমন্বিতম্ ॥ 8 ॥
রসৈশ্শৃঙ্গারকারুণ্যহাস্যবীরভযানকৈঃ ।
রৌদ্রাদিভিশ্চ সংযুক্তং কাব্যমেতদগাযতাম্ ॥ 9 ॥
তৌ তু গান্ধর্বতত্ত্বজ্ঞৌ মূর্ছনাস্থানকোবিদৌ ।
ভ্রাতরৌ স্বরসম্পন্নৌ গন্ধর্বাবিব রূপিণৌ ॥ 10 ॥
রূপলক্ষণসম্পন্নৌ মধুরস্বরভাষিণৌ ।
বিম্বাদিবোদ্ধৃতৌ বিম্বৌ রামদেহাত্তথা¶উ ॥ 11 ॥
তৌ রাজপুত্রৌ কার্ত্স্ন্যেন ধর্ম্যমাখ্যানমুত্তমম্ ।
বাচোবিধেযং তত্সর্বং কৃত্বা কাব্যমনিন্দিতৌ ॥ 12 ॥
ঋষীণাং চ দ্বিজাতীনাং সাধূনাং চ সমাগমে ।
যথোপদেশং তত্ত্বজ্ঞৌ জগতুস্সুসমাহিতৌ ॥ 13 ॥
মহাত্মানৌ মহাভাগৌ সর্বলক্ষণলক্ষিতৌ ।
তৌ কদাচিত্সমেতানামৃষীণাং ভাবিতাত্মনাম্ ।
আসীনানাং সমীপস্থাবিদং কাব্যমগাযতাম্ ॥ 14 ॥
তচ্ছ্রুত্বা মুনযস্সর্বে বাষ্পপর্যাকুলেক্ষণাঃ ।
সাধুসাধ্বিতি তাবূচুঃ পরং বিস্মযমাগতাঃ ॥ 15 ॥
তে প্রীতমনসস্সর্বে মুনযো ধর্মবত্সলাঃ ।
প্রশশংসুঃ প্রশস্তব্যৌ গাযমানৌ কুশীলবৌ ॥ 16 ॥
অহো গীতস্য মাধুর্যং শ্লোকানাং চ বিশেষতঃ ।
চিরনির্বৃত্তমপ্যেতত্প্রত্যক্ষমিব দর্শিতম্ ॥ 17 ॥
প্রবিশ্য তাবুভৌ সুষ্ঠু ভাবং সম্যগগাযতাম্ ।
সহিতৌ মধুরং রক্তং সম্পন্নং স্বরসম্পদা ॥ 18 ॥
এবং প্রশস্যমানৌ তৌ তপশ্শ্লাঘ্যৈর্মহাত্মভিঃ ।
সংরক্ততরমত্যর্থং মধুরং তাবগাযতাম্ ॥ 19 ॥
প্রীতঃ কশ্চিন্মুনিস্তাভ্যাং সংস্থিতঃ কলশং দদৌ ।
প্রসন্নো বল্কলং কশ্চিদ্দদৌ তাভ্যাং মহাযশাঃ ॥ 20 ॥
আশ্চর্যমিদমাখ্যানং মুনিনা সম্প্রকীর্তিতম্ ।
পরং কবীনামাধারং সমাপ্তং চ যথাক্রমম্ ॥ 21 ॥
অভিগীতমিদং গীতং সর্বগীতেষু কোবিদৌ ।
আযুষ্যং পুষ্টিজনকং সর্বশ্রুতিমনোহরম্ ॥ 22 ॥
প্রশস্যমানৌ সর্বত্র কদাচিত্তত্র গাযকৌ ।
রথ্যাসু রাজমার্গেষু দদর্শ ভরতাগ্রজঃ ॥ 23 ॥
স্ববেশ্ম চানীয তদা ভ্রাতরৌ স কুশীলবৌ ।
পূজযামাস পূজার্হৌ রামশ্শত্রুনিবর্হণঃ ॥ 24 ॥
আসীনঃ কাঞ্চনে দিব্যে স চ সিংহাসনে প্রভুঃ ।
উপোপবিষ্টস্সচিবৈর্ভ্রাতৃভিশ্চ পরন্তপঃ ॥ 25 ॥
দৃষ্ট্বা তু রূপসম্পন্নৌ তাবুভৌ নিযতস্তথা ।
উবাচ লক্ষ্মণং রামশ্শত্রুঘ্নং ভরতং তদা ॥ 26 ॥
শ্রূযতামিদমাখ্যানমনযোর্দেববর্চসোঃ ।
বিচিত্রার্থপদং সম্যগ্গাযকৌ তাবচোদযত্ ॥ 27 ॥
তৌ চাপি মধুরং রক্তং স্বঞ্চিতাযতনিস্বনম্ ।
তন্ত্রীলযবদত্যর্থং বিশ্রুতার্থমগাযতাম্ ॥ 28 ॥
হ্লাদযত্সর্বগাত্রাণি মনাংসি হৃদযানি চ ।
শ্রোত্রাশ্রযসুখং গেযং তদ্বভৌ জনসংসদি ॥ 29 ॥
ইমৌ মুনী পার্থিবলক্ষণান্বিতৌ কুশীলবৌ চৈব মহাতপস্বিনৌ ।
মমাপি তদ্ভূতিকরং প্রবক্ষ্যতে মহানুভাবং চরিতং নিবোধত ॥ 30 ॥
ততস্তু তৌ রামবচঃপ্রচোদিতাবগাযতাং মার্গবিধানসম্পদা ।
স চাপি রামঃ পরিষদ্গতঃ শনৈর্বুভূষযাসক্তমনা বভূব ॥ 31 ॥
ইত্যার্ষে শ্রীমদ্রামাযণে বাল্মীকীয আদিকাব্যে বালকাণ্ডে চতুর্থস্সর্গঃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
prāptarājyasya rāmasya vālmīkirbhagavānṛṣiḥ |
cakāra caritaṃ kṛtsnaṃ vicitrapadamātmavān || 1 ||
caturviṃśatsahasrāṇi ślokānāmuktavānṛṣiḥ |
tathā sargaśatānpañca ṣaṭkāṇḍāni tathottaram || 2 ||
kṛtvāpi tanmahāprājñassabhaviṣyaṃ sahottaram |
cintayāmāsa konvetatprayuñjīyāditi prabhuḥ || 3 ||
tasya cintayamānasya maharṣerbhāvitātmanaḥ |
agṛhṇītāṃ tataḥ pādau muniveṣau kuśīlavau || 4 ||
kuśīlavau tu dharmajñau rājaputrau yaśasvinau |
bhrātarau svarasampannau dadarśāśramavāsinau || 5 ||
sa tu medhāvinau dṛṣṭvā vedeṣu pariniṣṭhitau |
vedopabṛṃhaṇārthāya tāvagrāhayata prabhuḥ || 6 ||
kāvyaṃ rāmāyaṇaṃ kṛtsnaṃ sītāyāścaritaṃ mahat |
paulastyavadhamityeva cakāra caritavrataḥ || 7 ||
pāṭhye geye ca madhuraṃ pramāṇaistribhiranvitam |
jātibhissaptabhirbaddhaṃ tantrīlayasamanvitam || 8 ||
rasaiśśṛṅgārakāruṇyahāsyavīrabhayānakaiḥ |
raudrādibhiśca saṃyuktaṃ kāvyametadagāyatām || 9 ||
tau tu gāndharvatattvajñau mūrchanāsthānakovidau |
bhrātarau svarasampannau gandharvāviva rūpiṇau || 10 ||
rūpalakṣaṇasampannau madhurasvarabhāṣiṇau |
bimbādivoddhṛtau bimbau rāmadehāttathā¶u || 11 ||
tau rājaputrau kārtsnyena dharmyamākhyānamuttamam |
vācovidheyaṃ tatsarvaṃ kṛtvā kāvyamaninditau || 12 ||
ṛṣīṇāṃ ca dvijātīnāṃ sādhūnāṃ ca samāgame |
yathopadeśaṃ tattvajñau jagatussusamāhitau || 13 ||
mahātmānau mahābhāgau sarvalakṣaṇalakṣitau |
tau kadācitsametānāmṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
āsīnānāṃ samīpasthāvidaṃ kāvyamagāyatām || 14 ||
tacchrutvā munayassarve bāṣpaparyākulekṣaṇāḥ |
sādhusādhviti tāvūcuḥ paraṃ vismayamāgatāḥ || 15 ||
te prītamanasassarve munayo dharmavatsalāḥ |
praśaśaṃsuḥ praśastavyau gāyamānau kuśīlavau || 16 ||
aho gītasya mādhuryaṃ ślokānāṃ ca viśeṣataḥ |
ciranirvṛttamapyetatpratyakṣamiva darśitam || 17 ||
praviśya tāvubhau suṣṭhu bhāvaṃ samyagagāyatām |
sahitau madhuraṃ raktaṃ sampannaṃ svarasampadā || 18 ||
evaṃ praśasyamānau tau tapaśślāghyairmahātmabhiḥ |
saṃraktataramatyarthaṃ madhuraṃ tāvagāyatām || 19 ||
prītaḥ kaścinmunistābhyāṃ saṃsthitaḥ kalaśaṃ dadau |
prasanno valkalaṃ kaściddadau tābhyāṃ mahāyaśāḥ || 20 ||
āścaryamidamākhyānaṃ muninā samprakīrtitam |
paraṃ kavīnāmādhāraṃ samāptaṃ ca yathākramam || 21 ||
abhigītamidaṃ gītaṃ sarvagīteṣu kovidau |
āyuṣyaṃ puṣṭijanakaṃ sarvaśrutimanoharam || 22 ||
praśasyamānau sarvatra kadācittatra gāyakau |
rathyāsu rājamārgeṣu dadarśa bharatāgrajaḥ || 23 ||
svaveśma cānīya tadā bhrātarau sa kuśīlavau |
pūjayāmāsa pūjārhau rāmaśśatrunibarhaṇaḥ || 24 ||
āsīnaḥ kāñcane divye sa ca siṃhāsane prabhuḥ |
upopaviṣṭassacivairbhrātṛbhiśca parantapaḥ || 25 ||
dṛṣṭvā tu rūpasampannau tāvubhau niyatastathā |
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmaśśatrughnaṃ bharataṃ tadā || 26 ||
śrūyatāmidamākhyānamanayordevavarcasoḥ |
vicitrārthapadaṃ samyaggāyakau tāvacodayat || 27 ||
tau cāpi madhuraṃ raktaṃ svañcitāyatanisvanam |
tantrīlayavadatyarthaṃ viśrutārthamagāyatām || 28 ||
hlādayatsarvagātrāṇi manāṃsi hṛdayāni ca |
śrotrāśrayasukhaṃ geyaṃ tadbabhau janasaṃsadi || 29 ||
imau munī pārthivalakṣaṇānvitau kuśīlavau caiva mahātapasvinau |
mamāpi tadbhūtikaraṃ pravakṣyate mahānubhāvaṃ caritaṃ nibodhata || 30 ||
tatastu tau rāmavacaḥpracoditāvagāyatāṃ mārgavidhānasampadā |
sa cāpi rāmaḥ pariṣadgataḥ śanairbubhūṣayāsaktamanā babhūva || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe caturthassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ चतुर्थस्सर्गः ।
प्राप्तराज्यस्य रामस्य वाल्मीकिर्भगवानृषिः ।
चकार चरितं कृत्स्नं विचित्रपदमात्मवान् ॥ 1 ॥
चतुर्विंशत्सहस्राणि श्लोकानामुक्तवानृषिः ।
तथा सर्गशतान्पञ्च षट्काण्डानि तथोत्तरम् ॥ 2 ॥
कृत्वापि तन्महाप्राज्ञस्सभविष्यं सहोत्तरम् ।
चिन्तयामास कोन्वेतत्प्रयुञ्जीयादिति प्रभुः ॥ 3 ॥
तस्य चिन्तयमानस्य महर्षेर्भावितात्मनः ।
अगृह्णीतां ततः पादौ मुनिवेषौ कुशीलवौ ॥ 4 ॥
कुशीलवौ तु धर्मज्ञौ राजपुत्रौ यशस्विनौ ।
भ्रातरौ स्वरसम्पन्नौ ददर्शाश्रमवासिनौ ॥ 5 ॥
स तु मेधाविनौ दृष्ट्वा वेदेषु परिनिष्ठितौ ।
वेदोपबृंहणार्थाय तावग्राहयत प्रभुः ॥ 6 ॥
काव्यं रामायणं कृत्स्नं सीतायाश्चरितं महत् ।
पौलस्त्यवधमित्येव चकार चरितव्रतः ॥ 7 ॥
पाठ्ये गेये च मधुरं प्रमाणैस्त्रिभिरन्वितम् ।
जातिभिस्सप्तभिर्बद्धं तन्त्रीलयसमन्वितम् ॥ 8 ॥
रसैश्शृङ्गारकारुण्यहास्यवीरभयानकैः ।
रौद्रादिभिश्च संयुक्तं काव्यमेतदगायताम् ॥ 9 ॥
तौ तु गान्धर्वतत्त्वज्ञौ मूर्छनास्थानकोविदौ ।
भ्रातरौ स्वरसम्पन्नौ गन्धर्वाविव रूपिणौ ॥ 10 ॥
रूपलक्षणसम्पन्नौ मधुरस्वरभाषिणौ ।
बिम्बादिवोद्धृतौ बिम्बौ रामदेहात्तथा¶उ ॥ 11 ॥
तौ राजपुत्रौ कार्त्स्न्येन धर्म्यमाख्यानमुत्तमम् ।
वाचोविधेयं तत्सर्वं कृत्वा काव्यमनिन्दितौ ॥ 12 ॥
ऋषीणां च द्विजातीनां साधूनां च समागमे ।
यथोपदेशं तत्त्वज्ञौ जगतुस्सुसमाहितौ ॥ 13 ॥
महात्मानौ महाभागौ सर्वलक्षणलक्षितौ ।
तौ कदाचित्समेतानामृषीणां भावितात्मनाम् ।
आसीनानां समीपस्थाविदं काव्यमगायताम् ॥ 14 ॥
तच्छ्रुत्वा मुनयस्सर्वे बाष्पपर्याकुलेक्षणाः ।
साधुसाध्विति तावूचुः परं विस्मयमागताः ॥ 15 ॥
ते प्रीतमनसस्सर्वे मुनयो धर्मवत्सलाः ।
प्रशशंसुः प्रशस्तव्यौ गायमानौ कुशीलवौ ॥ 16 ॥
अहो गीतस्य माधुर्यं श्लोकानां च विशेषतः ।
चिरनिर्वृत्तमप्येतत्प्रत्यक्षमिव दर्शितम् ॥ 17 ॥
प्रविश्य तावुभौ सुष्ठु भावं सम्यगगायताम् ।
सहितौ मधुरं रक्तं सम्पन्नं स्वरसम्पदा ॥ 18 ॥
एवं प्रशस्यमानौ तौ तपश्श्लाघ्यैर्महात्मभिः ।
संरक्ततरमत्यर्थं मधुरं तावगायताम् ॥ 19 ॥
प्रीतः कश्चिन्मुनिस्ताभ्यां संस्थितः कलशं ददौ ।
प्रसन्नो वल्कलं कश्चिद्ददौ ताभ्यां महायशाः ॥ 20 ॥
आश्चर्यमिदमाख्यानं मुनिना सम्प्रकीर्तितम् ।
परं कवीनामाधारं समाप्तं च यथाक्रमम् ॥ 21 ॥
अभिगीतमिदं गीतं सर्वगीतेषु कोविदौ ।
आयुष्यं पुष्टिजनकं सर्वश्रुतिमनोहरम् ॥ 22 ॥
प्रशस्यमानौ सर्वत्र कदाचित्तत्र गायकौ ।
रथ्यासु राजमार्गेषु ददर्श भरताग्रजः ॥ 23 ॥
स्ववेश्म चानीय तदा भ्रातरौ स कुशीलवौ ।
पूजयामास पूजार्हौ रामश्शत्रुनिबर्हणः ॥ 24 ॥
आसीनः काञ्चने दिव्ये स च सिंहासने प्रभुः ।
उपोपविष्टस्सचिवैर्भ्रातृभिश्च परन्तपः ॥ 25 ॥
दृष्ट्वा तु रूपसम्पन्नौ तावुभौ नियतस्तथा ।
उवाच लक्ष्मणं रामश्शत्रुघ्नं भरतं तदा ॥ 26 ॥
श्रूयतामिदमाख्यानमनयोर्देववर्चसोः ।
विचित्रार्थपदं सम्यग्गायकौ तावचोदयत् ॥ 27 ॥
तौ चापि मधुरं रक्तं स्वञ्चितायतनिस्वनम् ।
तन्त्रीलयवदत्यर्थं विश्रुतार्थमगायताम् ॥ 28 ॥
ह्लादयत्सर्वगात्राणि मनांसि हृदयानि च ।
श्रोत्राश्रयसुखं गेयं तद्बभौ जनसंसदि ॥ 29 ॥
इमौ मुनी पार्थिवलक्षणान्वितौ कुशीलवौ चैव महातपस्विनौ ।
ममापि तद्भूतिकरं प्रवक्ष्यते महानुभावं चरितं निबोधत ॥ 30 ॥
ततस्तु तौ रामवचःप्रचोदितावगायतां मार्गविधानसम्पदा ।
स चापि रामः परिषद्गतः शनैर्बुभूषयासक्तमना बभूव ॥ 31 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे चतुर्थस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
prāptarājyasya rāmasya vālmīkirbhagavānṛṣiḥ |
cakāra caritaṃ kṛtsnaṃ vicitrapadamātmavān || 1 ||
caturviṃśatsahasrāṇi ślokānāmuktavānṛṣiḥ |
tathā sargaśatānpañca ṣaṭkāṇḍāni tathottaram || 2 ||
kṛtvāpi tanmahāprājñassabhaviṣyaṃ sahottaram |
cintayāmāsa konvetatprayuñjīyāditi prabhuḥ || 3 ||
tasya cintayamānasya maharṣerbhāvitātmanaḥ |
agṛhṇītāṃ tataḥ pādau muniveṣau kuśīlavau || 4 ||
kuśīlavau tu dharmajñau rājaputrau yaśasvinau |
bhrātarau svarasampannau dadarśāśramavāsinau || 5 ||
sa tu medhāvinau dṛṣṭvā vedeṣu pariniṣṭhitau |
vedopabṛṃhaṇārthāya tāvagrāhayata prabhuḥ || 6 ||
kāvyaṃ rāmāyaṇaṃ kṛtsnaṃ sītāyāścaritaṃ mahat |
paulastyavadhamityeva cakāra caritavrataḥ || 7 ||
pāṭhye geye ca madhuraṃ pramāṇaistribhiranvitam |
jātibhissaptabhirbaddhaṃ tantrīlayasamanvitam || 8 ||
rasaiśśṛṅgārakāruṇyahāsyavīrabhayānakaiḥ |
raudrādibhiśca saṃyuktaṃ kāvyametadagāyatām || 9 ||
tau tu gāndharvatattvajñau mūrchanāsthānakovidau |
bhrātarau svarasampannau gandharvāviva rūpiṇau || 10 ||
rūpalakṣaṇasampannau madhurasvarabhāṣiṇau |
bimbādivoddhṛtau bimbau rāmadehāttathā¶u || 11 ||
tau rājaputrau kārtsnyena dharmyamākhyānamuttamam |
vācovidheyaṃ tatsarvaṃ kṛtvā kāvyamaninditau || 12 ||
ṛṣīṇāṃ ca dvijātīnāṃ sādhūnāṃ ca samāgame |
yathopadeśaṃ tattvajñau jagatussusamāhitau || 13 ||
mahātmānau mahābhāgau sarvalakṣaṇalakṣitau |
tau kadācitsametānāmṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
āsīnānāṃ samīpasthāvidaṃ kāvyamagāyatām || 14 ||
tacchrutvā munayassarve bāṣpaparyākulekṣaṇāḥ |
sādhusādhviti tāvūcuḥ paraṃ vismayamāgatāḥ || 15 ||
te prītamanasassarve munayo dharmavatsalāḥ |
praśaśaṃsuḥ praśastavyau gāyamānau kuśīlavau || 16 ||
aho gītasya mādhuryaṃ ślokānāṃ ca viśeṣataḥ |
ciranirvṛttamapyetatpratyakṣamiva darśitam || 17 ||
praviśya tāvubhau suṣṭhu bhāvaṃ samyagagāyatām |
sahitau madhuraṃ raktaṃ sampannaṃ svarasampadā || 18 ||
evaṃ praśasyamānau tau tapaśślāghyairmahātmabhiḥ |
saṃraktataramatyarthaṃ madhuraṃ tāvagāyatām || 19 ||
prītaḥ kaścinmunistābhyāṃ saṃsthitaḥ kalaśaṃ dadau |
prasanno valkalaṃ kaściddadau tābhyāṃ mahāyaśāḥ || 20 ||
āścaryamidamākhyānaṃ muninā samprakīrtitam |
paraṃ kavīnāmādhāraṃ samāptaṃ ca yathākramam || 21 ||
abhigītamidaṃ gītaṃ sarvagīteṣu kovidau |
āyuṣyaṃ puṣṭijanakaṃ sarvaśrutimanoharam || 22 ||
praśasyamānau sarvatra kadācittatra gāyakau |
rathyāsu rājamārgeṣu dadarśa bharatāgrajaḥ || 23 ||
svaveśma cānīya tadā bhrātarau sa kuśīlavau |
pūjayāmāsa pūjārhau rāmaśśatrunibarhaṇaḥ || 24 ||
āsīnaḥ kāñcane divye sa ca siṃhāsane prabhuḥ |
upopaviṣṭassacivairbhrātṛbhiśca parantapaḥ || 25 ||
dṛṣṭvā tu rūpasampannau tāvubhau niyatastathā |
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmaśśatrughnaṃ bharataṃ tadā || 26 ||
śrūyatāmidamākhyānamanayordevavarcasoḥ |
vicitrārthapadaṃ samyaggāyakau tāvacodayat || 27 ||
tau cāpi madhuraṃ raktaṃ svañcitāyatanisvanam |
tantrīlayavadatyarthaṃ viśrutārthamagāyatām || 28 ||
hlādayatsarvagātrāṇi manāṃsi hṛdayāni ca |
śrotrāśrayasukhaṃ geyaṃ tadbabhau janasaṃsadi || 29 ||
imau munī pārthivalakṣaṇānvitau kuśīlavau caiva mahātapasvinau |
mamāpi tadbhūtikaraṃ pravakṣyate mahānubhāvaṃ caritaṃ nibodhata || 30 ||
tatastu tau rāmavacaḥpracoditāvagāyatāṃ mārgavidhānasampadā |
sa cāpi rāmaḥ pariṣadgataḥ śanairbubhūṣayāsaktamanā babhūva || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe caturthassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.