atha sādhanapādaḥ |
Verse 1
tapaḥ svādhyāyeśvarapraṇidhānāni kriyāyogaḥ ||1||
Verse 2
samādhibhāvanārthaḥ kleśatanūkaraṇārthaśca ||2||
Verse 3
avidyāsmitārāgadveṣābhiniveśāḥ kleśāḥ ||3||
Verse 4
avidyā kṣetramuttareṣāṃ prasuptatanuvicchinnodārāṇām ||4||
Verse 5
anityāśuciduḥkhānātmasu nityaśucisukhātmakhyātiravidyā ||5||
Verse 6
dṛgdarśanaśaktyorekātmatevāsmitā ||6||
Verse 7
sukhānuśayī rāgaḥ ||7||
Verse 8
duḥkhānuśayī dveṣaḥ ||8||
Verse 9
svarasavāhī viduṣo'pi tathārūḍho'bhiniveśaḥ ||9||
Verse 10
te pratiprasavaheyāḥ sūkṣmāḥ ||10||
Verse 11
dhyānaheyāstadvṛttayaḥ ||11||
Verse 12
kleśamūlaḥ karmāśayo dṛṣṭādṛṣṭajanmavedanīyaḥ ||12||
Verse 13
sati mūle tad vipāko jātyāyurbhogāḥ ||13||
Verse 14
te hlādaparitāpaphalāḥ puṇyāpuṇyahetutvāt ||14||
Verse 15
pariṇāmatāpasaṃskāraduḥkhairguṇavṛttivirodhācca duḥkhameva sarvaṃ vivekinaḥ ||15||
Verse 16
heyaṃ duḥkhamanāgatam ||16||
Verse 17
draṣṭṛdṛśyayoḥ saṃyogo heyahetuḥ||17||
Verse 18
prakāśakriyāsthitiśīlaṃ bhūtendriyātmakaṃ bhogāpavargārthaṃ dṛśyam ||18||
Verse 19
viśeṣāviśeṣaliṅgamātrāliṅgāni guṇaparvāṇi ||19||
Verse 20
draṣṭā dṛśimātraḥ śuddho'pi pratyayānupaśyaḥ ||20||
Verse 21
tadartha eva dṛśyasyātmā ||21||
Verse 22
kṛtārthaṃ prati naṣṭamapyanaṣṭaṃ tadanyasādhāraṇatvāt ||22||
Verse 23
svasvāmiśaktyoḥ svarūpopalabdhihetuḥ saṃyogaḥ ||23||
Verse 24
tasya heturavidyā ||24||
Verse 25
tadabhāvātsaṃyogābhāvo hānaṃ tad dṛśeḥ kaivalyam ||25||
Verse 26
vivekakhyātiraviplavā hānopāyaḥ ||26||
Verse 27
tasya saptadhā prāntabhūmiḥ prajñā ||27||
Verse 28
yogāṅgānuṣṭhānādaśuddhikṣaye jñānadīptirāvivekakhyāteḥ ||28||
Verse 29
yamaniyamāsanaprāṇāyāmapratyāhāradhāraṇādhyānasamādhayoṣṭāvaṅgāni ||29||
Verse 30
ahiṃsāsatyāsteyabrahmacaryāparigrahā yamāḥ ||30||
Verse 31
jātideśakālasamayānavacchinnāḥ sārvabhaumā mahāvratam ||31||
Verse 32
śaucasantoṣatapaḥ svādhyāyeśvarapraṇidhānāni niyamāḥ ||32||
Verse 33
vitarkabādhane pratipakṣabhāvanam ||33||
Verse 34
vitarkāhiṃsādayaḥ kṛtakāritānumoditā lobhakrodhamohapūrvakā mṛdumadhyādhimātrā duḥkhājñānānantaphalā iti pratipakṣabhāvanam ||34||
Verse 35
ahiṃsāpratiṣṭhāyāṃ tatsannidhau vairatyāgaḥ ||35||
Verse 36
satyapratiṣṭhāyāṃ kriyāphalāśrayatvam ||36||
Verse 37
asteyapratiṣṭhāyāṃ sarvaratnopasthānam ||37||
Verse 38
brahmacaryapratiṣṭhāyāṃ vīryalābhaḥ ||38||
Verse 39
aparigrahasthairye janmakathantāsambodhaḥ ||39||
Verse 40
śaucātsvāṅgajugupsā parairasaṃsargaḥ ||40||
Verse 41
sattvaśuddhi-saumanasyaikāgryendriyajayātmadarśana-yogyatvāni ca ||41||
Verse 42
santoṣāt anuttamaḥsukhalābhaḥ ||42||
Verse 43
kāyendriyasiddhiraśuddhikṣayāt tapasaḥ ||43||
Verse 44
svādhyāyādiṣṭadevatāsamprayogaḥ ||44||
Verse 45
samādhisiddhirīśvarapraṇidhānāt ||45||
Verse 46
sthirasukhamāsanam ||46||
Verse 47
prayatnaśaithilyānantasamāpattibhyām ||47||
Verse 48
tato dvandvānabhighātaḥ ||48||
Verse 49
tasmin sati śvāsapraśvāsayorgativicchedaḥ prāṇāyāmaḥ ||49||
Verse 50
(sa tu) bāhyābhyantarastambhavṛttirdeśakālasaṅkhyābhiḥ paridṛṣṭo dīrghasūkṣmaḥ ||50||
Verse 51
bāhyābhyantaraviṣayākṣepī caturthaḥ ||51||
Verse 52
tataḥ kṣīyate prakāśāvaraṇam ||52||
Verse 53
dhāraṇāsu ca yogyatā manasaḥ ||53||
Verse 54
svaviṣayāsamprayoge cittasvarūpānukāra ivendriyāṇāṃ pratyāhāraḥ ||54||
Verse 55
tataḥ paramāvaśyatendriyāṇām ||55||
iti pātañjalayogadarśane sādhanapādo nāma dvitīyaḥ pādaḥ |
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ साधनपादः ।
तपः स्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानि क्रियायोगः ॥1॥
समाधिभावनार्थः क्लेशतनूकरणार्थश्च ॥2॥
अविद्यास्मितारागद्वेषाभिनिवेशाः क्लेशाः ॥3॥
अविद्या क्षेत्रमुत्तरेषां प्रसुप्ततनुविच्छिन्नोदाराणाम् ॥4॥
अनित्याशुचिदुःखानात्मसु नित्यशुचिसुखात्मख्यातिरविद्या ॥5॥
दृग्दर्शनशक्त्योरेकात्मतेवास्मिता ॥6॥
सुखानुशयी रागः ॥7॥
दुःखानुशयी द्वेषः ॥8॥
स्वरसवाही विदुषोऽपि तथारूढोऽभिनिवेशः ॥9॥
ते प्रतिप्रसवहेयाः सूक्ष्माः ॥10॥
ध्यानहेयास्तद्वृत्तयः ॥11॥
क्लेशमूलः कर्माशयो दृष्टादृष्टजन्मवेदनीयः ॥12॥
सति मूले तद् विपाको जात्यायुर्भोगाः ॥13॥
ते ह्लादपरितापफलाः पुण्यापुण्यहेतुत्वात् ॥14॥
परिणामतापसंस्कारदुःखैर्गुणवृत्तिविरोधाच्च दुःखमेव सर्वं विवेकिनः ॥15॥
हेयं दुःखमनागतम् ॥16॥
द्रष्टृदृश्ययोः संयोगो हेयहेतुः॥17॥
प्रकाशक्रियास्थितिशीलं भूतेन्द्रियात्मकं भोगापवर्गार्थं दृश्यम् ॥18॥
विशेषाविशेषलिङ्गमात्रालिङ्गानि गुणपर्वाणि ॥19॥
द्रष्टा दृशिमात्रः शुद्धोऽपि प्रत्ययानुपश्यः ॥20॥
तदर्थ एव दृश्यस्यात्मा ॥21॥
कृतार्थं प्रति नष्टमप्यनष्टं तदन्यसाधारणत्वात् ॥22॥
स्वस्वामिशक्त्योः स्वरूपोपलब्धिहेतुः संयोगः ॥23॥
तस्य हेतुरविद्या ॥24॥
तदभावात्संयोगाभावो हानं तद् दृशेः कैवल्यम् ॥25॥
विवेकख्यातिरविप्लवा हानोपायः ॥26॥
तस्य सप्तधा प्रान्तभूमिः प्रज्ञा ॥27॥
योगाङ्गानुष्ठानादशुद्धिक्षये ज्ञानदीप्तिराविवेकख्यातेः ॥28॥
यमनियमासनप्राणायामप्रत्याहारधारणाध्यानसमाधयोष्टावङ्गानि ॥29॥
अहिंसासत्यास्तेयब्रह्मचर्यापरिग्रहा यमाः ॥30॥
जातिदेशकालसमयानवच्छिन्नाः सार्वभौमा महाव्रतम् ॥31॥
शौचसन्तोषतपः स्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानि नियमाः ॥32॥
वितर्कबाधने प्रतिपक्षभावनम् ॥33॥
वितर्काहिंसादयः कृतकारितानुमोदिता लोभक्रोधमोहपूर्वका मृदुमध्याधिमात्रा दुःखाज्ञानानन्तफला इति प्रतिपक्षभावनम् ॥34॥
अहिंसाप्रतिष्ठायां तत्सन्निधौ वैरत्यागः ॥35॥
सत्यप्रतिष्ठायां क्रियाफलाश्रयत्वम् ॥36॥
अस्तेयप्रतिष्ठायां सर्वरत्नोपस्थानम् ॥37॥
ब्रह्मचर्यप्रतिष्ठायां वीर्यलाभः ॥38॥
अपरिग्रहस्थैर्ये जन्मकथन्तासम्बोधः ॥39॥
शौचात्स्वाङ्गजुगुप्सा परैरसंसर्गः ॥40॥
सत्त्वशुद्धि-सौमनस्यैकाग्र्येन्द्रियजयात्मदर्शन-योग्यत्वानि च ॥41॥
सन्तोषात् अनुत्तमःसुखलाभः ॥42॥
कायेन्द्रियसिद्धिरशुद्धिक्षयात् तपसः ॥43॥
स्वाध्यायादिष्टदेवतासम्प्रयोगः ॥44॥
समाधिसिद्धिरीश्वरप्रणिधानात् ॥45॥
स्थिरसुखमासनम् ॥46॥
प्रयत्नशैथिल्यानन्तसमापत्तिभ्याम् ॥47॥
ततो द्वन्द्वानभिघातः ॥48॥
तस्मिन् सति श्वासप्रश्वासयोर्गतिविच्छेदः प्राणायामः ॥49॥
(स तु) बाह्याभ्यन्तरस्तम्भवृत्तिर्देशकालसङ्ख्याभिः परिदृष्टो दीर्घसूक्ष्मः ॥50॥
बाह्याभ्यन्तरविषयाक्षेपी चतुर्थः ॥51॥
ततः क्षीयते प्रकाशावरणम् ॥52॥
धारणासु च योग्यता मनसः ॥53॥
स्वविषयासम्प्रयोगे चित्तस्वरूपानुकार इवेन्द्रियाणां प्रत्याहारः ॥54॥
ततः परमावश्यतेन्द्रियाणाम् ॥55॥
इति पातञ्जलयोगदर्शने साधनपादो नाम द्वितीयः पादः ।